38 C 161/2023 - 190

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvie Hodaňové a přísedících Miluše Tesařové a Taťány Balážové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení existence pracovního poměru a o 104.114 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Určuje se, že pracovní poměr mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady státu ve výši [částka], na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení existence pracovního poměru a zaplacení částky [částka] čisté mzdy s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že pracovala pro žalovanou jako administrativní pracovnice s dohodnutou týdenní pracovní dobou 40 hod. s dnem nástupu do práce [datum] a místem výkonu práce [adresa] ze svého domova na svém počítači, kde měla instalován účetní program. Žalobkyně uvedla, že zjistila z dopisu od své zdravotní pojišťovny, že za ni není hrazeno od [datum] zdravotní pojištění a zjistila dotazem na svého zaměstnavatele, že žalovaná změnila její pracovní smlouvu na dohodu o provedení práce. Po jednáních mezi účastníky pak žalovaná přihlásila žalobkyni k účasti na [podezřelý výraz] a sociálním pojištění od [datum] do [datum], kdy dále uvedla žalovaná, že došlo po vzájemné dohodě k ukončení pracovního poměru. Žalobkyně však žádnou dohodu o končení pracovního poměru nepodepsala a ani jí taková nebyla předložena, nepodepsala ani žádnou pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce. Žalobkyně má za to, že pracovní poměr vznikl dne [datum] s pracovní dobou 40 hod týdně a nebyl žádným zákonným důvodem ukončen. Žalobkyně má za to, že má naléhavý právní zájem na určení, že pracovní poměr mezi ní a žalovanou jako zaměstnavatelem trvá, neboť toto nemá vliv jen na poskytnutí mzdy, ale také právě na úhrady [podezřelý výraz] a sociálního pojištění a na výplatu [podezřelý výraz] a další. Dále pak žalobkyně uvedla, že jí byla vyplácena mzda měsíčně v hotovosti, poslední mzda jí pak byla vyplacena na účet. V únoru [Anonymizováno] jí bylo vyplaceno [částka], v období od března [Anonymizováno] do února [Anonymizováno] jí bylo vypláceno vždy po [částka]. Žalobkyně se domnívá, že má podle zákonné úpravy nárok na mzdu ve výši minimální mzdy, respektive zaručené mzdy, kdy tato pro rok [Anonymizováno] a rok [Anonymizováno] činí pro druhou skupinu částku [částka]. Žalobkyně obdržela od žalované čistou mzdu za rok [částka], za rok [Anonymizováno] pak [částka]. Žalobkyně má však nárok na částku [částka] za rok [Anonymizováno] a za rok [Anonymizováno] včetně července [Anonymizováno] na částku [částka]. Dále náhradu za [podezřelý výraz] ve výši [částka]. Rozdíl mezi vyplacenou mzdou a mzdou dle platné právní úpravy pak činí [částka].

