38 C 42/2021-134

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvie Hodaňové a přísedících Evy Hradilové a Mgr. Danuše Vanotové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení mzdových nároků ve výši 575.791 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 566.188,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 16.530 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % z částky 16.635 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % z částky 12.587 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % z částky 16.516 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % z částky 16.612 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % z částky 16.643 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 18.312,48 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 14.243,04 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 21.079 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 9.602,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 2.766,52 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 9,75 % z částky 6.835,96 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 173.440,58 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 575.791 Kč s úroky z prodlení s tím, že byla zaměstnankyní žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako dělnice ve [anonymizováno] provozu. Uvedla, že za měsíce leden roku 2018 až červenec roku 2018 jí nebyla vyplacena mzda v celkové výši 112.053 Kč. Dále žalobkyně uváděla, že dne [datum] jí žalovaný oznámil, že ji ve své firmě nadále nepotřebuje a že si veškeré činnosti bude zajišťovat sám a žalobkyně mu tak dne [datum] předala všechny věci související s výkonem práce a nadále v souladu s pokynem svého zaměstnavatele na pracoviště nedocházela. Dne [datum] jí bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo odůvodněno tím, že v době od [datum] do [datum] se nedostavovala na své pracoviště, pro své chování neuvedla žádné vysvětlení ani omluvu. Tuto nepřítomnost na pracovišti žalovaný klasifikoval jako neomluvenou absenci a s žalobkyní okamžitě zrušil pracovní poměr. V době od [datum] do [datum] byla žalobkyně jako zaměstnankyně připravena konat práci pro žalovaného a nekonala ji výlučně z důvodu na straně žalovaného, který ji práci nepřiděloval. Protože žalobkyně s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasila, podala žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru a rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením učiněné dopisem žalovaného ze dne [datum], je neplatné. Žalobkyně se domáhala náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku vypočteného v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce ve výši 21.079 Kč měsíčně.

