38 C 44/2023 - 210

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvie Hodaňové a přísedících [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobce: Česká republika - [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená opatrovníkem [Jméno opatrovníka] sídlem [Adresa opatrovníka] o 118.560 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] soudní poplatek ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady státu ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se plnou žalobou domáhal zaplacení po žalované částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení s tím, že uspokojil splatné mzdové nároky zaměstnankyň žalované [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] z důvodu insolvence žalované. Insolvenční řízení však bylo usnesením [jméno FO] soudu v [adresa] ze dne [datum] zastaveno a žalobce tak má právo na uhrazení finančních prostředků vyplacených zaměstnancům žalované podle § 14 odst. 2 zákona č. 118/2020 Sb.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Na svou obranu uvedla, že finanční prostředky neměl žalobce nikdy vyplatit, a to z následujících důvodů. Jednak nárok na úhradu mzdy zaměstnankyním vůbec nevznikl, protože práci pro žalovanou vůbec neodváděly, do práce nechodily, práci nikdo nezadával a toto nikdo neřešil. Dále nebyly ani splněny podmínky insolvenční, návrh byl nedůvodný a nebyla ani splněna podmínka, že by žalobce vyzval žalovanou, protože v té době již žalovaná neměla statutárního zástupce, tedy osobu oprávněnou za ni jednat. Dále pak namítala, že zaměstnankyně reálně nepracovaly a neměly tak nárok na mzdu.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Dle notářského zápisu a výpisu z rejstříku ústavu byl ústav založen [datum] a jeho statutárním orgánem byl ředitel. Ředitelem byla do [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], zánik funkce byl vymazán [datum] (notářský zápis, výpis z obchodního rejstříku). [jméno FO] soudu v [adresa] došel dne [datum] návrh [jméno FO] a [jméno FO] na zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku zaměstnavateli [Jméno žalované]. Obě navrhovatelky uvedly, že pracovaly na základě pracovní smlouvy na pozici [Anonymizováno] a za měsíc prosinec [Anonymizováno] jim nebyla vyplacena mzda (návrh). [jméno FO] soud v [adresa] usnesením ze dne [datum] zjistil úpadek dlužníka [Jméno žalované]. a na jeho majetek vyhlásil konkurz. Insolvenčním správcem ustanovil společnost [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum] usnesení [jméno FO] soudu v [adresa] ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění se podává, že insolvenční soud neuvedl konkrétně, které splatné závazky a vůči kterým věřitelům dlužník má, ani to, z jakého konkrétního důvodu není dlužník schopen své závazky plnit. Také se nezabýval tím, zda věřitelky k insolvenčnímu návrhu připojily přihlášky svých pohledávek. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že dlužník k datu [datum] ani k datu rozhodování insolvenčního soudu o úpadku již statutární orgán neměl, a tedy neměl osobu oprávněnou jednat za dlužníka. Postup insolvenčního soudu, který rozhodoval o úpadku dlužníka bez jednání, byl tedy vadný z důvodu relevantního souhlasu dlužníka. Usnesením [jméno FO] soudu v [adresa] ze dne [datum] byl pak insolvenční návrh navrhovatelek odmítnut (usnesení [jméno FO] soudu v [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]). 