38 C 265/2020-155

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem Mgr. Janem Táboříkem sídlem Karlovo náměstí 315/6, 120 00 Praha 2 - Nové Město proti žalované: ESTEL Cosmetics Development, s.r.o., IČO 06657028 sídlem Ve svahu 482/5, 147 00 Praha zastoupená advokátem Hans Ulrichem Theobaldem sídlem Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 o zaplacení 18 000 USD s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 18 000 USD spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6 000 USD od 31. 3. 2020 do zaplacení, z částky 6 000 USD od 1. 5. 2020 do zaplacení a z částky 6 000 USD od 1. 6. 2020 do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 215 888 Kč k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jana Táboříka.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne 16. 4. 2019 uzavřeli smlouvu o poskytování služeb (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala platit žalobci pravidelnou měsíční odměnu ve výši 6 000 USD a žalobce měl spolupracovat s žalovanou na pozici mezinárodního provozního ředitele. Žalobce obdržel poslední odměnu za měsíc leden 2020, a proto se žalovaná dostala do prodlení s platbou sjednané odměny za měsíc únor, březen a duben 2020, a to v celkové výši 18 000 USD. Žalobce dále uvedl, že žalovaná zaslala žalobci dne 17. 3. 2020 dopis označený jako„ Termination notice“ oznamující ukončení smluvního vztahu ze Smlouvy s okamžitou platností. Dle ujednání účastníků však bylo možné Smlouvu vypovědět pouze s 60 denní výpovědní dobou. Žalobce se rovněž ohradil proti tvrzení žalované, že by z jeho strany došlo k podstatnému porušení smluvních povinností, které by mohly vést k odstoupení od Smlouvy Smluvní vztah mezi účastníky tak skončil až ke dni 30. 4. 2020, tj. uplynutím doby, na kterou byla Smlouva sjednána. Žalobce rovněž odmítl, že by žalovaná vůči němu měla jakoukoliv pohledávku způsobilou k započtení.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalovaná, resp. skupina ESTEL měla v úmyslu expandovat mj. na mexický trh. Za tímto účelem angažovala mj. bývalého jednatele, pana [příjmení] [jméno], který za žalovanou Smlouvu s žalobcem podepsal. Ze strany skupiny ESTEL byly vynakládány nezanedbatelné finanční prostředky žalobci, avšak k faktické expanzi nedocházelo. V rámci korespondence s žalobcem byly zjištěny více než neuspokojivé výsledky, přičemž žalovaný nebyl schopen doložit svoji činnost ani v rámci osobní schůzky se zástupci žalované dne 18. 12. 2019. Žalobce navíc požádal o dalších 1,2 mil. USD, které byly dle jeho tvrzení nutné pro další existenci mexické společnosti. Neuspokojivé výsledky vedly v březnu 2020 k odvolání pana [příjmení] [jméno]. Jelikož byla komunikace s žalobcem zcela neuspokojivá, vyslala skupina ESTEL své zástupce do Mexika, kde bylo zjištěno, že kosmetika skupiny ESTEL je skladována ve zcela nevyhovujících prostorách a že kanceláře nepůsobí reprezentativně, ale naopak zcela odpudivě. Žalovaná proti žalobě prvně namítla, že Smlouva je zdánlivým právním jednáním ve smyslu § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neboť v textu zcela absentuje vymezení základních smluvních povinností žalobce a jeho činnost není vymezena ani rámcově. Smlouvu a její obsah pak nelze dovodit ani výkladem, neboť následné chování smluvních stran po jejím uzavření neposkytuje žádné vysvětlení existence Smlouvy, ani žádné vodítko pro její výklad. Dle Smlouvy měl žalobce působit na strategických trzích jako Mexiko, Jižní Afrika, Irán a Vietnam, nicméně žalovaná v žádné z těchto zemí nevyvíjí, ani nikdy nevyvíjela žádnou činnost. Ohledně vymezení činnosti měla být ke Smlouvě připojena Příloha [číslo] ta však obsahovala kopii pojištění žalobce. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že žalobce měl činnost pro žalovanou vykonávat ve svém volném čase, neboť byl aktuálně zaměstnán u místní strojírenské společnosti. Lze si proto jen stěží představit, že by zvládl vykonávat činnost ještě pro žalovanou. Matoucí je rovněž samo označení Smlouvy, když je dvakrát použit anglický výraz pro smlouvu („ Contract“) a dohodu („ Agreement“). Žalovaná dále uvedla, že tím, co má být obsahem Smlouvy si nebyl vědom ani tehdejší jednatel žalované, ani sám žalobce, který navíc neví, na jakém právním základu by měl být smluvní vztah postaven a dokonce ani, kdo je smluvní stranou, když se de facto totožného plnění domáhá po společnosti ESTEL COSMETICS MEXICO S. DE R.L. DE C.V. Y OTROS, která není dceřinou společností žalované a žalovaná tuto společnost ani nijak neovládá. Žalovaná dále namítala absenci plnění ze strany žalobce, když ten podle Smlouvy ničeho neplnil a žádnou činnost fakticky nevykonával. I v případě, že by Smlouva byla shledána platně uzavřenou, nemohl by nárok na předmětnou odměnu vzniknout. Žalovaná se v době, kdy ještě neučinila závěr o zdánlivosti Smlouvy, snažila upomínáním žalobce zjistit informace o jeho činnostech a o plnění Smlouvy, žalobce však nikdy žádné informace neposkytl. I kdyby tedy byla Smlouva platně uzavřena, mela by žalovaná právo odepřít plnění ve smyslu § 1911 o. z., neboť nebyl sjednán konkrétní termín plnění ze strany žalované a strany si měly plnění poskytnout současně, příp. by žalovaná měla právo plnění odepřít dle § 1912 o. z. Jako třetí důvod pro zamítnutí žaloby žalovaná uvedla odstoupení od Smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z., které bylo žalobci doručeno dne 17. 3. 2020. Důvodem pro odstoupení bylo neplnění ze strany žalobce, neposkytování žádných služeb a nereagování na výzvy k součinnosti.

