39 C 8/2020-264

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [územní celek], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované 1.: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení 765 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 765 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od 21. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od 9. 11. 2019 do 20. 2. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná č. 1 a vedlejší účastník [právnická osoba] jsou povinni zaplatit žalobci rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 140 443,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 140 443,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

V. Žalovaná č. 1 a vedlejší účastník [právnická osoba] jsou povinni zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně náhradu nákladů řízení ve výši 144 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalovaných domáhal společné a nerozdílné úhrady částky 765 500 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody na jeho traktoru, způsobené pádem stromu při provádění zimní údržby komunikace. Příčinou pádu stromu byla dlouhodobá nedostatečná péče ze strany žalované č. 1 jako vlastníka pozemku a zároveň i dlouhodobá zanedbaná kontrola komunikace ze strany žalovaného č. 2 jako jejího správce. Oba žalovaní nesou odpovědnost za škodu na majetku žalobce v plném rozsahu, přičemž tuto škodu by obě měly uhradit společně a nerozdílně. Žalobce se této úhrady domáhal nejprve po žalované č. 1 a poté i po žalovaném č. 2, jehož vstup do řízení byl připuštěn usnesením Okresního soudu ve Zlíně č. j. 39 C 8/2020-61 ze dne 20. 4. 2020. Na straně žalované č. 1 vstoupila do řízení jako vedlejší účastník [právnická osoba], která případ řešila jako škodní událost.

2. Žalobce ve své žalobě dále uvedl, že je vlastníkem traktoru s obchodním označením NEW HOLLAND TM190, [registrační značka], se kterým provádí zimní údržbu komunikací pro [příjmení] [jméno]. Traktor nebyl havarijně pojištěný. Dne 9. 1. 2019 bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] prováděl zimní údržbu tímto traktorem s pluhem a odhrnoval sníh mj. z komunikace III. třídy č. 49020 v km 4,451 v k. ú. [obec] a to ve směru od [obec] na [obec]. Při této činnosti spadl strom stojící vedle komunikace na jedoucí traktor, a to na čelní nakladač, přičemž tento strom, jak se hrnul proti jízdě traktoru, poničil jeho kabinu. Řidiči, který byl v tom okamžiku v kabině, se mimo malých oděrek od rozbitého skla nic nestalo. Traktor okamžitě zastavil, vypnul motor a okamžitě zavolal policii. Ta přijela a zadokumentovala traktor po nehodě i spadlý strom. Obdobně dorazil na místo nehody i žalobce, který si rovněž pořídil fotodokumentaci, ze které lze seznat, že na inkriminovaném stromu ani na okolních nebyl žádný sníh. Traktor byl následně ještě schopen odjet s částečným omezením řízení a v doprovodu policie dorazil až do místa, kde byl odstaven ([obec a číslo]). Na podvalníku byl pak přepraven do haly v areálu bývalého družstva v [obec], kde jej shlédl zástupce servisní firmy [právnická osoba] a provedl ocenění nutných oprav. Pádem stromu došlo k následujícímu poškození: poničená kabina, blatník, podlaha kabiny, střecha, výfuk, kapota, nakladač a převodovka. Dále došlo k poškození i jednotlivých součástí kabiny - sedačka, madla zrcátka atd. Spadlý strom stál na pozemku p. [číslo] který je zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a jeho vlastníkem je žalovaná č.

1. Dopravní nehodu způsobenou pádem stromu řešila PČR KŘPZK ÚO Zlín DI, která dne [datum] věc odložila z důvodu, že se přestupek nestal na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

3. Žalobce požádal Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. o vypracování znaleckého posudku, který by zhodnotil důvody, které vedly k selhání stromu. Ten vypracoval de [datum] znalecký posudek, z jehož závěrů vyplývá, že stav stromu byl evidentně narušený více let. Kolonizace dřeva dřevními houbami je proces, který musí probíhat řádově desítky let, než dojde do fáze, kdy se může projevit i na stabilitě hostitelského stromu. Symptomy zhoršeného zdravotního stavu byly na stromu patrné, a pokud by byla provedena vizuální kontrola tak, jak je to doporučené oborovými standardy, symptomy by byly zjištěné a patřičným způsobem by se odrazily v navrženém typu pěstebního přístupu. Ze skutečnosti, že v průběhu několika let (min. 10 let dle odborného odhadu) nebyla provedená odpovídající kontrola stromu a nebyl realizovaný stabilizační zásah, event. jeho odstranění, znalec usoudil, že došlo k selhání zejména v důsledku zanedbané péče ze strany vlastníka stromu. Žalobce si nechal poškozený traktor ocenit znalcem [jméno] [příjmení], který na základě znaleckého posudku ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu traktoru před poškozením ve výši 906 000 Kč. Dále stanovil náklady na opravu traktoru v částce 1 587 950 Kč a konstatoval, že traktor je úplně zničen, jde o tzv. totální škodu. Znalec stanovil výši majetkové újmy v částce 750 626 Kč, jakožto rozdíl obvyklé ceny traktoru před poškozením (906 000 Kč) a znalcem oceněných použitelných zbytků traktoru (155 374 Kč). Pro odstranění pochybností, že spadlý strom stál na pozemku žalované č. 1, zjednal žalobce geodeta, a to společnost [právnická osoba], která zaměřila kořenový val po autonehodě. Ze zaměření jednoznačně vyplývá, že spadlý strom (jeho kořenový val) je z p. [číslo] tedy strom byl součástí pozemku žalované č. 1.

4. Žalovaná č. 1 je odpovědná za vzniklou škodu s odkazem na prevenční povinnost dle občanského zákoníku, když jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] zanedbala svou péči o strom, a to minimálně deset let, kdy mohla učinit cokoli, aby tento strom v budoucnu neohrožoval majetek, zdraví a životy jiných, zejména už z toho důvodu, že tento strom rostl v sousedství silnice, jehož koruna se nad touto silnicí nakláněla. Žalovaná č. 1 neprovedla u stromu žádný stabilizační zásah ani se nepokusila o jeho odstranění. Nevěnovala řádnou péči stromům (resp. inkr. spadlému stromu) rostoucím na jejím pozemku. Pokud by o stromy na svém pozemku řádně pečovala, bylo by možné škodě zabránit zběžnou obhlídkou jejími odbornými zaměstnanci. Každý je ve smyslu ust. § 2900 a 2901 obč. zák. povinen zachovávat takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní místní situaci (znalosti místních poměrů) rozumně požadovat a který, objektivně posuzováno, je způsobilý zabránit vzniku škody (NS ČR 25 Cdo 618/2001). Vlastník pozemku je při správě svého majetku povinen postupovat obezřetně, přičemž jeho prevenční povinnost je zvýrazněna, je-li vlastníkem obec, tedy veřejnoprávní korporace, jejímž účelem je mj. péče o obyvatele na daném území, ochrana a rozvoj jejich zdraví. Odpovědnost žalované č. 1 za škodu je objektivní ve smyslu ust. § 2937 odst. 1 obč. zák., přičemž liberační důvod dán není.

5. Žalovaný č. 2 rovněž nedostál své prevenční povinnosti, když mnoho let neprováděl kontrolu vegetace doprovázející veřejnou dopravní infrastrukturu. V místě všechny stromy vykazují pozitivně fototropní růst ve směru ke komunikaci a jak lze z fotodokumentace zjistit, tyto stromy měly své koruny nad komunikací. Řádný správce komunikace si musí být vědom, že takové stromy mohou způsobit závadu ve sjízdnosti, pokud tyto nebudou zdravé, pokud bude hrozit jejich vyvrácení či upadnutí jeho větví na vozovku. Pokud se bude jednat o pád stromu či větví v důsledku přírodních sil, samozřejmě vinu na sjízdnosti vozovky za splnění určitých podmínek mít nemůže, ale pokud se jedná o pád stromu na vozovku, navíc v tomto případě přes celou vozovku až na protilehlý pozemek, a to v důsledku zanedbané péče o tento strom, jeho odpovědnost tu jednoznačně musí být. Jeho povinností je dle § 9 odst. 4 zák. č. 13/1997 Sb. vykonávat pravidelné a mimořádné prohlídky. Pokud by tyto prohlídky byly řádně vykonávány, musel by vědět, že předmětný strom vyrůstá z podmáčeného terénu břehu koryta, že vykazuje mnoho let kolonizace dřevními houbami a že jeho stav je natolik zhoršený, že bez jeho stabilizace či přímo odstranění není možné považovat silnici III. třídy v místě za bezpečnou a tedy i sjízdnou. Jelikož na toto zjištění stačila vizuální kontrola, nebylo třeba k tomuto žádné větší odbornosti jeho zaměstnanců. Žalovaného č. 2 je třeba považovat ve smyslu ust. § 5 obč. zák. za odborníka, který je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, tedy s péčí odbornou. Žalovaný č. 2 by měl disponovat i celou řadou zaměstnanců s vyšším stupněm odbornosti na problematiku vegetace kolem silnic, příp. dendrology. Pokud v průběhu let při provádění kontroly uvedené silnice nezjistil nemocný strom, který může ohrozit silniční dopravu, ačkoli to bylo v jeho odborných silách, jde to k jeho tíži. Jak vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích, správce komunikace má možnost závady zjištěné při kontrole řešit a to jak prostřednictvím silničního správního orgánu, tak i prostřednictvím vlastníka pozemku, na kterém se strom nachází. Žalobci není známo, že by kdy žalovaný č. 2 dával podněty silničnímu orgánu či vlastníkovi ve vztahu k předmětnému stromu, že tento strom vizuálně vykazuje zhoršený zdravotní stav. Vlastník pozemku by byl povinen strpět, aby na jeho pozemku byla provedena nezbytná opatření k zabránění pádu stromu. Jelikož žalovaný č. 2 rezignoval na kontrolní činnost v daném úseku silnice III. třídy, při které by zjistil, že ve vegetaci doprovázející veřejnou infrastrukturu se nachází strom ve značně zhoršeném stavu s rizikem jeho pádu, nese i on odpovědnost za škodu. Žalovaný č. 2 byl způsobilý zabránit vzniku škody. Jeho odpovědnost je tak nutno považovat za objektivní bez liberačních důvodů. Vznik škody je kauzální s jednáním (opomenutím) tohoto žalovaného.