2. Žalovaný žalobu neuznal. Poukazoval na to, že mezi účastníky nejsou standartní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s ohledem na příbuzenský vztah. Poukazoval na to, že žalobkyně je [role v řízení] [role v řízení] žalovaného a žalovaný působil v rámci [anonymizováno] firmy [anonymizováno] a následně pak od [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] převzal [anonymizována dvě slova]. Část výroby, kterou prováděl výhradě žalovaný, byla vykonávána v nemovitosti, kterou vlastnil [role v řízení] žalovaného, [role v řízení] žalobkyně, a který měl také ve vlastnictví část technologického zařízení, konkrétně [anonymizována dvě slova] pro zpracování [anonymizována dvě slova]. Mezi nimi pak bylo dohodnuto, že žalovaný bude užívat část těchto nemovitostí manžela žalobkyně a bude to kompenzováno v rámci jejich obchodního vztahu, kdy žalovaný dodával svému [role v řízení] [anonymizováno] med za nižší cenu, který byl prodáván přes e-shop, který byl veden na [role v řízení] žalovaného. Žalobkyně pak měla vykonávat práci jednak na [anonymizována dvě slova] a také měla obsluhovat e-shop, respektive prodej [anonymizováno] přes e-shop, který byl provozován [role v řízení] žalobkyně. Mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pak došlo k neshodám, které právě vyvrcholily v červenci 2018 a v červenci 2018 mělo dojít k ukončení pracovního vztahu žalobkyně, do té doby však byla mzda standardně vyplácená, a to naposledy v červenci 2018. Existovaly přitom pokladní výdajové doklady o přebírání těchto prostředků žalobkyní, které byly součástí účetnictví žalovaného. Toto bylo umístěno v kanceláři, která se nacházela v budově ve vlastnictví manžela žalobkyně, a toto účetnictví bylo odcizeno a nebylo zcela vráceno. Dále pak poukazoval na to, že se žalobkyně nikdy po dobu trvání svého pracovního poměru nedomáhala vyplacení mzdy za dobu 7 měsíců. Následně pak došlo k vyhrocení vztahů mezi [anonymizována dvě slova] a [role v řízení] žalobkyně znemožnil přístup do nemovitosti, kde se nacházela [anonymizována dvě slova]. Žalovaný pak uvedl, že od listopadu 2018 žalobkyně vykonávala přinejmenším část původní pracovní činnosti, kterou vykonávala pro žalovaného na stejném místě, avšak pro [anonymizováno] [role v řízení]. Dále poukazoval na to, že na internetových stránkách [anonymizována dvě slova] [role v řízení] žalovaného a manžela žalobkyně je uvedeno jako kontakt telefonní číslo, které je přímo na žalobkyni. Žalovaný tak má za to, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby byl zaměstnanci přiznán mzdový nárok za stavu, kdy i po případném neplatném rozvázání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele vykonává současně práci pro jiného zaměstnavatele, který je v přímém [anonymizována dvě slova] s jejím zaměstnavatelem. Žalovaný tak má za to, že by žalobkyni neměl být přiznán žádný mzdový nárok nad dobu 6 měsíců s tím, že má za to, že by žalobkyně mohla být zaměstnána v dělnické profesi.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, ve které bylo sjednáno, že žalobkyně jako zaměstnanec bude pracovat jako [anonymizováno] ve [anonymizováno] provozu s tím, že nedílnou součástí pracovní smlouvy byla příloha, v níž byla uvedena hlavní náplň, a to balení [anonymizováno], obsluha automatické [anonymizována dvě slova], příprava [anonymizováno] na prodej a fakturace. Jako místo výkonu práce bylo sjednáno [obec a číslo] a den nástupu do práce [datum]. Byla sjednána pětidenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená v rozsahu 40 hodin týdně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a nástupní tarif zaměstnance byl 21.000 Kč za měsíc. Mzda měla být hrazena nejpozději do 10. dne následujícího měsíce hotovostně proti podpisu zaměstnance (pracovní smlouva). Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením učiněné žalovaným ([celé jméno žalovaného]) dopisem ze dne [datum], je neplatné. Rozsudkem Krajského soud v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Z odůvodnění obou rozhodnutí se podává, že žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobkyní okamžitým zrušení dne [datum] s odůvodněním, že u něj pracovala jako dělnice ve včelařském provozu a ve dnech od [datum] do [datum] se nedostavila na pracoviště k výkonu práce. Žalovaný hodnotil její nepřítomnost jako neomluvenou absenci. Provedeným dokazováním pak bylo prokázáno, že to byl žalovaný, kdo porušil svou povinnost zaměstnavatele, stanovenou § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Žalobkyně pak žádnou ze svých zákonných povinností neporušila, a proto nebyly dány podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b), zákoníku práce. Z těchto důvodů tedy soudy shledaly okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobkyni dopisem ze dne [datum] jako neplatným právním jednáním. V rámci řízení ve věci [spisová značka] je založen dopis žalobkyně žalovanému, ve kterém uvádí, že nesouhlasí s důvody uvedenými v okamžitém zrušení pracovního poměru a považuje je za neplatné. Dále také oznámila, že trvá na tom, aby byla nadále žalovaným zaměstnávána a vyzvala jej k poskytování náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku do doby, kdy jí bude umožněno pokračovat v práci, nebo až dojde k platnému skončení pracovního poměru. Žalobkyně tento dopis dle podacího lístku podala na poště dne [datum] a adresovala ho [celé jméno žalovaného] na adresu [adresa žalobce a žalovaného], avšak adresát nebyl na uvedeném místě zastižen. Následně byla tedy zásilka uložena na poště [obec] u [obec] a dne [datum] byla vydána adresátovi na přepážce pošty [obec] u [obec]. Pošta pak předložila potvrzení o převzetí poštovní zásilky ze dne [datum] s podpisem příjemce (odpověď pošty a potvrzení o převzetí poštovní zásilky na [číslo listu] – [anonymizováno] spisu). Usnesením [stát. instituce] – správního odboru, ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] bylo řízení zahájené z moci úřední o přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 3 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl jako fyzická osoba dopustit obviněný [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalovaného] s tím, že měl úmyslně narušit občanské soužití tak, že se vůči jinému měl dopustit schválnosti, když měl v přesně nezjištěnou dobu v období září 2018 odnést účetnictví [anonymizována dvě slova] z prostor kanceláře v domě [adresa] ve [obec], a sice [celé jméno žalovaného], roč. [rok] za období let [rok] - [rok], [celé jméno žalovaného], roč. [rok] za období let [rok] – [rok] a [jméno] [příjmení] za období let [rok] – [rok], se zastavuje, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že správní orgán vycházel z výpovědí obviněného a osob přímo postižených spácháním skutku při ústním jednání u Policie ČR. Byly provedeny také výslechy dalších zaměstnanců obou firem, ale nebylo sděleno ničeho, co by nasvědčovalo potvrzení obvinění. Dle protokolu o převzetí ze dne [datum] a výpovědi účetní [příjmení] bylo potvrzeno, že byly předány doklady, které ve skříni již byly. Dne [datum] došlo za účastni [celé jméno žalovaného], roč. [rok], [celé jméno žalovaného] roč. [rok], [celé jméno žalovaného], roč. [rok] a [jméno] [příjmení] ve [obec a číslo] ve [anonymizováno] v místnosti v prvém nadzemním podlaží budovy k přebrání dokumentace uložené v kanceláři v prvém nadzemním podlaží budovy [adresa], a mimo jiné byl předán jeden černý šanon„ mzdy, docházka, odvody, přihlášky, odhlášky“ rok [rok], a to dle fotografie na [číslo listu], kde je uvedeno„ [příjmení], mzdy, [rok]“. Spisem [anonymizováno] inspektorátu práce pro [územní celek] a jejich závěrů z provedené kontroly bylo zjištěno, že [anonymizováno] inspektorát kontroloval u žalovaného ve vztahu k žalobkyni dodržování pracovněprávních předpisů v období od [datum] do [datum] a nezjistil pochybení. Jediným zjištěným pochybením bylo nevyplacení části náhrady mzdy za poměrnou část nevyčerpané dovolené, které bylo v průběhu šetření odstraněno (spis [anonymizováno] inspektorátu a zpráva na [číslo listu] spisu). Žalobkyně dosáhla v lednu a únoru 2018 hrubé mzdy 21.000 Kč, v březnu 2018 15.273 Kč hrubé mzdy a 255 Kč náhrady, v dubnu 2018 20.968 Kč hrubé mzdy a 968 Kč náhrady, v květnu 2018 21.110 Kč hrubé mzdy a 1.936 Kč náhrady, v červnu 2018 21.000 Kč hrubé mzdy, v červenci 2018 21.162 Kč hrubé mzdy, v srpnu 2018 21.000 Kč hrubé mzdy, v září 2018 20.918 Kč hrubé mzdy a náhrady 968 Kč a v říjnu 2018 21.000 Kč hrubé mzdy (seznam mezd na [číslo listu] [anonymizováno]). Úřad práce sdělil, že od prosince 2018 do [datum] neměl v nabídce volné místo na pracovní pozici dělnice ve včelařském provozu (sdělení [anonymizováno] práce na [číslo listu] [anonymizováno]). [anonymizována dvě slova] správa sdělila, že ve [adresa] byl schválen potravinářský provoz„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného]“, avšak na základě veterinární hygienické kontroly provedené dne [datum] byl zjištěn nedostatek, a to nezajištění přívodu pitné vody do provozovny a bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo zakázáno provádět činnosti rozehřívání a stáčení medu v této provozovně (sdělení [anonymizována dvě slova] správy na [číslo listu] spisu).

4. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi vypověděla, že předtím, než uzavřela pracovní smlouvu s žalovaným, měla uzavřenou pracovní smlouvu s panem [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] a ještě předtím s [anonymizováno] [příjmení]. Její nevyplacení mzdy řešil její manžel se žalovaným, který jí říkal, že se po ukončení sezóny ke konci roku vyrovná. Pokud jde o provoz jejího [role v řízení] v budově [adresa], tak si [role v řízení] musel zajistit schválení provozu, k tomu došlo v lednu [rok] a až ke konci června [rok] zde byl zahájen provoz. Žalobkyně uvedla, že do budovy [adresa] chodí, ale nechodí tam do zaměstnání a nechodí tam denně. Chodila tam např. umývat okna, odklízet sníh, hrabat listí a hodně času tam strávila na počítači, když je tam tiskárna a v době distanční výuky tam chodila kvůli dětem a přípravě [anonymizována dvě slova] na střední školu z důvodu tisku testů. Provoz manžela pak kvalifikovala tak, že to není provoz tak, jak pracovala pro žalovaného, ale [role v řízení] chodí balit med podle potřeby, dělá to buď sám nebo [anonymizováno] [příjmení] a jednou tam byla i [anonymizováno] [příjmení]. Dále uvedla, že pokud ji [celé jméno žalovaného] nejstarší viděl jezdit autem o půl osmé od domu, tak ona každý den o půl osmé [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno]. Dále uvedla, že práce, které konala pro pana [příjmení] a pro pana [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] se nelišily od práce, kterou dělala pro žalovaného, výplatu ji předchozí zaměstnavatelé vypláceli hotovostně, vždy na začátku následujícího měsíce oproti podpisu výplatní pásky. Žalobkyně také uvedla, že [role v řízení] a panu [příjmení] vysvětlila, jak funguje balicí linka, dále uvedla, že do budovy [adresa] nechodí denně a na balicí lince mu nijak nepomáhá. Pokud jde o e-shop, tak [role v řízení] pomáhá s administrativou, vkládá fotky, tiskne objednávky, když takto pro e-shop pracuje od r. [rok] mimo pracovní dobu.

