4 C 125/2020 - 1439
Citované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 154 odst. 1 § 160
- Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, 85/1976 Sb. — § 6
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11a § 11 odst. 1 § 4 § 6 odst. 1 § 17 odst. 3
- o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, 139/2002 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud v Pelhřimově se sídlem Třída Legií 876, Pelhřimov, rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci žalobkyně: [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem nám. [Anonymizováno] proti žalované:[Anonymizováno][Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:
Výrok
I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto bezúplatnou smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“):
I. Žalovaný, Česká republika –Státní pozemkový úřad, IČ [IČO], se sídlem [adresa] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - pozemek parc. č. 2140/29, zapsaný na LV č. [adresa] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa]; 2 [spisová značka] - část pozemku parc. č. 2318/1, zapsanou na LV č. [adresa], v k.ú. [adresa], obec [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], a to o část o výměře 5 944 m2 oddělenou geometrickým plánem č. [hodnota]-30/2023 odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. 2318/1.
II. Žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO], r.č. 845804/0052, bytem [adresa], [adresa] jako nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy –Pozemkového úřadu č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum]; rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy –Pozemkového úřadu č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno]ze dne [datum]; a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu –KPÚ pro hl. m. Prahu, č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum]. Na uspokojení nároku nabyvatelky dle čl. II. této smlouvy převádí převodce do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 383 818 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhala nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, když je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zák. č. 229/91 Sb., když jí byl na základě smlouvy o darování restitučních nároků podle zákona o půdě na osobu blízkou ze dne 24. 10. 2019 darován restituční nárok oprávněné osoby paní [jméno FO], která svůj nárok v zákonem stanovených lhůtách řádně uplatnila u Magistrátu hlavního města Prahy. Jako oprávněné osobě jí náleží náhrada. Je držitelkou restitučního nároku týkajícího se v minulosti odňatých pozemků, které nebyly vydány. S původním oceněním restitučního nároku nesouhlasila, nechala si restituční nárok přecenit znaleckým posudkem [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem], když nárok byl přeceněn za částku 4 405 919 Kč. Od uplatnění restitučního nároku žalobkyně uplynulo ke dni podání žaloby již téměř 30 let. Žalovaná musí přijmout plnou zodpovědnost za svoji nečinnost. Aktivně legitimována je i co se týká restitučního nároku vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] když tento nárok je dle žalované vyčerpán, avšak sama žalovaná jej nevede v nové výši. Ve svých dalších podáních se žalobkyně vyjadřovat k možné převoditelnosti náhradních pozemků, které žádala.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu, když restituentům vzniká nárok ve výjimečných případech a za splnění specifických podmínek. Žalobkyně není potom aktivně legitimovaná, co se týká restitučního nárok [Anonymizováno] který jejž zcela uspokojen. Nerozporuje nárok žalobkyně ohledně restitučních nároků [Anonymizováno], ale výši uplatněných nároků. Žalobkyně se se svými nároky mohla obrátit v rámci veřejných nabídek. Žalovaná odmítla přecenění nároků. Stejně jako žalobkyně i žalovaná se k tomu obsáhle vyjadřovaly stejně jako k převoditelnosti jednotlivých pozemků. 