6. Žalobce nemá žádný podíl na vzniku škody, neboť on neporušil žádného pravidla. Řidič traktoru dodržel svou povinnost přizpůsobit svou jízdu zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Pád nemocného stromu na vozovku nemohl předvídat, když tento strom ve směru jeho jízdy nevytvářel překážku, na kterou by mohl reagovat, jelikož tento strom spadl na jeho právě jedoucí traktor. Příčinu pádu stromu nelze ani v nejmenším vztáhnout na povětrnostní situaci, když tato nebyla jakkoli zhoršená. Nešlo o situaci hromadného vyvrácení stromů. Žalovanou škodu v celkové výši 765 500 Kč, která se skládala: a) z částky ve výši 750 626 Kč, představující škodu na traktoru, b) nákladů na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 4 114 Kč, c) nákladů na znalecký posudek [jméno] [příjmení] ve výši 3 500 Kč a d) nákladů na zaměření kořenového valu ([právnická osoba]) ve výši 7 260 Kč uplatnil u žalované č. 1 předžalobní výzvou ze dne [datum] a u žalovaného č. 2 předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak u obou bezúspěšně.

7. Oba žalovaní uplatněný nárok žalobce neuznali a navrhli žalobu zamítnout. Žalovaná č. 1 ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že není ve věci pasívně legitimována. Žalovaná č. 1 popírá, že by se předmětný strom, který měl způsobit škodu na vozidle ve vlastnictví žalobce, se nacházel v době škodní události na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] s přihlédnutím k vlastním pořízeným odborným podkladům, tak i v návaznosti na zohlednění nezbytné odchylky katastrálního zaměření pozemků. Ani pozemek p. č. [rok] nacházející se v k. ú. [obec], na němž došlo k nehodě, není ve vlastnictví žalované. Žalovaná tak nenese právní odpovědnost za škodu uplatněnou žalobcem v tomto řízení. Mnohé důkazní prostředky navržené žalobcem v žalobě považuje za nesprávné či nepřezkoumatelné (např. znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] ze dne [datum], vycházející pouze ze žalobcem pořízených fotografií) s tím, že soud by pak z nich neměl vyvozovat žádné (pro toto řízení relevantní) zjištění. Žalovaná je dále nucena konstatovat, že z obsahu žaloby nevyplývá ani naplnění všech znaků odpovědnosti žalované za škodu, zejména pak co do skutkových tvrzení (povinnosti tvrzení) o tom, co mělo být příčinou vzniku tvrzené škody (konkrétní příčinou pádu stromu). Hmotněprávní posouzení vymezené části posuzované problematiky (co do konkrétního umístění stromu na určitém konkrétním pozemku) bude muset vzhledem ke stáří stromu vycházet ve vztahu k občanskoprávní úpravě ze zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a nikoliv ze zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. I v tomto kontextu žalovaná uvádí, že předmětný strom nebyl umístěn na jejím pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] Ani z jiné platné právní úpravy nelze dovozovat její právní odpovědnost za vznik tvrzené škody. Ve smyslu ust. § 13 písm. d) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni [datum], je silniční vegetace příslušenstvím silnice. Vlastníkem silnice III. třídy [číslo] (v části, na níž mělo ke škodě dojít) je [územní celek]. Žalovaná je tak přesvědčena, že odpovědnými subjekty za tvrzenou škodu způsobenou žalobci jsou případně výlučně jiné právnické osoby, nikoliv žalovaná. Žalovaná pravidelně kontroluje zeleň či stromy, které se nachází v intravilánu obce i stromy, které se nachází v extravilánu, pokud nejsou součástí lesa, který by měl ve správě jiný subjekt, nebo pokud nejde o silniční pozemky. Pravidelně (několikrát ročně) se také provádí zásahy v podobě kácení problematických stromů, v případě pochybností je stav stromů konzultován s agenturou ochrany přírody a krajiny, která k tomu dá stanovisko. Orientační kontrolu provádí zaměstnanci obce, přesný plán kontrol stanoven není.

8. Skutečnost, že se strom nacházel na pozemku p. [číslo] byl jeho součástí, nevyplývá ani z technické zprávy [právnická osoba], která je naprosto nepřezkoumatelná a kořenový val je v ní zobrazen jako kroužek na papíře a nevyplývá to ani z přestupkového spisu, neboť policie neprováděla dostatečně podrobné ohledání spojené s geodetickým zaměřením. Je otázkou, zda vůbec může být tento problém dnes blíže objasněn, s ohledem na faktickou neexistenci stromu. [příjmení] stejně tak mohl vyrůstat z pozemku č. [rok], tedy silničního pozemku ve vlastnictví kraje. I kdyby se strom nacházel na pozemku p. [číslo] vztahovaly by se na jeho správu a údržbu zvláštní předpisy. Dotčený pozemek je totiž pozemkem vodního toku, a navíc je součástí lesa. Zákon č. 254/ 2001 Sb. v § 47 odst. 2 písm. b) ukládá povinnost udržovat břehové porosty správci lesa. [příjmení] dotčených pozemků tentýž zákon v § 50 ukládá toliko povinnost břehovou povinnost zeleň strpět. Zákon č. 289/95 o lesích, v § 22 odst. 1 ukládá povinnost prevence před pádem stromů v lesích vlastníkům a investorům staveb v tomto případě vlastníkům dotčené komunikace. O existenci prevenční povinnosti vlastníka komunikace k zabezpečení komunikace proti škodě hrozící z pozemků určených k plnění funkce lesa hovoří např. judikát NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1234/2015.

9. Vedlejší účastník na straně žalované č. 1 navrhl žalobu vůči této žalované zamítnout, neboť žalobce není způsobilý prokázat všechny nezbytné podmínky vzniku odpovědnosti žalované č. 1 za škodu. Podle šetření vedlejšího účastníka se předmětný strom nenacházel na pozemku ve vlastnictví žalované č. 1 a žalovaná č. 1 tak v době vzniku události nebyla vlastníkem věci. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byl navíc zhotoven pouze na základě pořízené fotodokumentace vyvráceného stromu, bez provedení prohlídky na místě a bez zohlednění povětrnostních a hydrometeorologických podmínek v daném okamžiku a dané lokalitě.

10. Žalovaný č. 2 ve svém vyjádření k žalobě namítal, že z pouhé skutečnosti, že je správcem silnice, na níž mělo dojít k poškození traktoru (tj. silnice III/49020), nelze dovozovat jakoukoliv jeho odpovědnost za vznik škody a ani jeho povinnost vzniklou škodu nahradit. Totéž platí obdobně i pro odpovědnost a povinnost vlastníka této silnice. Mezi dnem poškození traktoru (9. 1. 2019) a vypracováním znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ([datum]) uplynulo více než sedm měsíců. Zatímco v posudku je traktor označen za nepojízdný, v žalobě bylo uvedeno, že [anonymizováno] z místa poškození odjel po vlastní ose (byť s omezením). Je tedy otázkou, zda a případně v jakém rozsahu došlo v mezidobí ke zhoršení stavu traktoru do té míry, jak je popsána v posudku a jaké byly důvody takového případného zhoršení (např. neprovedení včasné opravy, nevhodné uskladnění traktoru či jeho další poškození třetí osobou). Pokud by byl traktor na místě samém poškozen tak, jak je uvedeno v posudku, nemohl by z místa odjet po vlastní ose. Jak plyne z ustanovení § 11 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ZPK) pozemek není silničním pozemkem (neboť na něm není umístěno těleso silnice) ani silničním pomocným pozemkem (neboť nenaplňuje definici dle ustanovení § 11 odst. 6 ZPK, a to zejména z důvodu rozdílného vlastnictví dotčených pozemků, když pozemek vlastní osoba odlišná od osoby vlastnící pozemek pod silnicí. Z tohoto důvodu nemůže být předmětný strom silniční vegetací ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 ZPK, neboť se nenacházel na silničním pomocném pozemku ani„ jiném vhodném pozemku tvořícím součást silnice“), tudíž platí, že daný strom nemohl být ani příslušenstvím silnice ve smyslu ustanovení § 13 písmeno d) ZPK (neboť tím může být pouze„ silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot“). Pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaný č. 2 má žalobci uhradit požadovanou částku, neboť je povinen ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 ZPK„ nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti“ s tím, že předmětnou závadou ve sjízdnosti silnice byl pád předmětného stromu, tuto argumentaci žalovaný č. 2 zásadně odmítá a v tomto kontextu odkazuje na další větu citovaného ustanovení ZPK, tedy že„ nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit“. I kdyby padající strom vskutku představoval závadu ve sjízdnosti silnice, žalovaný č. 2 zdůrazňuje, že traktor byl poškozen tak, že strom spadl rovnou na jedoucí traktor, nikoliv tak, že došlo k najetí traktoru do již spadlého stromu ležícího na silnici. Navíc nebylo ani nemohlo být v možnostech žalovaného č. 2 zabránit pádu stromu padajícího z pozemku na traktor právě v daném čase projíždějící po silnici.

11. Dále popírá tvrzení žalobce, že stav stromu bylo možno zjistit při prohlídce komunikace (tj. silnice III/49020). Součástí prohlídek komunikací (ani jakékoliv obecné prevenční povinnosti žalovaného č. 2) není plošná kontrola stromů rostoucích podél komunikací či v takové vzdálenosti od nich, která by mohla teoreticky umožnit pád stromů až na komunikaci. Četnost i obsah prohlídek komunikací konkrétně stanoví vyhláška č. 104/1997 Sb., zejména její § 6 a § 7. Tvrzení žalobce v tom smyslu, že žalovaný č. 2 je povinen„ vykonávat kontrolu všeho, co se v okolí komunikace nachází a co by mohlo ohrozit sjízdnost této komunikace“ nemá žádnou oporu v právní úpravě. Kromě toho žalovaný č. 2 namítá, že i z fotografií založených ve spisu je patrné, že vizuálně strom nevykazoval vady a případné defekty jsou viditelné až na vyvrácených kořenech a řezech provedených při odstraňování nehody, kdyby tomu bylo naopak, žalovaný č. 2 by situaci řešil. Za dané situace tedy nebylo v možnostech žalovaného č. 2, aby v rámci plnění svých povinností rozpoznal, že stav stromu byl špatný či nebezpečný. Pokud jde o plnění povinností žalovaného č. 2 na úseku provádění prohlídek komunikací, tento si plní své zákonné povinnosti, zejména řádně a včas provádí běžné prohlídky dle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky. Tyto běžné prohlídky pro žalovaného č. 2 fakticky zajišťuje [právnická osoba] a údržba silnic [právnická osoba], [IČO], přičemž o prováděných prohlídkách jsou vedeny záznamy v elektronické formě.

