39 Co 353/2022- 185

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Adély Kaftanové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] státní příslušník Slovenské republiky sídlem [adresa] toho času neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 C 209/2020 – 147, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že odměna a náhrada hotových výdajů opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení] se určuje částkou [částka] a bude mu vyplacena po právní moci tohoto výroku soudem prvního stupně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na účet České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka]. Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. určil odměnu opatrovníka žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] včetně hotových výdajů částkou [částka] a výrokem IV. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se po žalovaném žalobou, podanou [datum], domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako pronajímatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu movité věci [číslo] (dále jen„ Leasingová smlouva 1“) a dne [datum] smlouvu o nájmu movité věci [číslo] (dále jen„ Leasingová smlouva 2“). Nedílnou součást Leasingové smlouvy 1 tvořily Všeobecné smluvní podmínky operativního leasingu [právnická osoba] verze [číslo] – podnikatelé (dále jen„ VSP 1“). Nedílnou součást Leasingové smlouvy 2 tvořily Všeobecné smluvní podmínky operativního leasingu [právnická osoba] verze 05/ 2018 - podnikatelé (dále jen„ VSP 2“). Dále byly nedílnou součástí Leasingových smluv 1 a 2 protokoly o předání a převzetí předmětů leasingu Leasingových smluv 1 a 2 a Dohoda o přefakturaci pokut za dopravní přestupky ze dne [datum]. Předmětem Leasingové smlouvy 1 byl pronájem vozidla Kia cee´d II 5 dv. hatchback 1. GDI Cool, číslo karoserie: U5YHM513AJL350070 (dále jen„ Vozidlo 1“) a předmětem Leasingové smlouvy 2 byl pronájem vozidla Kia cee´d II 5 dv. kombi 1. Cool SW, číslo karoserie: U5YHM81BAJL270219 (dále jen„ Vozidlo 2“). Dne [datum] bylo Vozidlo 1 předáno a převzato žalovaným. Dne [datum] bylo Vozidlo 2 předáno a převzato žalovaným. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním závazků z leasingových smluv. Ke splnění svých závazků byl žalovaný upomínán, avšak ani přes upomínky žalovaný své závazky nesplnil. Leasingová smlouva 1 byla předčasně ukončena dne [datum] z důvodu totálního poškození [příjmení]

1. Žalobce [příjmení] smlouvu 2 výpovědí ze dne [datum] v souladu s čl. 7 [číslo] písm. a) VSP 2 ukončil. Žalobkyně se v souvislosti s Leasingovou smlouvou 1 a 2 domáhala po žalovaném zaplacení dlužných splátek nájemného za pronájem Vozidla 1 a 2, nákladů spojených s odebráním Vozidla 2, nákladů spojených s totální škodou na Vozidle 1, propadu způsobeného prodejem Vozidla 2 z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2, nákladů na smluvní pokutu z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2, nákladů za totální poškození [příjmení] 1 a smluvní pokuty, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši [částka].

3. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 1 na období červen 2018 dle Leasingové smlouvy 1 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Faktura nebyla k datu žaloby uhrazena. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 1 na období září 2018 dle Leasingové smlouvy 1 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 2 na období leden 2019 dle Leasingové smlouvy 2 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 2 na období červen [rok] dle Leasingové smlouvy 2 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 2 na období červenec 2019 dle Leasingové smlouvy 2 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 2 na období srpen 2019 dle Leasingové smlouvy 2 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Dne [datum] vystavila žalovanému za nájem Vozidla 2 na období září [rok] dle Leasingové smlouvy 2 fakturu [číslo] na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalobkyni byla společností [právnická osoba] vystavena faktura č. [rok] za úkony směřující k zajištění Vozidla 2 a k přepravě Vozidla 2 do sídla žalobkyně (smluvní odměna ve výši [částka] a přepravné ve výši [částka]) na částku [částka], kterou žalobkyně v plné výši uhradila. Žalobkyně úhradu vynaložených nákladů za odebrání Vozidla 2 a jeho přepravu do sídla žalobkyně požaduje v souladu s čl. 7 [číslo] písm. d) VSP 2, proto dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti [datum] a dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému za spoluúčast u pojistné události fakturu [číslo] znějící na částku [částka] splatnou [datum]. Tato částka představuje rozdíl mezi pojistným plněním ve výši [částka] a náklady na opravu Vozidla 1 ve výši [částka] bez DPH. Žalobkyně se domáhá úhrady propadu způsobeného prodejem Vozidla 2 účtovaného v souladu s čl. 7 [číslo] písm. b) VSP 2. Výsledný rozdíl (neboli propad) mezi účetní zůstatkovou hodnotou (cenou) Vozidla 2 a dosaženou cenou Vozidla 2 bez DPH při jeho prodeji byl [částka]. Rozdíl (propad) vyplývá z karty majetku [číslo] ze dne [datum], rámcové kupní smlouvy ze dne [datum] a faktury [číslo]. Účetní zůstatková hodnota (cena) Vozidla 2 byla stanovena ve výši [částka]. Žalobkyně následně z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2 Vozidlo 2 prodala za kupní cenu [částka] bez DPH. Dne [datum] proto vystavila žalovanému na propad fakturu [číslo] znějící na částku [částka] s datem splatnosti dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému za náklady na předčasné ukončení Leasingové smlouvy 1 v souladu s čl. 7 [číslo] VSP 1 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 1 fakturu [číslo] znějící na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalobkyně se dále v souvislosti s Leasingovou smlouvou 2 domáhala zaplacení smluvní pokuty vzniklé z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2 ve výši 3 % z pořizovací ceny Vozidla 2 v souladu s čl. 7 [číslo] písm. c) VSP 2 ve výši [částka] vyplývající z faktury [číslo] splatné dne [datum]. Dále se po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou pohledávek dle čl.