3 4 C 125/2020 3. Ve věci již okresní soud rozhodoval, a to rozsudkem ze dne [datum] čj. [spisová značka], když vyhověl žalobě ohledně vydání pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Pokud se žalobkyně ve svém původním návrhu domáhala povinnosti uzavřít smlouvu ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], návrh v této části zamítl. Okresní soud v původním řízení prováděl dokazování zejména listinnými důkazy, a to smlouvou o darování restitučních nároků ze dne [datum], kterou [jméno FO] darovala žalobkyni, jako osobě blízké právo na převedení jiného pozemku za nevydané pozemky, dle rozhodnutí [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dále byla předložena rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] č. [Anonymizováno], rozhodnutí ze dne [datum] č. [Anonymizováno] a rozhodnutí ze dne 28. 5. 1991 [Anonymizováno]. Soudu byl předložen znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyčíslil podíl žalobkyně na odňatých a nevydaných pozemcích na částku 4 405 919 Kč. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] vyčíslil cenu nevydaných pozemků podle rozhodnutí [Anonymizováno] na částku 394 246 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ocenil pozemky dle [Anonymizováno] tak, že za tyto by měla příslušet náhrada 125 585,80 Kč. Dále bylo zjištěno, že totožné žaloby ze stejného nároku týkající se jiných žádaných pozemků, byly podány u Obvodního soudu pro [adresa], u Obvodního soudu pro [adresa], u Okresního soudu [adresa] – venkov a u Okresního soudu v [Anonymizováno]. Již v původním rozhodnutí okresní soud konstatoval, že nesporné je, že právní předchůdkyni žalobkyně byly protiprávně odňaty pozemky a všechny pozemky nemohly být vydány tak, jak vyplývá právě z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] Žalobkyně je právním nástupcem a ve věci aktivně legitimována. Nesporné bylo, že žádané pozemky byly ve vlastnictví státu a žalovaná tedy byla pasivně legitimována. Okresní soud poté posuzoval otázku, zda byly splněny podmínky z důvodu liknavosti, libovůle a diskriminačního postupu a dospěl k závěru, že ano. Správné stanovení výše restitučního nároku oprávněné osoby je úkol a povinností státu, který nese za tuto odpovědnost. Sama okolnost, že v rámci nabídky k uspokojení nároků restituentů, vyčlenila žalovaná pozemky, nemůže být důvodem pro to, aby se zprostila své povinnosti uzavřít smlouvu. Pokud oprávněná osoba důvodně nesouhlasí s oceněním nároků, nelze na ni právem požadovat, aby se účastnila veřejných nabídek, jejichž okruh je již v důsledku nízké hodnoty nároku výrazně omezen. Důvodnost žaloby uzavřít smlouvu potom není vázaná na podmínku předchozího zahrnutí pozemků do veřejné nabídky. Za liknavý postup lze považovat již samotné nesprávné ohodnocení nároků, tedy nesprávné určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků. Soud potom považoval aktivní legitimaci žalobkyně, co se týká nároků z rozhodnutí [Anonymizováno] když tento nárok nebyl samotnou žalovanou evidován v nenulové výši. Soud se ve svém předchozím řízení nezabýval výší faktického nároku žalobkyně, neboť hodnota vydávaných pozemků nepřekročila finanční ohodnocení nároků učiněného samotným žalovaným. Soud se dále ve svém rozhodnutí zabýval vhodností jednotlivých pozemků k vydání, když ohledně pozemků, které byly vydány, dospěl k závěru, že tyto jsou vhodné k vydání a rozsudek v této části již je pravomocný. Co se týká pozemků v [Anonymizováno], tyto nepovažoval za vhodné k převodu, když pozemek č. [Anonymizováno] nepovažoval za vhodný k převodu, neboť je jednak užíván třetí osobou, což samo o sobě sice nevylučuje vydání, ale jednak je zařazen platným územním plánem částečně do plochy bydlení a částečně do plochy veřejného prostranství. Nahrazení projevu vůle by se rozcházelo s účelem odškodňování, neboť [adresa] má o tento pozemkem zájem, a tento pozemek není do budoucna určen k obdělávání zemědělské půdy, nýbrž k zástavě a vznikly by problémy. Ani pozemky parc. č. [Anonymizováno] nepovažoval na důvodné na vydání opět z důvodu, že pozemky nejsou do budoucna určeny k zemědělskému obhospodařování, ale 4 4 C 125/2020 k zástavbě a je třeba i předcházet případným dalším sporům a účelem zákona o půdě není jenom zmírnit následky majetkových křivd, ale i dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu.