3. K námitce nicotnosti smlouvy žalobce uvedl, že dle § 574 o. z. je na právní jednání třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Jakkoliv si je žalobce vědom skutečnosti, že smlouva není dokonalým právním dílem, neshledává ji z tohoto důvodu neplatnou, tím méně za zdánlivé právní jednání. O platnosti Smlouvy vypovídá rovněž jednání účastníků a jejich zástupců po uzavření Smlouvy, kdy obě strany dle smlouvy plnily, i ve své komunikaci na smlouvu a tam obsažená práva a povinnosti opakovaně odkazovaly. Zejména je nutné uvést, že žalobce řádně vykonával činnost mezinárodního provozního ředitele, když v prvním roce spolupráce bylo dle instrukcí žalované úkolem žalobce zaměřit se na rozvoj obchodu skupiny žalované v Mexiku, ostatní státy zmíněné ve Smlouvě měly následovat následně a měl zde být implementován systém vyvinutý v Mexiku. Žalovaná žalobci za jeho činnost pravidelně platila odměnu, a to až do konce ledna 2020, a ve veškeré komunikaci s žalobcem až do okamžiku podání žaloby odkazovala na smlouvu jako na platný a závazný dokument. K tvrzení, že žalobce nevykonával pro žalovanou žádnou činnost, žalobce uvádí, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě a že jej žalovaná poprvé uvedla ve svém vyjádření ze dne 19. 12. 2020. K obsahu Smlouvy žalobce uvedl, že náplň činnosti mezinárodního provozního ředitele byla řízena žalovanou a rovněž její obsah byl formován požadavky a instrukcemi žalované. Žalobce v rámci této činnosti rozvíjel obchod s výrobky skupiny ESTEL, upozorňoval na aktuální regulatorní výzvy, vyvíjel nové systémy pro účely distribuce, rozvíjel vztahy s distributory, řídil provozní záležitosti fungování mezinárodní expanze, organizoval šíření povědomí o značce, rozvíjel postupy, systémy a databáze distribuce a inventarizace, zpracovával plány, výhledy a rozpočty, řešil další klíčové otázky fungování distribuce, pravidelně komunikoval s žalovanou, prezentoval a reportoval výsledky své činnosti, v souvislosti s koordinací činností cestoval do České republiky i do Ruska. K argumentaci žalované ustanoveními §§ 1911 a 1912 o. z. žalobce uvedl, že jelikož se nejedná synallagmatický vztah, není odkaz na tato ustanovení relevantní. K tvrzení žalované týkajícího se odstoupení od Smlouvy dle § 2002 o. z. žalobce uvedl, že s ohledem na skutečnost, že toto ustanovení je dispozitivní, ujednali účastníci možnost Smlouvu s 60 denní výpovědní lhůtou za jakýchkoliv rozumných okolností, pokud Smlouva není řádně plněna, vypovědět. I v případě, že by odstoupení od Smlouvy bylo platné, mohlo by mít pouze účinky ex nunc, neboť se jednalo o Smlouvu zavazující strany k dílčímu plnění v čase, a žalobci tak případně vznikl nárok na odměnu až do doručení odstoupení, tedy za měsíce únor a březen 2020. Žalobce si však není vědom toho, že by Smlouvu jakkoliv porušil, natožpak podstatným způsobem. I v případě, že by tomu tak bylo, žalovaná nedoložila doručení odstoupení od Smlouvy žalobci, a toto by tak nemohlo být považováno za odstoupení bez zbytečného odkladu. K tvrzení žalované, že žalobce nereagoval na výzvy paní [příjmení], žalobce uvedl, že mu i přes jeho dotazy nebylo ani panem [příjmení], ani nikým jiným sděleno, že by paní [příjmení] byla přímým nadřízeným žalobce.

4. Žalovaná k tvrzení, že nedošlo k žádnému porušení povinností ze strany žalobce, předně zopakovala, že Smlouvu považuje za nicotou (příp. neplatnou) a uvedla, že žalobce porušil a porušoval všechny čtyři body článku 3 (byť rámcově a nejasně) definující jeho úkoly, tedy nepředložil a nepředkládal harmonogram pracovních cílů, nepředložil přehled úkolů dodavatelů a zaměstnanců a nenavrhoval žádné změny, nesepsal žádné„ doporučené příležitosti řízení,“ nesepsal žádné zprávy o své činnosti. Žalovaná dále uvedla, že žalobce nespolupracoval, nepodával informace a neplnil své povinnosti, nepřipravoval ani elementární podklady, které by nezbytně potřeboval i sám pro sebe a svou činnost, pokud by celý projekt myslel vážně, netvořil marketingové projekty, nezískával nové zákazníky, zajistil zcela nevhodné prostory a skladoval produkty ve zcela nevhodných prostorách, příp. na toto žalovanou neupozornil a ve chvíli, kdy bylo zjevné, že žalovaná s jeho plněním není spokojena, začal účelově tvrdit, že s ním komunikovala neoprávněná osoba. Na podporu svých tvrzení žalovaná doložila četnou e-mailovou korespondenci s žalobcem za období od listopadu 2019 do ledna 2020. Žalovaná dále uvedla, že z dokumentu označeného„ Termination notice,“ nelze dovozovat, že by žalovaná považovala Smlouvu za platnou, neboť již v tomto dokumentu žalovaná uvedla, že se posouzením této otázky zabývá. I v případě, že by však Smlouva byla shledána platnou, nebyla by v ní vyloučena možnost odstoupení od Smlouvy.