5. Žalovaný uvedl, že žalobkyni zaměstnal na popud [anonymizováno] [role v řízení], protože on ji jako svou [anonymizováno] zaměstnat nemohl. Předtím pracovala pro pana [příjmení], který ukončil podnikání a zůstal jen zaměstnancem jeho [role v řízení]. Žalobkyně pracovala na [anonymizována tři slova], na té budově nyní [adresa]. [anonymizována dvě slova] a dělala, co bylo potřeba ohledně balení. Vybírala [anonymizováno], uklízela, [anonymizováno], dělala evidence [anonymizováno] i podložky. Fakturaci dělala i žalobkyně i žalovaný. Žalovaný každý měsíc vyplácel žalobkyni mzdu na začátku měsíce do 5. dne. Konkrétně jaké částky vyplatil, neví. Osobně však žalobkyni vyplácel mzdu. Jednalo se o mzdu kolem 20.000 Kč, přesně si to nepamatuje, neví ani co bylo uvedeno ve smlouvě. Mzdu za červenec 2018 vyplatil [datum], kdy mu žalobkyně předávala věci. Mzdu vypočetla účetní. Žalobkyni dával podepsat doklad, že přebrala výplatnici, jak se ten doklad jmenoval, neví. Doklady o vyplacení mzdy žalobkyně za leden až srpen r. 2018 byly v kanceláři, kam pak neměli přístup, a doklady nebyly vráceny. Od srpna do října žalobkyně, měla neplacené volno, nedocházela do práce a měla absence.

6. Svědek [celé jméno žalovaného] potvrdil, že vídá žalobkyni, když každý den kolem 7:30 hodin, někdy i dříve, někdy později, pravidelně odjíždí autem do provozovny. Provozovna však z jeho domu není vidět, do provozovny chodí příležitostně 2 - 3 krát do týdne, vypomáhá svému synovi [jméno] při rekonstrukci. Dále svědek uvedl, že žalobkyně dál docházela do budovy a plnila med, protože dál plnili objednávky a med prodávali.

7. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že když jezdí do práce, tak vidí žalobkyni, jak jezdí do budovy, která je vedle budovy kterou vlastní. Svědek vlastní budovy [adresa] a vedle ní je budova, kde je balicí linka a sklady. Do práce však nejezdí úplně každý den, ale pokud jede kolem, tak žalobkyni vidí. Viděl ji, jak i pracuje na té plnící lince.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že neví, jestli žalobkyně přímo pracuje, ale pomáhá dole ve žluté budově. Většinou ji zahlédl ráno, když přijíždí, nebo je ve firmě. Svědek se pohybuje nahoře ve firmě žalovaného, odkud je vidět. Jak často tam jezdí, ovšem neví. Žalobkyni viděl mezi 6 – 7:30 hodin.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], která zpracovává účetnictví pro žalovaného, uvedla, že dělala i mzdy žalobkyně na základě docházek, který ji dával žalovaný. Mzda se vyplácela v hotovosti. Svědkyně dělala odvody, příkazy k úhradě, které šly z účtu. Mzdu vyplácel hotovosti žalovaný, svědkyně neví, jak mzdy vyplácel. Existovaly i výplatní listiny, na níž měl být podpis žalobkyně, že si převzala peníze. Svědkyně nejprve uvedla, že tyto výplatní listiny v r. 2018 viděla, byl na nich podpis žalobkyně, pak se účetnictví ukradlo. Žalobkyně přestala pracovat v srpnu, ale žalovaný ji ještě vyplácel mzdu a odváděl odvody do listopadu, tedy naposledy, kdy jí byla vyplacena mzda, to bylo za říjen 2018. Následně svědkyně uvedla, že každý měsíc určitě výplatnice neviděla, uvedla, že vždy jednou za rok se to dávalo na finanční úřad, a tak se vše kontrolovalo, jestli je vše v pořádku a jestli je vše podepsané. Uvedla, že žalovaný je na papíry nepořádný, a tak jí nosil výplatnice jen jednou za čas. Svědkyně pak uvedla, že výplatnice měly být v šanonu, v tom šanonu je však neviděla a při kontrole pro finanční úřad v lednu 2019 je také neviděla. Dále svědkyně uvedla, že viděla i podepsané výplatnice za měsíce srpen – září – říjen, kdy žalobkyně fakticky nepracovala, tak viděla podepsané výplatnice, že mzdu žalobkyně převzala. 10. [jméno] [příjmení] jako svědkyně vypověděla v rámci řízení ve věci [spisová značka] vedeného proti obžalovanému [celé jméno žalovaného] (žalovanému) dne [datum] v rámci hlavního líčení, že byla přítomna tomu, když žalovaný žalobkyni řekl, když se ona vrátila z dovolené, že ji ve firmě nechce, že už nemá chodit do práce, že si to nepřeje děda. Nevěděla nic o tom, že by žalobkyně chtěla dát výpověď. Vůči osobě žalobkyně a její práce nebyly ze strany žalovaného žádné výtky. Dále tato svědkyně uvedla, že žalobkyně chodila do práce v 7:30 hodin a byla tam tak, jak bylo potřeba, většinou do 15:00 hodin. Ve 12 hodin odešla domů a ve 13 hodin se vrátila, pomáhala se-shopem.

11. Žalovaný pak prokazoval výpisem za období od [datum] do [datum], že za žalobkyni uhradil odvody zdravotního pojištění.

12. Soud nároky žalobkyně rozdělil do tří skupin, kdy za každé toto jednotlivé období se jedná o jiný právní nárok na vyplacení žalovaných částek. V období od ledna 2018 do července 2018 se jedná o nevyplacenou mzdu, v období od [datum] do [datum] se jedná o období, kdy žalobkyně práci pro žalovaného fakticky nevykonávala, neboť ji žalovaný oznámil, že ji ve své firmě již nadále nepotřebuje a nechce ji tam, a jedná se tedy o náhradu mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Poslední období je od [datum], kdy žalovaný převzal oznámení o tom, že žalobkyně trvá na tom, aby ji nadále zaměstnával, a nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a jedná se tedy o náhradu mzdy podle § 69 zákoníku práce v případě neplatného rozvázání pracovního poměru.