4. Proti rozhodnutí podali oba účastníci odvolání a rozhodoval Krajský soud v [právnická osoba], pobočka [adresa], když svým rozsudkem ze dne [datum] čj. [spisová značka] potvrdil rozsudek okresního soudu v části týkající se vydání pozemků a zrušil rozsudek ve výrocích o zamítnutí žaloby na nahrazení projevu vůle. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně v liknavosti žalované při uspokojení restitučního nároku žalobkyně. V případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalovaného, může oprávněná osoba nárok uplatit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného posudku. Správné stanovení výše restitučního nároku je úkolem a povinností státu, a chybně vyčíslený restituční nárok je chybou státu, který objektivně znemožňuje řádné uplatnění a vymožení restitučního nároku. Nelze odkazovat splnění restitučního nároku na povinnost účastnit se veřejné nabídky v situaci, kdy jí špatně stanovená cena výše restitučního nároku fakticky bránila v jeho řádném uspokojení, a navíc v situaci, kdy si právě oprávněná osoba sama aktivně přispěla ke správnému zjištění jeho výše. V předmětné věci uplynula doba již řádově 30 let od uplatnění nároku, přičemž přes 20 let trvala první fáze vyřízení tohoto nároku neboli pravomocné skončení správního řízení o celém předmětu. Vzhledem k tomu, že hodnota vydaných pozemků nepřesáhla mezi účastníky nespornou část nároku žalobkyně, byl rozsudek v části týkající se vydání části pozemků potvrzen. Co se týkalo pozemků v k. ú. [adresa] v této části byl rozsudek zrušen, když soudy vždy musí rozhodnout ve smyslu § 154 odst. 1 o. s. ř. dle stavu v době vydání rozhodnutí, tedy vycházet z konkrétních zjištění existujících k tomuto okamžiku, nikoliv z budoucích možných, tedy nejistých událostí. Pokud tedy není prokázána skutečnost se kterou právní úprava spojuje nemožnost převodu pozemků z vlastnictví státu, pak nelze uvažovat o jeho nevydání oprávněné osobě. U žádného z pozemků není v katastru nemovitostí zapsaná poznámka o zahájení pozemkových úprav a nájemní právo třetí osoby nepředstavuje zákonný výlukový důvod. Z převodu je zatím vyloučena pouze část pozemku 2318/1 určená ke stavbě dopravní infrastruktury. Je již však podle současné právní úpravy možno rozhodnout o vydání pouze části náhradního pozemku na základě k rozsudku přiloženého geometrického plánu.
5. Ve věci bylo podáno dovolání a Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum] čj. [spisová značka] dovolaní odmítl, když judikatura dovolacího soudu dovozuje, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby, zásadně přepokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, nesprávným ohodnocením nároků, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků. Hodnotící závěry o liknavém a svévolném postupu žalované, i s přihlédnutím k počínáním jejího předchůdce [právnická osoba] ČR při uspokojování restitučního nároku žalované nejsou nepřiměřené zjištěným skutkovým okolnostem věci. Do současné doby nedošlo k uspokojení podstatné části restitučního nároku žalobkyně, navzdor její aktivitě, když svůj restituční nárok uplatnila již před 30 lety, přičemž při posouzení liknavosti je vždy nutno zohlednit též délku řízení před Pozemkovým úřadem. Žalovaná i její právní předchůdce bez relevantního důvodu ztěžovaly uspokojení zásadně předpokládaným postupem, tj. nesprávným oceněním restitučního nároku, resp. lpění na nesprávném ocenění restitučního nároku.
