37 C 97/2022-84

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa], o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 97 047,95 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 400 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 97 047,95 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 100 000 Kč za den [datum], se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 500 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 302 952,05 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 202 452,05 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 302 952,05 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále se domáhala zaplacení částky 100 000 Kč coby náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že ve svém stanovisku ze dne [datum] shledala nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky původního řízení, za což žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 100 500 Kč. Toto zadostiučinění je přitom dle žalované zcela dostačující.

3. Podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět.

4. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. Procesní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil.

6. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry.

7. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listin (žádosti žalobkyně o odškodnění, stanoviska žalované ze dne [datum], záznamu o vydání) vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u [anonymizována čtyři slova] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 400 000 Kč, jakož i nárok na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení ve výši 100 000 Kč. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne [datum] a vyplatila jí částku 100 500 Kč dne [datum].

8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listin (stanovisko žalované ze dne [datum]) soud zjistil, že žalobkyně byla odškodněna za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým soudním řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení trvalo od [datum] do [datum] a žalobkyni bylo za toto řízení přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 186 000 Kč.

10. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Žalobou došlou [název soudu] dne [datum] se žalobci [celé jméno žalobkyně] (žalobce a) a [jméno] [příjmení] (žalobce b) domáhali náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem žalovaných Ministerstva spravedlnosti (MS) ČR, Ministerstva Financí (MF) ČR, Ministerstva Vnitra (MV) ČR a Města Ostrava. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] soud vyslovil místní nepříslušnost. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] žalobci vyzváni k doplnění žaloby. Dne [datum] požádáno žalobcem a) o prodloužení lhůty o 14 dnů k doplnění. Dne [datum] požádáno žalobcem b) o přikázání věci OSP 2 z důvodu vhodnosti. Dne [datum] žaloba žalobcem a) doplněna. Dne [datum] vypraveny přípisy žalovaným, zda souhlasí s přikázáním věci OSP 2. Dne [datum] došel souhlas MF ČR. Dne [datum] došel souhlas MV ČR. Dne [datum] spis předložen NS k rozhodnutí o postoupení věci. Usnesením NS ze dne [datum] v právní moci [datum] (č. l. 26), špatně doručováno žalobci b), věc přikázána [název soudu] (OSP 2). Dne [datum] došel spis zpět OS v [obec]. Dne [datum] došel spis OSP 2. Dne [datum] OSP 2 zajišťuje důkazy. Dne [datum] předkládá žalobce a) za oba žalobce důkazy. Dne [datum] žalovaní vyzváni k vyjádření. Dne [datum] došlo vyjádření MV. Dne [datum] došlo vyjádření MS. Dne [datum] došlo vyjádření MF. [datum] přeposíláno vyjádření, opětovně vyzýváno Město Ostrava k vyjádření k žalobě. Dne [datum] sděleno Městem Ostrava, že žalobu nemohou najít (ale byla poslána), zažádáno o prodloužení lhůty k vyjádření do [datum], neboť zástupce je na dovolené. Dne [datum] došlo vyjádření Města Ostrava. Dne [datum] rozesláno žalobcům k vyjádření. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců, ve kterém žalobci žádají o prodloužení lhůty k vyjádření, neboť mimosoudně jednají s žalovanými. Dne [datum] opět požádáno o prodloužení lhůty a aby nebylo nařizováno jednání, neboť se žalobci pokoušejí o mimosoudní řešení. Dne [datum] došla opětovná žádost o prodloužení lhůty k vyjádření, neboť se stále žalobci pokoušejí i mimosoudní řešení. Dne [datum] žalobci vyzvání, aby sdělili stav mimosoudního jednání. Dne [datum] žalobci navrženo přerušení řízení do pravomocného skončení řízení OS v [obec] [spisová značka], neboť je zde projednávána záležitost významná pro řízení (vzájemný návrh). K přípisu vypravenému [datum] žalobci dne [datum] dále rozvedli důvod přerušení řízení podložený důkazy. Dne [anonymizována dvě slova]. a [datum] obstarával soud důkazy k rozhodnutí o přerušení. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] řízení přerušeno do právní moci [spisová značka] vedeného u OS v [obec]. Usnesením OS v [obec] ze dne [datum] v právní moci [datum rozhodnutí] řízení [spisová značka] zastaveno, neboť žalobci vzali vzájemný návrh zpět. Dne [datum] žalobci vyzváni, aby soudu sdělili návrh na další postup v řízení, neboť pominula překážka řízení. Dne [datum] sděleno, že na přerušení trvají, neboť vzali vzájemný návrh zpět z důvodu procesní ekonomie, protože žalobci se rozhodli právo k nemovitostem uplatnit v řízení [spisová značka], rozhodnutí v této věci má pro žalobce zásadní význam. Dne [datum] došel přípis žalobců, že na přerušení trvají. Dne [datum] sděleno OS v [obec], že ve věci [spisová značka] je nařízeno ÚJ na [datum]. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] návrh žalobců na přerušení řízení do právní moci [spisová značka] se zamítá, neboť není důvodný, o vlastnictví předmětných nemovitostí bylo pravomocně rozhodnuto. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] vydáno opravné rozhodnutí (oprava zastoupení účastníka). Dne [datum] podáno odvolání žalobců. Usnesením ze dne [datum] vyzváni žalobci k opravě vad odvolání. Dne [datum] žalobci odvolání proti zamítnutí návrhu na přerušení řízení. Dne [datum] došla na výzvu soudu další oprava odvolání. Dne [datum] věc předložena k odvolání. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] odvolání odmítnuto, neboť není přípustné. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] řízení přerušeno do pm skončení řízení u OS v [obec] sp. zn. [spisová značka], neboť na jeho výsledku závisí rozhodnutí soudu. Posléze dáváno na lhůty, neboť se čekalo na skončení uvedeného řízení. Dne [datum] soudem zjištěno, že řízení [spisová značka] skončeno. Dne [datum rozhodnutí] na základě žádosti soudu zaslán spis [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] v řízení pokračováno. Dne [datum] účastníci vyzýváni ke sdělení procesního stanoviska. Dne [datum] došlo soudu vyjádření MV. Dne [datum] došlo vyjádření MF. Dne [datum] sdělena nová doručovací adresa žalobce a). Dne [datum] došlo vyjádření města Ostravy. Dne [datum] požádáno žalobcem a) o prodloužení lhůty k vyjádření o 14 dnů bez odůvodnění. Dne [datum] došlo stanovisko MF. Dne [datum] došla žádost žalobce b) o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne [datum] došlo vyjádření žalobce a), kterým bere zpět žalobu vůči městu [obec]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobce b). Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] řízení vůči městu [obec] zastaveno. Usnesením ze dne [datum] žalobci vyzváni k odstranění vad žaloby. Usnesením ze dne [datum] vyzván žalobce b) k osvědčení majetkových poměrů. Dne [datum] předloženy žalobcem b). Dne [datum] došlo doplnění žaloby žalobci. Usnesením ze dne [datum] zamítnuto ustanovení zástupce žalobci b) a rozhodnuto, že MV není org. Složkou státu příslušnou v tomto řízení za stát jednat. V právní moci [datum] ohledně výroku o MV a ohlední zamítnutí ustanovení [datum] ve spojení č. l.