4. [Jméno žalobce] – krajská pobočka v [adresa] rozhodl o uspokojení platových nároků zaměstnance [jméno FO] ve výši [částka] za [Anonymizováno], [Anonymizováno] a duben [Anonymizováno]. Celkem ve výši [částka] s odvody na sociální pojištění, [podezřelý výraz] pojištění a daň z příjmu. Ve stejné výši pak přiznal a rozhodl o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance [jméno FO], tj. rovněž [částka] měsíčně za [Anonymizováno], [Anonymizováno] a duben [Anonymizováno] celkově ve výši [částka] s odvody na [Anonymizováno] [Anonymizováno], [podezřelý výraz] pojištění a daň z příjmu. Rovněž tak rozhodl o mzdových nárocích zaměstnankyně [jméno FO] za období [Anonymizováno], [Anonymizováno], duben [Anonymizováno], kdy se jednalo o nárok [částka] měsíčně s odvody na sociální pojištění, [podezřelý výraz] pojištění a daň z příjmu. Celková částka činila [částka]. Ve všech případech vyšel žalobce z minimální mzdy. U [jméno FO] ještě ze sjednaného úvazku [Anonymizováno],[Anonymizováno] při [Anonymizováno] hodinách týdně (rozhodnutí [právnická osoba] o uspokojení mzdových nároků zaměstnance, oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků. Úřad práce pak tyto na základě platebních poukazů vyplatil (seznam plateb insolvence). Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k předložení dlužných mzdových nároků zaměstnanců ve lhůtě do 7 dnů od [datum] do [datum] a tato výzva byla doručena žalované [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno]:[Anonymizováno], kdy se přihlásila oprávněná osoba do datové schránky (výzva + doručenka). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě vyplacení mzdových nároků, srážek a odvodů předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum] (výzva a doručenka). Zaměstnankyně [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] podaly žalobci nárok na uspokojení mzdových nároků ze dne [datum]. Požadovaly uhradit mzdové nároky za únor, březen a duben [Anonymizováno] (žádosti). [jméno FO] uzavřela pracovní smlouvu na pozici [Anonymizováno] se žalovanou dne [datum] na dobu určitou do [datum] na celý úvazek při [Anonymizováno] hodinách týdně se mzdovým výměrem [částka]. (pracovní smlouva a mzdový výměr). Dále předložila výplatní lístek za [Anonymizováno] [Anonymizováno] s čistou mzdou [částka] a hrubou mzdou [částka] a výplatní lístek za [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde vyúčtování činilo -[částka]. [jméno FO] uzavřela pracovní dohodu se žalovanou na pozici [Anonymizováno] dne [datum] v rozsahu na dobu určitou od [datum] do [datum] s úvazkem maximálně [Anonymizováno] hodin týdně, tj. [Anonymizováno] se mzdou [částka] měsíčně a dohodu o pracovní činnosti [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] na pozici [Anonymizováno] v rozsahu maximálně [Anonymizováno][Anonymizováno]hodin týdně úvazku [Anonymizováno] se mzdou [částka] měsíčně. Dle výplatní pásky za [Anonymizováno] [Anonymizováno] má čistou mzdu [částka] (dohody o pracovní činnosti a mzdové pásky). [jméno FO] uzavřela smlouvu se žalovanou na pozici [Anonymizováno] dne [datum] na dobu určitou do [datum] s pracovním úvazkem [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]při [Anonymizováno] hodinách týdně se mzdovým výměrem [částka] (pracovní smlouva a mzdový výměr). V únoru dle výplatního lístku činilo vyúčtování -[částka], v [Anonymizováno] [Anonymizováno] čistá mzda [částka], hrubá mzda [částka] (výplatní lístky). Všechny [Anonymizováno] zaměstnankyně dopisem z [datum] okamžitě zrušily pracovní poměr s tím, že jim nebyla vyplacena mzda za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] splatná [datum]. (okamžité zrušení pracovního poměru a doklad o doručení). [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] byly zaměstnankyně žalované od [datum] do [datum], což vyplývá z potvrzení o zaměstnání, dále z potvrzení o zdanitelných příjmech, z potvrzení od zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v zaměstnanosti, z evidenčních listů důchodového pojištění a ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5. Žalovaný všechny tři pracovnice vyzval k ověření pracovní schopnosti a k dostavení se na schůzku dne [datum] v [adresa] Vítkovicích v zasedací místnosti. Toto všechny tři pracovnice odmítly a všechny tři dostaly napomenutí za pracovní nečinnost (výzvy k ověření pracovní schopnosti, sdělení zaměstnankyň a napomenutí).