6. Dle sdělení žalobkyně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa], soudy provedly výslech znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z důvodu pochybnosti o správnost závěrů uvedených ve znaleckém posudku č. 2491/24/2020 ze dne [datum]. Výslechem znalce ani následným doplněním znaleckého posudku se namítané vady nepodařilo odstranit. U Obvodního soudu pro [adresa] bylo proto přistoupeno k zadání revizního znaleckého posudku. Z pohledu ekonomie řízení soud proto vyčkával výsledků 5 4 C 125/2020 znaleckého dokazování u těchto soudů, neboť se jeví nadbytečné, aby všechny soudy, které návrhy žalobkyně soudí, dělaly posudky a vyslýchaly znalce. Velmi podrobně byl před Obvodním soudem pro [adresa] dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka] vyslýchán [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ke svému posudku, ze kterého žalobkyně odvozuje výši restitučního nároku. Byl vyslýchán k tomu, že vycházel z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro Obec Chvaly. Vyjadřoval se k otázkám, zda tento byl platný i v době odnětí pozemků, zda se vztahoval i na Obec Chvaly, vyjadřoval se k problematice stavební srostlosti, když tato v žádném technickém nebo vědeckém dokumentu není definována. Vysvětloval, proč jsou mezi stavební pozemky zařazeny i plochy pro drážní stavby a komunikace, a dalším odborným otázkám. Dne [datum] byl potom v této věci ustanoven znalecký Ústav Appraising Alpha, kterému bylo uloženo přezkoumat správnost odborných závěrů stran, stanovení výše ceny nemovitosti specifikovaných ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Velmi podrobně byl potom znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyslýchán i u Obvodního soudu pro [adresa] dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka]. V mezidobí Krajský soud v Brně svým rozhodnutím ze dne [datum] čj. [spisová značka] zrušil rozsudek Okresního soudu Brna – venkov ze dne [datum] čj. [spisová značka]. Dle závěru znaleckého posudku č. [hodnota]-758/2023 ze den [datum], který vypracoval znalecký Ústav Appraising [právnická osoba]. činí hodnota podílu žalobkyně 4 118 641,06 Kč. Žalobkyně potom svým podáním ze dne [datum] vzala částečně žalobu zpět ohledně pozemků [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] z důvodu problematičnosti územního plánu [adresa] a dělení pozemků. Současně poukázala na to, že ve znaleckém posudku byl restituční nárok žalobkyně vyčíslen na 4 405 918,50 Kč a rozdíl v ocenění mezi znaleckým posudkem a revizním znaleckým posudkem tedy činí 246 247,449 Kč.
7. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 9. 3. 2023 čj. 4 C 125/2020-1242 bylo řízení ohledně uložení povinnosti žalovaného uzavřít smlouvu ohledně pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zastaveno.
8. Žalobkyně předložila geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], kterým došlo k oddělení plochy dopravní infrastruktury u pozemku parc.č 2318/1 v k. ú. [adresa] s tím, že nadále bude požadovat část tohoto pozemku, nově označeno jako parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře 5944 m2 v k. ú. [adresa] a navrhla změnu žaloby s ohledem právě na geometrický plán. Usnesením ze dne [datum] soud připustil změnu žaloby.
9. K reviznímu znaleckému posudku se vyjadřoval žalovaný, který s tímto nesouhlasí, považuje jej za nesprávný, nejasný a neúplný. Trvá na třech vznesených námitkách neplatnosti a neúčinnosti Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu, a to jak z důvodu diskontinuity mezi původně zamýšlenými záměry a na funkční využití pozemku a faktickým využitím původních pozemků v době přechodu na stát, tak z důvodu formální neplatnosti Návrhu předmětného regulačního a zastavovacího plánu v době přechodu původních pozemků na stát. Ke dni účinnosti zákona č. 84/1958 Sb. pozbyl Návrh platnosti i po formální stránce. Původní záměry na funkční využití jednotlivých odňatých pozemků nebyly realizovány ani v řádech desítek let od přijetí předmětného návrhu, a také řadu let po přechodu pozemků na stát. Jednalo se o zemědělské pozemky náležející k zemědělské usedlosti původních vlastníků pozemků. I pokud by pozemky měly být posouzeny jako stavební, v takovém případě měl znalecký ústav uplatnit při ocenění pozemků