13. Pokud jde o tyto nároky, v krátkosti lze říci, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] pracovní smlouva se dnem nástupu do práce [datum], kdy žalobkyně měla pracovat jako dělnice ve [anonymizována dvě slova] a její náplň byla dána přílohou. Nástupní tarif zaměstnance činil 21.000 Kč měsíčně. Jak vyplývá z předložených listin, zejména přehledů mzdy, tak i z výpovědí účastníků a svědkyně [příjmení] jakožto účetní žalobkyně, v období ledna až července 2018 vč. konala pro žalovaného práci na [anonymizováno] lince a [anonymizováno] lince [anonymizováno]. Za takto vykonanou práci ji pak podle § 109 odst. 1 zákoníku práce přísluší mzda, a to za měsíc leden ve výši 16.530 Kč, za měsíc únor ve výši 16.635 Kč, za měsíc březen ve výši 12.587 Kč, za měsíc duben ve výši 16.516 Kč, za měsíc květen ve výši 16.612 Kč za měsíc červen ve výši 16.530 Kč a za měsíc červenec ve výši 16.643 Kč, podle tedy přehledu mezd, který předložil jak žalovaný tak žalobkyně.

14. Žalovaný se bránil tvrzením, že tuto mzdu žalobkyni řádně vyplatil a to v hotovosti a proti podpisu výplatnice, a také listiny, která potvrzovala převzetí výplatnice.

15. Soud dospěl k závěru, že tvrzení žalovaného o vyplacení mzdy žalobkyni není pravdivé. Žalovaný tvrdil, že existovaly pokladní výdajové doklady o přebírání těchto prostředků žalobkyní, když sám tvrdil, že vyplatil mzdu za období od ledna do července 2018, vč. července 2018, dále pak mzdu již žalobkyni nevyplácel. Tvrdil, že tyto doklady mu byly jakožto účetnictví odcizeny. Tuto skutečnost pak prokazoval šetřením [anonymizováno], které však skončilo postoupením spisového materiálu [stát. instituce] a projednáním přestupku. V rámci tohoto přestupkového řízení bylo předmětem šetření, že v období září [rok] měl [celé jméno žalovaného], roč. [rok] odnést účetnictví [anonymizována dvě slova] z prostor kanceláře domu [adresa] ve [obec], a sice mimo jiné [celé jméno žalovaného] roč. [rok] za období let [rok] – [rok]. V odůvodnění usnesení, kterým bylo řízení o přestupku zastaveno, se podává, že svědkyně paní [příjmení] a také protokol o převzetí ze dne [datum] potvrzuje, že bylo předáno účetnictví, které již ve skříni bylo. Mezi předaným účetnictvím pak byl i šanon, kde byl uvedeno„ [anonymizováno] [rok]“, přičemž podle šetření [anonymizováno] úřadu – správního odboru, [anonymizováno] za rok [rok] nebylo předmětem odcizení. Dle rozhodnutí [stát. instituce] – správního odboru, ze dne [datum], založeného na [číslo listu] – [anonymizováno] spisu by účetnictví týkající se mezd za roku 2018 nemělo být předmětem odcizení, a tedy listiny prokazující předání mezd v hotovosti žalobkyni by měly být nadále v dispozici žalovaného, který však žádné takovéto listiny nepředložil. Žalovaný pak ve své účastnické výpovědi nebyl schopen přesně uvést, kdy a jakou mzdu, v jaké výši a jakým způsobem žalobkyni vyplácel a slyšená svědkyně [jméno] [příjmení], která účetnictví pro žalovaného zpracovávala a zpracovávala i mzdu žalobkyni, rovněž nedokázala přesně vypovědět, které výplatní lístky podepsané žalobkyní viděla a její výpověď soud nepovažoval za věrohodnou, když tato svědkyně tvrdila, že viděla i výplatní lístky za období srpen – září – říjen 2018, což je však v rozporu s tvrzením žalovaného a jeho výpovědí, když žalovaný sám uvedl, že za toto období žalobkyni žádnou mzdu nevyplácel, protože žádnou práci nekonala a měla neplacené volno. Svědkyně přitom trvala na tom, že tyto výplatní lístky viděla. Při předání mzdy v hotovosti však kromě žalovaného a žalobkyně neměl být nikdo další přítomen a ani svědkyně o konkrétním vyplácení mzdy více uvést nemohla.

