38 C 266/2016

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro: žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu, o zaplacení 989 027 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 989 027 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 911 870 Kč od 6. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 643 051,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – k rukám Okresního soudu [okres] částku ve výši 45 262,20 Kč odpovídající státem zálohovanému znalečnému a svědečnému, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2016 (viz. č.l. 3-6) se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 989 027 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že v letech 2011 až 2012 hledal nemovitosti, ve kterých by mohl jednak bydlet a jednak realizovat svoji podnikatelskou činnost – nahrávací studio. Nejdříve si zajistil možnost úvěrového financování u [právnická osoba], následně byl kontaktován žalovaným, který se prezentoval jako majitel stavební firmy a kromě samotné stavební činnosti mu nabídl i činnost architekta a projektanta, se kterým spolupracuje, [titul]. [anonymizováno] [celé jméno svědka]. V únoru 2012 žalobce nabyl nemovitosti, a to rodinný dům [adresa], a pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek]. Účastníci následně uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se zavázal žalovaný pro žalobce provést kompletní dodávku stavebních prací dle projektové dokumentace připojené v příloze č. 2 a žalobce se zavázal za jeho provedení zaplatit cenu ve výši 7 099 139 Kč včetně DPH. Žalobce zastoupený [právnická osoba] [anonymizováno] požádal o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, dne [datum] pak Městský úřad Hostivce rozhodnutí vydal. Dne 31. 8. 2012 žalovaný převzal od žalobce staveniště. Žalobce na základě žalovaným vystavených zálohových faktur zaplatil žalovanému celkem 2 100 000 Kč. Dne 21. 11. 2012 žalovaný předložil žalobci návrh nového rozpočtu, dle kterého mělo dojít ke zvýšení ceny za provedení díla na částku 8 212 228,74 Kč za stavební úpravy nahrávacího studia budovaného v původní stodole a na částku 3 440 874,47 Kč za stavební úpravy rodinného domu, takovou změnu však žalobce neakceptoval. Práce na stavbě nepostupovaly dle názoru žalobce řádně a on se tak obrátil na [titul]. [celé jméno svědka], aby pro něj vykonával stavební dozor. [titul]. [celé jméno svědka] pak svolal na den 3. 5. 2013 na stavbě kontrolní den, na kterém shrnul své výhrady a připomínky vůči postupu žalovaného a vypracoval též kontrolní zprávu datovanou dnem 16. 5. 2013. Ta shrnuje nedostatky v činnosti žalovaného a vyčísluje hodnotu žalovaným skutečně provedených prací na částku 417 642 Kč. Následně se žalobce obrátil na znalce [titul]. [celé jméno svědka], [anonymizováno] se žádostí o zpracování znaleckého posudku, kterým by došlo k posouzení kvality provedených prací žalovaným. Dle znalcem zpracovaného posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] byly při provádění práce porušeny ČSN, došlo k odchylkám od projektu, posudek zachycuje a popisuje zjištěné nedostatky apod. Dopisem ze dne 9. 8. 2013 odeslaným právním zástupcem žalobce právnímu zástupci žalovaného a žalovanému e-mailem a poštou žalobce od smlouvy odstoupil. Následně se žalobce obrátil na stejného znalce, který posudkem [číslo] ze dne [datum] vyčíslil cenu skutečně žalovaným provedených prací se zohledněním vad na částku 1 174 973 Kč včetně DPH. Žalobce žádá po žalovaném zaplacení rozdílu částky 2 100 000 Kč, které žalovanému zaplatil a znalcem vyčíslené hodnoty provedených prací a dále pak odměny vynaložené na znalce ve výši 64 000 Kč, celkem tedy celkem částku 989 027 Kč se zákonným úrokem z prodlení odvozeným od lhůty stanovené v předžalobní upomínce právního zástupce žalobce ze dne 1. 8. 2016.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, nárok žalobce neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby. V podání ze dne 22. 11. 2016 (č.l. 18) uvedl, že nesporné je dle jeho názoru uzavření smlouvy o dílo ze mezi účastníky a odstoupení od ní, ale žádného svého závazku vůči žalobci a ani porušení smlouvy si není vědom. Byl to dle jeho názoru naopak žalobce, kdo své povinnosti neplnil, nedostatečně komunikoval a neakceptoval výhrady žalovaného a eskaloval vztahy mezi účastníky až do té míry, že i žalovaný sám od smlouvy odstoupil. Podáním ze dne 4. 1. 2017 (č.l. 30 - 32) pak žalovaný blíže své stanovisko odůvodnil a uvedl, že na uzavření písemné smlouvy apeloval žalobce, neboť na něj naléhala banka poskytující úvěr. Žalovaný nezhotovoval rozpočet, uvedl do něj jen k položkám jednotlivých prací ceny a nezasahoval do rozsahu či počtu a množství prací uvedených v rozpočtu. Stavba byla zahájena jen na základě projektové dokumentace pro stavební povolení, kterou si nechával zpracovat přímo žalobce i přesto, že byl žalovaným upozorněn na skutečnost, že projekt je v takovém rozsahu pro provádění stavby nedostatečný a co do výše konečné ceny poddimenzovaný. Po obdržení projektové dokumentace provedl žalovaný revizi projektu a rozpočtu a vytvořil nový rozpočet, který předložil žalobci. Po předložení nového rozpočtu žalobce nepožadoval ukončení díla, naopak zaplatil následně zálohu na cenu díla a uděloval další pokyny k pokračování v provádění díla. Žalovaný současně nesouhlasil se závěry znaleckého posudku, namítal jejich nesprávnost. Žalovaný dále uvedl, že je to naopak žalobce, kdo jemu dluží 236 539,46 Kč za provedené práce, neboť žalovaný na stavbě provedl i tzv. vícepráce v původním rozpočtu nezahrnuté. Žalovaný tuto částku zjistil na základě tzv. srovnávacího rozpočtu, který si nechal zpracovat. Žalobce žalovanému zaplatil pouze 2 000 000 Kč, když rozdíl ve výši 100 000 Kč odpovídá částce zaplacené žalobcem jako záloze na zpracovávanou projektovou dokumentaci, kterou žalovaný jen přefakturovával. Žalobce nikdy žalovanému nevytkl přesné vady, zamezil mu přístup na staveniště a neumožnil mu tak odstranění vad, které na stavbě byly.

3. Oba účastníci se ve věci vyjadřovali písemně i při jednáních opakovaně. Žalobce ve vyjádření ze dne 4. 4. 2017 (č.l. 99 - 103) dále uvedl, že žalobce jako laik se nemohl podílet na vypracování projektu a rozpočtu a že žalovaný byl přímým účastníkem vztahu s projektantem zejména s odkazem na zaplacenou zálohu na projektovou dokumentaci ve výši 100 000 Kč, kterou žalobci fakturoval žalovaný. Dále namítl, že žalovaný nikdy nevyúčtoval zálohy zaplacené žalobcem a že žalobce nikdy písemně neschválil ani neobjednal navýšení nákladů na provedení díla a dále že cena díla byla dohodnuta ve smlouvě přesnou částkou, nikoliv odhadem. Žalobce dále uvedl, že jeho úmyslem bylo odstoupit od smlouvy dle § 642 odstavec 2 starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění (dále jen SOZ), ale pokud nebudou předpoklady dle tohoto ustanovení naplněny, je třeba posoudit odstoupení dle § 642 odstavec 1 stejného předpisu. Odkázal opakovaně na závěry znaleckého posudku zpracovaného znalcem [titul] [celé jméno svědka] ze dne [datum], které byly ve stručnosti obsaženy též v odstoupení od smlouvy a z nichž dovozuje, že nastala situace předvídaná ustanovením § 642/2 SOZ, neboť na stavbě se pracovalo naposledy 3. 5. 2013, kdy ve stavebním deníku je poslední zápis a bylo zřejmé, že dílo nebude provedeno ani včas a nebylo ani prováděno řádně. Dále pak polemizoval s tvrzením žalovaného, že neměl žalovaný na stavbu přístup, když uvedl, že kdykoliv by o to požádal, byl by žalovaný i jeho stavbyvedoucí [celé jméno svědka] na stavbu vpuštěni. Ohledně výhrady týkající se neupřesnění vytýkaných vad uvedl, že v Kontrolní zprávě vypracované [titul] [celé jméno svědka] byly vady velmi podrobně a dostatečně popsány a navíc s nimi byl žalovaný i ústně opakovaně seznámen. Žalovaný však požadoval stále další finanční prostředky od žalobce a s odůvodněním, že nebyly zaplaceny oznámil dne 29. 4. 2013 žalobci, že stavbu zastavuje. Podáním ze dne 15. 11. 2017 (č.l. 127-128) žalobce doplnil způsob, jakým bylo znalci [celé jméno svědka a znalce] zaplaceno žalobcem v žalobě požadovaných 64 000 Kč. V reakci na poučení soudu pak žalobce doplnil svá tvrzení též podáním ze dne 19. 3. 2018 (č.l. 176 - 183) a vyjádřil se ke způsobu zaplacení částky 2 100 000 Kč žalovanému a odkázal na konkrétní zálohové faktury a platby, které provedl částečně v hotovosti a částečně bankovními převody. Dále shrnul, z jakých podkladů vycházel znalec při zpracování obou znaleckých posudků a tyto vyjmenoval a podrobně vymezil druhově práce, které žalovaný na díle dle jeho názoru provedl. žalobce současně odůvodnil, proč znalec při ocenění provedených prací vycházel z ceníků RTS I. a vyjádřil se k tomu, že nikdy nebyla mezi účastníky sjednána změna původně uzavřené smlouvy o dílo a dle jeho názoru bylo povinností žalovaného za dohodnutou cenu stavební úpravy provést. Zopakoval, že odstoupil od smlouvy o dílo z toho důvodu, že nebylo zřejmé, že dílo bude řádně a včas provedeno. Vyjádřil se podrobně též k tomu, že při provedení právního úkonu odstoupení od smlouvy ze dne 9. 8. 2013 byl řádně zastoupen [anonymizováno] [celé jméno svědka], kterému udělil plnou moc, ta byla součástí dokumentu odstoupení. Odstoupení bylo doručováno jak e-mailem na adresu žalovaného a jeho právního zástupce, tak odesláno poštou na adresu žalovaného i jeho právního zástupce. Odkázal na dopis žalovaného, resp. jeho právního zástupce ze dne 21. 8. 2013, v němž na odstoupení reaguje. Ve vyjádření vymezil též nedostatky, které byly zjištěny na díle znaleckým posudkem a které vedly žalobce k odstoupení od smlouvy dle § 642 odstavec 2 SOZ a uvedl, že žalovaný byl k jejich odstranění vyzván již na kontrolním dni 3. 5. 2013. Ve vyjádření ze dne 29. 5. 2018 (č.l. 203 -208) žalobce shrnul časovou posloupnost jednotlivých již tvrzených jednání, vyjádřil se v podrobnostech k okolnostem vstupu [titul] [celé jméno svědka] jako technického dozoru žalobce do smluvních vztahů, k jeho účasti na stavbě a k závěrům, ke kterým dospěl a důvodům svolání prvního kontrolního dne 3. 5. 2013 a okomentoval též skutečnosti sdělené žalovaným v rámci jeho účastnického výslechu a vyjádřil se k podílu žalovaného na tvorbě rozpočtu. Své vyjádření dále doplnil podáním ze dne 12. 6. 2018 (č.l. 229 - 235), v němž polemizoval s tvrzeními žalovaného ve vyjádřeních a v účastnické výpovědi ve vztahu k době a rozsahu předané dokumentace, nevedení, resp. nepřístupnost stavebního deníku žalobci a jeho zástupci. Rozebral též jednotlivé zápisy ve stavebním deníku a upozorňoval na nesprávnost těchto zápisů a nesouhlasil ani s tvrzením žalovaného, že byl v prodlení s placením záloh na cenu díla a s tím, že odmítal z důvodu úspor ustanovit svého technického zástupce i přes doporučení žalovaného. Žalobce se dále vyjádřil podáním ze dne 24. 10. 2018 (č.l. 258 - 261), ze dne 15. 2. 2019 (č.l. 319 - 322), ze dne 12. 4. 2019 (č.l. 353 - 354), kterými se opakovaně vyjadřoval k výhradám žalovaného ke znaleckým posudkům. Ve vyjádření ze dne 31. 8. 2020 (č.l. 422 - 426) pak žalobce přesně vymezil práce, které byly žalovaným provedeny v rozsahu dle smlouvy o dílo (resp. dle rozpočtu na SoD navazujícího) a měly by tak být oceněny v cenách dle položkového rozpočtu a odlišil práce, ohledně nichž nebyla obsažena dohoda o jejich provedení ve smlouvě o dílo a měly by tak být oceněny dle rozpočtové soustavy RTS I/ 2013. K nově vypracovanému znaleckému posudku [titul] [celé jméno svědka a znalce] ze dne [datum] pak žalobce uvedl ve vyjádření ze dne 22. 2. 2021 (č.l., 484 - 485), že znalecký posudek považuje za řádně zpracovaný a že rozdíl žalobcem zaplacené zálohy a částky zjištěné znaleckým posudkem převyšuje žalobcem žalobou požadované částky. Svoji argumentaci shrnul žalobce po změně v obsazení samosoudce ještě ve vyjádření ze dne 10. 5. 2021 (č.l. 515 - 518).

