4 C 130/2020-355

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 2 000 000 Kč, určení spoluvlastnictví a jeho zrušení a vypořádání takto:

Výrok

I. Zamítá se návrh, kterým se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 2 000 000 Kč.

II. Zamítá se eventuální návrh, kterým se žalobce proti žalovanému domáhal jednak určení, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. 333, jehož součástí je stavba č. ev. [číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek] zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], s podílem o velikosti ideální jedné třetiny, a dále zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce k uvedeným nemovitostem.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 271 778,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 105 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Jihlavě [číslo] s uvedením variabilního symbolu [číslo].

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 2 000 000 Kč. Uvedl, že během oslavy silvestra v roce 2012 uzavřel se žalovaným a [jméno] [příjmení] dohodu o společné investici do koupě pozemku p. č. st. 333, jehož součástí byla stavba ev. [číslo] dále pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ roubenka“) od původního vlastníka PhDr. [jméno] [příjmení]. Dále se žalobce se dvěma společníky dohodl na společné rekonstrukci roubenky a jejím využití pro rodinnou rekreaci všech společníků. Žalobce na začátku roku 2013 vyjednal s původním vlastníkem podmínky prodeje a dne 21. 3. 2013 došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a původním vlastníkem roubenky. Žalobce ani [příjmení] [příjmení] si nemovitost nekoupili z důvodu eliminace střetu zájmů s činností jejich zaměstnavatele. Nicméně každý ze společníků vložil do nákupu částku 100 000 Kč. Následně žalovaný založil společný účet, na který společníci skládali finance na úhradu nákladů spojených s opravou. Během Vánoc v roce 2014, po dokončení rekonstrukce, došlo k uzavření druhé dohody o tom, že během následujících pěti let se společníci rozhodnou: 1) zda mají zájem o roubenku a dojde k převodu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3, nebo 2) dojde k prodeji roubenky a rozdělení kupní ceny mezi společníky opět na 1/3, nebo 3) jeden ze společníků vykoupí od ostatních jejich podíly za 1/3 obvyklé ceny v době prodeje. Následně žalovaný podepsal dne 4. 5. 2015 uznání dluhu na částku 1 000 000 Kč vůči žalobci a dále manželům [příjmení]. Dále žalovaný uzavřel se společníky zástavní smlouvu. Žalovaný zřízením zástavy na roubence zajistil dluh, který uznal dlužními úpisy. Jednalo se o minimální zajištění finančních prostředků, které každý ze společníků do rekonstrukce vložil. Šlo o zastřené právní jednání. Pravou podstatou dohody bylo spoluvlastnictví roubenky, společné užívání této nemovitosti a dohoda o variantách případného vypořádání mezi společníky po pěti letech provozu. Toto žalobce sám na Nový rok 2015 vyprávěl známým žalobce. Žalobce již nechtěl po uplynutí pěti let provozu roubenky dál na spolupráci se žalovaným participovat a nabídl svůj podíl žalovanému. Žalovaný však žalobci v roce 2019 vyplatil pouze částku 1 000 000 Kč podle dlužního úpisu, ačkoliv mělo dojít k vypořádání podle výše uvedené dohody a tedy k vypořádání odvozenému od kupní ceny roubenky. Žalobce obvyklou cenu roubenky vyčíslil na 10 000 000 Kč podle nabídky, kterou dříve dostal. Znamená to, že žalovaný porušil ústní dohodu uzavřenou v roce 2014 a je povinen nahradit žalobci škodu ve výši žalované částky (při odečtení již uhrazené částky 1 000 000 Kč žalovaným).

2. Žalovaný uvedl, že během silvestra v roce 2012 se rozhodl pořídit si roubenku do svého výlučného vlastnictví, nikoliv společně se žalobcem a dalším přítelem. O možnosti této koupě se dozvěděl od žalobce. [příjmení] [příjmení] a žalobce mu přislíbili veškerou pomoc s rekonstrukcí nemovitosti. Na úhradu kupní cenu si žalovaný půjčil částku 100 000 Kč od J. [příjmení] i od žalobce. Dotyční se domluvili, že žalovanému dále na rekonstrukci půjčí peníze a fakticky mu s ní pomohou. Žalovaný se jim zavázal půjčky v budoucnu vrátit. Výše skutečně poskytnutých půjček sice nedosáhla od žalobce a J. [příjmení] částek dvakrát 1 000 000 Kč, žalovaný však s ohledem na faktickou pomoc svým přátel uznal vůči každému dluh ve výši 1 000 000 Kč. Tuto částku žalovaný žalobci uhradil v roce 2019. Žalovaný popřel, že by mezi ním a žalobcem či J. [příjmení] došlo k dohodě o zkušebním provozu roubenky v délce 5 let nebo společném hospodaření s roubenkou, či k dohodě o vypořádání údajných podílů společníků na roubence. Žalovaný pouze souhlasil s tím, že roubenku budou moci ke své rekreaci využívat rodiny a přátelé žalobce a J. [příjmení].

3. Rozsudek ze dne 18. 11. 2020, č. j. 4 C 130/2020-212 byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně-pobočky v Jihlavě ze dne 17. 3. 2021, č. j. 54 Co 40/2021-236.

4. Usnesením ze dne 19. 10. 2021, č.j. 4 C 130/2020-346 byla připuštěna změna žaloby navržená zástupcem žalobce dne 8. 10. 2021. Zástupce žalobce uvedl, že roubenka byla postavena za trvání sdružení žalobce, žalovaného a [jméno] [příjmení], a proto je ve spoluvlastnictví všech členů sdružení. Veškeré nemovitosti v [část obce] žalovaný sice koupil od PhDr. [příjmení] svým jménem, avšak ve prospěch sdružení a za stejného finančního přispění od ostatních členů sdružení. Žalobce se tedy domáhal pro případ, že by soud zamítnul žalobu o zaplacení náhrady škody ve výši 2 000 000 Kč, určení, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to s podílem o velikosti 1/3. Dále se žalobce domáhal zrušení tohoto spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Jako způsob vypořádání žalobce navrhoval přikázání svého spoluvlastnického podílu žalovanému za náhradu odpovídající obvyklé ceně zjištěné ze znaleckého posudku.

5. Dokazování bylo primárně zaměřeno na existenci a obsah dohody, kterou měli účastníci řízení uzavřít během oslavy silvestra v roce 2012, dále na okolnosti nabytí předmětných nemovitostí v [část obce], průběh rekonstrukce roubenky. Především pak bylo na žalobci, aby prokázal tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným a J. [příjmení] v roce 2014 ústní dohodu o tom, že po uplynutí pěti let se společníci rozhodnou: 1) zda mají zájem o roubenku a dojde k převodu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 na zbývající dva společníky, nebo 2) dojde k prodeji roubenky a rozdělení kupní ceny mezi společníky opět ve výši 1/3, nebo 3) jeden ze společníků vykoupí od ostatních jejich podíly za 1/3 obvyklé ceny v době prodeje.

6. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem bylo zjištěno, že prodávající PhDr. [jméno] [příjmení] se zavázal převést vlastnické právo k roubence a kupující-žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu 200 000 Kč Smlouva byla stranami podepsána 21. a 22. 3. 2013. Podle razítka [stát. instituce] došlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dne 28. 3. 2013 s účinky od 22. 3. 2013. Z dlužního úpisu ze dne 4. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný a jeho manželka uznali svůj dluh vůči žalobci ve výši 1 000 000 Kč, který vznikl„ postupnými platbami v letech 2013 a 2014 jako půjčka a zápůjčka na přestavbu chaty č. ev. [číslo] na pozemku p. č. st. 333 v obci [obec] a k. ú. [část obce]“. Dlužníci se zavázali dluh zaplatit do 31. 5. 2019. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 4. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný jako zástavní dlužník, žalobce a manželé [příjmení] jako zástavní věřitelé podepsali uvedenou smlouvu, a to za účelem zajištění dluhů ve výši 1 000 000 Kč u zástavních věřitelů z důvodu půjčky a výpůjčky na přestavbu roubenky. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno: Dne 8. 4. 2013 žalovaný sdělil žalobci číslo svého účtu. Dne 14. 10. 2014 žalovaný žalobci na dotaz, zda je volný na roubence termín 20. až 23. 12. 2014, odpověděl, zda neví, kdo je šéf ubytovací služby. Dne 1. 11. 2014 žalovaný žalobci na dotaz, jaký radiátor se mu líbí, odpověděl, že do výběru nezasahuje a výběr nechává na žalobci. Dne 9. 12. 2014 žalovaný žalobci odpověděl, aby si žalobce hlídal platby sám. Dne 26. 1. 2018 se obrátil žalobce na žalovaného s nabídkou na odkup svého„ hypotetického“ třetinového podílu na chalupě. Dne 29. 1. 2018 žalovaný žalobci odpověděl, že nedokáže odhadnout, jakou má žalobce představu. Dále pokračuje:„ Když se nám to nepodaří, tak já budu muset vyplatit dlužní smlouvy…Když se dohodneme jinak, ona (bývalá manželka) mi v tom nebude dělat potíže.“ Dále žalovaný nesouhlasí se stávajícím způsobem rezervace a výší nájmu. Dále uvádí, že na účtu je 50 000 Kč, jenže je třeba zaplatit dluh pokrývačům 65 000 Kč. Závěrem žalovaný uvádí, že by chtěl zvýšit pronájem na částku 25 000 Kč týdně a 14 000 Kč za prodloužený víkend. Dne [datum] žalobce žalovanému nabídl vyplacení jedné třetiny chalupy za částku 1 650 000 Kč. Závěrem navrhuje prodej roubenky. Dne 15. 6. 2019 žalobce žalovanému oznámil, že sice děkuje za zaslání 1 000 000 Kč, očekával však dohodu nad ohodnocením třetinového podílu na společném projektu chalupy v [část obce]. Dne 30. 5. 2019 a 16. 6. 2019 vyzval žalovaný žalobce k vystavení kvitance a oznámil mu výměnu zámků na chalupě. Z další složky e-mailové komunikace mezi účastníky řízení a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že mezi dotyčnými v roce 2016 kolovala tabulka týkající se rezervací pobytů na roubence, do které účastníci zapisovali své rekreace. Z e-mailové komunikace žalobce a [jméno] [příjmení] v březnu 2013 bylo zjištěno, že žalobce zajišťoval zpracování kupní smlouvy na roubenku, včetně vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a oznámení finančnímu úřadu. Podle e-mailů žalobce z [datum] zařizoval žalobce zřízení čističky odpadních vod u roubenky, dále dne 1. 6. 2019 vyřizoval zaplacení klempíři. Z e-mailu [jméno] [příjmení] účastníkům řízení ze dne 18. 8. 2015 a připojených tabulek ve formátu xlsx a pdf bylo zjištěno: Ručně psaná tabulka obsahuje tři sloupce nadepsané jmény účastníků řízení a J. [příjmení] a obsahuje součty [příjmení] [číslo] 729, [celé jméno žalobce] 400 000 Kč, [celé jméno žalovaného] 467 804 Kč. Dále je uvedeno ke dni [datum]: [příjmení] 57 721 Kč, [celé jméno žalobce] 100 000 Kč, [celé jméno žalovaného] 32 196 Kč. Tabulka vytvořená na počítači obsahuje výčet zařizovacích předmětů a součet 202 631 Kč. Z tabulky o ubytování bylo zjištěno, že rezervaci ubytování v průběhu roku do tabulky zaznamenávali oba účastníci řízení, J. [příjmení] a další osoby. Z e-mailů žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že se dotyčná dotazovala dne 24. 3. 2015, 4. 5. 2015 a 14. 1. 2015 žalobce, zda může jet na roubenku v určitém termínu. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobce odeslal na účet č. [bankovní účet] v období od dubna 2013 do března 2015 částku 697 578 Kč. Jednalo se o účet, jehož číslo žalobci sdělil žalovaný v e-mailu ze dne 8. 4. 2013 (č.l. 56). Z tabulky vytvořené žalobcem bylo zjištěno, že žalobce uvedl jako své přímé náklady na rekonstrukci roubenky částky 841 094 Kč a 101 705 Kč, dále vyčíslil svou práci částkami 120 000 Kč, 50 000 Kč a 225 000 Kč. Z potvrzení o zániku zástavního práva ze dne 22. 10. 2020 bylo zjištěno, že manželé [příjmení] shodně prohlásili, že na roubence již v jejich prospěch nevázne zástavní právo. Podle nahlížení do katastru nemovitostí bylo zahájeno nové řízení dne 2. 11. 2020. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 3. 2. 2020, č.j. 13 C 164/2019-59, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 10. 2020, č. j. 35 Co 159/2020 – 83 nebylo nic podstatného zjištěno, neboť předmětem uvedeného řízení bylo určení, zda na roubence vázne v současnosti zástavní právo. Šlo tedy o něco jiného, než bylo předmětem dokazování v tomto řízení. Stejně tak nebylo nic podstatného zjištěno z protokolu o jednání před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou dne 3. 2. 2020. Z komunikace mezi zástupci účastníků řízení nebylo rovněž nic významného pro řízení zjištěno. Stejně tak nebylo nic podstatného zjištěno z e-mailu žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 15. 6. 2015 a připojeného přehledu aktiv a pasiv společného jmění manželů. Výpověď žalobce se shodovala s jeho tvrzeními v žalobě. Z výpovědi žalovaného bylo rovněž zjištěno totéž jako v jeho obraně. Žalovaný navíc uvedl, že rozdíl částky uvedené v uznání dluhu a reálně poskytnuté žalobcem činil 300 000 Kč Částku 1000 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit a zaplatil z důvodu faktické pomoci žalobce a J. [příjmení] při rekonstrukci. Svůj e-mail žalobci z roku 2019 komentoval tak, že mu připadala vhodná náhradní dohoda, kterou by byl změněn jeho závazek z dlužního úpisu vyplatit žalobci a [anonymizováno] částku 2 000 000 Kč, neboť tolik peněz neměl. Se žalobcem a [anonymizováno] jednal žalovaný tak, že za jejich faktickou pomoc jim umožní v roubence rekreaci po dobu pěti let, byť se s nimi v minulosti na konkrétním období, do kdy smějí užívat roubenku, nedohodl. Žalovaný uvedl, že kdyby neměl se žalobcem spory, tak mu umožní rekreaci i dnes. Důvod vytvoření ubytovací tabulky a své rezervace v ní žalovaný komentoval tak, že nechtěl, aby tam byl někdo další. [anonymizováno] žalovaný splatil dluh ve 4 splátkách v hotovosti do půlky prosince 2019. [příjmení] od roubenky má aktuálně žalovaný a paní [celé jméno žalobce]. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobcem rozešel před pěti lety ve zlém, se žalovaným má i v současnosti výborný vztah. Žalovaný na přelomu roku 2011 a 2012 projevil zájem o koupi nemovitosti od [anonymizováno] O možnosti koupě se dozvěděli od žalobce. Svědek si roubenku nepořídil, neboť neměl na další nemovitost peníze, rozhodně tak neučinil z důvodu střetu zájmů se [právnická osoba]. Svědek totiž až do roku 2015 pracoval jako živnostník, nikoliv jako zaměstnanec uvedené společnosti. Došlo k dohodě, že žalobce a svědek žalovanému půjčí 1 000 000 Kč na nákup a opravu a žalovaný si roubenku koupí a v budoucnu ji budou využívat všichni. Během rekonstrukce pomohl svědek žalovanému jako zedník a žalobce jako stavař. Šlo o pomoc kamarádů. Obsahem dohody bylo, že se svědek bude moci na oplátku za půjčku a pomoc žalovanému na roubence rekreovat. Vždy platilo, že roubenka patří žalovanému a svědek se žalobcem mu na její rekonstrukci půjčí a pomohou mu s ní. Svědek se nikdy nebavil s účastníky řízení o podílech na roubence a uzavření takové dohody či dohody o vypořádání svědek vyloučil. Následně po dokončení opravy roubenky žalobce zařídil u advokátky sepsání smluv, které se týkaly bezúročné půjčky žalovanému. Tyto listiny připravené advokátkou zachycovaly pravý obsah dohody mezi žalovaným, svědkem a žalobcem, byť celý milion svědek žalovanému nepředal. Žalovaný se v nich zavázal vrátit půjčku a tento závazek byl zajištěn sankcí, jejíž obsah si svědek nepamatoval. Následně uvedl, že je v katastru nemovitostí v jeho prospěch zapsáno zástavní právo. Dále uvedl, že žádnou částku v hotovosti žalovanému nepředával, šlo o postupnou úhradu materiálu a nákladů na opravu. Svědek má od roubenky klíče, jezdí na ni v současnosti a žalovanému neplatí nájem. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že má k oběma účastníkům řízení neutrální vztah. Se svým manželem před výslechem nehovořila. Žalovaný si koupil roubenku v [anonymizováno] horách. Informaci o této možnosti přinesl žalobce, který společně s [anonymizováno] slíbili žalovanému pomoc. Svědkyně odmítla nákup roubenky, neboť neměla s manželem po dostavění svého rodinného domu dost prostředků na nákup a rekonstrukci zchátralé stavby v horách. Důvod, proč si roubenku nekoupil žalobce, svědkyně neznala. Svědkyně s manželem žalovanému půjčili 800 nebo 900 000 Kč. Manžel svědkyně na rekonstrukci pracoval. Žalovaný jim vystavil dlužní úpis na 1 000 000 Kč. Hlavním motivem pro pomoc žalovanému s opravou roubenky byla možnost do budoucna na roubenku jezdit na rekreaci. Existenci dohoda o společenství žalobce, žalovaného a manžela svědkyně a podílech na roubence ve výši 1/3 svědkyně vyloučila. Žalovaný vrátil 1 000 000 Kč svědkyni a jejímu manželovi během roku 2019 ve splátkách. Na roubenku svědkyně jezdí stále, klíče žalovanému od června ještě nepředala. Z výslechu Mgr. [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že došlo k jednání účastníků o koupi roubenky. [obec] chalupy v horách byla pro svědkyni naprosto vedlejší záležitost. Svědkyně nevěděla, zda byla dohoda uzavřena nebo jaký byl její obsah, neboť řešila v té době poměr žalobce s jinou ženou. Svědkyně od žalobce odešla v létě 2013, od roku 2014 má poměr se žalovaným. Žalobce si zřejmě nekoupil chalupu kvůli svému zaměstnání. Následně svědkyně dodala, že o tomto důvodu jí řekl žalobce. Žalobce svědkyni před výslechem zaslal e-mailem opis protokolu z předchozího jednání dne 2. 9. 2020. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] nebylo zjištěno nic o obsahu případné dohody účastníků řízení. Žalovaný se rozhodl pro koupi roubenky, byť pro to svědkyně-bývalá manželka žalovaného neviděla rozumný důvod. Šlo o zchátralou stavbu v [anonymizováno] horách. Žalovaný tedy svědkyni ubezpečil, že s rekonstrukcí roubenky mu pomohou kamarádi, třeba i půjčkou. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek má výborné vztahy se žalobcem, žalovaného viděl pouze jednou v životě během pobytu na roubence na Nový rok 2015, při tomto pobytu viděl fotografie ze stavby roubenky. Žalovaného představil svědkovi žalobce jako spolumajitele roubenky, žalovaný proti tomu nic nenamítal. K představení došlo ve chvíli, kdy byl svědek na odjezdu. Žalobce svědkovi sdělil, že roubenku vlastní tři spolumajitelé, a to žalobce, žalovaný a osoba, jejíž jméno si svědek nezapamatoval. Svědek si nepamatoval, zda se dozvěděl informace o investicích do roubenky a jejich zhodnocení. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno totéž, co uvedl svědek [příjmení]. Dále bylo zjištěno, že o spoluvlastnictví roubenky se svědkyně dozvěděla jednak od žalobce a dále od svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Dotyčná v minulosti svědkyni ukázala fotky o zařizování roubenky a sdělovala svědkyni informace o investicích do roubenky. O vypořádání spoluvlastníků roubenky se svědkyně nic nedozvěděla. Svědkyně dále sdělila, že jí a jejího manžela [příjmení] [příjmení] [příjmení] požádala o sepsání informací, které má svědkyně a její manžel o vlastnictví roubenky a investic do ní pro účely soudního řízení, které vede žalobce. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno totéž, co uvedl již svědek [příjmení]. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zná déle žalobce, nicméně v minulosti se setkal i se žalovaným. S oběma účastníky řízení má dobré obchodní vztahy. Svědek byl původní vlastník nemovitostí v [část obce] Tyto nemovitosti svědek nabídnul ke koupi žalobci, který o ně projevil zájem. Žalobce žádal po svědkovi, aby byl v kupní smlouvě jako kupující uveden žalovaný z důvodu střetu zájmů žalobce a jeho zaměstnavatele. Svědek tedy uzavřel kupní smlouvu o prodeji nemovitostí v [část obce] se žalovaným. Dostal zaplacenu cenu, na kterou se žalobce, žalovaný a J. [příjmení] složili. Svědek o uzavření či o obsahu dohody mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení] nic nevěděl. Svědek měl pocit, že dotyční jsou třemi partnery, kteří se o roubenku starají. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je jeho kamarád. Žalovaného svědek potkal několikrát při příležitosti oslav a vztah k němu má zprostředkovaný přes svou ženu, která je kamarádkou partnerky žalovaného. Svědek před výslechem věděl, že bude vypovídat ke stavbě roubenky v [část obce]. Svědek se dozvěděl od žalobce o možnosti koupit si ruinu roubenky v [anonymizováno] horách za účelem vybudování nového domu k rekreaci. Svědek tuto nabídku odmítnul a později se od žalobce dozvěděl, že realizoval tento záměr společně se svými dvěma kamarády, a to s každým v rozsahu jedné třetiny. Svědek se dozvěděl od žalobce, že v katastru nemovitostí je jako vlastník roubenky uveden pouze žalovaný, žalobce a třetí člen sdružení měli jako záruku vystavenou směnku na 1 000 000 Kč. Žalobce svědkovi sdělil, že svým kamarádům věřil a vše bylo dohodnuto pouze ústně, což byla chyba. Nikdo však svědkovi neříkal, jak má vypovídat. Svědek se od žalobce dozvěděl, že záměrem žalobce, žalovaného a třetího člena dům užívat pro rodinnou rekreaci a k pronájmu známým. Tento způsob užívání měl trvat podle domněnky svědka pět let. Svědek neznal obsah dohody, jak s roubenkou žalobce a ostatní naloží po uplynutí uvedené doby. Později se svědek dozvěděl, že žalovaný vyplatil žalobci a třetímu spoluvlastníkovi částku, na kterou byla vystavena směnka, s tím se však žalobce nesmířil. Tuto informaci svědek získal buď od žalobce nebo od jeho bývalé manželky či od své manželky. Svědkyně advokátka Mgr. [příjmení] vypovídala o skutečnostech, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle § 21 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii. Žalobce tvrdil, že klientem advokátky byl pouze on. [příjmení] [příjmení] klientem advokátky nebyl, zúčastnil se pouze jedné společné schůzky týkající se zajištění prostředků investovaných do roubenky. K uvedeným tvrzením žalobce označil k důkazu výslech svědkyně. Žalobce před výslechem zprostil písemně advokátku mlčenlivosti, [příjmení] [příjmení] naopak advokátku mlčenlivosti nezprostil. Před výslechem o skutečnostech, na které se vztahuje mlčenlivost advokáta, svědkyně jednoznačně vypověděla, že poskytovala právní služby pouze žalobci, který ji kontaktoval, poskytl jí podklady. Svědkyně žalobci zaslala návrhy dlužních úpisů a zástavních smluv a žalobce svědkyni uhradil odměnu. Pan [anonymizováno] přišel na jedno jednání se žalobcem, během jednání byl zcela pasivní, nezasahoval do něj a nic neřekl. Fakticky pouze poslouchal, co uvedl žalobce. Navíc svědek [příjmení] [příjmení] při svém výslechu uvedené potvrdil s tím, že si jméno advokátky nepamatuje. Listiny od advokátky mu předal zřejmě žalobce. Svědek s jistotou nevěděl, zda byl na uvedeném setkání u Mgr. [příjmení]. Svědek jednání u advokátky neinicioval, byl to naopak žalobce. Z e-mailu ze dne 4. 2. 2015 bylo zjištěno, že žalobce zahrnul do vyúčtování vztahujícímu se k roubence také odměnu zaplacenou paní advokátce. Dalším faktem je, že jméno paní advokátky je uvedeno v záhlaví dlužního úpisů a zástavních smluv. V daném případě je však zásadní, co uvedla Mgr. [příjmení]. Jednoznačně tedy poskytovala právní služby pouze žalobci a nikoliv také žalovanému, se kterým nebyla v žádném kontaktu, či [jméno] [příjmení], se kterým se setkala pouze jednou a který fakticky vyposlechl žalobcovu verzi a doporučení paní advokátky. Z výslechu Mgr. [příjmení] bylo zjištěno, že v roce 2014 ji oslovil žalobce se žádostí o právní pomoc, následně proběhal schůzka v kanceláři svědkyně, které se zúčastnil žalobce a J. [příjmení]. Žalobce nejprve vysvětlil svědkyni telefonicky, že se má jednat o zajištění částky, kterou vložil do společného projektu třech přátel. Totéž žalobce popsal při schůzce, svědkyně vysvětlila žalobci a J. [příjmení] podstatu uzavření zástavní smlouvy. Žalobce trval na tom, že nechce být ve spojitosti s roubenkou vidět. Dále žalobce sdělil, že v katastru nemovitostí je jako vlastník roubenky zapsán žalovaný, byť se žalobce považoval za spoluvlastníka roubenky, kterou společně s přáteli vybudoval a do budoucna ji společně s přáteli chtěli užívat. Dále jí žalobce sdělil, že pokud by v následujících pěti letech užívání roubenky nefungovalo, tak se spolu přátelé rozdělí o výtěžek z prodeje nebo si rozdělí vlastnictví roubenky, či ji nabyde někdo z uvedených přátel. Svědkyně žalobci vysvětlila, že zástavní smlouva nevystihuje pravou podstatu vylíčených ujednání, nicméně žalobce trval na tom, že ústní dohoda mezi přáteli platí a netřeba řešit také užívání či vypořádání roubenky. Svědkyně si nebyla s ohledem na uplynutí sedmi let schopna vybavit, zda při vylíčení obsahu dohody o možnostech vypořádání byl přítomen také J. [příjmení], nebo zda okolnosti užívání a budoucí vypořádání vztahu k roubence řešila pouze se žalobcem telefonicky. I kdyby vše probírali při schůzce, J. [příjmení] zůstal naprosto pasivní a nevyjadřoval souhlas ani nesouhlas. S odstupem jednoho roku tedy svědkyně připravila návrhy dlužních úpisů a zástavních smluv a zaslala je žalobci. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je jeho současný kolega, se kterým se vídá denně. Žalovaný je bývalý kolega svědka, kterého viděl naposledy před pěti lety a má k němu neutrální vztah. Svědek se již v roce 2012 dozvěděl, že žalobce může od PhDr. [příjmení] koupit pozemek a torzo chalupy v [anonymizováno] horách. Následně na začátku roku 2013 přijel s toutéž informací J. [příjmení] a svědek se od něho dozvěděl, že se kolegové svědka dohodli na koupi nemovitosti a obnovy roubenky. Svědek měl za úkol připravit projekt stavby, konkrétně technické řešení obvodových stěn a přizpůsobit dispozici chalupy pro tři rodiny. Stavba byla dokončena v létě 2014. Nejvíce informací o spolupráci a ujednáních mezi účastníky měl svědek od žalobce, část informací mu sdělil J. [příjmení] a žalovaný. Dotyční se dohodli na investičním záměru do nákupu chalupy, tedy že roubenku postaví rovným dílem na třetiny a následně ji budou užívat po dobu pěti let, následně se dohodnou na budoucím užívání stejným způsobem nebo na finančním vypořádání, kdy jeden společník vyplatí ostatní podle tržní ceny roubenky. Uvedené měl svědkovi sdělit J. [příjmení]. Následně se svědek opravil, že J. [příjmení] mu sdělil, že staví společně s účastníky tohoto řízení chalupu s rovnocennými třetinovými podíly a jde o společnou investici. O vypořádání investice podle odhadní ceny svědek s J. [příjmení] nemluvil a svědek uvedené vypořádání předpokládal a myslel si, že má proběhnout podle tržní ceny roubenky. Později během výslechu svědek uvedl, že se od žalobce dozvěděl, že investice do chalupy má smysl pět let a poté se společníci dohodnou, zda ji budou užívat dál nebo ji prodají. Svědek byl přítomen rozhovoru bývalých přátel během oběda, při kterém řešili společnou úhradu za práci klempíře [příjmení] na roubence. Dále si svědek vzpomněl na telefonát J. [příjmení] žalobci v létě 2019 během kontrolního dne na stavbě [anonymizováno] synagogy v [obec]. Tento telefonát svědek poslouchal vedle žalobce. J. [příjmení] sdělil, že dostal od žalovaného zaplaceno a vystavil žalovanému kvitanci, což doporučil žalobci. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce považuje za svého kamaráda, žalovaného viděla jednou během pobytu na roubence. O roubence se dozvěděla hodně od žalobce. Během pobytu za účasti pana [celé jméno žalovaného] se bavili o tom, že jsou tři společníci včetně pana [příjmení]. Každý přispěl jednou třetinou na stavbu roubenky, kterou do budoucna budou společně užívat a pronajímat. Žalovaný během rozhovoru v průběhu večera na Nový rok sdělil svědkyni, že je spolumajitel roubenky stejně jako žalobce a J. [příjmení]. Svědkyně poznamenala, že uplynula dlouhá doba na to, aby si pamatovala, kdo zmínil (zda žalobce nebo žalovaný), že v budoucnu, když nebudou chtít nemovitost společně užívat, prodají ji a všichni tři na prodeji vydělají a rozdělí se stejným dílem. Svědkyně si nevzpomněla, kdo u této konverzace byl přítomen, když se řešila budoucnost užívání roubenky. Informace o budoucím záměru s roubenkou získala pouze při pobytu na roubence před sedmi lety. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je dlouholetým přítelem žalobce, žalovaného viděl jednou během pobytu na roubence v [anonymizováno] horách během oslavy silvestra na přelomu roku 2014 a 2015. Během pobytu zaslechl na Nový rok odpoledne, jak žalobce a žalovaný hovořili o tom, že každý vložil do stavby roubenky 1 000 000 Kč, roubenku si užijí dva, tři, čtyři roky a pak ji prodají a výdělek si rozdělí. Svědek se domníval, že když se účastníci řízení podíleli stejně na investicích, bude dělení kupní ceny také na třetiny. Při rozhovoru byli kromě svědka a jeho manželky přítomna také svědkyně [příjmení] a její přítel, dále svědkyně [příjmení] s manželem a dětmi. Svědek připravoval v kuchyňském koutě oběd, ostatní seděli u stolu. Následně svědek uvedl, že mu žalobce sdělil, že každý dal do koupě nemovitosti a stavby 1 000 000 Kč, hovořil s ním o průběhu stavby. Vždy poukazoval, že staví společně s dalšími. Dodatečně ještě svědek uvedl, že svědkyně [jméno] [příjmení] stála u kuchyňské linky a ohřívala párky se svým přítelem, když žalobce a žalovaný hovořili o budoucím prodeji roubenky a rozdělení kupní ceny. Svědek uvedl, že manželé [příjmení] a [anonymizováno] se střídali s panem [celé jméno žalovaného], který na roubenku přijel se svými dětmi. Svědek sdělil, že o následných dohodách žalobce a žalovaného a jejich vypořádání nic neví. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je přítel svědkyně a se žalovaným se svědkyně setkala jednou. Od žalobce svědkyně věděla, že se žalobce se svými dvěma společníky podílí na stavbě roubenky. Rovným dílem financoval nákup pozemku a ruiny na ní postavené a následně se podílel na výstavbě. Svědkyně si pamatovala na setkání se žalovaným na Nový rok, kdy se účastníci řízení průběžně bavili o výstavbě, financování a zařizování. Žalovaný nijak nepopíral, že žalobci náleží třetinový podíl na nemovitosti. Rozhovor probíhal odpoledne a večer na Nový rok ve společenské místnosti roubenky. V tu chvíli seděla svědkyně se svým manželem a účastníky řízení u stolu. Svědkyně si již nepamatovala, zda zmínka o investici 1 000 000 Kč zazněla během této příležitosti, nebo o ní hovořil žalobce. Žalobce a žalovaný se bavili o tom, že po uplynutí pěti a více let vyřešili vlastnictví roubenky po domluvě buď prodejem, nebo převodem podílu. Určitě však nezaznělo, že by měl být někdo z dohody vyjmut. Převod měl být za aktuální tržní cenu, tedy za nejvyšší nabídku. Svědkyni návštěvy na roubence splývaly, nevěděla, kdy byla na roubence poprvé. Následně svědkyně uvedla, že si nepamatuje, zda bylo výslovně řečeno, že převod roubenky má být za tržní cenu. Uvedla, že to z kontextu rozhovoru účastníků řízení vyplývalo. Svědkyně si nepamatovala přesně, zda tento rozhovor probíhal u jídelního stolu nebo u konferenčního stolu s gaučem. Následně dodala, že u konferenčního stolu si prohlíželi fotografie a při té příležitosti bylo zmíněno řešení budoucího vlastnictví roubenky. Manželé [příjmení] u tohoto rozhovoru nebyli, odjeli domů. Manželé [příjmení] odjeli chvíli před [anonymizováno]. [příjmení] třetího podílu měl být pan [příjmení], tuto informaci měla svědkyně od žalobce i žalovaného. S výjimkou uvedeného [ulice] roku měla svědkyně informace o roubence pouze od žalobce. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že je partnerkou žalobce, žalovaný je bývalý kamarád svědkyně, aktuálně k němu měla neutrální vztah. Roubenka v [anonymizováno] horách byla a je ve spoluvlastnictví žalobce, žalovaného a J. [příjmení]. Tuto informaci měla svědkyně od obou účastníků řízení, manželů [příjmení], svědkyně [příjmení]. Mělo dojít k vypořádání spoluvlastnictví roubenky, a to pro každého ze spoluvlastníků v rozsahu jedné třetiny. Žalovaný však žalobce a svědkyni ze spolku vyloučil, vyměnil zámky na roubence a přestal komunikovat. Následně zůstal ve spolku pouze pan [příjmení] a žalovaný. Žalobce se svědkyni v roce 2012 zmínil, že hodlá jako investici se žalovaným a J. [příjmení] pořídit roubenku v [anonymizováno] horách, kterou postaví, budou ji společně užívat a když spolupráce bude fungovat, tak se přepíší třetinové podíly pro každého, když spolupráce bude váznout, roubenka se prodá a rozdělí se na třetiny nebo dva zbývající vyplatí třetího. K této dohodě došlo prvotně během silvestra, přičemž manželky žalobce a žalovaného s koupí nesouhlasily. Důvod, proč si žalobce nekoupil roubenku sám pro sebe, spočíval v tom, že na stavbě roubenky hodlal využít řemeslníky, se kterými spolupracoval ve svém zaměstnání a obával se střetu zájmů. Ve stejném postavení byl také J. [příjmení], naopak žalobci připadalo chytřejší napsat roubenku na žalovaného. Roubenka byla postavena v roce 2014, každý z členů investoval 1 000 000 Kč, každý z dotyčných se podílel částkou 100 000 Kč již na kupní ceně pro prodávajícího PhDr. [příjmení]. Následně probíhal pětiletý zkušební provoz a žalobce nechal připravit u advokátky zástavní smlouvu na investovanou částku. [příjmení] měl trvat do roku 2019, kdy měla být uzavřena dohoda o budoucím vlastnictví a užívání roubenky. Svědkyně hovořila o tom, jak se jí představil žalovaný. Zpočátku uvedla, že jako majitel roubenky, následně se opravila – jako spoluvlastník. Během [ulice] roku 2015 účastníci řízení ukazovali fotky ze stavby roubenky a při té příležitosti si povídali s manželi [příjmení], dále se svědky [příjmení]. Slabou, D., s manželi [příjmení], [jméno] [příjmení]. Žalovaný mj. při této příležitosti mluvil o dohodě, jejímž obsahem bylo užívání roubenky společníky během zkušebního období a varianty následného vypořádání. Totéž probíral žalobce se žalovaným a J. [příjmení] během telefonických rozhovorů, které svědkyně slyšela přes hands-free nebo se jich osobně zúčastnila v [obec]. Dále se svědkyně o všech ujednáních dozvěděla od manželů [příjmení] během pobytu na roubence během podzimu 2015, kdy plánovala se svědkyní [příjmení] chod roubenky během pětiletého zkušebního provozu, který měl trvat do května 2019. Svědkyně vyjádřila svůj vztah k roubence tak, že může roubenku využívat s rodinou rekreaci, na jejím vlastnictví na rozdíl od svědkyně [příjmení] nebazírovala a považovala roubenku za investiční záležitost. Svědkyně se vyjádřila k výplatě 1 000 000 Kč tak, že pan [celé jméno žalovaného] poslal milion a vyměnil zámky a to nás docela překvapilo, protože vzrostla hodnota nemovitosti a žalovaný neměl vypořádat milion, ale mělo dojít k uzavření další dohody, co bude s roubenkou dál. Svědkyně byla naštvaná, protože přeci nejezdila pracovat na nemovitosti někoho cizího, ale přeci se svým partnerem udržovala jeho investici. Ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství [obec], Obvodní oddělení [obec], sp. zn. KRPJ [číslo] bylo zjištěno, že usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 15. 3. 2021, č.j. ZN 1909/2020-14 byla zamítnuta stížnost žalobce proti rozhodnutí Policie ČR o odložení věci týkající se podezření, že se [jméno] [příjmení] dopustila jako svědkyně dne [datum] při svém výslechu křivé výpovědi, když uvedla, že se těsně před výslechem nebavila se svým manželem [jméno] [příjmení]. Z e-mailu žalobce žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného informoval o další výdajích ve výši 12 692 Kč na nákup vybavení do roubenky a dále za poradenství advokátky Mgr. [příjmení]. Z dohody o úpravě vzájemných majetkových poměrů a bydlení datované dne 5. 10. 2017 a uzavřené mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou bylo zjištěno, že své společné jmění manželů vypořádali tak, že byt nacházející se na adrese [adresa], peněžní prostředky na účtech a automobily. Z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví datované dne 3. 2. 2021 a uzavřené mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou bylo zjištěno, že došlo ke zrušení spoluvlastnictví k výše uvedenému bytu, přičemž bývalá manželka vyplatila žalovanému za podíl částku 1 000 000 Kč, a to ve čtyřech splátkách. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 6. 2021, list vlastnictví [číslo] obec Kořenov bylo zjištěno, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů byla zapsána do katastru nemovitostí dne 15. 2. 2021. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 6. 2021, list vlastnictví [číslo] obec Praha, katastrální území Nusle bylo zjištěno, že zrušení spoluvlastnictví bylo zapsáno dne 3. 3. 2021. Z potvrzení o zániku zástavního práva datovaného dne 22. 10. 2020 bylo zjištěno, že manželé [příjmení] potvrdili, že dluh zajištěný zástavním právem na nemovitostech v [část obce] žalovaný zaplatil a zástavní právo zaniklo. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 9. 9. 2020, list vlastnictví [číslo] obec Kořenov bylo zjištěno, že zástavní právo ve prospěch manželů [příjmení] a ve prospěch žalobce bylo zapsáno dne 3. 8. 2015. Z fotografií a printscreenu obrazovek mobilních telefonů zaslaných zástupcem žalobce dne 23. 6. 2021, bylo zjištěno, že 20. 6. 2019 proběhla cesta z adresy [adresa], resp. z [anonymizována dvě slova] 113 [obec] do [ulice] města v [obec], [anonymizováno] synagogy. Z fotografií předložených dne 7. 7. 2021 byl zjištěn stav roubenky v [část obce] v průběhu let 2012 až 2014. Konkrétně ke dni 6. 9. 2012, před uzavřením kupní smlouvy mezi žalovaným a PhDr. [příjmení] šlo o ruinu. Dochovaly se pouze torza obvodových kamenných stěn a komín. Tentýž stav byl zjištěn z fotografií pořízených dne 17. 3. 2013. Z fotografie pořízené dne 30. 5. 2013 je vidět, že tato ruina byla odstraněna. Dne 17. 6. 2013 byly na původním místě vybetonované základy. Z fotografií pořízených v červenci 2013 je vidět nová základová deska. Z fotografie pořízené dne 27. 8. 2013 je vidět již dokončená hrubá stavba zděné i roubené části prvního nadzemního podlaží a krov. Z fotografií pořízených k 17. 11. 2013 je patrné, že hrubá stavba roubenky je dokončená a práce na izolaci, elektroinstalaci a sádrokartonech pokračovaly v interiéru. Z fotografií pořízených v srpnu 2014 je patrné, že stavba roubenky byla dokončena. Obdobné fotografie byly připojeny k emailu ze dne 24. 9. 2013, který zaslal žalovaný žalobci a J. [příjmení]. Tento e-mail byl přečten k důkazu již dne 2. 11. 2020. Podstatné je, že již na těchto fotografiích je vidět nový štít roubenky bez oken. Nebyl zadán znalecký posudek z oboru ekonomie za účelem ocenění nemovitostí v [část obce], neboť takový postup by byl v dané procesní situaci předčasný a zpracování znaleckého posudku nadbytečné. Ke zdůvodnění viz níže.

