38 CO 79/2022 - 348

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Ireny Vitovské a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení 908.092 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 3. března 2022, č. j. 14 C 102/2020 - 314 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 29.003,22 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.734,56 Kč se specifikovaným příslušenstvím a smluvní pokutu v částce 451.000 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výroky I. a II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně na poskytnutí slevy z ceny díla v celkové výši 18.734,56 Kč z titulu vadného plnění při stavbě rodinného domu odpovídající zjištěným vadám díla tak, jak byly tyto vady potvrzeny znaleckým posudkem a odhadnuty náklady na jejich odstranění. Vymezení vad vychází z předávacího protokolu, následného uplatnění dalších vad ze dne [datum] i z dopisu, v němž žalobkyně uplatnila nárok na slevu a rovněž z četné komunikace mezi spornými stranami. Seznam vad a nedodělků s uvedením doby odstranění vad do [datum] byl pořízen společně s protokolem o předání díla dne [datum]. Při předání stavby rodinného domu došlo k domluvě o odstranění vad a nedodělků do 30 dnů, dle smlouvy se tak mělo stát do 60 dnů. Ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že žalovaná je povinna do 15 dnů od jejich nahlášení je posoudit a nejpozději do 60 dnů odstranit, což neučinila. V souladu s ust. § 2107 odst. 3 občanského zákoníku vzniklo žalobkyni právo uplatnit následně nárok na přiměřenou slevu z ceny díla. Soud I. stupně dospěl dále k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně i na smluvní pokutu v celkové výši 451.000 Kč za prodlení s odstraněním 8 vad (umístění vypínače mimo dolní koupelnu; neprovedení drátového termostatu a EKV čidla a zatmelení prostupu odpadu bojleru v místnosti [číslo]; neprovedení napojení ventilátoru na odvětrávací tašku a revizních dvířek u vany v horní koupelně; nezateplení stropu a chybějící zatmelení děr u trámů na půdě) po dobu 108 dnů tj. od [datum] do [datum] a dále jedné vady (nepoložení provětrávací tašky) po dobu 38 dnů tj. od [datum] do [datum]. Veškeré vytčené vady, za které je požadována smluvní pokuta, byly uplatněny v předávacím protokolu ze dne [datum] a jejich existence byla prokázána i v řízení před soudem. Výši smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo nemá soud I. stupně za nepřiměřenou a neopodstatněnou vzhledem k hodnotě či významu zajišťované hodnosti a neshledal, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla ve smlouvě o dílo sjednána, ani okolnosti, na jejichž základě žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky. Smluvní pokuta a podmínky pro vznik nároku na její uplatnění byly ve smlouvě formulovány dostatečně určitě. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1749/2015, sp. zn. 32 Odo 400/2004) a neshledal důvody pro snížení smluvní pokuty postupem dle § 2051 občanského zákoníku.

3. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. s ohledem na výsledek řízení, s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu každého z účastníků ve sporu.

4. Proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně podala do celého jeho rozsahu žalovaná odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná má napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, kdy ze strany soudu nebyly dostatečně vyhodnoceny provedené důkazy a celé jejich následné hodnocení bylo provedeno pouze jednostranně ve prospěch žalobkyně, která sama upravovala, pro značnou neurčitost, svůj žalobní návrh. Podle žalované bylo dokazováním naopak prokázáno, že to byla sama žalobkyně, která neposkytla součinnost k posouzení a případnému odstranění vad uvedených v předávacím protokolu ze dne [datum], což vyplývá jak z tvrzení žalované, tak z výslechu svědka [příjmení] a svědka [příjmení], kdy je nepochybné, že žalovaná se pokoušela prostřednictvím pana [příjmení], žalobkyni opakovaně kontaktovat a dokonce na stavbu i několikrát vyslala své spolupracovníky, kteří však nebyli vpuštěni do domu. Vypracovaný znalecký posudek, který celou řadu vad a nedodělků z předávacího protokolu zcela popřel, odůvodňuje, že do předávacího protokolu byly zapsány veškeré požadavky na odstranění vad a nedodělků ze strany žalobkyně bez posouzení jejich oprávněnosti žalovanou. Vady a nedodělky jsou v předávacím protokolu popsány nedostatečně, žalobkyně měla po dobu výstavby domu stavební dozor, který však na žádnou z vad neupozornil zápisem ve stavebním deníku. Smlouva o dílo nebyla podepsána žalobkyní, ale jejím manželem panem [příjmení], i když smluvní závazek vyplývající z uzavřené budoucí smlouvy o dílo zavazoval pouze žalobkyni. Žalobkyně nikdy žalované nepředložila plnou moc k jejímu zastupování manželem, resp. neprokázala její doložení. Je tak otázkou, zda smlouva o dílo byla platně uzavřena, či zda s ohledem na ust. § 583 občanského zákoníku nelze uvažovat o tom, že byla žalovaná uvedena v omyl. Pokud jde o požadavek navrácení mozaiky, kterou si žalobkyně zajistila sama, tak tu žalovaná ze stavby odvezla omylem, nejedná se v žádném případě o vadu a pokud ji žalobkyně chtěla vydat, měla ji žalovat o její vydání. Žalovaná má za nepřezkoumatelný znalecký posudek, v němž znalcem uváděné ceny za odstranění vad by měly být stanoveny nikoliv konkrétní částkou, ale určit ji rozpětím cen. Ve věci smluvní pokuty je zcela evidentní, že k charakteru vad, kdy se jednalo o nepodstatné vady, měla být smluvní pokuta soudem moderována. Pokud by žalobkyně poskytla součinnost k odstranění vad, nemuselo dojít k takovému jejímu nárůstu. Požadovanou výši smluvní pokuty má žalovaná za rozpor s dobrými mravy. Ve vztahu k nepřiměřenosti smluvní pokuty odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1682/2007 a sp. zn. 33 Cdo 131/2012.

5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích I. a II. potvrdil jako věcně správný a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolání žalované má za nedůvodné, argumenty v něm uvedené jsou liché a odvolání ani nesplňuje formální náležitosti odvolání, konkrétně v něm není vymezen odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 o. s. ř. Tvrzení žalované o údajném neposkytnutí součinnosti není pravdivé, pohybuje se pouze v rovině tvrzení a jediný důkaz, o který žalovaná toto tvrzení opírá, je výslech svědka [příjmení], který potvrdil, že dělal pouze určitou výseč díla, konkrétně střechu, rozhodně tedy nemohl odstranit vady, které se střechy netýkají. K opravám střechy se někdo od žalované dostavil dvakrát, poprvé zjistil, že střecha byla provedena z jiného než smluveného materiálu, dovezený materiál nebyl kompatibilní s tím, co bylo instalováno, proto odjel a žádná oprava provedena nebyla. V tomto případě tak nedošlo k opravě z důvodu na straně žalované. Podruhé se zaměstnanci (pravděpodobně pan [příjmení]) dostavili bez jakékoliv předchozí domluvy, když žalobkyně ani její manžel nebyli doma, kde byl pouze nezletilý syn žalobkyně. Zaměstnancům byl umožněn přístup na střechu z venkovní strany domu a nelze tedy opět hovořit o nedostatku součinnosti. Žádné další snahy o opravy předmětných vad ze strany žalovaného nebyly realizovány, pro toto své tvrzení žalovaná nepředložila jediný důkaz, naopak žalobkyně předložila důkazy, z nichž je patrno, že to byla ona, která urgovala odstraňování vad. Snaha žalované dovolávat se spolu zodpovědnosti stavebního dozoru je lichá a zhotovitel se nemůže vyvinit tvrzením spoluzodpovědnosti stavebního dozoru. Pokud jde o námitku nepředložení plné moci pro pana [příjmení], i tato je lichá a svědčí o bezradnosti žalované strany a absolutním nedostatku jakýchkoliv relevantních argumentů. Pokud jde o zmocnění, toto, nebrání-li tomu nějaký zákonný požadavek na formu právního jednání, lze učinit i ústně, bylo-li zmocnění učiněno písemně, nelze jej tím spíše zpochybňovat. Z ničeho také nevyplývá, že plná moc musí být připojena k právnímu jednání, jehož se věc týká. Žalovaná s panem [příjmení] jednala celou dobu, byť vadně a opožděně na smlouvu plnila, nyní uzavření smlouvy zpochybňuje, a to argumenty, které nemají žádnou právní relevanci. Co se týče mozaiky, tuto žalobkyně předala žalované k zapracování do díla. Byla tedy součástí díla a lze na jejím základě uplatnit nárok tak, jak byl uplatněn. Znalecký posudek byl zpracován řádně, navíc znalec byl ve věci k návrhu žalované vyslechnut a své závěry, jakož i úvahy a způsob, jakým k těmto dospěl, uvedl ve znalecké výpovědi. Podle názoru žalobkyně se soud s otázkou výše a přiměřenosti smluvní pokuty precizně vypořádal v rozsudku a všechna kritéria, jimiž má být smluvní pokuta posuzována, jednotlivě i ve svém souhrnu, odůvodňují závěr, že byla sjednána přiměřeně, nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně navrhla změnu výroku III. napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že ve fázi řízení, která navazovala po částečném zpětvzetí žaloby, byla zcela úspěšná. Po částečném zpětvzetí žaloby bylo předmětem řízení právě to, co bylo soudem I. stupně přiznáno ve výrocích I. a II. rozsudku. Žalobkyně má za to, že soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení chybně, přičemž tuto otázku je třeba rozdělit na dvě části. Jednak na část týkající se fáze řízení až do částečného zpětvzetí žaloby a fáze řízení po částečném zpětvzetí žaloby. Pokud jde o částečné zpětvzetí, toto bylo učiněno právě v návaznosti na závěry znalce, a proto má žalobkyně za to, že se při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se uplatní ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že až do okamžiku částečného zpětvzetí žaloby je třeba vnímat situaci tak, že žalobkyně byla úspěšná jen částečně a věc nezávisela na posouzení ze strany znalce či soudu, pak nechť žalobkyni přizná náklady řízení alespoň za fázi řízení po částečném zpětvzetí žaloby, kdy v řízení o žalobě v rozsahu po částečném zpětvzetí byla úspěšná ve 100 %.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Ze spisu soudu I. stupně sp. zn. 14 C 102/2020 odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 908.092 Kč s příslušenstvím, z níž částka 244.092 Kč představuje nárok na slevu z ceny díla a částka 664.000 Kč nárok na smluvní pokutu za prodlení žalované s odstraněním 11 vad převzatého díla. Usnesením ze dne 3. 12. 2021, č. j. 14 C 102/2020 – 262, které nabylo právní moci dne [datum], soud řízení částečně co do zaplacení slevy z ceny ve výši 225.357,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 225.357,44 Kč od [datum] do zaplacení a co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 213.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 213.000 Kč od [datum] do zaplacení zastavil s odůvodněním, že v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět, s čímž vyslovila žalovaná souhlas. Odvolacím soudem bylo zjištěno, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo s ohledem na závěry soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] – znalecká kancelář, které byly prezentovány ve znaleckém posudku [číslo] – [číslo] ze dne [datum].

