39 C 298/2022 - 302

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro žaloba o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 994 198,23 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 29 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací část zálohy ve výši 867 Kč prostřednictvím Okresního soudu [adresa]-město.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu [adresa]-město dne 24. 11. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 994 198,23 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že oba účastníci tohoto řízení byly také účastníky dopravní nehody, ke které došlo dne 24. 6. 2020. Žalobce řídil motocykl [Anonymizováno], žalovaná řídila osobní automobil [Anonymizováno]. [právnická osoba] byla řešena [Anonymizováno], oddělením dopravních přestupků. Zde bylo vydáno rozhodnutí dne 22. 7. 2021, podle kterého byl vinným z porušení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. uznán žalobce. Bylo mu kladeno za vinu, že 24. 6. 2020 okolo 10:35 hodin jako řidič motocyklu v [Anonymizováno], po vozovce jel v pravém jízdním pruhu [Anonymizováno] ulice ve směru jízdy od [Anonymizováno] ulice k [Anonymizováno] ulici, ačkoliv byl tento pruh svislou dopravní značkou vyhrazen pro určitý druh vozidel. Žalobce tedy nerespektoval dopravní značení. Co se týká zavinění dopravní nehody, správní orgán konstatoval, že existují dvě varianty vzniku předmětné dopravní nehody, nelze ani vyvrátit ani potvrdit, která z možných verzí je ta správná. Správní orgán tedy uzavřel, že s určitostí nelze prokázat zavinění dopravní nehody ani jednomu ze zúčastněných řidičů. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským úřadem [Anonymizováno] dne 4. 10. 2021. S tím se však žalobce nespokojil a požádal o zpracování odborného vyjádření. Z odborného vyjádření ing. [jméno FO] ze dne 20. 4. 2022 vyplývá, že naopak technicky přijatelná je skutečnost, že vozidlo [Anonymizováno] narazilo bočně do motocyklu [Anonymizováno]. S tímto odborným posouzením seznámil žalobce žalovanou i smluvní pojišťovnu, žalovaná odmítla nárok jako nedůvodný. Žalobce požádal o vyčíslení bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, podle vyjádření [podezřelý výraz] je stanoveno bolestné na 777,5 bodů (294 198,23 Kč), náhrada ztížení společenského uplatnění v rozsahu 2 800 bodů (celkem 700 000 Kč). Tuto částku žádá zaplatit po žalované.

2. Žalovaná se vyjádřila podáním ze dne 7. 2. 2023, kdy nárok žalobce zcela odmítla. Upozornila na to, že obecným předpokladem vzniku povinnosti k náhradě škody je protiprávní jednání škůdce, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody, přičemž veškeré tyto aspekty musí právě žalobce tvrdit a prokazovat. To však žalobce nečiní. Konkrétně neříká, jakého protiprávního jednání se měla žalovaná dopustit, jaká konkrétní škoda pak žalobci vznikla, tím méně pak, aby byla prokazována příčinná souvislost. Je nesporné, že žalovaná se dopravní nehody účastnila, nicméně zcela odmítá, že by dopravní nehodu způsobila. Podle ní nehodu způsobil právě žalobce, který nezvládl řízení svého motocyklu a narazil do jejího jedoucího vozidla. Byl to také právě on, kdo byl uznán odpovědným z přestupku správním orgánem, u žalované však správní orgán žádné protiprávní jednání neshledal. Tato skutečnost pak nevyplývá ani z předložených listin.

3. Žalobce v podání ze dne 23. 3. 2023 doplnil, že byl sankcionován právě proto, že jel v pravém jízdním pruhu. V tom také došlo k dopravní nehodě. Je tedy zřejmé, že žalovaná musela přejet do pravého jízdního pruhu, teprve pak mohlo dojít ke střetu. Protože řidič smí přejíždět z jednoho pruhu do druhého pouze za situace, pokud neohrozí nebo neomezí řidiče v tomto pruhu již jedoucího, je zřejmé, že žalovaná si nezkontrolovala jízdní dráhu při přejíždění do pravého pruhu, a proto došlo ke srážce.