4. Žalovaný se taktéž vyjadřoval opakovaně k podáním žalobce a doplnil svá tvrzní a důkazní návrhy. Podáním ze dne 4. 6. 2018 (č.l. 215 - 225) vysvětlil rozdíl mezi projektovou dokumentací zpracovávanou pro účely stavebního povolení a územního rozhodnutí a prováděcí projektovou dokumentací, která již obsahuje podrobný popis postupu při výstavbě a podrobné okolnosti potřebného materiálu a nezbytných stavebních činností a zdůraznil, že již od začátku oba účastníci byli dohodnuti, že projekt zajistí žalobce jako přímý smluvní partner projekční kanceláře, byť žalovaný zprostředkuje kontakt žalobce s konkrétním projektantem a zajistí též zprostředkování první platby. Žalovaný zdůraznil, že neměl sám potřebnou odbornost pro požadovanou stavbu s ohledem na její specifičnost (nahrávací studio) a náročnost stavby. Vyjádřil se dále k okolnostem seznámení účastníků, společnému hledání vhodné lokality a stavby ještě před jejím nákupem žalobcem, k jednání s bankou a zdůraznil, že důvod pro podpis smlouvy o dílo ze dne [datum] v písemné formě byl na straně banky, která tento dokument požadovala pro schválení úvěru s tím, že v době podpisu nebyly známy podrobnosti prováděcí projektové dokumentace. Uvedl tedy, že proto při stanovení ceny vycházeli účastníci pouze z projektové dokumentace pro účely stavebně povolovacího řízení. Smlouvu o dílo proto považoval žalovaný jen za rámcovou, předpokládající další dohodu mezi účastníky. Popsal dále komplikace, které vznikly při jednání s bankou, které se odrazily i do nižší výše poskytovaného úvěru žalobci, než bylo předpokládáno a popsal též důvody, které způsobily, že bylo nutné přepracovat dokumentaci pro stavebně povolovací řízení, kdy smlouva o dílo byla uzavřena dříve ([datum]), než byla uzavřena úvěrová smlouva s bankou ([datum]), předána projektová dokumentace (20. 6. 2012) a než nabylo právní moci stavební povolení (29. 8. 2012). Takové zdržení (1/4 roku) nebylo dle názoru žalovaného bezvýznamné s ohledem na celkovou dohodnutou dobu provedení díla (20 měsíců). Žalovaný navíc předpokládal, že do stavby bude žalobce přinášet i jiné finance, než poskytnuté bankou. Žalovaný započal s prováděním díla dne 27. 8. 2012 dle zápisu ve stavebním deníku, tedy v době, kdy stále nebyla prováděcí projektová dokumentace hotova. V té době již žalovaný prostřednictvím svého zástupce [celé jméno svědka] upozorňoval na nesprávnosti předané projektové dokumentace pro stavební povolení. Dne 9. 8. 2012 proběhlo jednání mezi žalobcem, žalovaným a projekční kanceláří za účelem upřesnění projektu a projednávaly se dosud neupřesněné, ale pro realizaci díla nezbytné práce, které však do původního rozpočtu nebyly zahrnuté. Dále žalovaný argumentoval, že v průběhu výstavby žalobce vyzýval, aby si našel odpovědného zástupce, který bude v oblasti stavebně – technické orientován, aby bylo možné s ním konzultovat postup výstavby, což žalobce odmítal, přesto neposkytoval žalovanému dostatečnou součinnost. Dne 26. 10. 2012 proběhlo jednání, na kterém byla žalovanému za účasti žalobce projektantem předána prováděcí projektová dokumentace a až tímto okamžikem tedy začalo být zřejmé, jak má stavba vypadat, resp. které práce bude nezbytné realizovat a jaký materiál bude nutné pořídit. Dne 29. 10. 2012 provedl další upřesnění statik. Na základě takto dodaných podkladů [celé jméno svědka] provedl srovnání ceny nezbytných prací s původním rozpočtem, vypracoval tzv. srovnávací rozpočet a tento byl projednán se žalobcem dne 21. 11. 2012 a 23. 11. 2012 za přítomnosti projektanta a stavbyvedoucího. Žalobci bylo žalovaným navrženo, aby pokud není v jeho finančních možnostech zaplatit takovéto navýšení, aby byla spolupráce účastníků ukončena. Žalobce však pokračoval v udělování dalších pokynů. V průběhu provádění prací vyplynula další potřeba nových prací s ohledem na stanovisko statika ze dne 19. 2. 2013. Žalobce se dostal v průběhu podzimu 2012 do prodlení s placením zálohových faktur, trval však na provádění díla dle prováděcí projektové dokumentace, kterou sám dále doplňoval o další požadavky, aniž by reagoval na větší časovou a finanční náročnost stavby. V dubnu 2013 žalobce nahlas vyslovoval obavy, že se stavba nestihne v termínu a obával se zejména kontroly prostavěnosti odhadkyní banky. Žalovaný dokonce vyslovil domněnku, že žalobce mohl poskytnuté peníze použít jinde. V té době si žalobce najal [titul]. [jméno] [celé jméno svědka] a vztahy mezi účastníky se dostaly do roviny konfliktu. Žalovaný v té době vystavil žalobci další zálohovou fakturu, neboť zaplacené zálohy již byly vyčerpány a prostavěny, žalobce však již další platbu nezaplatil. Žalovaný proto další stavební práce pozastavil s ohledem na prodlení žalobce s jejím zaplacením. Následovalo několik osobních jednání směřujících k ukončení smluvního vztahu, do těchto jednání již vstoupili i právní zástupci účastníků. Žalovaný blíže popisuje korespondenci účastníků a jejich právních zástupců, jejímž cílem mělo být ukončení smluvních vztahů a s tím související otázky a snahu právního zástupce žalovaného o předání staveniště. Dále uvedl, že v té době žalobce zabránil žalovanému v přístupu na stavbu. Žalovaný se připravoval s právním zástupcem na odstoupení od smlouvy o dílo, pokud nedojde k dohodě a mezitím jim bylo doručeno odstoupení žalobce. Žalovaný zpochybnil platnost odstoupení od smlouvy provedeného žalobcem z důvodu nedostatečné plné moci právního zástupce žalobce a z důvodu nenaplnění předpokladů dle § 642 odstavec 2 SOZ. Následovala jednání účastníků o faktickém předání věcí ze stavby žalovanému, situace se však vyhrotila zamezením přístupu žalobcem žalovanému na stavbu dne 9. 8. 2013, které vyvrcholilo až příjezdem Policie ČR. Žalovaný dále zpochybnil znalecké posudky vypracované [titul]. [celé jméno svědka a znalce], když namítal, že nebyl přítomen šetření na místě samém, zpochybnil znalcem zjištěný rozsah provedených prací, použité metody, namítal nesprávnost výpočtů, nesrovnalosti a nesprávnost použitých ceníků, dle jeho názoru znalec vycházel z cenové soustavy URS, přestože měly být použity ceny dle rozpočtu. Výhrady ke znaleckým posudkům pak zopakoval ve vyjádření ze dne 23. 11. 2018 (č.l. 303 - 304) a ze dne 6. 12. 2019 (č.l. 376 - 378 a přílohová obálka žalovaného), kterými dále specifikoval práce, které dle jeho názoru znalcem oceněny nebyly, ač být zohledněny měly, práce, které byly oceněny nesprávně a namítl, že znalecký posudek znalce je natolik vadný, že jej nelze opravit. Dopracovaný znalecký posudek [titul]. [celé jméno svědka a znalce] pak vyjádřením ze dne 12. 2. 2021 navrhl žalovaný odmítnout jako důkaz zcela (viz. č.l. 477 - 478). Svoji argumentaci žalovaný shrnul po změně v obsazení samosoudce ve vyjádření ze dne 6. 5. 2021 (č.l. 511 - 512).

5. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav, který považuje pro právní hodnocení za podstatný. Žalobce měl zájem o koupi nemovitostí, v nichž by mohl realizovat jednak své podnikání a jednak i bydlet. Z tohoto důvodu žalobce, žalovaný a žalovaným oslovený projektant [titul]. [celé jméno svědka] hledali v roce 2011 a 2012 vhodný objekt (tato skutečnost je mezi účastníky v podstatě nesporná, plyne ze shodných tvrzení a byla potvrzena i svědeckou výpovědí [titul]. [celé jméno svědka] – viz protokol ze dne 11.5.2021 a 87.6 2021 č.l. 525 a násl. a 548 a násl.) Když tento objekt účastníci našli, byla ještě předtím, než žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem žalovaným vystavena dne 15. 1. 2012 zálohová faktura č. Z 01/2012 znějící na 100 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o zálohu na zhotovení projektové dokumentace (viz. č.l. 72, tato skutečnost je mezi účastníky taktéž nesporná). Tato částka byla žalobcem žalovanému zaplacena v hotovosti (jedná se o skutečnost nespornou viz účastnický výslech žalovaného č.l 163). Mezi žalobcem a projektantem (resp. společností projektanta [titul]. [celé jméno svědka]) nebyla uzavřena žádná písemná smlouva (tato skutečnost je taktéž nesporná a byla potvrzena svědeckou výpovědí [titul]. [celé jméno svědka] – viz protokol ze dne 11.5.2021 a 87.6 2021 č.l. 525 a násl. a 548 a násl.), žádný z účastníků ani netvrdil opak. Žalovaný namítal, že účastníkem smluvního vztahu s projektantem byl výlučně žalobce, který měl zajišťovat dodání projektové dokumentace žalovanému. Tato skutečnost neodpovídá provedeným důkazům. Z e-mailu odeslaného [anonymizována dvě slova] dne 4.12.2013 (viz č.l. 278) je patrné, že projektant považoval za svého obchodního partnera žalovaného, v rámci svědecké výpovědi [titul]. [celé jméno svědka] pak uvedl, že spolupracoval s oběma účastníky viz protokol ze dne 11.5.2021 a 87.6 2021 č.l. 525 a násl. a 548 a násl.). Dle názoru soudu tak nebylo prokázáno, že by existoval smluvní vztah mezi žalobcem a projektantem [titul]. [celé jméno svědka] či společnostmi, jejichž byl jednatelem. V únoru 2012 nabyl žalobce předmětné nemovitosti (nesporné tvrzení účastníků, listiny z aplikace CUZK v přílohové obálce žalobce). Ke dni 21.3.2012 žalovaný získal živnostenské oprávnění pro obor provádění staveb, jejich změn a odstraňování (viz výpis ze ŽR v přílohové obálce žalobce). Dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky písemná smlouva o dílo (viz č.l. 48 -51 spisu). Ve smlouvě jsou obsaženy tato pro právní posouzení věci důležitá ujednání: 1) smlouvu uzavírá žalobce jako fyzická osoba určená jménem a příjmením, adresou trvalého bydliště a doručovací adresou, žalovaný pak kje identifikován jako podnikatel obchodní firmou, sídlem, s uvedením DIČ a IČO. 2) Smlouva odkazuje na § 631 a násl. Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. 3) Předmět smlouvy byl smlouvou vymezen tak, že se zhotovitel zavazuje provést pro objednatele dílo spočívající v „ kompletní dodávce stavebních prací (stavby) – stavebních úprav (rekonstrukce) domu [adresa] postaveného na pozemku parc. č. st [anonymizováno], pozemek p. [číslo] k.ú. [anonymizováno], [územní celek] dle projektové dokumentace, která je součástí smlouvy.“ 4) Objednatel se ve smlouvě zavázal k převzetí díla ihned po jeho dokončení a k zaplacení celkové ceny, jejíž výše činí 7 099 139 Kč včetně 14% DPH. 5) Dále bylo uvedeno, že celková cena bude hrazena z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba] a že v průběhu provádění díla je zhotovitel oprávněn fakturovat za jednotlivé položky dle přiloženého rozpočtu, který je součástí smlouvy a vystavovat zálohové faktury na jednotlivé položky dle připojeného položkového rozpočtu. 6) Zahájení provádění díla bylo předpokládáno ve 2. kvartálu roku 2012 a předání díla objednateli bylo sjednáno nejpozději do 31. 12. 2013 7) Účastníci dále ujednali, že i když dílo nebylo provedeno, náleží zhotoviteli sjednaná cena, byl-li ochoten dílo provést a zabránily-li mu v tom okolnosti na straně objednatele. Je však povinen dát si započíst to, co ušetřil neprovedením díla, co vydělal jinak, nebo co úmyslně zameškal vydělat. 8) Dále pak si strany sjednaly, že jakékoliv změny a doplňky smlouvy musí mít písemnou formu. 9) Jako přílohy smlouvy tvořící její součást jsou uvedeny a) položkový rozpočet a b) projektová dokumentace. (viz č.l. 48 až 51). Položkový rozpočet, který tvořil součást díla je ve spise založen na č.l. 59 až 71 a č.l. 539 až 547 (mezi účastníky je nesporné, že se jedná právě o tento rozpočet), projektová dokumentace, která tvořila součást smlouvy je založena v přílohové obálce žalovaného a je nazvaná„ Dokumentace ke stavebnímu povolení – [ulice] úpravy bytového domu [obec] – V [adresa]“ zpracovaná projektantem [právnická osoba] (mezi účastníky je nesporné, že součástí smlouvy o dílo je právě tato projektová dokumentace zpracovaná pro účely stavebního povolení a územního rozhodnutí.) Uzavření smlouvy o dílo a její obsah je mezi účastníky nespornou skutečností stejně jako obsah rozpočtu tvořícího přílohu č. 2 a obsahujícího druhově vymezené položky jednotlivých prací a jejich jednotkové i celkové ceny a projektové dokumentace tvořící přílohu č.

