38 Co 133/2025 - 415

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Jitky Levové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce], narozeným [Datum narození zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] o zaplacení 593 690 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně z 25. 10. 2024, čj. 48 C 221/2022 - 305, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se, vyjma nenapadeného výroku II, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 25 434 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 436 527,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu co do zaplacení částky 157 162,50 Kč zamítl (výrok II), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 142 364 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku 1 955 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV), a žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku 5 421 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V).

2. Proti tomuto rozsudku, vyjma zamítavého výroku II, podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Vytýká v něm soudu I. stupně především to, že zaměnil „užívání“ sporné nemovitosti a „bydlení“ v ní a žalované období rozděluje na tři části právě proto, že v každém z těchto období má být užívání nemovitosti jiné. Rozsudek opřel o nepravdivou skutečnost, že žalovaná užívala nemovitost ve větším rozsahu, než byl její spoluvlastnický podíl. V řízení však nebylo prokázáno, že tak činila výlučně účelově a že by jakkoli bránila ostatním spoluvlastníkům v přístupu do ní a k výkonu jejich vlastnického práva. Není také pravda, že by neměla zájem se spoluvlastníky jednat nebo že by po převážnou část v nemovitosti bydlela. Pokud se jedná o období od [měsíc, rok] do [měsíc, rok], v této době bydlela u svého partnera na adrese [adresa], ve sporné nemovitosti neměla žádné osobní věci, nemohla ani vést s malým dítětem dvě domácnosti. V uvedené době vykonávala pouze správu nemovitosti. Z domu se odstěhovala již v roce [rok], poté se o něj podle přání otce starala, zatímco ostatní spoluvlastníci se až do smrti otce v roce [rok] o ni nezajímali. Soud I. stupně vyšel při svých skutkových zjištěních z výpovědí svědků, kteří však jako blízké osoby vypovídali ve prospěch žalobce. Nesprávně hodnotil protokol o výpovědi žalované z opatrovnického řízení, kde sice mluvila o užívání domu, měla však na mysli pouze koupelnu v I. patře. K období od [měsíc, rok] do [měsíc, rok] žalovaná namítla, že sice v tomto období nemohla žít se svým přítelem a do domu se nastěhovala, ale užívala pouze jeho jednu čtvrtinu. Nesouhlasí pak s tím, že společné užívání z důvodu stavebnětechnického stavu domu nebylo možné. V minulosti v domě bydlel její otec a v samostatné části jeho dcera [jméno FO] se svou matkou, a to až do roku [rok]. Dle rozhodnutí spoluvlastníků byla žalovaná oprávněna užívat nemovitost od [datum] po dobu [počet] měsíců. Pokud by soud I. stupně vycházel z dat uvedených v rozhodnutí, byla by tato doba zkrácena na [počet] měsíce. Rozdělení užívání je přitom dle žalované logické a spravedlivé a je nesporné, že první uživatelkou měla být ona. Rozhodnutí soudu I. stupně je v rozporu s právem žalované na majetek. Žalovaná se proto nemohla na úkor žalobce bezdůvodně obohatit, zvláště pokud žalobce dohodu nedodržel. Žalovaná užívala nemovitost v dobré víře a dohodu nemá právo soud I. stupně zrušit. Soud I. stupně pochybil, pokud neprovedl k důkazu dopis z [datum], v němž samotný žalobce uvedl, že v užívání čtvrti nemovitosti se nic nezměnilo. Žalobce navíc požadoval po žalované protiprávně podíl [tituly před jménem] [jméno FO], čímž se chtěl protiprávně obohatit na úkor žalované. Pokud se jedná o poslední období do [měsíc, rok], žalovaná bydlela se synem od [datum] v nájemním obecním bytě, proto se nemohla na úkor žalobce obohatit, předání syna na chodníku jeho otci nemělo s užíváním nic společného. Nemovitost neužívala ani k uskladnění věcí, pouze si chtěla odvézt některé věci. Žalovaná dále poukázala na nečinnost žalobce, který do konce roku [rok] usiloval o uzavření dohody spoluvlastníků a až zpětně začal své jednání interpretovat jako snahy o spravedlivé uspořádání. Pokud žalovaná do [měsíc, rok] v nemovitosti nebydlela, nemohl být spáchán žádný trestný čin, žalobci nic nebránilo v tom si přes manželku svého otce klíče obstarat či si je opatřit prostřednictvím zámečníka. Ta klíče měla prokazatelně ve svém držení, nemovitost sama po smrti manžela navštěvovala. Nečinnost žalobce proto dle žalované nemůže požívat právní ochrany. Žalobce o klíče promyšleně nežádal, aby mohl žalovanou žalovat o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná rovněž napadla hodnocení svědeckých výpovědí a poukázala na rozporná tvrzení vedoucí k jejich nevěrohodnosti. Dále namítla, že soud I. stupně nepřihlédl k důkazům, které svědčily v její