4. Žalovaná následně ústně doplnila, že v žádném případě neměla v úmyslu při jízdě pokračovat na [Anonymizováno] a na [Anonymizováno], jela z křižovatky v pravém pruhu, myšleno tím pruh určený pro běžně jedoucí vozidla, nikoliv pruh, který je ve skutečnosti úplně pravým, tedy tím, kde může jezdit pouze MHD a IZS. Na tomto svém stanovisku setrvala.

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že 24. 6. 2020 došlo k dopravní nehodě, které se oba účastnili v místě, které bylo označeno Policí ČR. Sporné bylo, kdo byl viníkem dopravní nehody. Žalobce tvrdil, že žalovaná zkřížila jeho jízdní dráhu neočekávaným přejetím do pruhu, kde jel on, žalovaná tvrdila, že jela stále ve svém jízdním pruhu bez vybočení (prostřední pruh), žalobce jí narazil do pravého zadního kola. Bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že žalovaná se dopustila protiprávního jednání tím, že vybočila bez řádné kontroly ze svého jízdního pruhu, a je tedy odpovědná za nastalou situaci, která vyústila ve zranění žalobce.

6. Žalobce prokazoval své tvrzení o pochybení žalované (tedy náhlé vybočení do pravého jízdního pruhu) odborným vyjádřením [jméno FO]. Z tohoto bylo lze zjistit, že ing. [jméno FO] nebyl na místě samém, měl k dispozici fotodokumentaci [právnická osoba], kde je fotografie pravé části vozidla Toyota včetně detailního pohledu na pravé zadní dveře a zadní kolo. Uzavřel, že při posouzení směru jízdy a rychlosti vozidel se přední kolo motocyklu dostalo pod pravý práh vozidla Toyota, rotace kola zřejmě motocykl přizvedla a převrátila jej do protisměrného směru jízdy, ten pak pokračoval ve skluzu do konečné polohy bez rotace. Poškození svědčí o tom, že s největší technickou přijatelností se vozidlo [Anonymizováno] přemisťovalo vpravo do pruhu vyhrazeného pro IZS, následně se pak do svého původně užitého pruhu vrátilo. Závěr je takový, že je technicky přijatelná skutečnost, že [Anonymizováno] narazila bočně do motocyklu [Anonymizováno]. Pokud byl zpracovatel odborného vyjádření vyslechnut při jednání soudu, konstatoval, že je veden jako znalec pro obor dopravy včetně specializace na technické posudky o příčinách dopravních nehod. Uvedené vyjádření však nepodával jako znalecký posudek, ale pouze jako písemné vyjádření. Uvedl, že na 99% je přesvědčen o tom, že k nehodě došlo tak, jak popsal, nicméně není schopen pro nedostatek podkladů zpracovat znalecký posudek. Nemá dostatek podkladů, nebyl ihned po nehodě na jejím místě, musel by fyzicky vidět obě vozidla, která byla při dopravní nehodě poškozena. Pokud tento proces není nastaven od začátku, vše je pouhým odhadem. Podle jeho názoru je zřejmé, a to kvůli oděrce na pravém spodním prahu zadních dveří vozidla, že kolo motocyklu se dostalo pod automobil, k tomu však může dojít pouze za situace, kdy automobil vjede do cesty motocyklu, nikoliv naopak. Vyloučil, že by se motocykl mohl dostat do smyku, protože to neodpovídá fyzikálním zákonům při posouzení dalšího směru pohybu motocyklu, o smyku nebyla zmínka ani v protokolech policie. I poškození motocyklu svědčí o tom, že tento se setkal se zadní stranou vozu. Pokud by motocykl naboural do auta, nepochybně by byla poškozena větší část nárazníku automobilu.

