38 C 207/2019-208

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalované] ; zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalované] ; zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalované přikazují nemovité věci, a to: -) pozemek – zastavěná plocha a nádvoří parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v části [územní celek], -) pozemek – ostatní plocha parc. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro uvedené katastrální území a obec.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání částku 1 944 839 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů vzniklých státu v částce 4 068,22 Kč na účet České republiky – Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Česká republika je povinna vrátit žalované část jí složené zálohy ve výši 931,78 Kč z účtu České republiky – Okresního soudu v Opavě.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 19. 8. 2019, se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů, tak, aby do jeho výlučného vlastnictví připadly nemovité věci, a to pozemek – zastavěná plocha a nádvoří parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v části [územní celek] a pozemek – ostatní plocha parc. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro vedené katastrální území a obec, jejichž cenu odhadoval na 3 000 000 Kč, on bude zavázán převzít závazky z hypotečního úvěru, do výlučného vlastnictví žalované připadne [značka automobilu] a on zaplatí na vypořádání žalované částku 1 100 000 Kč. Tvrdil, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], po rozvodu manželství se účastníkům nepodařilo dohodnout se na vypořádání zaniklého společného jmění, když právní zástupce žalované jej kontaktoval emailem, z něhož vyplývá, že navrhuje, aby do výlučného vlastnictví žalované připadly nemovité věci, do jeho výlučného vlastnictví připadlo motorové vozidlo včetně vybavení garáže a žalovaná by převzala závazky vůči [obec] spořitelně a vyplatila mu částku 1 000 000 Kč Stanoviska jsou naprosto odlišná a oproti tomu on zmocněnci žalované sdělil, že chce vypořádat společné jmění manželů, avšak přesně naopak než chce žalovaná. Za trvání manželství do společného jmění manželů nabyli tyto věci, či závazky, které činí předmětem vypořádání a to: a) nemovité věci, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] to pozemek parc. [číslo] o výměře 163 m, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci a k.ú. [obec], pozemek parc. [číslo] o výměře 102m, jiná plocha ostatní plocha, b) [značka automobilu] [registrační značka] WIN [WIN], rok výroby [rok] zakoupený v roce [rok] v hodnotě 50 000 Kč, c) závazek z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba], když zůstatek závazku činí cca 25 000 Kč. Ostatní movité věci nečiní předmětem vypořádání, neboť rozhodující je, kterému z účastníků připadne do vlastnictví nemovitost. Díky svému povolání je schopen získat úvěr ze stavebního spoření nebo z hypotečního spoření, již jednal s některými bankami a bude schopen žalovanou vyplatit. Žalovaná dle jeho názoru toto schopná není, a proto se mu jeví rozumnější, aby nemovitosti připadly do jeho vlastnictví. Předběžně má sjednán úvěr u [právnická osoba], odborný pracovník banky předběžně stanovil hodnotu nemovitosti ve výši 2 800 000 Kč, což má být očekáváná výše zajištění úvěru.

2. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] učinila žalovaná nespornou převážnou část skutkových tvrzení žalobce, potvrdila, že nejsou schopni nalézt dohodu v tom, komu připadnou nemovité věci, závazek k úhradě úvěru, ostatní movité věci, jsou v poměru k hodnotě nemovitých věcí nevýznamné hodnoty, z manželství pochází dva zletilí synové, kteří s žalobcem fakticky nekomunikují a ti jsou ochotni ji pomoci s vypořádáním, jeden ze synů také vážně zvažuje možnost do domu se nastěhovat poté, co jej opustí žalobce, je připravena žalobce vyplatit, žalobce má známost s cizí ženou, u které velmi často přebývá a jeho potřeba bydlení je takto částečně zajištěna, ona oproti tomu nemá žádnou možnost, kde by mohla bydlet, není schopna se vyjádřit k hodnotě nemovitostí, žalobce [registrační značka] [značka automobilu] svévolně a bez jejího souhlasu uložil do depozita a jednostranně tak znemožnil užívání automobilu, který tak významně ztrácí na své hodnotě.

