4 C 133/2024 - 212

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení výše nároku na bezúplatný převod pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že jeho nárok na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky, o kterých bylo rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [spisová značka] rozhodnuto tak, že oprávněné osoby nejsou jejich vlastníky, činí v cenách ke dni 24. 6. 1991 za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 239 996,62 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 265 629,10 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 164 217,07 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 260 714,85 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že jeho nárok na bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky, o kterých bylo rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], zn. [spisová značka] rozhodnuto tak, že oprávněné osoby nejsou jejich vlastníky, činí v cenách ke dni 24. 6. 1991 za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 636 000 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], katastrálním území [adresa] částku 68 420 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 9715,20 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 442 310 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 20 680 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 411 620 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 239 190,60 Kč, za nevydanou část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 1 793 804,20 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 799 535,90 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 491 580,80 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] částku 205 590 Kč, za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] částku 170 000 Kč, se zamítá.

III. Určuje se, že výše restitučního nároku žalobce za část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, v katastrálním území [adresa], nevydaného žalobci rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], činí 574 875 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalovaném určení výše restitučního nároku dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě (dále jen „zákona o půdě“) za tyto pozemky nevydané na základě těchto rozhodnutí: a) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], a to dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č., dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], vše v kat. úz. [adresa], obec [adresa], b) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], a to dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], vše v kat. úz. [adresa], obec [adresa], c) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], a to dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa], obec [adresa]. Při stanovení výše restitučního nároku žalobce vycházel ze znaleckého posudku, na základě kterého dospěl k závěru, že shora uvedené restituční nároky byly žalovaným částečně nesprávně oceněny, neboť některé, na základě nich nevydané pozemky, měly být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské. Výše restitučního nároku žalobce ad c) činí po přecenění 574 875 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. U restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] má za to, že žalobce není ve věci aktivně věcně legitimován, neboť tyto nároky postoupil smlouvou ze dne 9. 8. 2001 na třetí osoby. Co se týče restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], tak tento dle názoru žalovaného zanikl z důvodu jeho uspokojení bezúplatným převodem náhradních pozemků a peněžitým plněním. Zároveň žalovaný nesouhlasil s oceněním pozemků jako stavebních a namítl promlčení nároku.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou).

4. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce není (spolu)vlastníkem pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa], obec [adresa], když pozemky přešly na stát bez právního důvodu Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno] (odnětí podle zákona o nové pozemkové reformě). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce není (spolu)vlastníkem pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č., dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] vše v kat. úz. [adresa], obec [adresa], když pozemky přešly na stát bez právního důvodu Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno] (odnětí podle zákona o nové pozemkové reformě). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce není (spolu)vlastníkem pozemku dle[Anonymizováno][Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m v kat. úz. [adresa], obec [adresa], když pozemky přešly na stát bez právního důvodu Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno] (odnětí podle zákona o nové pozemkové reformě). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Z dopisů žalobce ze dne 4. 1. 2024, 8. 1. 2024, 16. 2. 2024 a 6. 3. 2024 soud zjistil, že tímto žalobce požádal žalovaného o přecenění jeho restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to v rozsahu pozemků v dopise výslovně uvedených s tím, že předmětné pozemky měly být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské.

8. Z dopisu žalovaného ze dne 6. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný vede veškeré restituční nároky, jejichž přecenění se žalobce domáhá, jako vypořádané a žádosti o přecenění tedy nelze vyhovět.

9. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby – žalobce ke dni 10. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný vede nároky vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] za zcela uspokojené převodem náhradních pozemků a poskytnutím peněžité náhrady, nároky vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] eviduje jako postoupené na [jméno FO] a [jméno FO].