7. Spáchání přestupku žalobcem (jízda ve vyhrazeném jízdním pruhu) bylo prokazováno rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], kdy byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. ve smyslu § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona spáchaného formou nepřímého úmyslu. Skutek je popsán shodně jako v žalobních tvrzeních, tedy, že přes vyznačení jel žalovaný ve vyhrazeném jízdním pruhu, který je určen pouze pro autobusy a integrovaný záchranný systém. Za toto jednání mu byla uložena pokuta. V odůvodnění rozhodnutí jsou popsány důkazy, ze kterých správní orgán vycházel. Uvedl také, že pokud se zabýval vznikem a průběhem dopravní nehody tak, jak ji popsali účastníci a svědci, je třeba zohlednit, že jejich vnímání bylo subjektivní. Objektivně bylo zdokumentované poškození zúčastněných vozidel, dále správní orgán vycházel z odborného vyjádření znalce z oboru ekonomika, doprava a strojírenství ing. [jméno FO]. Ten uvedl, že z objektivních stop lze usuzovat, že motocykl narazil do pravé zadní části nárazníku vozidla, deformační síla na nárazník působila zezadu mírně šikmo zprava. Pak došlo ke kontaktu předního kola a levého boku motocyklu s pravou boční částí zadního nárazníku vozidla, přičemž se již motocykl sesouval pravým bokem na vozovku. Nebyla zaznamenána konečná poloha řidiče motocyklu. Je zřejmé, že v prvním kontaktu jel motocykl rychleji než vozidlo. Nelze určit absolutní střetovou rychlost. Nelze usuzovat na předchozí dráhu pohybu vozidla bezprostředně před střetem a po střetu. Znalec upozornil, že vyjádření obou řidičů i svědků je subjektivní, on může posoudit jen technickou přijatelnost výpovědí ve vztahu ke zjištěným stopám. Z objektivních stop nelze dovodit exaktní místo střetu vozidel, lze jen říci, že bylo před počátkem dřecích stop motocyklu. V závěru správní orgán konstatovat, že s určitostí nelze prokázat zavinění dopravní nehody ani jednomu ze zúčastněných řidičů.

8. K průběhu dopravní nehody a vnímání jednotlivých účastníků soud k důkazu provedl také listiny ze spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]. V tomto spise byla k dispozici fotodokumentace, ze které je zřejmá situace na místě, výsledná poloha motocyklu i výsledná poloha automobilu, ovšem nikoliv bezprostředně po nehodě, je zde také situační plán dopravní nehody. Vytěžená svědkyně [jméno FO] uvedla, že v uvedený den jela se svým osobním vozidlem od křižovatky [adresa], Lidická, a to v prostředním pruhu. Zprava je začal předjíždět motorkář, a ten pak zřejmě narazil do vozidla před nimi. Spadl na vozovku do vyhrazeného pruhu. Při jednání soudu tato svědkyně uvedla, že auto žalované jelo ve vedlejším pruhu kousek za nimi, ona si pak všimla, že za nimi spadl motorkář. [jméno FO] uvedla, že jela ve vozidle s matkou, z pravé začal předjíždět motorkář, ten pak dostal smyk a narazil do zadní části vozidla před nimi. Slyšena před soudem uvedla, že auto žalobkyně jelo ve vedlejším pruhu napravo od nich, kousek před jejich autem. Motocykl jel v pruhu, kde být neměl. Má za to, že viděla motocykl lehce zavrávorat a pak narazit do auta žalobkyně. Soud vyslechl i [jméno FO], ten si pamatoval pouze tolik, že zaregistroval až situaci, kdy byl motorkář na zemi. Pokud soud vyslechl shora uvedené svědky při jednání soudu dne 23. 5. 2023, neshledal v jejich výpovědích žádné relevantní skutečnosti, které by mohly být podkladem pro rozhodnutí. Svědci vypovídali s výrazným odstupem času od nehody, v částech odlišně od původních výpovědí. Z jejich výpovědí neučinil soud žádná skutková zjištění, která by vedla k rozhodnutí ve věci, je třeba konstatovat shodně s přestupkovým řízením, že se jednalo o subjektivní vnímání svědků. To, že by žalovaná přejela do jiného jízdního pruhu, žádný ze svědků nezaznamenal.

9. Pokud se k věci před již před [Anonymizováno] v rámci přestupkového řízení vyjadřoval žalobce, ten uvedl, že přejel s motocyklem do pravého jízdního pruhu, aby mohl objet kolonu vozidel stojící na vozovce směrem do centra města, v jízdě pokračoval v levé části tohoto jízdního pruhu, mohl jet rychlostí asi 40 až 50 km/h. Zaregistroval osobní vozidlo, které začalo přejíždět z prostředního jízdního pruhu do pravého jízdního pruhu, on se mírně vyklonil vpravo a více nestihl udělat. Pokud byla [Anonymizováno] vyslechnuta žalovaná, ta uvedla, že jela v koloně v pravém jízdním pruhu, nikam nevybočovala, najednou zaregistrovala náraz do pravé jízdní části svého vozidla. Pak s vozidlem částečně přejela do pravého jízdního pruhu vyhrazeného pro MHD, aby ostatní vozidla mohla projíždět. Viděla motocykl a řidiče, proto mu šla poskytnout první pomoc. Před nárazem jela plynule, rychlostí asi 40 km/h, neměnila jízdní pruh. Tato svá stanoviska účastnici nezměnili ani před soudem.