3. V doplňujícím vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] (opraveném v podání ze dne [datum]) žalovaná tvrdila, že účastníci v letech [rok] [rok] vybudovali řadový dům v [obec], přičemž významnou část investic do předmětného domu učinila žalovaná ze svých výlučných prostředků darovaných ji matkou. Převážná část těchto investic byla prováděna tak, že žalovaná s matkou hradily jednotlivé investice společně tak, že matka příslušnou částku na místě darovala žalované a tato z uvedených prostředků investici provedla. Takto v rozhodném období byly uhrazeny tyto investice: - Topení a dodávka radiátorů 65 000 Kč - Plynový kotel Fais 38.000 Kč - Obklady a dlažby v koupelně 25.000 Kč - Zámková dlažba k chodníku 3.500 Kč - Úhrada zednických a řemeslných prací 50.000 Kč - Střešní krovy 20.000 Kč - Střešní okna 4 ks 10.000 Kč - Střešní okno Velux 8.000 Kč - Interiérové dveře 4 ks 10.000 Kč - Podlahová krytina – korek 8.580 Kč - Kuchyňská linka se spotřebiči 13.574 Kč - Sporák 7.000 Kč - Lednička Calex 10.000 Kč - Lustry 3.000 Kč - Předsíňová stěna-botník 5.000 Kč - Koupelnový nábytek 3.000 Kč - Dřevo na plot 4.000 Kč - Zahradní houpačka 4.000 Kč - Garnýže se záclonami 8.000 Kč - Podlahová krytina - lino kuchyň 3.000 Kč - Podlahová krytina – koberec – obývák 7.000 Kč Celkově tak byla z výlučných prostředků žalované vynaložena na společný majetek manželů částka přes 305 000 Kč. Od vybudování domu do dne rozvodu manželství se hodnota předmětného rodinného domu nejméně ztrojnásobila a s přihlédnutím k ustanovení § 742 odst. 2 je tak nutno započíst hodnotu toho, co žalovaná vynaložila ze svých výlučných prostředků na majetek v SJM v nejméně trojnásobné výši, tedy v částce 915 000 Kč. Žalovaná dále vynaložila ze svých výlučných prostředků částku 6 000 Kč na pořízení postelí v ložnicích a částku 150 000 Kč k nákupu [značka automobilu] v roce [rok]. Tento byl následně prodán a z prodejní ceny byl zakoupen [značka automobilu] na leasing s akontací asi 70 000 Kč a to v roce [rok]. Mimoto v roce [rok] žalované její matka darovala 120 000 Kč na nákup [značka automobilu], který byl následně v roce [rok] prodán a výtěžek použit k nákupu shora uvedeného [značka automobilu]. Movité věci nadále tvoří součást společného jmění manželů, vyjma osobních automobilů [značka automobilu] [anonymizováno] a [anonymizováno], které byly v roce [rok], [rok] prodány a veškeré prostředky takto získané ve výši asi 70 000 Kč byly použity na nákup [značka automobilu], který tvoří součást zaniklého společného jmění manželů. Na nákup postelí a automobilů žalovaná ze svých výlučných prostředků vynaložila 276 000 Kč. Žalobce se po dobu trvání manželství nejenže nestaral o chod domácnosti, ale ani o správu a údržbu domu a takřka veškeré náklady s tím spojené nesla žalovaná. Děti účastníků od narození trpěly poruchou [nemoc] [anonymizováno 5 slov] [rok] [anonymizováno 6 slov]. Přes tyto závažné a mimořádné okolnosti otec nepřispíval na jejich výživu ani domácnost. Aby žalovaná mohla zabezpečit pravidelné kontroly na [nemocnice] [obec], byla nucena pořídit druhý automobil (první užíval výlučně žalovaný a odmítal jakékoliv spoluužívání). Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v domácnosti, neměla potřebné příjmy a musela si tak pro tento účel pořídit úvěr na jméno syna [jméno]. V období r. [rok] - [rok] po učiněných návrzích na stanovení výživného a návrhu na rozvod manželství měli účastníci zájem o obnovení soužití a v této době žalobce přispíval na chod domácnosti na společný účet částkou 20 000 Kč Ekonomická situace žalované ji donutila k pořízení půjček v celkové výši 235 000 Kč, a to u [právnická osoba] č. úvěru [bankovní účet] v částce 100 000 Kč a [právnická osoba] č. úvěru [číslo] v částce 135 000 Kč (půjčky byly pořízeny v letech [rok] až [rok], kdy žalobce pracoval v [země] a žalovaná byly nucena pořídit si další automobil k zajištění pravidelných prohlídek a potransplantačních vyšetření synů), z těchto prostředků byl hrazen běžný chod domácnosti a údržba domu. Ke dni zániku manželství činil zůstatek těchto půjček asi 30 717 Kč Tyto úvěry či půjčky musela žalovaná čerpat prostřednictvím svého syna [jméno], neboť takové řešení bylo nejekonomičtější, když půjčky nabízené žalované bankami, či nebankovními subjekty byly výrazně nevýhodnější. Uvedené však nic nemění na tom, že půjčky byly užity výlučně pro potřeby domácnosti, když se na jejím chodu žalovaný nikterak nepodílel. Splátky půjfček za trvání manželství i po něm hradila a hradí výlučně žalovaná. Stejně tak hradí splátky závazků z úvěrové smlouvy u [právnická osoba] Od zániku manželství tak na splátkách uhradila nejméně 55 604 Kč. Žalovaná tak učinila součástí masy SJM i uvedené závazky, tyto hradila ze svých příjmů jak po dobu trvání manželství, tak zejména po jeho zániku. Žalovaná tak má nepochybně právo na započtení náhrady za úhradu těchto společných dluhů na její podíl při vypořádání SJM. Ve smyslu ustanovení § 742 odst. 1 písm. e) a f) o.z. je při vypořádání nutno přihlédnout k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a také k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležející do společného jmění manželů. Žalobce za trvání manželství dlouhodobě neprojevoval zájem o rodinné soužití, vždy preferoval své zájmy a také po delší dobu udržoval známost s jinu ženou. Tyto skutečnosti by samy o sobě samozřejmě neměly žádný významný vliv na vypořádání společného jmění manželů, pokud by neměly dopad do majetkové sféry dřívějších manželů. Žalobce však ke svému způsobu života používal fakticky veškeré své příjmy, které nepochybně tvořily součást společného jmění manželů. Žalobce se po značnou dobu ani nepodílel na výživě nemocných studujících synů a i v době, kdy pracoval na montážích v zahraničí a pobíral velmi vysokou mzdu ([země] v roce [rok] [rok]) 80 000 Kč měsíčně a to vedle svého částečného invalidního důchodu (6 249 Kč měsíčně). Na veškerý chod domácnosti, údržbu domu, splátky úvěru a výživu nezaopatřených synů přispíval zcela neadekvátní částkou 12 000 Kč měsíčně a po ukončení studia mladšího syna dokonce jen částkou 8 000 Kč měsíčně. Tyto částky samozřejmě nepokryly ani náklady spojené s užíváním domu. Zletilé děti se však výživného po otci nedomáhaly z obavy na jeho reakci. Žalovaná tak musela veškeré náklady domácnosti, potřeby synů nebo správu domu hradit ze svých příjmů a také sama žalovaná tyto potřeby zajišťovala. Žalobce za trvání manželství také ve značné míře používal prostředky společného jmění manželů k nezřízenému požívání alkoholických nápojů a k hraní na výherních automatech. Vzhledem k tomu, že si až na výjimečná období ponechával žalobce veškeré své příjmy výlučně pro sebe, žalovaná nemůže objektivizovat, jakou částku užil žalobce k nákupu alkoholu, ale dle jeho vlastního prohlášení ve výherních automatech prohrál za trvání manželství částku nejméně 750 000 Kč. Popisovaný způsob života žalobce pak vedl ke značnému odcizení synů vůči žalobci, kteří po něm ani nepožadovali výživné zletilého dítěte, byť by na něj nepochybně měli nárok. Žalovaná má za to, že jsou v daném případě dány zřetelné důvody pro disparitu podílů bývalých manželů na vypořádání společného jmění manželů, přičemž proti mase společného jmění mají být započteny vnosy z výlučného majetku žalované a je také na místě započítat částky hrazené žalovanou na úhradu dluhů zatěžujících společné jmění manželů.