9. VSP 1 a VSP 2 ve výši 0,3 % za každý započatý den prodlení. Celková výše smluvní pokuty ke dni podání žaloby činila částku [částka]. Dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní výzva a v souladu s čl. 9 VSP 1 a VSP 2 se část uvedené smluvní pokuty ve výši [částka] stala dne [datum] splatnou. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném rovněž úhradu zákonných úroků z prodlení z části smluvní pokuty ve výši [částka], a to od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se kromě úroků z prodlení v zákonné výši domáhala také nákladů spojených s uplatněním pohledávek, které činí [částka] za každou uplatněnou pohledávku, tj. [částka] celkem, v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

4. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně nárokuje nájem za vozidlo [číslo] i po výpovědi nájemní smlouvy na dané vozidlo, když nárokovaná částka nájemného na příslušný měsíc ani nebyla poměrně ponížena, přičemž dále nárokuje i smluvní pokutu z důvodu předčasného ukončení nájemní smlouvy, když současně existenci obou nároků zároveň dostatečným způsobem neodůvodňuje. Leasingová smlouva 1 byla předčasně ukončena z důvodů totálního poškození vozidla, toto poškození však dostatečným způsobem v rámci podané žaloby netvrdila ani předloženými důkazy neprokázala, když ani nepředkládá záznam o zničení vozidla. Nelze tak uznat jeho nárok spočívající v nákladech za totální poškození vozidla 1. Žalobkyně nárokuje náklady spojené s údajnou škodou na vozidle 1 dvojmo, když uvádí, že požaduje náklady spojené s totální škodou vozidla 1 a následně pak náklady za totální poškození vozidla 1, přičemž ani výši těchto nároků dostatečným způsobem nedokládá, když pouhá faktura, jakožto daňový doklad, neprokazuje výši případné vzniklé škody a už vůbec neprokazuje vznik dané škody na vozidle. Žalobkyně dostatečným způsobem neprokázala částku fakturovanou žalovanému za spoluúčast na pojistné události, když netvrdí a neprokazuje výši nákladů na opravu vozidla, neboť faktura není dostatečným dokladem provedených oprav, přičemž zároveň žádným způsobem neprokazuje potřebu těchto oprav vzniklou v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Vznik nároku za propad způsobený prodejem vozidla 2 taktéž není dostatečným způsobem prokázán, když v první řadě žalobkyně neprokázala nutnost tohoto prodeje v příčinné souvislosti s předchozím nájemním vztahem mezi žalobcem a žalovaným. Žalobkyně dostatečným způsobem neprokázala výši tohoto propadu, když mj. nezohlednila ani běžné opotřebení vozidla a jeho amortizaci za běžných okolností, ani není z tvrzení ani předložených důkazů zjevné, že nebylo možné v danou chvíli vozidlo prodat za vyšší cenu, než za kterou bylo prodáno, a toto nelze přičítat žalovanému a požadovat tak po něm úhradu rozdílu takto určených částek, které navíc neprokazují reálnou hodnotu vozidla v daném okamžiku. Žalobkyně neprokázala doručení příslušných faktur žalovanému. Nelze bez dalšího dovozovat jejich splatnost a nelze tedy vyvozovat vznik nároku na úroky z prodlení. Současně nelze žalobci přiznat nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávek dle ustavení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť toto ustanovení nedopadá na danou situaci, a to tím spíše, když žalobkyně dále nárokuje přiznání náhrady nákladů řízení za právní zastoupení. Dále by soud neměl přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení za právní zastoupení, a to z toho důvodu, že toto zastoupení není nutné ani účelné pro ochranu oprávněných zájmů žalobkyně, když žalobkyně sama jistě disponuje právním oddělením způsobilým hájit zájmy žalobkyně, a zplnomocnění advokáta v dané věci tak bylo nadbytečné. Na problematiku dopadá přiměřeně rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2396/09. Žalobkyně se také domáhá zaplacení smluvní pokuty vzniklé z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2 ve výši 3 % z pořizovací ceny Vozidla 2 ve výši [částka] a dále se po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou pohledávek ve výši 0,3 % za každý započatý den prodlení ve výši [částka], přičemž zároveň požaduje po žalovaném rovněž úhradu zákonných úroků z prodlení z části smluvní pokuty ve výši [částka], a to od [datum] do zaplacení. S přihlédnutím ke všem okolnostem je žalovaná výše smluvních pokut nepřiměřeně vysoká. Opatrovník proto navrhnul, aby soud s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti tuto snížil, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

