38 C 167/2019-80

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících JUDr. Lenky Gurkové a Josefy Zeiselové ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; , IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 24. 9. 2019, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.676 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 18. 11. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného ze dne 24. 9. 2019 je neplatné. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce u žalovaného pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 24. 5. 2012 na pozici řidič autobusu. Dne 2. 10. 2019 ve 12:00 hodin bylo žalobci osobně předáno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 24. 9. 2019 z důvodu, že se dne 22. 9. 2019 v 15:50 hod. měl odmítnout podrobit dechové zkoušce na alkohol. Žalobce však k žádné dechové zkoušce žalovaným vyzván nebyl oproti jiným případům, když žalobce se namátkové dechové zkoušky zúčastnil za dobu trvání jeho pracovního poměru u žalovaného cca 150x a vždy s negativním výsledkem na přítomnost alkoholu. Žalobce poukazuje, že dne 22. 9. 2019 byl pracovně pochválen za aktivitu a byl odměněn bonusem ke mzdě, ve stejný den mu však byla udělena výtka za„ alkohol nebo jiné návykové látky“. Žalobce je přesvědčen, že se jedná o způsob pomsty žalovaného, když dispečeři tentýž den v 15:00 hodin museli řešit jízdu agresivního cestujícího bez platného jízdního dokladu, kterou žalobce nahlásil dispečinku žalovaného, který na zastávku Maloměřice, Červený písek poslal dva dispečery. Tito dispečeři tentýž den v 15:45 hodin čekali na žalobce na konečné zastávce trasy autobusové linky č. 64 – Červený písek a vytkli žalobci, že museli řešit, dle jejich názoru, bagatelní problém, který obtěžoval dispečink a situace eskalovala tak, že dispečeři sdělili žalobci, aby dále nepokračoval v práci. Žalobce má za to, že (údajné) odmítnutí podrobení se dechové zkoušce žalobcem je pouze smyšlený důvod, pro který byl se žalobcem okamžitě skončen pracovní poměr a jedná se ze strany dispečerů o mstu.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobci bylo dne 2. 10. 2020 (správně dne 2. 10. 2019) osobně předáno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti vyplývající z pracovně-právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, a to tím, že žalobce se jako řidič autobusu střediska [], [anonymizována tři slova] dne 22. 9. 2019 v 15:50 hodin odmítl podrobit dechové zkoušce na alkohol, k níž byl vyzván dopravními dispečery. Tvrzení žalobce, že nebyl vyzván k dechové zkoušce, je nepravdivé. Zaměstnanci žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prováděli dne 22. 9. 2019 kontrolu řidičů ve smyčce Červený písek a žalobce byl požádán o dechovou zkoušku, což žalobce odmítl. Dispečeři žalobci sdělili k odmítnutí dechové zkoušky, že nemůže pokračovat v řízení autobusu, žalobce si sbalil věci, dispečerům sdělil, že tam být nemusí, odepsal se z výkazu, odhlásil se z palubního počítače a odešel z místa.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění, že žalobce pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 24. 2. 2012 na pozici řidič autobusu. Dne 2. 10. 2019 bylo žalobci žalovaným osobně předáno okamžité zrušení pracovního poměru.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z pracovní smlouvy ze dne 24. 5. 2012 vyplývá, že žalobce pracoval pro žalovaného od 1. 6. 2012, druh práce byl sjednán jako řidič autobusu, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, místo výkonu bylo dohodnuto [město, útvar], [anonymizováno] [číslo]. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 24. 9. 2019 je zřejmé, že žalovaný dal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem s odůvodněním, že žalobce jako řidič autobusů Střediska [číslo], [anonymizována tři slova] se při výkonu služby dne 22. 9. 2019 v 15:50 hodin odmítl podrobit dechové zkoušce na alkohol, k níž byl vyzván dopravními dispečery a tímto svým jednáním porušil ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce, které ukládá zaměstnanci povinnost podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Toto jednání – odmítnutí podrobení se dechové zkoušce – je hodnoceno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Žalobce dne 31. 10. 2019 sdělil žalovanému, že trvá na zaměstnávání podle pracovní smlouvy s odůvodněním, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné.