7. Obecně lze konstatovat, že prokázat existenci dohod a jejich skutečný obsah z let 2012 a následně z roku 2014 bylo pro žalobce, jehož tížilo důkazní břemeno, komplikované. Předně z toho důvodu, že se mělo jednat o dohody uzavřené ústně, a to v uzavřené skupině třech bývalých kamarádů, a dále proto, že uplynula doba šesti a více let (vztaženo k datu dokazování). Při hodnocení svědeckých výpovědí bylo jednak významné to, jak dobře si svědek zapamatoval události z období před šesti a více lety, ale také proč si takové události a v takové kvalitě pamatuje tak dlouhou dobu. Dále bylo významné, jaký vztah má svědek k účastníkům řízení a proč jde o vztah pozitivní či negativní. Většina svědků měla blízký vztah k jednomu z účastníků a naopak vzdálený vztah k druhému a někteří svědci měli zcela očividně majetkový zájem na výsledku řízení a uvedené mělo za následek to, jak vypovídali o spolupráci účastníků řízení a jejich dohodách. Svědek [příjmení]. [příjmení] měl mít pro dokazování největší přínos, neboť se ho spolupráce a dohody s účastníky řízení přímo týkaly. Jeho svědectví bylo ovlivněno nepřátelstvím k žalobci, což očividně demonstroval při svém výslechu, a to minimálně z toho důvodu, že žalobce v minulosti u svého zaměstnavatele neuznal některé pohledávky svědka. Naopak svědek měl a stále má dobrý a přátelský vztah k žalovanému. Je potom otázkou, zda při své výpovědi o vlastnictví roubenky a existenci a obsahu dohod z let 2012 až 2014 byla paměť svědka zkreslena dlouhou dobou, jak sám uvedl, nebo zda si jednání třech společníků vykládal po svém s ohledem na skutečný zápis vlastnictví roubenky v katastru nemovitostí a formulaci dlužních úpisů, nebo vědomě při výpovědi lhal s úmyslem dosáhnout majetkového prospěchu vyloučením žalobce z vyrovnání. Při porovnání toho, co během výslechu uvedl J. [příjmení], a toho, co uvedli další svědci, například Mgr. [příjmení] o společné schůzce a především Ing. [obec] o tom, jak se s ním svědek bavil o společné koupi roubenky, kdy totéž uvedl i prodávající PhDr. [příjmení], či při porovnání svědectví a zjištění z ručně psané tabulky výdajů na stavbu a vyhýbavý komentář svědka, nelze k výpovědi J. [příjmení] přihlížet. Dalším faktem je, že svědek má do současnosti možnost roubenku bez platby za nájem využívat, ačkoliv sám žalovaný uvedl, že svým spolupracovníkům umožnil za jejich pomoc bezplatnou rekreaci pouze po dobu pěti let od výstavby. Naopak pro věrohodnost svědka [příjmení] nebylo problematické, jak vypovídal o tom, že od žalovaného dostal zaplaceno 1 000 000 Kč, dosud nevystavil kvitanci a zřejmě je stále zástavním věřitelem žalovaného. Uvedené svědčilo o stále dobrých vztazích svědka a žalovaného. Následně bylo prokázáno, že svědek a jeho manželka vystavili potvrzení o zániku zástavního práva teprve dne 22. 10. 2020, tedy s odstupem více než roku po úhradě částky 1 000 000 Kč. Faktem je, že podle svědectví Ing. [příjmení], měl J. [příjmení] o vystavení kvitance za účelem výmazu zástavního práva hovořit již v létě 2019 při emotivním telefonátu se žalobcem. Takové sdělení svědčí pouze o vztahu žalobce a J. [příjmení], nemá však dopad na věrohodnost tohoto svědka, neboť během výslechu svědek pravdivě řekl, že kvitanci nevystavil a je stále zástavním věřitelem žalovaného. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] nebyla přímo jednou ze stran dohody o spolupráci třech kamarádů, ovšem věděla podstatné informace zprostředkovaně od svého manžela. Její výpověď vyzněla ve prospěch žalovaného, pokud jde o vlastnictví chalupy a neexistenci třetinových podílů. Takové svědectví může být důsledkem toho, co jí J. [příjmení] sdělil, nebo co svědkyně vyvodila z doslovného znění kupní smlouvy a dlužních úpisů nebo zápisu v katastru nemovitostí. Na druhou stranu se svědkyně starala o zařízení roubenky, zařizovala její využití přáteli svědkyně a její rodinou, sama ji poměrně často navštěvuje až do současnosti, aniž by platila nájemné. Takovou péči o chalupu vynaloží a takové výhody čerpá nutně pouze člověk, který má k roubence užší vztah než občasný návštěvník či přítel žalovaného. O budoucím vypořádání pochopitelně svědkyně uvedla pouze, že byl zaplacen 1 000 000 Kč, avšak i nadále na nemovitosti vázlo zástavní právo tento dluh zajišťující. K výpovědi svědkyně je proto nutné přihlížet kriticky v tom, co je předmětem dokazování, tj. existence a obsah dohod o spolupráci či vypořádání. Obdobně lze hodnotit výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Také tato svědkyně nebyla stranou dohod a informace minimálně o začátku spolupráce čerpala předně od žalobce, který je jejím současným partnerem. I tato svědkyně má na výsledku sporu majetkový zájem stejně jako manželé [příjmení], což při svém výslechu opakovaně uvedla. Přeřeknutí svědkyně, jakým způsobem se jí představil žalovaný, v úvodu výslechu svědčí o tendenci svědkyně výpověď přizpůsobit zájmům žalobce. O této tendenci svědčí i žádost svědkyně, aby další svědci manželé [příjmení] sepsali před svým výslechem písemnou výpověď k roubence. Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu byla uzavřena dohoda o vypořádání sdružení, nelze výpověď svědkyně použít. Svědkyně [příjmení] a [celé jméno žalobce] neměli o spolupráci účastníků řízení ucelené informace oproti již uvedeným svědkům. Tyto svědkyně záměr týkající se roubenky nezajímal. Pokud vypovídaly k vlastnictví a roubenky a nakládání s ní, šlo o poznatky získané od účastníků řízení. Je ovšem pravdou, že svědkyně [příjmení] uvedla, že ještě před koupí roubenky jí žalovaný sdělil, že mu pomohou finančně i fakticky žalobce a J. [příjmení]. Další svědci manželé [příjmení], manželé [příjmení], svědek [příjmení] [příjmení], Mgr. [příjmení] měli informace o vlastnictví roubenky a vypořádání vztahu mezi účastníky řízení pouze od žalobce. Svědci [příjmení] a manželé [příjmení] jsou dlouholetí přátelé žalobce, k žalovanému nemají žádný vztah. Tito svědci v minulosti opakovaně jezdili díky žalobci na roubenku a byl to především žalobce či partnerka žalobce, od koho čerpali povědomí o vlastnictví a případném vypořádání roubenky. Tito svědci nechtěli evidentně svou výpovědí žalobce poškodit. Je naprosto neobvyklé, aby svědci po uplynutí více než šesti let vzpomínali detailně, co kdo vařil, kde seděli, kolik bylo hodin a především co řekl žalobce a co řekl žalovaný na Nový rok 2015 o vlastnictví roubenky a budoucím vypořádání. Kriticky proto hodnotím jejich svědectví o existenci a obsahu dohody žalobce a žalovaného o budoucím vypořádání z roku 2014. Šlo de facto o cizí záležitosti, které se svědků netýkaly, a proto i jejich pozornost a schopnost zapamatovat si, že o takové dohodě mluvil sám žalovaný, je nutně nižší. Pocity svědků, že žalobce a žalovaný hovořili ve shodě, nejsou podstatné, když není jasné, k čemu přesně se vztahovaly. Ostatně svědkyně [příjmení] připustila, že si takové detaily již nepamatuje. Výpověď manželů [příjmení] se pak právě v těchto detailech lišila a lišila se také od toho, co uvedla svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Svědek [příjmení] kromě toho mluvil o spolupráci kratší pěti let, jeho manželka naopak o spolupráci pět a více let. Svědek [příjmení] pochopitelně neřekl jednoznačně, kdo zmínil, že se po uplynutí doby roubenka převede a vyplatí se rovnocenné podíly z ceny. Svědkyně [příjmení] pak mimo kontext dotazu uvedla, že určitě nikdo neřekl, že bude z vypořádání roubenky vyjmut. Bylo pro ni obtížné vzpomenout si na další detaily [ulice] roku 2015 Tyto výpovědi tedy k prokázání dohody o budoucím vypořádání vztahu k roubence nevedly. Svědek [příjmení] [příjmení] byl pro dokazování významný, neboť neměl aktuálně užší vztah k žádnému z účastníků řízení a neměl ani majetkový zájem na výsledku sporu. Z minulosti bral oba účastníky řízení jen jako své obchodní partnery. Významné bylo to, co svědek uvedl ke koupi chalupy a to jakým způsobem komentoval vztah účastníků řízení (tři partneři, kteří nákup nemovitosti financovali každý z jedné třetiny), byť v rovině pocitu, protože u jednání žalobce a žalovaného nebyl. Jeho výpověď byla o to víc přirozená a uvěřitelná. O dohodě o vypořádání vztahu účastníků řízení svědek nevěděl nic. Pro dokazování byla významná také zjištění z výpovědi Ing. [příjmení]. I tento svědek, byť jde stále o současného kolegu žalobce, neměl majetkový zájem na výsledku sporu a zřejmě neměl důvod si svou výpovědí žalobce předcházet. Podstatné je, že svědek znal také J. [příjmení] a žalovaného a nákup roubenky měl možnost vnímat od začátku od žalobce, žalovaného i J. [příjmení]. Jeho svědectví bylo významné pro závěr, kdo do nákupu nemovitostí v [část obce] zasahoval, stejně tak co bylo obsahem pětileté spolupráce účastníků řízení. Svědek měl o budoucím vypořádání roubenky pouze své domněnky, navíc odvozené z informací, které mu v tomto ohledu sdělil již jen žalobce. Větším význam nemá ani svědectví o telefonátu J. [příjmení] žalobci v létě 2019. Pro posouzení uzavření a obsahu dohody během oslavy silvestra v roce 2012 měl zásadní význam výslech Ing. [příjmení], PhDr. [příjmení], který se shodoval s tím, co uvedl žalobce. Přínosný byl také výslech J. [příjmení] a jeho manželky s výjimkou vyjádření těchto svědků, kdo bude vlastníkem nemovitosti. Účastníci řízení a J. [příjmení] uzavřeli dohodu, podle které se pokusí koupit roubenku v [anonymizováno] horách. Žalobce nechtěl vystupovat jako kupující z důvodu střetu zájmů, přičemž tento střet teprve v závěru dokazování poměrně logicky vysvětlila svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] minimálně v tom ohledu, že na stavbě roubenky pracovali stejní řemeslníci, s nimiž žalobce a J. [příjmení] spolupracovali ve společnosti [právnická osoba] Ostatně totéž lze zjistit při podrobnějším pohledu na fotografie z výstavby a firmu uvedenou na oděvech či strojích. Podobně se o střetu zájmů vyjádřil také svědek [příjmení] [jméno], byť ne úplně konkrétně. Podstatné dále je, že žalovaný neměl dostatek financí na nákup a stavbu roubenky a dále neměl oproti žalobci a J. [příjmení] zkušenosti se výstavbou, a to mu bylo zřejmé ještě před započetím spolupráce. Z uvedeného tedy vyplynulo jediné rozumné řešení, které vylíčil o dohodě z roku 2012 žalobce: Všichni tři – bývalí – přátelé spojí své úsilí a finance za účelem nákupu nemovitostí v [část obce] a výstavby roubenky. Jako výlučný vlastník nemovitostí v [část obce] je uveden v katastru nemovitostí žalovaný. Je však prokázáno (mj. i e-mailovou korespondencí žalobce, který zajistil přípravu kupní smlouvy a další návaznosti, následně výpovědí prodávajícího PhDr. [příjmení], který mluvil o třech partnerech, byť je ve smlouvě uveden pouze jeden z nich, dále např. výpovědí Ing. [příjmení] o tom, že J. [příjmení] mluvil o společné koupi roubenky), že žalovaný uzavřením kupní smlouvy týkající se nemovitostí v [část obce] fakticky naplnil ujednání třech společníků. Bylo bez významu, jak žalovaný vypořádal své společné jmění manželů s bývalou manželkou. Podle fotografií předložených žalobcem došlo během roku 2013 k odstranění ruiny v [část obce] a výstavbě nové roubenky díky faktickému a finančnímu přispění účastníků řízení a J. [příjmení], jak bylo prokázáno e-mailovou korespondencí, ručně psanou tabulkou výdajů, výpisy z účtu žalobce. Po dokončení stavby v roce 2014 využívali rodiny dotyčných a jejich přátelé chalupu k rekreaci, uvedené bylo prokázáno tabulkou návštěv. Z iniciativy žalobce došlo k přípravě dlužních úpisů a zástavní smlouvy. Lze uvěřit žalobci, že se tímto způsobem snažil ochránit alespoň svou přímou investici do roubenky, když nebyl jako její spoluvlastník zapsán v katastru nemovitostí. Je zajímavé, že všichni zúčastnění uvedli, že částka 1 000 000 Kč nebyla poskytnuta. Žalovaný a svědci [příjmení] uvedli nižší částku, žalobce částku vyšší, výpisy z účtu žalobce činí v součtu méně. Evidentně je tedy v dlužním úpisu spíše symbolická než přesná částka. Formulace dlužních úpisů a zástavní smlouvy proto neodpovídaly faktickému stavu. V květnu 2019 vyplatil žalovaný žalobci uvedeného částku a roubenku mu znepřístupnil. V roce 2019 žalovaný vyplatil tutéž částku manželům [příjmení], kteří se i nadále mohou v [část obce] rekreovat. Napjaté vztahy mezi žalobcem, žalovaným a dále J. [příjmení] svědčí o tom, že v užívání roubenky nechtějí dále spolupracovat. Žalobce neprokázal, že tři společníci po dokončení stavby v roce 2014 uzavřeli dohodu o tom, že v roce 2019 dojde k vypořádání vztahu k roubence třemi možnými způsoby uvedenými v žalobě. Toto nelze dovodit z e-mailové korespondence žalobce ze dne 26. 1. 2018 a naprosto obecné odpovědi žalovaného ze dne 29. 1. 2018 ani z výpovědí svědků. Žalobce byl v tomto ohledu vyzván k doplnění důkazních návrhů písemně a během jednání dne 13. 12. 2021, současně byl žalobce poučen o následcích neunesení důkazního břemene.