5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalobce má bydliště ve Spojených státech mexických. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv a která by se použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Proto soud posuzoval svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 4 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má sídlo na území České republiky.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Účastníci uzavřeli dne 16. 4. 2019 Smlouvu o poskytování služeb (v originále„ Service contract agreement“), na dobu určitou do 30. 4. 2020. Na základě Smlouvy měl žalobce za žalovanou působit jako mezinárodní COO (provozní ředitel), zřídit provozní kanceláře a poté řídit jako COO strategické trhy jako je Mexiko, Jižní Afrika, Írán a Vietnam. Jednotlivé činnosti měly být blíže popsány v příloze [číslo]: pracovní nabídka. Žalobce měl po prvním, nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku zahájit provoz s nově založenými organizacemi v Africe, na Středním východě, v Asii a v Latinské Americe. Svou činnost měl žalobce koordinovat s kanceláří mezinárodního rozvoje v [obec] a měl se starat o administrativu (zasílání úplných informací žalované), logistiku svých aktivit (cestování, ubytování, přesuny apod.). Žalobce měl zadávat dílčím dodavatelů,„ domácí“ úkoly a doporučit zaměřit se na konkrétní části své mise podle odbornosti dílčích dodavatelů. Současně měl zajišťovat a pečlivě pomáhat při náboru a zaškolení místních provozovatelů, aby převzali jeho mise. Žalobce měl dále sepisovat pravidelný harmonogram na základě cílů uvedených v pracovní nabídce, přehled úkolů dílčích dodavatelů a zaměstnanců a navrhnout změny, doporučené příležitosti řízení a zprávy o všech záležitostech, které mají být předloženy generálnímu řediteli. Činnost žalobce měla být hotova do 30. 4. 2020. Žalovaná se zavázala mimo jiné zaplatit odměnu ve výši 6 000 USD. Ve Smlouvě bylo ujednáno, že kterákoli ze stran je oprávněna Smlouvu vypovědět písemným oznámením s výpovědní lhůtou 60 dnů za jakýchkoli rozumných okolností (viz Service contract agreement vč. překladu do češtiny ze dne 16. 4. 2019).

8. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] soud zjistil, že svědek působil jako jednatel žalované a byl to on, kdo uzavíral s žalobcem Smlouvu. Žalobce byl vybrán v rámci náboru pracovních sil a měl být nejprve provozním ředitelem v Mexiku, kde měl prokázat své schopnosti. O výběru žalobce rozhodovalo více lidí. Žalobce se v rámci své činnosti měl nejprve věnovat instalování informatiky, systému řízení zákazníků, obchodníků, měl zajistit call centrum, udělat nábor obchodních zástupců, starat se různé marketingové akce (např. veletrhy) a v neposlední řadě měl být v kontaktu s lidmi z Ruska. Veškeré činnosti měl žalobce vykonávat na základě pokynů svědka, s kterým byl dennodenně v kontaktu. Kontakt probíhal zejména prostřednictvím videokonferencí. Žalobce vykonával všechny činnosti a nebyly s ním žádné problémy. Žalobce se kvůli své činnosti často účastnil služebních cest. Rovněž připravoval reporty zejména pro paní [příjmení] a pana [příjmení], což byl zakladatel a úplný šéf společnosti. Žalobce se rovněž zasadil o rozvoj distributorských vztahů, když zpočátku měli jednoho zákazníka a na konci roku stovky. Žalobce rovněž organizoval školící akce a účastnil se výstav. Odměna žalobce byla sjednána ve výši 6 000 USD měsíčně a vyplácení odměny schvaloval svědek. Ohledně paní [příjmení] svědek uvedl, že měla nahradit svědka.