10. K posouzení technických příčin dopravní nehody soud zadal ke zpracování znalecký posudek, tento byl vypracován ing. [jméno FO] dne 22. 1. 2024. Znalec měl k dispozici listinné podklady založené ve spise účastníky, navíc byla vyžádána fotodokumentace od smluvních pojišťoven obou účastníků, která byla znalci dána k dispozici. Znalec měl k dispozici též kamerové záznamy z místa nehody. Znalec provedl ohledání místa nehody, samozřejmě s daným časovým odstupem, kde provedl i zkoušku viditelnosti. Uvedl, že podle analýzy poškození jednotlivých vozidel i stop na vozovce, které byly zaznamenány policií, je zřejmé, že motocykl byl v době střetu nakloněn na pravý bok. Levou boční částí motoru, levým víkem motoru narazil do pravé části zadního nárazníku a pravého zadního kola. Znalec následně provedl pomocí simulačního programu Crash analytická a grafická řešení dopravní nehody, řešil předstřetový pohyb vozidel s použitím kamerového záznamu, podle těchto údajů pak stanovil místo střetu včetně os pohybu jednotlivých vozidel. Konstatoval, že vozidlo žalované se v čase 2 sekundy před střetem pohybovalo ve středním jízdním pruhu [adresa], řidička nemohla zabránit střetu s motocyklem. Střetu mohl naopak zabránit řidič motocyklu, pokud by dodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem, mohl přizpůsobit jízdu proudu vozidel. Znalec neřešil otázku zavinění dopravní nehody, ale pouze to, zda mohlo dojít k odvrácení střetu, střet vozidel mohl odvrátit pouze žalobce. Při jednání soudu znalec ke svému znaleckému posudku doplnil, že podle stanovené rychlosti vozidel narazil motocykl do osobního automobilu. Uvedl, že nelze potvrdit, že by žalovaná vybočila z jízdního pruhu, ve kterém se pohybovala. Podle jeho názoru došlo ke střetu, když se žalobce snažil zařadit zpět do prostředního pruhu, když před tím jel v pruhu pravém (vyhrazeném IZS), aby předjel kolonu pomalu jedoucích vozidel. Soud shledal závěry znaleckého posudku i jeho prezentaci při jednání soudu za zcela logické a obhájené. Soud pro úplnost provedl ještě obsah kamerových záznamů, nicméně na žádné ze dvou kamer není vidět střet vozidel. Je patrný pouze průjezd žalobce křižovatkou a dále pak jen stojící vozidla po nehodě a motocykl ležící na vozovce.

11. Předžalobní komunikace byla prokazována korespondencí žalobce s [právnická osoba]., která ho dopisem z 29. 3. 2022 odmítla s tím, že právo na pojistné plnění nevzniklo. Nebylo prokázáno, že za vznik dopravní nehody je odpovědná žalovaná jako řidička pojištěného vozidla. Další výzva [právnická osoba]. je datována 13. 5. 2022 s odkazem na odborné vyjádření ing. [jméno FO]. Žalobce kontaktoval také žalovanou dopisem z 13. 5. 2022, ta reagovala prostřednictvím svého právního zástupce dne 24. 5. 2022, kdy škodu odmítla, odmítla i to, že by měla jakoukoliv účast na dopravní nehodě v podobě zavinění.

12. K otázce výše náhrady bylo předloženo stanovisko [podezřelý výraz] ze dne 3. 10. 2022, kde bylo ohodnoceno bolestné s odkazem na Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. celkem [hodnota] body, ztížení společenského uplatnění pak celkem bylo přisouzeno 2 800 bodů. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 4. 10. 2021 č. j. PK-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že odvolání žalobce proti rozhodnutí [Anonymizováno] bylo zamítnuto a uložení pořádkové pokuty za spáchaný přestupek potvrzeno. S ohledem na neprokázání protiprávního jednání žalované soud tyto důkazy nevyužil.