6. Z hodnocení řidiče ze dne 3. 10. 2019 vyplývá, že při měsíčním hodnocení žalobce žalovaný ohodnotil práci žalobce výkonnostní odměnou za hodnocený měsíc – 0% 500 Kč a dále uvedl„ 22. 9. 2019 – alkohol nebo jiné návykové látky, 22. 9. 2019 – za pracovní aktivitu“. Ze záznamu o kontrole [číslo] vyplývá, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] provedli kontrolu na alkohol (alkotest) v místě – Červený písek u kurzů [číslo], [číslo] a [číslo] dne 22. 9. 2019 v době od 15:40 do 16:05 hodin a z detailu události vyplývá, že dne 22. 9. 2019 v 15:50 hodin žalobce, jako řidič kurzu [číslo], číslo vozu [číslo] se podrobil na místě – Červený písek dechové zkoušce na alkohol a tuto dechovou zkoušku odmítl, chování řidiče bylo velmi podrážděné a arogantní. Řešení bylo zahrnuto do měsíčního hodnocení pracovníků, jak uvedli za žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z alkoholtestů vyplývá, že testy na přítomnost alkoholu byly žalovaným konány v době od 2. 2. 2014 do 22. 9. 2019, když 20x nebyla zjištěna závada a dne 22. 9. 2019 při kontrole od 15:40 hodin do 16:05 hodin je označeno, že řidič odmítl dechovou zkoušku při kurzu [číslo]. Z jízdního výkazu ze dne 22. 9. 2019 je zřejmé, že žalobce konal práci řidiče kurzu [číslo] od 11:50 do 15:57 hodin a téhož dne v kurzu [číslo] konal práci od 15:55 hodin do 16:36 hodin dispečer [příjmení] a v době od 16:36 hodin do 22:20 hodin konal práci [jméno] [příjmení]. Ze záznamu vyjádření dispečera [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 23. 9. 2019 vyplývá, že dne 22. 9. 2019 v čase od 15:40 hodin zahájili kontrolu řidičů ve smyčce Červený písek na příkaz vedoucího operátora [jméno] [příjmení], když řidič kurzu [číslo] – žalobce odmítl dechovou zkoušku a začal si balit osobní věci, odepsal se z výkazu, odhlásil se z palubního počítače a odešel z autobusu.

7. Ze záznamu hovorů ze dne 22. 9. 2019 (CD nosič) bylo soudem zjištěno, že žalobce hlásil při výkonu práce problémy s cestujícím na dispečink žalovaného. Žalobce měl problém s tím, že mu již došly jízdenky k přepravě v prostředku MHD a cestující si tedy chtěl jízdenku zakoupit, neměl platný doklad k přepravě. Hlavní dispečer komunikoval následně s dispečery provozu, kteří u žalobce provedli dechovou kontrolu ke zjištění možného alkoholu, žalobce se však odmítl dechové kontrole oběma dispečerům podrobit. Hlavní dispečer situaci také řešil s městskou policií. Ze zvukového záznamu vyplývá, že žalobce se odmítl podrobit dechové zkoušce na alkohol, což sdělil přítomným dispečerům.

8. Ze směrnice [anonymizováno 6 slov], účinný od 15. 8. 2014, a to z přílohy [číslo] vyplývá okruh zaměstnanců, kteří jsou z titulu své pracovní pozice oprávněni vydat zaměstnancům pokyn k podrobení se zkoušce nebo vyšetření, nejsou-li pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, tedy:„ …05 vedoucí dopravního provozu, vedoucí operátor řízení provozu – zaměstnancům řízení provozu, řidičům vozidel MHD, zaměstnancům přepravní kontroly a ostatním zaměstnancům ve výkonné dopravní službě, obslužných provozů (např. čistění výhybek, posyp kolejí apod.), zaměstnancům provozu pevných trakčních zařízení...“ „ …07 zaměstnanci řízení provozu – řidičům vozidel MHD, zaměstnancům přepravní kontroly a ve výkonné dopravní službě, obslužných provozů (např. čistění výhybek, posyp kolejí apod.), zaměstnancům v provozu pevných trakčních zařízení, na základě pokynu vedoucího operátora řízení provozu…“ 9. Ze směrnice [anonymizováno 8 slov], účinné od 1. 2. 2017 vyplývá, že dispečer je pracovník řízení provozu, a to buď operátor řízení provozu nebo traťový dispečer. Dle článku [anonymizováno] této směrnice řidič řídí vozidlo za jízdy a obsluhuje jej při stání. Dispečer vykonává trvalou kontrolu a řízení provozu. Způsob této činnosti stanoví směrnice [anonymizováno].