1. Projektová dokumentace i rozpočet stavby byly vypracovány v březnu 2012 [právnická osoba] [anonymizováno]. Krycí list rozpočtu vyčísluje celkovou cenu shodnou s výší uvedenou ve smlouvě o dílo 7 099 139 Kč včetně 14% DPH a je podepsán za projektanta [titul]. [celé jméno svědka], žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako objednatelem, všichni dne [datum]. Projektová dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby, dokumentaci objektů, stavební část, výkresovou dokumentaci pro jednotlivé profese (viz přílohová obálka žalovaného). Žalovaný vystavil žalobci ve vazbě na uzavřenou smlouvu o dílo zálohové faktury č. [spisová značka] ze dne 22. 8. 2012 znějící na 100 000 Kč, č. [spisová značka] ze dne 3. 9. 2012 znějící na 900 000 Kč a č. [spisová značka] ze dne 1. 1. 2013 znějící na 1 000 000 Kč a č. [spisová značka] ze dne 25. 3. 2013 znějící na 1 500 000 Kč (viz č.l. 73-75, 265. Součástí faktur nebyla žádná příloha. Žalobce žalovanému zaplatil na základě těchto zálohových faktur částku 2 000 000 Kč převodem ze svého účtu, a to těmito platbami 100 000 Kč dne 24.8.2012, 800 000 Kč dne 3.9.2012, 100 000 Kč dne 12.11.2012 a 1 000 000 Kč dne 3.1.2013 (viz č.l. 266-267). Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]., jejímž jednatelem byl [titul]. [celé jméno svědka] vystavila žalobci faktury [číslo] znějící na 250 000 Kč za provedení sond, geologických posudků, vyhodnocení základových poměrů, návrh statických opatření apod., kterou žalobce zaplatil dne 22. 11. 2012 (viz. zpráva [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce a v ní obsažený příjmový pokladní doklad z tohoto data). [právnická osoba] žalobce zaplatil dne 19.3.2012 50 000 Kč jako zálohu na projekt, 29.3.2012 50 000 Kč opět jako zálohu na projekt a dne 10.10.2012 50 000 Kč a 24.10.2012 70 000 Kč jako doplatek na projekt (viz. zpráva [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce a v ní obsažené příjmové pokladní doklady). Dne 30. 3. 2012 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení žalobcem, kterého v řízení zastupovala [právnická osoba] [anonymizováno]., žádost byla doplněna dne 15. 5. 2012 a na den 10. 7. 2012 byla svolána stavebním úřadem schůzka na místě stavby (viz č.l. 569 -570, plná moc ze dne 29.3.2012 je založena ve zprávě zpracované [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce). Dne [datum] bylo vydáno stavebním úřadem [stát. instituce] územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, v němž bylo odkazováno na projektovou dokumentaci z března 2012, která je přílohou smlouvy o dílo (viz. přílohová obálka žalobce). Dne 27. 8. 2012 došlo k předání staveniště žalovanému (viz. stavební deník – první zápis např. je součástí zprávy [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce). Následně pro žalovaného [celé jméno svědka] přezkoumal rozpočet a ve spolupráci s projektantem [titul]. [celé jméno svědka] byl zpracován nový rozpočet (viz přílohová obálka žalobce a předávací protokol ze dne 14.11.2012, který je součástí zprávy [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce), který vyčísloval cenu v něm zahrnutých prací na celkovou částku 11 753 103 Kč (3 440 874,47 Kč za rodinný dům a 8 212 228,74 Kč za úpravu stodoly na nahrávací studio) a tento předal žalovaný žalobci s tím, že cena díla se musí zvýšit, aby bylo možné dílo provést (předání dopracovaného rozpočtu není mezi účastníky sporné). Žalovaný tvrdil, že žalobce ničeho proti novému rozpočtu nenamítal a s ohledem na následně v lednu 2013 zaplacenou zálohu ve výši 1 000 000 Kč, proto žalovaný dovodil, že s navrženou změnou žalobce souhlasil. V tomto závěru jej utvrdilo i to, že žalobce požadoval řadu změn (rozšíření rozsahu prací), které mají být prováděny. Žalobce tvrdil, že žádnou změnu ceny díla neodsouhlasil, se zvýšením ceny nesouhlasil. Mezi stranami nebylo sporné, že změna smlouvy v písemné formě uzavřena nebyla. Žalovaný v období od podzimu 2012 do jara 2013 provedl některé vyklízecí práce ve stodole, navezl stavební materiál a ve stodole, ve které mělo být v budoucnu nahrávací studio, začal budovat podlahy, započal i s úpravami krovů, oken apod. V průběhu prací narazil na projektem neřešené okolnosti, např. nerovnost původních podlah stodoly (nestejná výška v různých částech stodoly), neřešený odtok dešťové vody, skalnaté podloží pod podlahami stodoly bránící vyrovnání výšek podlahy pouhým odvozem zeminy, statické problémy vzniklé při zásazích do krovů a zdiva stodoly, které si vyžádaly vyjádření statika a vyžadovaly upřesnění zvoleného řešení. Žalovaný těmito vlivy a dále pak ne zcela podrobným zpracováním původní projektové dokumentace a rozpočtu, které nepočítaly s takto nově zjištěnými okolnostmi a ani podrobně nereagovaly na stav nemovitostí a představy žalobce a dále pak žalobcem dodatečně požadovanými změnami odůvodňoval, že není možné za původní cenu dílo dokončit (viz. účastnický výslech žalobce, výslech svědka [celé jméno svědka], výslech svědka [titul]. [celé jméno svědka]). Žalovaný dne 25. 3. 2013 vystavil další zálohovou fakturu [číslo] 2013 znějící na 1 500 000 Kč a odůvodňoval její vystavení tím, že již prostavěl veškeré žalobcem zaplacené peníze (viz č.l. 265) Žalobce tuto částku nezaplatil. Mezi účastníky v té době probíhala komunikace prostřednictvím e-mailů viz č.l. 80-96, přílohová obálka žalobce i žalovaného). Žalobce dne [datum] uzavřel mandátní smlouvu s [titul]. [celé jméno svědka], který po něj měl vykonávat inženýrsko – technický dozor stavby (viz zpráva [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce, účastnický výslech žalobce a svědecký výslech [titul]. [celé jméno svědka]). Dne 18. 4. 2013 se žalobce a [titul]. [celé jméno svědka] zúčastnili jednání s [titul]. [celé jméno svědka] a [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení] o technických záležitostech (viz záznam z pracovní porady obsažené ve zprávě [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce). Na den 3. 5. 2013 pak byl svolán [titul]. [celé jméno svědka] na stavbě kontrolní den, jehož průběh je zachycen ve stavebním deníku, na dalším postupu se však účastníci neshodli (viz. stavební deník obsažený ve zprávě [titul]. [celé jméno svědka] v přílohové obálce žalobce). Dne 15. 6. 2013 [titul]. [celé jméno svědka] zpracoval pro žalobce tzv. kontrolní zprávu, ve které uvedl svá zjištění ohledně nedostatků projektu, skutečného rozsahu provedených prací, jejich kvality a finančního dopadu. Tato zpráva nebyla předána žalovanému. Následně si nechal žalobce vypracovat znalecký posudek od znalce [titul]. [celé jméno svědka], [anonymizováno] [číslo] 2013 ze dne 2. 8. 2013, ve kterém jsou shrnuty zásadní problémy, které na stavbě znalec zjistil a byl zjištěn rozsah prací, které žalovaným byl na stavbě proveden. Soud pomíjí právní hodnocení znalce jak ve vztahu k uzavřené smlouvě, tak vztahům mezi účastníky, otázkám vedení stavebního deníku apod., neboť tyto závěry znalce se dotýkají právního hodnocení, což znalci nepřísluší. Soud ze znaleckého posudku vycházel pouze v rozsahu jeho vyjádření k popisu stavu rozestavěnosti stavby a zjištěným odchylkám oproti projektové dokumentaci a případně oproti ČSN. Znalecký posudek je ve spise založen v přílohové obálce žalobce. Za zpracování znaleckého posudku žalobce znalci zaplatil 24 000 Kč (viz č.l. 76-77, 129, 130). Dne 9. 8. 2013 právní zástupce žalobce [celé jméno svědka] v zastoupení žalobce odeslal e-mailem na adresu žalovaného [email], právního zástupce žalovaného [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] [email] listinu nazvanou odstoupení od smlouvy o dílo ze dne [datum] ze stejného data společně s plnou mocí datovanou [datum]. Tato plná moc byla udělena v rozsahu všech právních věcí, k výkonu veškerých úkonů i v rozsahu práv a povinností dle Občanského zákoníku (viz č.l. 57). Listina byla dle tvrzení žalobce odeslána též poštou na adresu obou uvedených příjemců a byla doručena žalovanému dne 2.8.2018 (viz přílohová obálka žalobce – dodejka). Žalobce nedoložil doklad o odeslání ani doručení listiny prostřednictví pošty právnímu zástupci žalovaného, žalovaný nečinil doručení listiny sporným a ve svém účastnickém výslechu dne 20. 2. 2018 (č.l. 167) pak doručení potvrdil. Z provedených důkazů, zejména pak e-mailové korespondence plyne, že v té době již komunikovali mezi sebou i právní zástupci účastníků, nicméně plná moc udělená právnímu zástupci žalovaného je datována až dne 14. 8. 2013 (viz č.l. 19). Právní úkon - odstoupení od smlouvy o dílo byl odůvodněn závěry znaleckého posudku, které byly do listiny přepsány a odkazovalo na § 642 SOZ s odůvodněním, že dílo nebylo provedeno, nebude dokončeno v termínu, není prováděno řádně a odborně, došlo bez souhlasu žalobce k navýšení ceny díla. Ve stejné listině žalobce žalovaného vyzval, aby na staveniště vstupoval jen v doprovodu žalobce a dále aby žalobci předal veškeré dokumenty vztahující se ke stavbě. Na tuto listinu reagoval žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce [anonymizováno] [titul]. [anonymizováno] dopisem ze dne 21.8.2013 (viz č.l. 143) tak, že odstoupení od smlouvy neuznává, zpochybňuje důvody odstoupení a sám od smlouvy o dílo odstupuje. Žalobce si nechal zpracovat od [titul]. [celé jméno svědka], [anonymizováno] znalecký posudek [číslo] ze dne 6. 8. 2016, v němž znalec vyčíslil na částku 1 188 130 Kč á vady pak na částku 13 157 Kč s tím, že postupoval podle cenové soustavy RTS I/ 2013. Za takto zpracovaný posudek žalobce zaplatil znalci částku ve výši 40 000 Kč (viz č.l. 76, 77, 129, 130). Rozsah znalcem provedených činností je pak specifikován na č.l. 268-269. Upomínkou (viz č.l. 78-79) vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení částky ve výši 911 870 Kč s odkazem na zpracovaný znalecký posudek ve lhůtě do 5.8.2016. V řízení byl soudem zadáno přepracování znaleckého posudku [titul]. [celé jméno svědka] [anonymizováno] tak, aby byly rozlišeny provedené práce žalovaným popsané v posudku [číslo] 2013 ze dne 2.8.2013 na ty,. které jsou zahrnuty v rozpočtu tvořím součást SoD a ty, které tam zahrnuty nejsou a aby byla zjištěna cena skutečně provedených prací žalovaným zahrnutých v rozpočtu dle jeho cenové úrovně. Znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 20. 11. 2020 (č.l. 433 a násl.) tedy práce do rozpočtu zahrnuté a pro tvorbu ceny díla podstatné odlišil a tyto vyčíslil na částku 379 406 Kč bez DPH, práce do rozpočtu nezahrnuté (žalovaným nazývané vícepráce) pak na částku 686 547 Kč bez DPH a doplnil i práce, které s rozpočtem (tedy podkladem původní ceny) souvisejí, navazují na něj, a proto je vhodné o ně snížit druhou skupinu a zvýšit částku odpovídající v rozpočtu zahrnutým pracím o 253 984,05 Kč bez DPH.

6. V řízení byly navrženy účastníky též další soudem v odůvodnění výslovně nezmíněné, nicméně soudem provedené důkazy, zejména listiny, výslechy svědků a také fotografie a dokumentace vztahující se k popisu stavby. Tyto důkazy soud výslovně v odůvodnění rozsudku neuvádí proto, že skutečnosti z nich plynoucí buď pouze potvrzovaly shora popsaný skutkový stav, a nebo na závěry soudu o skutkovém stavu neměly žádný vliv, tedy ani tento závěr nijak nezpochybňovaly. K důvodům neprovedení některých účastníky navržených důkazů soudem se soud vyjadřuje níže.

7. Při právním hodnocení soud vyšel z ustanovení § 3028 odstavec 3 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a s ohledem na dobu vzniku právního vztahu mezi účastníky (k uzavření smluvního vztahu došlo dne 29. 3. 2012) soud aplikoval na vzniklé právní vztahy, práva a povinnosti včetně těch, která vznikly z porušení smluvního vztahu ustanovení Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku smluvního vztahu (dále též jen SOZ) a případně obecná ustanovení Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen NOZ), která jsou součástí I. hlavy.

8. Předmětem sporu jsou práva a povinnosti ze smlouvy o dílo (dále též jen SoD), kterou účastníci uzavřeli dne [datum] ve smyslu § 631 a následujících SOZ. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal pro žalobce provést dílo spočívající v kompletní dodávce stavebních prací dle projektové dokumentace tvořící součást smlouvy o dílo za celkovou cenu ve výši 7 099 139 Kč. Soud se předně zabýval tím, zda vzniklý vztah mezi účastníky je či není vztahem spotřebitelským a přijal následující úvahu. Ze žádného ustanovení smlouvy neplyne, že by žalobce měl vystupovat v pozici podnikatele, ve smlouvě je žalobce vymezen jménem, příjmením a místem bydliště a žalovaný pak obchodní firmou a identifikačním číslem a sídlem. Účastníci navíc výslovně ve smlouvě odkázali na ustanovení § 631 SOZ, nikoliv na Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Dále pak je ze smlouvy patrné, že cena za provedení díla bude hrazena z hypotečního úvěru poskytovaného žalobci [právnická osoba] Obecné pravidlo platné pro poskytování hypotečních úvěrů jednoznačně vymezuje hypotéku jako spotřebitelský úvěr určený k financování bydlení (např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008 /48/ a 2013 /36/ a nařízení (EU) č. 1093/2010). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce vystupoval v pozici spotřebitele a aplikoval dále ustanovení § 51a a následující Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy uzavřenou smlouvu o dílo mezi účastníky je možné podřadit mezi spotřebitelské smlouvy dle § 52 SOZ. Smlouvu je tedy třeba vykládat dle § 55 SOZ způsobem pro spotřebitele příznivějším. Soud na výklad smlouvy o dílo ze dne [datum] aplikoval proto pravidlo, podle kterého pokud nebude z jazykového vyjádření a ani z dalších provedených důkazů zřejmé, jak lze konkrétní ustanovení vyložit, je třeba vyjít z výkladu pro žalobce příznivějšího.