4. Žalobce pak v podání ze dne 4. 6. 2020 rozporoval správnost tvrzení žalované, že převážná část investic byla prováděná tak, že žalovaná s matkou hradily jednotlivé investice společně, že matka příslušnou částku na místě darovala žalované a tato z uvedených prostředků investici provedla, toto tvrzení není pravdivé, rozporoval částky, které v bodě I. svého vyjádření žalovaná uvedla a dále, některé z položek, když tyto ke dni právní moci rozvodu vůbec neexistovaly a rovněž uvedené položky neodpovídají tehdy skutečným cenám. Tvrdil, že na výstavbu domu také použili částku 120 000 Kč, kterou získali z prodeje družstevního bytu v [obec] [anonymizována dvě slova] na [ulice] ulici, který získali výměnou za tehdy tzv. státní byt v [část obce] a v důsledku těchto výměn získali alespoň družstevní práva k bytu, která by šla zpeněžit, a získali by prostředky pro stavbu. Tvrzení žalované o tom, že veškeré investice, převážně investice, které byly financovány z daru poskytované matkou žalované, je ryze účelové, jistě, by začátkem 90. let o darování tak vysokých částek, jako je 65 000 Kč, 38 000 Kč k úhradě zednických a řemeslných prací ve výši 50 000 Kč, musely existovat nějaké doklady, a to zejména se zřetelem k tomu, že dnes by tyto částky musely odpovídat několikanásobku. On osobně nikdy nebyl přítomen tomu, že by žalovaná dostávala výlučně od své matky peníze nebo že by žalovaná platila tyto investice, nebo by je platila její matka a položky jsou značně nadhodnocené. Značnou část zednických a řemeslných prací si dělal sám a ve výčtu také nesouhlasí počet oken, podlahový korek na podlaze nemají, ani lednici Calex, zahradní houpačka pro děti není součástí nemovitosti, garnýže se záclonami již také byly dávno spotřebovány, neměli žádný koupelnový nábytek, neboť tento se skládal z plastového kelímku na zubní kartáčky a z plastové poličky na mýdlo nad umyvadlem a ve sprchovém koutě. Vnosy v celkové výši 305 000 Kč zcela rozporoval. Prostředky na akontaci k [značka automobilu] získali od [jméno] [příjmení], bytem [adresa], který jim dříve stavěl hrubou stavbu rodinného domu, u [název soudu] probíhalo proti němu soudní řízení, které skončilo přibližně v roce [rok], a následně probíhala exekuce a od něj vymohli částku 120 000 Kč, která byla použita na akontaci [značka automobilu], který je předmětem vypořádání. Není tedy pravdou, že by z výlučných prostředků žalované byla na akontaci [anonymizováno] použita částka 70 000 Kč. Na akontaci byla použita částka 120 000 Kč, kterou jsme získali exekučně vůči [jméno] [příjmení]. Dále, pak automobil byl hrazen ze společných prostředků, a to 60 splátkami, které hradil z účtu, vedeného u [bankovní instituce] [ulice] [anonymizováno], číslo účtu: [bankovní účet], když výše měsíční splátky byla 7 667,85 Kč. To uvádí proto, že žalovaná ve svém podání tvrdí, že si musela vzít půjčky, protože jí nedával peníze, což není pravda. Z výpisů z účtu u [bankovní instituce] [ulice] [anonymizováno] je zřejmé, že hradil uvedené měsíční splátky na auto ve výši 7 667,85 Kč měsíčně, dále hradil veškeré inkaso a náklady na provoz rodinného domu. Výše inkasa byla 4 275 Kč a dále ve prospěch účtu u [právnická osoba] hradil na úvěrový účet u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] měsíční částku 1 000 Kč, takto měsíčně hradil společné potřeby v celkové výši 12 942,85 Kč, tedy necelých 13 000 Kč. Tuto částku nepovažuje za neadekvátní, když vyživovací povinnost měla i manželka, ale může prokázat, že z účtu vedeného u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] hradil ve prospěch účtu žalované u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] další platby, tak že žalované v roce 2014 zaslal nad částky, které již platil 84 250 Kč a 200 000 Kč jí předal v hotovosti. V roce [rok] takto převedl na účet žalované částku 208 280 Kč a v roce [rok] takto zaslal žalované částku ve výši 85 440 Kč a dále uhradil obývací pokoj včetně zařízení v celkové výši 101 782 Kč a tento obývací pokoj mají v domě od roku [rok]. Tato tvrzení uvádí proto, že v čl. IV. vyjádření žalované, se uvádí, že je nutno při vypořádání přihlédnout k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot. Žalovaná uvádí, že nepřispíval na domácnost s výjimkou částky cca 12.000 Kč měsíčně, a že potom musela hradit všechny potřeby sama, nicméně tato tvrzení žalované, nejsou pravdivé a lze jí uvedenými výpisy zcela jednoznačně vyvrátit a prokázat a není namístě úvaha, kterou uvádí žalovaná v bodě V. svého vyjádření, že jsou dány důvody pro disparitu podílů. Je nutno vycházet z toho, že podíly jsou stejné. Činí-li předmětem vypořádání žalovaná v bodě III. úvěry u [právnická osoba], číslo úvěru: [bankovní účet] v částce 100 000 Kč a činí-li žalovaná předmětem vypořádání další stavební úvěr u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] v částce 135 000 Kč s tím, že z těchto prostředků měl být hrazen běžný chod domácnosti, údržba domu, a že ke dni zániku manželství činil zůstatek těchto půjček asi 30 717 Kč, tak žalobce tyto závazky zcela rozporuje, když tyto závazky vůči úvěrujícím ústavům neměla žalovaná, ale synové účastníků a z povahy věci, jde o úvěry ze stavebního spoření. Účelové určení úvěru ze stavebního spoření, není k provozování běžného chodu domácnosti. Tyto úvěry nebyly úvěry, které by sjednávala žalovaná, nemohou být vypořádány v rámci SJM, neboť zde chybí popis vztahu mezi žalovanou a syny žalované, neboť příjemci těchto úvěru byli synové účastníků. Neví, zda tyto prostředky, pak žalované darovali, půjčili, co s nimi víceméně udělali a hradila-li žalovaná v průběhu manželství místo syna [jméno] splátky těchto úvěrů, činila tak s jeho nesouhlasem. Žalovaná měla dostatek finančních prostředků k tomu, aby financovala domácnost a on ani neví a z vyjádření žalované to ani nezjistí, kdy tyto úvěry byly vůbec uzavírány. O těchto úvěrech neměl povědomost do doby, než se o nich žalovaná zmínila u soudního jednání a ve svém vyjádření, sama uvádí, že jde o závazky syna [jméno], které ona za něj hradila. Závazky z těchto úvěrových smluv nemohou být součástí SJM ve smyslu ust. § 710 písm. b) občanského zákoníku, protože tyto dluhy převzala výlučně manželka bez jeho souhlasu a nejedná se o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. K tomu úvěr ze stavebního spoření rozhodně neslouží. Namítá, že byly-li placeny za trvání manželství tyto dluhy, tak jsou to dluhy výlučně žalované a tyto dluhy by měly být při vypořádání zohledněny tak, že ze společného majetku žalovaná hradila výlučně svůj dluh. Synovi [jméno] koupil počítač a synovi [jméno] pomáhal s pořízením [značka automobilu] na úvěr, neboť si vzal u [banka] [anonymizována dvě slova], úvěr, tento splatil. Z prostředků tohoto úvěru byl nakoupen automobil, který je syna [jméno] a syn [jméno] tento úvěr splácel. Bez jeho přičinění, by však syn [jméno] na tento úvěr nedosáhl a nemohl by disponovat osobním automobilem. Vyčítá-li mu žalovaná, že měl prohýřit částku 750 000 Kč ve výherních automatech, tak je to pouze její tvrzení, ale nebyl jsem to jen on, který měl lehkomyslný poměr k penězům, když sama žalovaná utratila 7 300 €, které zaslala v roce [rok] na pořízení [značka automobilu], avšak ani takový automobil pořízen nebyl a rovněž neví o tom, že by částka 7 300 € jim byla kdykoliv vrácena. Žalobce dále žádal, aby v rámci vypořádání SJM byl vypořádán obývací pokoj pořízený v roce 2016 a kazetová markýza [název] [anonymizována dvě slova], kterou zakoupil v [obchod] dne [datum] za částku 16 990 Kč, obývací pokoj sestává z: - reprodukce obrazu [název] pořízeného [datum] za částku 1 198 Kč, - nástěnného osvětlení pořízeného dne [datum] za částku 1 999 Kč, - sedací soupravy, - nábytku v obývacím pokoji za celkovou částku 10 309 zlotých, pořízených v [země] dvě sestavy nábytku, - hodin [název] [číslo] za částku 1 349 Kč, - stropní světlo [název] včetně LED žárovek za částku 2 126 Kč, - opravu podlahy ve společném domě za částku 21 923 Kč, - nákup koberce za 4 290 Kč, - nákup stolu za 3 623 Kč, a dále byly nakoupeny barvy za 842 Kč. Žalobce nadále trval na tom, aby se stal výlučným vlastníkem uvedeného domu, protože nemá jinou možnost bydlení, udržuje vážný vztah s [jméno] [příjmení], bytem [adresa], která nemá vlastní možnost bydlení, neboť nemovitá věc, ve které v současné době bydlí, je ve vlastnictví jejich rodičů, manželů [příjmení], a kromě nich užívá dům i její bratr [jméno] [příjmení]. V současné době žalovaná není každý den doma, již téměř tři měsíce dům neužívá. [příjmení] spolu s [jméno] [příjmení] by lépe uspokojil svou bytovou potřebu v tomto domě a také bytovou potřebu jejich dvou nezletilých dětí. [příjmení] má větší předpoklady pro získání peněžních prostředků než žalovaná. Žalovaná se po rozvodu manželství nikterak nepodílí na úhradách za bydlení v dosud společném domě, v té souvislosti žalobce v podání uvedl přehled ohledně nákladů spojených s provozem společného majetku (celkem 78 032 Kč) s tím, že přehled může doložit jednotlivými výpisy z účtů a potvrzeními o platbách. Tyto náklady uvedl proto, aby si žalovaná uvědomila, že se po rozvodu manželství nikterak nepodílí na chodu domu, který chce přikázat do svého výlučného vlastnictví, a pokud byly určité problémy týkající se užívání osobního automobilu Škoda Octavia, který je předmětem vypořádání, tak se rovněž po rozvodu nepodílela na nákladech spojených s provozem tohoto vozu.