5. Na podání opatrovníka reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém doplnila, že žalovaný byl před podpisem Leasingové smlouvy 2 a VSP 2 seznámen se skutečností, že v případě ukončení Leasingové smlouvy 2 výpovědí je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2. S tímto souhlasil, což potvrdil svým podpisem VSP 2 v souladu s čl. 10 VSP 2. Žalovaný měl s Vozidlem 1 dvě dopravní nehody, a to v bezprostředním časovém určení. Nejprve žalovaný naboural do jiného vozidla a od nehody ujel, přičemž následně naboural do svodidel. S ohledem na skutečnost, že nebylo možné určit rozsah poškození [příjmení] 1 po první události, byly obě nehody řešeny v rámci pojistné události č. PU [číslo]. Žalovaný dopravní nehody spáchal pod vlivem alkoholu. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením, že náklady spojené se škodou byly účtovány dvojmo. Faktura [číslo] znějící na částku [částka] (součástí spisu jako důkaz [číslo] žaloby) a faktura [číslo] (součástí spisu jako důkaz [číslo] žaloby) znějící na částku [částka] představují vyúčtování rozdílných služeb souvisejících s předčasným ukončením Leasingové smlouvy 1, což mimo jiné vyplývá z textu obou faktur a také z textu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 1. Faktura 12 znějící na částku [částka] představuje vypořádání v důsledku předčasného ukončení Leasingové smlouvy 1. Účetní zůstatková hodnota Vozidla 1 v době pojistné události byla stanovena na částku ve výši [částka] v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Od účetní zůstatkové hodnoty Vozidla 1 byla odečtena hodnota vraku ve výši [částka] (bez DPH) a poskytnuté pojistné plnění ve výši [částka]. Hodnota vraku Vozidla 1 ve výši [částka] (bez DPH) byla určena dle nabídkového listu, ze kterého vyplývá, že vrak Vozidla 1 byl za tuto cenu prodán, tedy byl prodán na základě nejvyšší nabídky. Výsledné pojistné plnění ve výši [částka] bylo stanoveno po provedeném šetření s tím, že již byla odečtena spoluúčast za dvě dopravní nehody ve výši [částka]. Pojistné plnění bylo kráceno o 30 % z důvodu, že žalovaný byl v době pojistných událostí pod vlivem alkoholu. Faktura 13 znějící na částku [částka] pak představuje vyúčtování nelikvidní položky ve výši [částka] (snížení pojistného plnění o 30 % v souladu s pojistnými podmínkami H [číslo], čl. XVII odst. 2 – řízení pod vlivem alkoholu), spoluúčasti za dvě pojistné události (dopravní nehody) ve výši [částka] a zákonného pojištění ve výši [částka]. Za spoluúčast u pojistné události byla žalovanému vystavena faktura [číslo] znějící na částku [částka], která představuje rozdíl mezi pojistným plněním ve výši [částka] bez DPH a náklady na odtah, parkovné, práci a manipulaci s Vozidlem 1 ve výši [částka] bez DPH. Pojistné plnění bylo kráceno o 30 % z důvodu, že žalovaný byl v době vzniku pojistné události pod vlivem alkoholu. Je rozporován propad způsobený prodejem Vozidla 2, který žalobce požaduje v souladu s čl. 7 [číslo] písm. b) VSP 2. Žalovaný před podpisem Leasingové smlouvy 2 byl srozuměn, že v případě předčasného ukončení výpovědí Leasingové smlouvy 2 mu může být tato položka naúčtována. Žalovaný v souladu s čl. 10 VSP svým podpisem potvrdil, že se podrobně seznámil se zněním VSP 2 a toto znění přijal. Na základě bodu [číslo] písm. b) VSP 2 je po zániku Leasingové smlouvy 2 výpovědí nájemce povinen v případě prodeje Vozidla 2 zaplatit pronajímateli částku rovnající se kladnému rozdílu mezi účetní zůstatkovou hodnotou Vozidla 2 dle účetnictví pronajímatele k poslednímu dni měsíce předcházejícímu měsíci, v němž došlo k vypovězení Leasingové smlouvy 2, a dosaženou cenou Vozidla 2 bez DPH při prodeji Vozidla 2. Účetní zůstatková hodnota (cena) Vozidla 2 byla stanovena ve výši [částka], jak vyplývá z karty majetku [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně následně z důvodu předčasného ukončení Leasingové smlouvy 2 Vozidlo 2 prodala za cenu [částka] bez DPH (součástí spisu jako důkaz [číslo] žaloby). Jelikož je účetní zůstatková cena určena právními předpisy, nemusí nutně odpovídat skutečné prodejní ceně, a to právě z důvodu možného opotřebení, počtu najetých kilometrů, stáří vozidla apod. To vše se zohledňuje v prodejní ceně. Dle protokolu o stavu Vozidla 2 ze dne [datum] a zprávy o stavu Vozidla 2, který obsahuje mimo jiné podrobnou fotodokumentaci poškození [příjmení] 2, vyplývá, že Vozidlo 2 mělo mnoho vnějších i vnitřních poškození. V případě vnějšího poškození se konkrétně jednalo o prasklinu přední části Vozidla 2, prasklinu předního nárazníku, prasklinu mřížky chladiče, prasklinu světlometu, promáčknutí levých předních dveří, promáčknutí střechy (na vícero místech) a promáčknutí pravých zadních dveří. V případě vnitřního poškození bylo zjištěno, že chybí náhradní klíč, návod k obsluze a servisní kniha. Dále bylo zjištěno, že v interiéru Vozidla 2 je několik spálenin, a to konkrétně na předních sedadlech a opěradlech a obložení levých předních dveří. Žalobkyně dále uvedla, že vozidlo mělo najetých 30 090 km. Vše výše uvedené má podstatný vliv na určení konečné prodejní ceny. Vozidlo 2 bylo prodáno v aukčním systému žalobkyně přes aukční portál [webová adresa]. Nabídka vozidel v aukčním portále obsahuje fotodokumentaci, technický protokol a veškeré dostupné informace o stavu nabízeného vozidla, které můžou ovlivnit nabízenou konečnou kupní cenu. Aukční prodej je realizován formou uzavřené nabídky, kdy dražitel nabídne jeho nejvyšší možnou kupní cenu, aniž by znal nabídky jiných dražitelů. Žalobkyně veškeré faktury odesílá buď e-mailem nebo poštou bez podacího lístku. Jedná se o standardní praxi žalobkyně, která z ekonomických důvodů v případě úhrad jednotlivých splátek za nájem vozidel na základě leasingových smluv a dalších nákladů vyplývajících z leasingových smluv standardně nezasílá předmětné faktury či první výzvy k úhradě dlužných částek s podacím lístkem či dodejkou, avšak obyčejnou cestou okamžitě po jejich vystavení nebo vyhotovení, tj. v ten samý den, případně nejpozději v následující pracovní den. Teprve v případě, že nájemce nijak nereaguje, žalobkyně přistupuje k zasílání dalších (většinou předžalobních) upomínek k úhradě dlužných částek, které jsou zasílány s dodejkou. Žalobkyně denně uzavírá velké množství leasingových smluv a řeší velké množství případů dlužného nájemného za pronájem vozidel a dalších nákladů souvisejících se smluvními vztahy. Pokud by žalobkyně při každém vystavení faktury na základě leasingových smluv nebo výzev nikoliv předžalobních zasílala tyto dokumenty doporučeně či s dodejkou, znamenalo by to pro ni značnou finanční a zejména administrativní zátěž. Žalovaný byl k úhradě Faktur [číslo] vyzván mimo jiné i předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána doporučeně s dodejkou.