8. O skutkovém stavu tedy soud učinil následující závěr. Žalobce, žalovaný a J. [příjmení] během oslavy silvestra v roce 2012 uzavřeli ústní dohodu o tom, že se pokusí od PhDr. [jméno] [příjmení] koupit nemovitosti v [část obce], konkrétně ruinu roubenky a přilehlé pozemky. Záměrem dotyčných bylo postavit společně na uvedeném místě novou stavbu, a to primárně pro rekreaci svých rodin. Za tím účelem se tedy dále dohodli, že každý z nich na nákup a stavbu finančně přispěje ve stejném rozsahu třetinou a dále se stavbou fakticky pomůže. Během března 2013 došlo k uzavření kupní smlouvy, přičemž podle dohody účastníků řízení a J. [příjmení] v kupní smlouvě vystupoval jako kupující pouze žalovaný. Každý z členů sdružení přispěl na kupní cenu částkou 100 000 Kč. Následně během jara 2013 došlo ke zbourání torza obvodových stěn a komína chalupy v [část obce] a do listopadu 2013 vznikla na původním místně kompletně nová stavba roubenky. Žalobce, žalovaný a J. [příjmení] společně hradili rovným dílem náklady související se stavbou a společně zařizovali vše pro její průběh, včetně následného vybavení zařizovacími předměty. Po dokončení roubenky v létě 2014 stavbu společníci využívali a nabízeli ji k pronájmu svým známým. Dne 4. 5. 2015 vystavili manželé [celé jméno žalovaného] jako dlužníci dlužní úpisy na částku 1 000 000 Kč ve prospěch žalobce a dále manželů [příjmení] z důvodu půjčky na přestavbu roubenky v [část obce]. Téhož dne podepsal žalovaný zástavní smlouvu s manželi [příjmení] a žalobcem o zřízení zástavy váznoucí na roubence v [část obce] a zajišťující uvedené dluhy ve výši dvakrát 1 000 000 Kč z půjček. Žalovaný uhradil žalobci částku 1 000 000 Kč dne [datum], poté vyměnil na roubence zámek a žalobci nepředal nové klíče, naopak manželé [příjmení] i v průběhu tohoto řízení klíči disponovali, byť i oni dostali od žalovaného 1 000 000 Kč. S odstupem jednoho roku došlo k výmazu zástavního práva váznoucího na roubence v jejich prospěch v katastru nemovitostí.