9. Dne 8. 11. 2019 proběhla schůzka mezi žalobcem a paní [příjmení], přičemž komentáře týkající se této schůzky paní [příjmení] zaslala žalobci a požádala jej o zpětnou vazbu. Žalobce přislíbil zprávu projít a ozvat se (viz e-maily mezi paní [příjmení] a žalobcem ze dne 8. 11. 2019 a 9. 11. 2019). [příjmení] [příjmení] žalobci dne 20. 11. 2019 poděkovala za odpověď a požádala ho o vyplnění mzdových údajů (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 20. 11. 2019). Žalobce dne 21. 11. 2019 požádal o schválení listopadového rozpočtu s upozorněním, že nebude-li rozpočet schválen a proveden převod bude žalobce muset začít plánovat přerušení provozu v Mexiku. E-mailem ze dne 21. 11. 2019 paní [příjmení] požádala žalobce o provedení celého správného rozpočtu pro listopad a prosinec 2019 a požádala o zodpovězení otázek (viz e-maily mezi paní [příjmení] a žalobcem ze dne 21. 11. 2019). [příjmení] [příjmení] dne 24. 11. 2019 požádala žalobce, aby připravil materiály pro rozpočet na rok 2020, pro plán tržeb na rok 2020, pro obsazení pracovních míst na rok 2020 a dále, aby provedl seznam svých potřeb a návrhů na centrálu k potvrzení, a to vše před schůzkou v Petrohradě (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 24. 11. 2019). E-mailem ze dne 26. 11. 2019 žádal žalobce paní [příjmení] o poskytnutí plné moci, aby mohl zastupovat společnost ESTEL COSMETICS MÉXICO v soudním sporu ve Veracruzu (viz e-mail žalobce paní [příjmení] a paní [příjmení] ze dne 26. 11. 2019). [příjmení] [příjmení] dne 28. 11. 2019 zaslala žalobci e-mail s formulářem obsahujícím tržby a skladové zásoby a seznam dlužníků, do kterého měl žalobce doplnit listopadové výsledky tržeb a připravit na schůzku, která byla plánována na den 3. 12. 2019 (viz e-maily od paní [příjmení] žalobci ze dne 28. 11. 2019 a 2. 12. 2019; záznam o plánování schůzky dne 3. 12. 2019). Dne 5. 12. 2019 zaslala paní [příjmení] žalobci e-mail, v němž mu jednak poděkovala za poskytnuté informace o skladových zásobách, jednak jej požádala, aby tyto údaje zadal do elektronického softwaru, aby bylo možné sledovat data expirace. Současně žalobce požádala, aby uvedl termín provedení úkolu a odpověděl na otázky (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 5. 12. 2019). [příjmení] [příjmení] k zaslanému e-mailu žalobce ze dne 4. 12. 2019 obsahujícímu prezentaci e-mailem ze dne 5. 12. 2019 sdělil, že zpráva o pohledávkách dodavatelů/odběratelů nebyla provedena správně, a proto žalobce požádala o opravu (viz e-mail paní [příjmení] žalobci ze dne 5. 12. 2019). E-mailem ze dne 6. 12. 2019 paní [příjmení] požádala žalobce o přípravu zpráv výsledků tržeb za období 1. 12. 2019, seznamu dlužníků a údajů o skladových zásobách na schůzku 10. 12. 2019 s tím, že žalobce byl požádán, aby zprávy připravoval pravidelně na úterní schůzky (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 6. 12. 2019). Dne 9. 12. 2019 žádala potvrdit, že výše uvedené zprávy budou připraveny na schůzku, která se měla konat 10. 12. 2019 (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 9. 12. 2019). Žalobce dne 10. 12. 2019 požádal o zrušení plánované schůzky s důvodu kritických právních problémů personálního oddělení a přípravy rozpočtového a prodejního plánu na rok 2020 na příští týden, kdy se měla uskutečnit schůzka v Rusku. [příjmení] [příjmení] požádala žalobce, aby byla na schůzce přítomna jiná odpovědná osoba a sdělila mu hlavní témata, která se budou probírat (viz e-maily mezi paní [příjmení] a žalobcem ze dne 10. 12. 2019). Žalobce e-mailem ze dne 4. 12. 2019 sdělil paní [příjmení] a paní [příjmení] potřebu řešit dopady fiskální reformy v Mexiku na zaměstnance ESTEL MEXIKO přijetím nových opatření. Tuto potřebu žalobce zopakoval e-mailem adresovaným paní [příjmení] ze dne 14. 1. 2020, přičemž paní [příjmení] přislíbila, že na tom budou pracovat při návštěvě u žalobce (viz vlákno e-mailu ze dne 14. 1. 2020). [příjmení] [příjmení] dne 5. 12. 2019 požadovala po žalobci zodpovězení otázky týkající se žalobcem zaslaného výkazu. Žalobce na tento e-mail téhož dne odpověděl (viz vlákno e-mailu mezi žalobcem a paní [příjmení] ze dne 5. 12. 2019). [příjmení] [příjmení] požádala dne 9. 12. 2019 pana [příjmení] zpracování přehledu o cenách vlasových barev a výrobků péče o vlasy na mexickém trhu. E-mailem ze dne 9. 12. 2019 požádal žalobce paní [příjmení], aby veškeré žádosti týkající se jeho týmu v Mexiku směřovala přímo na žalobce (viz vlákno e-mailů ze dne 9. 12. 2019). Dne 19. 12. 2019 žalobce zaslal e-mail paní [příjmení] a paní [příjmení], v němž v přiložené tabulce uvedl důvody, proč se pro zahájení distribuce rozhodl pro určitá města (viz e-mail žalobce paní [příjmení] a paní [příjmení] ze dne 19. 12. 2019). Žalobce se e-mailem ze dne 8. 1. 2020 adresovaným panu [příjmení] [jméno], paní [příjmení] a paní [příjmení], v němž se žalobce pana [příjmení] dotazoval s ohledem na odchod pana [příjmení], jaká je strategie expanze společnosti ESTEL, kdo za ni odpovídá a jaká je role žalobce. Žalobce současně navrhl podněty za účelem vybudování firemních základů pro usnadnění mezinárodní expanze a růstu (viz e-mail ze dne 8. 1. 2020 od žalobce adresovaný panu [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení]). Žalobce dne 10. 1. 2020 odpověděl na otázky paní [příjmení] ze dne 9. 1. 2020 týkající se účasti na výstavě [příjmení] [příjmení] (viz e-mail žalobce paní [příjmení] ze dne 10. 1. 2020). [příjmení] [příjmení] žalobci dne 10. 1. 2020 zaslala e-mail, v němž mu oznámila, že po 25. 1. 2020 plánuje cestu do Mexika a požádala žalobce o zajištění schůzek s distributory a zaslání rozvrhu těchto schůzek. Žalobce se e-mailem z téhož dne dotázal, co přesně má být předmětem schůzek a co přesně paní [příjmení] očekává od návštěvy. K tomu paní [příjmení] dne 13. 1. 2020 odpověděla, že předmětem návštěvy je souvislost s obchodním plánem žalobce, který žalobce předložil v Petrohradě. Dne 20. 1. 2020 pak paní [příjmení] sdělila žalobci termín návštěvy dne 26. 1. 2020 (viz vlákno e-mailu ze dne 20. 1. 2020 mezi paní [příjmení] a žalobcem). Žalobce paní [příjmení] požádal, aby s sebou do Mexika vzala vzorníky a některé zboží (viz e-mail žalobce paní [příjmení] ze dne 13. 1. 2020). E-mailem ze dne 14. 1. 2020 paní [příjmení] požádala žalobce o poskytnutí informací ke konkrétním položkám a úkolům (viz e-mail do paní [příjmení] žalobci ze dne 14. 1. 2020). Žalobce dne 15. 1. 2020 zaslal e-mail panu [příjmení], v němž mu popsal činnosti, které vykonal a dotázal se, a dotazoval se na možnou budoucí spolupráci. Žalobce rovněž poukazoval na podstatné otázky pro fungování skupiny žalované v Mexiku. Téhož dne napsal žalobce paní [příjmení] e-mail, v němž jí sdělil, že se ho dotkla její zpráva v aplikaci WhatsApp ze dne 25. 12. 2019, v níž mu napsala, aby začal pracovat, že není žádný spisovatel a že stále čeká, že začne pracovat (viz vlákno e-mail ze dne 15. 1. 2020 vč. přílohy úryvku z aplikace WhatsApp). Žalobce s paní [příjmení] vedli v e-mailech ve dnech 20. – 21. 1. 2020 diskuzi o nutnosti uzavření smluv o poskytování služeb (viz vlákno e-mailů mezi žalobcem a paní [příjmení] ze dne 20. 1. 2020 a 21. 1. 2020). Bývalý jednatel žalované, pan [příjmení] [jméno], e-mailem ze dne 6. 2. 2020 žádal pana [příjmení] na základě e-mailové žádosti žalobce ze dne 5. 2. 2020 o vyřešení budoucnosti žalobce (viz vlákno e-mailu ze dne 6. 2. 2020).