2. Žalovaná žalobu neuznala, nejprve uvedla, že žalobkyně pracovala jen na částečný úvazek, když nebylo potřebné, aby administrativní práce vykonávala na plný úvazek, takže jí byl postupně plný úvazek ze 40 hodin týdně zkrácen od [datum] do [datum] na 20 hodin týdně a následně od [datum] do [datum] na 10 hodin týdně distanční formou home office z bytu žalobkyně za použití počítače žalobkyně, na kterém byl nainstalován licencovaný program žalované [Anonymizováno] s přístupovými kódy. Žalovaná podle dohody se žalobkyní připravila pracovní smlouvy na zkrácený úvazek 20 hodin za dohodnutou hrubou mzdu [částka] měsíčně a posléze pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek 10 hodin týdně za dohodnutou hrubou mzdu [částka] měsíčně, ale žalobkyně přes upomínky tyto příslušné smlouvy nikdy neuzavřela. Následně žalovaná zpochybňovala vznik pracovního poměru mezi účastníky s tím, že mezi účastníky nebyla podepsaná písemná pracovní smlouva, dále uvedla, že žalobkyně nejednala ústně s žalovanou, když veškeré záležitosti řešila s [adresa]. Dále žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyně nejednala ústně s žalovanou, tedy nemohla uzavřít pracovní smlouvu ústní formou. Nejednala ani konkludentní formou a právně pak hodnotí skutkový závěr tak, že pracovní zapojení žalobkyně vykonávané v bytě žalobkyně na jejím počítači nemá charakter žádného pracovního poměru a jedná se o faktický pracovní poměr. Tento trval do [datum], kdy žalobkyně vystavila poslední faktur. Následně od té doby žalobkyně svévolně jednostranně přestala práci fakticky pro žalovanou vykonávat a tímto dnem tedy fakticky pracovní poměr skončil. Nemá tedy nárok na úhradu mzdových nároků. Dále pak žalovaná namítala, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení, že pracovní poměr trvá, neboť tato případná existence pracovního poměru se řeší v rámci uplatněných nároků na mzdové nároky jako otázka předběžná.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Úřadu práce, kontaktnímu pracovišti [adresa], byla předložena pracovní smlouva mezi hotelem [právnická osoba]. jako zaměstnavatelem a [Jméno žalobkyně] jako zaměstnancem na administrativní práce se vznikem pracovního poměru dne [datum] na dobu určitou do [datum] s pracovní dobou 40 hodin týdně a měsíční hrubou mzdou [částka] s místem výkonu práce [adresa]. Na smlouvě se nachází podpisy jak za zaměstnavatele, tak i za zaměstnance, kdy podpis žalobkyně, žalobkyně zpochybnila s tím, že se nejedná o její podpis. Pracovní smlouva byla předložena Úřadu práce, kontaktnímu pracovišti [adresa], dne [datum] (pracovní smlouva). Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k přihlášení žalobkyně k účasti na sociálním a [podezřelý výraz] pojištění od [datum] k placení tohoto pojištění a dále k předání řádné pracovní smlouvy ze dne [datum] a také k vyplacení nevyčerpané dovolené. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že žalovaná přihlásila žalobkyni k účasti na sociálním i [podezřelý výraz] pojištěním v období od [datum] do [datum], kdy došlo po vzájemné dohodě k ukončení pracovního poměru. Také přislíbila vyplacení nevyčerpané dovolené za rok [Anonymizováno] a za leden až únor [Anonymizováno]. Požádala pak o vydání účetního programu [Anonymizováno] s nahranými daty. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně uvedla, že pracovní poměr žalobkyně doposud nebyl ukončen a doposud nebyla žalobkyně přihlášena k sociálnímu a [podezřelý výraz] pojištění a není za ni hrazeno. Dále uvedla, že se na ni její zaměstnavatel, co se týče vydání programu [Anonymizováno], neobrátil. K tomuto dopisu zástupce žalované uvedl, že pracovní poměr uplynul uplynutím sjednané doby, to je dnem [datum], kdy jeho klient zásadně uzavírá pracovní smlouvu pouze na dobu určitou. Dále uvedl, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] do [datum] jen na zkrácený úvazek 20 hodin týdně a od [datum] do [datum] na zkrácený úvazek 10 hodin týdně jako administrativní pracovnice, kdy pracovně právní vztahy vykonávala distančně ze svého bytu. (korespondence mezi účastníky)

4. Podle mzdových listů z roku [Anonymizováno] a [Anonymizováno] předložených žalobkyní počítala žalobkyně u sebe hrubou mzdu [částka], v únoru [částka] a vycházela jí čistá mzda v únoru [částka], v březnu až prosinci [částka], v lednu až červnu [Anonymizováno] pak počítala s hrubou mzdou [částka] a čistou mzdou [částka], v červenci [Anonymizováno] hrubou mzdou [částka] a čistou mzdou [částka] a [částka] [podezřelý výraz] (mzdové listy). Mzdový list za rok [Anonymizováno] a rok [Anonymizováno] předložený žalovanou pak uvádí v únoru [Anonymizováno] základní mzdu [částka], tedy hrubou mzdu a čistou mzdu [částka], v březnu až srpnu [Anonymizováno] hrubou mzdu [částka] a k tomu odpovídající čistou mzdu [částka], v září [Anonymizováno] pak při odpracování 44 hodin hrubou mzdu [částka] a čistou mzdu [částka]. V roce [Anonymizováno] pak hrubou mzdu v lednu a únoru [částka] a čistou mzdu [částka] a v únoru [částka] (mzdové listy). Žalobkyně byla uznána dočasně práce neschopna od [datum] do [datum] z důvodu úrazu (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti). Žalobkyně byla v období od [datum] do [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (potvrzení úřadu práce). Dne [datum] byla mezi [jméno FO] jako prodávajícím a žalovanou uzavřena kupní smlouva na prodej nemovitosti, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, a pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], občanská vybavenost, to vše v katastrálním území [adresa], město obec [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] (kupní smlouva).