266. Dne [datum] podáno odvolání žalobcem b) proti výroku o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne [datum] žalobce b) vyzván na odstranění vad odvolání. Dne [datum] vzato odvolání zpět, rovněž sdělena žalobcem b) nová doručovací adresa. Dne [datum] věc předložena [název soudu]. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] odvolací řízení zastaveno. Usnesením ze dne [datum] (zrušeno č. l. 298) žaloba žalobce a) a b) odmítnuta. Dne [datum] podáno odvolání žalobcem b) proti odmítnutí žaloby. Dne [datum] došlo odvolání žalobce a) proti odmítnutí žaloby. Usnesením ze dne [datum] vyzván žalobce b) k odstranění vad odvolání. Dne [datum] odvolání doplněno. Dne [datum] věc předložena [název soudu]. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] rozhodnutí o odmítnutí změněno tak, že se žaloba neodmítá, neboť žaloba netrpí vadou, pro kterou by jí nebylo možné věcně projednat. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Na ÚJ dne [datum] poskytnuta lhůta žalovaným k doplnění tvrzení a důkazů dle 118a o.s.ř., odročeno na [datum]. Dne [datum] odročeno na [datum] z důvodu zachování lhůty k tvrzení žalobních tvrzení. Dne [datum] došlo vyjádření žalobce a) po prvním jednání. Dne [datum] došlo vyjádření žalobce b) po první jednání. Dne [datum] došlo vyjádření MF. Dne [datum] došlo stanovisko MS. Dne [datum] urgentně žádáno o zaslaní rozsudku ve věci [spisová značka] MS v [obec] s tím, že toto je nebytné k rozhodnutí soudu. Na jednání dne [datum] vyhlášen rozsudek. Dne [datum] zažádáno o prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku z důvodu nemoci soudce a složitosti věci do [datum]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] žaloba žalobců a) a b) zamítnuta v právní moci [datum] ve spojení č. l.