10. Z písemného znaleckého posudku č. [hodnota] z [datum], vypracovaného znaleckou kanceláří z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí [Anonymizováno], a z jeho ústního podání soud zjistil následující skutečnosti. Oceňované pozemky dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa], obec [adresa], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č., dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] vše v kat. úz. [adresa]), obec [adresa] a dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m v kat. úz. [adresa], obec [adresa], přešly na stát rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno] dle zákona o nové pozemkové reformě, což bylo ověřeno samotným Výměrem [Anonymizováno]. K tomuto datu byl pro dané území doložen Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) na jih od tělesa dráhy [adresa]. Tento Návrh byl schválen [Anonymizováno] 30. 6. 1938. U části pozemků se pak jednalo o rovněž schválený Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) mezi státní silnicí [Anonymizováno] a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]). Všechny oceňované pozemky byly dle těchto územních dokumentací určeny zcela nebo zčásti k zástavbě a v budoucnu také byly zastavěny. Co se týče pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m v kat. úz. [adresa], tento pozemek byl určen k zastavění, leží v ploše soukromé nezastavitelné zahrady, nové domy a veřejné budovy a nezastavitelné dvory. Od roku 1934 je napojen na vodovodní řad a od roku 1940 na kanalizační řad. Rovněž byl napojen na elektrickou síť. Srostlý byl s obcí [adresa], neboť od poslední výstavby nebyl vzdálen více než 200 m. Přístup k němu byl po zpevněné komunikaci. Vzhledem k tomu, že [adresa] byly v té době již součástí [Anonymizováno], měly v docházkové vzdálenosti i zázemí, jako je škola či obchod. Z těchto důvodů byl tedy předmětný pozemek ve stavu ke dni jeho přechodu na stát (k 31. 8. 1951) oceněn podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. jako stavební (250 Kč/ m), přičemž znalec neshledal, že by bylo na místě uplatnit jakékoliv srážky ve smyslu přílohy č. 7 cit. vyhlášky. Předmětný pozemek pak znalec ocenil částkou 1 149 750 Kč.

11. Ze smlouvy o převodu pozemku číslo [spisová značka] ze dne 18. 12. 2006 soud zjistil, že žalovaný převedl bezúplatně do vlastnictví žalobce za účelem uspokojení restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí [Anonymizováno] náhradní pozemky v hodnotě 416 745 Kč.

12. Ze smlouvy o převodu pozemku číslo [spisová značka] ze dne 18. 12. 2006 soud zjistil, že žalovaný převedl bezúplatně do vlastnictví žalobce za účelem uspokojení restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí [Anonymizováno] náhradní pozemky v hodnotě 967 067,50 Kč.

13. Ze smlouvy o převodu pozemku číslo [spisová značka] ze dne 18. 12. 2006 soud zjistil, že žalovaný převedl bezúplatně do vlastnictví žalobce za účelem uspokojení restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí [Anonymizováno] náhradní pozemky v hodnotě 1 111 402,32 Kč.

14. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že dne 28. 11. 2011 poukázal žalovaný žalobci za účelem uspokojení jeho restitučních nároků částku 351 097,53 Kč, z toho částka 722,53 Kč připadala na nárok z rozhodnutí [Anonymizováno].

15. Z výzvy žalobce k poskytnutí peněžité náhrady z 19. 9. 2008 soud zjistil, že tímto dopisem žalobce vyzval žalovaného k poskytnutí peněžité náhrady za nevypořádané restituční nároky v částce cca 700 Kč.

16. Z dopisu žalovaného ze dne 22. 9. 2011 soud zjistil, že žalovaný sděluje žalobci na základě jeho výzvy k poskytnutí peněžité náhrady dle § 16 zákona o půdě za nevypořádané restituční nároky z [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že mu bude poskytnuta částka 351 097,53 Kč.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2001 soud zjistil, že na základě dané smlouvy žalobce jako postupitel postupuje za úplatu na [jméno FO] a [jméno FO] jako na postupníky celý svůj nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu dle zákona o půdě ve výši 1 063 822,50 Kč vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] zn. [Anonymizováno] a zn. [Anonymizováno]. Z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávky uzavřeného dne 16. 11. 2023 mezi žalobcem a [jméno FO] soud zjistil, že tímto účastníci smlouvy upřesňují, že jejich vůlí bylo postoupit z žalobce na postupníky restituční nárok pouze ve výši 1 063 822,50 Kč. Ve zbývající výši tedy restituční nárok zůstává zachován žalobci.