5. Svědek [jméno FO] uvedl, že je vlastníkem žalované a jeho syn společnost provozuje a on má plnou moc na různé věci. Žalovaná koupila [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy pan [jméno FO] mu nabídl, že mu to prodá. Záměrem bylo udělat v podzemních prostorech parkoviště pro hosty [Anonymizováno]. Pak, když odkoupili [Anonymizováno], tak mu pan [jméno FO] nabídl, že to bude provozovat, protože on neměl licenci. Dělal vedoucího [Anonymizováno], objednával, nakupoval zboží, prováděl platby v hotovosti a pak svědkovi nabídl, že jeho paní by mohla dělat účetnictví. Dohodli se, že bude dělat účetnictví, objednávky, vystavovat faktury. Iniciály a údaje pak předal na firmu, kde přichystali pracovní smlouvu na poloviční úvazek. Několikrát mluvil se žalobkyní po telefonu, aby se zastavila a smlouvu podepsala. Smlouvu vystavila účetní v [adresa]. Neví nic o tom, že by žalobkyně byla vedena na úřadu práce. Nejprve se bavili o dohodě o pracovní činnosti, jenže pak účetní přichystala pracovní smlouvu na 20 hodin týdně. Žalobkyně pracovala z domu, měla mzdu [částka] za 20 hodin týdně. Svědek pak chtěl, aby pracovala žalobkyně na [Anonymizováno][Anonymizováno]v [adresa] v kanceláři, ale na tom se nedohodli. Kamenem úrazu bylo, že pan [jméno FO] přišel do zaměstnání, přinesl objednávky výroby, položil je na stůl a skončil. Po předestření pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky svědek uvedl, že podpis na této smlouvě je jeho podpisem. Dále uvedl, že vždy uzavírají smlouvu jen na dobu určitou.

6. Svědek [jméno FO] uvedl, že žalobkyně je jeho manželkou, on pracoval jako [Anonymizováno] pro žalovanou, pracovní smlouvu měl uzavřenou na pomocného [Anonymizováno]. Pracoval v [Anonymizováno], původně tu [Anonymizováno] s manželkou vlastnili, pak jej nabídli přes realitní kancelář k prodeji. Ozval se jim pan [jméno FO] z [Anonymizováno] realitní kanceláře, jestli by udělal prohlídku, protože nemohl přijet a měl domluvený termín schůzky. Svědek souhlasil a udělal prohlídku s panem [jméno FO]. Když prodali budovu, tak za ním přišel pan [jméno FO] a chtěl vzít [Anonymizováno] s tím, že tomu nerozumí, že by mu svědek mohl pomoci. U domluvy s manželkou přítomen nebyl. Svědek ví, jak došlo k ukončení spolupráce manželky s panem [jméno FO], když zjistila od obchodníků, když jim volala, že dostala jiné telefonní číslo, jiný kontakt a už jí nemají volat. Manželka z toho byla překvapená. Svědek pak ukončil spolupráci s panem [jméno FO]. Mzdu mu platil pan [jméno FO] v hotovosti, neodváděl za něj odvody, výplatní lístky mu nikdy nedal. Svědek podnikání ukončil ze [podezřelý výraz] důvodů, jeho firma byla v době prodeje v dobré kondici. Žádné exekuce ani insolvence svědek neměl.

7. Z úředního záznamu [právnická osoba], oddělení hospodářské kriminality [adresa] ze dne [datum] po podaném vysvětlení se [jméno FO] soud zjistil, že tato uvedla po poučení, že pracovala v [Anonymizováno] [Anonymizováno] jak u pana [jméno FO], tak později i u pana [jméno FO]. Uvedla, že když nastoupila do [Anonymizováno], tak tam byl ještě pan [jméno FO] už jako zaměstnanec, jeho syn [Anonymizováno] a paní [jméno FO]. Ta dělala na dohodu a pracovala z domova, pan [jméno FO] dělal vedoucího [Anonymizováno] a jeho syn [Anonymizováno] byl pomocný [Anonymizováno]. (záznam o podaném vysvětlení).

