38 Co 15/2025 - 193

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [jméno advokáta] sídlem [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 110 951 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně z 15. 10. 2024, čj. 4 C 52/2024-157, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se a/ potvrzuje ve výroku I o věci samé, b/ mění ve výroku II o náhradě nákladů řízení účastníků tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 52 687 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [jméno advokáta]

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13 334,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem]

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 98 967 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 98 967 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 55 309,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta [jméno advokáta] (výrok II).

2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Namítl především, že svědkyně [jméno FO] lhala, pokud uvedla, že se nezúčastnila předchozích schůzek, jak uvedl svědek [jméno FO] a čemuž odpovídá i výpověď samotného žalobce. Dále uvedl, že z výpovědí svědků bylo prokázáno, že [jméno FO] se pro několikaletou pracovní neschopnost svého otce staral o jeho veřejnoprávní záležitosti. I když je žalobce zkušený podnikatel, dal pokyn mailem z adresy svého syna odeslaného v pondělí [datum], aby žalovaný přehledy Okresní správě sociálního zabezpečení v [město] zaslal, což žalovaný obratem učinil. Po právní stránce musí daňový poradce splnit každý pokyn svého klienta, pokud je v mezích zákona. Žalovaný ale nedostal od žalobce všechny podklady, v důsledku čehož bylo žalobci [datum] sděleno, že musí doložit potvrzení o době trvání zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců pro účely posouzení výkonu samostatné výdělečné činnosti, což obratem učinil. To vyvrací tvrzení soudu I. stupně, že žalobce neměl zájem podat přehled tak, jak žalovanému uložil jeho syn. Jinak by žalobce vzal obratem oba přehledy zpět a neposkytoval by naopak součinnost k posouzení přehledů jako jím podaných. Z toho plyne jeho jasný úmysl přehledy podat přede dnem [datum]. Přehledy za rok [rok] a [rok] byly vadné a žalobce vady odstranil [datum] a [datum]. Žalobce tak sám sobě přivodil hypotetický následek zápočtu přeplatku na dlužné penále, neboť bez následně dodaných listin by přehledy nebyly zpracovány a zúčtovány. Žalovaný splnil všechny své smluvní i zákonné povinnosti, nejednal protiprávně a není dána jeho odpovědnost za škodu. Soud I. stupně dle něj nesprávně vyložil zákona č. 181/2023 Sb. o mimořádném odpuštění penále, když podle § 4 písmeno b/ tohoto zákona je předmětem mimořádného zániku odpuštěním penále evidované k rozhodnému dni, bylo-li dlužné pojistné zaplaceno nejpozději v rozhodný den, tedy [datum]. Předmětem mimořádného zániku odpuštěním tak bylo dle žalovaného penále evidované k [datum], které vzniklo před [datum], a jeho případná úhrada přeplatkem v [měsíc] a [měsíc, rok] na tom nemohla nic změnit. Žalobce tak selhal při posouzení správnosti postupu příslušné okresní správy z [datum] a měl proti němu brojit správní žalobou, pokud jde o penále vzniklé do konce roku [rok]. Soud je přitom povinen zkoumat, zda by hypotetická obrana daňového poradce vedla k úspěchu ve věci jak předběžnou otázku. Navíc penále uvedené na účtování z [datum] nebylo uhrazeno, což prokazuje vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění za rok [rok], z čehož plyne, že přeplatek z přehledu za rok [rok] uvedený na řádku [číslo] ve výši 105 781 Kč nebyl použit na úhradu penále, protože ta jsou evidována na řádcích [číslo] až [číslo] jako neuhrazená. Soud I. stupně toto vyúčtování účelově dezinterpretuje, neboť k zániku penále zápočtem