9. Ústní dohodu, kterou uzavřeli účastníci řízení a [příjmení] [příjmení] během oslavy silvestra v roce 2012 je nutné posoudit s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podle § 829 odst. 1 obč. zák. jako smlouvu o sdružení. Obsahem dohody členů sdružení bylo za prvé finančně a fakticky přispět k nákupu nemovitostí v [část obce] s tím, že kupní smlouvu o prodeji nemovitostí v [část obce] uzavře s prodávajícím PhDr. [příjmení] v zájmu sdružení žalovaný. Za druhé se členové sdružení zavázali finančně a fakticky přispět k odstranění původní ruiny a vybudování nové stavby roubenky. Peníze poskytnuté na nákup nemovitostí a stavbu roubenky byly ve spoluvlastnictví členů sdružení podle § 833 obč. zák., stejně tak se na základě koupě staly spoluvlastnictvím členů nemovitosti v [část obce], neboť žalovaný při koupi plnil svůj závazek ze smlouvy o sdružení. Na základě zpracování věci nabyli členové sdružení do spoluvlastnictví novostavbu roubenky podle § 834 obč. zák. Podíly členů sdružení na uvedeném majetku byly stejné v rozsahu jedné třetiny podle § 835 obč. zák., neboť nebylo prokázáno, že se členové sdružení dohodli jinak.

