4 C 196/2022 - 278

Rubrum

Okresní soud v Jeseníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Ondryášové a přísedících Jarmily Otevřelové a Miroslavy Matějíčkové ve věci žalobce: [jméno FO], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce], [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. Danielem Siwym sídlem Hlavní třída 87, 737 01 Český Těšín o 184 224 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 184 224 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 668 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 37 139 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 417 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku částku ve výši 11 950 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 145 794 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 23. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku ve výši 184 224 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobu žalobce odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy žalobce pro žalovanou – jako zaměstnanec žalované – vykonával práci ředitele, pracovní poměr žalobce skončil výpovědí ze strany žalované ke dni 30. 4. 2022, důvodem výpovědi byla nadbytečnost žalobce jakožto zaměstnance. Před skončením pracovního poměru žalobce dosahoval průměrného měsíčního výdělku ve výši 37 139 Kč. Žalobce má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku ve výši 111 417 Kč, přičemž dále žalovaná žalobci nezaplatila mzdu za měsíce březen a duben 2022. Za měsíc březen měl nárok na mzdu ve výši 35 668 Kč a za měsíc duben ve výši 37 139 Kč. Podle pracovní smlouvy je mzda splatná každý 20. den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána, a to převodem na účet žalobce. Žalovaná žalobci dluží částku ve výši 111 417 Kč jako odstupné, částku 35 668 Kč jako mzdu za měsíc březen 2022 a 37 139 Kč jako mzdu za duben 2022, celkem 184 224 Kč. Právní zástupce žalobce zaslal žalované dne 8. 8. 2022 předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaná uplatněný nárok v plném rozsahu neuznala, tvrdí, že mezi ní a žalobcem nikdy žádný pracovní poměr nevznikl, žalobce zastával od 26. 6. 2019 do 9. 12. 2020 funkci jednatele žalované. Žalobce v době, kdy byl jednatelem žalované, nemohl pro ni vykonávat práci ředitele v rámci pracovního poměru (odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ), přičemž poté, co byl žalovaný z funkce jednatele odvolán, již pro žalovaného žádnou práci ani činnost nevykonával, nemůže mu náležet právo na mzdu. Pokud by došlo k uzavření pracovní smlouvy, bylo povinností žalobce bezodkladně oznámit valné hromadě žalované, že hodlá takovou smlouvu se společností uzavřít. Pokud by soud dospěl k závěru, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou platně vznikl, žalovaná poukazuje na ustanovení § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020. Dle uvedeného ustanovení by mzdu žalobce musela schválit valná hromada žalované, což se však nikdy nestalo. Bez takového rozhodnutí valné hromady nemohl vzniknout a ani nevznikl nárok žalobce na údajně dlužnou mzdu a odstupné.