prospěch, jako je čestné prohlášení svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze zpráv poskytovatelů služeb nelze dovodit, zda energie byly použity pro rekonstrukční práce či k jinému účelu. Soud I. stupně přecenil dle žalované také doručování písemností na adresu nemovitosti a evidenční charakter adresy ve sporné nemovitosti, kde ho žalovaná měla historicky od roku [rok]. Dále žalovaná vytýká soudu I. stupně, že neprovedl navržené důkazy, zejména udání žalobce a jeho sestry, které bylo podkladem pro zahájení řízení na [instituce] z roku [rok], dále čestná prohlášení tří sousedek žalované. Poukázala na svá dřívější tvrzení o rekonstrukci a údržbě domu a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že soud I. stupně se podrobně vypořádal s každým tvrzením žalované i jejím důkazním návrhem či provedeným důkazem i se všemi jejími námitkami, kdy žalovaná soud zavalila mnohastránkovými podáními, čímž řízení rovněž značně prodloužila. To s ohledem na proběhlou inflaci žalobce výrazně poškodilo. Odvolání žalované v této taktice pokračuje, neboť se snaží soud zavalit obrovskou spoustou textu a nahradit tím očividnou absenci relevantních odvolacích důvodů. Pokud se jedná o bod [číslo], není pravda, že žalovaná měla zájem se spoluvlastníky jednat, naopak na navrhované schůzky nereagovala a na domluvené se nedostavovala. Neakceptovala ani původní návrhy pozůstalé manželky otce o rozdělení jejího podílu na nemovitosti mezi tři pozůstalé děti. K skutkovému stavu žalobce uvedl, že žalovaná se do sporné nemovitosti nastěhovala s dcerou [jméno FO] v roce [rok], měly zde obě trvalé bydliště, od roku [rok] zůstala zde žalovaná bydlet sama. Otec účastníků v té době bydlel u své tehdejší manželky a po narození v nemovitosti bydlel i syn žalované [jméno FO], který zde také měl trvalé bydliště, a to do [datum]. Žalovaná do soudního protokolu uvedla, že nemovitost užívala celou, po smrti otce, tedy po [datum], ostatním spoluvlastníkům neumožnila přístup k nemovitosti, na písemné výzvy nereagovala. O užívání svědčí i odběry energií a vody, jejichž hodnoty jsou stejné jako v době, kdy žalovaná přiznává, že v nemovitosti bydlela. O nemovitost se nestarala, nebyla v dobrém technickém stavu, což konstatoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce se k ní nikdy nechoval hrubě, nevyhrožoval jí ani ji neobtěžoval před jejím synem. Žalovaná se snaží dostat do pozice „utlačované“ stejně jako v řízení o byt, který si chtěla přivlastnit po smrti své matky, kdy se soudila s otčímem, i při protahovaném rozvodu svého manželství. Žalovaná žalobci po celou dobu bránila ve vstupu do nemovitosti, měla v ní i v garáži své věci, které využívala ke své podnikatelské činnosti, v místě měla i sídlo podnikání zapsané v živnostenském rejstříku. Žalobce se o nemovitost zajímal, za života svého otce se podílel na přístavbě, prováděl zde kompletní elektroinstalaci. Žalobce se dlouhou dobu staral o otce i jeho manželku, veškerou péči o ni zajišťovala jeho manželka lékařka. Po otcově smrti se o ni staral, navštěvoval ji, zařizoval jí nákupy, trávila u jeho rodiny svátky. Není pravda, že pravidelně chodila do nemovitosti, byla v té době těžce nemocná a špatně se pohybovala. Z vděčnosti mu odkázala svůj čtvrtinový podíl na nemovitosti. V nemovitosti nikdy spolu s žalovanou nebydlel jejich otec a nebylo možné ani soužití s její nevlastní sestrou. Žalobce nikdy nepožadoval majetkový podíl náležející manželce otce. Žalovaná žalobci neoznámila, že má pronajatý obecní byt, neumožnila mu ani poté vstup do nemovitosti s tím, že zde má své věci, které si musí odvést, a vstup mu umožnila až [datum]. Násilné vniknutí do nemovitosti nebylo možné. Klíče od ní nemohl získat od manželky svého otce, která je neměla. Žalovaná se od úmrtí matky žalobce s nikým z rodiny nestýká asi [počet] let. Svědek [jméno FO] je zmocněncem žalované a jejím partnerem, doprovází ji a mluví za ni na jednáních. Byl přítomen u místního šetření znalce, zastupoval žalovanou při předání nemovitosti. Po smrti manželky otce při vyklizení jejího bytu odnesl dokumenty manželů [jméno FO], ačkoliv není s rodinou spřízněn. Žalobce má za, že sepsal i předmětné odvolání. Žalovaná cíleně a úspěšně protahovala i dědické řízení po otci se záměrem bydlet v nemovitosti zadarmo. Soud v rámci dědického řízení po otci konstatoval, že žalovaná nepřispěla značnou měrou k udržení nebo zvětšení majetku a její návrh na širší vypořádání dědictví zamítl.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I, III, IV a V a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), a po zopakování dokazování posléze uvedeným listinným důkazem (§ 213 odstavec 2 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Odvoláním žalované nebyl napaden zamítavý výrok II, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2 věta prvá, § 159 o. s. ř.