10. Ve směrnici [anonymizováno 6 slov], účinné od 1. 9. 2011 je v článku [anonymizováno] směrnice uvedeno obecné rozdělení kontrolní činnosti.„ Kontrolní činnost je nedílnou součástí činnosti dopravního dispečinku. Dělí se na plánovanou a příležitostnou. Plánovanou kontrolu organizuje a řídí vedoucí směny podle příkazu nadřízených. Vedoucí směny dispečerů stanoví kde, kdo, co a jakým způsobem bude kontrolovat. Příležitostnou kontrolu je dispečer povinen provádět neustále. Zahrnuje činnosti i mimo plnění běžných pracovních povinností. Dispečink se zabývá kontrolou: -) dopravní cesty -) dopravních prostředků -) dopravních zaměstnanců. Kontrolou dopravních prostředků je kontrola a vybavenost vozidla MHD. Kontrolou dopravních zaměstnanců je kontrola dodržování všech předpisů platných v [anonymizováno] pracovníky výkonné dopravní služby. Přehled kontrolovaných oblastí s číselným označením je uveden v příloze [číslo] této směrnice.“ V příloze [číslo] je uveden číselník kontrol a pod bodem 11 – alkohol. Dle článku [číslo]„ směrnice směně dispečerů mohou dávat příkazy vyšší pracovníci [anonymizováno] (generální ředitel [anonymizováno], provozní ředitel, vedoucího provozního odboru a vedoucí dopravního odboru) pouze služebním postupe, tj. přes vedoucího dopravního a energetického dispečinku. Pokud vedoucího není možno kontaktovat, přebírá jeho odpovědnost vedoucí směny dispečerů. To se netýká písemných příkazů, přicházejících jako pravidelné příkazy, pokyny nebo směrnice. Vedoucí směny dispečerů je při výkonu své funkce jedinou osobou, odpovědnou za operativní řízení provozu MHD. Vedoucí směny řídí práci směny dispečerů a zabezpečuje následující činnosti: -) mezi jinými dává příkazy podřízeným pracovníkům, potřebné k zajištění bezpečného a plynulého provozu MHD. Pokud k tomu využívá radioprovoz, je povinen se řídit příslušnými podnikovými předpisy. Je kontrolován nadřízenými pracovníky. -) rozděluje kontrolní činnost mezi výkonné pracovníky dopravního dispečinku MHD. Určuje kdo, kde, co a jak bude kontrolovat“.