6. Soud prvního stupně provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, údaji z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného, fakturou žalobkyně [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] faktura společnosti [právnická osoba] žalobkyni číslo 2019 na částku [částka], fakturou žalobkyně žalovanému [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [právnická osoba] žalobkyni číslo 2018 na částku [částka], výzvou k vyzvednutí vozidla z [datum], fakturou žalobkyně společnosti [právnická osoba] na částku [částka] za prodej automobilu, oznámení pojišťovny Kooperativa ze dne [datum] o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění, rámcová smlouva o podmínkách nákupu a prodeje vozidel v rámci elektronického aukčního systému mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], kartou majetku [číslo] k [datum], smlouvou o nájmu movité věci [číslo] ze dne [datum], cenovou kalkulací, všeobecné smluvní podmínky operativního leasingu žalobkyně podepsané [datum], protokolem o předání a převzetí předmětu leasingu ze dne [datum], smlouva o nájmu movité věci [číslo] ze dne [datum], všeobecné smluvní podmínky operativního leasingu ze dne [datum], protokolem o předání a převzetí předmětu leasingu ze dne [datum], dohodou o úhradě peněžité částky mezi žalobkyní a žalovaným z [datum], listinou nazvanou Předčasné ukončení smlouvy o nájmu z [datum], výpovědí smlouvy o nájmu movité věci [číslo] ze dne [datum], kopií poštou vrácených obálek, výpisem denního pohybu na účtu žalobce u Komerční banky, faktura [číslo] výpočtem rozdílu dle bodu [číslo] b) všeobecných smluvních podmínek, fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] včetně výpočtu výše smluvní pokuty, výpočtem úroků z prodlení, předžalobní upomínkou ze dne [datum], podací stvrzenkou, sdělením PSSZ ohledně žalovaného ze dne [datum], sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne [datum], sdělení Úřadu práce České republiky ze dne [datum], výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES ohledně žalovaného, výpisem z živnostenského rejstříku, sdělením Ministerstva vnitra České republiky ze dne [datum], pořizovací faktura [číslo] na částku [částka] včetně dodacího listu, potvrzení o registraci škodné události z havarijního pojištění vozidla z [datum], oznámení o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla od [právnická osoba], z [datum], zápisem o poškození motorového vozidla, nabídkovým listem, oznámením škodné události z havarijního pojištění.