nedošlo. Žalovaný proto navrhl zrušení napadeného rozsudku nebo jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že bylo prokázáno, že žalovaný žalobci na základě vzájemné dohody poskytoval daňové poradenství, jehož součástí bylo i zpracování přehledu o příjmech a výdajích za rok [rok] a opravného přehledu za rok [rok]. Žalovaný dostal od syna žalobce, pana [jméno FO] a paní [jméno FO] pokyn k věcné opravě těchto přehledů a k jejich podání po [datum] na schůzce dne [datum]. Žalovaný po odsouhlasení věcné správnosti přehledů ze strany syna žalobce je podal na okresní správu sociálního zabezpečení již [datum], na základě čehož došlo ke vzniku přeplatků ve výši 105 781 Kč a 32 206 Kč. Žalobce měl ke dni podání přehledů předepsáno penále v celkové výši 110 951 Kč, které zaniklo započtením přeplatků z přehledů podaných žalovaným ke dni jejich podání. Pokud by penále nezaniklo, ke dni účinnosti zákona č. 181/2023 by zaniklo ze zákona, k čemuž v důsledku porušení povinností žalovaného vyplývajících ze zákona č. 523/1992 Sb. o daňovém poradenství nedošlo a žalobci vznikla škoda. Není pravda, že svědkyně [jméno FO] lhala, v minulosti proběhlo více schůzek týkajících se společností žalobce a není zřejmé, ohledně jakých schůzek se svědkyně vyjadřovala. Žalovaný neprokázal tvrzení, že by splnil svou poučovací povinnost o tzv. Milostivém létu, naopak sám musel být poučen o jeho účinnosti. To, že žalovaný nebyl požádán, aby přehledy podal již v [měsíc, rok], vyplývá z bezprostředně předcházející korespondence, kterou byla odsouhlasena konečná věcná správnost žalovaným vypracovaných přehledů. I kdyby tomu tak nebylo, měl žalovaný postupovat podle ustanovení § 6 odstavec 8 zákona č. 523/1992 Sb. Žalobce po podání přehledů neodstraňoval žádné jejich vady, nýbrž pouze doplnil potvrzení o zaměstnání. Navíc žalovaný se nijak nepokusil vzniku škody předejít například tím, že by žalobce poučil, aby tato doplnění nečinil. Předmětem zániku penále v rámci Milostivého léta bylo penále evidované ke dni [datum], ale v den účinnosti zákona již žalobce žádné penále k [datum] evidované neměl, a úvaha žalovaného o tom, že úhrada přeplatkem v [měsíc, rok] na věci nic nemění, je zcela nelogická, neboť pokud penále zaniklo již v [měsíc, rok], nemohlo opětovně zaniknout ex lege v [měsíc, rok]. Není pravda, že penále uvedené na vyúčtování z [datum] nebylo uhrazeno, k tomuto se opakovaně vyjadřovala Územní správa sociálního zabezpečení [město]. I pokud by bylo možné brojit proti jejímu rozhodnutí správní žalobou, žalobce neshledává v rozhodnutí porušení zákona, neboť je zřejmé, že penále skutečně zaniklo ke dni [datum]. Pokud by se tak nestalo, nebylo by třeba žádného rozhodnutí.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 5, 6 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Žalobce se v dané věci domáhá po žalovaném zaplacení částky 98 967 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že žalovaný pro žalobce zpracoval přehled příjmů a výdajů osoby samostatně výdělečně činné za [rok] a opravný přehled za [rok], bez pokynu žalobce přehledy doručil Okresní správě sociálního zabezpečení v [město] [datum] v rozporu s pokynem žalobce, aby tak učinil až po [datum] za účelem využití institutu tzv. milostivého léta, a v důsledku tohoto jednání vznikla žalobci škoda, neboť nedošlo k odpuštění penále, které bylo v minulých letech evidováno. Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodnění, že byly prokázány všechny předpoklady odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, neboť v důsledku nesprávného postupu žalovaného nebylo žalobci odpuštěno penále, které by jinak po [datum] odpuštěno bylo, a že postup příslušné okresní správy sociálního zabezpečení byl správný. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.