srážky z ceny. Vzhledem k tomu, že k předmětným pozemkům nebo jejich částem v době odnětí vedly jen prašné, nezastavěné cesty nebo byly úplně mimo přístup z veřejné komunikace, není předpoklad, že by se na nich vyskytoval vodovodní řád a je třeba srážky u stavebních pozemků aplikovat. Žalobkyně naopak s revizním posudkem souhlasí, když si znalec závěry řádně obhájil. Vyhodnotil je i v souladu s judikaturou. Vycházel i s přihlédnutím k závěru OSPu. Srážku znalec neaplikoval, neboť se srážky lze posuzovat v dané obci a nikoliv 6 4 C 125/2020 k Hlavnímu městu [adresa]. S obcí pak dle znalce nevydané pozemky stavebně srostlé byly. Stavební nesrostlost má být posuzována pouze v Obci Chvaly, která v době odnětí pozemků nebyla v Praze přičleněná. K znaleckému posudku byl před Obvodním soudem pro [adresa] dne [datum] vyslýchán zpracovatel tohoto posudku, který se vyjadřoval k tomu, zda oceňoval pozemky jako stavební či nikoliv, a z jakého důvodu, když vycházel z regulačního plánu z roku 1935 tedy to, co zde bylo uvedeno jako pozemek zastavěný tak, tak to hodnotil. Co se týká katastrálního území Chvaly, pokud pozemky v rozhodné době nebyly součástí Hlavního města Prahy, popř. jiného města, ale poté se součástí staly, mají se takto posuzovat. Vyjadřoval se ke srážkám z vodovodů a kanalizací, za příjezd po nezpevněné komunikaci, za stavební srostlost, resp. nesrostlost. Pokud posuzoval zastavěnost pozemků v době jejich přechodu, byly k dispozici ortofoto mapy, z nichž je patrný stav pozemků v době 1945 a 1955. Vyjadřoval se k otázce, zda pozemky byly zastavěny v souladu s regulačním plánem, zda k pozemků vedla zpevněná cesta, účel odnětí posuzovaných pozemků, hodnocení charakteristik pozemků, zabývajících titulech při přechodu na stát. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] cena pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5944 m2 v k. ú. [adresa], který byl oddělen geometrickým plánem činí 291 256 Kč. Jak vyplývá z protokolu ze dne [datum] u Okresního soudu [adresa] – venkov byl sdělen předběžný názor, že revizní znaleckých posudek znaleckého Ústavu Appraising Alpha považuje za kvalitní a správný, když závěr tohoto znaleckého posudku odpovídá závěrům učiněným znalcem [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] včetně dodatku jeho znaleckého posudku. Regulační plán považuje za platný a účinný i v době přechodu pozemků na stát, tedy v okamžiku jejich odnětí. Ve věci potom byla dále předložena celá řada dalších listinných důkazů ortofoto map, protokolů z jednání u soudů, kde jednání probíhala, výslechů znalců. Dále byl předložen rozsudek Okresního soudu [adresa] – venkov ze dne [datum] čj. [spisová značka], když na základě tohoto rozsudku došlo k vydání náhradních pozemků v celkové výši 1 692 095 Kč. Tento rozsudek není dosud pravomocný.
10. Žalovaný navrhl výslech znaleckého ústavu, neboť v paralelních sporech nedošlo k odstranění vytýkaných vad, když znalec neaplikoval 10 % přirážku v otázce zpevněných či nezpevněných cest, když zpevněná cesta může být i polního charakteru. Převážná část pozemků je vedena stále jako zemědělský pozemek a znalec tedy měl aplikovat 10 % srážku, což neučinil. Okresní soud návrh na doplnění dokazování ohledně 10 % srážky zamítl, když znalci byli vyslýcháni ke svým posudkům, a i při naprosto teoretické úvaze o tom, že by restituční nárok měl být o 10 % nižší, pozemky, které jsou předmětem vydání v tomto řízení, tuto částku nepřevyšují. Je tedy nadbytečné zabývat se doplněním dokazování, když stejně jako v předchozím rozhodnutí je zřejmé, že svým rozhodnutím již prokázané restituční nároky Okresní soud v Pelhřimově nepřekročí.
11. Co se týká právního hodnocení může soud zopakovat to, že nárok žalobkyně se opírá o zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dále jen zákon o půdě. Smyslem tohoto zákona bylo zmírnit následky některých majetkových křivd k nimž došlo vůči vlastníkovi zemědělského a lesního majetku v období let 1948 – 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmem hospodářského rozvoje venkova v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí. Dle ust. § 4 odst. 1 oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské federativní republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst.