7. Z těchto důkazů, z nichž činil zjištění v bodech 13 až 33 odůvodnění rozsudku, vzal za zjištěné skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě.

8. Ohledně ujednání o platbách provedl důkaz smlouvami, v nichž byla stanovena jen výše měsíčních splátek, dále všeobecnými smluvními podmínkami (verze [číslo], 05/ 2018), a zjistil, že v obou bylo v čl. 4 [číslo] sjednáno, že výše, složení a splatnost splátky a ostatních plateb sjednaných oběma stranami je stanovena ve smlouvě nebo v těchto podmínkách. Nájemce je povinen platit po sjednanou dobu nájmu všechny splátky a ostatní platby včas a v dohodnuté výši a poukazovat platby na účet pronajímatele uvedený ve smlouvě nebo daňovém dokladu (faktuře) anebo pronajímatele jinak určený. Jako variabilní symbol uveden nájemce číslo faktury, pokud není ve faktuře uvedený jiný variabilní symbol (např. IČO nájemce nebo číslo smlouvy). Není-li splatnost sjednána, platí splatnost uvedená na faktuře nebo ve výzvě pronajímatele. Podle bodu [číslo] povinnost platit dohodnuté splátky a ostatní platby vzniká nájemci dnem převzetí PL nájmu a trvá po celou sjednanou dobu nájmu, není-li dohodnuto, jinak. Podle článku [číslo] splátky a ostatní platby předepisuje pronajímatel jednotlivými fakturami.

9. Následně soud prvního stupně věc posuzoval právně. Nejprve s odkazem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dospěl k závěru, že je dána příslušnost soudů České republiky a že se věc řídí právním řádem České republiky, neboť si to účastníci sjednali.

10. Odkázal na § 1746 o. z., podle něhož účastníci mohou uzavřít i smlouvu, která jako samostatný typ není upravena, a na § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož se ohledně splatnosti plnění vychází z ujednání ve smlouvě. Smlouvy ujednání o splatnosti neobsahovaly, proto vyšel z všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy a kde bylo sjednáno, že platí splatnost uvedená na faktuře nebo výzvě pronajímatele. Protože splatnost se odvíjí od data splatnosti na faktuře, dovodil, že splatnost mohla nastat tehdy, pokud byla faktura doručena žalovanému. Žalobkyně ale v řízení neprokázala, že by žalovanému byť jedinou fakturu doručila. [jméno] uvedla, že je zasílala obyčejnou poštou. Protože žalobkyně neprokázala doručení faktur, není žalovaný v prodlení, žalobkyně nebyla oprávněna smlouvu vypovědět, činit úkony směřující k odebrání vozidla, nemůže požadovat náklady s tím spojené. Uvedl, že doručení faktury je úkonem hmotněprávním, tento úkon nelze učinit vůči procesnímu opatrovníkovi. Z tohoto důvodu žalobu zamítl.