6. Dle ustanovení § 6 odstavec 8 zákona č. 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, dále jen „zákona“, daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

7. Odpovědnost za škodu způsobenou daňovým poradcem v souvislosti s výkonem jeho činnosti je odpovědností bez zřetele na zavinění, tedy odpovědností objektivní, která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je výkon daňového poradenství, vznik škoda a příčinná souvislost mezi výkonem daňového poradenství a vznikem škody. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno a důkazní povinnost v tomto směru má žalobce jako poškozený. Daňový poradce se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani vynaložením veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Škoda může vzniknout i tím, že poškozený byl nucen zaplatit penále vyměřené finančním úřadem. Podmínku, že výkon daňového poradenství nebyl činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 6 odstavec 1 zákona, podle nějž daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta, je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. Postavení daňového poradce při výkonu daňového poradenství je obdobné a srovnatelné s postavením advokáta při poskytování právní pomoci, proto je třeba vztáhnout podmínky odpovědnosti advokáta vyvozené z dosavadní rozhodovací činnosti soudů přiměřeně obdobně i na daňové poradce. Je proto třeba řešit otázku, zda a jakou právní povinnost daňový poradce konkrétně porušil. Přitom povinností daňového poradce je, aby poskytl klientovi takové rady, které jsou v souladu se zákonem a vedou ke správnému postupu při podávání požadovaných dokladů správnímu orgánu, a pokud uvedený postup je vadný, jde o porušení povinností daňového poradce, s nímž je spojena objektivní odpovědnost za škodu bez ohledu na zavinění. Soud je přitom povinen jako předběžnou otázku zkoumat, zda by při řádném postupu daňového poradce byl jeho klient se svým nárokem úspěšný.

8. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaný poskytoval žalobci i společnostem, v nichž žalobce působil jako společník, dlouhodobě daňové poradenství, podával za něj daňová přiznání jako osoby samostatně výdělečně činné a předkládal příslušným orgánům i další jimi požadované listiny. Dne [datum][Anonymizováno]proběhla schůzka žalovaného se synem žalobce, účetní společností [jméno FO] a ekonomem [jméno FO], na níž se projednávalo zpracování a podání daňového přiznání za v té době dlouhodobě nemocného a hospitalizovaného žalobce a zpracování a podání přehledů o příjmech a výdajích žalobce pro stanovení plateb záloh na sociální pojištění za kalendářní rok [rok] a opravného přehledu o jeho příjmech a výdajích za kalendářní rok [rok], neboť v důsledku pochybení žalovaného, který v původních přehledech zdvojnásobil daňový základ u žalobce jako fyzické osoby, čímž došlo k zdvojnásobení daně a zvýšení poplatků na sociální a zdravotní pojištění, bylo žalobci evidováno penále. Při této schůzce byl žalovaný informován o tom, že tzv. Milostivé léto má platit až od [datum]. nikoli již v [měsíc, rok], jak při schůzce žalovaný tvrdil, s tím, že by tak mohlo být odpuštěno evidované penále. Informace o datu účinnosti „Milostivého léta“ byl žalovaný informován i e-mailem z téhož dne, který mu byl synem žalobce zaslán. Mezi synem žalobce a žalovaným v [měsíc, rok] proběhla e-mailová korespondence, kdy syn žalobce žádal žalovaného o zpracování dodatečného přehledu za rok [rok] z důvodu rozdílu 30 000 Kč, poté ho žádal o opravu daňového přiznání za rok [rok] z důvodu chyby v částce licencí a následně e-mailem z [datum] odeslaným v [čas] hodin napsal, „[Anonymizováno]“. Žalovaný [datum] podal na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení opravný přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok [rok] a řádný přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok [rok]. Z přehledu za rok [rok] vyplynul přeplatek ve výši 32 206 Kč a z přehledu za rok [rok] vyplynul přeplatek ve výši 105 781 Kč. Přehledy byly podepsány žalovaným a daňové přiznání bylo podáno žalovaným jako daňovým poradcem bez toho, že by plná moc byla jeho přílohou. Okresní správa sociálního zabezpečení [město] následující den vyzvala žalobce k doložení potvrzení o době trvání zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění zaměstnanců za účelem posouzení výkonu samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší a k doložení kopie dodatečného daňového přiznání za rok [rok] s dodejkou nebo otiskem podacího razítka nejpozději do [datum]. Tyto dokumenty byly zaslány koncem [měsíc, rok]. Vyúčtování záloh na pojistné na důchodovém pojištění za rok [rok] bylo provedeno Okresní správou sociálního zabezpečení [měsíc] [datum] se závěrem, že vznikl přeplatek ve výši 105 781 Kč, celkové evidované penále za roky [roky] činilo 142 748 Kč, v minulosti do [datum] bylo zaplaceno 31 797 Kč a k úhradě zůstala k [datum] částka 110 951 Kč sestávající z nezaplaceného penále ze záloh na důchodové pojištění za rok [rok] ve výši 8 906 Kč, z penále z doplněného daňového přiznání za rok [rok] ve výši 24 776 Kč, z penále ze záloh důchodového pojištění za rok [rok] ve výši 11 631 Kč, z penále z doplněného daňového přiznání za rok [rok] ve výši 24 776 Kč, z penále ze záloh důchodového pojištění za rok [rok] ve výši 32 201 Kč, z penále z doplněného daňového přiznání za rok [rok] ve výši 2 045 Kč a z penále ze záloh důchodového pojištění za rok [rok] ve výši 11 984 Kč s tím, že po započtení přeplatku celkový dluh činil ještě částku 5 170 Kč. Žalobce požádal o odpuštění penále Okresní správu sociálního zabezpečení [město] [datum], poté byl vyzván k doložení čestného prohlášení [datum], což žalobce učinil, avšak jeho žádosti o prominutí penále nebylo vyhověno. Žalobce zaslal [datum] Okresní správě sociálního zabezpečení [město] opětovně listiny zaslané již dříve žalovaným, tyto však nebyly akceptovány, neboť byly předloženy již [datum] a chybějící potvrzení a doklady byly bez rozporování doloženy [datum].