12. V úseku silnice III/49020, v němž došlo k pádu stromu, byla poslední běžná prohlídka před pádem daného stromu provedena dne [datum] (tedy méně než měsíc před pádem stromu) aniž by byl zjištěny jakékoliv závady ve sjízdnosti či ostatní závady. Žalovaný č. 2 rovněž v době od [datum] do pádu předmětného stromu neobdržel žádné upozornění v tom smyslu, že by se v dotčeném úseku nacházely potenciálně nebezpečné stromy. V případě, kdy jsou zjištěny závady ve sjízdnosti nebo ostatní závady, jsou tyto v systému Dikos zaevidovány a zobrazují se v něm i zpětně. Ohledně námitky žalované č. 1, že na stromy na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] se vztahuje ustanovení § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, žalovaný č. 2 své povinnosti, které mu z citovaného ustanovení plynou, řádně plní. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 25 Cdo 1234/2015, na které žalovaná č. 1 odkazuje, nelze aplikovat na projednávaný spor, neboť v případě věci řešené zmiňovaným judikátem byl vlastník silnice i pozemku shodný (zatímco zde jde o osoby odlišné), škoda byla způsobená pádem balvanu (nikoliv stromu) ale také proto, že k uvolňování kamenů v daném místě docházelo již delší dobu (zatímco zde se jednalo o ojedinělý pád stromu, jehož důvody jakož i stav stromu jako takového navíc dosud nebyly zjištěny a prokázány), takže se jedná o situaci právně i věcně nesrovnatelnou a jediným pojítkem je poškození vozidla jedoucího po silnici. Právní argumentaci použitou v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 25 Cdo 1234/2015 však lze využít i v řešené věci, neboť se zabývá objektivní předvídatelností hrozící škody, přičemž žalovaný č. 2 se s touto argumentací ztotožňuje a má za to, že by měla být aplikována na řešenou věc:„ Prevenční povinnost vlastníka komunikace v podobě provedení nezbytně nutných opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě podle § 22 odst. 1, 2 lesního zákona je konkretizací obecné prevenční povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. a její porušení lze dovodit tehdy, je-li hrozící škoda pro vlastníka komunikace objektivně předvídatelná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2358/2013). Každý je totiž povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; není však uložena povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 618/2001)“. Žalovaný č. 2 v tomto kontextu zdůrazňuje, že pád stromu nebyl objektivně předvídatelný (neboť strom se nejevil jako nebezpečný, přičemž po žalovaném č. 2 (jakožto správci silnic II. a III. třídy v celkové délce cca 1.800 km, čili subjektu zřízenému za konkrétním specializovaným účelem, který je právně ošetřen speciální právní úpravou, tj. primárně ZPK a vyhláškou) nelze rozumně požadovat, aby pro posuzování stavu stromů běžně používal dendrologické posudky či za tímto účelem zaměstnával patřičné odborníky (zatímco např. u vlastníků lázeňských parků, či parků ve městech jsou namístě kritéria přísnější - rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 3354/2011).

13. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně č. j. 39 C 8/2020-202 ze dne 20. 1. 2021 soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 765 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Dále uložil žalované č. 1 povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Dále oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 238 488,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok III) a povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 288 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).

14. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 58 Co 129/2021-245 ze dne 14. 10. 2021 byl na základě odvolání obou žalovaných rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Podle závěru odvolacího soudu došlo především k nesouladu znění rozsudku tak, jak byl vyhlášen a jeho písemného vyhotovení, což je vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení není možné vzhledem k charakteru této vady zjednat nápravu. Nesoulad spočíval ve skutečnosti, že v písemném vyhotovení rozsudku byla žalované č. 1 uložena povinnost zaplatit úrok z prodlení za jiné období (místo vyhlášeného„ od [datum] do [datum]“ bylo uvedeno„ od [datum] do [datum]“. Tato vada byla důsledkem procesního pochybení soudu I. stupně, když žalobce navrhl změnu žaloby ohledně úroku z prodlení požadovaného žalobcem po žalované č. 1 za dobu„ od [datum] do [datum]“ tedy nesrozumitelně, neboť datum, od kterého úrok počíná, předchází dni, k němuž končí a soud I. stupně však tuto vadu žaloby postupem dle § 43 o. s. ř. neodstranil, svým usnesením změnu žaloby takto připustil a odvoláním napadeným rozsudkem ve vyhlášeném znění takto i rozhodl. Dále soudu prvního stupně vytknul, že závěry o vlastnictví, jež činil pouze na základě„ shodných skutkových tvrzení“ účastníků nemohou obstát, když závěr o vlastnickém právu není závěrem skutkovým ale právním, pročež ze shodných tvrzení účastníků o tom, že„ určitá osoba je vlastníkem určité věci“, není možno pro závěr o vlastnickém právu vycházet.

15. Na závěr odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby žalobce postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. vedl k odstranění výše uvedené nesrozumitelnosti jím navržené změny žaloby a pokud nesrozumitelnost žalobcem navržené změny žaloby bude odstraněna, rozhodl o připuštění takovéto změny žaloby. Dále aby vyzval žalobce k označení a předložení důkazů k prokázání vlastnictví pro věc podstatných movitých a nemovitých věcí a tyto při nařízeném jednání provedl k důkazu a učinil na základě nich závěr o tom, kdo je jejich vlastníkem. V případě, že by účastníci svá skutková tvrzení shodně doplnili o údaje o skutkové stránce věci, na jejich základě by mohl uzavřít, kdo je vlastníkem pro věc podstatných movitých a nemovitých věcí (tzn. o nabývacích titulech případně i vkladu vlastnického práva do katastru nemovitých věcí) může z jejich shodných skutkových tvrzení vyjít a na základě nich vlastnické právo k příslušným věcem posoudit. Ve věci poté soud I. stupně znovu rozhodne a v odůvodnění svého rozhodnutí se vyjádří také k podstatným odvolacím námitkám vzneseným žalovanými; rozhodne o nákladech řízení mezi účastníky včetně vedlejšího účastníka a rovněž o nákladech tohoto odvolacího řízení.

16. Následně soud prvního stupně vyzval žalobce k odstranění nesrozumitelnosti jím navržené změny žaloby, žalobce vytýkanou nesrozumitelnost odstranil, a proto byla usnesením Okresního soudu ve Zlíně č. j. 39 C 8/2020-261 ze dne 6. 12. 2021 připuštěna změna žaloby v části, kterou se žalobce nově domáhal, aby žalované č. 1 byla uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 500 Kč za dobu od 9. 11. 2019 (místo zjevně nesprávného data 9. 11. 2020) do 20. 2. 2020. Dále byl žalobce vyzván k označení a předložení důkazů k prokázání vlastnictví pro věc podstatných movitých a nemovitých věcí, tyto soud při nařízeném jednání provedl k důkazu a učinil na základě nich závěr o tom, kdo je jejich vlastníkem (byť byla otázka předmětných vlastnických práv v průběhu celého řízení zjevně nesporná).

17. Předmětem sporu zůstala zejména skutečnost, zda strom, který poškodil traktor, stál na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], jehož vlastníkem je [územní celek] a výše škody, která byla vyčíslena znaleckým posudkem v částce 750 626 Kč a rovněž skutečnost, že důsledkem pádu stromu na traktor byla zanedbaná údržba tohoto stromu, resp. řádná kontrola silniční komunikace a stromů v její blízkosti.

18. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Žalobce je fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění. Oborem činnosti tohoto oprávnění je mj. poskytování technických služeb (výpis ze živnostenského rejstříku žalobce na čl. 31). Žalobce zaslal žalované č. 1 ohledně žalovaného nároku předžalobní výzvu ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] na č. l. 16-17, doručenka datové zprávy na č. l. 17 p.v.). Další předžalobní výzva žalobce ze dne [datum], ve které vyzýval žalovanou č. 1 k náhradě žalované škody do [datum], byla žalované č. 1 doručena dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] na č. l. 24-25, doručenka datové zprávy na č. l. 26). Žalobce zaslal žalovanému č. 2 ohledně žalovaného nároku předžalobní výzvu ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum] a ve které ho vyzýval k náhradě žalované škody do [datum]. Žalovaný č. 2 ve své odpovědi ze dne [datum] odmítl nárok žalobce, uplatněný v jeho předžalobní výzvě ze dne [datum] (odpověď žalovaného č. 2 na uplatnění nároku ze dne [datum] na č. l. 59 p.v.).

19. Věc dopravní nehody ze dne [datum], ke které došlo na silnici III. třídy č. 49020 v km 4,451 v k. ú. [obec] a to ve směru od [obec] na [obec], byla Policií ČR odložena, neboť není dáno podezření z přestupku - přestupek se nestal na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Na místě bylo také zjištěno, že k vyvrácení stromu došlo postupným podemletím, kdy byla narušena kořenová soustava stromu, který rostl na svahu koryta místního toku. Přestupkové jednání obce Želechovice nad Dřevnicí bylo oznámeno na Magistrát města Zlína (vyrozumění Policie ČR o odložení věci ze dne [datum] na č. l. 26 p. v. čl. 80, 81, 82, odložení věci ze dne [datum] na č. l. 92). Dne [datum] v 2:50 hod. došlo na silnici III. třídy č. 49020 v km 4,451 v k. ú. [obec], a to ve směru od [obec] na [obec] k nehodě, při které došlo ke škodě na traktoru NEW HOLLAND TM190, r. v. 2006, [registrační značka], který řídil [jméno] [celé jméno žalobce]. Dále byl poškozen vzrostlý strom, jehož majitelem je obec Želechovice nad Dřevnicí a rovněž i dřevěný ohradník s kovovým pletivem o délce 8,6 m, jehož majitelem je Ing. [jméno] [příjmení] (potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] na č. l. 27, 87, 88, 89). Žalobce je vlastníkem kolového traktoru s obchodním označením NEW HOLLAND TM190, [registrační značka], r. v. 2006 (technický průkaz zvláštního motorového vozidla na č. l. 28-29).

20. Dne [datum] v 2:50 hod. došlo na silnici III. třídy č. 49020 v km 4,451 v k. ú. [obec] a to ve směru od [obec] na [obec] k nehodě, při které došlo ke škodě na traktoru NEW HOLLAND TM190, r. v. 2006, [registrační značka], který řídil [jméno] [celé jméno žalobce]. [příjmení] zkouška na zjištění alkoholu byla u řidiče negativní. Dále byl poškozen vzrostlý strom, jehož majitelem je obec Želechovice nad Dřevnicí a dřevěný ohradník s kovovým pletivem o délce 8,6 m, jehož majitelem je Ing. [jméno] [příjmení]. K dopravní nehodě mezi výše uvedenými věcmi došlo tak, že řidiči [jméno] [celé jméno žalobce] jedoucímu po výše uvedené silnici spadl bezprostředně před vozidlo do jízdní dráhy vzrostlý strom - olše, který dopadl před kabinu vozidla a jehož větve následně dopadly na dřevěný ohradník s kovovým pletivem, který poškodily. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna ani uplatněna. Při této činnosti spadl strom stojící vedle komunikace na jedoucí traktor, a to na čelní nakladač, přičemž tento strom, jak se hrnul proti jízdě traktoru, poničil jeho kabinu. K nehodě došlo na přímém a přehledném úseku silnice mimo obec. Viditelnost byla dobrá, vozovka byla pokryta vrstvou zledovatělého sněhu. Na místě bylo zjištěno poškození traktoru, a to poškození levých dveří kabiny řidič, čelního a zadního a bočního skla, pracovních světel, výfuku, víka motoru, levého ramena nakladače a rámu kabiny řidiče. Dále byl ohledán spadlý strom a zjištěno jeho vyvrácení z kořenové soustavy a poškození ohradníku o délce 8,6m. Obec Želechovice nad Dřevnicí je podezřelá z porušení ustanovení § 42 odst. 1 písm. q) zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, že jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučinila na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vzniklo-li nebezpečí z jeho jednání (protokol o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] na č. l. 85-86, doplnění a změny protokolu o nehodě ze dne [datum] na č. l. 86 p.v.).