6. Žalobce se v dané věci domáhá nyní v odvolacím řízení po žalované zaplacení částky 436 527,50 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že v období od [datum] do [datum] byl podílovým spoluvlastníkem pozemku parcelní číslo [číslo] se stavbou rodinného domu číslo popisné [číslo] v katastrálním území [adresa] s ideálním podílem, od [datum] do [datum] s ideálním podílem a od [datum] do [datum] s ideálním podílem, že v tomto období žalovaná nemovitost užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nestarala se o ni, že běžné ceny nájmů v dané lokalitě byly v roce [rok] 23 000 Kč, že cena nájmu dále rostla o meziroční inflaci a že za celé období nájemné činí žalovanou částku. Soud I. stupně částečně žalobě vyhověl s odůvodněním, že žalovaná spornou nemovitost po celé žalované období užívala výlučně sama či s členy své rodiny v rozsahu převyšujícím velikost jejího spoluvlastnického podílu, že nemovitost rekonstruovala, užívala v domě i garáž, dále zahradu a předzahrádku, po smrti otce z něj vyklízela věci, v období [datum] do [datum] dům využívala přímo k bydlení svému a členů své rodiny a i po odstěhování od [měsíc] do [měsíc, rok] měla dům k dispozici, měla v něm své věci, využívala jej k předávání svého syna jeho otci a klíče žalobci předala až k [datum], takže jí na úkor žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení, od něhož byla odečtena částka 157 162,50 Kč odpovídající naopak bezdůvodnému obohacení žalobce za následnou dobu užívání nemovitosti do dne, kdy se stal jejím výučným vlastníkem. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.

7. Dle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle ustanovení § 2999 odstavec 1 věta prvá, odstavec 2 část věty před středníkem o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.

9. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu, zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Náhrada se v tomto případě odvozuje od obecné náhrady za omezení vlastnického dle článku 11 odstavec 4 Listiny základních práv a svobod. Užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž vzniká bezdůvodné obohacení. Má se totiž za to, že každý spoluvlastník má právo k celé věci, avšak jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 o. z.), jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS-st. 48/18. Není přitom rozhodné, zda druhý spoluvlastník neužíval společnou věc dobrovolně, naopak je významné, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k společné věci, zpravidla nemovitosti, a její užívání například uzamčením stavby či oplocením pozemku. Posouzení, zda v konkrétní věci spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je posouzením právním vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud přitom bere v úvahu všechny okolnosti věci.

10. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že sporná nemovitost byla předmětem dědického řízení po zůstaviteli [tituly před jménem] [jméno FO] vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. [sp. zn.]. Usnesením tohoto soudu z [datum] ji nabyli rovným dílem žalobce, žalovaná, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Darovací smlouvou z [datum] darovala [tituly před jménem] [jméno FO] svůj spoluvlastnický podíl žalobci a tento nabyl další čtvrtinový podíl kupní smlouvou uzavřenou [datum] s právními účinky zápisu k [datum] a výlučným vlastníkem nemovitosti se stal na základě usnesení Městského soudu v Brně ze 17. 10. 2022, čj. 48 C 80/2019-203, kterým bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků a podíl žalované byl přikázán žalobci. V odůvodnění usnesení o vypořádání dědictví bylo uvedeno, že žalovaná s dcerou byly od roku [rok] společně se zůstavitelem jedinými uživateli sporného domu, žalovaná měla uzavřené smlouvy s dodavateli energií, a to smlouvu o dodávce elektřiny z [datum], smlouvu o prodeji a nákupu plynu z [datum] a smlouvu o dodávce vody z [datum]. Že žalovaná v domě se svou dcerou žila od [datum], potvrzoval i její otec v listině z [datum]. Na jméno žalované byla vystaveno oznámení komínových závad z [datum], faktury a daňové doklady za roky [rok] - [rok], zprávy o revizi elektroinstalace z roku [rok]. Dne [datum] proběhla oprava zámku od domovních dveří sporného domu a byly zhotoveny klíče. [tituly před jménem] [jméno FO] v e - mailu z [datum] žalobci sdělil žádost žalované, aby jí žalobce za účelem nalezení nového bydlení poskytl k vyklizení sporného domu lhůtu šesti měsíců. Žalovaná v dědickém řízení po svém otci uvedla, že ve sporném domě provedla opravy a rekonstrukci v částce 397 000 Kč, kdy provedla mimo jiné výměnu kotle, ohřívače, provedla novou elektroinstalaci a rozvody, rekonstrukci koupelny, sanaci zdí a stropů a pořídila novou kuchyňskou linku. Žalobce žalované zaslal [datum] dopis, v němž uvedl, že žalovaná dům užívá, odmítá ostatní spoluvlastníky do domu pouštět, informoval ji o termínu schůzky spoluvlastníků a vyzval ji k účasti na ní. Současně ji požádal o předání klíčů a sdělení informací o domě. Dopis žalovaná převzala ve sporném domě [datum]. Obdobný obsah měl dopis z [datum], který následoval po schůzce spoluvlastníků konané [datum], jíž se žalovaná nezúčastnila a na níž se žalobce s druhou spoluvlastnicí [tituly před jménem] [jméno FO] dohodli, že žalobce bude spornou nemovitost užívat od [datum] po dobu [počet] měsíců, poté ji bude po dobu [počet] měsíců užívat [tituly před jménem] [jméno FO] a po ní stejnou dobu žalovaná s tím, že žalovaná ji užívala od smrti otce a doba [počet] měsíců jejího užívání skončí v prosinci [rok], kdy žalované (bez souhlasu ostatních spoluvlastníků) vznikla povinnost ji vyklidit a předat žalobci. Žalovaná byla o výsledku tohoto jednání informována dopisem ze [datum], byla vyzvána k vyklizení nemovitosti do [datum] a odevzdání klíčů. Dopis žalovaná převzala [datum] ve sporném domě. Z následné korespondence žalobce vyplynulo, že se počátkem roku [rok] dostavoval k domu za účelem jeho předání, žalovaná mu buďto neotvírala nebo sice otevřela, avšak domluvu ponechala na později a následně přestala komunikovat. Žalobce s druhou spoluvlastnicí začali s žalovanou jednat o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k sporné nemovitosti, nabídli jí vypořádací podíl ve výši 1 400 000 Kč a žádali po ní zaplacení bezdůvodného obohacení za výlučné užívání nemovitosti za období od [datum] do [datum] v celkové výši 540 000 Kč. Žalovaná minimálně v měsících [měsíc, rok] platila SIPO a platila i daň z nemovitostí. Zmocněnec žalované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], požádal žalobce o schůzku jednou, a to [datum]. Žalovaná se stala nájemkyní bytu v [adresa] dne [datum]. U jednání [datum] ve věci vedené Městským soudem v Brně pod sp. zn. 48 C 80/2019 žalovaná uvedla, že spornou nemovitost užívala v rozsahu v protokole uvedeném v období od [datum] do [datum], kdy se odstěhovala, což však žalobci nesdělila. K předání klíčů došlo prostřednictvím [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], dne [datum], žalobce následně e-mailem z [datum] vyzval žalovanou k vyklizení nemovitosti.

11. Odvolací soud zopakoval dokazování zápisem z jednání spoluvlastníků z [datum], v němž je uvedeno, že od [datum] bude spornou nemovitost užívat po dobu [počet] měsíců žalobce, následně po dobu [počet] měsíců [tituly před jménem] [jméno FO] a poté po stejnou dobu žalovaná. V dohodě je konstatováno, že žalovaná užívá nemovitost od smrti otce výlučně a toto užívání skončí [datum], kdy jí vznikne povinnost nemovitost vyklidit a předat ji k užívání od [datum] žalobci. V dohodě je dále konstatováno, že žalovaná nemovitost užívala výlučně bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, které do domu nepustila, že jim neumožnila jeho kontrolu ani jim o ní neposkytovala žádné informace.