10. Žalobce e-mailem ze dne 20. 11. 2019 zaslal panu [příjmení] e-mail obsahující dokumenty označené jmény a jeden dokument označený jako„ payment request“. Pan Pescenda následně dne 20. 11. 2020 e-mail přeposlal mimo jiné paní [příjmení] a paní [příjmení] a poděkoval za zpracování těchto plateb (viz e-mail od žalobce pani Pescendovi ze dne 19. 11. 2019 a od pana [příjmení] ze dne 20. 11. 2019). Žalobce dne 27. 11. 2019 e-mailem sdělil paní [příjmení], panu [příjmení] a paní [příjmení], že nemá na účtu peníze na proplacení mezd zaměstnancům. Současně sdělil, že tato skutečnost vyústila v odchod jednoho z nejdůležitějších pracovníků. Absence peněz měla vliv rovněž na nezaplacení nájemného ve Veracruzu (viz e-mail od žalobce paní [příjmení], panu [příjmení] a paní [příjmení] ze dne 27. 11. 2019). [příjmení] [příjmení] následně sdělila žalobci, že byl panu [příjmení] udělen souhlas s příštím převodem 50 660 USD pro ESTEL Mexico a že doufá v omezení potenciálního negativního dopadu. Dalším e-mailem požádala žalobce o opravu jedné faktury. Následně požádala žalobce o zaslání tabulky s požadovanými platbami a nezaplacené faktury. Žalobce následně zaslal žádost o úhradu platby, která dosud nebyla zaplacena s tím, že žádost o zaplacení skladu ve Veracruzu pošle v samostatném e-mailu. (viz e-maily od paní [příjmení] žalobci a opačně ze dne 28. 11. 2019 a 29. 11. 2019). Dne 2. 12. 2019 paní [příjmení] požádala žalobce o zaslání tabulky s požadovanými platbami, načež žalobce zaslal e-mail, v němž odkazoval na přílohu. Dalším e-mailem požádal o schválení proplacení faktur (viz e-maily od paní [příjmení] žalobci a naopak ze dne 2. 12. 2019). [příjmení] [příjmení] téhož dne požádala partnery o převedení částky 30 000 USD na mexický účet společnosti ESTEL MEXICO (viz e-maily ze dne 2. 12. 2019). [příjmení] [příjmení] požádala dne 6. 12. 2019 o proplacení platby (viz e-mail od paní [příjmení] ze dne 6. 12. 2019). Žalobce zaslal paní [příjmení] dne 12. 12. 2019 další žádost o schválení platby (viz e-mail od žalobce paní [příjmení] ze dne 12. 12. 2019). [příjmení] [příjmení] dne 29. 1. 2020 žalobci schválila platby, k nimž byly faktury v příloze e-mailu (viz e-mail od paní [příjmení] žalobci ze dne 29. 1. 2020).

11. E-mailem ze dne 17. 1. 2020 se paní [příjmení] informovala u pana [příjmení] na Smlouvu uzavřenou s žalobcem a požádala o její vypovězení s ohledem na záměr učinit z žalobce zaměstnance společnosti ESTEL COSMETICS MÉXICO, S. DE R. L. DE C. V. Pan Pescenda uvedl, že Smlouva je přesná (viz e-maily mezi paní [příjmení] a panem [příjmení] 17. 1. 2020 a 22. 1. 2020).

12. Žalobce vyhotovil v rámci své činnosti mediální plán Estel Cosmetics Mexico 2019 2020 (viz mediální plán Estel Cosmetics Mexico). Žalobce rovněž vyhotovoval velké množství reportů a návrh rozpočtu (viz překlady prezentací; jednotlivé pravidelné reporty; prezentace ze dne 18. 12. 2020 označená jako G3).

13. Žalobce dne 13. 8. 2019 letěl z Mexika do Moskvy a dne 22. 8. 2019 zpět. Dne 14. 10. 2019 letěl z Mexika do [obec] a dne 19. 10. 2019 zpět. Dne 16. 12. 2019 pak letěl z Mexika do [obec] a dne 3. 1. 2020 zpět (viz letenky žalobce).

14. Žalovaná zaslala žalobci za jeho práci dne 18. 6. 2019 částku 6 000 USD, dne 15. 7. 2019 částku 6 000 USD, dne 15. 8. 2019 částku 6 000 USD, dne 10. 9. 2019 částku 6 000 USD, dne 15. 10. 2019 částku 6 000 USD, dne 12. 11. 2019 částku 6 000 USD, dne 12. 12. 2019 částku 6 000 USD, dne 10. 1. 2020 částku 6 000 USD, dne 3. 2. 2020 částku 6 000 USD (viz výpisy z internetového bankovnictví banky SEB za červen 2019 až únor 2020).

15. V Mexiku je pod [číslo] 2020 vedeno řízení před Místní smírčí a arbitrážní radou obce Mexico City zahájené dne 27. 2. 2020, v němž žalobce žaluje společnost ESTEL COSMETICS MEXICO S. DE R-L DE C. V. a další (viz případ [číslo] 2020 u Místní smírčí a arbitrážní rady obce Meicko City; protokol z jednání o smíru a námitkách ze dne 22. 2. 2021; e-mail od pana [příjmení] ze dne 24. 3. 2021).

16. Za rok 2019 činil hospodářský výsledek společnosti ESTEL COSMETICS MÉXICO, S DE RL DE C. V. ztrátu 7 300 851 USD, v roce 2020 pak ztrátu 6 682 390 USD (viz přehled účetních a daňových záznamů za rok 2019 a za rok 2020).