21. Žalobce je vlastníkem kolového traktoru s obchodním označením NEW HOLLAND TM190, [registrační značka], r. v. 2006 (technický průkaz zvláštního motorového vozidla na č. l. 28-29). Žalovaný č. 1 je od roku 2009 vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí pro katastrální území Želechovice nad Dřevnicí, [list vlastnictví] na č. l. 256). Silnice III. třídy č. 49020 se nachází na pozemku p. č. [rok] v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí (technická zpráva ze dne [datum] na č. l. 40 p.v .-43). Zlínský kraj je od roku 2001 vlastníkem pozemku p. č. [rok] (silnice) v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí, přičemž právo hospodaření s tímto pozemkem má od roku 2009 žalovaný č. 2 (výpis z katastru nemovitostí pro katastrální území Želechovice nad Dřevnicí, [list vlastnictví] na č. l. 255). Skutečnost, že silnice III. třídy č. 49020 se nachází na pozemku p. č. [rok] v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí, jejímž správcem je žalovaný č. 2, je zřejmá i ze shodných tvrzení účastníků řízení. 22. [právnická osoba] odhadla nahrubo cenu poškozeného traktoru v částce 1 303 265 Kč s výhradou potřeby podrobné diagnostiky všech závad a kontroly funkcí pro upřesnění poruchy (e-mailová korespondence s přílohou ze dne [datum] na č. l. 30-31). Starosta žalované č. 1 [jméno] [příjmení] zaslal dne [datum] Policii ČR geodetické zaměření vyvráceného stromu v k. ú. [obec], podle kterého se strom nacházel na pozemku p. č. 184/28 ve vlastnictví žalované č. 1 (e-mailová korespondence starosty žalované č. 1 ze dne [datum] na č. l. 83). Žalobce zaslal dne [datum] soudnímu znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] požadované fotografie poškozeného stromu a GPS souřadnice od Policie ČR (mailová korespondence ze dne [datum] na č. l. 120-122). Dne [datum] provedl žalovaný č. 2 běžnou prohlídku úseku silnice III/49020: [příjmení] údolí, při které nebyly nalezeny žádné závady (report prohlídek za období [datum] - [datum] na č. l. 126-128). V období od [datum] do [datum] evidoval žalovaný č. 2 na území bývalého okresu [obec a číslo] případů pádů stromů na silnice II. a III. třídy. Na silnici III/49020 byl v daném období evidován pouze pád jednoho stromu, a to toho, který je předmětem probíhajícího řízení (zpráva Ředitelství silnic Zlínského kraje ze dne [datum] na č. l. 134).

23. Vzrostlý strom se v noci vyvrátil přímo na traktor [registrační značka], provádějící zimní údržbu silnice, a to zejména na nakladač a motorový prostor traktoru a následně i kabinu. Došlo k značnému poškození celého traktoru. [příjmení] byl na místě ihned rozřezán hasiči (popis fotodokumentace na č. l. 90-91, dokumentace digitálním fotoaparátem na č. l. 93-94, náčrt místa DN na č. l. 95, fotodokumentace Policie ČR, KŘPZK na č. l. 97, 102-109). Ze zbytků spadlého stromu je zjevné, že rostl na břehu potoka, byl napadený houbami a měl částečné uhnilé kořeny. V bezprostředním okolí spadlého stromu se v současnosti nachází vícero stromů ve velmi špatném stavu a zjevně hrozí jejich pád, u jednoho stromu dokonce hrozí pád na silnici v místech, kde došlo k předmětné dopravní nehodě. Spadlý strom se nacházel mezi dalším souvislým porostem tvořícím okraj lesa a místo, kde se nacházel, bylo přístupné přímo ze silniční komunikace, na které došlo k nehodě (fotografie na č. l. 75-76, fotografie a videozáznam uložené na DVD nosiči žalobce na č. l.. 123 spisu v adresářích: foto 9. 1., [datum]; foto [příjmení] [datum]; foto 7. 10., [datum], video [datum]).

24. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D., znalec v oboru ekonomika a ochrana přírody, se specializací hodnocení stavu a návrh technologie ošetření stromů, diagnostika provozní bezpečnosti stromů, dospěl na základě fotografií spadlého stromu k závěru, že tento strom, který dne [datum] spadl na projíždějící traktor, byl jasan ztepilý o výšce 20m s průměrem kmene 48 cm ve výšce 1,3 m. Jednalo se o dvojkmen rostoucí v korytě potoka v doprovodu komunikace III. třídy na okraji porostu lesního typu s jednostranným zástinem okolními dřevinami. Okolní stromy vykazují pozitivně fototropní růst ve směru ke komunikaci a lze usuzovat, že i předmětný strom vykazoval náklon ve směru na komunikaci. Stav stromu byl evidentně narušený více let. Kolonizace dřeva dřevními houbami je proces, který musí probíhat řádově desítky let, než dojde do fáze, kdy se může projevit i na stabilitě hostitelského stromu. Symptomy zhoršeného zdravotního stavu byly na stromu patrné, a pokud by byla provedena vizuální kontrola tak, jak je to doporučené oborovými standardy, symptomy by byly zjištěné a patřičným způsobem by se odrazily v navrženém typu pěstebního přístupu. Ze skutečnosti, že v průběhu několika let nebyla provedená odpovídající kontrola stromu a nebyl realizovaný stabilizační zásah, event. jeho odstranění, znalec usoudil, že došlo k selhání zejména v důsledku zanedbané péče ze strany vlastníka stromu. Součástí znaleckého posudku je výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že žalovaná č. 1 je vlastníkem pozemku p. č. 184/28 v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí. Znalec při zpracování posudku prohlásil, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] č. 79-3 261/19 ze dne [datum] na č. l. 18-23).

25. Z doplňující výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. soud zjistil, že příčinou pádu stromu byla masivní infekce dřevními houbami na bázi kmene a kořenového systému. Terénní šetření neprováděl, vycházel z poskytnutých podkladů, které jsou označeny v příloze posudku. Na foto č. 3 je patrné, že strom se vyvrátil ze svahu mezi komunikací a vodním tokem, což může znamenat, že byl růstově ovlivněný stanovištními poměry. Obecně se statický kořenový systém nachází přibližně v průmětu koruny stromů, ovšem kořeny stromů rostou oportunisticky, tzn., že pokud je ve směru růstu překážka, dochází k jejich deformaci. Přesněji se k poloze kořenového systému, zda se nacházel v potoce nebo v břehu, nemůže vyjádřit. Na bázi kmene byla patrná přítomnost plodnice dřevných hub, což indikuje kolonizaci dřeva a jejich rozklad. Z toho vyvodil, že pokud by strom viděla kvalifikovaná osoba, byla by schopna navrhnout nějaké pěstební řešení. K obrázku č. 5 - plodnice zabírají cca 20 % obvodu kmene, plodnice obecně jsou generativní orgány, není tam přímá vazba na rozsah hniloby, ale v daném případě šlo o saprofytické houby, což znamená, že odumření této části kmene muselo probíhat dlouhodobě a nejednalo se o žádný akutní jev. Podle odhadu asi 5 let. Tento typ hub vytváří víceleté plodnice, 2 až 3 roky musely být tyto plodnice patrné. I před tím tam pravděpodobně měly být vidět jiné symptomy kolonizace, např. růstové deprese, tzn. omezení růstu určité části kmene. U koruny stromu se projevoval jednostranný zástin okolním porostem, lze předpokládat, že koruna byla více vysunuta nad těleso komunikace. Nelze vyloučit ani mírný náklon, neboť strom se snaží růst za světlem. Podle odhadu byla koruna více vykloněná nad těleso komunikace. Laik by pravděpodobně nepoznal, že by předmětný strom vyžadoval nějaký stabilizační zásah. Ale kvalifikovaná osoba k provádění kontrol v dendrologickém smyslu, by měla stav stromu odhalit a navrhnout nějaký stabilizační zásah. S vysokou mírou jistoty se nejednalo o vyvrácení zdravého stromu - viz obrázek č. 7, na kterém jsou patrné známky houbové infekce. Stav podloží určitě mohl být jedním z faktorů. Pokud se ale podloží dynamicky nemění, tak mají stromy schopnost adaptace na dané místo. Pouhou přítomnost vodního toku v blízkosti kmene nelze interpretovat jako důvod k vyvrácení stromů.

26. Z hodnocení znalce videozáznamu na DVD nosiči žalobce na čl. 123 - stav 1:15 min. soud zjistil, že zde zachycený strom znalec zhodnotil jako zřejmé a bezprostřední ohrožení provozu (zákon č. 114 o ochraně přírody, asi § 8 odst. 4.) Toto by samozřejmě poznal i laik. U stavu 2:36 min. znalec uvedl, že je zde patrný vícekmen s infikovanou bází kmene se známkami počínajícího rozpadu, což by opět kvalifikoval jako když ne havarijní stav, tak minimálně vysoké riziko. U stavu 4:15 min. je podle znalce podobný druh dřevní houby. U stavu 4:53 min. jsou nepochybné známky odumření stromu.