11. Ze směrnice [anonymizováno 11 slov] v [právnická osoba], účinné od 2. 2. 2019, dle článku [číslo]„ vstup do areálu a objektu [právnická osoba] je zakázán všem osobám, které jsou pod vlivem alkoholu, omamných a psychotropních látek nebo jiných látek s psychoaktivními účinky…“. Dle článku [číslo] směrnice„ zaměstnanci [právnická osoba] nesmí být během své pracovní doby pod vlivem látek, uvedených v ust. článku [číslo] (pozor na některé léky při samoléčbě). Nedodržení tohoto ustanovení bude považováno za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to se všemi z toho vyplývajícími důsledky (upřesňuje [ustanovení pr. předpisu] článek [číslo])“. Dle článku [číslo] směrnice„ kontrolní vyšetření, zda zaměstnanci [právnická osoba] nejsou pod vlivem látky, uvedené v článku [číslo], se provádí při dodržení požadavků článku [číslo]: -) namátkově u každého zaměstnance před vstupem na směnu nebo během směny -) na žádost kontrolních orgánů nebo jiné odpovědné osoby (např. vedoucí jiné organizační jednotky) …. -) podle aktuálních potřeb organizační jednotky – např. při zvyšujícím se počtu pozitivně zjištěných osob v určitém období, při podezřelém chování dané osoby, apod.“ Dle článku [číslo] směrnice„ oprávnění vydat pokyn k provedení kontrolního vyšetření, zda zaměstnanec není pod vlivem látek, uvedených v ust. [ustanovení pr. předpisu] Tito vedoucí současně odpovídají za skutečnost, že vlastní provedení kontrolního vyšetření vykoná oprávněný subjekt (čl. 10, resp. [číslo]).“ Dle článku [číslo] směrnice„ vlastní provedení kontrolního vyšetření na alkohol je oprávněn pouze oprávněný subjekt, který musí splňovat následující požadavky: a) byl prokazatelně určen k této činnosti vedoucím organizační jednotky...“ Dle čl. 10 směrnice„ kontrolní vyšetření na přítomnost jiných látek s psychoaktivními účinky než na alkohol pomocí testeru je oprávněn provádět výhradně školený a pověřený dispečer Odboru řízení provozu“. Dle čl. 10 směrnice„ pokud kontrolovaná osoba odmítne kontrolní vyšetření i odborné lékařské (toxikologické) vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem látky, uvedené v čl. 9 se všemi z toho vyplývajícími důsledku dle čl. 9“ 12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 22. 9. 2019 byl zaměstnán u žalovaného jako vedoucí operátor řízení provozu a dal pokyn traťovým dispečerům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k provedení dechové zkoušky na alkohol u řidičů na lince 64 v oblasti Stará osada a Červený písek. Svědek vysvětlil slangové pojmy.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] je zřejmé, že dne 22. 9. 2019 byl vyslán vedoucím směny do oblasti Stará osada a Červený písek s kolegou [jméno] [příjmení], aby provedli deset testů na alkohol u řidičů MHD. Předal žalobci alkoholtest, žalobce však dechovou zkoušku odmítl, sbalil si věci, odepsal se z jízdního výkazu a odešel z pracoviště. Kontrolu společně s [jméno] [příjmení] prováděli v uniformách MHD v modré barvě, situaci řešili se směnovým dispečerem [jméno] [příjmení].

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že dle pokynu nadřízeného [jméno] [příjmení] dne 22. 9. 2019 byli vyslání s kolegou [jméno] [příjmení] na Starou osadu a do Židenic k provedení dechové zkoušky u řidičů MHD. Žalobce při kontrole testu na alkohol v Brně, lokalita Červený písek odmítl vykonat dechovou zkoušku na alkohol, žalobce tak neučinil ani po opakované výzvě. Upozornil žalobce, že nemůže v jízdě pokračovat, a pak řešil věc s vedoucím směny. Poté, co si žalobce sbalil své věci a odešel z pracoviště, svědek namísto žalobce převzal autobus a vykonal další kolo na lince autobusu.

15. Soud neprováděl listinné důkazy, a to mzdový výměr ze dne 1. 8. 2018, potvrzení o zaměstnání, stanovení pracovní řidiče MHD ze dne 16. 1. 2013 a dekády řidiče za období 2/19 až 10/2019, neboť navržené důkazy nemají žádnou souvislost s předmětem řízení a provádění těchto důkazů by bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou ekonomie řízení.

16. Soud rovněž neprovedl dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 20. 12. 2018 a pracovní charakteristiku ze dne 21. 9. 2018, neboť tyto listinné důkazy byly žalovaným navrženy a předloženy až po poučení dle § 118b o.s.ř. o koncentraci řízení.

17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ust. § 1 zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen „zákoník práce“) kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni učinění právního jednání, jehož platnost je předmětem tohoto řízení.

18. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

19. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

20. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

21. Podle § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.

22. Podle ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce každý zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

23. Podle § 20 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném znění (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), v případě, že povinná osoba podle odstavce 1 orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po podřazení pod výše uvedené zákonné ustanovení učinil soud toto právní hodnocení: Žaloba byla podána dne 18. 11. 2019 před uplynutím prekluzivní lhůty dle ustanovení § 72 zákoníku práce, když písemné okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne 2. 10. 2019.

25. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce na základě platně uzavřené pracovní smlouvy se žalovaným konal dne 22. 9. 2019 práci pro žalovaného, a to jako řidič autobusu autobusové linky č.

64. Z listinných důkazů, ze zvukového záznamu, jakož i z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobce byl zaměstnanci žalovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří u žalovaného byli zaměstnáni jako traťoví dispečeři kontrolován, zda v pracovní době se nenachází pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Žalobce téhož dne v 15:50 hodin se těmto zaměstnancům žalovaného, kteří jednali na pokyn svého nadřízeného [jméno] [příjmení], který zastává u žalovaného pozici vedoucí operátor řízení provozu, odmítl podrobit dechové zkoušce ke zjištění, zda žalobce není pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Kontrola byla zaměstnanci žalovaného provedena v lokalitě Maloměřice, Červený písek v Brně, jak je zřejmé ze záznamu hovoru ze dne 22. 9. 2019 (CD nosič), tak z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a zprostředkovaně z výpovědi svědka [jméno] [příjmení].

26. Soud má tak za prokázáno, že žalobce dne 22. 9. 2019 v době kolem 15:50 hodin konal práce pro žalovaného jako řidič autobusové linky č. 64 a v rozporu s ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce se odmítl podrobit na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance, písemně určeného zaměstnavatelem, zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Oprávněným vedoucím zaměstnancem k učinění pokynu byl v souladu s pracovním řádem (směrnice [anonymizováno 5 slov], účinný od 15. 8. 2014), dle přílohy [číslo] bod [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako vedoucí operátor řízení provozu, který dal pokyn traťovým dispečerům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k tomu, by provedli dechové zkoušky řidičů, zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Traťoví dispečeři dle čl. 2 směrnice [anonymizováno] 6, [anonymizována čtyři slova], vykonávají trvalou kontrolu a řízení provozu a v daném případě měli oprávnění provádět kontrolu, zda řidiči nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek.

27. Soud se zabýval intenzitou porušení povinnosti zaměstnance žalovaným. Příkladem porušení povinnosti zaměstnance v intenzitě„ zvlášť hrubým způsobem“ může být například zaviněná dlouhodobá neomluvená absence (alespoň jeden týden, zpravidla pět směn), hrubé slovní či fyzické bezdůvodné napadení zaměstnavatele, jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (např. provozování výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho souhlasu a poškozování jeho zájmů v hospodářské činnosti), krádež majetku zaměstnavatele, požívání alkoholu v pracovní době (srovnej komentář k ust. § 55 zákoníku práce MUDr. Margerita Vysokajová, CSc. – Aspi stav k 10. 1. 2021 – RA1691).