17. Žalovaná listinou označenou v originále jako Termination notice ze dne 17. 3. 2020 přistoupila s okamžitou platností k ukončení Smlouvy a odstoupila od ní z důvodu závažného porušení smlouvy. Porušení Smlouvy mělo spočívat v tom, že žalobce nevybudoval žádnou relevantní zákaznickou síť, díky níž by se v Mexiku zvýšil prodej výrobků skupiny ESTEL; nebyly zavedeny žádné procesy týkající se prodeje výrobků v Mexiku; tržby v žádném případě neodpovídaly výši finančních prostředků, které byly žalobci poskytnuty k financování a podpoře aktivit žalobce a jako odměna; v souvislosti s naprosto neuspokojivým rozvojem zákaznické sítě a následně neuspokojivým objemem prodeje v Mexiku vypršela doba použitelnosti významné části výrobků žalované a skupiny ESTEL; neposkytl žádné zprávy v podobě, kterou žalovaná požadovala, a opakovaně ignoroval žádosti žalované o opravu anebo správné doplnění zpráv; mexická kancelář skupiny ESTEL čelila soudním sporům zahájeným některými z jejích bývalých zaměstnanců z důvodu neoprávněného ukončení jejich pracovního poměru; dohody týkající se řešení skladování pro mexickou kancelář skupiny ESTEL poškozují její zájem; v důsledku výše uvedené situace nebyla mexická kancelář skupiny ESTEL schopna žalované splácet půjčky s úvěry (viz Termination notice vč. překladu do češtiny ze dne 17. 3. 2020). Tato výzva byla žalobci zaslána jako příloha e-mailu od pana [příjmení] ze dne 17. 3. 2020 (viz e-mail od Lva Okchotina ze dne 17. 3. 2020).

18. Žalobce zaslal žalované dne 30. 4. 2020 předžalobní výzvu ze dne 29. 4. 2020, v níž požadoval zaplacení dlužné odměny za měsíce únor, březen a duben 2020 v celkové výši 18 000 USD. K doručení předžalobní výzvy došlo dne 13. 5. 2020 (viz předžalobní výzva ze dne 29. 4. 2020; podací lístek ze dne 30. 4. 2020; dodejka s datem doručení 13. 5. 2020). Žalovaná v reakci na předžalobní výzvu svým podáním ze dne 22. 7. 2020 žalobci sdělila, že předžalobní výzvu nepovažuje za důvodnou, a to z důvodů uvedených v oznámení ze dne 17. 3. 2020, kterým byla smlouva jednostranně ukončena. Žalovaná rovněž uvedla, že veškeré plnění poskytnuté žalobci na základě Smlouvy považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalobce a dále uvedla, že podrobuje bližšímu zkoumání, zda se v případě Smlouvy nejedná o zdánlivé právní jednání. Žalovaná současně uvedla, že jí činností žalobce vznikla škoda ve výši 73 002,13 USD, a proto požaduje zaplacení jak bezdůvodného obohacení, tak i vzniklé škody (viz vyjádření k předžalobní výzvě, výzva k úhradě ze dne 22. 7. 2020).

19. Soud provedl k důkazu smlouvu o revolvingovém úvěru, daňově neuznatelné náklady, avšak neučinil z nich žádná pro věc podstatná skutková zjištění.

20. Soud zamítl provedení důkazu notářským zápisem NZ [číslo], neboť k tomuto s ohledem na nastalou koncentraci řízení nebylo možné přihlížet. Soud dále zamítl provedení důkazu výpisem SMS žalobce do Ruska, neboť tento nebyl způsobilý znevěrohodnit důkazy předložené žalovanou. Soud dále pro nadbytečnost zamítl výslech paní [příjmení] a pana [příjmení], neboť s ohledem na provedené dokazování měl za dostatečně zjištěný skutkový stav. Výslech se navíc měl vztahovat zejména k otázce, zda došlo k podstatnému porušení povinností žalobce, kterou se soud s ohledem na níže uvedené právní hodnocení nezabýval. Pokud šlo o případné znevěrohodnění důkazu výslechem svědka [příjmení] [jméno], došel soud k závěru, že skutečnosti tvrzené žalobcem ohledně výkonu činnosti žalobcem byly prokázány mnoha dalšími důkazy a provedení těchto důkazů je tak pro učinění skutkového závěru nadbytečné.

21. Z provedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

22. Účastníci uzavřeli dne 16. 4. 2019 Smlouvu na dobu určitou do 30. 4. 2020, na jejímž základě měl žalobce za žalovanou působit jako mezinárodní provozní ředitel, měl zřídit provozní kanceláře a poté řídit jako mezinárodní provozní ředitel strategické trhy jako je Mexiko, Jižní Afrika, Írán a Vietnam. Jednotlivé činnosti měly být blíže popsány v příloze [číslo]: pracovní nabídka. Žalobce měl po prvním, nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku zahájit provoz s nově založenými organizacemi v Africe, na Středním východě, v Asii a v Latinské Americe. Svou činnost měl žalobce koordinovat s kanceláří mezinárodního rozvoje v [obec] a měl se starat o administrativu (zasílání úplných informací žalované), logistiku svých aktivit (cestování, ubytování, přesuny apod.). Žalobce měl zadávat dílčím dodavatelů,„ domácí“ úkoly a doporučit zaměřit se na konkrétní části své mise podle odbornosti dílčích dodavatelů. Současně měl zajišťovat a pečlivě pomáhat při náboru a zaškolení místních provozovatelů, aby převzali jeho mise. Žalobce měl dále sepisovat pravidelný harmonogram na základě cílů uvedených v pracovní nabídce, přehled úkolů dílčích dodavatelů a zaměstnanců a navrhnout změny, doporučené příležitosti řízení a zprávy o všech záležitostech, které mají být předloženy generálnímu řediteli. Činnost žalobce měla být hotova do 30. 4. 2020. Žalovaná se zavázala mimo jiné zaplatit měsíční odměnu ve výši 6 000 USD.

23. Jednotlivé úkoly žalobce měl činit a činil v souladu s pokyny žalované, konkrétně bývalého jednatele žalované [příjmení] [jméno]. V průběhu spolupráce úkoly žalobci zadávala rovněž paní [příjmení], resp. paní [příjmení], a to prostřednictvím e-mailů v rozmezí listopadu 2019 až ledna 2020, přičemž žalovaný minimálně na některé z těchto e-mailů reagoval a snažil se jim vyhovět. Žalobce vypracovával a v rámci e-mailů předkládal rovněž velké množství reportů a prezentací. Vyhotovil rovněž požadované návrhy rozpočtů. Žalobce kvůli své činnosti rovněž cestoval do Evropy, v Mexiku se pak účastnil výstav. Žalobci byla vyplácená pravidelná měsíční odměna ve výši 6 000 USD od června 2019 do února 2020.