5. K vyjádření žalobce ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila replikou ze dne [datum].

6. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, znaleckým posudkem a též výslechy svědků.

7. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázáno, že obvyklá cena nemovitých věcí, a to pozemku – zastavěné plocha a nádvoří parc. [číslo] (jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v části [územní celek]) a pozemku – ostatní plocha parc. [číslo] obou v katastrálním území Hlučín [územní celek], činila podle stavu ke dni [datum] částku 3 920 000 Kč.

8. Soud podotýká, že u jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že dluh ze společného závazku účastníků z úvěru u [právnická osoba] (který byl učiněn předmětem vypořádání při zahájení řízení) byl již zcela splacen, přičemž celý zůstatek dluhu ve výši 30 322 Kč uhradila žalovaná. Dále účastníci shodně uvedli, že movité věci, které byly činěny předmětem vypořádání v průběhu řízení, byly již mezi nimi vypořádány na základě jejich mimosoudní dohody, je třeba toliko rozhodnout, kterému z účastníků budou přikázány uvedené nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v části [územní celek] a pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek].

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] (č.l. 96 verte a násl.), matka žalované, k dotazu právního zástupce žalované, zda v průběhu manželství darovala žalované nějaké finanční prostředky, uvedla, že ano, jedná se o částku zhruba 400 000 Kč, dokladem měla na mysli svou evidenci, kterou si vedla, předložila soudu rukou psané 2 listiny (jejich kopie soud pořídil do spisu), na jedné z nich je uvedeno„ [název] [anonymizováno 5 slov]“, na druhé listině jsou napsány položky včetně částek, listina je popsána z obou stran, druhá strana listiny je přeškrtnuta. Svědkyně uvedla, že tuto evidenci si vedla průběžně, finanční prostředky darovali spolu s manželem dceři – žalované postupně v hotovosti, nejdříve dávali dceři peníze na stavební materiál, to bylo v průběhu stavby domu, později tam byla také větší finanční částka na nákup [značka automobilu], a to 120 000 Kč, k darovací smlouvě ze dne [datum], sepsané advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], znějící na částku 150 000 Kč, která byla založena do spisu, svědkyně uvedla, že peněžitá částka byla žalované předána v den, kdy byla darovací smlouva uzavřena, veškeré další peněžní prostředky podle seznamu, který soudu předložila, byly žalované předány na základě ústní smlouvy, pracovala u firmy [název] na obchodním oddělení náhradních dílů, manžel jako automechanik byl rovněž v zaměstnání, výplatu dostávala v hotovosti, pracovní poměr ukončila v 55 letech, v letech [rok] – [rok] účet u banky ani vkladní knížku neměli, svědkyně uvedla, že nemůže specifikovat jednotlivá data darování dle jejího seznamu, protože každá položka, která je v seznamu uvedena, byl účet, který byl záměrně odcizen žalobcem, pokud uvedla účet, měla jsem na mysli fakturu nebo nějaký jiný doklad, celková částka darovaných peněz bylo 448 000 Kč, jak je uvedeno v listině, kterou soudu předložila, na druhé listině jsou uvedeny některé položky, ale ty jsou již zahrnuty v celkovém objemu v částce 448 000 Kč, dary si od žalované nenechala potvrzovat, byla důvěřivá. V 90. letech měli něco našetřeno, celý život pracovali, měli jsme slušné výdělky, slušnou práci a slušné úspory a zbytečně neutráceli, ona tehdy pobírala základní mzdu, pak byly různé odměny a prémie, s manželem nějaké větší výdaje při obvyklém hospodaření neměli, žádné půjčky si nebrali, měli jenom obvyklé výdaje při společném hospodaření v rámci domácnosti.