8. Svědek [právnická osoba] uvedl, že brali zboží z [Anonymizováno] [Anonymizováno], nejprve objednávky dělali u paní [jméno FO], pak u paní [jméno FO]. Ke změně došlo na začátku roku zřejmě v lednu nebo únoru, přesně si již nepamatuje. Ví jenom, že řekli, že objednávky půjdou už jen od paní [jméno FO], víc to neřešil. Objednávky dělali telefonicky.

9. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že dělala objednávky telefonicky pro [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] nejprve u paní [jméno FO], poté u paní [jméno FO]. Zřejmě jí vedoucí řekl, kam má volat na objednávky. Přišla prostě změna, že se mají dělat objednávky na jiném čísle.

10. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že si přesně nepamatuje, s kým komunikovala ohledně objednávek z [Anonymizováno] [Anonymizováno], později hotel [jméno FO], ví, že došlo ke změně a pak objednávala u paní [jméno FO]. Přišel jí papír, že se bude objednávat na jiném čísle. Kdy přesně to bylo, si již nepamatuje.

11. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že zná žalobkyni, kdy pro pana [jméno FO] zpracovávala účetnictví a žalobkyně vystavovala faktury za [Anonymizováno] a přeposílala tyto faktury jí. Pracovala někdy od roku [Anonymizováno] do února roku [Anonymizováno]. Svědkyně pracuje pro pana [jméno FO] externě. Neví, co se tam přesně dělo, ví jen to, že paní [jméno FO] přestala v druhé dekádě února [Anonymizováno] komunikovat. Ona to brala tak, že byla rozvázána jejich spolupráce. Naposledy poslala faktury [datum], pak nebrala telefon. Poslední faktury byly z [datum]. Žalobkyně měla veškeré informace o odběratelích a veškeré faktury. Pak se jí podařilo domluvit si se žalobkyní schůzku. Přijeli s manželem k ní domů a stáhli faktury z počítače. Žalobkyně jim nechtěla zálohu předat, neřekla proč, řekla, že má počítač v opravě, že nefunguje. Svědkyně byla u ní doma asi hodinu, bavily se o všem možném. Říkala, že to pro ni bylo náročné, že počítač nefungoval, že přibylo odběratelů, konkrétně o důvodech ukončení spolupráce se nebavily.

12. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že od [právnická osoba] odebírali [Anonymizováno], telefonicky jednala s paní [jméno FO], bylo to ke konci školního roku, kdy telefon zvedla paní [Anonymizováno] a řekla, že paní [jméno FO] odchází do důchodu, že se pro nás nic nemění, že si májí zavolat do [právnická osoba] a že si pak má zavolat na určité číslo. Svědkyně pak objednávala od paní [jméno FO]. [Anonymizováno] svědkyni neřekla, kdo volal, jen, že si měla zařídit nové číslo na objednávky.

13. Svědek [jméno FO] uvedl, že paní [jméno FO] zná jen po telefonu, přesně si to již nepamatuje, kdy došlo ke změně, je to tak 2, 3 roky. [jméno FO] mu řekla, že spolu mluví naposled, že už končí, pak se domluvil s paní [jméno FO].

14. Z mailu od [adresa] adresovaného [e-mail] a [e-mail] kde podle sdělení žalobkyně je [e-mail] je její mailová adresa, soud zjistil potvrzení objednávky penzionu [Anonymizováno], a to objednávky na sobotu [Anonymizováno] kdy v objednávce je uvedeno přesně kolik pečiva penzion [Anonymizováno] poptává. Stejně je potvrzována mailem od [adresa] objednávka [právnická osoba], rovněž toto potvrzení objednávky s objednávkou [právnická osoba] z [datum] je zasíláno na mailovou adresu [e-mail] (mailová komunikace). Poslední faktura vystavená žalobkyní byla vystavena dne [datum] pro odběratele [právnická osoba]. a [datum] pro [právnická osoba] jako odběratele (faktury).

15. Podle § 33 odst. 1 zákoníku práce, pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

16. Podle § 34 odst. 1 zákoníku práce, pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místa nebo místo výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

17. Podle § 34 odst. 2 zákoníku práce, pracovní smlouva musí být smlouva uzavřena písemně.

18. Podle § 20 zákoníku práce nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolávat u těch jednání, jimiž vznikla nebo se mění základní pracovně právní vztah.

19. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že zaměstnavatel žalobkyně, žalovaná předložila úřadu práce pracovišti [adresa] dne [datum] pracovní smlouvu uzavřenou mezi účastníky na administrativní práce dne [datum] s dnem nástupu do práce [datum] na dobu určitou do [datum] s místem výkonu práce [adresa]. Pracovní doma byla určena 40 hodiny týdně a mzda ve výši [částka] měsíčně hrubého.

20. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum]., ačkoliv podpis na této pracovní smlouvě není podpisem žalobkyně, byla to žalovaná jako zaměstnavatel, která tuto smlouvu předkládala úřadu práce z důvodu předchozí evidence žalobkyně u úřadu práce a která takto písemně zachytila dohodu účastníků o druhu práce, který bude žalobkyně pro žalovanou vykonávat, o rozsahu této práce, o místu výkonu práce i o dnu nástupu do práce. Skutečnost, že nebyla dodržena písemná forma z důvodu nedostatku podpisu žalobkyně, byla způsobena žalovanou a soud poukazuje na § 20 zákoníku práce, kdy má za to, že žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti této pracovní smlouvy z důvodu nedostatku formy, neboť mezi účastníky bylo jednoznačně prokázáno, že již bylo započato s plněním, tedy, že jak žalobkyně vykonávala pro žalovanou sjednanou práci, tak žalovaná jako zaměstnavatel ji práci v tomto rozsahu přidělovala a odměňovala ji za ni. Za této situace dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl řádný pracovní poměr, na základě kterého v týdenní době 40 hodin žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci určenou jako administrativní práce a smlouva byla uzavřena s dnem nástupu do práce [datum] s místem výkonu práce [adresa], a to na dobu určitou do [datum].

21. Podle § 65 odstavce 2 zákoníku práce, pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

22. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobkyně pro žalovanou pracovala i po uplynutí sjednané doby, kdy [datum] měla vydat poslední fakturu, a to na základě pokynů, které ji zaměstnavatel musel udílet a s plným vědomím zaměstnavatele, tedy její pracovní poměr na dobu určitou se v souladu s výše citovaným ustanovením změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou.

23. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky platně vznikl pracovní poměr na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne [datum] a tento pracovní poměr na dobu určitou se změnil po uplynutí sjednané doby z důvodu pokračování žalobkyně v práci na základě vědomosti zaměstnavatele na dobu neurčitou.

24. Pokud jde o právní zájem na určení, že pracovní poměr mezi účastníky nadále trvá, dospěl soud k závěru, že v souladu s § 80 občanského soudního řádu má žalobkyně na určení naléhavý právní zájem. Existenci pracovního poměru, jeho vznik, soud může posoudit jako předběžnou otázku v rámci žaloby na plnění, tj. na úhradu mzdy a náhrady mzdy, kterou se žalobkyně také domáhá. Důsledky určení trvání pracovního poměru jsou však pro oba účastníky mnohem širší. Určení, že pracovní poměr mezi účastníky nadále trvá má vliv, jak na placení zákonných odvodů, tedy [podezřelý výraz] a sociálního pojištění, i pro důchodové pojištění žalobkyně, i pro případné další nároky, kterých se žalobkyně doposud nedomáhala. Za této situace dospěl soud k závěru, že je zde naléhavý právní zájem na tomto určení.

25. Dále soud podotýká, že v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by pracovní poměr mezi účastníky byl ukončen, když skončení pracovního poměru uplynutím doby, jak bylo výše uvedeno, nepřichází v úvahu, neboť žalobkyně vykonávala práci i po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru, a to s vědomím a souhlasem žalované jako zaměstnavatele. Zákoník práce pak podle § 48 uvádí způsoby, jak může být pracovní poměr rozvázán a to dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, a také uplynutím sjednané doby. Ani jeden z účastníků netvrdil, že by došlo k ukončení pracovního poměru výše uvedenými důvody, pokud soud vyloučil skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby. Za této situace tedy soud dospěl k závěru, že pracovní poměr mezi účastníky nadále trvá.

26. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně vykonávala práci pro žalovanou jako [Anonymizováno], kdy na základě objednávek vystavovala faktury, a to až do [datum], kdy vystavila poslední fakturu společnosti [právnická osoba]. Dále pak žalobkyně tvrdila, že jí zaměstnavatel přestal přidělovat práci, když jednotlivým odběratelům zaslal a sdělil jiné telefonní číslo, na kterém mají objednávky činit a současně ji přestal přeposílat objednávky právě od společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba] Žalovaná pak uváděla, že to byla žalobkyně, která přestala pro žalovanou práci vykonávat, a to ze dne na den a dál práci pro žalovanou již od [datum] nekonala. Z výpovědí slyšených svědků nebylo prokázáno, že by to byla žalobkyně, která by svévolně ukončila výkon práce pro žalovanou. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že žalobkyně přestala v druhé dekádě února [Anonymizováno] komunikovat a ona to brala tak, že byla rozvázána i jejich spolupráce. Také uvedla, že žalobkyně nechtěla zálohu z počítače svědkyni předat, říkala, že měla počítač v opravě, že nefunguje. Z této výpovědi však nelze zjistit, že by svědkyně byla přítomna nějakému ukončení spolupráce ze strany žalobkyně či ze strany žalované, kdy svědkyně se domnívala, že došlo k ukončení spolupráce, protože žalobkyně přestala s ní komunikovat. Nicméně nic konkrétního o konkrétních důvodech nebo způsobech ukončení spolupráce svědkyně neuvedla, nevěděla. Pokud jde o další slyšené svědky, kteří byli vyslýcháni, ať už se jednalo o svědkyni [jméno FO], [jméno FO] či [právnická osoba] nebo [jméno FO], tak všichni tito slyšení svědci shodně uvedli, že původně objednávky činili telefonicky u paní [jméno FO], později jim bylo sděleno nové telefonní číslo [tel. číslo] objednávky činili u paní [jméno FO]. Pouze svědek [jméno FO] si byl jistý, že změnu, tedy ukončení spolupráce mu telefonicky sdělila paní [jméno FO]. Nicméně z provedeného dokazování nevyplynulo, a nebylo prokázáno, že by žalobkyně svévolně přestala pro žalovanou vykonávat práci. V tomto směru soud poukazuje na § 38 odstavec 1 zákoníku práce, kdy základní povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat. Zaměstnavatel také musí vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovního úkolu. Tím, že došlo ke změně osoby, která brala objednávky od jednotlivých odběratelů a také tím, že žalobkyni přestaly být přeposílány objednávky od [právnická osoba], [právnická osoba]., přestala žalovaná jako zaměstnavatel žalobkyni přidělovat práci a žalobkyně neměla možnost tuto práci konat s tím, že výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo pak prokázáno, že ke konci března roku [Anonymizováno] byl žalobkyni odebrán účetní program z jejího počítače a zůstala tak i bez prostředků, jak práci pro žalovanou konat. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila svou základní povinnost jako zaměstnavatel, a to přidělovat žalobkyni práci. Současně bylo prokázáno, že žalovaná žádným způsobem žalobkyni o výkon práce neupomínala, nedožadovala se po ní žádné práce, naopak zůstala nečinná a práci žalobkyni nepřidělovala. Podle ustálené judikatury např. rozhodnutí Pr 7/1995 nebo C 2453 není povinností zaměstnance, dožadovat se přidělování práce.

27. Podle § 208 zákoníku práce, nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, nebylo-li uplatněno konto pracovní doby.

28. Pokud jde o výši mzdy, která přísluší žalobkyni za odvedenou práci, pak žalobkyně vykonávala pro žalovanou administrativní práce, které se rovnaly účetnictví, kdy na základě přijatých objednávek vydávala faktury a v souladu s nařízením vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižší úrovni zaručené mzdy náležela žalobkyni nejnižší úroveň zaručené mzdy ve druhém stupni prací ve výši [částka] za měsíc, a to jak pro rok [Anonymizováno], tak i od [datum].