24. Žalovaná listinou označenou v originále jako Termination notice ze dne 17. 3. 2020 přistoupila s okamžitou platností k ukončení Smlouvy a odstoupila od ní z důvodu závažného porušení smlouvy. Porušení Smlouvy mělo spočívat v tom, že žalobce nevybudoval žádnou relevantní zákaznickou síť, díky níž by se v Mexiku zvýšil prodej výrobků skupiny ESTEL; nebyly zavedeny žádné procesy týkající se prodeje výrobků v Mexiku; tržby v žádném případě neodpovídaly výši finančních prostředků, které byly žalobci poskytnuty k financování a podpoře aktivit žalobce a jako odměna; v souvislosti s naprosto neuspokojivým rozvojem zákaznické sítě a následně neuspokojivým objemem prodeje v Mexiku vypršela doba použitelnosti významné části výrobků žalované a skupiny ESTEL; žalobce neposkytl žádné zprávy v podobě, kterou žalovaná požadovala, a opakovaně ignoroval žádosti žalované o opravu anebo správné doplnění zpráv; mexická kancelář skupiny ESTEL čelila soudním sporům zahájeným některými z jejích bývalých zaměstnanců z důvodu neoprávněného ukončení jejich pracovního poměru; dohody týkající se řešení skladování pro mexickou kancelář skupiny ESTEL poškozují její zájem; v důsledku výše uvedené situace nebyla mexická kancelář skupiny ESTEL schopna žalované splácet půjčky s úvěry. Toto oznámení bylo žalobci doručeno e-mailem dne 17. 3. 2020.

25. Žalobce zaslal žalované dne 30. 4. 2020 předžalobní výzvu.

26. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

27. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 4 odst. 3 je rozhodným právem právo české. Žalobce měl sice činnost vykonávat pro žalovanou v Mexiku, nicméně žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice a užitek z této činnosti měl plynout žalované právě do České republiky. Žalobce navíc svoji činnost konzultoval se zástupcem žalované v České republice.

28. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva dle § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), na jejímž základě měl žalobce za žalovanou působit jako mezinárodní provozní ředitel, měl zřídit provozní kanceláře a poté řídit jako mezinárodní provozní ředitel strategické trhy jako je Mexiko, Jižní Afrika, Írán a Vietnam. Žalobce měl po prvním, nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku zahájit provoz s nově založenými organizacemi v Africe, na Středním východě, v Asii a v Latinské Americe. Svou činnost měl žalobce koordinovat s kanceláří mezinárodního rozvoje v [obec] a měl se starat o administrativu a logistiku svých aktivit. Žalobce měl zadávat dílčím dodavatelů,„ domácí“ úkoly a doporučit zaměřit se na konkrétní části své mise podle odbornosti dílčích dodavatelů. Současně měl zajišťovat a pečlivě pomáhat při náboru a zaškolení místních provozovatelů, aby převzali jeho mise. Žalobce měl dále sepisovat pravidelný harmonogram na základě cílů uvedených v pracovní nabídce, přehled úkolů dílčích dodavatelů a zaměstnanců a navrhnout změny, doporučené příležitosti řízení a zprávy o všech záležitostech, které mají být předloženy generálnímu řediteli. Všechny činnosti měl žalobce vykonávat na základě pokynů zadaných mu ze strany žalované. Žalovaná se zavázala platit žalobci odměnu ve výši 6 000 USD měsíčně, což také až do února 2020 pravidelně činila. Splatnost jednotlivých plnění je nutné stanovit dle § 1963 odst. 1 o. z. vždy do 30 dnů ode dne poskytnutí služby, přičemž tato splatnost nastala za služby vykonané za předchozí měsíc vždy nejpozději do 30 dnů od konce předchozího měsíce.

29. Jelikož žalovaná žalobci nezaplatila sjednanou odměnu za poskytované služby za měsíce únor až duben 2020, dostala se dle § 1968 o. z. do prodlení a to následovně: ohledně odměny za měsíc únor 2020 dne 31. 3. 2020, ohledně odměny za měsíc březen 2020 dne 1. 5. 2020 a ohledně odměny za měsíc duben 2020 dne 31. 5. 2020, a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb.

30. K námitce žalované, že v případě Smlouvy se jedná o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., soud předně uvádí, že dle § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Rozhodující je pak zejména úmysl jednajících stran. Při výkladu obsahu právního jednání je pak třeba kromě výkladu textu přihlédnout rovněž k následnému chování stran. Přestože si je soud vědom toho, že obsah Smlouvy působí na první pohled neurčitě a v určitých momentech je nesrozumitelný, je možné obsah dovodit z následného jednání stran, kdy žalovaný vykonával velké množství činností, a to zejména na základě úkolů ze strany žalované. Z následného jednání stran, kdy, jak bylo prokázáno, žalobce řádně vykonával činnost mezinárodního provozního ředitele a žalovaná žalobci řádně platila pravidelnou měsíční odměnu ve výši 6 000 USD, je tedy patrné, že účastníci se cítili být Smlouvou vázáni a chovali se podle ní. [jméno] žalovaná ve veškeré komunikaci vycházela ze smlouvy a její zdánlivost pak prvně namítla až v rámci reakce na předžalobní výzvu. Soud je proto toho názoru, že na Smlouvu je dle § 574 a § 1726 o. z. nutno nahlížet jako na platně uzavřenou. Nelze tak hovořit o zdánlivém právním jednání ve smyslu §§ 551 až 553 o. z., neboť mezi účastníky došlo k projevení vážné vůle být Smlouvou vázáni a případná neurčitost a nesrozumitelnost Smlouvy byla zhojena následným jednáním stran. Opačný výklad by pak bylo možné hodnotit jako ústavně nekonformní (srov. nálezy Ústavní soudu ČR ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 658/18, či ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10).

31. Pokud žalovaná namítá, že ze strany žalobce absentovalo jakékoliv plnění, je toto tvrzení nepravdivé, neboť z provedeného dokazování plyne (zejména z listinných důkazů), že žalobce žalovanou požadovanou činnost vykonával. Pokud jde o tvrzení, žalobce ani nezačal s expanzí na ostatní trhy uvedené ve Smlouvě, soud konstatuje, že k tomu mělo dojít teprve až po nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku, a tedy že k expanzi mohlo dojít i později.