544. Dne [datum] podáno odvolání žalobcem a). Dne [datum] podáno odvolání žalobcem b). Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] vydáno opravné usnesení. Usneseními ze dne [datum] vyzváni žalobci k doplnění odvolání. Dne [datum] odvolání doplněno žalobcem a). Dne [datum] doplněno odvolání žalobcem b). Usneseními ze dne [datum] žalobci a) a b) vyzýváni k zaplacení SOP za odvolání. Dne [datum] došlo vyjádření k výzvě k zaplacení SOP a žádost o osvobození žalobce a). Dne [datum] došlo potvrzení o majetkových poměrech žalobce b). Usneseními ze dne [datum] žalobci vyzváni k řádnému doplnění a doložení tvrzení podání. Dne [datum] došlo doplnění žalobcem a). Dne [datum] došlo doplnění žalobce b). Dne [datum] doplněno žalobcem a) o nález [název soudu]. Dne [datum] vypraveno sdělení adresované žalobců, zda trvají na žádosti o osvobození, jelikož řízení je osvobozeno od poplatku. Dne [datum] sděleno žalobcem a), že na žádosti netrvá. Dne [datum] sděleno žalobcem b) na žádosti trvá, neboť podává návrh na ustanovení opatrovníka. Usnesením ze dne [datum] žalobce b) vyzván na doplnění podání. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] ve spojení s č. l. 491 žalobci b) nepřiznáno osvobození a neustanoven zástupce. Dne [datum] došlo odvolání žalobce b) proti usnesení o neustanovení. Dne [datum] odvolání žalobce b) doplněno. Dne [datum] věc předložena k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] usnesení o neustanovení a neosvobození od SOP žalobce b) potvrzeno. Usnesením ze dne [datum] vyzvání žalovaní k vyjádření k odvolání. Dne [datum] podána žádost žalobce b) o opětovné posouzení žádosti o osvobození. Dne [datum] došlo vyjádření MF k odvolání žalobců. Dne [datum] telefonicky sděleno žalobcem b), že trvá na ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne [datum] žalobci b) osvobození nepřiznáno, zástupce z řad advokátů neustanoven v právní moci [datum] ve spojení s č. l.

530. Dne [datum] podáno odvolání žalobcem b). Dne [datum] doplněno odvolání žalobce b). Dne [datum] věc předložena k rozhodnutí o odvolání. Usnesením MS v [obec] ze dne [datum] usnesení soudu 1. stupně potvrzeno v právní moci dne [datum]. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost o odročení žalobcem b), jelikož je v karanténě kvůli Covidu 19, dne [datum] doloženo. Dne [datum] jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] sděleno žalobcem b), že souhlasí s jednáním bez jeho přítomnosti. Rozsudkem ze dne [datum] v právní moci dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] rozsudek 1. stupně potvrzen. Dne [datum] došlo dovolání žalobce b). Dne [datum] došlo dovolání žalobce a). Dne [datum] došla žádost žalobce a) a b) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Dne [datum] požádán profesor [příjmení], zástupce žalobce a), zda může být ustanoven jako zástupce ex-offo žalobci b), jelikož jeho žádost o ustanovení zástupce shledal soud jako předběžně odůvodněnou. Usnesením ze dne [datum] vyzván žalobce a) k zaplacení SOP za dovolání. Dne [datum] SOP za dovolání žalobcem a) složena. Dne [datum] sděleno prof. [příjmení], že souhlasí s ustanovením ex-offo žalobci b). Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] ustanoven žalobci b) zástupce pro dovolací řízení prof. [příjmení] a pro podané dovolání osvobozen od soudních poplatků. Dne [datum] podáno dovolání žalobcem b) prostřednictvím advokáta. Dne [datum] došlo soudu vyjádření MF. Dne [datum] předložena věc NS k rozhodnutí o dovolání. Usnesením NS ze dne [datum] v právní moci [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] obě dovolání odmítnuta.

11. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

12. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

13. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek podle zvláštního předpisu (dále jen„ řádný opravný prostředek“), nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit pouze tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 3 tohoto ustanovení).

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Dále se domáhala náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

20. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

22. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

23. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

24. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne [datum] (kdy podána v původním řízení žaloba), přičemž pravomocně skončeno bylo dne [datum] (rozhodnutím dovolacího soudu). Původní řízení tak trvalo přibližně 21 let a 4 měsíce.

25. Posuzované řízení probíhalo řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy (jedenkrát rozhodoval ve věci samé prvostupňový soud, jedenkrát rozhodoval ve věci samé soud odvolací. Dlužno poznamenat, že ve věci rozhodoval i soud dovolací, jednak o dovolání proti rozhodnutí [název soudu] a jednak o návrhu na delegaci vhodnou. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

26. Po hmotněprávní stránce soud hodnotí věc jako standardně obtížnou (resp. složitou). Po skutkové stránce podle přesvědčení soudu byla věc rovněž standardně obtížná (resp. složitá). Vysokou náročnost nicméně věc vykazovala po stránce procesní. Ve věci byla vydána řada procesních rozhodnutí, některá z nich byla předmětem přezkumu [název soudu] (usnesení o zamítnutí návrhu na přerušení řízení, o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce); bylo rozhodováno o místní příslušnosti, věc byla předložena [název soudu] k rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou, opakovaně bylo rozhodováno o návrhu na přerušení řízení. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnou (resp. složitou).

27. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

28. Při posuzování významu původního řízení pro žalobkyni vzal soud do úvahy, že z ustálené judikatury civilních soudů plyne, že samotné odškodňovací řízení vedené proti státu nemá zvýšený význam (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Význam řízení pro žalobkyni tak soud považuje za standardní. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Platí, že stran individuálního významu žalobkyně žádnou konkrétní újmu, která by jí vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejího života, nedotvrdila.

29. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v průběhu řízení nebylo shledáno výrazné období nečinnosti. Pouze na počátku řízení před datem jeho přerušení nebylo postupováno zcela koncentrovaně, nicméně nejednalo se o období nečinnosti, soud totiž v tomto období rozhodoval o místní nepříslušnosti, o návrhu na delegaci vhodnou, o prvním návrhu na přerušením řízení, o částečném zastavení řízení. Konečně nelze přehlédnout, že v této fázi řízení žalobci žádali o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu řešení sporu s tím, aby nebylo nařizováno jednání.

30. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

31. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

32. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

33. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 90 667 Kč.

34. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 20 000 Kč za první dva roky řízení a 20 000 za každý další rok řízení (tj. za 12 let řízení 220 000 Kč) a dále 1667 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 6 667 Kč za další 4 měsíce řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za dlouhé (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. K tomu se dodává, že z ustálené judikatury plyne, že probíhá-li souběžně více soudních řízení, která svým předmětem souvisejí natolik, že rozhodnutí v jednom z nich je určující i pro rozhodnutí ve druhém či dalších řízeních, posuzuje se újma utrpěná jejich účastníky v důsledku nepřiměřené délky daných řízení jako jediná újma, nikoli jako újma násobená počtem jednotlivých řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo nověji rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle názoru zdejšího soudu je přitom aplikace této judikatury na projednávanou věc přiléhává. Pokud tedy bylo původní řízení přerušeno od [datum] do právní moci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (které pravomocně skončilo dne [datum]), nebylo namístě žalobkyni za toto období odškodnit, neboť již za něj odškodněna byla. Soud tedy pro účely výpočtu náhrady nemajetkové újmy vycházel z délky trvání původního řízení 12 let a 4 měsíce.