10. Svědek [jméno] [příjmení] (č.l. 97 verte), otec žalované, vstoupil do jednací síně s poznámkami, k nim uvedl, že mu je psala manželka, k dotazu, aby popsal aspoň jednu darovací smlouvu, kterou jste on nebo jeho manželka uzavřela s žalovanou, uvedl:„ To vám nemůžu říct, protože já jsem s manželkou probíral všechno, nevím, co bych Vám k tomu mohl ještě říci.“, k dotazu, jakou obvyklou částku v hotovosti mohli mít doma s manželkou v letech [rok] – [rok], uvedl:„ u nás to bylo tak, že já jsem dostal výplatu, nebo důchod, to se vzalo, dalo se to na stůl, a s tím hospodařila manželka, já jsem k manželce měl takovou důvěru, že jsem jí všechno předal, s penězi může hospodařit jenom jeden“, k dotazu, jakou největší částku mohli mít v hotovosti doma v těch letech, svědek uvedl:„ To Vám nemůžu odpovědět, protože já jsem se o takové věci nezajímal, to byla právě ta má důvěra k manželce, když jsme něco potřebovali pořídit, tak já jsem se manželky zeptal, zda na to máme, ona mi odpověděla: máme“. Svědek sám nedaroval nějakou částku žalované za trvání manželství, všechno šlo přes manželku, manželka s ním konzultovala, zda je možné přispět dceři, nebo něco jí darovat.

11. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (č. l. 97 verte a násl.), syn účastníků, uvedl, že hospodaření v domě probíhalo společnými penězi účastníků, ale docházelo k únikům financí ze strany žalobce, jelikož často chodil do hospod a hrával na automatech, z toho vznikaly mezi jeho rodiči hádky, spory v rodině, ví, že rodiče kdysi dávno měli společné peníze v nějaké obálce, poté už přehled neměl, jestli měli nějaký společný účet, neví, ve společné domácnosti s účastníky nežije zhruba od konce roku [rok], od té doby fakticky žije u své přítelkyně v [obec], kousek od domu rodičů, k rozhodnutí odejít z domu rodičů a bydlet s přítelkyní jej vedly právě spory mezi rodiči, odešel ze společné domácnosti rodičů dříve než jeho otec. Žalovaná si vzala půjčku na sebe a poté byla ještě uzavřena půjčka na jméno bratra [jméno], ta druhá půjčka, pořízená na jméno bratra [jméno], byla z důvodu nepříznivé finanční situace žalované, když byla nucena splácet tu první půjčku a žalobce se tehdy nepodílel finančně na nákladech domácnosti a peníze utrácel po hospodách. První půjčka, kterou si vzala matka, byla okolo 120 000 Kč, druhá, která byla na jméno jeho bratra [jméno], tam si tou částkou není jistý, byla okolo 100 000 Kč, první půjčka byla na pořízení auta [anonymizováno], to se pořizovalo z důvodu, že on i bratr [jméno] byli po transplantaci ledvin, v krátkých intervalech bylo nutné jezdit do [obec] na lékařské kontroly do [nemocnice], auto neviděl ani jednou, stali se obětí podvodu, takže neviděli ani peníze, ani auto, přišli asi o 280 000 Kč, druhá půjčka byla kvůli finanční situaci při chodu domácnosti, účastníci měli v průběhu manželství nejprve béžový žigulík, poté následoval [značka automobilu] [anonymizováno], poté následovala červená [značka automobilu] combi, poté [značka automobilu]. Když bydlel ve společné domácnosti s rodiči, platil inkaso otec.

12. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (č. l. 98 a násl.), syn účastníků, uvedl, že společné hospodaření účastníků nebylo dobré, otec často utrácel peníze v hernách, za alkohol, byl často toho názoru, že co vydělá, může utratit, protože to, co vydělá, je v podstatě jeho, z toho vznikl problém v soužití rodičů a z toho i nestabilní finanční situace rodičů, on žije v podnájmu v [obec], je zaopatřen a pracuje jako obchodní zástupce pro farmaceutickou firmu, z domu rodičů odešel na podzim roku 2017, ví o dvou půjčkách, které byly na jeho jméno, jedna byla na pořízení nového automobilu Škoda Superb z Anglie, druhá půjčka byla na financování provozu domácnosti, z té první půjčky vznikl dluh asi 120 000 Kč, ten se musel splácet, splácela to za něj jeho matka, pak se to přefinancovalo druhou půjčkou, která byla zhruba ve stejné výši, ale rozložila se splatnost na delší časové období, obě ty půjčky byly pořízeny na jeho jméno. On nemohl dostat tak vysokou půjčku, protože tehdy studoval a neměl vlastní příjem, matka si půjčku nevzala na své jméno, protože splácela další věci, a co se týká zaměstnání, tak několikrát byla na úřadu práce a potřebovali z něčeho vyžít. První půjčka byla na pořízení [značka automobilu] [anonymizováno] ze zahraničí, to dopadlo nešťastně, byly poslány peníze, neviděli ani auto, ani peníze, druhá půjčka byla vyplacena na účet, prostředky z té půjčky pak matka čerpala na chod domácnosti, on tehdy studoval, s tím byly spojené nemalé výdaje. Půjčky splácela matka. První půjčka byla v roce [rok] na částku zhruba 120 000 Kč na pořízení toho auta, cena byla v eurech v ceně +- 200 000 Kč, rozdíl peněz mezi 120 000 Kč z půjčky a částkou 200 000 Kč se hradil ze společných peněz rodičů, otec o tom měl povědomí, byla to rodinná diskuse, v tom případě otec souhlasil a následně proto se ten automobil kupoval, aby na něho byly peníze. U té první půjčky se jednalo o účelový určený úvěr určený úvěr na konkrétní věc, na ten automobil. Úvěry byly spláceny ze společných peněz účastníků, pak nastala situace, kdy otec je odřízl od financí, proto byla ta druhá půjčka, tu splácela matka z peněz, které vydělávala, jedině inkaso platil otec, ten přispíval mimo inkaso na chod domácnosti nějakou minimální částkou, když nebyl mezi rodiči konflikt, v případě konfliktu omezený, pokud otec přispíval, pak to nebylo nějakou pravidelnou měsíční částkou.