6. Podle § 3 zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou ji sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího [podezřelý výraz] pojištění, účast na [podezřelý výraz] pojištění anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě ji vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

7. Podle § 3 odst. 1 písmena b) téhož zákona se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravující [podezřelý výraz] pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejíž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Podle § 3 odst. 1 písmena c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice.

8. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona zaměstnanec může požádat uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce.

9. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona krajská pobočka úřadu práce místně příslušná podle § 4 odst. 2 neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, a poskytnou údaje nutné pro výpočet jejich výše.

10. Podle § 9 odst. 4 téhož zákona, jestliže osoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě, platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízení.

11. Podle § 10 odst. 1 téhož zákona úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce se před uspokojením mzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za příslušné měsíční období. Jestliže úřad práce rozhodl o mzdovém nároku podle § 8a a § 9 provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku.

12. Podle § 10 odst. 3 téhož zákona, krajská pobočka úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancům a v jaké výši úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce hotové nároky uspokojil.

13. Posle § 12 odst. 2 téhož zákona, zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám odvodům, které úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů v případě, kdy soud pravomocně rozhodl o insolvenčním návrhu jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku, zrušil konkurz z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.

14. Provedením dokazování bylo prokázáno, že dne [datum] podaly dvě zaměstnankyně žalované [jméno FO] a [jméno FO] insolvenční návrh, který byl dne [datum] zveřejněn, tedy byla vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. [datum] všechny 3 zaměstnankyně [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] podaly žádost úřadu práce o uspokojení mzdových nároků a výzvou ze dne [datum], doručeno v datové schránce žalované dne [datum] byla žalovaná vyzvána k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků zaměstnanců za období od [datum] do [datum], a to nejpozději do 7 dnů.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že byla zaměstnána u žalované od [datum] jako [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v [adresa]. Žalovaná však tuto provozovnu nikdy neotevřela. Provozovna nebyla ještě dokončena, paní, co je přijímala jim říkala, že musí vždy vydržet. Jednalo se o paní [jméno FO]. Ze začátku dostávaly plat, od [Anonymizováno] [Anonymizováno] už nevypláceli mzdu. Až daly tuto věc na soud, tak se jim ozvali, aby se dostavily do [adresa], že tam budou mít schůzku a ať tam dovezou svoje výtvory a spočítají náklady na jejich výrobu. Do té doby jim paní [jméno FO] řekla, ať si doma zkouší a přes [Anonymizováno] si posílaly fotky výtvorů. Ze schůzky v [adresa] se omluvily, protože to bylo zrovna období [Anonymizováno], kdy bylo zakázáno cestovat. Výrobky doma pekly z vlastních surovin, nikdo jim to neproplácel, nikdo jim ty suroviny nedával. Doma to bylo přitom zejména v létě těžké vyrábět, neměly [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].

16. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že u žalované byla zaměstnána od [datum], pracovala na pozici [Anonymizováno]. Dělala doma na vlastní náklady. Pořád jim říkali, že to ještě není otevřené, že to ještě není hotové. Posílaly si fotky výrobků, co kdo [Anonymizováno] mezi paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. Měly pracovat v [adresa], jezdily tam na schůzky s paní [jméno FO], s paní [jméno FO] a s paní [jméno FO]. Pracovní smlouvu podepisovaly s paní [jméno FO], která jim říkala, že mají pracovat doma, že si to mají zkoušet, posílat fotky. Dělaly to na své náklady. Nic nevyráběly, protože jim pořád říkali, že to ještě není hotové.

17. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že měla pracovat v [adresa] jako [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] dělala, [Anonymizováno] doma, nosila to na ochutnávku, [Anonymizováno] ze svých peněz. Měly si nechávat ústřižky, že jim to bude proplaceno, ale nikdy to proplaceno nebylo. Měly pracovat v provozovně v [adresa], měly si doma „[Anonymizováno]“ ohledně [Anonymizováno] recepty, měly si je zkoušet, nosit na ochutnávku. Provozovna v [adresa] se nikdy neotevřela. Byly na schůzce v [adresa], kde měly ochutnávku různých dortů a zákusků. Mzdy jim platily, pak asi před Vánoci nedostaly nic. S paní [jméno FO] se nikdy neviděla, měli se sejít na schůzce v [adresa], ale jelikož byl [Anonymizováno], tak se tam nedostavily. Kromě té schůzky v [adresa] po nich nikdy nikdo nechtěl, aby nastoupily do provozovny, nikdo jim nezadával úkoly, nikdo po nich nechtěl žádné výrobky. Dohoda byla, že nastoupí do práce a než se otevře provozovna budou péct z domu. S tím souhlasily, že budou péct z domu, než se to otevře. Když přestali vyplácet mzdu, tak přestaly vyrábět výrobky, neboť nebyly prostředky.

18. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že byla [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla tam do roku [Anonymizováno]. Jednalo se o [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] vše posunul. Zaměstnankyně pracovaly z domu, starala se o to paní [jméno FO] ta zaměstnankyně najímala a zadávala jim práci na doma.

19. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že je [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] od ledna [Anonymizováno], předtím vše [Anonymizováno] i [Anonymizováno] zařizovala paní [jméno FO], která přidělovala práci. Dámy jim telefonovaly, že chtějí mzdu. Předložily výkazy práce, kde popsaly, co dělají za činnosti a svědkyně iniciovala schůzku ve které po nich chtěla, aby prokázaly, že tu práci dělaly. Telefonovala jí i paní z úřadu práce ohledně výstupních papírů, kdy svědkyně jí sdělila, že za firmu jednat nemůže, že je tam insolvenční správce a že dámy od ledna nepracují. Měli i výplatní lístky a naše výtky, takže byl úřad práce informován, že od ledna nepracují. Ze začátku byly prostory, kde měly pracovat rekonstruovány a předkládaly výkazy práce, ve kterých měly kalkulace, připravovaly si postupy a recepty i [Anonymizováno] postupy. Chtěli ověřit práci za [Anonymizováno], proto je vyzývali a zvali na schůzku do [adresa] i když byl [Anonymizováno], tak měly propustku od zaměstnavatele, ale nedostavily se. Měl by existovat i záznam, kde řekly, že nikdy nepracovaly.

20. Žalovaná tento písemný seznam mzdových dlužných nároků zaměstnancům nepředložila a žalobce postupoval podle § 9 odst. 4 zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a přiznal všem [Anonymizováno] zaměstnankyním nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě za období [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], v případě [jméno FO] v rozsahu jejího úvazku [Anonymizováno] při [Anonymizováno] hodinách týdně. Úřad práce přitom měl předloženými listinami prokázáno, že [jméno FO] měla uzavřené dvě dohody o pracovní činnosti na dobu určitou do [datum], a to jednak na pozici [Anonymizováno] v rozsahu maximálně 20 hodin týdně úvazku [Anonymizováno] a jednak jako kosmetička v rozsahu maximálně [Anonymizováno] hodin týdně úvazku [Anonymizováno] [jméno FO] měla uzavřenou pracovní smlouvu na pozici [Anonymizováno] na dobu určitou do [datum], při celém úvazku při [Anonymizováno] hodinách týdně a [jméno FO] měla uzavřenou pracovní smlouvu na pozici [Anonymizováno] na dobu určitou do [datum] v rozsahu [Anonymizováno] úvazku při [Anonymizováno] hodinách týdně. Všechny tyto [Anonymizováno] zaměstnankyně také předložily výplatní pásky a okamžité zrušení pracovního poměru datované [datum], kdy pracovní poměr okamžitě zrušili se zaměstnavatelem z důvodu, že jim nebyla vyplacená mzda za [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Úřad práce dále měl dalšími doklady, ať už od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zabezpečení [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] či od [právnická osoba] ohledně [Anonymizováno] pojištění za prokázáno, že tyto 3 zaměstnankyně byly zaměstnanci žalované, a to v období od [datum] do [datum], měly potvrzení o době zaměstnání a zápočtu zaměstnání i potvrzení o posouzení nároku na podporu v zaměstnanosti potvrzenou zaměstnavatelem. Soud po posouzení nároku žalobce dospěl k závěru, že žalobce postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, když zaměstnankyně požádaly žalobce o vyplacení mzdových nároků a současně bylo prokázáno, že žalovaná jako zaměstnavatel byla v platební neschopnosti, když podle § 3 odst. 1 písm. c) výše citovaného zákona bylo dne [datum] zahájeno insolvenční řízení [jméno FO] soudem v [adresa]. Žalobce pak podle § 7 zákona č. 118/2000 Sb. o ochranně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele vyzval žalovanou k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za období od [datum] do [datum] výzvou, která byla žalované doručena do datové schránky dne [datum] a přihlásila se do datové schránky oprávněná osoba. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako zaměstnavatel nepostupoval v souladu s touto výzvou, postupoval žalobce podle § 9 odst. 4 výše citovaného zákona a přiznal zaměstnankyním měsíční mzdové nároky ve výši částek rovnající se minimální mzdě. [jméno FO], [jméno FO] tak byla za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] přiznána mzda ve výši [částka] měsíčně a z této mzdy byly odvedeny odvody na sociální pojištění, [podezřelý výraz] pojištění a daně z příjmu. U zaměstnankyně [jméno FO] se pak jednalo o nárok v rozsahu jejího úvazku [Anonymizováno] hodinách týdně a byla ji přiznána za [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] mzda ve výši [částka] s odvody na [Anonymizováno] a [podezřelý výraz] pojištění a daň z [Anonymizováno]. Insolvenční řízení bylo pak ukončeno usnesením z [datum], kdy insolvenční návrh navrhovatelek byl odmítnut. Podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 118/2000 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit [právnická osoba] finanční prostředky, které byly vyplaceny zaměstnancům a částky odpovídající srážkám a odvodům, které byly odvedeny podle zvláštních předpisů, neboť o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku. Žalobce proto vyzval žalovanou k úhradě mzdových nároků srážek a odvodů dopisem ze dne [datum] do 15 dnů od doručení výzvy, která byla žalované doručena dne [datum]. S ohledem na výše uvedené, soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je tedy po právu, když žalobce postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, vyplatil mzdové nároky zaměstnankyň a odvedl z nich odvody podle zvláštních předpisů, a to vše v souladu s § 9 odst. 4 téhož zákona a má tedy právo podle § 12 odst. 2 v případě, že bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, aby mu zaměstnavatel tyto finanční prostředky vyplacené zaměstnancům a odvody, které odvedl podle zvláštních pracovních předpisů uhradil. Žalovaný tak neučinil a soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je zcela po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud se jedná o úroky z prodlení má na ně v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2018 sb. žalobce nárok, když výzva k zaplacení finančních prostředků vyplacených zaměstnancům a odvodů, které žalobce odvedl podle zvláštních předpisů byla žalované doručena dne [datum] a žalovaná byla povinna zaplatit do 15 dnů od této výzvy, tj. do [datum] a od [datum] je v prodlení.