36. Vypočtená základní částka ve výši 226 667 Kč byla ponížena o 20 % odpovídající tomu, že se na rozhodování podílely soudy třech stupňů soudní soustavy. Dále byla vypočtená částka ponížena o 30 % z důvodu složitosti původního řízení (zejm. s ohledem na vysokou procesní složitost věci). Vypočtená základní částka byla dále snížena o 10 % z důvodu sdílené újmy. K tomu soud uvádí, že žalobkyně byla v posuzovaném řízené na straně žalující společně s [jméno] [příjmení], kdy jako spoluvlastníci (byť nebyli příbuzní či společníci právnické osoby) tvrzeně nabyli nemovitosti v k. ú. [část obce] kupní smlouvou ze dne [datum], kdy rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo určeno, že vlastníkem zmíněných nemovitostí nejsou žalobci, ale [jméno] [příjmení], z těchto důvodů se v postavení žalobců domáhali náhrady škody po žalované České republice. Škodu dle jejich tvrzení představovaly investice do nemovitosti a ušlý zisk, kterého by žalobci dosáhli po dobu životnosti objektu (nemovitosti) po dobu 50 let. Jako spoluvlastníci nemovitosti tak z objektivního hlediska nemohli újmu vnímat každý individuálně, pokud oba uzavřeli zmíněnou kupní smlouvu ohledně předmětné nemovitosti, kdy bylo posléze určeno, že vlastníkem nemovitosti je třetí osoba a žalobci tvrzeně do nemovitosti investovali a očekávali zisk z nemovitosti (k tomu viz nález [název soudu] sp. zn. III. ÚS 3369/17 nebo rozsudky [název soudu] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 60 %, tj. na výslednou částku 90 667 Kč. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni již zaplatila částku 100 500 Kč, soud žalobu výrokem IV. v celém rozsahu zamítl.

37. Soud rovněž zamítl výrokem II. tohoto rozsudku požadavek žalobkyně na zaplacení částky 100 000 Kč coby náhrady majetkové újmy v podobě nákladů na zastoupení.

38. Ze shora citované právní úpravy plyne, že náhrada škody zahrnuje pouze náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (viz § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk). V projednávané věci přitom žalobkyně ani netvrdila existenci nezákonného rozhodnutí a existence takového rozhodnutí ani neplyne ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně tak svůj nárok na náhradu majetkové újmy v podobě náhrady nákladů původního řízení, které žalobkyně musela hradit, spojovala s nesprávným úředním postupem.

39. K tomu soud uvádí, že z ustálené judikatury civilních soudů vykládající § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk plyne, že je vyloučena náhrada škody v podobě náhrady nákladů řízení civilního řízení sporného, neboť náhrady nákladů je možné se domáhat dle o. s. ř. (k tomu viz např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. V projednávané věci se přitom žalobkyně domáhá náhrady škody právě v podobě vynaložených nákladů na vedení civilního řízení sporného. Náhrada takové škody je však zákonem výslovně vyloučena (viz § 31 odst. 2 OdpŠk). Kromě toho v každém případě by ani nemohla být dána příčinná souvislost mezi možným nesprávným úředním postupem v původním řízení a povinností hradit náklady řízení. Žalobkyně musela hradit náklady původního řízení proto, že nebyla ve věci úspěšná a podle obecné zásady úspěchu ve věci vyjádřené v § 142 odst. 1 o. s. ř. byla zavázána k úhradě nákladů řízení úspěšné protistraně, které byly zapříčiněny nedůvodně podanou žalobou, nikoliv postupem soudu.

41. Pokud se jedná o úroky z prodlení, v souladu s § 15 odst. 2 OdpŠk nastalo prodlení žalované dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétním případě byl nárok uplatněn dne [datum] Poslední den lhůty stanovené v § 15 odst. 2 OdpŠk tak byl den [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud rozhodl výrokem III. tak, že přiznal žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z částky žalovanou vyplacené částky ve výši 100 500 Kč, a to do [datum] (jak požadovala po svém částečném zpětvzetí žalobkyně) do [datum] (kdy byla žalovaná částka žalobkyni vyplacena). Ve zbytku pak žalobu zamítl (srov. výroky III. a IV. tohoto rozsudku). Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel přitom z tarifní hodnoty 150 000 Kč (k tomu viz např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná přitom byla neúspěšná co do tarifní hodnoty 50 000 Kč (když plnila přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení po lhůtě stanovené v § 15 OdpŠk) a naopak úspěšná co do tarifní hodnoty 100 000 Kč (pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu škody). Žalovaná tak byla úspěšná v rozsahu přibližně 33,4 % (tj. 66,7 % - 33,3%). Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkon (písemné vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání) x 300 Kč x 0,334. Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.

Poučení