13. Soud zamítl návrh na provedení dokazování revizním znaleckým posudkem, neboť pro zadání revizního znaleckého posudku neshledal důvody. [tituly před jménem] [jméno FO] svůj znalecký posudek obhájil, z pohledu soudu nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by znalec nebyl schopen vysvětlit, jeho závěry byly konzistentní i ve stanovení možnosti každého z účastníků dopravní nehodu odvrátit. Další důkazy tedy prováděny nebyly.

14. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

15. Podle § 2911 občanského zákoníku způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle § 2932 občanského zákoníku, střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů, a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

17. Podle § 2927 odst. 2 občanského zákoníku povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

18. V daném případě bylo na místě posoudit, zda skutečně došlo k naplnění všech aspektů nezbytných pro závěr, že žalovaná je odpovědná za škodu, která při dopravní nehodě žalobci vznikla. Ačkoliv argumentuje žalobce ustanovením § 2932 občanského zákoníku, ani v tomto případě však není vyloučen z povinnosti prokázat, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání a je povinen prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody, která nastala. Hovoří-li o objektivní odpovědnosti, tato se týká pouze otázky zavinění, ať už úmyslného nebo nedbalostního. V daném případě však chybí základní podmínka vzniku odpovědnosti žalované, a to její protiprávní jednání žalované. To tvrdí pouze žalobce (tvrdí-li, že žalovaná přejela bez náležitého rozhlédnutí do pravého jízdního pruhu) a prokazuje to odborným vyjádřením ing. [jméno FO], který svůj závěr učinil pouze z posouzení poškození vozidel (fotografie) a polohy motocyklu po nehodě. Jeho závěry ale vyvrátil [tituly před jménem] [jméno FO] svým znaleckým posudkem, který při jednání dne 9. 4. 2024 obhájil. Bylo postaveno na jisto, že žalovaná nemohla žádným způsobem vzniku škody zabránit, neboť z provedených výpočtů a simulací, které vycházely z objektivně zjištěných skutečností po dopravní nehodě, plyne, že to byl naopak motocykl, kdo narazil do zadní části jejího vozidla. Nelze tedy hovořit o tom, že by se žalovaná dopustila jakéhokoliv protiprávního jednání. Soud má za to, že lze v tomto směru využít i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 31. 3. 2011 sp. zn. [spisová značka] (byť toto rozhodnutí bylo přijato ještě za účinnosti starého občanského zákoníku). Toto rozhodnutí uzavírá, že byla-li škoda způsobena výlučně jednáním poškozeného, je zcela vyloučena odpovědnost provozovatele vozidla (podle tehdy platného ustanovení § 427 občanského zákoníku), avšak nikoliv z důvodů zproštění se jeho odpovědnosti z tzv. liberačního důvodu, ale z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi okolností, za nichž provozovatel objektivně odpovídá a vznikem újmy na straně poškozeného. Soud také upozorňuje na komentář k ustanovení § 2932 občanského zákoníku ASPI, který výslovně uvádí, že samotná okolnost, že došlo ke střetu provozu, neznamená automaticky, že každý z jeho provozovatelů nese povinnost nahradit škodu. Jde-li o takové okolnosti případu anebo takové počínání, s nímž škodlivý následek nebyl v příčinné souvislosti, není splněn zákonný předpoklad účasti na vzniklé škodě a nevzniká tedy ani odpovědnost ani důvod vypořádání.