1. Ust. § 6 odst. 1 zákona o půdě potom ve svých písmenech a) až u) uvádí, jednotlivé důvody, pro které mají být nemovitosti vydávány. Podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné 7 4 C 125/2020 právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1.říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb. Podle odst. 2 tohoto ustanovení v případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Podle ust. § 11a) odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle ust. § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pozemkový úřad nezahrne do veřejných nabídek pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního předpisu. Podle odst. 13 smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů. Podle odst. 14 cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Podle ust. § 11b) zákona o půdě nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu. Podle ust. § 6 zákona odst. 1 č. 503/2012 Sb. podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby za a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení 8 4 C 125/2020 technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b)..
12. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu zejména proto, že nebyla prokázána liknavost státu, aktivita žalobkyně při veřejných nabídkách, je sporná výše nároků a pozemky jsou nevhodné k převodu.
13. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když se jedná o právní nástupkyni osoby s přímým restitučním nárokem. Nesporná je i pasivní legitimace žalobkyně. Co se týká námitky, zda vznikl nárok a že by měl být uspokojován v rámci účasti na veřejných dražbách, touto otázkou se zabýval okresní soud ve svém původním rozhodnutí, když dospěl k závěru o existenci libovůle a liknavosti státu už zejména proto, že nezbytným předpokladem pro možnost řádně uplatnit restituční nárok v rámci veřejné nabídky, je jeho správné vyčíslení, což má být úkolem státu. V daném případě si toto zajišťovala sama žalobkyně. Poukázal na to, že od vydání zákona o půdě, ze kterého nárok žalobkyně vychází, uplynulo již 30 let, a za tuto dobu se stát nedokázal s restituenty vypořádat. Za situace, kdy oprávněná osoba důvodně nesouhlasí s oceněním nároku, nelze potom na ni požadovat, aby se účastnila ve veřejných dražbách, a soud se ve svém původním rozsudku zabýval tedy i touto otázkou, že pasivita žalobkyně při účasti na veřejných dražbách nemůže být důvodem k nepřiznání nároků. Vyřešení těchto otázek, jak byly posouzeny okresním soudem potvrdil i odvolací soud a i Nejvyšší soud, když odmítl dovolání, když poukázal na již celkem bohatou judikaturu věnující se této otázce, když jako liknavý lze kvalifikovat takový postup, jímž bez ospravedlnitelného důvodu je ztěžováno uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem, nesprávným hodnocením nároků a není možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účasti na veřejných nabídkách. Otázkou liknavosti a nutnosti či nenutnosti veřejné nabídky se tedy soudy všech III. stupňů v tomto konkrétním případě již zabývaly. Co se týká vhodnosti požadovaných pozemků, soud sice ve svém I. rozhodnutí zamítl návrh, co se týká pozemků v k. ú. [adresa], když pozemky nejsou určeny k obdělávání zemědělské půdy, nýbrž k výstavbě a vznikly by problémy při hospodaření. Odvolací soud však v této časti rozsudek okresního soudu zrušil, když nelze předjímat do budoucna možné problémy, neboť soud rozhoduje ve stavu v době vydání rozhodnutí, a pokud ke dni rozhodnutí není prokázána skutečnost, se kterou předmětná právní úprava spojuje nemožnost převodu pozemků z vlastnictví státu, nelze uvažovat o jeho nevydání. U žádného z pozemků není v katastru nemovitostí zapsaná poznámka o zahájení pozemkových úprav, a nájemní právo třetích osob nepředstavuje zákonný výlukový důvod. Předmětem řízení zůstal pozemek parc. č. 2140/21 a část pozemku parc. č. 2318/1. Od posledního rozhodnutí nebylo ani tvrzeno ani prokazováno, že by došlo ke skutkové změně týkající se posuzování vydání těchto pozemků a okresní soud tedy dospěl k závěru, že oba pozemky, které zůstaly v předmětném řízení jsou vhodné k vydání.