13. Na počátku jednání, konaného dne [datum], právní zástupce žalobce uvedl, že bere žalobu o vypořádání částečně zpět ohledně [značka automobilu] [registrační značka], roku výroby [rok], který byl zakoupen v r. 2006 v hodnotě 50 000 Kč, s tím, že při mimosoudním jednání se účastníci za účasti právních zástupců dohodli, že soubor movitých věcí, které dosud jsou předmětem vypořádání SJM, má pro účely vypořádání cenu 50 000 Kč, přičemž je shoda mezi účastníky, že celý soubor těchto movitých věcí připadne do výlučného vlastnictví toho z účastníků, jemuž při vypořádání připadnou nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Právní zástupce žalované tuto shodu mezi účastníky potvrdil, uvedl, že dluh z úvěru u [obec] spořitelny byl žalovanou zaplacen, učinil nesporným, že na úvěr, který čerpal [jméno] [celé jméno žalobce] u [banka] [anonymizována dvě slova], zaplatila žalovaná výlučně ze svých prostředků po rozvodu částku 28 530 Kč a na úvěr syna [jméno] u [banka] [anonymizována dvě slova] zaplatila žalovaná po rozvodu ze svých prostředků částku 58 000 Kč.

14. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], syn účastníků, slyšený ještě jednou k návrhu žalované u jednání dne [datum] (č. l. 179 a násl.) uvedl, že se dostavil k soudu z vlastní iniciativy, není mu lhostejný výsledek řízení. K bydlení účastníků uvedl, že mamka žije na adrese trvalého bydliště sama, otec žije s přítelkyní u ní na baráku rovněž v [obec], otec tam už žije několik let, možná 3 roky. Svou matku navštěvuje v domě několikrát do měsíce, on osobně žije se svou nyní již manželkou [jméno] [celé jméno žalované] v [obec], [ulice a číslo] O zahradu i dům účastníků se stará jeho matka, několikrát jí při tom pomáhal, otce při návštěvách matky a údržbě domu a zahrady nikdy neviděl v době od rozvodu. Vybavení běžných denních potřeb v kuchyni a v koupelně v domě je od mamky, pokud jde o věci otce, ty si všechny pobral, nevšiml si, že by otec měl v domě ještě nějaké své věci, otec pobral ze sklepa i nějaké nářadí, otec má v domě svědkův bývalý pokoj, který má pro sebe a má ten pokoj uzamčen, ostatní prostory v domě jsou normálně dostupné a ty užívá žalobkyně, ta se svědkovi občas zmiňovala, že v domě byl otec, že se tam ukázal, pobyl tam pár minut a zase odešel, nebyl tam delší dobu, v pokoji, který má zamčený otec, je svědkovo dřívější vybavení toho pokoje, postel, skříň, psací stůl, jedna menší skříňka, neví přesně, jestli tam otec má nějaké osobní věci. Od žalobkyně ví, že jeho otec minimálně několik měsíců v domě nepřespal. Svědek ví, že žalobce – jeho otec se živí jako zaměstnanec ve stavebnictví, jezdil a jezdí na montáže, když jezdil na ty montáže, tak zpravidla týden nebyl doma z důvodu pobytu na montáži. Svědek zná majetkové poměry ohledně domu, kde bydlí otcova přítelkyně, část nemovitosti, popř. celou nemovitost, přítelkyně otce vlastní, to ví z doslechu, svědek uvedl, že mu není lhostejný výsledek řízení proto, že v domě od mládí vyrůstal a zároveň se nemá se ani kam vrátit, nechce se tam v současné době vracet pro jeho současný vztah s otcem, a také díky vztahovým problémům mezi jeho rodiči a hlavně mezi otcem a jím, s otcem se vůbec nestýká, vadí mu jeho dřívější chování, dřívější nadměrné požívání alkoholu, agrese a to, že nemalou část peněz dle vlastního otcova vyjádření utratil v automatech, jak se tím několikrát sám v opilosti chlubil.

15. Z listiny ze dne [datum] s prohlášením Bc. [jméno] [příjmení], družky žalobce, soud zjistil, že je připravena půjčit žalobci částku do výše až 500 000 Kč na vypořádání SJM, které probíhá v rámci tohoto řízení. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] o zůstatku na spořícím účtu [jméno] [příjmení], že ten činí ke dni [datum] částku 600 078,93 Kč; listiny předložil žalobce za účelem prokázání jeho schopnosti vyplatit žalované vypořádací podíl, budou-li nemovité věci přikázány do jeho výlučného vlastnictví.

16. Z prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho družky [jméno] [příjmení] ze dne [datum], vzal soud za prokázáno, že syn účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho partnerka, s níž očekává narození dítěte v [měsíc] [rok], byť nejsou účastníky tohoto řízení, projevili zájem se do domu účastníků na adrese [ulice a číslo] v [obec] přestěhovat a zde vychovávat společné dítě za přislíbené pomoci žalované a podílet se na údržbě a financování chodu rodinného domu, pokud by se stal dům výlučným majetkem žalobce, uvedené řešení by nebylo možné pro dlouhodobě narušené vztahy mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobcem, jeho otcem.

17. Z modelace úvěru [banka] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ke smlouvě o úvěru ze stavebního spoření [číslo] má soud za prokázáno, že i žalovaná prokázala schopnost získat úvěr ve výši 2 000 000 Kč pro účely zaplacení vypořádacího podílu žalobci pro případ, že nemovité věci budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Obdobně to vyplývá i z modelací úvěrů na vypořádání SJM od [právnická osoba] a m [právnická osoba].

18. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno; rozvodový soud zjistil, že předchozí dvě řízení o rozvod manželství (zahájená v roce [rok] k návrhu žalované a později k návrhu žalobce) byla po předchozím přerušení zastavena, v rozvodovém řízení zahájeném dne [datum] k návrhu manžela soud uzavřel, že žádný z manželů již nemá další zájem na setrvání v manželství, manželé spolu zhruba již rok nežijí, nehospodaří a intimně se nestýkají. Příčiny rozpadu manželství oba účastníci shledali ve svých rozdílných postojích, povahových vlastnostech, názorech a celkovém náhledu, díky nimž mezi nimi došlo k citovému odcizení, rozvodový soud uzavřel, že příčiny rozvratu manželství shledává ve vzájemném odcizení pramenícím z nesourodosti účastníků.