8. Z nároku žalobkyně na slevu z ceny díla ve výši 244.092 Kč byla žalobkyni soudem přiznána částka 18.734,56 Kč a z nároku na smluvní pokutu požadovanou původně ve výši 664.000 Kč byla žalobkyni přiznána částka 451.000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení.

9. Po provedeném odvolacím řízení je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že nárok žalobkyně na slevu z kupní ceny i na smluvní pokutu je co do částek přiznaných soudem I. stupně oprávněný.

10. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

12. Podle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

13. Podle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku, věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

14. Podle § 2106 odst. 1 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

15. Podle § 2106 odst. 2 občanského zákoníku, kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

16. Podle § 2106 odst. 3 občanského zákoníku, nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

17. Podle § 2107 odst. 1 občanského zákoníku, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

18. Rozdíl mezi uplatněním práva kupujícího odpovědnosti za vady dle ust. § 2106 a § 2107 občanského zákoníku není podstatný. V pochybnostech, zda jde o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, se má za to, že jde o porušení nepodstatné.

19. Žalobkyně při uplatnění nároků kupujícího z vadného plnění postupovala dle výše uvedeného ustanovení § 2106 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, kdy zvolila právo na přiměřenou slevu z kupní ceny a tuto volbu práva pak žalovanému bez zbytečného odkladu oznámila. Nárok na slevu z kupní ceny žalobkyně uplatnila u žalované dopisem jejího právního zástupce ze dne [datum] včetně předžalobní výzvy k úhradě smluvní pokuty a slevy.