10. Dlužní úpisy a de facto také zástavní smlouvu uzavřenou dne 4. 5. 2015 je nutné posuzovat podle § 555 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako disimulované právní jednání, přičemž pravým obsahem těchto jednání nebylo utvrzení a zajištění půjček, nýbrž písemné zachycení a ochrana investice dvou členů sdružení do společného projektu z toho důvodu, že v katastru nemovitostí figuruje jako výlučný vlastník pouze jeden třetí člen sdružení.

11. V daném případě nebylo prokázáno uzavření dohody o způsobu vypořádání majetku při vystoupení účastníka ze sdružení či po rozpuštění sdružení a z toho důvodu nelze uvažovat o přiznání částky 2 000 000 Kč žalobci ať už z důvodu plnění této dohody, nebo z důvodu náhrady újmy za porušení smluvní povinnosti, jak žalobce ve svém návrhu uvedl.

12. Lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1019/2002, podle kterého je nutné rozlišovat nárok člena sdružení na vypořádací podíl při jeho vystoupení či vyloučení podle § 839 obč. a nárok na vypořádání získaného majetku podle § 841 obč. zák při rozpuštění sdružení. V případě, že dojde k vystoupení účastníka ze sdružení, které i nadále trvá, zanikne spoluvlastnické právo tohoto účastníka k majetku získanému společnou činností účastníků sdružení ke dni účinnosti jeho vystoupení ze sdružení a vystoupivší účastník sdružení má právo pouze na vypořádací podíl majetku v penězích. (K tomu shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 995/2004). V daném případě se jednalo o sdružení třech osob, tj. účastníků řízení a dále svědka [příjmení]. [příjmení]. Pokud by v projednávaném sporu žalobce tvrdil, že vystoupil ze sdružení (tomu nasvědčuje jeho e-mail ze dne 26. 1. 2018), ovšem sdružení i nadále za účasti žalovaného a J. [příjmení] trvá, měl by žalobce nárok na výplatu svého podílu v penězích. Žalobce však označil jako žalovaného pouze M. [celé jméno žalovaného] (což je dispozičním právem žalobce), nikoliv oba dva členy stále existujícího sdružení. V tom případě ovšem jde o nedostatek pasivní legitimace a nárok na finanční vypořádání nelze žalobci přiznat. Oba pokračující členové sdružení totiž mají nadále ve spoluvlastnictví majetek získaný činností sdružení a nárok na finanční vypořádání je nutné podle § 839 obč. zák. uplatnit vůči oběma zbývajícím členům sdružení. (Obdobně již uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 995/2004)

13. Naopak při rozpuštění sdružení nezaniká spoluvlastnictví k věcem vloženým do sdružení a majetku získaného při výkonu společné činnosti. Pokud nedojde k vypořádání tohoto majetku ve spoluvlastnictví dohodou, může se účastník sdružení domáhat zrušení spoluvlastnictví žalobou. (K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 93/2001). Žalobce se po připuštění změny žaloby domáhal eventuálně určení, že je spoluvlastníkem nemovitostí v [část obce], a dále požadoval zrušení tohoto spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Bylo prokázáno, že k nabytí nemovitého majetku došlo za trvání sdružení a tento majetek je tedy podle § 834 obč. zák ve spoluvlastnictví všech členů tohoto sdružení s rovnocennými třetinovými podíly. Podle zápisu v katastru nemovitostí je však výlučným vlastníkem nemovitostí v [část obce] pouze žalovaný. Tento nesoulad faktického a katastrálního stavu lze řešit žalobou na určení podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Smyslem určovací žaloby je eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. (K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované v časopise soudní judikatura pod [číslo] ročník 1997, citované v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1597/2001) Následně se rozhodnutí o takové žalobě stane podkladem pro zápis žalobcova práva do katastru nemovitostí. Jak již bylo uvedeno, je dispozičním právem žalobce vymezit okruh účastníků řízení, v tomto ohledu soud žalobci neposkytuje poučení podle § 118a o. s. ř. Současně platí, že řízení se jako žalobci či jako žalovaní musí zúčastnit veškeré osoby, jejichž práva a povinností se rozhodnutí soudu bude týkat. Bylo prokázáno, že nemovitosti v [část obce] jsou ve spoluvlastnictví třech účastníků sdružení, žaloba byla podána pouze proti jednomu z nich a J. [příjmení] vystupoval v řízení pouze jako svědek, byť v tomto řízení šlo také o jeho vlastnictví. Rozhodnutí, kterým by soud žalobě vyhověl, by v situaci, kdy v řízení nevystupovali všichni spoluvlastníci, nemohlo tvořit pevný podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi všemi spoluvlastníky-účastníky sdružení. (Shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1597/2001) Pouze ve výjimečných případech odůvodněných například neznámým pobytem dalšího spoluvlastníka není nutné, aby se řízení zúčastnili všichni spoluvlastníci v řízení o určení vlastnického práva k jejich nemovitosti. (K tomu stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpj [číslo]). Na požadovaném určení vlastnictví tedy neměl žalobce naléhavý právní zájem, neboť se tohoto řízení v pozici dalšího žalobce či dalšího žalovaného nezúčastnil třetí spoluvlastník nemovitostí J. Nekovář. (K tomu shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 406/2007)

14. Pokud jde o návrh žalobce na zrušení a vypořádání jeho spoluvlastnictví, je nutné, aby se J. [příjmení] jako třetí spoluvlastník zúčastnil řízení také v této části buď v pozici dalšího žalobce, nebo dalšího žalovaného, neboť jeho spoluvlastnické právo je takovým návrhem dotčeno. Žalobce, jak již bylo opakovaně uvedeno, podal žalobu pouze proti jednomu spoluvlastníku. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta jednak z důvodu nedostatku pasivní legitimace a jednak z důvodu předčasnosti, neboť zrušit a vypořádat spoluvlastnictví bude možné teprve ve chvíli, kdy bude spoluvlastnictví žalobce k nemovitostem v [část obce] pravomocně určeno.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 271 778,10 Kč. Žalovanému náleží náhrada odměny zástupkyně ve výši 220 410 Kč. Odměna za 1 úkon činila částku 16 300 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za úkony uvedené níže pod čísly 1) až 12). Odměna za úkony po připuštění změny žaloby činila 16 540 Kč podle § 12 odst. 3 a. t. a podle § 9 odst. 4 písm. b) a. t. (určení vlastnictví k nemovitosti a tarifní hodnota 50 000 Kč) a dále podle § 9 odst. 1 a. t. (zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a tarifní hodnota 10 000 Kč, neboť tarifní hodnotu podle § 8 odst. 4 a. t. nebylo v tuto chvíli možné zjistit). Tato odměna se vztahovala na úkon uvedený níže pod [číslo]), odměna za účast na vyhlášení rozsudku uvedenou pod [číslo]) činila polovinu, tj. 8 270 Kč. Zástupkyně žalovaného učinila následující úkony podle § 11 odst. 1 a. t.: 1) Převzetí a příprava zastoupení, 2) sepsání obrany dne 15. 7. 2020, 3), 4) a 5) účast na jednání před soudem dne 2. 9. 2020, které trvalo od 12:30 do 17:20 hodin, 6) sepsání dupliky dne 8. 9. 2020, 7) účast na jednání dne 2. 11. 2020 od 08:35 do 10:30 hodin, 8) účast u jednání dne 18. 11. 2020 od 12:30 do 13:25 hodin, 9) a 10) účast na jednání dne 14. 6. 2021 od 08:30 do 10:00 a od 13:00 do 14:30 hodin, 11) účast na jednání dne 16. 6. 2021 od 08:30 hodin do 09:55 hodin, 12) účast na jednání dne 25. 6. 2021 od 08:30 do 10:25 hodin, 13) účast na jednání dne 13. 12. 2021 od 12:30 do 13:12 hodin a 14) účast na vyhlášení rozsudku dne 22. 12. 2021 podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. Žalovanému náleží náhrada hotových výdajů za 14 úkonů jeho zástupkyně po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., tzn. částka 4 200 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 224 610 podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 47 168,10 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.

16. O náhradě nákladů řízení vynaložených státem rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. V tomto řízení bylo vyplaceno svědečné PhDr. [jméno] [příjmení] ve výši 105 Kč. Žalobci, který v řízení nebyl úspěšný, bylo uloženo, aby uvedenou částku státu nahradil.