9. Pro další právní úvahu soudu je podstatné vyložit pojem„ dílo“, k jehož zhotovení se žalovaný zavázal a odpovědět si na otázky, jaký význam má zpracovaná projektová dokumentace pro vymezení díla, kdo nese odpovědnost za její nekompletnost, resp. kdo nese následky jejích nedokonalostí, jak byla určena cena za provedení díla, jaký má význam pro zjištění ceny rozpočet tvořící součást smlouvy, jaké finanční dopady má provedení prací v rozpočtu nezahrnutých a kdy nastala splatnost ceny za provedení díla. Dílo bylo dle názoru soudu smlouvou definováno výsledkem, kterého má být dosaženo, nikoliv jednotlivými pracemi nezbytnými k jeho provedení (soud vychází z jazykového vyjádření v SoD„ kompletní dodávka stavebních prací a stavebních úprav domu dle projektové dokumentace“). Povinností žalovaného jako zhotovitele tedy bylo provést veškeré stavební práce nezbytné pro dokončení díla, neboť i projektová dokumentace popisovala výsledný stav a stejně tak i územní rozhodnutí spojené se stavebním povolením popisovalo výsledný stav (vybudování domu k bydlení a provedení rekonstrukce stodoly popsané výsledným předpokládaným konečným stavem). Soud se předně zabýval tím, zda je taková smlouva smlouvou platnou s ohledem na případnou námitku neurčitosti vymezení díla a dospěl k závěru, že se jedná o platnou smlouvu (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1745/2018, 32 Cdo 2280/2007). Soud se dále zabýval argumentací žalovaného, že žalovaný obdržel od žalobce projektovou dokumentaci, která byla nedokonalá, nedostatečně detailně rozpracovaná pro realizaci stavby, neboť nerozpracovávala konkrétní detaily prací nezbytných pro realizaci a provedení a že tento nedostatek je nezbytné klást k tíži žalobce. Této argumentaci však nelze přisvědčit, a to z následujících důvodů. Předně je třeba se opět vrátit k tomu, že žalobce vystupoval ve smluvním vztahu v pozici spotřebitele a osobou odběrně povolanou a způsobilou k posouzení kompletnosti projektu byl žalovaný. Pokud pak byla projektová dokumentace nedostatečná, měl na takto nevhodné pokyny a podklady žalovaný žalobce upozornit (viz § 637/1 SOZ) a pokud tak neučinil, musí nést tomu odpovídající nepříznivé dopady. Žalovaný ani netvrdil a ani neprokázal, že by v době uzavření smlouvy o dílo na tyto nedostatky upozorňoval. Za takové upozornění nelze považovat jednání, kterým žalovaný nechal na podzim 2012 (tedy více, než 6 měsíců po uzavření smlouvy) vypracovat a následně žalobci předložit dodatečně navýšený rozpočet. Dále pak soud nemohl přehlédnout, že to byl žalovaný, kdo doporučil žalobci konkrétního projektanta, s tímto projektantem také žalovaný přímo komunikoval (komunikace probíhala v podstatě společně jako trojstranná, např. e-mailová komunikace probíhala společně mezi účastníky i projektantem). Žalovaný navíc vyfakturoval žalobci první zálohu určenou pro zpracování projektové dokumentace a tuto od žalobce v hotovosti též převzal a následně projektantovi zaplatil. I svědek [celé jméno svědka] v e-mailu ze dne 4. 12. 2013 uváděl, že za smluvního partnera pro zhotovení projektu považoval žalovaného. Na tom nic nemůže změnit ani následná změna postoje, kdy [titul] [celé jméno svědka] při svědecké výpovědi uvedl, že vztah považoval za trojstranný. Je třeba dále uvést, že to byl žalovaný a případně též projektant jako podnikatelé a odborníci, kteří měli především vnést do vztahu mezi účastníky určitý řád, přehlednost a systém a pokud tak neučinili, nemohou se nyní dovolávat důsledků, které to na výklad smlouvy má. Zejména projektant, ale i žalovaný měli upozornit žalobce na to, že projekt, který zhotovil, resp. obdržel jako podklad pro zhotovení díla, nepostačuje co do jeho konkrétnosti k realizaci stavby a že bude nutné jeho dopracování či rozpracování a že tento postup bude mít důsledek na výši celkové ceny. Byť žalovaný uváděl, že tato informace byla žalobci od počátku zřejmá, z provedeného dokazování to dovodit nelze. Prokázáno bylo, že žalovaný upozornil žalobce na nutnost změn rozsahu prací nezbytných pro dokončení díla s důsledkem na zvýšení celkové ceny až po uzavření smlouvy o dílo na podzim roku 2012. Pokud pak součástí projektantem vypracované dokumentace byl i rozpočet, který stejně jako projektovou dokumentaci zaštítil jako odborník odpovědný za projekční činnost svým podpisem [titul] [celé jméno svědka], jednající jménem [právnická osoba] [anonymizováno] (podpis se opakuje i na tzv. krycím listu rozpočtu, v němž je uvedena konečná cena ve výši 7 099 138,79 Kč), aniž by byl doplněn tento dokument jakýmkoliv komentářem o neúplnosti cen, rozsahu prací apod. a aniž by byl výslovně žalobce upozorněn na nutnost budoucích změn, opět je třeba takový postup vykládat ve prospěch strany spotřebitele, tedy žalobce. Rozpočet účastníci učinili sice součástí smlouvy o dílo, nicméně nikoliv jako obecný algoritmus, ze kterého bude vypočtena výsledná ceny za provedení díla, ale jeho význam odrazili ve smlouvě jen do ujednání o právu žalovaného na vystavování zálohových faktur. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že výslovně v SoD uvedená výsledná cena sice vyplynula z takto vypracovaného rozpočtu (7 099 139 Kč byla po zaokrouhlení na celé koruny převzata do SoD), nikoliv však s ujednáním, že cena je dohodnutá dle rozpočtu (dle § 635 SOZ), ale s výslovným uvedením, že tato částka odpovídá celkové ceně díla. Soud proto toto ustanovení smlouvy vykládá tak, že účastníci ujednali cenu pevnou, nikoliv podle rozpočtu, byť vypracovaný rozpočet vedl k jejímu vyčíslení. Rozpočet má však dle ujednání účastníků jediný dopad do vzájemně ujednaných práv a povinností, tedy jako podklad k vystavování zálohových faktur žalovaným. Žalovaný dle ujednání čl. 2 SoD má právo vystavovat zálohové faktury ve vazbě na jednotlivé položky rozpočtu. Toto ustanovení sice není úplně jasně vyjádřeno, soud ho však vykládá tak, že žalovaný je oprávněn v průběhu provádění díla vystavovat zálohové faktury na částky odpovídající jím skutečně provedeným a v rozpočtu zahrnutým položkám. Takto vyúčtovaná záloha (tedy ve vazbě na provedené práce obsažené v rozpočtu) je dle ujednání účastníků v SoD splatná ve lhůtě 10ti dnů od doručení faktury žalobci a jen prodlení se zaplacením takové zálohy může vést k naplnění předpokladu pro přerušení provádění díla zhotovitelem (žalovaným), o které se prodlužuje lhůta provedení díla. Cena za provedení díla je však v souladu s ujednáním článku 1 smlouvy splatná až po jeho dokončení díla na rozdíl od záloh, které jsou splatné ve vazbě na provedení určitých prací zahrnutých v rozpočtu a doručení vystavených faktur žalobci. Tento výklad smluvních ujednání soud považuje za základ své následující úvahy i ve vazbě na to, jakou částku je pro případ odstoupení od smlouvy oprávněn žalovaný žádat dle § 642 odstavec 1 SOZ, když soud je toho názoru, že s ohledem na takto přijatý výklad smluvních ujednání mohou být předmětem vypořádání při odstoupení od SoD dle § 642/1 SOZ jen ty práce, které byly obsaženy jako položky v rozpočtu tvořícím podklad pro tvorbu pevné ceny díla, nikoliv práce v tomto rozpočtu nezahrnuté.

10. Žalovaný se dále bránil tím, že došlo k uzavření dohody o změně SoD. Ze skutkových závěrů uvedených shora plyne, že bylo prokázáno, že žalovaný předložil žalobci návrh rozpočtu, kterým byla na podzim 2012 vyčíslena zvýšená cena nezbytná pro dokončení díla na částku 11 753 103 Kč (rodinný dům 3 440 874,47 Kč a stodola 8 212 228,74 Kč), žalobce takto změněný rozpočet převzal, výslovně se však ke změně smlouvy a zvýšení ceny nevyjádřil. Je pravdou, že i poté účastníci komunikovali o provádění díla, žalobce byl informován o tom, že žalovaný v provádění pokračuje a dokonce následně zaplatil vyúčtovanou zálohu. Žalovaný z jednání žalobce tedy dovozoval, že žalobce konkludentně na změnu ceny za provedení díla přistoupil. S takovým závěrem se soud neztotožňuje. Uzavřená SoD v čl. 6 upravuje nezbytnost písemné formy pro případ její změny. Dle ustanovení § 40 odst. 1 a 2 SOZ je sice následkem nedodržení formy ujednané dohodou účastníků (tedy nikoliv vyžadované zákonem) neplatnost případného ujednání, nicméně jedná se o neplatnost relativní. Tu žalobce nenamítal. Bylo tak možné uzavření dohody o změně smlouvy, tedy i ujednané ceny díla v ústní podobě, nikoliv však konkludentně, jak žalovaný nesprávně dovozuje. I ústní forma dohody o změně pak vyžaduje tvrzení a prokázání konkrétních ujednání, tedy o tom, kdy, jak a mezi kým k dohodě o změně SoD došlo, což žalovaný v rámci svých tvrzení neučinil. Žalovaný se omezil jen na tvrzení o tom, že žalobci předal změnu rozpočtu a žalobce proti ní ničeho nenamítal a účastníci nadále pokračovali v komunikaci a provádění díla. To však dle názoru soudu nestačí. Žalobce se výslovně bránil tím, že se změnou nesouhlasil. Soud z provedeného dokazování nemůže dovodit jakýkoliv výslovný projev vůle žalobce, ani souhlasný a ani výslovně nesouhlasný, to však k prokázání změny SoD nepostačuje. Žalovaný neunesl důkazní břemeno o tom, že by ke změně SoD zahrnující zvýšení ceny došlo.