29. Žalobkyně pak uvedla, že jí mzda nebyla vyplácena ve výši, na kterou měla nárok, ale že jí bylo vypláceno méně, a to pouze [částka] měsíčně. Žalobkyně nastoupila do zaměstnání dne [datum], za měsíc únor [Anonymizováno] odpracovala 9 dní, při zaručené hrubé mzdě [částka] činí tato mzda za 9 dní [částka] a dále měla nárok na stejnou mzdu po dobu dalších 10 měsíců po [částka] měsíčně hrubého, tedy celková mzda za rok [Anonymizováno] činila [částka] hrubého. Pokud jde o čistou mzdu, pak žalobkyni v měsících březnu až prosinci [Anonymizováno] v těchto 10 měsících náležela čistá mzda ve výši [částka] a za únor [Anonymizováno] čistá mzda [částka]. Celkem to tedy činilo [částka] a žalobkyni bylo žalovanou vyplaceno pouze [částka]. V roce [Anonymizováno] nárokuje žalobkyně mzdu do [datum] s tím, že se jedná o 6 celých měsíců po [částka] zaručené mzdy, což činí [částka] čistého x 10 měsíců, tedy 158 x 6 měsíců tedy [částka] a za červenec [Anonymizováno] bylo odpracováno žalobkyní 8 dní, tedy hrubá mzda činí [částka] čistá [částka] a po zbývající měsíce náleží žalobkyni [podezřelý výraz] ve výši [částka]. Nárok celkem činí [částka] a v roce [Anonymizováno] žalovaná vyplatila žalobkyni pouze [částka]. Zbývá tedy vyplatit částka [částka]. Celkový nárok by žalobkyni náležel v čistém jak z titulu nevyplacené mzdy, tak z titulu ztráty náhrady mzdy podle § 208 činí ve výši [částka], žalobkyně pak nárokuje pouze zaplacení částky [částka] čistého.

30. Pokud jde o tvrzení žalované, že tato měla žalobkyni vyplatit na mzdě více, než tvrdí žalobkyně, pak žalovaná přes poučení žádné důkazy způsobilé prokázat, že žalobkyni vyplatila vyšší částku na mzdě, než uvádí žalobkyně, nenavrhla. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, jaká mzda jí byla vyplácena. Při výpočtu pak soud vycházel i v případě náhrady mzdy z minimální zaručené mzdy v souladu s nařízením vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě platné v roce [Anonymizováno], kdy nejnižší úroveň zaručené mzdy byla stanovena na částku [částka] ve druhé skupině prací. Pokud jde o prodlení pak soud vychází z toho, že mzda i náhrada mzdy měla být žalobkyni vyplacena za měsíc červenec [Anonymizováno] do konce měsíce srpna [Anonymizováno] a v prodlení je tedy žalovavá od [datum], žalobkyně pak požaduje úroky z prodlení až od [datum].

31. Pokud jde o tvrzení žalované, že se žalobkyní jednal [jméno FO], který není jednatelem a neměl tedy žádnou pravomoc sjednávat s žalobkyní pracovní poměr, pak soud vychází z tvrzení jak žalobkyně, tak svědka [jméno FO] i svědka [adresa], který sám uvedl, že je vlastník, ale má plnou moc na různé věci. Celé ujednání ohledně pracovního poměru se žalobkyní pak domlouval právě svědek [jméno FO], který také uvedl, že podpis na pracovní smlouvě ze dne [datum] je jeho vlastním podpisem. V tomto směru lze poukazovat na to, že [jméno FO] jednal a vystupoval jako zástupce společnosti dle jeho tvrzení na základě plné moci.

32. Pokud jde o předložený úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] před [právnická osoba], oddělení hospodářské kriminality [adresa], pak tato svědkyně uvedla, že paní [jméno FO] dělala v [Anonymizováno] na dohodu a pracovala z domu, což zcela neodpovídá skutečnosti, kdy oba účastníci hovořili vždy o pracovním poměru, byť se mělo jednat o pracovní poměr na částečný úvazek a na dobu určitou.

33. Soud upustil od svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO], která se nedostavila k podání svědecké výpovědi, a to i se souhlasem žalobkyně, která tuto svědkyni navrhovala s tím, že okolnosti, ke kterým měla vypovídat, tedy změny osoby, která měla přijímat objednávky v roce [Anonymizováno], byly dostatečně prokázány výpověďmi ostatních vyslyšených svědků.

34. Podle § 148 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech státu, které vznikly vyplacením svědečného svědku [jméno FO], a to ve výši [částka] podle úspěchu a neúspěchu ve věci, kdy neúspěšná žalovaná je povinna tyto náklady státu zaplatit.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 14 a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 14 a. t. ze dne [datum], která se nekonala, z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Poučení