12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud I. stupně k správnému závěru o důvodnosti žaloby na vydání bezdůvodného obohacení žalobci vzniklé žalované výlučným užíváním sporné nemovitosti bez dohody spoluvlastníků v rozhodném období trvání jejich spoluvlastnického vztahu. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná v předmětné nemovitosti bydlela od roku [rok] společně se svou dcerou, následně pak sama, a pokud po narození syna [jméno FO] v roce [rok] bydlela do roku [rok], jak uvedla, s otcem tohoto dítěte v jeho bytě, i tak pokračovala v jejím užívání způsobem, který sama popisovala, případně i k občasnému bydlení, jak vyplynulo z výpovědí několika v řízení vypovídajících svědků. Samotná žalovaná připustila, že se o v uvedené době jak o dům, tak i o zahradu a předzahrádku starala, a to ještě za života svého otce, že prováděla udržovací a rekonstrukční práce, které si v dědickém řízení po otci dokonce ohodnotila částkou 397 000 Kč, že platila poplatky spojené s vlastnictvím domu, byla osobou, jíž do nemovitosti byla dodávána elektrická energie, plyn a voda, platila zálohy na tyto energie a dle vyúčtování v rozhodných letech i letech, kdy nemovitost žalovaná i dle svého vlastního tvrzení, k bydlení užívala. Svědčí to o tom, že i kdyby snad žalovaná v období od [datum] do [datum] nemovitost k bydlení vůbec neužívala, užívala ji k jinému účelu vyžadujícímu stejnou spotřebu uvedených energií, jaká je spojena s plnohodnotným bydlením, a neobstojí rozhodně argument žalované, že vyšší spotřeba energií mohla být způsobena špatným technickým stavem domu, neboť taková skutečnost by se projevila nadměrnou spotřebou v každém případě. O užívání domu žalovanou vypovídala svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že žalovaná se do sporného domu po smrti svého otce nechávala žalobcem a svědkyní vozit jako do svého domova a svědkyně s ní po smrti otce nemovitost vyklízeli. Žalovaná po celé rozhodné období měla v držení klíče od nemovitosti, a to od branky i domu, a na opakované výzvy je ostatním spoluvlastníkům nevydala a k jejich vydání došlo až [datum]. Byla tak po celou dobu výlučnou uživatelkou nemovitosti pro své vlastní potřeby či potřeby své rodiny a z užívání ostatní spoluvlastníky zcela vyloučila. Na jejich opakované pokusy o dohodu nereagovala a jediným vstřícným krokem z její strany byl e-mail jejího tehdejšího zástupce z [datum], v němž žádal žalobce o schůzku týkající se sporné nemovitosti. Tyto skutečnosti potvrdila jako svědkyně jak manželka otce [tituly před jménem] [jméno FO], tak i další slyšení svědci [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří potvrzovali svou opakovanou osobní zkušenost o užívání sporného dobu žalovanou, o tom, že zde byla vídána se svým synem, při práci na zahradě, v domě byly vidět zatažené záclony, pověšené prádlo, svítilo se v něm, pohybovaly se v něm různé osoby a podobně. K věrohodnosti těchto svědků přitom nebyly zjištěny žádné skutečnosti ji snižující a není bez dalšího významné to, že se jedná o osoby žalobci povětšinou blízké. Pokud se jedná o slyšeného svědka [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], slyšeného na návrh žalované a vypovídajícího v její prospěch, naopak pochybnosti o jeho věrohodnosti vznikly, a to zejména proto, že po dlouhou dobu žalovanou v různých soudních řízeních zastupoval a jako zástupce jednal v jejím nejlepším zájmu, což je třeba nepochybně vztáhnout i na jeho výpověď v tomto soudním řízení vyznívající spíše jako projev zastupování žalované tak, aby byly, jak výslovně uvedl, prosazeny její opodstatněné zájmy. I tento svědek však potvrdil, že žalobce na žalovanou zvonil, jak byl v jednom případě svědkem, že klíči od domu disponovala manželka otce účastníků a žalobce si je od ní mohl vyžádat, tedy v tomto směru potvrzoval výpověď žalované. Uvedená skutečnost však v řízení nebyla prokázána, jediným relevantním důkazem v tomto směru je listina týkající se opravy zámku a zhotovení klíčů z [datum], která však neprokazuje držení klíčů manželkou otce účastníků, který v uvedené době ještě žil. I kdyby však žalobce měl možnost si tímto způsobem klíče od sporné nemovitosti opatřit, nemohl by bez předchozí domluvy s žalovanou jako osobou nemovitost užívající a mající v ní své věci, a to až do konce [měsíc, rok], kdy klíče prostřednictvím svého tehdejšího zástupce předala žalobci, do sporné nemovitosti vniknout a bez dohody s ní ji začít užívat. Taková dohoda, ačkoliv o její uzavření po smrti otce žalobce a tehdejší druhá spoluvlastnice s žalovanou usilovali, však pro její nezájem uzavřena nebyla, žalovaná se nedostavila ani na jednání spoluvlastníků, během něhož dohoda uzavřena byla, a tato proto byla uzavřena v její nepřítomnosti většinou ostatních dvou spoluvlastníků. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že by žalobce, i kdyby snad měl možnost si klíče od nemovitosti obstarat jinak než od žalované, mohl vstupem do nemovitosti bez dohody s žalovanou dopustit trestného činu porušování domovní svobody. V období od [datum] do [datum] žalovaná, jak sama uvedla, v nemovitosti trvale bydlela i se svým nezletilým synem poté, co se rozešla s otcem tohoto dítěte, a v období od [měsíc] do [měsíc, rok], nemovitost užívala již nikoliv k bydlení, neboť získala nájemní právo k obecnímu bytu v [adresa], nicméně i v těchto měsících žalobci neumožnila užívání nemovitosti, měla zde své věci, docházelo zde k předávání nezletilého syna jeho otci, a to až do [datum], kdy žalovaná předala žalobci klíče a ten mohl započít s jejím užíváním, kdy sama žalovaná žalobce požádala, aby posečkal s převzetím klíčů s ohledem na nutnost odstěhování se do bytu až do konce [měsíc, rok].

13. Po celé rozhodné období žalobce usiloval o dohodu s žalovanou, o převzetí klíčů od žalované, vícekrát ji kontaktoval či se pokoušel s ní kontaktovat, avšak pro neochotu a pasivitu žalované, vyjma e-mailu jejího tehdejšího zástupce z [datum], k žádné dohodě mezi účastníky nedošlo, žalobce neměl možnost se na užívání nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnického podílu podílet ani vykonávat svá spoluvlastnická práva. Rozsah užívání nemovitosti žalovanou prokázán nebyl, neboť žalobce a slyšení svědci v tomto směru měli jen velmi omezené informace z vnějšího pozorování a žalovaná trvala na tom, že užívala pouze část domu odpovídající maximálně výši jejího spoluvlastnického podílu, nicméně tato skutečnost nakonec pro právní posouzení věci není významná, protože v daném případě žalovaná byla detentorem celé nemovitosti, ať už užívala všechny její části ve stejné míře či nikoli, a žalobce jako spoluvlastníka zcela z užívání vyloučila tím, že je měla uzamčené a nebyla ochotna se s ním na spoluužívání dohodnout. O velmi blízkém vztahu žalované k sporné nemovitosti svědčí i to, že v ní měla po dobu více jak dvaceti let evidováno své trvalé bydliště stejně jako její syn, i to, že tuto adresu uváděla jako svou doručovací adresu v různých řízeních a že jí na tuto adresu byly doručovány úřední písemnosti.

14. Pokud se jedná o dohodu spoluvlastníků z [datum], tato byla uzavřena většinovými spoluvlastníky za situace, kdy žalovaná byla o jednání spoluvlastníků uvědoměna a jednání se bez omluvy nezúčastnila, přičemž o výsledku jednání byla vyrozuměna. Z této dohody plyne, že užívání nemovitosti spoluvlastníky mělo respektovat jejich spoluvlastnické podíly tak, že žalovaná bude nemovitost užívat po dobu [počet] měsíců, žalobce po dobu [počet] měsíců od [datum] a poté [tituly před jménem] [jméno FO] po dobu [počet] měsíců, přičemž do užívací doby žalované byla započítáno předcházející období užívání od smrti otce účastníků a měla skončit [datum]. Tuto dohodu žalovaná nerespektovala a v užívání pokračovala i po [datum], v tomto období trvalým bydlením, což opětovně vede k nezpochybnitelnému závěru o vzniká bezdůvodného obohacení na její straně na úkor zbývajících spoluvlastníků, kteří vyjma období od [datum] do [datum], kdy nemovitosti na základě uvedené dohody žalobce užíval sám, neměli možnost práva vyplývající z dohody využít. Z obsahu dohody je zjevné, že nebyla sjednána žádná úplata za takto ujednané výlučné užívání v jednotlivých obdobích, a to zjevně v návaznosti na to, že užívání bylo pro každého z hlediska doby rovnocenné. Pokud však žalovaná tuto dohodu nerespektovala, za předcházející dobu užívání nic neplatila a v dalším období až na shora uvedenou dobu užívání žalobci neumožnila, opět jí vzniklo bezdůvodné obohacení v žalované částce za celé uvedené období až do [datum], neboť žalobce, který měl právo výlučně a bezúplatně spornou nemovitost užívat po dobu [počet] měsíců a dále [počet] měsíců období určeného pro třetí spoluvlastnici, která na něj své spoluvlastnické právo převedla, tak mohl činit jen po dobu dvou roků, takže nebylo dosaženo rovnosti v hodnotě užívacího práva na úkor žalobce, jíž se mělo každému spoluvlastníkovi dostat. Hodnota užívacího práva žalované v délce trvání [počet] měsíců totiž odpovídala hodnotě užívacího práva žalobce v délce trvání [počet] měsíců s ohledem na výši spoluvlastnických podílů, a zatímco žalovaná vyčerpala celou dobu, žalobce z důvodu nemožnosti plnění v počátečních měsících z důvodu nerespektování dohody žalovanou a v následných měsících v důsledku zrušení spoluvlastnictví, pouze dobu [počet] měsíců, což vede opětovně k závěru o vzniku bezdůvodného obohacení za celé žalované období.