11. Ze skutkových závěrů dále plyne, že dne 25. 3. 2013 žalovaný vystavil žalobci zálohovou fakturu znějící na 1 500 000 Kč a žalobce tuto nezaplatil. V té době již nebyl mezi účastníky soulad o dalším postupu a žalovaný ani v provádění prací nepokračoval s odkazem na čl. 2 poslední odstavec SoD. Soud je však toho názoru, že žalovaný neprokázal, že by došlo k oprávněnému přerušení provádění díla pro prodlení žalobce se zaplacením zálohy, neboť ani neprokázal, že by zálohové faktury vystavoval ve vazbě na v položkovém rozpočtu zahrnuté a žalovaným provedené práce. K fakturám nebyly připojeny žádné přílohy, které by to potvrzovaly a ani to nebylo žalovaným tvrzeno. Podrobněji viz argumentace shora.

12. Je pravdou, že vyplynulo z provedeného dokazování, že v průběhu provádění prací bylo zjištěno, že bude třeba provést další práce, s nimiž původně projektová dokumentace ani rozpočet nepočítaly (to nebylo mezi účastníky ani sporné, bylo prokázáno např. to, že podlahy ve stodole nejsou tzv. v rovině, což si vyžádá další náklady, dále že je potřeba provést další statické zajištění stodoly, problémy vznikly při realizaci oken ve stodole apod.). V situaci, kdy však nebyla mezi účastníky uzavřena dohoda o změně SoD a nedošlo tak ke změně ceny díla, nemá tato skutečnost žádný dopad do jejího zvýšení (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 17/2008, sp. zn. 23 Cdo 2856/2009, 32 Cdo 433/2015, 33 Cdo 4276/2010, 32 Cdo 2592/2008, 23 Cdo 1146/2007, 32 Odo 1043/2005) a nelze situaci řešit ani tím, že tyto tzv. žalovaným provedené vícepráce by byly hodnoceny jako bezdůvodné obohacení dle § 451 a násl. SOZ. Tato právní úvaha má taktéž následně dopad do právního hodnocení soudu ohledně prací, které lze zahrnout do finančního vypořádání po odstoupení od smlouvy – viz níže.

13. Poté, kdy mezi účastníky nebyla nalezena shoda ani na dalším postupu a ani na ukončení smluvního vztahu a vypořádání vzájemných práv a povinností si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] 2013 od znalce [titul] [celé jméno svědka], [anonymizováno]. Dne 1. 7. 2013 zmocnil žalobce svého právního zástupce [celé jméno svědka] plnou mocí k zastupování mimo jiné i při hmotněprávních úkonech dle Občanského zákoníku. Plná moc nebyla nijak omezena, zahrnovala tedy i možnost zastoupit žalobce při odstoupení do SoD uzavřené mezi účastníky. [celé jméno svědka] pak jménem žalobce dopisem ze dne 9. 8. 2013, který zaslal žalovanému jako přílohu e-mailové zprávy a současně jej zaslal i poštou, od smlouvy o dílo jménem žalobce odstoupil, plná moc byla připojena. Skutečnost, že se toto jednání dostalo do sféry dispozice žalovaného, byla prokázána jednak výpovědí žalovaného, jednak listinami. [celé jméno svědka] adresoval tento právní úkon i právnímu zástupci žalovaného, a to minimálně jako přílohu e-mailové zprávy. K tomu však soud nepřihlédl, neboť právní zástupce žalovaného byl k jednání jménem žalovaného zmocněn až písemnou plnou mocí ze dne 14. 8. 2013 (viz č.l. 19), v době doručení zprávy tak k jednáním za žalovaného ještě zmocněn nebyl. Doručení odstoupení do jeho sféry dispozicie mělo tak jen informativní charakter a nemohlo způsobit vznik následků – zánik smluvního vztahu. Odstoupení od smlouvy i v režimu SOZ i NOZ je jednostranným adresovaným právním jednáním (úkonem). [příjmení] bylo takové jednání platné a způsobilo účinky – zánik smluvního vztahu, bylo nezbytné ho s ohledem na písemnou formu uzavřené smlouvy o dílo učinit taktéž v písemné formě. Dále bylo též nezbytné ho doručit do sféry dispozice žalovaného (viz § 48 a § 40 SOZ) a současně muselo obsahovat takové obsahové náležitosti, aby bylo patrné, co osoba jednající zamýšlela a muselo být podepsáno. Písemná forma je zachována, je-li jednání učiněno i elektronickými prostředky, které zachycují obsah jednání a určují osobu jednajícího. K identifikaci osoby jednajícího pak postačí prostý elektronický podpis. Soud se s ohledem na námitky žalovaného obsažené v podání ze dne 5. 6. 2018 (viz č.l. 221) i s ohledem na námitku relativní neplatnosti vznesenou v závěrečném návrhu právního zástupce žalovaného nejdříve věnoval tomu, zda odstoupení bylo platné. Soud se již vyjádřil k tomu, že bylo prokázáno, že se odstoupení dostalo do sféry dispozice žalovaného. Je pravdou, že žádný důkaz o doručení listiny do sféry dispozice žalovaného nebyl předložen, žalobce navrhoval výslech svého předchozího právního zástupce, ten však nebyl proveden, právní zástupce, byť byl předvoláván jako svědek, se k jednání s omluvou nedostavil. Žalovaný však výslovně uvedl, že odstoupení od smlouvy obdržel, v počátku sporu mezi účastníky ani tato skutečnost nebyla označena jako sporná (viz. vyjádření žalobce při účastnickém výslechu č.l. 167 a vyjádření č.l. 18) a byl předložen doklad prokazující odeslání e-mailové zprávy obsahující toto jednání a navíc ze strany žalovaného bylo na toto jednání dopisem ze dne 21. 8. 2013 (viz č.l. 143) reagováno. Soud tedy dospěl k závěru, že není důvodu pochybovat o tom, že by odstoupení od smlouvy bylo skutečně žalovanému do jeho sféry dispozice doručeno. Pokud se pak týká právní formy, pak předně soud považuje podmínku písemné formy za splněnou tím, že byla odeslána e-mailovou zprávou, která byla podepsána a byla k ní v elektronické podobě připojena jednak plná moc a jednak dokument nazvaný odstoupení od smlouvy ze dne 9. 8. 2013. Je sice pravdou, že nebylo prokázáno připojení kvalifikovaného elektronického podpisu ke zprávě, nicméně jednoznačná identifikace osoby odesílající (právního zástupce žalobce), a tedy prostý elektronický podpis připojen byl. Účastníci i jejich právní zástupci v té době navíc komunikovali e-mailem zcela běžně. Námitky proti tomuto právnímu jednání byly poprvé vzneseny žalovaným v jeho vyjádření ze dne 5. 6. 2019 č.l. 221 (nazvané námitkami proti validitě odstoupení směřované do obsahu a formy s odkazem na plnou moc) a následně byly opakovány v závěrečném návrhu dne [datum]. Právní zástupce žalobce vznesl za přítomnosti žalobce při stejném jednání námitku promlčení vznesené námitky relativní neplatnosti. S ohledem na skutečnost, že reakce na odstoupení od smlouvy žalovaným byla datována 14. 8. 2013, běh promlčecí doby tedy nemohl započít déle. K promlčení práva vznést námitku relativní neplatnosti s ohledem na formu právního jednání tak mohlo dojít nejpozději dne 14. 8. 2016 (dle § 100 a násl. SOZ činila obecná promlčecí doba 3 roky). Podmínka formy tak byla taktéž splněna. Po obsahové stránce je patrné, že žalobce vytýká žalovanému s odkazem na vypracovaný znalecký posudek [titul] [celé jméno svědka] nesprávné provádění stavebních prací, odborné nedostatky při postupu žalovaného, nedodržování časového harmonogramu, navyšování ceny, další nedostatky, ale též vyslovuje předpoklad, že dílo nebude včas provedeno a odkazuje současně na § 642 odstavec 1 a 2 SOZ, výslovně zmiňuje též pojem odstoupení. Dokument byl právním zástupcem žalobce též podepsán s uvedením jeho jména a příjmení. Soud dospívá tedy k závěru, že dokument má též dostatečné obsahové náležitosti a náležitosti podpisu. Pokud se týká nejasného vyjádření, zda k odstoupení došlo postupem dle § 642 odstavec 1 či odstavec 2 SOZ, toto soud nepovažuje za závadu, neboť se jedná již jen o právní podřazení pod konkrétní ustanovení zákona s ohledem na následný postup při vypořádání práv a povinností, což není nezbytnou obsahovou náležitostí odstoupení. Z dokumentu jednoznačně vyplývá úmysl a vůle žalobce ukončit smluvní vztah. Soud dospěl k závěru, že odstoupení je tedy platné a že vyvolalo s účinky ex tunc zánik smlouvy o dílo.