28. V daném případě se žalobce odmítl podrobit kontrole oprávněných zaměstnanců ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek a jednal tak v rozporu s ust. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce. Žalobce se odmítl podrobit orientačnímu vyšetření k zjištění alkoholu a za dané situace tak nastala fikce dle ust. § 20 odst. 2 zákona o ochraně a zdraví a na žalobce se tak hledí jako na osobu pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky (čl. 10 směrnice P14). Žalobce tedy rovněž porušil svou povinnost danou dle ust. § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce a byl v pracovní době na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholu. Žalobce se v daném okamžiku nacházel na pracovišti jako řidič autobusové linky č. 64 a v pracovní době, když je nutno zdůraznit, že práce řidiče městské hromadné dopravy je práce zodpovědná a podléhající nulové toleranci alkoholu či jiných návykových látek. Jinými slovy řidič silničního vozidla nesmí dle § 5 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), vznik pozdějších předpisů, požít alkoholický nápoj nebo jinou látku obsahující alkohol nebo užít jinou návykovou látku během jízdy a nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po jejich požití, kdy by mohl být ještě pod jejím vlivem. Je běžně známo, že reakce nebo chování osoby při požití alkoholu se zdají nepřiměřené či zpomalené. Při daných pracovních činnostech mohl uživatel pod vlivem alkoholu coby řidič městské hromadné dopravy způsobit sobě a svému okolí vážné zranění či vážnou škodu, a to zvláště v době dopravní špičky, tedy v době, kdy se v dopravních prostředcích nachází vyšší počet pasažérů dopravního prostředků. Užití alkoholu ovlivňuje soustředěnost a rychlost reakcí, a to při činnosti, kde je důsledně vyžadována vysoká míra pozornosti a reakční doba, vypovídá o jisté lehkovážnosti a bezohlednosti uživatele ve vztahu jak k jiným účastníkům silničního provozu, tak také k pasažérům dopravního prostředku, který řidič řídí. Soud sice mj. zohlednil, že žalobce přes sedm roků vykonává u žalovaného pozici řidiče městského hromadného prostředku, avšak ani přes možné dobré pracovní hodnocení žalobce žalovaným to nemůže převážit nezodpovědné, lehkovážné a až bezohledné jednání žalobce s možnými vážnými důsledky pro zaměstnavatele (možná vzniklá majetková újmu z důvodu regresních nároků z odpovědnosti za škodu jak pasažérů autobusu, tak jiných účastníků silničního provozu při dopravní nehodě) či jiných účastníků silničního provozu. Žalovanému škoda nevznikla, když k dopravní nehodě v době řízení vozidla žalobcem nedošlo. Je však skutečností, že žalobce (na kterého se hledí jako že řídil vozidlo pod vlive alkoholu) byl věděl, že řídí vozidlo pod vlivem alkoholu (není důležité, jaká byla hladina alkoholu při nulové toleranci) a byl tak srozuměn s tím, že nehodu může způsobit. Soud tedy postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a zkoumal při zjišťování intenzity i jiné faktory, jako např. dobu porušení pracovních povinností, míru zavinění či důsledky porušení pracovních povinností pro zaměstnavatele, vznik škody apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 5. 2. 2003, sp.zn. 21 Cdo 1372/2002 nebo ze dne 19. 12. 2016, sp.zn. 21 Cdo 4733/2015). Na závěr soud konstatuje, že při zkoumání intenzity porušení pracovních povinností žalobce shledal, že jednání žalobce naplňuje podmínku porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem a žalovanému jako zaměstnavateli tak vzniklo právo okamžitě zrušit pracovní poměr žalobce podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

29. Okamžité zrušení pracovního poměru splňuje všechny náležitosti ust. § 60 zákoníku práce a bylo žalobci doručeno, jak vyplývá ze shodného tvrzení účastníků. Okamžité zrušení pracovního poměru je tak platným právním jednáním se všemi zákonnými náležitostmi a jeho doručením byl ukončen pracovní poměr mezi účastníky.

30. Na základě výše uvedených skutečností tak soud žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 24. 9. 2019 ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Plná náhrada nákladů řízení žalovaného je představována částkou 900 Kč za tři paušály dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (písemné podání – vyjádření k žalobě ze dne 18. 6. 2020, účast na jednání před soudem dne 4. 9. 2020 a 8. 9. 2021), dále odměnou právního zástupce žalovaného ve výši 5.000 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za dva úkony právní služby po 2.500 Kč, dále za dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání před soudem dne 3. 12. 2021 a daň z přidané hodnoty ve výši 1.176 Kč dle § 137 odst. 1,3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 7.676 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. Soud nepřiznal žalovanému náklady řízení za vyjádření ze dne 1. 7. 2020, 3. 9. 2020, 7. 9. 2021 a 30. 9. 2021, neboť se nejednalo o vyjádření ve věci samé, když písemné podání nesplňuje náležitosti dle § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

Poučení