16. Pokud jde o další období od [datum] do [datum], pak se jedná o období, kdy žalobkyně fakticky práci pro žalovaného nekonala a to z toho důvodu, že jí žalovaný dne [datum] sdělil, že bude všechno dělat sám, žalobkyně již nemá do práce docházet, protože si to nepřeje [anonymizováno]. Tato skutková tvrzení a tento skutkový děj vyplývá ze spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla řešena platnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně, a také z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která ji potvrdila i nyní v rámci [anonymizováno] řízení vedeného proti žalovanému ve věci [spisová značka], zdejšího soudu. Po právní stránce lze toto jednání žalovaného kvalifikovat jako překážky v práci na straně zaměstnavatele a v souladu s § 208 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Soud jako podklad pro výpočet průměrného výdělku vzal mzdu, které dosáhla žalobkyně za druhé čtvrtletí roku 2018 v souladu s § 354 odst. 1, 2 zákoníku práce a v souladu s § 356 odst. 1, zjistil průměrný hodinový výdělek, který mu vyšel ve výši 127,17 Kč za hodinu, tedy ve výši vyšší než kterou požadovala žalobkyně, přičemž soud nárok žalobkyně překročit nemohl. Nicméně došlo k částečné úpravě a částečnému snížení nároku žalobkyně, kdy soud má za to, že náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za období, kdy žalobkyně nekonala práci pro žalovaného z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, končí dne [datum], kdy žalobkyní bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru. Soud tedy poměrně zkrátil nárok žalobkyně na náhradu mzdy za měsíc listopad [rok], kdy žalobkyni přísluší náhrada ve výši 18.312,48 Kč a ve výši 2.766,52 Kč nárok žalobkyně zamítl.

17. Pokud jde o další období, tak v rámci řízení ve věci [spisová značka] bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] určeno, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením učiněné žalovaným dopisem ze dne [datum] je neplatné a toto rozhodnutí Okresního soudu bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], potvrzeno. Z neplatného rozvázání pracovního poměru pak žalobkyni plynou nároky vůči jejímu zaměstnavateli podle § 69 zákoníku práce, a to za podmínky, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Náhrada mzdy pak náleží zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, a to až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci. Žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a oznámila, že trvá na tom, aby ji zaměstnavatel nadále zaměstnával. Toto oznámení bylo žalovanému dle sdělení [anonymizováno] doručeno dne [datum] a od té doby tedy plynuly nároky na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru podle § 69 zákoníku práce, a to až do [datum]. Pokud jde o průměrný výdělek, rovněž v tomto případě soud vychází z příjmů za 2. čtvrtletí roku 2018, shodně jak bylo uvedeno výše.

18. Žalovaný navrhoval snížení náhrady mzdy za dobu delší než 6 měsíců až na nulu, s tím že tvrdil, že žalobkyně konala práci pro svého [role v řízení] na stejné plnící a [anonymizována tři slova], tedy pro osobu v prostředí konkurenčním pro žalovaného a z tohoto důvodu s ohledem na dobré mravy má za to, že by ji neměla být náhrada mzdy za dobu delší než 6 měsíců přiznána.

19. Soud dospěl k závěru, že není důvod náhradu mzdy za dobu delší 6 měsíců snižovat veden následujícími úvahami. Všichni svědci tvrdili, že žalobkyně do budovy nyní [adresa], kde se nachází [anonymizováno] a [anonymizováno] linka ve vlastnictví [role v řízení] žalobkyně dochází, nicméně svědek [celé jméno žalovaného] nejstarší ji viděl pravidelně odjíždět od svého domu v době, kdy jak tvrdila žalobkyně, mohla odvážet [anonymizováno] do [anonymizováno] a další svědek [jméno] [příjmení] ji nikdy neviděl při výkonu nějaké činnosti, pouze ji viděl do budovy docházet a jediný svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] tvrdil, že viděl žalobkyni na [anonymizováno] a [anonymizováno] lince pracovat, a to oknem. Soud podotýká, že žalobkyně nemůže být zaměstnankyní svého [role v řízení]. Skutečnost, že do budovy docházela, zdůvodňuje žalobkyně tím, že tam uklízela, umývala okna, pracovala na počítači, tiskla materiály v době lockdownu pro [anonymizováno] do [anonymizováno] a starala se [role v řízení] o e-shop, a také samozřejmě [role v řízení] ukázala, jak tato [anonymizováno] a [anonymizováno] linka funguje, když tuto linku uměla ovládat pouze ona. Soud dospěl k závěru, že je logický závěr, aby žalobkyně pomohla svému [role v řízení] v podnikání, ať už radou či pomocnými pracemi při úklidu v jeho nemovitosti, avšak žádný ze svědků nepotvrdil soustavnou činnost žalobkyně v rámci podnikání svého [role v řízení] a z toho plynoucí příjem žalobkyně. Žalobkyně pak podle zákoníku práce nemohla být zaměstnankyní svého [role v řízení]. Soud pak zjistil dotazem na [anonymizováno] práce v [anonymizováno], že práce podle pracovní smlouvy pro žalobkyni, tedy dělnice ve [anonymizováno] průmyslu, nebyla v daném období nikým poptávána. Soud nepopírá, že by žalobkyně mohla pracovat v jiných dělnických profesích, avšak jednalo by se o zcela jinou činnost, o práci na směny, o práci v jiném místě výkonu práce než doposud, tedy mimo bydliště žalobkyně, tedy za ne zcela shodných podmínek, ale naopak za podmínek, které by byly pro žalobkyni méně příznivé. Soud tak neshledal důvody pro snížení náhrady mzdy a přiznal ji žalobkyni v plném rozsahu s tím, že částečně náhradu mzdy krátil, a to za prosinec 2018, když na náhradu mzdy v případě neplatného rozvázání pracovního poměru má žalobkyně nárok až ode dne, kdy oznámila zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnával, tj. až od [datum].

20. Soud zamítl další důkazní návrhy, a to na výslech svědkyně [příjmení], týkající se docházení žalobkyně do budovy [adresa], když má za to, že toto bylo dostatečně objasněno slyšenými svědky a s ohledem na právní názor soudu považoval soud výpověď další svědkyně o docházení žalobkyně do budovy svého [role v řízení], za nadbytečnou. Stejně tak považuje za nadbytečnou výpověď [role v řízení] žalobkyně ve věci [spisová značka], neboť jak již bylo řečeno, podle právní úpravy [země] – zákoníku práce, manžel nemůže svou manželku zaměstnávat, což je skutečnost, která je upravena právními předpisy, je známá a není k tomu potřeba slyšet svědka. Dále také soud zamítl jako nadbytečný dotaz na [anonymizováno] práce ohledně možnosti zaměstnání žalobkyně v dělnických profesích s ohledem na svůj právní názor.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 173.440,58 Kč, přičemž tato částka představuje 96,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28.790 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 575.791 Kč sestávající z částky 10.620 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a to za převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání soudu, kdy jednání přesahovala 2 hodiny, kromě jednání dne [datum] a cestovní náhrada v celkové výši 4.378,89 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 850,91 Kč za 72 ujetých km v částce 450,91 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 850,91 Kč za 72 ujetých km v částce 450,91 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 879,85 Kč za 72 ujetých km v částce 479,85 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 879,85 Kč za 72 ujetých km v částce 479,85 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 917,37 Kč za 72 ujetých km v částce 517,37 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,70 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 124.498,89 Kč ve výši 26.144,77 Kč.

Poučení