18. Z ocenění nevydaných pozemků provedeného žalovaným k 4. 10. 2000 soud zjistil, že žalovaný ocenil restituční nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] zn. [Anonymizováno] a zn. [Anonymizováno] částkou 1 063 822,50 Kč.

19. Z ocenění nevydaných pozemků provedeného žalovaným k 12. 4. 2006 (dopis včetně znaleckého posudku) soud zjistil, že žalovaný ocenil restituční nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí [Anonymizováno] zn. [Anonymizováno] částkou 4 991 874,70 Kč, přičemž pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m oceňoval v celém rozsahu jako zemědělský, tj. částkou 5,30 Kč/m2.

20. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 1. 10. 2024 soud zjistil, že pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa], obec [adresa], byl ke dni 31. 8. 1951 dotčen Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) na jih od tělesa dráhy [adresa], schváleným [Anonymizováno] 30. 6. 1938. Dále mohl být součástí stavebního obvodu č. [hodnota] projednávaného v roce 1952. Pozemek je zahrnut do území řešeného Podrobným územním plánem sídliště [Anonymizováno] (1960). Z příloh tohoto sdělení, tj. z výpisu archivu územních plánů vyplývá, že předmětný pozemek byl zahrnut do stavebního obvodu č. [hodnota].

21. Z ortofotomap předmětných pozemků z let 1945, 1953 a 1966 soud zjistil umístění předmětných pozemků a to, zda se na nich nacházela stavba či nikoli. U pozemku dle PK parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa], obec [adresa] soud zjistil, že v roce 1945 a 1953 se na pozemku nacházela louka nebo pole, v roce 1966 již na něm probíhala výstavba sídliště.

22. Z vyrozumění žalovaného ze dne 10. 9. 2024 adresovaného sestře žalobce paní [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný přecenil restituční nároky jmenované a pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa], obec [adresa] (rozhodnutí zn. [Anonymizováno]) ocenil co do výměry 4235 m jako stavební (250 kč/m2 bez provedení srážek dle oceňovací vyhlášky) a co do výměry 364 m jako zemědělský.

23. Návrh žalovaného na doplnění dokazování vypracováním doplňku ke znaleckému posudku za účelem doplnění podkladů a posouzení uplatnění srážek dle Přílohy č. 7 vyhlášky č. 319/1990 Sb. soud zamítl pro nadbytečnost, neboť na otázky žalovaného řádně odpověděl znalec již při ústním podání znaleckého posudku a pro rozhodnutí ve věci není nutné toto jakýmkoliv způsobem doplňovat. Soud nemá žádné pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku ani o pravdivosti výpovědi znalce ohledně zjišťování a obsahu zdrojů, ze kterých při svém znaleckém zkoumání vycházel.

24. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Žalobce je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákona o půdě“) a dle § 11, § 11a a § 16 odst. 1 zákona o půdě mu náleží náhrada za nevydané pozemky ve smyslu restitučního rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], a to co do 1/2 celkového nároku (příslušná restituční rozhodnutí). Restituční nárok z rozhodnutí zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žalobce v plné výši postoupil na [jméno FO] a na [jméno FO] (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2001). Restituční nárok z rozhodnutí [Anonymizováno] byl žalovaným uspokojen bezúplatným převodem náhradních pozemků a peněžitým plněním co do výše, v jaké byl žalovaným ke dni 12. 4. 2006 oceněn, přičemž pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa], obec [adresa], byl v celé výměře oceněn jako zemědělský (smlouvy o převodu náhradních pozemků, výpis z bankovního účtu, dopis žalovaného z 12. 4. 2006, přehled nároků a plnění nároků žalobce). Protože má žalobce za to, že některé pozemky z jeho restitučních nároků měly být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské, vyzval žalovaného k jejich přecenění a odkázal na znalecký posudek, jímž byla nově stanovena cena pozemků (dopisy ze dne 4. 1. 2024, 8. 1. 2024, 16. 2. 2024 a 6. 3. 2024, znalecký posudek č. [hodnota] z [datum]). Žalovaný s tímto nesouhlasil, neboť veškeré restituční nároky žalobce eviduje jako vypořádané (dopis z 6. 3. 2024). Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky v zásadě sporné.