27. Společnost [právnická osoba], zaměřila kořenový val a okolí autonehody. Obvod kořenového valu spadlého stromu se nachází na pozemku p. [číslo] ve vlastnictví obce Želechovice nad Dřevnicí. Nepatrná část kořenového valu se nacházela i na sousedním pozemku obce Želechovice nad Dřevnicí, a to p. č. 2487. Zaměření kořenového valu, včetně jeho zákresu do katastrální mapy, ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. [jméno] [příjmení] (technická zpráva ze dne [datum] na č. l. 40 p.v .-43). Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnance společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že osobně zaměřoval kořenový val dle technické zprávy ze dne [datum]. Kořenový val nacházel na pozemku p. č. 184/28, jak je uvedeno v technické zprávě. Kořenový val mu označil žalobce. Kořenový val je prostor, resp. díra po vyvráceném stromě. [příjmení] č. [datum] v technické zprávě představují zaměřené hrany kořenového valu. Kružnice jen zobrazuje prostor. Jedná se hranu otvoru po původním kořenu v zemině. Většina kruhu se nachází v potoce. [příjmení] 11, 12, 13 jsou platné, kružnice je možný odhad prostoru, kde strom rostl. Je možné, že všechny stromy, které tam jsou, podemílá voda. [příjmení] 11, 12, 13 jsou ve středu kořenového systému. Po nahlédnutí na začátek videozáznamu (na DVD nosiči č. l. 123) svědek uvedl, že body 11, 12, 13 jsou hrany travnaté části nad vývratem, což tvoří půlkruh. [příjmení] kružnice je jeho předpoklad, je možné, že kořenový systém zasahoval do koryta potoka. Ohledně výškových poměrů – bod č. 12 je od komunikace, která je označena bodem č. 4, níže asi o cca 40 cm. Přesnost kódu kvality znamená, že mapa má určité kódy přesnosti, kód 3 znamená přesnost plus mínus 14 cm. 28. [jméno] [příjmení], znalec v oboru strojírenství a ekonomika, se specializací ceny a odhady motorových vozidel, dospěl na základě fyzické prohlídky k závěru, že poškozený traktor NEW HOLLAND TM190, [registrační značka], r. v. 2006 je nefunkční a náklady na jeho opravu z důvodu jeho úplného zničení činí částku 1 587 950 Kč. Výši majetkové újmy stanovil v částce 750 626 Kč, jakožto rozdíl obvyklé ceny traktoru před poškozením ve výši 906 000 Kč a ceny prodejných zbytků traktoru ve výši 155 374 Kč. Znalec při zpracování posudku prohlásil, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku (znalecký posudek [jméno] [příjmení] č. 3122/018/19 ze dne [datum] na č. l. 36-41). Z doplňující výpovědi znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obvyklou cenu zjišťoval porovnáním inzerovaných cen obdobných zemědělských strojů v obdobném stavu, a to nejen v ČR ale i v rámci celé Evropy. Aplikaci Eurotax Czech nemohl použít, neboť tato nemá v databázi zemědělské stroje, nachází se tam jen osobní či nákladní auta. Ohledně zjištění obvyklé ceny dal dotazy k prodejcům této techniky podle roku pořízení traktoru. Většinou řešil telefonicky. Obvyklou cenu traktoru zjistil porovnávací metodou, podle cen, jaké se nabízely na trhu. Podklady může soudu dodatečně předložit. Uvedený počet ujetých km přepočítal z motohodin, porovnáním vzhledem ke stáří traktoru. Na daném traktoru byly údaje o moto hodinách či ujetých kilometrech nečitelné, podíval se na ostatní obdobné traktory, kolik měly natočeno. Jednalo se jeho odhad podle stáří traktoru. Jejich opotřebení bývá obdobné. Co se týče ceny prodejných zbytků traktoru, dělal telefonický průzkum trhu. V ceně zohlednil i problematické využití použitých dílů u této techniky. Traktor byl po nehodě nepojízdný. Podle toho, jak ho viděl, tak ho ani nezkoušeli nastartovat, neboť by jeho zprovoznění bylo nákladné. Pokud je poškozena elektroinstalace, tak už to není schopen nikdo opravit. Např. převodovka je v tomto případě natolik komplikovaná, že ji není schopen nikdo na místě opravit. K popisu jednotlivých poškození dospěl na základě sdělení zadavatele a ohledání traktoru. Znalec [jméno] [příjmení] při stanovení obvyklé ceny poškozeného traktoru New Holand TM 190 vycházel z porovnání inzerovaných cen stejného typu traktorů v obdobném stavu, konkrétně osmi webových inzerátů z několika zemí EU (podklady znalce k výpočtu obvyklé ceny traktoru New Holand TM 190 na č. l. 153-161). Předmětný traktor byl v důsledku nehody vážně poškozen (fotodokumentace traktoru zachycující stav před nehodou a po ní na č. l. 165-184). Dne [datum] provedla [právnická osoba] v [obec] prohlídku poškozeného traktoru NEW HOLLAND TM190, r. v. 2006, [registrační značka] s tím, že náklad na jeho opravu překročí obvyklou cenu vozidla. Likvidace bude provedena formou totální škody s odpočtem použitelných zbytků (zápis [obec] pojišťovny o poškození motorového vozidla ze dne [datum] na č. l. 185, příloha č. 1 k zápisu o poškození motorového vozidla na č. l. 186). Dne [datum] sdělil Magistrát města Zlína, že ve věci přestupku proti obci [obec] na základě oznámení Policie ČR č. j. KRPZ-21391/P 2019 -150506 pro podezření z porušení ustanovení § 42b odst. 1 písm. q) zákona č. 13/1997 Sb. nebylo zatím správním orgánem rozhodnuto, tento orgán rozhodne neprodleně po doplnění všech souvisejících skutečností (sdělení Magistrátu města Zlína č. j. MMZL- DSŘ -004272/2021/ ze dne [datum] na č. l. 190). Magistrát města Zlína dne [datum] vyrozuměl žalobce o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody v přestupkovém řízení vedeném proti žalované č. 1 z důvodu, že jako vlastník nemovitosti v sousedství silnice č. III/49020 neučinila na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění pádu stromu na silnici (vyrozumění Magistrátu města Zlína č. j. MMZL- DSŘ -0024843 2019 ze dne [datum] na č. l. 193).

29. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalobce, soud zjistil, že při průjezdu na pozemní komunikaci ve směru od [obec] na něj znenadání spadl strom. Bylo to velmi rychlé. Strom viděl, až byl před ním v úhlu 45 stupňů a najednou se ozvala rána. Strom spadl na nakladač a částečně na kabinu. Byla noc a viděl jen tolik, kolik mu dosvítila pracovní světla na traktoru. V tu dobu už tolik nesněžilo, už se uklízel sníh, co byl na cestě. V době pádu ještě padal drobný sníh. V době, kdy se stala nehoda, to vypadalo, že na stromech již žádný sníh není. Pokud si vzpomíná, tak nebyl ani žádný vítr. Pořizoval si fotografie z místa nehody. Před nehodou byl technický stav traktoru normální a vše na něm fungovalo. Neměl žádnou závadu, která by se měla opravit. Po nehodě zavolal policii, hasiče a bratra. Hned po nehodě hasiči odřezali strom, aby mohli traktor odklidit. Traktor poté převezli do [obec] do kryté haly. Traktor byl schopen odjet sám na nižší kvalt. Běžně řadit s ním nešlo. Poté se na traktor přijel podívat pojišťovák. Až po roce, když se s traktorem nic nedělo, tak ho částečně zprovoznili, aby s ním bylo možné pracovat na farmě. Používají ho ke zvedání balíků ke zvířatům. Nic jiného se s ním nedá dělat. Opravu traktoru si dělali svépomocí. Narovnal se nakladač, aby se mohl hýbat nahoru a dolů a opravila se elektronika, aby se traktor hýbal dopředu a dozadu. Částečně se narovnala kabina, aby ji mohli zasklít a do traktoru neteklo. Z náhradních dílů se zatím kupovala pouze okna. V současné době se nakladač se sice hýbe, ale je stále ohnutý. Traktor při jízdě táhne doprava a nikdo neví proč. Teče olej z převodovky. Nejde řadit vyšší rychlost. Řídící jednotku nechali spravit, ale stále není zcela funkční. Motor nejede na plný výkon, jak by měl jet, ale jen v nějakém nouzovém režimu. Jsou poškozené i další věci, je toho moc, ani to neumí všechno vyjmenovat. Traktor byl pořízen proto, aby pracoval v lesnictví a taky i v zemědělství. Ve stavu v jakém je nyní, nemůže plnit svůj účel.

30. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že znalci poskytl všechny fotografie, které fotil v den nehody, po komunikaci se znalcem se ještě den po nehodě pořizovaly další podrobnější fotografie, které mu byly taktéž zaslány. Fotografie pořizoval on a slečna [příjmení]. Traktor je v současné době částečně opraven, tak by byl aspoň schopný alespoň nějakým způsobem vykonávat to nejnutnější, na co ho potřeboval. Normálně se ale v tomto stavu traktor provozovat nedá. Používá ho převážně kvůli čelnímu nakladači, na krmení zvířat, na podávání balíků přímo ke zvířatům. Rám traktoru se trochu srovnal, aby do něj neteklo, opravila se poškozená střecha, blatníky, aby držely a nějaké drobnosti. Opravila se i elektroinstalace, která byla poškozena. Opravila se řídící jednotka převodovky. Narovnal se čelní nakladač a s traktorem je nyní možno se pohybovat s tím, že motor jede v omezeném výkonu, z prostoru mezi motorem a převodovkou vytéká převodový olej. Opravu nedokáže vyčíslit, protože si většinu oprav, kromě řídící jednotky, dělal sám. Opravy zatím stály pouze spoustu času, kromě skel, které kupoval.

31. Z účastnické výpovědi Bc. [jméno] [příjmení], starosty žalované č. 1, soud zjistil, že prováděnou kontrolu zeleně obce je třeba rozdělit do zájmových okruhů. Na prvním místě je okolí veřejných budov, zejm. okolí základních a mateřských škol, kde probíhá kontrola bezpečnosti vegetace cca 6x, možná i vícekrát do roka, zejm. po každém větším větru, zda nejsou ulomené větve, či stromy nehrozí pádem. Stejně tak probíhá kontrola podél pěších komunikací a místních komunikací, které jsou ve správě obce. Zvláštní pozornost vyžadují památné stromy, které jsou chráněny zákonem, i zde obec provádí pravidelnou kontrolu specializovanou dendrologickou firmou, včetně ošetření. Dále obec vlastní cca 246 ha lesa a na správu a hospodaření v lesních porostech mají sjednaného odborného lesního hospodáře. V úseku silnice 3. třídy, kterou má ve správě Zlínský kraj, provádí kontrolu okolních porostů nahodile, min. 1x za rok. Případně reagují na podněty jiných osob. V posledních 3 letech, čili od roku 2018 do roku 2020 včetně, v úseku [obec] [ulice] údolí provedli kácení cca 13 nebezpečných stromů. [příjmení] je v tom, že stromy vesměs vyrůstají z břehové hrany vodního toku, který mají ve správě Lesy ČR. Kořenový systém zároveň zpevňuje břehy vodního toku a každé takové kácení musí být projednáno se správcem vodního toku, aby nedocházelo k vymílání břehů. Kácení vesměs provádí odborná firma na rizikové kácení, protože je to u veřejné komunikace a na nepřístupných místech. V oblasti od [anonymizováno] pasek až k [anonymizováno] údolí projednávali kácení se správcem vodního toku, konkrétně u hasičské zbrojnice, potom blíž k obci v místě označeném„ U [anonymizováno]“ a v roce 2019 káceli i v [anonymizováno] údolí, zejm. jasany. Ohledně inkriminovaného úseku požádali geodeta, aby jim určil úseky a pozemky přiléhající ke komunikaci, které jsou ve vlastnictví obce, neboť jsou tam různí vlastníci pozemků a není patrné, co komu patří. A tento úsek ve spolupráci s odborným lesním hospodářem prohlédli v roce 2019. Poté se vykácelo asi 6 ks jasanů. Není si jistý, jestli v době jejich prohlídky byly stromy v takovém stromu jako na videozáznamu a rovněž neví, zda tyto stromy se nachází na pozemku ve vlastnictví jejich obce. V místě pádu žádné kácení před rokem 2019 neprováděli.

32. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci za zpracování svého znaleckého posudku dne [datum] částku 4 114 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] (faktura č. 190108 ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum] na č. l. 32). Soudní znalec [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci za zpracování svého znaleckého posudku dne [datum] částku 3 500 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] (faktura č. 2019 ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum] na č. l. 34). Společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci za zaměření kořenového valu v k. ú. [obec] dne [datum] částku 7 260 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] (faktura č. 21900272 ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum] na č. l. 35).

33. Z dalších provedených důkazů (např. záznam o přijetí oznámení Policie ČR, KŘPZK ze dne [datum] na č. l. 84, odložení věci Policie ČR, KŘPZK ze dne [datum] na č. l. 96, střediskový deník za období [datum] do [datum] na č. l. 135, deník zimní údržby za období od [datum] do [datum] na č. l. 136, deník zimní údržby za období od [datum] do [datum] na č. l. 137-142) soud žádné pro věc rozhodné skutečnosti nezjistil. Další účastníky navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť měly prokázat skutečnosti, které již byly dostatečně prokázány dosud provedenými důkazy (např. ohledání místa nehody a ustanovení znalce z oboru ekonomika za účelem stanovení výše způsobené újmy), nebo které nebyly vzhledem k níže uvedeným právním závěrům pro rozhodnutí soudu ve věci významné. K důkaznímu návrhu na ohledání místa nehody lze ještě doplnit, že vzhledem k době uplynulé od nehody a následné likvidaci stromu je soud přesvědčen, že takový důkaz není způsobilý přinést jakékoliv další relevantní skutečnosti, natož vyvrátit odborné zeměměřičské závěry, neboť soud, ani účastníci řízení resp. jejich zástupci, nejsou odborníky v daném oboru.

34. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 9. 1. 2019 v 2:50 hod. došlo na silnici III. třídy v k. ú. [obec] k nehodě, při které došlo k náhlému pádu stromu na traktor žalobce, který v rámci provádění zimní údržby komunikace řídil [jméno] [celé jméno žalobce]. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla v rámci šetření této nehody Policií ČR zjištěna ani uplatněna. Strom spadl na čelní nakladač jedoucího traktoru a když se hrnul proti jízdě traktoru, poničil jeho kabinu. Silnice, na které došlo k výše uvedené nehodě je ve vlastnictví Zlínského kraje. Traktor se se stal následkem nehody nepojízdný do té doby, než byl žalobcem svépomocí opraven do té míry, že je schopen vykonávat některé činnosti, nikoliv však takové činnosti, k jejichž účelu byl pořízen. V současném stavu rovněž zjevně není technicky způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Pád stromu na traktor zapříčinil tzv. totální škodu, kdy předpokládané náklady na opravu vozidla přesáhnou obvyklou cenu vozidla v době jeho poškození a jeho uvedení do původního stavu se již nejeví hospodárné. Žalobci vznikla důsledkem této události škoda ve výši 750 626 Kč, představující rozdíl obvyklé ceny traktoru před poškozením a po poškození (což představuje cena prodejných zbytků traktoru). Výše i rozsah škody byly dostatečně prokázány znaleckým posudkem a ústní výpovědí znalce, a zároveň i předloženými podklady ke zpracování znaleckého posudku, výsledky šetření dopravní nehody Policií ČR a zápisem [obec] pojišťovny o rozsahu poškození traktoru. S těmito důkazy zcela korespondují i výpovědi řidiče traktoru a žalobce. Samotná skutečnost, že poškozený traktor byl hned po nehodě schopen sám (byť s jízdním omezením) odjet na místo svého odstavení, na těchto zjištěních nemůže ničeho změnit. Pokud se týká provozuschopnosti, tak je traktor z povahy věci výrazně odolnější konstrukce než např. osobní automobil (to však samozřejmě neznamená, že bez výraznější úhony přečká i pád vzrostlého stromu). Znalecký posudek [jméno] [příjmení] obsahoval doložku vědomosti následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku a proto soud při provádění a hodnocení tohoto důkazu postupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem (viz § 127a o. s. ř.). Tento posudek obsahoval všechny nezbytné formální náležitosti a znalecké závěry v něm obsažené byly dostatečně a srozumitelně odůvodněny. Své závěry pak znalec podrobněji vysvětlil a doplnil ve své výpovědi a soud o nich nemá žádné důvodné pochybnosti, zejména když znalec poškozený traktor osobně prohlédl. Skutečnost, že spadlý strom vyrůstal na pozemku ve vlastnictví žalované č. 1 v katastrálním území Želechovice nad Dřevnicí (p. č [číslo] a svou nepatrnou části na pozemku [parcelní číslo]) byla spolehlivě prokázána odborným zaměřením polohy kořenového valu úředně oprávněného zeměměřičského inženýra ve spojení se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost vyplývá rovněž i z výsledků šetření dopravní Policií ČR a e-mailového sdělení starosty žalované č.

1. V tomto kontextu se popírání vlastnictví spadlého stromu žalovanou č. 1 i zpochybňování nevýznamných detailů změření polohy jeho kořenového valu, soudu jeví jako zcela účelové a nevěrohodné. Vzhledem k dispozici výše uvedených pozemků žalované č. 1, komunikace, na které došlo k nehodě a kořenového valu spadlého stromu, je použitá přesnost i měřítko zaměření zcela dostatečné.

35. Znaleckým posouzením bylo zjištěno, že příčinou pádu stromu žalované č. 1 byla masivní infekce dřevními houbami na bázi kmene a kořenového systému s tím, že pokud by strom viděla kvalifikovaná osoba, byla by schopna navrhnout nějaké pěstební řešení. Ze skutečnosti, že v průběhu několika let nebyla provedena odpovídající kontrola stromu a nebyl realizovaný stabilizační zásah, event. jeho odstranění, znalec usoudil, že došlo k selhání zejména v důsledku zanedbané péče ze strany vlastníka stromu. Koruna spadlého stromu byla více vykloněná nad těleso komunikace. Pouhá přítomnost vodního toku v blízkosti kmene spadlého stromu nebyla důvodem k jeho vyvrácení. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. obsahoval doložku vědomosti následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku a proto soud při provádění a hodnocení tohoto důkazu postupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem (viz § 127a o. s. ř.). Tento posudek obsahoval všechny nezbytné formální náležitosti a znalecké závěry v něm obsažené byly náležitě a srozumitelně odůvodněny. Své závěry pak znalec podrobněji vysvětlil a doplnil ve své výpovědi a soud o nich nemá žádné důvodné pochybnosti. Věrohodnosti znaleckého posudku neubírá ani skutečnost, že byl vypracován na základě předložených fotografií obzvláště, když si znalec vyžádal jejich konkrétní doplnění. Jelikož byl spadlý strom ihned po nehodě rozřezán a následně odstraněn, byl takový postup znalce legitimní. Znalecké závěry navíc odpovídají i zjištěním soudu z fotografií a videozáznamu místa nehody a jeho bezprostředního okolí. Spadlý strom se nacházel hned u silniční komunikace, kterou spravoval žalovaný č. 2 a při svém pádu poškodil plot pozemku, nacházející se na druhé straně silnice. Místo, kde se spadlý strom nacházel, bylo přístupné přímo ze silniční komunikace. Spadlý strom vyrůstal mezi dalším souvislým porostem tvořícím okraj lesa a v současné době se zde nachází vícero stromů ve velmi špatném stavu a zjevně hrozí jejich pád, u jednoho stromu dokonce hrozí pád na silnici v místech, kde došlo k předmětné dopravní nehodě. Podle výpovědi příslušného znalce tento strom dokonce představuje zřejmé a bezprostřední ohrožení provozu, když v takovém případě není nutné povolení orgánu ochrany přírody ke kácení takové dřeviny, což by poznal i laik. Z odborného zaměření polohy kořenového valu je přitom zřejmé, že v okolí místa nehody se podél příslušné strany silnice nacházejí pouze pozemky žalované č. 1 (p. č. 184/28 a p. č. 2487). Žalovaná č. 1 přes zjevně špatný stav stromů na jejím pozemku podél komunikace, na které došlo k nehodě, kontrole těchto stromů nevěnovala min. po dobu 5 let nezbytnou a situaci odpovídající pozornost, přestože u některých vybraných stromů provádí jejich kontrolu prostřednictvím specializované dendrologické firmy, a na správu a hospodaření v lesních porostech má sjednaného odborného lesního hospodáře.

36. Správní orgán dosud nerozhodl ve věci přestupkového řízení, vedeného proti žalované č. 1 na základě oznámení Policie ČR pro podezření z porušení ustanovení § 42b odst. 1 písm. q) zákona č. 13/1997 Sb. z důvodu, že jako vlastník nemovitosti v sousedství silnice č. III/49020 neučinila na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění pádu stromu na silnici. Všechny výše uvedené skutkové závěry vyplývají nejen z jednotlivých provedených důkazů, ale rovněž i z jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.

37. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem k době jeho vzniku posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník). Důvodem je skutečnost, že k porušení právní povinnosti žalovaných (a také vzniku škody) prokazatelně došlo až v průběhu posledních pěti let od vyhotovení znaleckého posudku Ing. [příjmení], tzn. až po dni [datum], kdy tento zákon nabyl účinnosti (§ 3079 odst. 1 občanského zákoníku). Podle závěru soudu žalovaná č. 1 odpovídá za škodu v postavení vlastníka spadlého stromu, který zanedbal náležitý dohled podle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku a žalovaný č. 2 v postavení správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje, který porušil své povinnosti podle § 2901 občanského zákoníku a podle § 22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (o lesích). Právní kvalifikace nároku žalobcem není pro soud závazná, neboť právní posouzení věci podle předpisů hmotného práva náleží soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 13, pod C 962). Ale i v případě, pokud by soud nárok žalobce na náhradu škody měl posuzovat podle dřívější právní úpravy (starého občanského zákoníku), dospěl by ke stejnému závěru o povinnosti žalovaných k náhradě škody v žalované výši. Žalovaná č. 1 by odpovídala za vzniklou škodu v postavení vlastníka spadlého stromu podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., který porušil svou právní povinnost tzv. generální prevence podle § 415 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný č. 2 by odpovídal za vzniklou škodu v postavení správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje, který porušil své prevenční právní povinnosti podle § 415 zákona č. 40/1964 Sb. a podle § 22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (o lesích). Výše náhrady škody by se pak opírala o ustanovení § 442 a 443 a solidární odpovědnost žalovaných o ustanovení § 438 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.