11. Pro úplnost uvedl, že smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně, tj. 109,5 % ročně, považuje za nepřiměřenou. Paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí [částka], podle něho žalobkyně některé nároky úmyslně rozdělila do více faktur, což považoval za postup v rozporu s dobrými mravy.

12. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. když dovodil, že žalovanému žádné náklady nevznikly.

13. O odměně opatrovníka rozhodl podle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř., § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále a. t., tedy vyšel z tarifní hodnoty [částka] a odměnu přiznal za 3 úkony právní služby advokáta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil.

15. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým se domáhala jeho změny a vyhovění žalobě, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zdůraznila, že jde o smluvní vztah mezi podnikateli. Odkázala na čl. 10 obou všeobecných smluvních podmínek, kde bylo sjednáno, že za den doručení se považuje den, kdy nájemce písemnost převzal, kdy ji místo něho převzala třetí osoba nebo den, kdy nastala domněnka doby dojití dle § 573 o. z. Za doručenou se tak považuje i došlá zásilka. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1001/2021, podle něhož si účastníci mohou sjednat právní domněnku či fikci. Faktury odesílala poštou bez podacího lístku, teprve když nájemce nereaguje, jsou zasílány písemnosti s dodejkou. Dále uvedla, že žalovaný byl k úhradě faktur vyzván i předžalobní výzvou z [datum], která byla odeslána doporučeně s dodejkou. To, že má povinnost platit měsíční splátky, žalovaný věděl ze smlouvy a některé splátky také zaplatil. Uvedla i to, že výzvou je i žaloba. Soudu prvního stupně vyčítala, že suploval roli žalovaného. Za překvapivé a nadbytečné považovala tvrzení o nepřiměřenosti smluvní pokuty, k tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 525/2015, 33 Cdo 3947/2017. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávek dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., poukázala na to, že jde o nárok vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2011/7/EU a že se soud prvního stupně eurokonformním výkladem nařízení nezabýval, což odporuje tomu, co dovodil Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 865/20. Dále vysvětlovala, proč jí vznikaly náklady v souvislosti s každou jednotlivou pohledávkou.

16. Opatrovník žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Trval na tom, že splatnost pohledávek nebyla sjednána pevným datem, odvíjela se od vystavených faktur, přičemž žalobkyně neprokázala jejich doručení žalovanému. Žalobkyně svá tvrzení ani doložit nemohla, neboť faktury zasílala obyčejnou zásilkou. Poukaz na administrativní a finanční zátěž považoval za irelevantní. Protože faktury nebyly řádně doručeny, splatnost nenastala.

17. Při jednání odvolacího soudu obě strany sporu setrvaly na svých stanoviscích. Žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně své povinnosti tvrzení a důkazní ohledně doručení faktur setrvala na svých tvrzeních, jak byly uvedeny před soudem prvního stupně a v odvolání. Opatrovník k dotazu odvolacího soudu sdělil, že měl v úmyslu požadovat celou odměnu, jinak řečeno práva na odměnu se ani z části nevzdal.

18. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastníkem řízení), že po obsahové stránce splňuje náležitosti, plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal správnost napadeného rozsudku v plném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

19. V posuzovaném případě si účastníci v článku 10 všeobecných smluvních podmínek sjednali, že spory budou řešeny českými soudy podle práva České republiky. Odvolací soud proto souhlasí se soudem prvního stupně, že podle tohoto ujednání je dána příslušnost soudů České republiky, a to podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, a že se věc posuzuje podle čl. 3 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, podle práva České republiky.

20. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli dvě leasingové smlouvy, které jsou z pohledu právní úpravy smlouvami nepojmenovanými ve smyslu ust. § 1746 o. z., jak dovodil soud prvního stupně, sporu nebylo ani o to, že se na splatnosti splátek a jiných plateb v článku 4 všeobecných podmínek v souladu s ust. § 1958 o. z. dohodli. Soud prvního stupně proto správně s ohledem na námitku opatrovníka žalovaného z jeho vyjádření k žalobě s odkazem na článek 4 těchto podmínek posuzoval, zda nastala splatnost.