19. Pokud odkazoval žalobce na stanovisko Cpjf 93/71 s tím, že není-li možné shledal konkrétní míru zavinění, případně, že míra zavinění byla shodná, mělo by být i rozdělení způsobené škody takto přijato, soud toto stanovisko nesdílí. Uvedené stanovisko řešilo právní úpravu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle názoru soudu lze závěry z tohoto stanoviska stáhnout i na stávající právní úpravu. Nicméně v žádném případě toto stanovisko neříká, že lze, pokud není zjištěn viník dopravní nehody, uložit povinnost hradit škodu komukoliv, kdo se této nehody zúčastnil. Naopak se zde uvádí, že rozbor příčin a jejich hodnot se z hlediska významu pro vznik střetu provozu má rozhodující význam, i zde se uvádí, že rozhodná je účast, kterou měly provozovatelé na způsobení vzniklé škody. Tzn. z pohledu soudu, že je třeba se vypořádat právě s tím, jakým způsobem se který z účastníků dopravní nehody na jejím vzniku podílel. Výslovně se uvádí, že objektivní míru účasti na vzniklé škodě vyjadřuje i případné zaviněné jednání nebo dokonce opomenutí některého provozovatele či provozovatelů, pokud jím byla založena příčinná souvislost vedoucí ke vzniku škody. Jde-li ale o takové okolnosti nebo taková jednání a opomenutí, s nimiž škodlivý výsledek nebyl v příčinné souvislosti, není splněn zákonný předpoklad účasti na vzniklé nehodě a nevzniká tedy ani odpovědnost ani důvod vypořádání. Z předložených důkazů však nebylo zjištěno, že by se žalovaná jakýmkoliv způsobem na dopravní nehodě, ať už zaviněným jednáním či opomenutím podílela. Naopak ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] vyplývá, že žalovaná neměla žádným způsobem možnost dopravní nehodě zabránit na rozdíl od žalobce, pokud který by se řádně věnoval řízení, nehodu odvrátit mohl. Snaha žalobce dovodit, že k dopravní nehodě došlo proto, že žalovaná neočekávaně vyjela do pravého pruhu, zůstalo pouze v pozici tvrzení, nebyl zjištěn ani jeden důkaz, který by toto tvrzení, ať už podpořil, či snad dokonce prokázal.

20. Z toho důvodu byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo shledáno, že je na místě ukládat žalované povinnost zaplatit škodu, když chybí základní aspekty pro vznik její odpovědnosti za škodu.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 29 600 Kč. Hodnota úkonu byla stanovena částkou 3 100 Kč s odkazem na § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Náleží právo na zaplacení 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 7. 2. 2023, účast u jednání soudu dne 11. 4. 2023, vyjádření žalované k doplněné fotodokumentaci a k podání žalobce ze dne 22. 5. 2023, účast u jednání soudu dne 23. 5. 2023, stanovisko k podání žalobce z 13. 3. 2024, účast u jednání soudu dne 9. 4. 2024, účast u jednání soudu dne 23. 4. 2024). K tomu také náleží paušální náhrady po 300 Kč. Právní zástupce žalované také vyúčtoval náhradu za ztrátu času, kdy se účastnil 4 jednání u soudu v [Anonymizováno], sídlo advokátní kanceláře je v [Anonymizováno]. Bylo proto přiznáno právo na zaplacení částky 2 400 Kč (celkem [hodnota] započatých půlhodin po 100 Kč - §14 advokátního tarifu). Cestovné nebylo účtováno. Žalobci tedy bylo uloženo uhradit žalované na nákladech řízení částku 29 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku s odkazem na § 160, odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., a to přímo k rukám právního zástupce žalované.

22. O náhradě nákladů státu (výrok III rozsudku) bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát na náhradu nákladů řízení proti účastníkům, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalci [Anonymizováno]. [jméno FO] bylo na základě usnesení Okresního soudu [adresa]-město ze dne 17. 4. 2023 č. j. [spisová značka] vyplaceno 2 000 Kč. Usnesením Okresního soudu [adresa]-město ze dne 8. 2. 2024 č. j. [spisová značka] bylo přiznáno znalci ing. [adresa] 494 Kč jako odměna za práci znalce, náhrada hotových výdajů a cestovné. Tato částka byla proplacena dne 5. 3. 2024. Usnesením ze dne 11. 4. 2024 č.j. [spisová značka] byla znalci ing. [jméno FO] přiznána odměna za účast u jednání soudu dne 9. 4. 2024 ve výši 5 037 Kč. Celkem tedy bylo vyplaceno 56 531 Kč. Žalobci bylo usnesením ze dne 27. 9. 2023, č.j. [spisová značka] přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75%. Žalobce zaplatil zálohu 15 000 Kč. Žalobce byl ve věci plně neúspěšný, je však v rozsahu 75% osvobozen od placení soudních poplatků, měl by tedy uhradit náklady státu v rozsahu 25%. To představuje částku 14 133 Kč. Protože žalobce zaplatit na záloze více, bude mu rozdíl, tedy částka 867 Kč, po právní moci rozsudku prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město vrácen.

Poučení