14. Co se týká výše nároku lze shodně s Okresním soudem [adresa] – venkov vycházet jednak ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] včetně doplnění tohoto posudku, jednak z revizního znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] a výslechů znalců 9 4 C 125/2020 provedených v souvisejících řízeních. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že cena všech pozemků odňatých právní předchůdkyni žalobkyně byla ke dni převodu pozemků na stát ve výši 8 718 587 Kč, přičemž ve svém výslechu se vypořádal s dotazy, námitkami a otázkami srážek u jednotlivých pozemků. Revizní znalecký posudek potom vypracoval znalecký ústav - posudek o ocenění nemovitostí z restitučních nároků žalobkyně, když zjištěná cena nemovitostí z rozhodnutí [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je ve výši 1 817 718,10 Kč, cena nemovitosti z rozhodnutí [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je ve výši 6 337 504,01 Kč a cena nemovitostí z rozhodnutí [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je ve výši 82 060 Kč. Podíl žalobkyně v jedné polovině pak přesahuje částku 4 118 641 Kč. K tomuto posudku byl před Obvodním soudem pro [adresa] vyslýchán znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který obhájil své závěry, jak již bylo výše uvedeno a i za teoretického použití 10 % srážky by toto nemělo vliv na rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově vzhledem k výši nároků, který žalobkyni zůstává a ceně pozemků, které jsou jí vydávány. Z celkového nároku žalobkyně 4 159 671,050 Kč byla státem uspokojena část ve výši 237 081,25 Kč účastí ve veřejných nabídkách, část ve výši 64 797,47 Kč byla vykrytá rozhodnutím zdejšího soudu, rozhodnutím Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno] potom byly vydány pozemky za 1 692 095 Kč. Cena žádaných pozemků je, a to u pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] 365,60 Kč a část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] 256 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
15. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení byly vyúčtovány v celkové částce 479 381,07 Kč avšak dle názoru okresního soudu nelze přiznat všechny náklady tak, jak jsou vyčísleny. Soud přiznal náklady řízení související s řízením u Okresního soudu v Pelhřimově, a to za 7 úkonů právní pomoci z původně požadovaných pozemků v hodnotě 609 067,45 Kč, kdy jeden úkon činí 10 740 Kč, 7x paušál po 300 Kč. Poté, co bylo vydáno rozhodnutí okresního soudu však došlo ke změně, co se týká změny požadovaných pozemků, když v současné době jsou požadovány pozemky v hodnotě 531 621,60 Kč, z tohoto punkta činí úkon 10 640 Kč. Žalobkyni byla přiznána odměna za 11 úkonů právní služby po 10 460 Kč a 11x paušál po 300 Kč. Soud nepřiznal náklady za písemné podání ze dne 15. 9. 2022, které jsou uplatňovány jako náklady u okresního soudu , tak náklady u dovolacího soudu, a dále písemná podání ze dne 30. 9. 2022, 4. 11. 2022, 10. 11 2022, 25. 11. 2022, 15. 3. 2023 a 9. 1. 2024, neboť se nejedná o úkon ve věci samé, když první podání se týkají pouze žádostí o nařízení jednání , další potom o sdělení, že se zašle geometrický plán, který byl vzápětí zaslán či že soudu bude zaslán žádaný rozsudek, který byl v dalším podání zaslán. Dále bylo přiznáno jízdné k procesnímu soudu a ztráta času, a to k jednání dne [datum], ve výši 1 563,26 Kč na cestovném a 600 Kč na ztrátě času, a k jednání dne 23. 11. 2021, 5. 9. 2023 a 20. 2. 2024 celkem cestovné ve výši 4 534,03 Kč a 1 800 Kč jako náhrada za ztrátu času. Dále byly žalobkyni přiznány náklady vzniklé v souvislosti s odvolacím řízením, a to tři úkony právní služby po 10 740 Kč a 3x režijní paušál po 300 Kč a cestovné k procesnímu soudu dne 22. 3. 2022 ve výši 1 867,78 Kč a 800 Kč jako ztráta času. Dále náklady vzniklé s dovolacím řízením, a to jeden úkon po 10 740 Kč s režijním paušálem 300 Kč, 21 % DPH 66 613 Kč, celkem náklady řízení činí 383 818 Kč. Náklady řízení uložil zaplatit v zákonné lhůtě třech tří podle ust. § 160 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř..
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.