21. Soud prvního stupně správně dovodil, že bylo-li ujednáno, že splátky a ostatní platby předepisuje pronajímatel jednotlivými fakturami (článek [číslo] poslední věta všeobecných smluvních podmínek), nastává splatnost splátek a ostatních plateb ke dni uvedenému na faktuře (článek [číslo] všeobecných smluvních podmínek).

22. Z ust. § 570 odst. 1 o. z. vyplývá, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Doručení faktury je právním jednáním, neboť na základě něho dochází ke splatnosti řádně fakturované částky. O dojití jde tehdy, pokud si adresát zásilku převezme nebo ji za něho převezme pověřená osoba, případně tehdy, pokud se zásilka dostane do sféry adresáta, obvykle tehdy, je-li vhozena poštovním doručovatelem do jeho schránky. Věta za středníkem upravuje fikci doručení pro případy, kdy adresát vědomě doručení maří. V zásadě totéž je obsaženo v článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek. Domněnka uvedená v § 573 o. z. upravuje pouze den doručení v případě, kdy zásilka došla adresátu a datum doručení není uvedeno. Z uvedené právní úpravy a ujednání účastníků tak vyplývá, že bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jednotlivé faktury byly žalovanému doručeny (fakticky či fikcí). Je to totiž žalobkyně, koho tíží důkazní břemeno (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), když žalovaný doručení faktur popřel, v důsledku čehož tuto skutečnost nebylo možné považovat za nespornou a bylo třeba ji prokazovat.

23. Žalobkyně uvedla, že faktury odesílala prostřednictvím pošty v den jejich vystavení či následující den, k čemuž žádný doklad nepředložila. Nebylo tak zjištěno ani to, zda faktury skutečně prostřednictvím pošty odeslala, zda se dostaly do dispoziční sféry žalovaného a zda tak došlo k jejich doručení. Za této situace je třeba považovat za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně neprokázala, že se faktury alespoň dostaly do dispoziční sféry žalovaného, tedy že byly doručeny na adresu jeho sídla. Faktury proto nelze považovat za doručené a v důsledku toho nemohla nastat jejich splatnost.

24. Žalobkyně dále poukazovala na to, že k doručení došlo prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum]. Ohledně jejího podání předložila podací stvrzenku ze dne [datum]. Nehledě na to, že doklad o odeslání není dokladem o doručení a nelze tak na základě něho ani dovodit, zda se zásilka dostala do dispozice žalovaného, případně že byla skutečně doručována na adrese jeho sídla (důkaz doručenkou nebyl proveden), je podstatné i to, že přílohou této výzvy samotné faktury nebyly. Je na ně odkazováno pouze v textu výzvy, splatnost ale nenastává podle ujednání účastníků doručením výzvy, ale příslušné faktury, jak bylo upřesněno v článku [číslo] poslední věta všeobecných smluvních podmínek.

25. Totéž platí také o doručování žaloby soudem (č. l. 86, 87 spisu). Zásilka zaslaná žalovanému na jeho slovenskou adresu se vrátila zpět se sdělením pošty, že na ní není znám, zásilka zaslaná na adresu jeho sídla se sdělením, že na uvedené adrese nemá schránku. Doručována byla žaloba, nikoli faktury, tímto způsobem k doručení faktur nemohlo dojít.

26. Odvolacímu soudu je známo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 176/2002, v němž dovodil, že předložit fakturu k placení přímému dlužníku formou doručením stejnopisu žaloby jako výzvy k zaplacení je možné. V daném případě je ale situace rozdílná, neboť účastníci výslovně vázali splatnost na doručení faktur, žalovaný se sám jednání před soudem neúčastnil, nebyl tedy přítomen při jednání, kdy se fakturami prováděl důkaz, zásilku s žalobou bez faktur ani nepřevzal a zásilka nebyla vhozena do jeho poštovní schránky.

27. Odvolací soud souhlasí i s tím, že k doručení nemohlo dojít prostřednictvím soudem prvního stupně ustanoveného opatrovníka. Ten byl totiž ustanoven usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum] podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. jako opatrovník procesní, nikoli podle ust. § 465 o. z. jako opatrovník hmotněprávní, tedy jako opatrovník, který by za žalovaného mohl činit i hmotněprávní úkony.

28. Že by žalovaný doručení faktur vědomě zmařil a nastala tak fikce doručení dle § 570 odst. 1 věta za středníkem o. z. žalobkyně ani netvrdila.