15. Odvolací námitky žalované odvolací soud nepovažuje za důvodné, přičemž předesílá, že není možné se vyjadřovat ke všem jí namítaným skutečnostem sepsaným v celkem ve [počet] bodech, když mnohé obsahují pouze subjektivní hodnocení prováděného dokazování, skutkových zjištění či právních závěrů soudu I. stupně. Týká se to zejména námitek vztahujících se k období do [měsíc, rok], kdy opakuje svá tvrzení o tom, že spornou nemovitost neužívala k bydlení, ale v omezeném rozsahu za jiným účelem, k čemuž se však podrobně vyjádřil soud I. stupně i odvolací soud. Žalovaná ve svůj prospěch vykládá obsah dohody z [datum], když vychází z nesprávného závěru o tom, že její způsob nakládání se spornou nemovitosti do konce roku [rok] užíváním nebyl, a proto ji podle dohody mohla užívat i v následujících letech výlučně bez jakékoliv platební povinnosti, neboť reálně zde začala bydlet [datum]. Obdobně vykládá nakládání s nemovitostí v období od [měsíc] do [měsíc, rok], když k tomuto období se rovněž podrobně vyjádřil soud I. stupně i odvolací soud již shora. Dokazováním pak bylo prokázána přítomnost žalované ve sporné nemovitosti i nemožnost uzavření jakékoliv dohody s ní, když na jednání spoluvlastníků, k němuž byla dokonce písemně, se vůbec nedostavila, a jedinou listinou nabízející z její strany nějaké jednání, je až e-mail jejího tehdejšího zástupce až z [datum]. Žalobci rozhodně nelze klást k tíži, že byl nečinný, že si neopatřoval jiným způsobem klíče a podobně, neboť bylo především povinností žalované reagovat na jeho návrhy k jednání jakožto osoby, která se spornou nemovitostí již od roku [rok] tehdy ještě společně s otcem výlučně nakládala, považovala ji sobě za blízkou věc, starala se o ni, rekonstruovala ji, tímto způsobem navyšovala i její cenu, měla zde hlášený trvalý pobyt a přebírala zde poštu, užívala ji alespoň po určité období k trvalému bydlení a ve zbývajícím období se v ní často zdržovala tak, že na kolemjdoucí osoby slyšené jako svědky nemovitost působila jako obývaná žalovanou, přičemž odvolací soud se neztotožňuje se subjektivním hodnocením těchto svědeckých výpovědí žalovanou ani s hodnocením ostatních důkazů provedených soudem I. stupně ani s interpretací skutkových závěrů soudu I. stupně ve vztahu k otázce doručování písemností žalované na adresu sporné nemovitosti v jednotlivých řízeních, spotřeby energií v domě, provádění rekonstrukčních prací v domě a podobně. Soud I. stupně se rovněž správně vypořádal s neprovedenými důkazními návrhy žalované, zejména pokud se jedná o čestná prohlášení osob sousedících s bydlištěm žalované u jejího bývalého přítele, neboť čestná prohlášení osob bez jejich výslechu mají minimální důkazní sílu, a i kdyby z nich soud I. stupně učinila skutková zjištění, na jeho závěrech by se nic nezměnilo. Všechny odvolací námitky uplatnila žalovaná již v průběhu řízení před soudem I. stupně a soud I. stupně se s nimi podrobně vypořádal ve velmi obsáhlém odůvodnění svého rozhodnutí a na těchto závěrech se nic nezměnilo ani v průběhu odvolacího řízení a lze na ně beze zbytku odkázat. Pokud pak se jedná o vznesenou námitku promlčení nároku žalobce, tato byla vznesena až v průběhu odvolacího řízení a odvolací soud ji nepovažuje za důvodnou, neboť za situace, kdy mezi účastníky byla uzavřena dohoda o způsobu užívání sporné nemovitosti i za dobu minulou, tato nebyla žalovanou od [datum] respektována, a plnění z ní se stalo nemožným, žalobce se až v tento den dozvěděl, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, nemohlo dojít k promlčení žalované pohledávky. Ani kdyby tento závěr neplatil, promlčení by bylo důvodné pouze k období od [datum] do [datum], tedy by se jednalo o zcela minimální částku a po zhodnocení všech shora uvedených skutečností, zejména chování žalované do [datum], jejího postoje v tomto soudním řízení, nezájmu se s žalobcem dohodnout, byť se jedná o vlastního sourozence, který byl z užívání sporné nemovitosti vyloučen, i ze skutečnosti, že žaloba byla zamítnuta ohledně částky 157 162,50 Kč, kdy soud I. stupně posoudil jako důvodnou obranu žalované týkající se výlučného užívání sporné nemovitosti po [datum] žalovaným nad rámec spoluvlastnického podílu, byť v tomto směru žalobce postupoval v souladu s dohodou většinových spoluvlastníků, by bylo v rozporu s dobrými mravy k námitce promlčení přihlédnout.