25. Naléhavý právní zájem žalobce na určení výše jeho restitučního nároku vyplývá přímo ze zákona o půdě, když mezi účastníky nebyla sporná jen výše restitučního nároku, ale i skutečnost, zda tento nadále žalobci náleží (tj. zda má žalobce po uspokojení rest. nároku nebo po jeho postoupení na třetí osobu právo domáhat se jeho přecenění). Požadavek na určení výše restitučního nároku na vydání náhradních pozemků promlčení nepodléhá (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. 28 Cdo 1674/2016).

26. Sporné mezi účastníky bylo to, zda má žalobce nárok na přecenění restitučních nároků (pozemků), ačkoli byly již uspokojeny a pokud ano, tak zda mají být předmětné pozemky oceněny jako stavební a jaká je jejich cena ke dni odnětí stanovená v souladu s vyhl. č. 319/1990 Sb. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda může žalobce požadovat přecenění i těch restitučních nároků, které postoupil na třetí osoby.

27. Soud se nejdříve zabýval tím, zda je žalobce oprávněn požadovat přecenění restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], když tyto nároky smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2001 postoupil na [jméno FO] a [jméno FO]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2023 sp. zn. 28 Cdo 2756/2023 pokud oprávněná osoba postoupila svůj restituční nárok, nemůže se následně domáhat jeho uspokojení v podobě rozdílu mezi jeho přeceněnou a původní hodnotou, nevyplývá-li z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek a jejího výkladu, že byla postoupena pouze část restitučního nároku a oprávněná osoba o jeho spornosti věděla. Soud se tedy zabýval obsahem smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2001 a tím, jaká byla vůle stran v době jejího uzavření, přičemž toto lze posoudit i z jejich jednání. Z gramatického, logického a systematického výkladu obsahu smlouvy plyne jednoznačný závěr, že předmětem smlouvy byl celý žalobcův nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků vyplývající z rozhodnutí zn. [Anonymizováno] a zn. [Anonymizováno] v té době oceněný částkou 1 063 822,50 Kč. Z obsahu smlouvy ani z následného jednání účastníků smlouvy není možné dojít k závěru, že žalobce si byl vědom spornosti výše tohoto nároku a jeho úmyslem bylo postoupit ho na třetí osoby pouze částečně. Žalobce tento svůj nárok postoupil na třetí osoby v roce 2001, od té doby nikdy s žalovaným o daném nároku nejednal, nedomáhal se jeho uspokojení ani nikdy nesporoval jeho ocenění provedené žalovaným v roce 2000. Ocenění restitučního nároku poprvé sporoval až v roce 2024, jak uvedl sám právní zástupce žalobce při jednání soudu. Naopak u restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí zn. [Anonymizováno] se domáhal jeho uspokojení nejen peněžitou náhradou, ale i převody náhradních pozemků. Již z tohoto jednání lze tedy dospět k závěru, že žalobce si byl vědom, že mu postoupené restituční nároky nepřísluší, když za celých 23 let nikdy nevyzval žalovaného k jeho přecenění ani se nedomáhal jeho uspokojení převodem náhradního pozemku nebo peněžitým plněním. Dodatek smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2023 soud považuje za zcela účelový, sepsaný pouze za účelem úspěchu žalobce v tomto soudním řízení a nevyjadřující skutečnou vůli účastníků v roce 2001. Navíc je dodatek uzavřen pouze s jedním z postupníků, [jméno FO], nikoli s [jméno FO].

28. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobce se nemůže domáhat přecenění restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], neboť tyto nároky v celém rozsahu postoupil na třetí osoby, a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výroky I. a II. rozsudku).

29. Při posouzení právní otázky spočívající v nároku žalobce na přecenění již uspokojeného restitučního nároku z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024 sp. zn. I. ÚS 2763/23, kterým byly zrušeny výroky II. a III. rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 974/2023-532, z něhož vycházela dosavadní judikatura. Z nálezu Ústavního soudu vyplývá především závěr, že je třeba přistupovat shodně ke všem restituentům bez ohledu na to, zda za účelem uspokojení svého restitučního nároku uplatnili právo na bezúplatný převod náhradních pozemků nebo na poskytnutí peněžité náhrady. Z těchto důvodů je třeba závěry vyslovené v daném nálezu ohledně zániku restitučního nároku jeho vypořádáním vztáhnout i na případy, kdy k jejich uspokojení došlo převodem náhradních pozemků, ačkoli nález se věnuje případům, kdy byl restituční nárok vypořádán formou peněžité náhrady. Z předmětného nálezu jednoznačně vyplývá, že pro určení výše restitučního nároku oprávněné osoby je rozhodující charakter a cena odňatých a nevydaných pozemků (§ 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě), nikoliv nesprávná interní evidence [Anonymizováno]. [Jméno žalovaného] má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši a proto ocenil-li je z důvodu nesprávného stanovení charakteru pozemků nebo z jiných důvodů v nižší částce, než vyplývá ze zákona, nemohl částečným plněním restituční nárok oprávněným osobám zaniknout, neboť tento od samého počátku existoval ve správné výši. Pokud tedy [Jméno žalovaného] evidoval restituční nárok v nesprávné nižší výši a v této výši poskytl oprávněné osobě náhradní plnění, ať již ve formě náhradního pozemku nebo peněžitého plnění, jednalo se o částečné plnění a restituční nárok v rozsahu, v jakém nebyl vypořádán, trvá i nadále, leda by byl zjištěn jednoznačný projev vůle oprávněné osoby se zbytku restitučního nároku vzdát. Za takový projev vůle však nelze považovat, že oprávněná osoba požádala a přijala peněžitou náhradu v nižší výši, než původně uplatňovala. I v případě zjištění takové vůle je třeba, vzhledem k okolnosti věci posoudit, zda jí lze přiznat příslušné právní účinky, a to i s ohledem na dobré mravy, kdy stát by neměl těžit z toho, že restituenti přijali náhradu v jím stanovené nesprávné výši.

30. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že restituční nárok žalobce za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa], obec [adresa] z rozhodnutí zn. [Anonymizováno] měl být žalovaným od samého počátku evidován v celkové výši 574 875 Kč, neboť předmětný pozemek měl být dle svého charakteru v době jeho přechodu na stát (k 31. 8. 1951) oceněn jako stavební, nikoli jako zemědělský, jak učinil žalovaný. Výše restitučního nároku byla zjištěna podle znaleckého posudku vypracovaného znalcem [právnická osoba], který v souladu se skutkovými zjištěními soudu ocenil nevydaný pozemek ve stavu ke dni odnětí (31. 8. 1951) podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. v cenách platných ke dni 24. 6. 1991 (§ 28a zákona o půdě) jako stavební, tj. částkou 250 Kč/ m. O správnosti a úplnosti znaleckého posudku neměl soud pochybnosti, a to ani ohledně ocenění daného pozemku jako stavebního bez použití srážek dle Přílohy č. 7 vyhlášky č. 316/1990 Sb.. Závěr o stavebním charakteru pozemku v době přechodu na stát je třeba učinit zejména z toho, že v době přechodu na stát byl schváleným Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) na jih od tělesa dráhy [adresa] určen k zastavění, v roce 1952 pak byl zahrnut do stavebního obvodu č. [hodnota], v roce 1960 pak do území řešeného Podrobným územním plánem sídliště [Anonymizováno] a v roce 1966 už na něm probíhala výstavba daného sídliště (shora citovaný Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu, sdělení [Anonymizováno] včetně příloh, ortofotomapy). Znalec se podrobně zabýval i jednotlivým srážkami dle Přílohy č. 7 vyhlášky č. 316/1990 Sb. a vysvětlil, že neshledal důvody pro jejich použití, když pozemek byl územně srostlý se [adresa] (od poslední výstavby nebyla delší vzdálenost než 200 m), které v roce 1951 byly již součástí obce [adresa], vedla k němu zpevněná komunikace, byl napojen na infrastrukturu (vodovodní řad, kanalizace, možnost napojení na elektřinu – od zástavy ne dále než 200 m). Pozemek byl užíván jako zemědělský, nelze tedy mít za to, že by bylo možné použít srážky z důvodu jeho terénu či zamokření. S ohledem na jeho umístění má soud za to a souhlasí se znalcem, že nejsou na místě ani srážky z důvodu negativních účinků okolí (hluk, otřesy, prach apod.) či nepříznivé docházkové vzdálenosti (od poslední zástavby není dále než 200 m, obec [adresa] v té době již měla školu i obchod, což je veřejně známá informace a není třeba z důvodu zajištění potvrzujících listiny doplňovat znalecký posudek). Znalec tedy pozemek dle[Anonymizováno][Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, kat. ú. [adresa] ocenil částkou 1 149 750 Kč, což je v souladu s oceňovací vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., která stanoví pro stavební pozemky v obci [adresa] cenu 250 Kč/m. Restituční nárok žalobce (spoluvlastnický podíl co do id. ) tak činí 574 875 Kč.

31. Z obsahu smluv o bezúplatném převodu pozemků ani z jiných listin soud nevyvodil jednoznačně projevenou vůli žalobce, z níž by bylo možné dojít k závěru, že měl v úmyslu se zbytku restitučního nároku vzdát.

32. Na základě shora uvedeného a s ohledem na současnou judikaturu tedy soud dospěl k závěru, že žalobce jako oprávněná osoba dle § 11, § 11a a § 16 odst. 1 zákona o půdě má právo domáhat se přecenění svého restitučního nároku za nevydaný pozemek dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, v katastrálním území [adresa], dle rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], neboť tento pozemek (rest. nárok) byl žalovaným od samého počátku nesprávně oceněn jako zemědělský dle BPEJ (5,30 Kč/ m) a nikoli jako stavební (250 Kč/m2), a tedy plněním poskytnutým žalovaným dosud zcela nezanikl. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a určil, že výše restitučního nároku žalobce za část pozemku dle [Anonymizováno] parc. č. [hodnota] o výměře 4599 m, v katastrálním území [adresa], nevydaného žalobci rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], činí 574 875 Kč (výrok III.).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci převážně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Žalobce byl úspěšný co do jednoho nároku ve výši 574 875 Kč (8 %), žalovaný pak co do dvou nároků v celkové výši 6 219 004,34 Kč (92 %). Náklady řízení soud přiznal žalovanému jako nezastoupenému účastníkovi v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za každý ze 5 úkonů dle § 2 odst. 3, § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava, vyjádření k žalobě z 3. 6. 2024, vyjádření z 25. 9. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 9. 9. 2024 a 9. 12. 2024). Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3202/17, dle kterého nelze náklady zastoupení advokátem přiznat z důvodu neúčelnosti, když předmět sporu představuje jednu ze základních agend žalovaného a žalovaný jako organizační složka státu má dostatečný odborný aparát, aby v řízení zájmy státu sám zastupoval a nepřenášel tak výkon svých práv a povinností na soukromý subjekt (advokát).