9. Odvolací soud zopakoval dokazování rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení [město] z [datum], z něhož zjistil, že nebylo vyhověno žádosti žalobce o prominutí penále v celkové výši 142 748 Kč podle zákona č. 181/2023 Sb. s tím, že předmětné penále bylo již z větší části předmětem dřívějšího řízení o prominutí penále, kdy žádosti ze dne [datum] nebylo vyhověno, na základě jiných tvrzených důvodů. V rozhodnutí je dále uvedeno, že přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné došlo s přeplatkem [datum] a přeplatkem bylo uhrazeno dlužné penále. K podání přehledu v tomto termínu došlo pravděpodobně chybou v komunikaci mezi účastníky nebo nedostatečnou komunikací mezi žalobcem a okresní správou. Pokud by byl přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné podán až po [datum], došlo by k zániku penále vzhledem k předchozí úhradě dlužného pojistného ze zákona a pouze penále evidovanou příslušnou okresní správou k rozhodnému dni [datum] mohlo být předmětem mimořádného odpuštění podle zákona o Milostivém létě.

10. Dále odvolací soud provedl dokazování zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení z [datum], z níž zjistil, že II. opravný přehled za rok [rok] podaný [datum] byl po doložení potřebných dokladů zpracován a vyúčtován [datum] a vzniklý přeplatek ve výši 32 206 Kč byl umístěn na úhradu splatných závazků ke dni podání přehledu, a to na zaplacení penále ze záloh důchodového pojištění za rok [rok] ve výši 8 906 Kč, penále z doplatku pojistného za rok [rok] ve výši 19 408 Kč, a zbylá částka byla použita na částečnou úhradu penále z doplatku [rok] ve výši 3 892 Kč. Tyto úhrady byly provedeny s datem [datum] a po úhradě splatných závazků nezůstal z přeplatku z opravného přehledu za rok [rok] žádný přeplatek k dalšímu vrácení. Řádný přehled za rok [rok] byl po doložení potřebného dokladu zpracován a vyúčtován [datum], kdy bylo žalobci zasláno vyúčtování záloh na pojistné za rok [rok] obsahující již shora uvedené údaje. Opravný přehled byl zpracován po doložení vyžádaných dokladů [datum], kdy přeplatek ve výši 105 781 Kč byl převeden na úhradu splatných závazků ke dni [datum] a zbylý přeplatek ve výši 25 996 Kč byl vrácen na základě žádosti žalobce na jím uvedené číslo účtu.