19. Z rukou psaných dvou listin, sepsaných svědkyní [jméno] [příjmení] (na jedné z nich je uvedeno„ [název] [anonymizováno 5 slov]“, na druhé listině jsou napsány položky včetně částek, listina je popsána z obou stran, druhá strana listiny je přeškrtnuta) soud zjistil, že matka žalované vyhotovila jakýsi seznam jí tvrzených položek, o nichž tato svědkyně tvrdila, že se jedná o dary, které předala žalované.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], družka žalobce (č. l. 189 verte až 190) uvedla, že žalobce je jejím druhem, ve společné domácnosti však s ním nežije, žalobce ji jen navštěvuje, bydlí na [ulice a číslo] v [obec], žalobce jezdí často na montáže, pracuje mimo [obec], když přijede z montáže do [obec], tak ji občas navštěvuje, třeba stráví spolu víkend, jinak žalobce tráví svůj pobyt v [obec] na [ulice a číslo], je třeba 14 dnů na montáži, dojede v pátek domů, tj. na [ulice a číslo], zavolá, že je tam sám, domluví se, že přijde na návštěvu, stráví spolu víkend i s jejími dětmi v rodinném domě jejich rodičů na adrese [ulice a číslo] v [obec], po stráveném víkendu pak žalobce v pondělí odjíždí zase na montáže. Dům na adrese [ulice a číslo] v [obec] je ve společném jmění jejich rodičů, ti ji umožňují v něm bydlet z titulu rodinného vztahu, protože je jejich dcerou, je to dům dvoubytový, v přízemí bydlí ona spolu s dětmi, v prvním patře žije její matka s jejím zletilým bratrem, který je svobodný, její matka se v domě zdržuje stále, bydlí v tomto domě. Žalobce má v jejím bytě jedno triko, jedny tepláky, nic jiného, často jezdí pryč, její otec má domácnost v Německu, má tam pronajatý byt, protože tam pracuje, její matka nežije nikde jinde než ve svém domě.

21. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] syn účastníků, v doplňujícím výslechu u jednání dne [datum] (č. l. 190) uvedl, že bydlí také na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde má evidován trvalý pobyt, ale bydlí také v [obec], kde mám podnájem bytu 1 + 1, v tomto podnajatém bytě v [obec] bydlí s přítelkyní ve společné domácnosti, v [obec] také pracuje na plný úvazek v pracovním poměru, rovněž jeho přítelkyně pracuje v [obec], on pracuje jako obchodní zástupce farmaceutické firmy, jeho pracovním působištěm je oblast [oblast] [anonymizována dvě slova], hodně tedy cestuje a podle okolností se buď vrací do [obec], nebo přespává v [obec] na [ulice a číslo], když se vracím do [obec], tak k mamce, která bydlí na [ulice a číslo] v [obec], on má v domě v [obec] svůj pokoj, který při pobytu v [obec] užívá, rád by spolu s přítelkyní v domě na [ulice a číslo] v [obec] bydlel, v [obec] je 4 až 5 krát do měsíce, každý pobyt v [obec] přitom trvá 3 – 5 dnů v průměru, dům v [obec] navštěvuje i jeho partnerka, která má možnost práce na home office, není vázána výslovně na své pracoviště v [obec], za poslední dva roky potkal otce v domě všehovšudy dvakrát za dobu dvou let, nepamatuji si, že by v domě přespal, otec v domě má svůj uzamčený pokoj, který dříve užíval jeho bratr, jinak tam žádné osobní věci nemá, ani jídlo, ani otcovy hygienické potřeby tam neviděl, nářadí ze sklepa si odvezl a jiné osobní věci otce v domě neviděl, ví, že otec kdysi pracoval v [země], to byl většinou dlouhou dobu pryč, od té době, co se vrátil z Turecka, což bylo ještě před rozvodem účastníků, pracuje v [anonymizováno], popřípadě v [země], ty montáže trvají maximálně týden, někdy se podle možností vracel i každý den a večer zase odjel, otce několikrát potkal s jeho přítelkyní, podle jeho vlastních poznatků otec fakticky bydlí se svou přítelkyní v jejím domě, od rozvodu manželství otec nějaké údržbářské práce na domě či na zahrad neprováděl, ty prováděl on s bratrem. On pracuje jako zaměstnanec na plný úvazek u [právnická osoba] a. s. s místem výkonu práce Česká republika, naposledy byl v [obec] o víkendu na Velikonoce od čtvrtku do pondělí, ve společné domácnosti s přítelkyní žije zhruba tři roky, byt v [obec] má v pronájmu od roku [rok], v domě, o němž tvrdí, že v něm fakticky žije jeho otec, nebyl.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 190 verte a násl.) uvedla, že ačkoliv má trvalý pobyt evidován ve [obec], fakticky žije v [obec] s přítelem [jméno] [celé jméno žalobce], vztah s ním považuje za trvalý, čekají spolu dítě a hodlají založit rodinu, práci má v [obec], ale má home office, není tedy úplně vázána na [obec], chtěli by se přestěhovat do [obec] do rodinného domu, kde nyní žije žalovaná, v [obec] mají se synem účastníků [jméno] [celé jméno žalobce] nájem na dobu určitou do konce roku [rok], nájem by mohli ukončit i dříve na základě dohody. Pracoviště má sice vedeno v [obec], ale zaměstnavatel jí běžně umožňuje práci z domu, firma, ve které pracuje, má pobočku i v [obec]. Momentálně se chystá na mateřskou dovolenou, pokud by bydlela v [obec], nemá to na její práci fakticky žádný vliv. Svého partnera navštěvuje tři roky, bývá tam v rozmezí 3 – 5 dnů třikrát do měsíce. Dům účastníků v [obec] zná, v domě je jedna kuchyň v přízemí, nahoře je koupelna se záchodem a v přízemí je pouze toaleta, žalobce v domě při jejich pobytech nikdy neviděla přespat, za poslední rok až rok a půl ho tam v domě neviděla, když ho v domě za dobu, co do [obec] jezdí, což jsou tři roky, v domě potkala max. 3 krát, tak jen tak, že na sebe narazili, ví, že žalobce má v prvním patře domu pokoj, ten je ale zamčený, nikdy v něm nebyla, společné prostory domu žalobce neužívá, v koupelně a kuchyni žádné žalobcovy věci nejsou. O všechno v domě a na zahradě se stará žalovaná anebo ona s [jméno] [celé jméno žalobce], když jsou v [obec], s [jméno] [celé jméno žalobce] žije v druhovském poměru zhruba 3 a půl roku, nájemci bytu v [obec] jsou oba.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 191) uvedla, že žalovaná je její kamarádka, s žalobcem se také přátelili, její přítel byl kamarádem žalobce, zná paní [příjmení], bydlí přímo vedle ní, je to její sousedka, zná její rodiče, s kterými byli také přátelé. Otec [jméno] [příjmení] je přes dvacet let v Německu, pouze občas přijede. [příjmení] [příjmení], maminka [jméno] [příjmení], bydlí někde s přítelem mimo [obec] a občas přijede. Dole v přízemí domu bydlí [jméno] [příjmení] se dvěma dětmi, byla tam provedena rekonstrukce přízemního bytu, nahoře v domě bydlí ještě bratr [jméno] [příjmení], který ale říká, že v domě nebude. Svědkyně uvedla, že byla v tom domě po rekonstrukci, teď asi tři roky bydlí v přízemí toho domu [jméno] [příjmení] s přítelem, to je žalobcem. V přízemním bytu jsou čtyři pokoje, dva dětské pokoje, velký obývák a ložnice, a kuchyň a příslušenství. Žalobce tam bydlí, protože ho tam vídá, když dojede z práce, je v pracovním, jde domů, tj. do bytu [jméno] [příjmení], a ráno zase odjíždí od domu, viděla žalobce při konání prací okolo domu, např. dlažby. Rekonstrukce domu probíhala v celé bytové jednotce v přízemí, je to asi pět let, původně v přízemí byla hala, garáž, prádelna a kotelna, to se zrekonstruovalo, z toho udělali bytovou jednotku v přízemí. Ví, že bratr [jméno] [příjmení] chce odejít z toho domu, říkal to jejímu synovi, ale vím to i od paní [příjmení], která říkala, že její syn půjde potom na byt. Žalobce vídá v domě denně.