20. Znaleckým posudkem vypracovaným znaleckou kanceláří [právnická osoba] k posouzení existence tvrzených vad bylo prokázáno, že příčinou vad bylo nedodržení projektové dokumentace a příčinou nedodělků řádné dokončení díla. Předloženou projektovou dokumentaci ke stavbě domu žalovaný prostudoval a odsouhlasil. Znalecký posudek vyžádaný soudem I. stupně v dané věci má veškeré náležitosti znaleckého posudku dle § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb. v platném znění a odpovídajícím způsobem se vypořádává se zadaným znaleckým úkolem. Znalecký posudek vypracovaný v dané věci podává dostatečný obraz o vadách a jejich uvedení v protokolu soupisu vad a nedodělků včetně nákladů na jejich odstranění. Odvolací soud má předmětný znalecký posudek za úplný, pravdivý a přezkoumatelný (§ 28 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. v platném znění).

21. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, že nebylo prokázáno tvrzení žalované o neposkytnutí součinnosti žalobkyně k odstranění vad díla zaznamenaných v předávacím protokolu ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že v dohodnuté lhůtě k odstranění vad a nedodělků dodaného díla k nápravě nedošlo, vzniklo v souladu s ust. § 2107 odst. 3 občanského zákoníku žalobkyni právo na přiměřenou slevu z ceny díla, kterou znalec stanovil ve výši 18.734,56 Kč odpovídající nákladům na odstranění vad a nedodělků.

22. Podle článku 9.4. smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, objednatel je povinen převzít dílo i v případě, že se v průběhu přejímacího řízení objeví některé nepodstatné ojedinělé vady a nedodělky (převážně estetického charakteru), které samy o sobě, v souhrnu či ve spojení s jinými, nebrání řádnému užívání a provozu díla, pokud se zhotovitel zaváže tyto vady a nedodělky odstranit na své náklady. Termín pro odstranění odsouhlasených vad a nedodělků se stanovuje na maximálně 60 dnů. Při nedodržení tohoto termínu pro odstranění vad a nedodělků je zhotovitel povinen objednateli uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý započatý den a vadu.

23. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

24. Podle § 2051 občanského zákoníku, Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

25. V ujednání o smluvní pokutě obsaženém ve smlouvě o dílo pod bodem 9.4. poslední věta je uvedeno, že při nedodržení termínu pro odstranění vad a nedodělků je zhotovitel povinen objednateli uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý započatý den a vadu. Podle závěrečného zjišťovacího protokolu byl termín odstranění vad a nedodělků v něm uvedených, sjednán na dobu 30 dnů tj. do [datum]. Sankce za porušení uvedeného závazku je v tomto ujednání slovně vyjádřena zcela jasně a srozumitelně a lze tedy dospět k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně. [příjmení] výše smluvní pokuty byla plně závislá na době, po kterou žalovaná nedostála své povinnosti, kterou sama podle smlouvy o dílo převzala. Odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně, že výše smluvní pokuty stanovená v částce 500 Kč za každý den prodlení s neodstraněním vady není nepřiměřená vzhledem k hodnotě či významu zajišťované povinnosti. Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty.

26. Odvolací soud uzavřel, že smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky, je s ohledem ke všem okolnostem daného případu přiměřená a ujednání o smluvní pokutě není neplatné ani pro rozpor s dobrými mravy. Pokud odvolací soud neshledal smluvní pokutu sjednanou v odst. 9.4. smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky za nepřiměřeně vysokou, pak neshledal ani důvody pro její případné snížení dle ust. § 2051 občanského zákoníku. Jak správně uvádí soud I. stupně, právo na smluvní pokutu nevzniklo bezprostředně po předání díla ani ve sjednané lhůtě 30 dnů k odstranění vad a nedodělků uvedených v protokolu o předání stavby, ale až uplynutím 60 dnů, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o dílo, což je dostatečně dlouhá doba pro odstranění vad a nedodělků stavby. Stejně jako soud I. stupně ani odvolací soud neshledal, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta ve smlouvě o dílo sjednána, ani okolnosti, na jejichž základě žalobkyně zaplacení žalované částky požaduje. Po částečném zpětvzetí žaloby se tedy žalobkyně důvodně domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení s odstraněním 8 vad (umístění vypínače mimo dolní koupelnu; neprovedení drátového termostatu a EKV čidla a zatmelení prostupu odpadu bojleru v místnosti [číslo]; neprovedení napojení ventilátoru na odvětrávací tašku a revizních dvířek u vany v horní koupelně; nezateplení stropu a chybějící zatmelení děr u trámů na půdě po dobu 108 dnů tj. od [datum] do [datum] a jedné vady (nepoložení provětrávací tašky) po dobu 38 dnů tj. od [datum] do [datum] v částce celkem 451.000 Kč.