16. S ohledem na vše shora uvedené byl proto rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. v odvoláním napadeném výroku I věci samé potvrzen a v této souvislosti odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně, který ve správných částkách dle znaleckého posudku přiznal žalobci požadované plnění v závislosti na výši jeho spoluvlastnického podílu v jednotlivých obdobích. Napadený rozsudek byl dle téhož zákonného ustanovení potvrzen jako věcně správný i v závislých výrocích III až V o náhradě nákladů řízení účastníků a státu potvrzen. Soud I. stupně správně přiznal převážně úspěšnému žalobci dle ustanovení § 142 odstavec 2 o. s. ř. odměnu za deset úkonů právní služby po 10 180 Kč, celkem 101 800 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis podání ve věci samé z [datum], [datum] a [datum], účast u jednání soudu I. stupně konaných ve dnech [datum], [datum] v délce přesahující dvě hodiny a [datum] (§ 7 bod 6., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“, deset paušálních částek náhrady hotových výdajů zástupce po 300 Kč, celkem 3 000 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), odměnu za 11 úkonů právní služby po 10 700 Kč, celkem 117 700 Kč, a to za sepis podání ve věci samé z [datum], účast u jednání soudu I. konaných ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum]., [datum], [datum] v délce přesahující 2 hodiny a [datum] v délce přesahující 2 hodiny (§ 7 bod 6., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), 11 paušálních částek náhrady hotových výdajů zástupce po 300 Kč, celkem 3 300 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), dále částkou 47 418 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobce je u [instituce] registrován jako plátce této daně. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 29 685 Kč tak náklady řízení žalobce před soudem I. stupně činí částku 302 903 Kč, z toho 47 % procesního úspěchu žalobce ve sporu činí soudem I. stupně správně přiznanou částku 142 364 Kč. O náhradě nákladů řízení státu tvořených vyplaceným znalečným rozhodl soud I. stupně správně tak, že žalobci přikázal povinnost k jejich náhradě v rozsahu 26,5 % a žalované v rozsahu 73,5 %. 17.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení tvořených odměnou zástupce za dva úkony právní služby po 10 060 Kč, celkem 20 120 Kč za vyjádření k odvolání a účast zástupce u jednání odvolacího soudu konaného [datum] (§ 7 bod 6., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů zástupce po 450 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum]) a částkou 4 414 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty. Celkem tak náklady odvolacího řízení žalobce činí částku 25 434 Kč splatnou k rukám jeho zástupce /§ 149 odstavec 1 o. s. ř.). Odvolací soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby poradu s klientem [datum], neboť nebylo prokázáno, že takový úkon byl skutečně učiněn, a rovněž nezvýšil odměnu dle ustanovení § 12 odstavec 1 advokátního tarifu, neboť pro takový postup nebyly splněny předpoklady, tedy to, že by se jednalo o úkony mimořádně obtížné nebo časově náročné, byť odvolání žalované je velmi obsáhlé, jeho prostudování mohlo vyžadovat více času, nicméně citované zákonné ustanovení dopadá na jiné, a to extrémní případy, zejména na to, že úkon právní služby je realizován mimo obvyklou pracovní dobu, v nočních hodinách, trvá nepřetržitě mnoho hodin a podobně a o takový případ se v dané věci nejedná.

Poučení