24. Z darovací smlouvy, sepsané dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], mezi [jméno] [příjmení], matkou žalované jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, má soud za prokázáno, že dárkyně darovala žalované – své dceři částku 150 000 Kč k zakoupení ojetého [značka automobilu] [anonymizováno] tam uvedené SPZ.

25. Z výpisu ze spořícího účtu žalobce u [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu činil 650 476,15 Kč, z kalkulace úvěru na 1 500 000 Kč, provedené pro žalobce s přítelkyní dne [datum] poradcem [jméno] [příjmení], DiS, dále z prohlášení [jméno] [příjmení], družky žalobce, ze dne [datum], že je připravena půjčit žalobci částku do výše 500 000 Kč na vyplacení vypořádacího podílu žalované, podpořeného potvrzením o zůstatku na účtu jmenované u [právnická osoba] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že zůstatek k uvedenému datu na spořícím účtu činí 600 078,93 Kč, má soud za prokázáno, že žalobce by pro případ, že nemovité věci připadnou do jeho vlastnictví, by byl schopen zajistit peněžní prostředky pro výplatu vypořádacího podílu žalované.

26. Obsah dalších provedených listinných důkazů soud považuje za nadbytečné ozřejmovat proto, že po zahájení řízení došlo na základě shody mezi účastníky k omezení aktiv a pasiv SJM, o jejichž vypořádání účastníci usilují.

27. Další důkaz, navržený žalobcem - výslech svědka [jméno] [příjmení] ke znevěrohodnění výpovědi [příjmení], soud pro nadbytečnost již neprováděl.

28. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nebyly prokázány tzv. vnosy do SJM ze strany žalované, resp. z peněz, které měly být předmětem darů žalované od její matky jako dárkyně. Soud má za prokázaný toliko dar ve výši 150 000 Kč na koupi ojetého [značka automobilu] [anonymizováno], nebylo nikterak prokázáno, že prostředky z tohoto daru byly vloženy do SJM účastníků. Jiné tzv. dary dle tvrzení žalované a svědkyně [jméno] [příjmení], její matky, soud za prokázané nemá, svědkyně [příjmení] ani její manžel nebyli schopni prokázat předložením vkladních knížek či jiným věrohodným způsobem, že by disponovali peněžními prostředky ve výši 448 000 Kč, které by žalované předali, konečně ani synové účastníků o takových darech v řádu několika set tisíc korun měli vědomost, když ve svých výpovědích se vyjadřovali k tomu, jak probíhalo finanční hospodaření účastníků za trvání jejich manželství. Soud má rovněž za to, že předmětem vypořádání mezi účastníky nemohou tvořit pasiva spočívající ve splácení úvěrů, které podle úvěrových smluv čerpal syn účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], když se tedy nejedná o závazek účastníků. Nejsou dány podmínky pro disparitu podílů účastníků, když i synové účastníků potvrdili, že – i přes spory mezi účastníky ohledně přispívání žalobce do společného hospodaření účastníků - žalobce platil inkaso a přispíval do rodinného rozpočtu.

29. Soud tak uzavřel, že - po omezení předmětu vypořádání na základě mimosoudní dohody účastníků - tvoří předmět vypořádání pouze nemovité věci, jejichž hodnota byla zjištěna znaleckých posudkem v částce 3 920 000 Kč a závazek u [právnická osoba] ve výši 30 322 Kč.

30. Ačkoliv oba účastníci prokázali schopnost vyplatit druhému z nich vyplatit vypořádací lhůtě ve dvouměsíční lhůtě od právní moci rozsudku, přičemž každý z nich chtěl nabýt výlučné vlastnictví k nemovitým věcem, soud nakonec rozhodl o přikázání nemovitých věcí žalované; z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce dosud uspokojuje svou bytovou potřebu sdílením bydlení se svou družkou, v předmětném domě takřka nepřebývá, žalovaná oproti tomu uspokojuje svou bytovou potřebu v předmětném domě, když jinou možnost bydlení nemá, nadto zajišťuje v převážné míře udržovací práce na nemovitých věcech v dosavadním společném jmění účastníků.

31. V odstavci II. výroku proto soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci vypořádací podíl v částce 1 944 839 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku, přiměřeně nezbytné pro vyřízení úvěru k vyplacení vypořádacího podílu. Obvyklá cena nemovitých věcí činí 3 920 000 Kč (aktiva), závazek u [právnická osoba] činí částku výši 30 322 Kč (pasiva) Rozdíl mezi aktivy a pasivy SJM tak činí částku 3 889 678 Kč děleno 2 = částka 1 944 839 Kč, tj. vypořádací podíl.

32. V odstavci III. a IV. výroku rozhodl soud o náhradě nákladů vzniklých státu na znalečném podle ust. 148 odst. 1 o.s.ř. Ty činily celkem částku 8 136,43 Kč, z toho na každého účastníka připadá částka 4 068,22 Kč. Žalovaná zaplatila na jí složené záloze na náklady důkazu částku 5 000 Kč, soud proto v odstavci IV. výroku rozhodl o povinnosti státu vrátit žalované část jí složené zálohy ve výši 931,78 Kč. Oproti tomu žalobce byl v odstavci III. výroku zavázán zaplatit na náhradě nákladů vzniklých státu polovinu znalečného v částce 4 068,22 Kč.

33. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud v odstavci V. výroku za použití ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádný z nich neměl převážný úspěch.

Poučení