38. Podle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. Ustanovení § 2937 odst. 2 občanského zákoníku podle názoru soudu aplikovat z povahy věci nelze, neboť předmětný strom nebyl vyhozen ani nespadl z místnosti nebo jiného podobného místa. Odpovědnost podle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku je koncipována jako odpovědnost objektivní bez ohledu na zavinění škůdce, který má možnost prokázat naplnění tzv. liberačního důvodu, že nezanedbal náležitý dohled a že pád stromu nemohl předvídat ani mu zabránit. V řízení bylo prokázáno, že spadlý strom způsobil škodu žalobci sám od sebe, neboť spadl v důsledku svého velmi špatného zdravotního stavu bez bezprostředního vnějšího vlivu (absentovaly nějaké mimořádné okolnosti, které by jeho pád mohly také způsobit). Nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by povinnost dohledu nad stromem měl mít namísto jeho vlastníka někdo jiný. Mezi zanedbáním náležitého dohledu žalované č. 1 nad stromem v jejím vlastnictví, jeho následným pádem na traktor žalobce a vznikem žalované újmy soud shledal bezprostřední příčinnou souvislost, přičemž žalovaná č. 1 za škodu odpovídá v plném rozsahu.

39. Soud má za to, že povinnost náležitého dohledu podle výše citovaného ustanovení představuje vyšší míru odpovědnosti a povinností vlastníka věci, než ta, která vyplývá z obecné prevenční povinnosti upravené v ustanovení § 2900 nebo zakročovací povinnosti upravené v § 2901 občanského zákoníku. Jelikož se rostlinstvo ze zákona považuje za součást pozemku (§ 507 občanského zákoníku) a strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen (§ 1067 občanského zákoníku) byla žalovaná č. 1 jako vlastník předmětných pozemků rovněž vlastníkem i stromů na nich rostoucích, tzn. i předmětného spadlého stromu. Žalovaná č. 1 proto jako vlastník stromu byla povinna zachovávat minimálně takový stupeň bedlivosti, který po ní vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci bylo možné rozumně požadovat a který by byl způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Soud má za to, že žalované č. 1 lze vytýkat zanedbání náležité péče a dohledu nad majetkem, neboť předmětný strom nebyl ze strany žalované č. 1 řádně udržován ani řádně kontrolován v intervalech přiměřených reálnému nebezpečí jeho pádu vzhledem k jeho dlouholetému viditelnému poškození dřevními houbami, což ještě neznamená, že by žalovaná č. 1 musela předvídat každý v budoucnu možný vznik škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 618/2001 ze dne 25. 2. 2003). Žalovaná č. 1 nereagovala na závažné postižení stromu dřevokaznou houbou, ač to bylo zjistitelné i bez složitějších technických postupů a nepřijala žádné opatření k zabránění pádu narušeného stromu na silniční komunikaci. Vzhledem k umístění stromu v bezprostřední blízkosti silniční komunikace a způsobu jeho růstu (náklon nad silnicí) bylo na místě vyžadovat vyšší intenzitu péče vlastníka než v běžném případě. Žalovaná č. 1 tomu měla přizpůsobit svou činnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3354/2011 ze dne 28. 2. 2013).

40. Zanedbání náležitého dohledu je zjevné ze znaleckého posudku a doplňující výpovědi znalce, ze kterých bylo zjištěno, že několik let nebyla provedena odpovídající kontrola stromu a nebyl realizovaný stabilizační zásah, přestože symptomy zhoršeného zdravotního stromu byly patrné a zjistitelné vizuální kontrolou. S tímto zjištěním zcela korespondují i další provedené důkazy, a to fotografie a videozáznam místa nehody a jeho bezprostředního okolí, kde se nacházejí další stromy ve zjevně špatném stavu hrozící pádem, a to dokonce i na stejnou komunikaci. Soud má za to, že takový požadavek péče nepřesahuje rozumnou míru řádného a odpovědného nakládání s věcí. Pokud by žalovaná č. 1 se zvýšenou péčí řádně pečovala i o stromy, naklánějící se nad silniční komunikaci, bylo možné škodě zabránit i zběžnou prohlídkou, ať už odbornými zaměstnanci nebo pověřenou odbornou společností. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1063/2017 na žádného vlastníka pozemku jistě nelze v rámci prevenční povinnosti klást nepřiměřené nároky, přenášet na něj odpovědnost za vznik všech možných újem na životě, zdraví či majetku, takový požadavek by se rovnal objektivní odpovědnosti za škodu. Vždy je ale povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. Tato povinnost je zvýrazněna, jde-li o obec, tedy o veřejnoprávní korporaci, jejímž účelem je mj. péče o obyvatele na daném území, ochrana a rozvoj jejich zdraví.

41. Pokud se žalovaná č. 1 chtěla své odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit odkazem na ust. § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), tak uvedené ustanovení pouze stanoví, že správou vodních toků se rozumí povinnost pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa. V projednávané věci však spadlý strom zjevně netvořil žádnou překážku znemožňující plynulý odtok vody při povodni (tuto skutečnost ani nikdo netvrdil) a navíc má soud zato, že se strom nacházel na pozemku určeném k plnění funkce lesa (dále viz odst. 44 odůvodnění rozsudku).

42. Žalovaný č. 2 rovněž odpovídá žalobci v plném rozsahu za vzniklou škodu, jelikož jako správce pozemní komunikace ve vlastnictví Zlínského kraje odpovídajícím způsobem neprováděl kontrolu vegetace rostoucí podél veřejné dopravní infrastruktury. Vlastníkem silnice III. třídy, na které došlo k pádu stromu je Zlínský kraj, na jehož území se tato silnice nachází (§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích). Vlastník silnice povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy (§ 9 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.). V daném případě vlastník silnice zajišťoval výkon její správy prostřednictvím správce, což je žalovaný č. 2 jako právnická osoba zřízená vlastníkem silnice (§ 9 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.). Vzhledem k této skutečnosti může být i žalovaný č. 2 pasivně legitimován k řízení o náhradě škody. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody (§ 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb.). V projednávané věci bylo prokázáno, že spadlý strom nerostl na silničním pozemku, na kterém je umístěno těleso silnice (viz § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.) a rovněž ani na pomocném silničním pozemku, což je pruh pozemku přilehlý po obou stranách k tělesu silnice mimo souvisle zastavené území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby silnice, pokud je ve vlastnictví vlastníka silnice (viz § odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.). Proto spadlý strom nelze považovat za silniční vegetaci (§ 15 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.) a tím pádem ani za příslušenství silnice (§ 13 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb.). Příčinou vzniku škody nebyla ani závada ve sjízdnosti předmětné silnice (§ 27 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.), neboť náhlý pád stromu z důvodu jeho vnitřní příčiny nijak nesouvisel se stavebním nebo dopravně technickým stavem pozemní komunikace a proto jej nelze označit za závadu ve sjízdnosti, jež by byla příčinou vzniklé škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 134/2014 ze dne 26. 1. 2016).

43. Vzhledem k tomu, že žalovanému č. 2 není vyčítáno komisivní (aktivní) jednání, které mělo způsobit vzniklou škodu, nelze založit jeho odpovědnost k náhradě vzniklé škody podle § 2900 občanského zákoníku (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1511 – 1516). Podle názoru soudu však žalovaný č. 2 porušil obecnou zakročovací povinnost podle § 2901 občanského zákoníku, podle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Soud má za to, že bylo v možnostech a schopnostech žalovaného č. 2 vzniklou újmu snadno odvrátit tím, že by na zjevně špatný stav stromu a hrozící nebezpečí upozornil vlastníka stromu a umístil na silnici odpovídající dopravní značení, které by upozorňovalo na hrozící pád stromu. Žalovaný č. 2, jehož účelem a předmětem činnosti je mj. údržba a správa všech silnic ve vlastnictví Zlínského kraje, včetně jejich součástí a příslušenství (tzn. včetně stromů a jiných porostů), musí k plnění své funkce disponovat personálem s odbornými znalostmi i zkušenostmi, a proto měl v rámci své specializované činnosti vyhodnotit rizika, která hrozí osobám a motorovým vozidlům, využívajícím předmětnou komunikaci.

44. Žalovaný č. 2 (jako správce předmětné silnice) byl dále podle § 22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) povinen provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jeho pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa byl povinen provedení opatření strpět. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa mj. i pozemek s lesními porosty, přičemž z fotodokumentace místa nehody i znaleckého posudku je zřejmé, že se předmětný strom nacházel na pozemku s lesními porosty. Žalovaný č. 2 však výše uvedené zabezpečovací povinnosti před hrozící škodou na silniční komunikaci, kterou měl místo vlastníka ve své správě, resp. na osobách a věcech se na komunikaci vyskytujících, nedostál. V daném případě se rozhodně nejednalo o zdravý strom s adekvátním kořenovým systémem, jehož vyvrácení by bylo nepředvídatelnou událostí způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek, když samotná okolnost, že strom rostl v náklonu nad silnicí, nepředstavovala důvod jeho pádu. V dané situaci bylo objektivně možno nebezpečí pádu stromu předvídat a žalovaného č. 2 tížila povinnost k provedení nezbytně nutných opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě pádem stromu ze sousedního pozemku. Soud má za to, že požadovaný stupeň bedlivosti žalovaného č. 2 není excesivní a vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci odpovídá rozumnému požadavku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2358/2013 ze dne 2. 4. 2014). Žalovaný č. 2 nereagoval na dlouholeté závažné postižení stromu dřevokaznou houbou, ač to bylo zjistitelné i bez složitějších technických postupů a nepřijal žádné opatření k zabránění pádu narušeného stromu na silniční komunikaci. Vzhledem k umístění stromu v bezprostřední blízkosti silniční komunikace a způsobu jeho růstu (náklon nad silnicí) bylo na místě vyžadovat vyšší intenzitu pozornosti než v běžném případě. Navíc se v místě nehody v bezprostřední blízkosti komunikace nachází vícero stromů ve zjevně špatném stavu, které dokonce zjevně hrozí pádem na komunikaci a bezprostředně ohrožují provoz na této komunikaci, což zjevně signalizuje potřebu zvýšené pozornosti žalovaného č.

2. Podstatné jsou přitom objektivní možnosti žalovaného a jejich meze, nikoliv subjektivní náhled žalovaného na věc. Mezi porušením povinnosti žalovaného č. 2 podle § 2901 občanského zákoníku a podle § 22 odst. 1 lesního zákona, následným pádem stromu žalované č. 1 na traktor žalobce a vznikem žalované újmy soud shledal bezprostřední příčinnou souvislost.

45. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku se při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Přiznaná peněžitá náhrada, o kterou poškozený požádal místo naturální restituce, představuje částku nutnou k obnovení původního stavu. Jedná se o skutečnou škodu žalobce, která mu vznikla důsledkem pádu stromu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2782/2017 ze dne 11. 10. 2017 majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, spočívá v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě. Cena obvyklá pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostřední státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko prodejnosti věci. Je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo. Pokud by poškozenému byly nahrazeny pouze náklady na opravu věci, a nikoli již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřinášela by již věc svému vlastníku stejný užitek, a škoda způsobená protiprávním jednáním či škodnou událostí by mu tak nebyla nahrazena v plném rozsahu. Soud má za to, že projednávané věci byla výše škody spolehlivě prokázána znaleckým posudkem příslušného znalce [jméno] [příjmení] ve spojení s jeho výpovědí před soudem, který výši majetkové újmy žalobce stanovil v částce 750 626 Kč, jakožto rozdíl obvyklé ceny traktoru před poškozením a ceny prodejných zbytků traktoru. Jelikož traktor nebyl opravou uveden do stavu před nehodou, není výše nákladů na jeho opravu ve věci podstatná. Vzhledem k tzv. totální škodě znalcem zjištěná cena správně odpovídá rozdílu v tržní hodnotě traktoru před nehodou a po nehodě. Není ani podstatné, zda poškozený po nehodě již vynaložil prostředky či své úsilí na opravu traktoru, neboť to nemá vliv na zmenšení jeho majetkového stavu v důsledku nehody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 224/2010 ze dne 30. 3. 2011). Rovněž bylo prokázáno, že znehodnocení traktoru je v celém rozsahu důsledkem jeho poškození při dopravní nehodě. Soud neshledal žádný zákonný důvod hodný zvláštního zřetele ke snížení náhrady škody podle ustanovení § 2953 odst. 1 občanského zákoníku.

46. Podle § 2915 odst. 1 věty první občanského zákoníku je-li k náhradě škody zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně. Podle § 2115 odst. 1 věty první jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku. Z výše citovaných ustanovení je zjevné, že zákon obecně zakotvuje solidární odpovědnost škůdců jako primární. Soud v projednávaném případě neshledal žádný důvod zvláštního zřetele hodný, který by odůvodnil odchýlení se od tohoto zákonného pravidla a vedl k reálnému rozdělení povinnosti obou škůdců. Pasivní solidarita žalovaných znamená, že oba žalovaní jsou povinni splnit nárok žalobce společně a nerozdílně a žalobce může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na obou žalovaných, nebo na kterémkoliv z nich (§ 1872 odst. 1 občanského zákoníku). Provedeným dokazováním nebyly zjištěny ani žádné okolnosti, které by ovlivnily vznik škody či její výše a které by bylo možné přičítat poškozenému. V důsledku absence spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě tak nebyl naplněn žádný důvod k poměrnému snížení povinnosti škůdců k náhradě škody (§ 2918 občanského zákoníku). Řidič traktoru žalobce náhlý pád nemocného stromu nemohl předvídat a nemohl mu nijak předejít. [obec] nehody nebyla ovlivněna technickým stavem traktoru.

47. Jelikož splatnost náhrady škody nebyla mezi účastníky řízení ujednána a není ani stanovena žádným právním předpisem, je nutno v takovém případě aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 za použití § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Vzhledem k tomu, že žalobce vyzval žalovanou č. 1 k peněžit náhradě škody do [datum] a žalovaného č. 2 do [datum], stal se výše uvedené dny jeho nárok vůči žalovaným splatným. Kromě skutečné škody 750 626 Kč vznikl žalobci i nárok na příslušenství této pohledávky, a to náklady žalobce spojené s jejím uplatněním, mezi které patří náklady na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 4 114 Kč, náklady na znalecký posudek [jméno] [příjmení] ve výši 3 500 Kč a náklady na zaměření kořenového valu spadlého stromu společností [právnická osoba] ve výši 7 260 Kč (§ 513 občanského zákoníku). Nezaplacením peněžité náhrady ve lhůtě splatnosti se oba žalovaní dostali následujícím dnem do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl také nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství.

48. Co se týká vyjádření soudu I. stupně k podstatným odvolacím námitkám vzneseným žalovanými, má soud I. stupně zato, že oba žalovaní ve svých odvoláních neuplatnili žádné zásadní skutečnosti, které by zpochybnily dosavadní skutkové či právní závěry soudu a které by neuplatnili již dříve, tj. ještě před vyhlášením prvního rozsudku ve věci. Soud prvního stupně si proto v tomto ohledu dovoluje odkázat na své výše uvedené rozsáhlé a dostatečně odůvodněné skutkové i právní závěry. K odvolací námitce žalované č. 1 ohledně nesprávnosti zaměření stromu společností [právnická osoba], lze ještě doplnit, že skutečnost, že spadlý strom vyrůstal na pozemku ve vlastnictví žalované č. 1, byla spolehlivě prokázána nejen odborným zaměřením polohy kořenového valu úředně oprávněného zeměměřičského inženýra ve spojení se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] ale také dalšími důkazy (výsledky šetření dopravní Policií ČR, e-mailové sdělení starosty žalované č. 1). Jako místo, odkud spadlý strom vyrůstal, nepřipadají reálně v úvahu žádné jiné pozemky, než již zmíněné pozemky ve vlastnictví žalované č.

1. K odvolací námitce žalované č. 1 ohledně možnosti spoléhání vlastníka lesního pozemku na plnění prevenční povinnosti jiného subjektu podle speciálního právního předpisu, lze doplnit, že ustanovení § 22 odst. 1, 2 lesního zákona nijak nevylučuje odpovědnost a povinnost vlastníka věci (stromu), neboť se jedná jen o konkretizaci obecných ustanovení občanského zákoníku (zakročovací povinnost podle § 2901 občanského zákoníku). Jak již soud uvedl výše, povinnost náležitého dohledu vlastníka věci představuje vyšší míru odpovědnosti a povinností, než ta, která vyplývá z obecné prevenční nebo zakročovací povinnosti. Lze poukázat i na skutečnost, že přes pozemky žalované č. 1 v postavení veřejnoprávní korporace existuje ze zákona právo volného průchodu, a to pro každou osobu (§ 63 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Tím výraznější jsou pak vlastnické povinnosti obce z hlediska její odpovědnosti za škodu.

49. Co se týká námitek obou žalovaných k vyčíslené škodě žalobce, má soud zato, že byla prokázána zcela dostatečně celou řadou důkazů (znaleckým posudkem, ústní výpovědí znalce, podklady ke zpracování znaleckého posudku, výsledky šetření dopravní nehody Policií ČR, zápisem [obec] pojišťovny o rozsahu poškození traktoru). S těmito důkazy zcela korespondují i výpovědi řidiče traktoru a žalobce. Samotná skutečnost, že poškozený traktor byl bezprostředně po nehodě s řadou jízdních omezení schopen sám odjet na místo svého odstavení, nemůže na závěru o tzv. totální škodě v důsledku jeho velmi vážného poškození (spadl na něj vzrostlý strom) ničeho změnit.

50. K odůvodnění rozsudku lze ještě doplnit, že v civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nadevší pochybnost. Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1938/2008 ze dne 4. 6. 2008). To platí zejména vůči námitkám žalovaných ohledně určitelnosti přesné polohy předmětného stromu s odstupem času a ohledně určení výše škody žalobce. Není ani povinností soudu se vypořádat s úplně každou vznesenou námitkou účastníků řízení, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jeho závěrů je sama o sobě dostatečná (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08).

51. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vznikl nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšným žalovaným (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 1, 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení byla v době započetí právní služby zástupce žalobce bez příslušenství částka 765 500 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky).

52. Žalobci vznikly účelně vynaložené náklady v celkové výši 280 887 Kč Tyto celkové náklady tvoří náklady za řízení před soudem prvního stupně ještě před rozhodnutím odvolacího soudu ve výši 238 488,60 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 68 895 Kč (30 620 Kč + 38 275 Kč), z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 136 560 Kč za 12 úkonů právní služby po 11 380 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem věci žalované č. 1, předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem věci žalovaného č. 2, sepsání žaloby (návrhu na vydání EPR), návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení, repliku ze dne [datum] k vyjádřením žalovaných, doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum], [datum] a [datum], přičemž poslední dvě jednání přesáhla dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky), dále náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 3 600 Kč (12 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 29 433,60 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

53. Dále je tvoří náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 28 265,60 Kč, jež se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 22 760 Kč za 2 úkony právní služby po 11 380 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za vyjádření k odvolání žalované č. 1 a za vyjádření k odvolání žalovaného č. 2 (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky), dále náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (2 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 4 905,60 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

54. Naposledy je tvoří náklady za řízení před soudem prvního stupně následující po rozhodnutí odvolacího soudu ve výši 14 132,80 Kč, jež se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 11 380 Kč za 1 úkon právní služby po 11 380 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za účast u soudního jednání u Okresního soudu ve Zlíně dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky), dále náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (1 úkon právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 2 452,80 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a všech náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

55. Přiznání jiných nákladů řízení zástupce žalobce nepožadoval. Soud stanovil neúspěšným žalovaným povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci rovným dílem podle poměru jejich účastenství na věci a řízení, které bylo v zásadě shodného rozsahu. Stejně jako žalovaní, byl v této věci neúspěšný i vedlejší účastník, který ve sporu vystupoval na straně žalované č.

1. Proto je povinen shodně jako žalovaní nahradit žalobci náklady tohoto řízení, a to rovným dílem s žalovanou č. 1, kterou v řízení podporoval. Povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni společně a nerozdílně (pasivní solidarita) by bylo možné uložit pouze nerozlučným společníkům uvedeným v § 91 odst. 2 o. s. ř., což však zjevně není případ žalovaných a vedlejšího účastníka (§ 140 odst. 1 o. s. ř.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobce je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jeho advokáta.

56. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (což je případ žalovaných i vedlejšího účastníka). Okresnímu soudu ve Zlíně resp. státu vznikly v souvislosti s tímto řízení náklady v celkové výši 288 Kč v důsledku úhrady svědečného předvolanému svědkovi [jméno] [příjmení]. Podle výsledků řízení, tzn. podle míry úspěchu ve věci, soud uložil neúspěšným žalovaným povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Zlíně rovným dílem náhradu těchto nákladů řízení. Tuto povinnost soud uložil rovněž i neúspěšnému vedlejšímu účastníkovi, a to rovným dílem s žalovanou č. 1, na jejíž straně tento účastník vystupoval. Náklady je třeba zaplatit ve stanovené lhůtě na účet soudu u České národní banky, který bude uveden v následné výzvě soudu.