29. S ohledem na uvedené shledal odvolací soud správným závěr soudu prvního stupně, že faktury žalovanému nebyly v souladu se smluvními ujednáními doručeny, v důsledku čehož nenastala jejich splatnost, a žalobkyně proto nemůže požadovat zaplacení žalovaných částek s jejich příslušenstvím. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. Pokud soud prvního stupně dovodil, že žalobkyni na zaplacení zatím nevznikl nárok, nadbytečně se zabýval tím, zda je sjednaná smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká a zda přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávek odporuje dobrým mravům, neboť na tom své rozhodnutí nezaložil. Navíc se v odůvodnění nevypořádal s argumenty žalobkyně, která na v odvolání uvedenou judikaturu odkazovala již před soudem prvního stupně. Uvedeného si patrně byl soud prvního stupně vědom, neboť příslušné závěry uvedl jen„ pro úplnost“, tedy patrně chtěl jen nastínit, jakým směrem by se jeho úvahy ubíraly, pokud by dospěl k závěru o splatnosti příslušného nároku.

31. O odměně opatrovníka soud prvního stupně sice rozhodl v souladu s tehdejším požadavkem opatrovníka, ale nesprávně. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně byla oprávněna podat odvolání do tohoto výroku, neboť jí potencionálně placení těchto nákladů hrozí, jak již vysvětlil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3205/2016. Jde přitom o náklady řízení státu (§ 137, § 140 odst. 2, § 151 o. s. ř.), o kterých soud rozhoduje z úřední povinnosti, a kde způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu, odvolací soud proto není vázán návrhem (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Odměna opatrovníkovi náleží k dnešnímu dni za pět úkonů právní služby, a to převzetí věci dne [datum] (den doručení usnesení), sepis vyjádření ze [datum], účast na jednání před soudem prvního stupně [datum], sepis vyjádření k odvolání z [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]. Soud prvního stupně stanovil výši odměny podle ust. § 9 odst. 5 a. t., které bylo nálezem Ústavního soudu, zveřejněném pod [číslo] 2019 Sb., s účinností od [datum] ve vztahu k opatrovníkovi osob neznámého pobytu zrušeno, ust. § 12a a. t. poté bylo zrušeno vyhl. č. 406/2021 Sb. s účinností od [datum]. Odměna opatrovníka se tak již nesnižuje, ale vypočítává se jako odměna advokáta, v daném případě z tarifní hodnoty, kterou představuje částka [částka], z níž odměna advokáta podle ust. § 7 a. t. činí [částka], ke každé odměně dle § 13 odst. 4 a. t. náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka], což za 5 úkonů právní služby advokáta činí 5 x 10 620 + 5 x 300 = [částka], s připočtením náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. jde o částku [částka] Tyto náklady hradí opatrovníkovi dle § 140 odst. 2 o. s. ř. stát, za který v daném případě jedná soud prvního stupně, který opatrovníkovi příslušnou částku vyplatí. S ohledem na uvedené odvolací soud výrok III. rozsudku soudu prvního stupně o odměně opatrovníka změnil.

32. Nesprávně soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výrocích II. a IV. Nejvyšší soud již v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1997/2008 dovodil, že zastupoval-li účastníka řízení advokát, který mu byl ustanoven soudem podle ustanovení § 30 o. s. ř. (obdobně opatrovník z řad advokátů dle § 29 o. s. ř. – poznámka odvolacího soudu), a má-li zastoupený účastník právo na náhradu nákladů řízení, soud přizná náhradu nákladů řízení účastníku. Požadavek ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř., aby ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, byl povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, se projeví v tom, že soud sice náhradu nákladů řízení (včetně náhrady hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování) přizná zastupovanému účastníku, avšak povinnost k jejich zaplacení stanoví ve prospěch státu; nezaplatí-li povinný náhradu nákladů řízení státu dobrovolně, může se stát domáhat (vlastním jménem) jejich zaplacení cestou výkonu rozhodnutí (exekuce). Soud prvního stupně proto nesprávně ve vztahu k výroku II. dovodil, že žalovanému žádné náklady nevznikly, neboť tomu vznikly náklady za zastoupení opatrovníkem, které ale místo něho platil stát. Jestliže byl žalovaný v řízení úspěšný, má podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v jeho zastoupení opatrovníkem. Vzhledem k ust. § 149 odst. 2 o. s. ř. je ale žalobkyně povinna tyto náklady zaplatit na příslušný účet České republiky. Výše nákladů žalovaného byla vypočtena v předchozím odstavci. S ohledem na uvedené a skutečnost, že došlo ke změně výroku o výši nákladů žalovaného za zastoupení opatrovníkem a že také v odvolacím řízení byl žalovaný plně úspěšný, odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl znovu tak, jak vyplývá z výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení