3Ad 25/2017 – 95

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: P. J., narozený dne XXX sídlem XXX zastoupený advokátem Mgr. Lukášem Kulhánkem sídlem Na Cihelnách 9, 551 01 Jaroměř protižalovanému: první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2017 č. j. PPR–3030–7/ČJ–2015–990131, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 29. 9. 2017 č. j. PPR–3030–7/ČJ–2015–990131, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou Mgr. Lukáše Kulhánka, advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru (dále jen „žalovaný“) blíže specifikovaného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž žalovaný rozhodl o zamítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Ředitelství služby cizinecké policie ve věcech služebního poměru ze dne 12. 12. 2014 č. 4278/2014 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o poskytnutí služebního příjmu za nařízenou službu přesčas v důležitém zájmu služby konané podle § 54 odst. 1 zákona č. 361/20036 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění do 31. 12. 2017 (dále jen „zákon o služebním poměru“) v roce 2011 v rozsahu 69,5 hodiny a v roce 2012 v rozsahu 68 hodin. Ohledně služby nařízení přesčas konané podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru v kalendářním roce od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 a od 1. 1. 2011 do 31. 1. 2011 namítl služební funkcionář promlčení, jelikož lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru podle § 207 odst. 1 zákona o služebním poměru činí 3 roky, není–li stanoveno jinak, marně uplynula dne 14. 5. 2014.

2. V podané žalobě předně žalobce uvádí, že dne 9. 5. 2014 požádal o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas za roky 2010 až 2012, nařízenou mu v rozporu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Ve věci rozhodl služební funkcionář po 7 měsících a žalovaný po dalších 33 měsících.

3. Žalobce nesouhlasí se žalovaným, který rozhodnutí služebního funkcionáře považoval za řádně odůvodněné, v souladu se závěrem rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11 /2013–41, když uvedl, že „nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby, plynulého odbavování v 1. oddělení.“, a tím dostál požadavku, aby služební funkcionář v přiměřeném rozsahu rámcově vymezil určitý důvod pro nařízení služby přesčas s konkrétními důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas. Žalobce nesouhlasí s žalovaným, který v napadeném rozhodnutí uvedl, že při nařizování služby přesčas zohlednil situace, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru (např. momentální indispozice či absence některého z příslušníků ze zdravotních či jiných důvodů či předem neočekávaný úkol bezpečnostního sboru, který může být náležitě splněn jen příslušníkem s požadovanou kvalifikací), a uvedl příklady nepřítomnosti příslušníků ve směně. Žalobce poukazuje na den 12. 6. 2011, kdy mu byla nařízena služba přesčas, jelikož ve směně chybělo 40 příslušníků k zajištění běžného chodu služby. Z tohoto počtu 24 příslušníků čerpalo dovolenou, 1 příslušník byl vyslán na ozdravný pobyt, 6 příslušníků bylo na školení, 2 příslušníci byli na jazykovém kurzu, z čehož vyplývá, že 33 příslušníkům ze 40 bylo v dlouhodobé perspektivě vedoucím příslušníkem povoleno se směny nezúčastnit. Obdobně žalovaný nařizoval službu přesčas i v jiných dnech. Žalobce poukazuje i na poznámku npor. Tesaře z výpisu z Aktualit 1. oddělení na ICP Praha Ruzyně ze dne 4. ledna 2012 „vzhledem k personálnímu stavu II. oddělení lze předpokládat, že tento počet policistů na přesčas se bude pravidelně opakovat, proto počítejte, že se postupně na tyto přesčasy vystřídáte všichni. Pro začátek, pokud se nenahlásí dostatečný počet policistů, budu velet ty, kteří měli nejméně přesčasů za rok 2011“. Podle žalobce se nejedná o výjimečné případy, na něž by dopadaly závěry shora zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu.

4. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě úvodem na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11 /2013–41 dovodil, že služební funkcionář „…v přiměřeném rozsahu vymezí konkrétní důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas…“ a současně uvedl, že při posuzování jednotlivých hodin služby přesčas byly v daném případě zohledněny „…situace, jež nebylo možné předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle § 53 zákona o služebním poměru…“ Žalovaný poukázal na to, že při posouzení žádosti o proplacení služby přesčas do limitu 150 hodin v roce je nutno vycházet z rozboru podmínek, na kterých byla žadateli služba přesčas nařízena a až poté lze konstatovat, zda byla nařízena v důležitém zájmu služby ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. K tomu žalovaný dodává, že pokud se do služby nenadále dostaví méně příslušníků, než byl plánovaný a nezbytný počet, je nařízení výkonu služby přesčas v důležitém zájmu služby. Dle žalovaného nelze dovozovat nikoli výjimečnost nařízení služby přesčas z důvodu, že v rámci služby byly plněny běžné úkoly útvaru, neboť útvar, v němž byl žalobce zařazen, nemůže plnit jiné než mu svěřené úkoly, při jejichž plnění může nastat mimořádná situace předvídaná v § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. V této souvislosti žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017 č. j. 1 As 95/2017–25. Důležitý zájem lze spatřovat v náhlém ohrožení splnění úkolu výjimečně nastalými překážkami, kterými mohou být kumulace nepřítomnosti jiných příslušníků. Pokud k takovému souběhu dojde a některému z příslušníků již v této době bylo uděleno služební volno či dovolená, lze hovořit o neočekávaném vybočení z normálního průběhu výkonu služby.

5. Žalovaný dále konstatuje, že se v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými hodinami přesčas vykonanými žalobcem (strany 7 až 19) a ve světle judikatury správních soudů uvedl konkrétní důvody, pro které byla služba přesčas nařízena. Převládajícím důvodem byla nepředvídatelná kumulace nepřítomností několika příslušníku v jeden den. Žalovaný nesouhlasí s námitkami žalobce, který nepovažuje za důvody nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby žádný Nejvyšším správním soudem aprobovaný důvod. V napadeném rozhodnutí je u každého dne proveden rozbor dílčích absencí ostatních příslušníků ve službě a to těch, které nebylo možné předvídat ani ovlivnit při sestavování plánu běžných služeb, i těch absencí, které sice služební funkcionář ovlivnit mohl (tyto absence by pak nebyly relevantním důvodem pro nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru), ale bylo namístě je v kontextu celé věci uvést a zohlednit s poukazem na to, že důvodem nařízení služby přesčas, v němž byla shledána výjimečnost, byla především kumulace nepřítomností z různých důvodů. Žalobcem zmíněný text o nařízení práce přesčas žalovaný nepovažuje za zdůvodnění služby přesčas. Žalovaný dále upozorňuje, že harmonogram služeb se v souladu s § 53 odst. 1 zákon o služebním poměru vytváří v předcházejícím kalendářním měsíci. Pokud pak příslušník požádá o určení dovolené v mezidobí od provedení plánu služeb do doby skutečného vykonání služby, jedná se o dovolenou nepředvídatelnou a není již možné nahradit nepřítomného příslušníka příslušníkem jiným. Tato situace podle žalobce představuje nepředvídatelnou absenci, která může být důvodem nařízení služby přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

6. Žalovaný nesouhlasí se žalobcem, že na dotčeném útvaru policie panuje personální podstav. Počty služebních míst jsou stanoveny tak, aby v běžném výkonu služby nemusela být nařizována služba přesčas za nepřítomné příslušníky, pokud není překročena optimálně nastavená hranice zastupitelnosti. V okamžiku krátkodobé, neočekávané a výjimečné změny běžných podmínek služby jde o vybočení z běžného stavu. Nařízení služby přesčas, které řeší neočekávaný výpadek několika příslušníků v jeden den nelze zaměňovat za trvalé nahrazování nedostatku příslušníků ve výkonu služby. Při udělení jakékoliv řádné dovolené není nezbytné jinému příslušníkovi nařizovat službu přesčas, neboť tyto případy jsou primárně kryty běžnou službou. K nařizování služby přesčas dochází za mimořádných situací, kdy je nezbytné nárazově zajistit větší počet příslušníků. Udržovat ve stavu rezervní příslušníky pro potřebu pokrytí těchto situací není reálně možné, neboť při plnění běžných úkolů by pro ně za přítomnosti běžného počtu příslušníků nebylo využití. O tom, že na útvaru žalobce nepanuje podstav, žalovaný uvádí např., že dne 30. 9. 2019 byla při absenci 34 příslušníků nařízena služba přesčas pouze žalobci a 9 jeho kolegům, rovněž dne 10. 3. 2012 byla nařízena služba přesčas pouze žalobci a 5 jeho kolegům při absenci 24 příslušníků.

7. Závěrem žalovaný konstatuje, že služební funkcionáři v případě žalobce zjistili a doložili důvody nařízení každé hodiny služby přesčas a tyto důvody jsou podložené podkladovými materiály založenými ve správním spise. Po posouzení těchto důvodů služební funkcionáři dospěli k závěru, že je lze podřadit pod § 54 odst. 1 a § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. Rozsudkem ze dne 26. 7. 2019 č. j. 3 Ad 25/2017–52 zdejší soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení z důvodu, že skutkový stav, z něhož v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve správním spise.

9. Na základě kasačních námitek žalovaného přezkoumal Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zdejšího soudu a nesprávným shledal závěr soudu, že bylo povinností správních orgánů, aby při nařízení služby přesčas příslušníku bezpečnostního sboru uvedly konkrétního příslušníka, za jehož nepřítomnost se přesčas koná. Současně uložil soudu, aby se zaměřil na přezkum toho, zda jednotlivé důvody nepřítomnosti příslušníků uvedené v odůvodnění přezkoumávaných správních rozhodnutí pro posuzované dny, ve kterých byla žalobci nařízena služba přesčas, je možné považovat za mimořádné a nepředvídatelné, tedy takové, pro které je vůbec možné nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a zároveň se zaměřil na skutečnost, kolika příslušníkům byla v daný den služba přesčas nařízena (a jejich poměru ve vztahu k počtu příslušníků nepřítomným z „přesčasově uznatelných“ důvodů).

10. Městský soud v Praze znovu přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů /dále též „s. ř. s.“/.), a vycházel přitom jednak ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a jednak ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2022 č. j. 4 As 323/2019–39, jehož závěry je v dalším postupu vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s).

11. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (§ 76 s. ř. s.). Po výzvě soudu ze dne 31. 5. 2022 žalovaný s projednáním věci bez nařízení jednání v přípise ze dne 7. 6. 2022 výslovně souhlasil.

12. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

13. Podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru „[p]říslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“ Podle druhého odstavce tohoto ustanovení „[j]estliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.“ 14. Podle § 112 odst. 2 věty první zákona o služebním poměru „[p]říslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.“ 15. Podle § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru „[p]říslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.“ 16. Podle § 175 odst. 5 zákona o služebním poměru „[s]lužební funkcionář je povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení.“ 17. Podle § 190 odst. 8 věta prvá zákona o služebním poměru „[o]dvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání.“ 18. Jak již bylo uvedeno ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu, zákon o služebním poměru nepojímá službu přesčas jako další fond služební doby, z něhož je možné bez dalších podmínek čerpat do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Služba přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru představuje výjimečné opatření, které umožňuje nařídit výkon služby nad rámec základní doby služby. To však pouze za určitých zákonných podmínek, bez jejichž existence a identifikace výkon služby přesčas nařídit nelze. Důležitý zájem služby nemůže spočívat v dlouhodobém až trvalém nedostatku příslušníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012 č. j. 6 Ads 151/2011–126, nebo již citovaný rozsudek č. j. 4 Ads 11/2013–41). Podmínky, za nichž lze ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nařídit službu přesčas, označil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 10. 2015 č. j. 1 As 183/2015–63, jako 1) důležitý zájem služby a z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas, 2) odůvodnění přijetí tohoto opatření a 3) maximální rozsah 150 hodin v kalendářním roce, případně vyhlášení krizového stavu nebo jiné výjimečné případy ve veřejném zájmu. K požadavku na odůvodnění nařízení služby přesčas Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku č. j. 4 Ads 11/2013–41 dále uvedl, že vedoucí příslušník musí alespoň rámcově vymezit určitý důvod, pro který službu přesčas nařídil, a o tomto důvodu učinit stručný písemný záznam například v knize služeb.

19. Z napadeného rozhodnutí ze dne 12. 12. 2014 č. 4278/2014 mimo jiné vyplývá, že služební funkcionář zamítl žádost žalobce o doplatek služebního příjmu za 69,5 hodiny služby přesčas za rok 2011 a za 68 hodin služby přesčas v roce 2012, z důvodu, že byla nařízena z důvodů výjimečnosti zapříčiněné překážkami jiným příslušníkům, pro které nemohli nastoupit do výkonu služby, takto:

1. Dne 14. 2. 2011 – 8 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 33 policistů z důvodů: 9 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 3 x jazykový kurz, 3 x školení, 2 x studijní volno, 1 x civil, 14 x řádná dovolená.

2. Dne 26. 4. 2011 – 9,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 25 policistů z důvodů: 7 x pracovní neschopnost, 3 x studijní volno, 15 x řádná dovolená 3. Dne 24. 5. 2011 – 6,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 32 policistů z důvodů: 4 x pracovní neschopnost, 2 x studijní volno, 6 x školení, 2 x ozdravný pobyt, 1 x ošetřování člena rodiny, 17 x řádná dovolená.

4. Dne 11. 6. 2011 – 4,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 41 policistů z důvodů: 6 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 1 x lékař, 1 x ozdravný pobyt, 24 x řádná dovolená, 6 x školení, 2 x jazykový kurz.

5. Dne 12. 6. 2011 – 6,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 40 policistů z důvodů: 6 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 1 x ozdravný pobyt, 24 x řádná dovolená, 6 x školení, 2 x jazykový kurz.

6. Dne 16. 6. 2011 – 8 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 34 policistů z důvodů: 5 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 1 x MEPA, 1 x ozdravný pobyt, 20 x řádná dovolená, 2 x jazykový kurz, 2 x vlajkonoš, 1 x studijní volno, 1 x lékař.

7. Dne 30. 9. 2011 – 4,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u 2. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 34 policistů z důvodů: 5 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 3 x ozdravný pobyt, 3 x jazykový kurz, 3 x školení, 19 x řádná dovolená.

8. Dne 20. 10. 2011 – 11 přesčasových hodin 5 x pracovní neschopnost, 5 x školení, 7 x ozdravný pobyt, 1 x jazykový kurz, 11 x řádná dovolená.

9. Dne 29. 10. 2011 – 5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 24 policistů z důvodů: 4 x pracovní neschopnost, 3 x jazykový kurz, 1 x studijní volno, 4 x ozdravný pobyt, 12 x řádná dovolená.

10. Dne 30. 10. 2011 – 6 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 29 policistů z důvodů: 4 x pracovní neschopnost, 3 x jazykový kurz, 4 x ozdravný pobyt, 13 x řádná dovolená, 5 x školení.

11. Dne 25. 1. 2012 – 8 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 22 policistů z důvodů: 7 x pracovní neschopnost, 4 x ošetřování člena rodiny, 7 x řádná dovolená, 2 x studijní volno, 2 x jazykový kurz.

12. Dne 23. 2. 2012 – 4 přesčasové hodiny Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 26 policistů z důvodů: 8 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 1 x jazykový kurz, 1 x studijní volno, 5 x školení, 10 x řádná dovolená.

13. Dne 10. 3. 2012 – 11 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u 2. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 24 policistů z důvodů: 1 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 1 x studijní volno, 2 x jazykový kurz, 2 x stáž – OMZ, 17 x řádná dovolená.

14. Dne 26. 3. 2012 – 8 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 20 policistů z důvodů: 6 x pracovní neschopnost, 5 x ošetřování člena rodiny, 1 x ozdravný pobyt, 1 x dárcovství krve, 1 x lékař.

15. Dne 25. 7. 2012 – 11 přesčasových hodin 3 x pracovní neschopnost, 2 x ošetřování člena rodiny, 1 x Frontex, 20 x řádná dovolená.

16. Dne 19. 9. 2012 – 15,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 43 policistů z důvodů: 5 x pracovní neschopnost, 1 x ošetřování člena rodiny, 15 x řádná dovolená, 16 x školení, 6 x ozdravný pobyt.

17. Dne 20. 9. 2012 – 6,5 přesčasových hodin Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 39 policistů z důvodů: 5 x pracovní neschopnost, 16 x řádná dovolená, 6 x ozdravný pobyt, 1 x ošetřování člena rodiny, 11 x školení.

18. Dne 30. 9. 2012 – 4 přesčasové hodiny Důvodem k nařízení přesčasové služby byla skutečnost, že do řádné dlouhodobě plánované služby u l. oddělení ICP nenastoupilo toho dne 28 policistů z důvodů: 3 x pracovní neschopnost, 1 x studijní volno, 2 x školení, 17 x řádná dovolená, 5 x ozdravný pobyt.

20. Správní spis obsahuje mimo jiné seznam příslušníků čerpajících nemocenskou s vyznačením začátku a konce čerpání nemocenské v roce 2011 a v roce 2012 (č. l. 285 – č. l. 293), rozkazy ředitele Policie ČR ze dne 20. 8. 2012 č. 893/2012, ze dne 9. 8. 2012 č. 854/2012, ze dne 9. 8. 2012 č. 856/2012 a ze dne 9. 8. 2012 č. 855/2012, kterými byl poskytnut 4 příslušníkům ozdravný pobyt od 24. 9. 2012 do 7. 10. 2012 ve formě tělesných rehabilitačních aktivit, dále rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 11. 9. 2012 č. 1158/2012, kterými byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt od 30. 9. 2012 do 13. 10. 2012 ve formě lázeňské péče, dále rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 3. 8. 2012 č. 807/2012, kterými byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt od 10. 9. 2012 do 23. 9. 2012 ve formě tělesných rehabilitačních aktivit (č. l. 280 – č. l. 284), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 27. 8. 2012 č. 929/2012, kterým byl vyslán l příslušník na studijní pobyt ke kurzu „Rozšíření řidičského oprávnění ze sk. „C, C 1 a D1“ na sk. „D“ v termínu od 17. 9. 2012 do 12. 10. 2012 (č. l. 278 – č. l. 279, č. l. 270 – č. l. 273), 15 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 274 – č. l. 277), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 29. 8. 2012 č. 989/2012, č. 978/2012, č. 974/2012, č. 980/2012, č. 975/2012, č. 979/2012, č. 973/2012 a č. 985/2012, kterými bylo 8 příslušníků vysláno na studijní pobyt od 17. 9. 2012 do 21. 9. 2012 (č. l. 255 – č. l. 269), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 29. 8. 2012 č. 972/2012 a ze dne 3. 8. 2012 č. 799/2012, kterými byli vysláni 2 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 17. 9. 2012 do 31. 1. 2013 (č. l. 249 – č. l. 254), rozkazy ředitele Policie ČR ze dne 24. 8. 2012 č. 927/2012, ze dne 11. 9. 2012 č. 1151/2012, ze dne 24. 8. 2012 č. 928/2012, ze dne 11. 9. 2012 č. 1156/2012 a ze dne 11. 9. 2012 č. 1152/2012, kterými byl poskytnut 5 příslušníkům ozdravný pobyt od 16. 9. 2012 do 29. 9. 2012 ve formě lázeňské péče (č. l. 244 – č. l. 248), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 3. 8. 2012, č. 807/2012, kterým byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 10. 9. 2012 do 23. 9. 2012 (č. l. 243), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 29. 8. 2012 č. 985/2012, kterým byl vysláni 1 příslušník na studijní pobyt v termínu od 17. 9. 2012 do 21. 9. 2012 (č. l. 242), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 31. 8. 2012 č. 1068/2012, kterým byl vyslán l příslušník na studijní pobyt v termínu od 19. 9. 2012 do 19. 9. 2012 (č. l. 241), 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování (ze dne 21. 9. 2012 – č. l. 240, č. l. 235), 14 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků č. l. 236 – č. l. 239), 34 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 226 – č. l. 234), 2 x žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování (ze dne 24. 7. 2012 a ze dne 2. 8. 2012 – č. l. 224 – č. l. 225), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 30. 12. 2011 č. 3573/2012, kterým byl vyslán 1 příslušník na studijní pobyt v termínu od 30. 1. 2012 do 1. 6. 2012 (č. l. 221 – č. l. 223), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 15. 2. 2012 č. 225/2012, kterým byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 19. 3. 2012 do 1. 4. 2012 (č. l. 220), 6 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků a 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu § 70 odst. 2 zákona o služebním poměru (č. l. 218 – č. l. 219), 5 žádostí o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování ze dne 27. 3. 2012, ze dne 29. 3. 2012 a 3. 4. 2012 (č. l. 213 – č. l. 217), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 30. 1. 2012 č. 175/2012 a ze dne 30. 1. 2012 č. 105/2012, kterými byli vysláni 2 příslušníci na studijní pobyt v termínu od 27. 2. 2012 do 4. 7. 2012 s termínem soustředění od 27. 2. 2012 – 9. 3. 2012 (č. l. 209 – č. l. 212), 15 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 2 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 202 – č. l. 208), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 20. 1. 2012, č. 133/2012, kterým byl vysláni 1 příslušník na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 13. 2. 2012 do 22. 6. 2012 s tím, že termín soustředění je od 13. 2. 2012 do 24. 2. 2012 (č. l. 200 – č. l. 201), 10 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 2 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 196 – č. l. 199), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 26. 7. 2011 č. 1251/2011, kterým byl vyslán 1 příslušník na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 5. 9. 2011 do 10. 2. 2012 s tím, že termín soustředění je zvýrazněn od 23. 1. 2012 do 27. 1. 2012 (č. l. 194 – č. l. 195), 5 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 192 – č. l. 193), 4 žádosti o žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování (ze dne 25. 1. 2012 a ze dne 26. 1. 2012 – č. l. 188 – č. l. 191), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 19. 7. 2012 č. 1166/2011, č. 1167/2011, č. 1165/2011, kterými byli vysláni 3 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 29. 8. 2011 do 13. 1. 2012 s tím, že termín soustředění je od 24. 10. 2011 do 4. 11. 2011 (č. l. 179 – č. l. 187), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 20. 10. 2011 č. 2522/2011, č. 2523/2011, č. 2525/2011, č. 2521/2011, kterými byli vysláni 4 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „“Ochrana vzdušných hranic“ v termínu od 31. 10. 2011 do 4. 11. 2011 (č. l. 175 – č. l. 178), 12 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 171 – č. l. 174), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 13. 9. 2011 č. 1569/2011, č. 1574/2011, č. 1576/2011, č. 1573/2011, kterými byl poskytnut 4 příslušníkům ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 17. 10. 2011 do 30. 10. 2011 (č. l. 167 – č. l. 170), 11 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 1163 – č. l. 166), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 27. 7. 2011 č. 1266/2011, kterým byl vyslán 1 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 12. 9. 2011 do 26. 1. 2012 s tím, že termín soustředění je od 10. 10. 2011 do 21. 10. 2011 (č. l. 160 – č. l. 162), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 12. 9. 2011 č. 1529/2011, č. 1528/2011, č. 1530/2011, kterými byl poskytnut 3 příslušníkům ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 10. 10. 2011 do 23. 10. 2011 (č. l. 157 – č. l. 159), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 13. 9. 2011 č. 1569/2011, č. 1574/2011, č. 1576/2011, č. 1573/2011, kterými byl poskytnut 4 příslušníkům ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 17. 10. 2011 do 30. 10. 2011 (č. l. 153 – č. l. 156), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 23. 9. 2011 č. 1848/2011, č. 1853/2011, č. 1852/2011, č. 1856/2011, č. 1855/2011, kterými bylo vysláno 5 příslušníků na studijní pobyt v kurzu „“Ochrana vzdušných hranic“ v termínu od 17. 10. 2011 do 21. 10. 2011 (č. l. 148 – č. l. 152), rozkazy ředitele Policie ČR ze dne 24. 8. 2011 č. 1426/2011 a č. 1419/2011, ze dne 20. 9. 2011 č. 1618/2011, kterými byl poskytnut 3 příslušníkům ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 26. 9. 2011 do 9. 10. 2011 (č. l. 145 – č. l. 147), 10 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 142 – č. l. 144), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 19. 7. 2011 č. 1166/2011, č. 1167/2011, č. 1165/2011, kterými byli vysláni 3 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 29. 8. 2011 do 13. 1. 2012 s tím, že termín soustředění je od 26. 9. 2011 do 7. 10. 2011 (č. l. 133 – č. l. 141), 17 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 128 – č. l. 132), 1 žádost o žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování (ze dne 4. 10. 2011 – č. l. 127), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 13. 5. 2011 č. 855/2011, kterými byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 13. 6. 2011 do 26. 6. 2011 (č. l. 126), 18 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 121 – č. l. 125), 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 4 zákona o služebním poměru a 1 žádost o žádost o udělení služebního volna z důvodu § 70, odst. 2 písm. c) zákona o služebním poměru, včetně potvrzení lékaře o ošetření dne 16. 6. 2011 (č. l. 120), 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování ze dne 17. 6. 2011 (č. l. 119, č. 111 a č. l. 96), 23 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 112 – č. l. 118), rozkazy ředitele Policie ČR všechny ze dne 19. 5. 2011 č. 892/2011, č. 888/2011, č. 889/2011, č. 891/2011, kterými byli vysláni 4 příslušníci na studijní pobyt v kurzu „Příprava k vykonání služební zkoušky“ v termínu od 6. 6. 2011 do 10. 6. 2011 (č. l. 107 – č. l. 110), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 27. 4. 2011 č. 689/2011, kterým byl poskytnut 1 příslušníkovi ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 30. 5. 2011 do 12. 6. 2011 (č. l. 106), 23 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 1 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 99 – č. l. 105), 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu § 70, odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru, včetně zprávy Fakultní nemocnice v Motole o ambulantním vyšetření ze dne 11. 6. 2011 (č. l. 97 – č. l. 98), rozkazy ředitele Policie ČR ze dne 18. 4. 2011 č. 651/2011 a ze dne 13. 5. 2011 č. 856/2011, kterými byl poskytnut 2 příslušníkům ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit od 23. 5. 2011 do 5. 6. 2011 (č. l. 94 – č. l. 95), 15 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 2 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 89 – č. l. 93), 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování ze dne 17. 5. 2011 (č. l. 88), 13 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků, 2 x žádost o udělení služebního volna z důvodu § 73, odst. 2 písm. b), bod 2a zákona o služebním poměru (č. l. 83 – č. l. 87), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 30. 12. 2010 č. 723/2010, kterým byl vyslán 1 příslušník na studijní pobyt v kurzu „Anglický jazyk“ v termínu od 14. 2. 2011 do 16. 6. 2011 s tím, že se jedná o termíny soustředění od 14. 2. 2011 do 25. 2. 2011 a od 6. 6. 2011 do 16. 6. 2011(č. l. 81 – č. l. 82), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 24. 1. 2011 č. 277/2011, kterým byl vyslán 1 příslušník na studijní pobyt v kurzu „Vyhodnocování dokladů“ v termínu od 7. 2. 2011 do 18. 2. 2011 (č. l. 78 – č. l. 80), rozkaz ředitele Policie ČR ze dne 28. 2. 2011 č. 454/2011, jímž ředitel rozhodl o propuštění jednoho příslušníka ke dni 28. 2. 2011 (č. l. 77) 8 žádostí o udělení řádné dovolené jednotlivých příslušníků (č. l. 75 – č. l. 76), 1 žádost o udělení služebního volna z důvodu OČR, včetně rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování ze dne 16. 2. 2011 (č. l. 74).

21. Jednotlivá „Nařízení práce přesčas služby nad základní dobu služby v týdnu“ jsou uvedena ve správním spisu na č. l. 36 – 57. Na nich jsou jmenováni příslušníci s osobními evidenčními čísly, mezi nimiž je i žalobce, s přiřazenou konkretizovanou dobou práce přesčas v jednotlivých dnech a počtem hodin, s tímto důvodem nařízení služby přesčas: „Nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby, plynulého odbavování v I. oddělení.“ (na č. l. 36 – 39, 44 – 45, 50 – 52, 55 – 57), nebo „Nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby, plynulého odbavování v II. oddělení.“ (na č. l. 40, 42, 43), nebo „Nařízena služební pohotovost dle pokynu č. 28 /2011 VICP“ (na č. l. 46 – 49) nebo „Nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby ICP – hlídkové služby, plynulého odbavování v I. a II. oddělení.“ (na č. l. 53 – 54).

22. V tabulce nazvané „Analýza přesčasových hodin – P. J. OEČ 320693“ na č. l. 26 – 31 je uveden počet hodin, jejich časové rozmezí, zda je přesčas placen či nikoli, vlastní důvod přesčasu se zkratkami, kdy v poznámce jsou uvedena služební čísla jednotlivých příslušníků a k nim přiřazena zkratka nepřítomnosti, s legendou zkratek: PN=pracovní neschopnost, OČR=ošetřování člena rodiny, ŘD=řádná dovolená, ŠK=školení, STV=studijní volno, SV=služební volno, DK=dárcovství krve, SZK=služební zkouška, Svatba=svatba vlastní, OZP=ozdravný pobyt, JK=jazykový kurz, Lékař=zdravotní prohlídka.

23. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, který uvedl k jednotlivým nařízením služby přesčas, že byla nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby. Např. žalobce poukazuje na den 12. 6. 2011, kdy mu byla nařízena služba, jelikož tohoto dne chybělo ve službě 40 příslušníků.

24. Předně soud konstatuje, že k jednotlivým důvodům nepřítomnosti příslušníků, ke kterým došlo i v nyní posuzované věci, se Nejvyšší správní soud již ve své judikatuře dříve vyjadřoval. Zdejší soud poukazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2018 č. j. 9 As 258/2017, kde se soud k posuzovaným důvodům podrobně vyjádřil a to konkrétně pod bodem [48] rozsudku, když uvedl, že „Nejvyšší správní soud konstatuje, že nařizování a čerpání dovolené je zcela běžnou záležitostí, není tedy naplněn požadavek výjimečnosti, který je spojený s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Kdy bude dovolená čerpána, si neurčuje příslušník sám. Čerpání dovolené je natolik běžnou součástí služby u policejního sboru, že je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aby jen z důvodu čerpání dovolené u jednoho příslušníka nebyla jinému příslušníku nařizována služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena“, dále pod bodem [44] rozsudku uvedl, že „I ve vztahu k ozdravnému pobytu lze vztáhnout hodnocení městského soudu na straně 12 jeho rozsudku, tj. že i pro vyslání na ozdravný pobyt platí, že nejde o absenci nepředvídatelnou, kterou nemůže správní orgán ovlivnit a počítat s ní při rozvrhu základní doby služby. Po citaci § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru v bodech [46] a [47] rozsudku následně Nejvyšší správní soud uvedl, že „Ve spise je založena velká řada rozkazů, jimiž služební funkcionář poskytuje jednotlivým příslušníkům ozdravný pobyt. Tyto rozkazy zpravidla o měsíc předchází termínu poskytnutého ozdravného pobytu. Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že na ozdravný pobyt má příslušník za splnění zákonných podmínek nárok. Skutečnost, že bude třeba ozdravný pobyt poskytnout, není pro policejní sbor žádnou nečekanou událostí. Dobu čerpání ozdravného pobytu určuje služební funkcionář. Nelze proto souhlasit s tím, že by zde byl naplněn znak výjimečnosti nezbytný pro to, aby jen z důvodu zástupu příslušníka na ozdravném pobytu bylo možno nařídit jinému příslušníku službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena. Nejvyšší správní soud uvádí, že poskytnutí ozdravného pobytu dle § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru je natolik běžnou součástí služby u policejního sboru, že je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aby jen z důvodu poskytnutí ozdravného pobytu jednomu příslušníkovi nebyla jinému příslušníku nařizována služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena“. Dále se Nejvyšší správní soud pod body [33] a [36] rozsudku věnoval důvodu vyslání na jazykový kurz či na kurz odborné přípravy, přičemž uvedl, že „Městský soud na straně 12 rozsudku uvedl, že v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru není možno nařídit službu přesčas z důvodu nutnosti zastoupit jiného příslušníka, který se účastní školení, což odůvodnil tím, že jde o důvod nepřítomnosti, s nímž může správní orgán počítat a předvídat jej. Nejvyšší správní soud v daném ohledu městskému soudu přisvědčil. Pojmem vyslání na jazykový kurz či kurz odborné přípravy užitým ve správních rozhodnutích správní orgány mínily studijní pobyt. Ve spise je založena celá řada rozkazů, kterým byli jednotliví příslušníci vyslání na studijní pobyt s jazykovou či jinou tématikou (např. školení o ochraně vzdušných hranic). Dle § 38 odst. 1 zákona o služebním poměru lze příslušníka za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností potřebných k výkonu služby vyslat na studijní pobyt. Ze zákonné úpravy je patrné, že správní orgán má možnost uvážení v tom, zda příslušníka na studijní pobyt vyšle či nikoli. Vyslání na studijní pobyt má správní orgán možnost ovlivnit, nejde pro něj tedy o nepředvídatelnou a neovlivnitelnou okolnost. Zvyšování odborné úrovně příslušníků nepovažuje Nejvyšší správní soud za nijak nestandardní situaci. Vyslání příslušníka na studijní pobyt tak nenaplňuje znak výjimečnosti, jehož naplnění je třeba pro to, aby šlo o způsobilý důvod pro nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi zajišťujícímu zástup za příslušníka na studijním pobytu. Nejvyšší správní soud neakceptoval tvrzení stěžovatele uvedené v jeho rozhodnutí, že termíny odborných a jazykových kurzů nemůže služební funkcionář ovlivnit. Jednak šlo o studijní pobyty konané v místě Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra, u nichž Nejvyšší správní soud pochybuje o tom, že nebyla možná koordinace s policií, jednak rozkazy o vyslání příslušníku na studijní pobyt u jazykových kurzů byly vydávány u jazykových kurzů s dostatečným předstihem (zpravidla přibližně měsíčním) před konáním pobytu. Obecně však lze vysílání příslušníků na studijní pobyt řadit mezi organizační otázky, jejichž vyřešení lze po bezpečnostním sboru jako celku vyžadovat takovým způsobem, aby pouze z důvodu studijního pobytu jednoho příslušníka nemusela být nařízena služba přesčas jinému příslušníkovi.“ 25. Lze dodat, že i ve zrušujícím rozsudku v této věci Nejvyšší správní soud uvedl, že „Pokud jde o vyslání na jazykový kurz, kurz odborné přípravy, studijní a ozdravné pobyty či nařízení nebo čerpání dovolené, nelze tyto důvody nepřítomnosti považovat za takové, pro něž by bylo možné jinému příslušníkovi nařídit službu přesčas. Ve všech těchto případech se totiž jedná o situace, které služební funkcionář může dopředu ovlivnit, a nepředstavují tak pro policejní sbor žádnou nečekanou událost. Pro účely nařízení služby přesčas jednomu policistovi je proto zcela nerozhodné, kdy jiný policista požádá např. o dovolenou“.

26. V souladu s výše uvedenou judikaturou přistoupil zdejší soud k jednotlivým důvodům nařízení práce přesčas žalobci takto:

27. Dne 14. 2. 2011 – 8 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 74 spisu, nikoli však účast jiných příslušníků na jazykovém kurzu či školení a poskytnutí studijního volna. Skutečnost, že služební funkcionář vyhověl žádostem o poskytnutí studijního volna, rozhodl o vyslání příslušníků na školení a čerpání řádné dovolené je ovlivnitelná, a nepředstavuje nepředvídatelnou událost, pro kterou by bylo lze nařídit jinému příslušníkovi práci přesčas. Jedná se o situace, které služební funkcionář může dopředu ovlivnit, a proto nepředstavuje pro policejní sbor nečekanou událost. Nadto uvedený důvod „1 x civil“ není v rozhodnutí nijak vysvětlen ani ve spise doložen. Z rozhodnutí služebního funkcionáře tedy nevyplývá, jaký důvod nepřítomnosti shora uvedená zkratka označuje, služební funkcionář k tomu nepodává žádné bližší vymezení, nelze proto ověřit, o jaký důvod nepřítomnosti příslušníka se v daném případě jedná. K důvodu pracovní neschopnosti soud dodává, že se jedná o důvod, pro který lze jinému příslušníkovi službu přesčas nařídit, nikoliv však paušálně, je potřeba hodnotit (ne)předvídatelnost takové pracovní neschopnosti. Nejvyšší správní soud v kasačním rozsudku (pod bodem [37]) konstatoval, že „Za uznatelný důvod, pro který je možné jinému příslušníkovi nařídit službu přesčas, se považuje např. pracovní neschopnost jiného příslušníka; nikoli však paušálně. Pracovní neschopnost jednoho příslušníka není důvodem pro nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi v případě, kdy služební funkcionář o důvodu absence věděl při zpracování rozvrhu základní doby služby podle § 53 zákona o služebním poměru. Jedná se sice obecně o nahodilou událost, kterou nelze dopředu předvídat, z hlediska možnosti nařídit službu přesčas v souladu s § 54 citovaného zákona je však nezbytné její nepředvídatelnost hodnotit právě k okamžiku zpracování rozvrhu základní doby služby (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 9 As 207/2018 – 20).“ Napadené rozhodnutí neobsahuje žádnou, natož přezkoumatelnou, úvahu o okamžiku, kdy se vedoucí pracovník dozvěděl o pracovní neschopnosti jednotlivých příslušníků, za které byla žalobci nařízena služba přesčas. Městský soud jsa v dané věci vázán závazným právním názorem, se proto zabýval tím, zda každá jednotlivá pracovní neschopnost podle obsahu správního spisu představovala (ne)předvídatelný důvod nepřítomnosti ostatních příslušníků. Správní spis obsahuje na číslech listu 285 až 293 správním orgánem vytvořenou tabulku s 207 jmény osob, zřejmě příslušníků (některá se i opakují), nazvanou „SCP_nemocenská.xlsx, ROK 2011“ a „SCP_nemocenská.xlsx, ROK 2012“. Evidence osob jmenovaných pod sebou je řazena podle osobních čísel, je zde uveden začátek a konec pracovní neschopnosti s počtem dní. Z takto vytvořené počítačové sestavy není možné ověřit, zda v každém jednotlivém případě šlo o neočekávanou pracovní neschopnost, či pracovní neschopnost, která byla bezpečnostnímu sboru předem k 25. dni v měsíci známa. Sestava sice obsahuje časové rozmezí, v němž měli být osoby (příslušníci) nepřítomni pro pracovní neschopnost ke službě, na základě takového vymezení však nelze učinit jednoznačný závěr, zda daná pracovní neschopnost byla plánována či nikoliv, resp. kdy konkrétně se o této neschopnosti vedoucí příslušník dozvěděl. Takové skutečnosti z předložených nepůvodních podkladů nelze dovodit. Soud přitom nemůže toliko z časového rozmezí pracovní neschopnosti dovozovat, zda se jednalo o pracovní neschopnost předvídatelnou (např. plánovaná operace) či nepředvídatelnou (např. otřes mozku). Soud proto uzavírá, že z podkladů shromážděných správním orgánem nemohl ověřit, kdy se vedoucí příslušník o pracovní neschopnosti dozvěděl, takové údaje nemůže soud nahrazovat vlastními úvahami, a proto nemohl žalovanému přisvědčit, že se v daném případě jednalo o uznatelný důvod, pro který služební funkcionář mohl žalobci nařídit službu přesčas. Dne 26. 4. 2011 – 9,5 přesčasových hodin – uvedené důvody označené poskytnutí studijního volna či čerpání řádné dovolené nemohou obstát. Skutečnost, že služební funkcionář vyhověl žádostem o poskytnutí studijního volna a čerpání řádné dovolené je ovlivnitelná, a nepředstavuje nepředvídatelnou událost, pro kterou by bylo lze nařídit jinému příslušníkovi práci přesčas. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 24. 5. 2011 – 6,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 88 spisu, nikoli však školení či poskytnutí studijního volna. Vydání rozkazů, jimiž byl poskytnut ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit, nemůže být dle soudu důvodem pro nařízení práce přesčas jinému příslušníkovi, nadto rozkazy ředitele Policie ČR ze dne 18. 4. 2011 č. 651/2011 a ze dne 13. 5. 2011 č. 856/2011 byly vydány s dostatečným předstihem. Rovněž skutečnost, že služební funkcionář vyhověl žádostem o poskytnutí studijního volna a čerpání řádné dovolené je ovlivnitelná, a nepředstavuje nepředvídatelnou událost, pro kterou by bylo lze nařídit jinému příslušníkovi práci přesčas. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 11. 6. 2011 – 4,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 96, 1 x návštěva lékaře, která je doložena na č. l. 97 spisu, nikoli však důvody s označením ozdravný pobyt, řádná dovolená, školení, jazykový kurz. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 12. 6. 2011 – 6,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 111 spisu, nikoli však důvody s označením ozdravný pobyt, řádná dovolená, školení, jazykový kurz. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. K uvedenému důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 16. 6. 2011 – 8 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 119 spisu, 1 x návštěva lékaře, která je doložena na č. l. 120 spisu, nikoli však důvody s označením ozdravný pobyt, řádná dovolená, jazykový kurz, studijní volno. K těmto důvodům se soud v souladu s výše citovanou judikaturou vyjádřil již výše. Nadto uvedený důvod „MEPA“ či „vlajkonoš“ není v rozhodnutí nijak vysvětlen ani ve spise doložen. Z rozhodnutí služebního funkcionáře tedy nevyplývá, jaký důvod nepřítomnosti shora uvedená zkratka označuje, služební funkcionář k těmto pojmům nepodává žádné bližší vysvětlení, nelze proto ověřit, o jaký důvod nepřítomnosti příslušníka se v daném případě jedná. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 30. 9. 2011 – 4,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 127 spisu, nikoli však důvody s označením ozdravný pobyt, jazykový kurz, školení, řádná dovolená. K těmto důvodům se soud v souladu s výše citovanou judikaturou vyjádřil již výše. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 20. 10. 2011 – 11 přesčasových hodin – důvody s označením školení, ozdravný pobyt, jazykový kurz, řádná dovolená nemohou z výše uvedených důvodů obstát. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 29. 10. 2011 – 5 přesčasových hodin – důvody s označením jazykový kurz, studijní volno, ozdravný pobyt, řádná dovolená nemohou z výše uvedených důvodů obstát. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 30. 10. 2011 – 6 přesčasových hodin – důvody s označením jazykový kurz, ozdravný pobyt, řádná dovolená, školení nemohou z výše uvedených důvodů obstát. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 25. 1. 2012 – 8 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 4 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 188 až 191 spisu, nikoli však důvody s označením řádná dovolená, studijní volno, jazykový kurz. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 23. 2. 2012 – 4 přesčasové hodiny – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 196 spisu, nikoli však důvody s označením jazykový kurz, studijní volno, školení, řádná dovolená. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 10. 3. 2012 – 11 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, kterého týká č. l. 207 spisu, jenž však není současně podpořeno potvrzením lékaře. Nemohou obstát však obstát důvody s označením studijní volno, jazykový kurz, řádná dovolená. K těmto důvodům se soud v souladu s výše citovanou judikaturou vyjádřil již výše. Nadto uvedený důvod „stáž – OMZ“ není v rozhodnutí nijak vysvětlen ani ve spise doložen. Z rozhodnutí služebního funkcionáře tedy nevyplývá, jaký důvod nepřítomnosti shora uvedená zkratka označuje, služební funkcionář k tomu nepodává žádné bližší vymezení, nelze proto ověřit, o jaký důvod nepřítomnosti příslušníka se v daném případě jedná. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 26. 3. 2012 – 8 přesčasových hodin z uvedených důvodů obstojí pouze 5 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 213 – 217 spisu, návštěva lékaře, která je doložena na č. l. 219, nikoli však důvod s označením ozdravný pobyt. Důvod dárcovství krve není ve spise doložen. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 25. 7. 2012 – 11 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 2 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 224 a 225 spisu, nikoli však důvod s označením řádná dovolená. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. Nadto uvedený důvod pod označením „Frontex“ není v rozhodnutí nijak vysvětlen či doložen. Z rozhodnutí služebního funkcionáře tedy nevyplývá, jaký důvod nepřítomnosti shora uvedená zkratka označuje, služební funkcionář k tomu nepodává žádné bližší vymezení, nelze proto ověřit, o jaký důvod nepřítomnosti příslušníka se v daném případě jedná. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 19. 9. 2012 – 15,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 235 spisu, nikoli však důvod s označením řádná dovolená, školení, ozdravný pobyt. Je tomu tak z výše uvedených důvodů. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 20. 9. 2012 – 6,5 přesčasových hodin – z uvedených důvodů obstojí pouze 1 x ošetřování člena rodiny, které je doloženo na č. l. 240 spisu, nikoli však důvody s označením řádná dovolená, ozdravný pobyt, školení. K těmto důvodům se soud v souladu s výše citovanou judikaturou vyjádřil již výše. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011. Dne 30. 9. 2012 – 4 přesčasové hodiny – uvedené důvody s označením studijní volno, školení, řádná dovolená či ozdravný pobyt nemohou z výše uvedených důvodů obstát. K důvodu pracovní neschopnosti se soud vyjádřil již výše, když posuzoval práci přesčas dne 14. 2. 2011.