14. Soud následně hodnotil, jaký dopad má takové ukončení smluvního vztahu na vzájemná práva a povinnosti účastníků. Ustanovení § 642 SOZ upravuje dvě situace. První z nich, odstoupení pro kvalifikované důvody dle odstavec 2 stanovuje jako podmínku zjištění, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a zhotovitel neučiní v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě nápravu. Tento kvalifikovaný důvod pro odstoupení od smlouvy nebyl prokázán, neboť žalobce ani netvrdil a ani nepředložil žádný důkaz o tom, že by poskytl žalovanému poté, kdy se dozvěděl o kvalifikovaných důvodech (ať již se jedná o neřádné provádění či nereálnost dodržení termínu dohodnutého pro dokončení díla) dodatečnou přiměřenou lhůtu pro nápravu. Z provedeného dokazování naopak plyne, že žádný z účastníků (tedy ani žalobce) již od jara 2013 neměl zájem na pokračování spolupráce a komunikace směřovala k ukončení závazkových vztahů. Soud tedy dospěl k závěru, že odstoupení je nutné podřadit pod § 642 odstavec 1 SOZ a že objednatel využil svého práva kdykoliv v průběhu provádění díla od smlouvy odstoupit, a to i bez důvodu. Toto ustanovení v sobě zahrnuje i speciální pravidla pro vypořádání vzájemných vztahů. Žalovanému tak odstoupením vznikl nárok na zaplacení částky připadající na již vykonané práce, pokud je nevyužije jinak a současně náhradu účelně vynaložených nákladů. Je jednoznačné s ohledem na charakter prací, že žalovaný nemohl práce provedené na díle odnést a využít (provedl vyklízecí, bourací práce, zhotovování podlah apod.), to mezi účastníky ani nebylo sporné. Zbývalo tedy vyčíslit částku odpovídající vykonaným pracím a případně účelně vynaloženým nákladům žalovaného. Výklad toho, jaké práce lze zařadit do kategorie„ zhotovitelem vykonané práce“ a v jakých cenách je vyčíslit, byla základním skutkovým a též právním problémem tohoto soudního sporu. Soud se již shora věnoval podrobně výkladu ujednání SoD v otázce definování díla a ceny díla a jaký dopad má provedení prací nezahrnutých do rozpočtu tvořícího součást smlouvy. Na tomto místě na shora podrobně popsané úvahy soud odkazuje a jen na ně navazuje. Dle komentáře SOZ nakladatelství Wolters Kluwer rok vydání 2009 je třeba zohlednit při vypořádání dohodnutou cenu díla. Soud je tedy toho názoru, že jen ty práce, které byly v rámci zjištění a tvorby ceny díla dle SOD zohledněny do projektantem vypracovaného rozpočtu, je možné i při hodnocení částky, která připadá na práce vykonané dle § 642 odstavec 1 SOZ zohlednit, neboť ze shora již podrobně popsané argumentace plyne, že žalovaným provedené tzv.„ vícepráce“ neznámé a v původním rozpočtu nezahrnuté a tedy neznámé v době tvorby ceny do SoD uvedené jako celkové, nelze zohlednit bez uzavřené dohody o změně SoD. takové„ vícepráce“ totiž nemohly sjednanou cenu díla v konečném důsledku ovlivnit a nemohou tak zvýšit ani částku odpovídající nároku žalovaného na zaplacení jeho odměny při odstoupení od smlouvy dle § 642 odstavec 1 SOZ. Není možné v situaci, kdy došlo k ukončení smlouvy o dílo, byť s účinky ex tunc, přijmout výklad, že bez dohody účastníků by vznikl žalovanému nárok na zaplacení větší částky, než při řádném splnění povinností z SoD plynoucích, tedy všeho, co z vlastní vůle žalovaný bez smluvního podkladu na díle vykonal. Nárok žalovaného dle § 642 odstavec 1 SOZ není ani obecným nárokem dle § 450 a násl. SOZ z bezdůvodného obohacení, jedná se o speciální nárok upravený speciálním ustanovením SOZ, jehož důvod je v ustanovení § 642 odstavec 1 jednoznačně vymezen a obsažen. Cenu prací sice žalovaným provedených, ale původně v rozpočtu nezahrnutých nelze ani s ohledem na charakter sjednané ceny (jedná se o cenu pevnou) podřadit pod účelně vynaložené náklady, neboť ty představují jen takové položky, které např. souvisí se zakonzervováním díla apod. a mají svůj původ v odstoupení, nikoliv v činnostech před tímto úkonem. Pokud judikatura vztahující se k odměně za provedení víceprací bez předchozí dohody (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 214/2003, 32 Odo 735/2004, 32 Odo 849/2005, 32 Odo 1043/2005, 23 Odo 1146/2007, 23 Cdo 1146/2007, 32 Cdo 2592/2008, 23 Cdo 3891/2010, 23 Cdo 3798/2009, 32 Cdo 433/2015) jednoznačně dochází k závěru, že plnění z titulu víceprací bez uzavřené smlouvy není plněním bez právního důvodu, a tedy ani bezdůvodným obohacením, když jejich původ je dán ve smlouvě o dílo, nemůže ani po odstoupení od smlouvy dojít soud k jinému závěru, než že neexistuje žádný právní titul žalovaného na zaplacení takovýchto tzv. víceprací (položek do původního rozpočtu nezahrnutých, byť provedených).

15. Soud při hodnocení výše nároku žalobce dále vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2870/2014, kterým byl vyložen postup dle § 642 odstavec 1 SOZ. Dle tohoto rozhodnutí v situaci, kdy zhotovitel nemá právo při odstoupení od smlouvy dle citovaného ustanovení na zaplacení ceny díla (v daném případě cena byla splatná až po dokončení díla), a pokud přijal zálohové plnění od objednatele, je povinen po odečtení svého nároku plynoucího z ustanovení § 642 odst. 1 SOZ rozdíl vrátit objednateli, neboť zhotoviteli na částku převyšující tento rozdíl nevznikl právní nárok. Objednateli tak vzniká nárok z právního důvodu dle § 451 SOZ. Není přitom potřeba, aby zhotovitel uplatnil výslovně námitku započtení, neboť by to vedlo k množení sporů. Nároky účastníků smluvního vztahu jsou dle § 642 odstavec 1 SOZ tedy vzájemné (viz též např. 33 Odo 813/2002). S ohledem na tuto argumentaci soud zohlednil, že na zálohách na provádění díla žalobce žalovanému zaplatil částku ve výši 2 000 000 Kč. Soud nezohlednil zálohu ve výši 100 000 Kč, která byla sice fakturována žalovaným a žalovanému také žalobcem zaplacena, nicméně nenavazovala na smlouvu o dílo, ale její účel byl spojen s vypracováním projektu.

16. Zbývá si tedy odpovědět na otázku, na zaplacení jaké částky vznikl žalovanému nárok, resp. jaká částka odpovídá s ohledem na dohodnutou cenu díla pracím, které žalovaný vykonal do okamžiku, kdy nastaly účinky odstoupení od smlouvy. Rozsah skutečně provedených prací a jejich kvalita byla zhodnocena znaleckým posudkem [titul] [celé jméno svědka], [anonymizováno] [číslo] 2013 z 2. 8. 2013, byly zopakovány i ve znaleckém posudku [titul] [celé jméno svědka], [anonymizováno] [číslo] z 6. 8. 2016. Z těchto posudků soud ohledně rozsahu provedených prací vyšel. Vyčíslení hodnoty takto provedených prací se věnoval znalecký posudek [titul] [celé jméno svědka], [anonymizováno] [číslo] z 6. 8. 2016, při jeho vypracování znalec vycházel však z cen dle cenové soustavy RTS I/ 2013, nikoliv z ceny díla dohodnuté účastníky a navíc nebyly odlišeny práce, které pro účely tvorby ceny byly původně do rozpočtu zahrnuté od těch, které tvořily tzv. vícepráce provedené bez dohody účastníků. Z tohoto posudku tedy není možné vyjít. Soud nechal zpracovat stejným znalcem znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 20. 11. 2020 (č.l. 433 a násl.), který již práce do rozpočtu zahrnuté a pro tvorbu ceny díla podstatné odlišil a též vyčíslil, a to na částku 379 406 Kč bez DPH, práce do rozpočtu nezahrnuté (žalovaným nazývané vícepráce) pak na částku 686 547 Kč bez DPH a doplnil i práce, které s rozpočtem (tedy podkladem původní ceny) souvisejí, navazují na něj, a proto je vhodné o ně snížit druhou skupinu a zvýšit částku odpovídající v rozpočtu zahrnutým pracím o 253 984,05 Kč bez DPH. Pokud tedy soud vyjde z této argumentace, součet výslovně v rozpočtu zahrnutých položek a na něj navazujících položek činí 633 390,05 Kč bez DPH. V době odstoupení od smlouvy činila tzv. snížená sazba DPH 15%. Částka odpovídající skutečně provedeným pracím s ohledem na dohodnutou cenu díla tak činila 728 398,55 Kč. Rozdíl žalobcem zaplacené zálohy a takto zjištěné částky pak činí 1 271 601, 443 Kč. Žalobce požadoval z právního titulu vzájemného vypořádání částku 925 027 Kč. Soud proto žalobě v této výši zcela vyhověl a vyhověl i požadavku na přiznání příslušenství - zákonnému úroku z prodlení z požadované částky 911 870 Kč. Doba splatnosti byla žalobcem odvozena od předžalobní upomínky (viz č.l. 78 spisu), v níž byla stanovena lhůta pro zaplacení do 5. 8. 2016. Soud tedy vyhověl žalobě nejen ohledně výše % vyjádření příslušenství a jeho základu, ale i doby od které se odvíjí, když první den prodlení nastal 6. 8. 2016. Výše zákonného úroku z prodlení byla odvozena od § 1970 NOZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud aplikoval pro výši zákonného úroku z prodlení NOZ s ohledem na skutečnost, že prodlení nastalo již za účinnosti NOZ.

17. Soud považuje za nutné se dále vyjádřit k tomu, proč nezohlednil cenu materiálu, který na pozemcích žalobce zůstal a nebyl vydán žalovanému poté, kdy mu byl znemožněn přístup na stavbu a dle argumentace žalovaného měla být jeho cena také zohledněna. K tomu soud uvádí, že pokud materiál nebyl zapracován do stavby, dle pravidel upravených v ustanovení § 642 odstavec 1 SOZ nebylo možné jej zahrnout do vypořádání, neboť se nejedná ani o cenu za práce vykonané ani účelně vynaloženým nákladům. Žalovaný byl stále vlastníkem tohoto materiálu a měl nárok na jeho vydání, nebyl tedy dán důvod do vypořádání tento materiál zahrnovat.