21. Pokud jde o námitky žalované, tak soud dospěl k závěru, že pokud jde o námitku, že žalovaná neměla statutární orgán, který by byl oprávněn za ní jednat, tak soud odkazuje na výpis z rejstříku [Anonymizováno], z nějž vyplývá, že k zápisu změny na pozici ředitele, statutárního orgánu ústavu došlo až dnem [datum], zatímco výzva podle § 7 byla žalované doručena dne [datum] a byla do datové schránky doručena tím, že se přihlásila oprávněna osoba za [Anonymizováno] jednat. Za této situace tedy úřad práce nemohl mít žádnou pochybnost o tom, že statutární orgán zapsaný v rejstříku [Anonymizováno] není oprávněn za žalovanou jednat a že výzvu nemá kdo splnit. Dále pak postupoval v souladu se zákonem č. 118/2000 Sb. tedy podle § 9 odst. 4 a přiznal mzdové nároky pouze ve výši rovnající se minimální mzdě. Pokud pak jde o námitku, že zaměstnankyně nekonaly fakticky pro žalovaného žádnou práci, a tedy nevznikl nárok na mzdu pak v tomto směru neměl žalobce nejmenší pochybnost o tom, že zaměstnankyně jsou zaměstnanci žalované, a to na základě předložených pracovních smluv a dohod o pracovní činnosti, dále předložených výpovědních lístků, okamžitého zrušení pracovního poměru k datu [datum] a i další dokladu vystavených žalovanou, a to potvrzení o zaměstnání pro všechny 3 zaměstnankyně na dobu zaměstnání od [datum] k [datum] a rovněž pak tyto skutečnosti vyplývaly ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], který potvrdil, že všechny [Anonymizováno] zaměstnankyně byly účastny [podezřelý výraz] pojištění jako zaměstnanci u žalované v období od [datum] do [datum] a rovněž také z evidenčního listu [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy tyto skutečnosti tedy o době [Anonymizováno] [Anonymizováno] z tohoto evidenčního listu vyplývají. Soud tak dospěl k závěru, že pro posouzení daného nároku není podstatné, zda žalovaný přiděloval zaměstnankyním práci a ty ji plně konaly, neboť tyto skutečnosti úřad práce nepřezkoumává, naopak dle názoru soudu postupoval přesně podle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a oprávněně vyplatil zaměstnankyním žalované finanční prostředky a provedl odpovídající srážky. Pokud jde o poslední námitku, tedy že žalovaný nebyl nikdy v úpadku, a tudíž nejsou splněny podmínky zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, tak v tomto směru soud odkazuje na ustanovení § 3 písm. c) tohoto zákona, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců a dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice. Zahájení insolvenčního řízení na návrh zaměstnankyň bylo [jméno FO] soudem v [adresa] oznámeno [datum], kdy byl také podán návrh zaměstnankyněmi na [jméno FO] soud v [adresa]. Skutečnost, že o insolvenčním návrhu pak bylo rozhodnuto jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku je pak skutečností, na kterou pamatuje § 12 odst. 2 písm. a) výše citovaného zákona, a tato skutečnost je důvodem, pro který může žalobce požadovat po žalovaném finanční prostředky, které zaměstnancům vyplatil podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které odvedl podle zvláštních právních předpisů.