27. Pokud jde o námitku žalované spočívající v nepředložení plné moci žalobkyně pro jejího manžela k uzavření smlouvy o dílo, tuto nemá odvolací soud za důvodnou, neboť v průběhu provádění stavby s ním žalovaná, jak ohledně stavebních prací, tak i řešení vad a nedodělků jednala a byla tedy srozuměna s tím, že manžel žalobkyně má oprávnění ve všech věcech předmětné stavby za manželku jednat. V případě pochybností o zplnomocnění manžela k jednání za žalobkyni, pak žalovaná předmětnou smlouvu o dílo, bez doložení plné moci, s žalobkyní ani uzavřít neměla, když v průběhu tohoto soudního řízení, vznik právního vztahu, na jehož základě dílo zhotovila, zpochybnila.

28. Odvolací soud po zjištění, že soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav a věc i správně právně posoudil, napadený rozsudek ve výrocích I. a II. potvrdil jako věcně správný (§ 219 o.s.ř.).

29. Pokud jde o náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně, soud rozhodl správně, když dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta právní o. s. ř. žádnému z účastníků s ohledem na výsledek řízení právo na náhradu jeho nákladů nepřiznal.

30. Podle názoru odvolacího soudu nejsou v dané věci důvody pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

31. Co do základu požadovaného nároku na slevu z ceny díla a smluvní pokuty byla žalobkyně v řízení úspěšná. Na základě znaleckého posudku byla žalobkyni soudem přiznána sleva z ceny díla v částce 18.734,56 Kč a v návaznosti na posouzení existence tvrzených vad a výše nákladů na jejich odstranění znaleckým posudkem, smluvní pokuta v částce 451.000 Kč, když na tyto částky žalobkyně upravila žalobní petit po částečném zpětvzetí žaloby. Odvolací soud má za to, že zastavení řízení co do částky 438.357,44 Kč s příslušenstvím, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, zavinila svým jednáním žalobkyně, která se původně domáhala slevy z ceny díla v částce o 225.357,44 Kč vyšší a smluvní pokuty v částce o 213.000 Kč vyšší, než jak o jejích nárocích rozhodl soud I. stupně. S ohledem na charakter vad uvedených v závěrečném zjišťovacím protokolu, které lze považovat za vady nepodstatné a nebránící užívání dodaného díla, žalobkyně si musela při sepisu žaloby být vědoma, že výše nákladů na jejich odstranění nemůže, s ohledem na celkovou cenu díla, dosáhnout částky několika set tisíc korun, jak původně požadovala, když jako objednatelka a investorka stavby (bez ohledu na to, že ji při jednání s žalovanou zastupoval manžel), musela mít alespoň částečně přehled o cenách prací a materiálu určeného ke stavbě. Pokud se žalobkyně domáhala slevy z kupní ceny původně v částce 13 x vyšší a smluvní pokuty v částce téměř 1,5 x vyšší, než jak jí byly soudem přiznány, pak riziko, že nemusí být, co do původně požadovaných částek plně úspěšná, bylo na její straně. Podle znaleckého posudku pak některé uváděné vady ani nebyly znalcem zjištěny. Odvolací soud proto neshledal důvod rozdělovat řízení na část od zahájení řízení do rozhodnutí o částečném zpětvzetí žaloby a na část po rozhodnutí o částečném zpětvzetí žaloby. Soud I. stupně proto rozhodl správně, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku s přihlédnutím k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 29.003,22 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 10.180 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k ) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání žalované, účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum]), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z náhrady za promeškaný čas 10 půlhodin x 100 Kč podle § 14 odst. 3 výše citované vyhlášky, z cestovného 2.009,60 Kč za použití osobního motorového vozidla zn. ŠKODA KAROQ r. z. 7H47870 s průměrnou spotřebou 5,56 l paliva [číslo] km podle vyhlášky č. 237/2022 Sb. v platném znění, s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalobkyně ke Krajskému soudu v Brně a zpět celkem 280 km a z 21% DPH 5.033,63 Kč z přiznané odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a z cestovného (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

33. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.