18. Soud však považuje za nutné shrnout, proč neprovedl další navržené důkazy návrhy a nevyslyšel právní argumenty žalovaného směřující ke zpochybnění vypracovaného znaleckého posudku. Žalovaný jednak navrhoval provedení těchto dalších důkazů, které soud nepovažoval za dostatečně určitě specifikované, a to výslech externích dodavatelů, aniž by bylo uvedeno, o jaké osoby se jedná a přečtení administrativní evidencí žalovaného, aniž by bylo blíže uvedeno, o jakou evidenci se má jednat. Tyto důkazní návrhy soud zamítl pro neurčitost. Soud dále zamítl i důkazní návrhy žalobce, a to výslech svědka [jméno] [příjmení], neboť tuto osobu nebylo s ohledem na nedostatečné údaje možné ztotožnit, dále výslech svědka [celé jméno svědka], neboť tento se na předvolání omluvil a na výslechu obou osob žalobce již netrval. Dále pak žalovaný navrhoval k důkazu provést listiny soudu doručené vyslechnutým svědkem [celé jméno svědka] (viz č.l. 629 a příloha k tomuto listu). Tyto listiny zahrnují jednak e-mailovou korespondenci účastníků, jednak smlouvou o hypotečním úvěru. Jejich provedení navrhl žalovaný až dne 9. 11. 2021. Soud při své úvaze vyšel z ustanovení § 118b odstavec 1 o.s.ř. a skutečnosti, že koncentrace řízení nastala před tímto datem a dále pak zohlednil i vztah žalovaného a svědka [celé jméno svědka], který pro žalovaného pracoval na předmětné stavbě. Soud proto dospěl k závěru, že listiny, které tento svědek soudu zaslal, měl možnost v koncentrační lhůtě žalovaný navrhnout, neboť měl možnost se s jejich obsahem a charakterem seznámit v koncentrační době a současně se nejedná o listiny, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazů. K jejich provedení tedy nebyl shledán důvod a ani oprávnění soudu pro jejich provedení. Posledním důkazním návrhem žalovaného, který nebyl proveden, byl návrh na provedení revizního znaleckého posudku. Soud zvažoval, zda je dán důvod pro jeho provedení, neboť soud musí přisvědčit námitce žalovaného, že znalec, který byl soudem ustanoven k vyčíslení částky skutečně provedených prací, byl původně osloven žalobcem a podklad pro vyčíslení, tedy rozsah skutečně provedených prací a jejich kvalitu, hodnotil stejný znalec. Takový postup zvolený soudcem, kterému věc byla v dané době dle rozvrhu práce přidělena k vyřízení, sice může způsobovat pochybnosti s ohledem na osobu znalce, není však nemožný a ani se nejedná o postup nesprávný či nezákonný a tato skutečnost sama o sobě nemůže závěry znalce zpochybnit. Postup byl zvolen z důvodů zvýšení efektivity, když stejný znalec byl obeznámen s dílem již od samého počátku (tedy od roku 2013), pořizoval dokumentaci a byl na místě samém v době, ke které se vyčíslení vztahuje a současně i znalecké posudky pro žalobce vypracovával s poučením dle § 127a o.s.ř. Žalovaný navíc současně kromě vyčíslení vypracovaného [celé jméno svědka], tedy na žalovaného pracovně navázaným člověkem a nikoliv osobou nezávislou, nepředložil žádný dokument, ať již odborné vyjádření či znalecký posudek, který by se závěry znaleckého posudku znalce [titul]. [celé jméno svědka] polemizoval a tyto zpochybňoval. Pouhé pasivní negativní stanovisko žalovaného k posudkům bez toho, aniž by bylo předloženo jiné odborné vyjádření, nemůže ke zpochybnění posudku postačovat. Soud zohlednil i skutečnost, že s ohledem na délku trvání sporu měl žalovaný dostatek času takový důkaz nechat zpracovat a předložit jej soudu a přesvědčit tak soud o nesprávnosti postupu [titul]. [celé jméno svědka a znalce]. Soud se domnívá, že jím zpracované znalecké posudky jsou dostatečně určité a vysvětlují v souladu s požadavky obecně závazných právních předpisů jím zjištěné závěry. Znalec byl vyslechnut a soud posudek společně s následným výslechem znalce považuje za úplný a řádný, dostatečně určitý, dostatečně odůvodněný, podrobný a přezkoumatelný s tím, že jeho závěry jsou pro soud dostatečné. Soud se tedy rozhodl pro nezadání revizního posudku jednak s ohledem na přesvědčivost vypracovaného posudku a vysvětlení znalce při jednání, skutečnost, že žalovaný nepředložil žádný důkaz vypracovaný odborníkem s žalovaným nespolupracujícím v rovině pracovní (za takový důkaz nelze považovat vyjádření [titul]. [jméno] [příjmení] č.l. 379), ale i z důvodu neefektivnosti takového revizní posudku (žalobce v petitu žaloby požadoval o cca 350 000 Kč méně, než bylo odůvodněno posudkem při zohlednění právní úvahy soudu), při současném zohlednění délky trvání řízení.

19. Soud vyhověl žalobě i do výše částky 64 000 Kč odpovídající nákladům vynaloženým na zpracování znaleckých posudků znalcem [titul] [celé jméno svědka] [anonymizováno]. Zaplacení této částky bylo prokázáno jednak vystavenými fakturami, jednak doloženými doklady o zaplacení. Souvislost výdaje s tímto sporem byla taktéž jednoznačně dána, s ohledem na rozsah posudků a odůvodnění vyčíslení soud nepovažuje částku za nepřiměřenou. Proto i v této částce soud žalobě vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 49 452 Kč (viz č.l. 10, 12 spisu) a ze složené zálohy ve výši 20 000 Kč na náklady znalečného (viz č.l. 405, 411, 415 a 416 a 427 spisu) a dále z nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 989 027 Kč sestávající z částky 12 260 Kč za každý ze 36 hlavních úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby a sepis vyjádření ze dne 4. 4. 2017 (viz č.l. 99 - 103 spisu), ze dne 19. 3. 2018 (viz č.l. 170 a násl.), ze dne 29. 5. 2018 (viz č.l. 207 a násl.), ze dne 12. 6. 2018 (viz č.l. 229 a násl.) ze dne 15. 2. 2019 (viz č.l. 319 a násl.), ze dne 31. 8. 2020 (viz č.l. 422 a násl.), ze dne 22. 2. 2021 (viz č.l. 484 a násl.), a ze dne 10. 5. 2021 (viz č.l. 517 a násl.) a dále pak za účast u jednání dne 6. 4. 2017, 26. 10. 2017, 8. 2. 2018 (viz č.l. 147 a násl., jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), 20. 2. 2018 (viz č.l. 158 a násl., jednání přesáhlo 4 hod, jsou tedy přiznány 3 úkony právní služby), 12. 4. 2018 (viz č.l. 187 a násl., jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), 25. 10. 2018 (viz č.l. 254 a násl., jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), dne 30. 6. 2020 (viz č.l. 398 a násl., jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), 25. 3. 2021 (viz č.l. 496 a násl., jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), dne 11. 5. 2021 (viz č.l. 519 a násl., jednání přesáhlo 4 hod, jsou tedy přiznány 3 úkony právní služby), dne 8.6.2021 (viz č.l. 548A a násl., jednání přesáhlo 4 hod, jsou tedy přiznány 3 úkony právní služby), dne 17. 8. 2021 (viz č.l. 599 a násl,. jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby), dne 21. 9. 2021 (viz č.l. 626 a násl,. jednání přesáhlo 2 hod, jsou tedy přiznány 2 úkony právní služby) a dne 9. 11. 2021 včetně 23 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (soud za jednání přesahující 2 hodiny přiznává paušální náhradu jen jedenkrát), tedy částku 441 360 Kč (26 krát 12 260 Kč) a 6900 Kč (23 krát 300 Kč), tedy 448 260 Kč bez DPH. Dále pak soud přiznal náhradu cestovného za cestu z [obec] do [obec] a zpět – 224,8 km jedna cesta včetně zpáteční jízdy osobním motorovým vozidlem VOLVO C 30 D5 [registrační značka], palivo nafta, normovaná spotřeba 6,9 litru na 100 km, cena paliva v roce 2017 činila 28,60 Kč na 1 l, základní sazba a 3,90 Kč na 1 km jízdy, cena paliva v roce 2018 činila 29,80 Kč na 1 l, základní sazba a 4 Kč na 1 km jízdy, cena paliva v roce 2020 činila 31,80 Kč na 1 l, základní sazba a 3,90 Kč na 1 km jízdy, v roce 2021 pak 27,20 Kč na 1 litr a základní sazba 4,40 Kč na 1 km jízdy. Za dvě jízdy v roce 2017 je to pak 2 640 Kč, za 4 jízdy v roce 2018 3 596,80 Kč, za 1 jízdu v roce 2020 činí cestovné 1437,50 Kč a za 6 jízd v roce 2021 cestovné činí 8 466,10 Kč, celkem tedy cestovné činí 17 989 Kč bez DPH. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 odstavec 3 AT za 13 cest (viz popsáno shora u odměny) v rozsahu 1 hodina a 15 min v jednom směru, tedy 6 půlhodin na cestě 600 Kč za jednu cestu, za 13 cest pak 7 800 Kč bez DPH. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu 474 049 Kč, tedy ve výši 99 550,29 Kč, celkem tedy náklady řízení bez soudního poplatku a složené zálohy činí 573 599,29 Kč, s připočtením soudního poplatku a zaplacené zálohy pak 643 051,29 Kč. Současně soud uvádí, že nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 6. 10. 2016, 12. 4. 2019, 4. 3. 2019, 1. 4. 2019 a 12. 5. 2021 s ohledem na rozsah vyjádření.

21. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zaplaceno znalečné ve výši 12 050 Kč (viz č.l. 299, 358 spisu) ve výši 2 300 Kč (viz č.l. 390 a 394 spisu), 42 610 Kč (viz č.l. 427, 430 a 474) a 4074 Kč (viz č.l. 546 a 559 spisu) a záloha na znalečné byla složena jen ve výši 20 000 Kč, došlo k vyplacení částky 41 034 Kč z rozpočtových prostředků. Dále pak bylo z rozpočtových prostředků zaplaceno svědečné ve výši 2912 Kč svědku [celé jméno svědka] (viz č.l. 581 a 587 spisu) a svědku [celé jméno svědka] ve výši 1316,20 Kč (viz č.l. 622 a 633 spisu), soud rozhodl dle § 148o.s.ř. i o nákladech státu výrokem III., kterým neúspěšnému žalovanému uložil povinnost zaplatit částku odpovídající rozdílu zaplacené zálohy a vynaložených nákladů v celkové výši 45 262,20 Kč.

22. Pariční lhůta jak ve vztahu k náhradě nákladů řízení, tak samotnému přiznanému nároku je stanovena dle § 160 o.s.ř. Platební místo je v případě nákladů řízení stanoveno k rukám právního zástupce zástupkyně žalobce.

Poučení