11. Dále odvolací soud provedl dokazování zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení z [datum], z níž zjistil, že před podáním II. opravného přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok [rok] dne [datum] byl [datum] podán opravný přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok [rok] dne [datum] a řádný přehled za rok [rok] byl podán [datum]. Penále nebylo možné prominout, protože před začátkem rozhodného období, tedy k [datum] neexistovalo žádné nezaplacené penále. Veškeré nezaplacené penále bylo uhrazeno dle § 22a zákona č. 589/1992 Sb. z přeplatků, které vznikly podáním II. opravného přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok [rok] podaného na Okresní správu sociálního zabezpečení [město] [datum], neboť vyrovnání dlužného penále s přeplatkem vyčísleným v přehledu je vždy prováděno ke dni podání přehledu, tedy v tomto případě došlo k úhradě nezaplaceného penále z přeplatků dnem [datum]. Podáním II. opravného přehledu byl snížen daňový základ oproti „opravnému“ přehledu za rok [rok], kdy po snížení vyměřovacího základu žalobce došlo k snížení pojistného na důchodové pojištění a tím pádem ke vzniku přeplatku pojistného za rok [rok]. Pokud by tento přehled nebyl [datum] podán a nevznikl by za rok [rok] přeplatek, nezaplacené penále by přesto bylo uhrazeno přeplatkem, který vnikl podáním řádného přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za rok [rok] podaného ve stejný den. Došlo by ke stejné situaci, kdy ke dni [datum] by již nebylo žádné nezaplacené penále k prominutí v rámci zákona č. 181/2023 Sb.

12. Na základě takto provedeného dokazování učiněného soudem I. stupně a jeho částečným opakováním v odvolacím řízení dospěl odvolací soud stejně jako soud I. stupně k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle zákona č. 181/2023 Sb. o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku a státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů bylo možné dosáhnout mimořádného zániku odpuštěním penále postupem podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kdy rozhodným obdobím bylo období od [datum] do [datum] a předmětem mimořádného zániku odpuštěním bylo penále z dlužného pojistného a penále evidované příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení k rozhodnému dni, tedy k [datum], přičemž povinnost plátce pojistného zaplatit nezaplacené penále z pojistného zanikla dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ([datum]), pokud dlužník zaplatil dlužné pojistné před začátkem rozhodného období, jde-li o penále z dlužného pojistného. Penále evidované příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení v dané věci bylo zaplaceno ke dni podání shora uvedených přehledů o příjmech a výdajích žalobce žalovaným, tedy ke dni [datum], a to bez ohledu na to, že bylo nutné k žádosti příslušné správy dodávat ještě další doklady, které byly dodány zčásti koncem měsíce [měsíc, rok] a zčásti až po [datum]. Na základě právní úpravy zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení bylo třeba zápočet přeplatků na pojistném, které byly vyčísleny v uvedených přehledech a které vznikly fakticky pochybením žalovaného podávajícího předchozí daňová přiznání žalobce, v nichž uváděl vyšší než skutečný daňový základ vedoucí k vyšším zálohám na pojistném na sociální zabezpečení, ke dni podání přehledů o příjmech a výdajích. K [datum], kdy vstoupil v účinnosti zákon č. 181/2023 Sb., již u žalobce nebylo evidováno žádné penále, které by mu bylo možné prominout, když v opačném případě by mu částky vyčíslených přeplatků byly vráceny, neboť by na ně do [datum] evidované penále nemohly být započítány. Žalovaný uvedené přehledy nejen zpracoval, ale v rozporu s jednáním se synem žalobce a dalšími osobami z [datum] nepodal příslušné okresní správě sociálního zabezpečení až po [datum] tak, aby žalobce mohl účinků tzv Milostivého léta využít. Je zjevné, že žalovaný ve smyslu ustanovení § 5 o. z. se hlásil a hlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání, čímž dal najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena, takže jednání bez této odborné péče jde k jeho tíži. Žalovaný vystupující v pozici daňového poradce žalobce, a to po dlouhou řadu let, s požadovanou znalostí a pečlivostí nevystupoval, když nejen že neměl přesné informace o účinnosti zákona č. 181/2023 Sb. a o nutnosti podat příslušné přehledy až po [datum] tak, aby mohlo dojít k prominutí dlužného penále, ale naopak musel být upozorněn na to, že zákon č. 181/2023 Sb. ještě v [měsíc, rok] neplatí. Jednal přitom i v rozporu s domluvou se synem žalobce, že doklady doručí okresní správě sociálního zabezpečení až v průběhu měsíce [měsíc, rok]. Žalovaný tak zcela nesprávně vykládá e-mailovou zprávu syna žalobce z [datum], z které vyplývá pouze pokyn listiny po jejich několika opravách a úpravách podat, nikoli však pokyn k tomu, aby tak žalovaný učinil bezodkladně ještě v měsíci [měsíc, rok]. I kdyby snad žalovaný dospěl k závěru, že takový postup v rozporu s předchozím ujednáním je po něm požadován, s ohledem na zákonnou úpravu ustanovení § 5 odstavec 1 o. z. bylo nutno zajisté po něm žádat, aby naopak on sám poskytl žalobci, respektive v té době jej zastupujícímu synovi, poskytnout poučení o potřebě přehledy podat až po [datum] tak, aby finanční zájmy žalobce byly dostatečně chráněny. Odpovídá tak za vzniklou škodu dle shora citovaného ustanovení § 523 odstavec 6, 8 zákona, přičemž zproštění se této odpovědnosti v daném případě s ohledem na všechny zjištěné okolnosti věci fakticky nepřichází v úvahu.