28. Z výše uvedeného přehledu listin, které se staly součástí správního spisu, vyplývá, že žalovaný doložil (viz bod 20. tohoto rozsudku), že nejčastěji opakovanou překážkou, pro kterou nemohli jiní příslušníci nastoupit do výkonu služby byla řádná dovolená (č. l. 75, 76, 83 – 87, 89 – 93, 99 – 105, 112 – 118, 121 – 125, 128 – 132, 142 – 144, 163 – 166, 171 – 174, 192, 193, 196 –199, 202 – 208, 218, 219, 226 – 234, 236 – 239, 274 – 277), další často opakující se překážkou byl ozdravný pobyt ve formě tělesných rehabilitačních aktivit (č. l. 95, 96, 106, 126, 145 – 147, 153 – 156, 157 – 159, 167 – 170, 220, 243, 244 – 248, 280 – 284) a studijní pobyt v kurzu (č. l. 78 – 80, 81, 82, 107 – 110, 133 – 141, 148 – 152, 160 – 162, 175 – 178, 179 – 187, 194 – 195, 200, 201, 209 – 212, 221 – 223, 241, 242, 249 – 254, 255 – 269, 270 – 273). Žalovaný rovněž doložil nastalou překážku spočívající v důvodech uvedených v § 70 odst. 2 písm. a), písm. c), písm. f) zákona o služebním poměru (č. l. 74, 88, 97, 98, 119, 120, 127, 188 – 191, 213 – 217, 224 – 225, 240); k tomu doložil i na č. l. 285 – č. l. 293 seznam příslušníků čerpajících nemocenskou s vyznačením začátku a konce čerpání nemocenské v roce 2011 a v roce 2012. V souladu s výše uvedenou judikaturou lze shrnout, že právě nejčastěji opakované překážky, pro které nemohli jiní příslušníci nastoupit do výkonu služby – tedy čerpání řádné dovolené, poskytnutí ozdravného pobytu ve formě tělesných rehabilitačních aktivit a vyslání ke studijnímu pobytu v kurzu – nelze shledat za důvody k nařízení služby přesčas v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. U těchto „důvodů“ soud neshledává za naplněný požadavek zákona o „výjimečnosti“, který vyžaduje ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. K výkladu pojmu „výjimečnosti“ se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013–41, kde na straně 47 dovodil, že pod pojem „výjimečnosti“ lze podřadit např. momentální indispozici či absenci některého z příslušníků ze zdravotních či jiných důvodů nebo předem neočekávaný úkol bezpečnostního sboru, který může být náležitě splněn jen příslušníkem s požadovanou kvalifikací mimo rámec jeho naplánované směny. V tomto rozsudku se konkrétně věnoval důvodu čerpání dovolené, k čemuž uvedl, že čerpání dovolené jednoho příslušníka není samo o sobě dostatečným důvodem pro nařízení služby přesčas jinému příslušníku. Čerpání dovolené je natolik běžnou součástí služby u policejního sboru, že je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aniž by jen z důvodu čerpání dovolené u jednoho příslušníka byla jinému příslušníku nařizována služba přesčas.

29. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že ze správního spisu nebylo prokázáno, že žalobci byly služby přesčas nařízeny v souladu se zákonem (viz bod 27. tohoto rozsudku). Pro úplnost lze připomenout, že k otázce nařízení výkonu služby přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce ve smyslu § 54 odst. 1 služebního zákona existuje již rozsáhlá konstantní judikatura správních soudů, např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012 č. j. 6 Ads 151/2011–126; ze dne 26. 9. 2012 č. j. 6 Ads 151/2011–126; ze dne 31. 10. 2012 č. j. 4 Ads 15/2012–34; ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013–41; ze dne 15. 10. 2015 č. j. 1 As 183/2015–63, rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 8. 2010 č. j. 10A 34/2010–28; ze dne 5. 10. 2011 č. j. 10A 42/2011–34; ze dne 29. 12. 2011 č. j. 10A 75/2011–23; ze dne 27. 11. 2012 č. j. 10A 48/2012–36, rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2016 sp. zn. 3 Ad 12/2013, či ze dne 29. 4. 2015 č. j. 9 Ad 8/2012–37.

30. S ohledem na výše uvedené městský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost ve smyslu § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

31. Právním názorem je ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. správní orgán v dalším řízení vázán.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, a podání žaloby § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, odměna za zastoupení bude proto zvýšena o 21 % z částky 6 800 Kč, tj. o 1 428 Kč, takže náhrada nákladů řízení činí celkem 11 228 Kč.