22. Pokud jde o námitku žalované, že zaměstnankyně fakticky práci pro žalovanou nekonaly, a tedy neměly nárok na mzdu pak soud dospěl k závěru, že tato je nedůvodná. Slyšené zaměstnankyně uvedly, že měly pracovat v provozovně v [adresa], a to ve shodně je i se slyšenou svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tato provozovna nebyla nikdy uvedena do provozu a paní [jméno FO] zaměstnankyním zadávala práci, kdy si tedy měly doma hledat recepty a zkoušet je. Po dobu, kdy v ústavu fungovala paní [jméno FO], zaměstnankyně s ní měly schůzky, připravovaly si [Anonymizováno], zkoušely si je doma ze [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Následně však paní [jméno FO] v ústavu přestala působit a zaměstnankyně neznaly osobu, která by se o ně starala, přidělovala jim práci, kontrolovala je a která by s nimi komunikovala. Touto osobou se až následně stala [tituly před jménem] [jméno FO], dříve [Anonymizováno]. Ta je oslovila s pozváním na schůzku dne [datum]. Na této schůzce měly prokazovat, že pracovaly. Soud dospěl k závěru, že podle § 38 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů. Z výpovědi zaměstnankyň žalované ale i [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že tyto povinnosti žalovaná jako zaměstnavatel zřejmě od [Anonymizováno] [Anonymizováno] neplnila, a to poté co z ústavu odešla paní [jméno FO]. Zaměstnankyním nebyla přidělována práce, nebyla kontrolována, nebyly jim vytvořeny podmínky pro plnění pracovních úkolů, když jim nebyly dány žádné pracovní pomůcky, nebyly jim dány žádné [Anonymizováno], ze kterých by mohly výrobky vyrábět, neměly doma vytvořené prostory proto, aby výrobky mohly tvořit. Za této situace se tedy jednalo o překážky na straně zaměstnavatele v práci podle § 208 zákoníku práce a za to přísluší zaměstnankyním náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Je evidentní, že zaměstnankyně byly připraveny práci konat, avšak tato práce jim ze strany zaměstnavatele nebyla přidělována. Podle ustálené judikatury pak zaměstnanec není povinen přidělovaní práce po zaměstnavateli vyžadovat. Pokud tedy žalovaná nepřidělovala v [Anonymizováno] nebo v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dále pak v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] zaměstnankyním práci, tyto žádnou práci nekonaly, protože ani neznaly osobu, která by za žalovanou jednala a vystupovala po odchodu paní [jméno FO], jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které přísluší zaměstnankyním náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud jde o schůzku, kterou iniciovala [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a na kterou se zaměstnankyně z důvodu [Anonymizováno] nedostavily, pak v tomto případě se nejednalo o výzvu k nástupu do zaměstnání ani o výzvu, kterou by zaměstnankyním začala být přidělována práce. Na základě této výzvy chtěla [tituly před jménem] [jméno FO] pouze ověřit, že zaměstnankyně práci konaly. K tíži zaměstnance pak nemůže být situace, kdy zaměstnavatel je nečinný, práci nepřiděluje, nemá prostory, ve kterých by zaměstnankyně sjednanou práci mohly vykonávat, nezajímá se o ně, není u něj žádná osoba, která by byla odpovědná za přidělování práce, kontrolu, komunikaci se zaměstnanci. V tomto případě by tedy zaměstnankyním příslušel nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

23. Za této situace dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl.

24. Pokud jde o náhradu nákladů řízení tak úspěšným ve sporu byl žalobce, který se však celého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

25. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném v znění a byl ve sporu úspěšný, přenesl soud soudní poplatek na žalovanou a to dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek pak dle sazebníku soudních poplatků činí [částka].

26. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které platil. V tomto případě je neúspěšným účastníkem povinným hradit náklady státu žalovaný, a to náklady svědkyň za vyplacenou ušlou mzdu.

Poučení