13. Odvolací námitky žalovaného nejsou opodstatněné. Případná nepřesná vyjádření svědkyně [jméno FO] ve vztahu k nikoliv podstatným otázkám řešeným v tomto řízení na jinak správně zjištěný skutkový stav nemohla mít žádný vliv a z dokazování nevyplynulo, že by žalovaný ohledně Milostivého léta poskytoval žalobci a v té době za něj jednajícímu synovi [jméno FO] poradenství, naopak bylo prokázáno, že jeho informace nebyly správné a musel být upozorněn na skutečný stav věci. Z e-mailu syna žalobce z [datum] rozhodně nevyplývá pokyn k okamžitému podání zpracovaných přehledů, jak je již shora uvedeno, to by ostatně bylo v příkrém rozporu s předchozími jednáními a s plněním povinností žalovaného dbát zájmů svého klienta. Doplňování dokladů koncem [měsíc] a v [měsíc, rok] již na rozhodování okresní správy nemělo žádný vliv, jak vyplývá z jejích zpráv, neboť rozhodným datem bylo datum podání přehledů, byť ne vždy opatřených potřebnými přílohami. V zaslání těchto dokladů žalobcem či [jméno FO] nelze spatřovat srozumění s podáním přehledů již v [měsíc, rok], navíc je zjevné, že jakákoliv další jednání nevedla k zvrácení rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení a následně ani k vyhovění žádosti žalobce o prominutí penále. Samotný žalovaný si byl vědom svého pochybení a ještě v první polovině [měsíc, rok] s žalobcem jednal a poskytoval mu neúspěšně určité poradenství ve vztahu k okresní správě sociálního zabezpečení za účelem zvrácení jejího postupu. Nelze souhlasit ani s odvolací námitkou žalovaného týkající se nesprávného výkladu zákona č. 181/2023 Sb., neboť ta je v přímém rozporu s rozhodováním Okresní správy sociálního zabezpečení [město] opírajícího se o příslušné právní předpisy tak, jak vyplynulo z jí opakovaně podaných zpráv soudu I. stupně, a to jak pokud se jedná o posuzování tzv. rozhodného období, tak i rozhodného dne. I když z vyúčtování z [datum] vyplývá nedoplatek na penále i vyčíslené přeplatky, k jejich zápočtu došlo účetně k [datum]. Správnost postupu pak vyplývá i z odůvodnění rozhodnutí z [datum], kterým žádosti žalobce o prominutí penále vyhověno nebylo. Pokud pak žalovaný namítal, že žalobce nevyužil možnosti podat proti tomuto rozhodnutí správní žalobu, je třeba uvést, že taková možnost zde skutečně dána byla, přičemž byl to opět žalovaný, který jako ještě v [měsíc, rok] vystupující v roli daňového poradce žalobce mohl a měl žalobce na takovou možnost pro případ zamítnutí jeho žádosti upozornit. Žalovaný však v tomto směru ničeho neučinil a byť platí pravidlo, že neznalost zákona neomlouvá a žalobce přes chybějící poučení správního orgánu o možnosti podat proti jeho rozhodnutí správní žalobu si sám potřebné informace neobstaral, nemohl navíc předjímat, zda by vůbec se svou správní žalobou v řízení uspěl. Odkaz žalovaného na judikaturu Nejvyššího správního soudu není případný, neboť tato se týká pochybení advokáta v souvislosti s nepodáním opravného prostředku proti rozhodnutí soudu (potažmo pochybení daňového poradce poskytujícího svému klientovi daňové a finanční poradenství), ovšem vždy se závěrem, že takové pochybení v předmětných věcech ke vzniku odpovědnosti advokáta nevedlo, neboť by ani podáním odvolání k příznivějšímu rozhodnutí pro klienta advokáta nedošlo, a ve věcech již bylo orgánem I. instance přesvědčivě rozhodnuto a bylo možno tak předběžně posoudit, jak by opravné řízení dopadlo. V dané věci se jedná o opačný případ, neboť žalobce není v postavení advokáta ani daňového poradce, který nepodáním opravného prostředku proti rozhodnutí správního orgánu by měl sám sobě přivodit škodu, naopak v tomto postavení by se mohl nacházet žalovaný jako daňový poradce, který za žalobce mohl a měl správní žalobu, pokud byl přesvědčen o jejím úspěchu podat, a pokud zde již nebyl časový prostor po skončení spolupráce s žalobcem, alespoň ještě předtím mu potřebné poradenství poskytnout. Navíc v tomto řízení lze s vysokou mírou pravděpodobnosti s ohledem na odůvodnění uvedeného rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v [město] i její postupy vycházející z citovaných ustanovení příslušných zákonů předpokládat, že by správní žalobě vyhověno nebylo.

14. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud napadený rozsudek dle ustanovení § 219 o. s. ř. ve výroku I o věci samé jako věcně správný potvrdil.

15. Ve výroku II o náhradě nákladů řízení účastníků byl rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno a/ o. s. ř. změněn, neboť soud I. stupně sice správně přiznal úspěšnému žalobci dle ustanovení § 142 odstavec 2 a § 146 odstavec 2 o. s. ř. poměrnou částku nákladů řízení, o jejich výši však správně nerozhodl, neboť náhradu cestovních výloh zástupce žalobce započítal ve větším rozsahu, než celkovému počtu ujetých kilometrů odpovídala.

16. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 439 Kč, odměnou za čtyři úkony právní služby po 5 540 Kč, celkem 22 160 Kč, a to za převzetí věci a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, za sepis žaloby a podání z [datum] ve věci samé (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“), odměnou ve výši 2 770 Kč za podání z [datum] (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 2 a 3 advokátního tarifu), odměnou za čtyři úkony právní služby po 5 060 Kč, celkem 20 240 Kč, za účast zástupce žalobce u jednání konaných ve dnech [datum], [datum] a [datum] a sepis podání z [datum] (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), devíti paušálními náhradami hotových výdajů zástupce po 300 Kč, celkem 2 700 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), náhradou cestovních výloh v celkové výši 3 995,25 Kč při ujetí celkem 408 km, průměrné spotřebě paliva 5,2 l/100 km a ceně paliva 38,20 ve správné výši vypočtené soudem I. stupně dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., náhradou za ztrátu času za celkem 9 půlhodin po 100 Kč, celkem 900 Kč (§ 14 odstavec 1 písmeno a/, odstavec 3 advokátního tarifu) a částkou 10 898 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 67 202,25 Kč a z toho 78,4 0% odpovídající jeho úspěchu ve věci činí částku 52 687 Kč splatnou k rukám jeho zástupce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení tvořené odměnou zástupce žalobce za dva úkony právní služby po 5 060 Kč, celkem 11 120 Kč, a to za vyjádření k odvolání a účast zástupce žalobce u jednání odvolacího soudu [datum] (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupce žalobce po 450 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), a částkou 2 314,20 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, celkem 13 334,20 Kč splatných rovněž k rukám zástupce žalobce.

Poučení