32. K tvrzení žalované, že byla s ohledem na § 1911 oprávněna odmítnout plnit žalobci, soud konstatuje, že se v daném případě nejedná o synallagmatický vztah, neboť dohodnutá plnění nejsou vzájemným plněním a strany neměli povinnost současně (tzv.„ z ruky do ruky“). Plnění odměny tak nebylo závislé na plnění žalobce (srov. rozhodnutí NSČR sp. zn. 25 Cdo 1164/2000). Námitka § 1912 o. z. pak není pro danou věc relevantní, neboť dané ustanovení se týká případů, kdy se plnění obou stran časově rozcházejí a jedna strana má povinnost plnit napřed. Teprve v případě, že by u protistrany hrozila nejistota ohledně jejího plnění, bylo by možné plnění strany mající plnit dříve odmítnout. O takový vztah se však v daném případě nejednalo.

33. K odstoupení od Smlouvy zaslanému žalovanou žalobci dne 17. 3. 2020 soud konstatuje, že dle § 2002 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Soud se nejprve zaměřil na otázku, zda pochybení vytýkaná žalobci v odstoupení od Smlouvy lze považovat za natolik podstatná, že by mohla ospravedlňovat odstoupení od Smlouvy. Soud dospěl k závěru, že žalovanou namítané nedostatečné zvýšení prodeje výrobků není možné považovat za porušení povinností žalobce plynoucí ze Smlouvy, neboť toto závisí na mnoha dalších (zejména vnějších) faktorech nezávislých na jednání žalobce (např. preference zákazníků). S nižšími prodeji pak přímo souvisí vypršení doby expirace některých výrobků. Rovněž skutečnost, že mexická kancelář čelí soudním sporům je zapříčiněna vnějšími faktory zcela nezávislými na plnění povinností ze strany žalobce. Nelze totiž žalobci přičítat k tíži, zda se třetí osoba rozhodne podat k soudu návrh či nikoliv. Za jediný oprávněný argument by soud v případě jeho prokázání považoval neposkytování zpráv ze strany žalobce k výzvám žalované. Ohledně tohoto bodu však soud konstatuje, že k případnému porušování této povinnosti mělo docházet v období od listopadu 2019 do ledna 2020, přičemž odstoupení od Smlouvy bylo učiněno teprve dne 17. 3. 2020, tedy více než dva měsíce od okamžiku, kdy k pochybení mělo dojít. Soudu je zřejmé, že lhůtu bez zbytečného odkladu je nutné vykládat v souvislosti s okolnostmi jednotlivé případu, nicméně v daném případě muselo být případné pochybení žalobce spočívající v neodpovězení na e-mail patrné žalované v rámci několika dnů a nikoliv měsíců. Odstoupení od Smlouvy tak soud nepovažuje za učiněné včasně, neboť nebylo učiněno bez zbytečného odkladu, a Smlouva tak zanikla teprve uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. ke dni 30. 4. 2020. Nad rámec soud konstatuje, že i pokud by žalovaná od Smlouvy odstoupila včas, tak z provedeného dokazování bylo několika e-maily prokázáno, že žalobce se snažil požadavkům žalované vyhovět a na e-maily paní [příjmení] a paní [příjmení] reagoval. Jelikož soud nepovažoval odstoupení za včasné, neprováděl již dále výslechy paní [příjmení] a pana [příjmení], kteří měli porušení povinností žalobce prokazovat.

34. S ohledem na shora uvedené pro soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 215 888 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 18 000 USD sestávající z částky 10 140 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 450 324 Kč při kurzu platném k 29. 4. 2020 – 25,018 Kč/USD) za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), z částky 19 960Kč (počítáno z tarifní hodnoty 414 144 Kč při kurzu platném k 22. 9. 2020 – 23,008 Kč/USD; zvýšeno s ohledem na užití cizího jazyka na dvojnásobek) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (sepis a podání žaloby), z částky 19 800 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 395 532 Kč při kurzu platném k 15. 3. 2021 – 21,974 Kč/USD; zvýšeno s ohledem na užití cizího jazyka na dvojnásobek) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 15. 3. 2021), z částky 9 900 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 395 550 Kč při kurzu platném k 19. 3. 2021 – 21,975 Kč/USD) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 19. 3. 2021), z částky 19 720 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 387 360 Kč při kurzu platném k 19. 4. 2021 – 21,520 Kč/USD; zvýšeno s ohledem na užití cizího jazyka na dvojnásobek) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 19. 4. 2021), z částky 19 720 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 381 096 Kč při kurzu platném k 13. 5. 2021 – 21,172 Kč/USD) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne přesahující dvě hodiny dne 13. 5. 2021), z částky 19 640 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 375 876 Kč při kurzu platném k 7. 6. 2021 – 20,882 Kč/USD; zvýšeno s ohledem na užití cizího jazyka na dvojnásobek) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne 7. 6. 2021), z částky 9 860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 382 752 Kč při kurzu platném k 23. 6. 2021 – 21,264 Kč/USD) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 23. 6. 2021) a z částky 9 900 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 391 338 Kč při kurzu platném k 25. 8. 2021 – 21,741 Kč/USD) za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021), včetně deseti paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. (10 x 300 Kč). Jelikož je právní zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno dále přiznat DPH ve výši 21 % z částky 151 780 Kč, tj. 31 873 Kč. Žalobci dále v souvislosti s řízením vznikly hotové výdaje za překlad listiny do českého jazyka ve výši 16 335 Kč, přičemž tento výdaj žalobce řádně doložil. Proto soud přiznal žalobci právo na zaplacení také tohoto nákladu.

36. V případě písemných podání žalobce soud zohlednil, že k jejich přípravě bylo nutné projít a vyhodnotit rozsáhlé materiály v anglickém a španělském jazyce a že rovněž probíhala rozsáhla komunikace mezi žalobcem a jeho právním zástupcem v anglickém jazyce. Proto je soud toho názoru, že v případě písemných podání je na místě přistoupit k navýšení odměny dle § 12 odst. 1 a. t. na dvojnásobek.