3. Žalobce pak písemně soudu doplnil, že žalobce uvedené způsoby vzniku pracovního poměru uvádí jako eventuality, když tvrdí, že jeho pracovní poměr vznikl na základě písemné pracovní smlouvy, kterou soudu již předložil, teprve pro případ, kdyby soud dospěl k závěru, že pracovní poměr touto pracovní smlouvou nevznikl, pak tvrdí, že jeho pracovní poměr k žalované vznikl konkludentně po odvolání z funkce jednatele. Pokud žalovaná namítá, že pracovní poměr žalobci nemohl vzniknout, protože v době jeho vzniku vykonával pro žalovanou totožnou práci jako statutární jednatel žalované - jednatel společnosti, pak žalobce uvedl konkrétní druhy práce, které pro žalovanou vykonával jako ředitel společnosti, nikoliv jako její jednatel, přičemž se jedná o práce, které nepatří do věcné náplně činností, které vykonává statutární orgán společnosti, naopak všechno jsou to činnosti, které jsou mimo obsah činností vykonávaných jednatelem. Po odvolání žalobce z funkce jednatele proběhla schůzka, které se zúčastnil žalobce, nový jednatel žalované p. [jméno FO] a [jméno FO] (obchodní ředitel), na schůzce nový jednatel sdělil, že chce, aby žalobce dále pro žalovanou pracoval, dohodli se mj. na tom, že žalobce se ze stávající kanceláře přestěhuje do kanceláře p. [jméno FO], což se také následně stalo a žalobce a p. [jméno FO] tedy měli společnou kancelář. Dne 3. 2. 2022 se uskutečnila schůzka, které byli přítomni: žalobce, jednatel žalované p. [jméno FO], p. [jméno FO], p. [jméno FO]. Ze schůzky byl pořízen písemný záznam, v němž je m.j. uvedeno: “V průběhu další diskuse se strany dohodly na navrhovaném scénáři, který obě strany předběžně přijaly: první den po skončení pracovní neschopnosti předá společnost [právnická osoba] panu [jméno FO] výpověď v souladu s platnými předpisy, výpovědní lhůta bude běžet v souladu s předpisy, tj. dva měsíce od konce měsíce, v němž byla výpověď platně doručena, k poslednímu dni posledního měsíce, kdy pracovní poměr skončí panu [jméno FO] bude při skončení pracovního poměru vyplaceno dvouměsíční odstupné v souladu s platnými předpisy. Po celou dobu trvání pracovního poměru žalovaná s žalobcem jednala jako se svým zaměstnancem, zejména personalistka se žalobcem vedla e-mailovou korespondenci. Žalovaná s žalobcem po celou dobu jednala jako se svým zaměstnancem, přidělovala mu práci a že její nynější tvrzení o neexistenci pracovní poměru je tvrzení účelovým. Žalobce vykonával po celou dobu, tj. od uzavření žalovanou rozporované pracovní smlouvy, pro žalovanou závislou práci v pracovněprávním vztahu, žalobce vykonával tak následující činnosti a práce: projektování a dohled nad realizací nových montážních stanic, vývoj technologických změn a zavádění nových technologií, osobní účast na rozhodování o výrobě a technologii, řešení každodenních dopravních problémů, vytvoření nové a zavádění změn na výrobní lince, osobní účast na kontrole kvality a na výrobních pracích, osobní školení zaměstnanců na pracovišti ve výrobě, zavedení změn vytápění ve výrobním prostoru, kalkulace výrobních nákladů, výpočet časových norem, osobní účast na výzkumné práci, vývoj nových prototypů v koordinaci s externími firmami, vytváření nových prototypů, vývoj inovativních konstrukčních řešení, osobní účast a dohled nad montáží prototypových konstrukcí u partnera, projektování, výzkum očekávání spotřebitelů, identifikace problémů s návrhem prototypu a jejich odstranění, výpočet a analýza rentability konstrukce prototypu i budoucí výroby, změna účetního systému, vytváření procedur toku dokumentu, zavedení změn v účetních postupech, aktuální analytika společnosti, zavedení změn ve fungování skladu, jazykový překlad dokumentu, osobní přeprava zakoupeného zboží nákladními automobily, osobní dohled nad montážními pracemi u zákazníků. Judikatura Nejvyššího soudu ČR souběh pracovního poměru a výkonu funkce statutárního orgánu podle žalobce přitom striktně nevylučuje, klade důraz na individuální posouzení obsahu pracovního poměru, který má existovat souběžně s výkonem funkce. V žalobcově případě je zjevné, že činnosti, vykonávané žalobcem v pracovním poměru a v rámci výkonu funkce, si nekonkurovaly. S uzavřením pracovní smlouvy s žalobcem souhlasili tehdejší společníci [jméno FO] [jméno FO] i [jméno FO]. Pracovní poměr byl ukončen z důvodu nadbytečnosti žalobce, výpovědí (jednostranným právním jednáním) ze strany žalované, byla to žalovaná, kdo důvod výpovědi takto vymezil. Žalobce přitom platnost ukončení pracovního poměru nikdy nezpochybňoval a nezpochybňuje, a stejně tak nezpochybňoval a nezpochybňuje ani důvody výpovědi. Dopisem ze dne 22. 11. 2022 žalovaná žalobci oznámila, že nemá možnost žalobce dále zaměstnávat a že tedy rozhodla o ukončení jeho pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, stejně mu nařídila čerpání dovolené. Nadbytečnost jako důvod výpovědi z pracovního poměru tedy vyplývá přímo z oznámení žalované a následné výpovědi, žádný z účastníků tento důvod výpovědi nezpochybnil.

4. Žalovaná pak soudu písemně doplnila, že po dobu, kdy byl žalobce jednatelem, nemohl pracovní poměr vzniknout, také nevznikl. Pokud došlo k uzavření smlouvy v této době, musí se jednat o smlouvu o výkonu funkce, která se může dle judikatury Nejvyššího soudu „podřadit“ pod režim zákoníku práce, ale nemůže založit pracovní poměr a nemůže vést ke vzniku nároku, který žalobce uplatnil. Na tomto faktu nemůže změnit nic ani to, že si strany třeba mohly myslet, že zde pracovní poměr je. I odměna jednatele společnosti podléhá stejným odvodům a srážkám, jako mzda zaměstnance. Poté, co byl žalovaný z funkce jednatele odvolán, již pro žalovanou žádnou práci ani činnost nevykonával. Žalobce sice tvrdí, že pro žalovanou konal práce uvedené ve svých podáních, ale nijak neprokazuje, že by pro žalovaného tyto práce reálně vykonával. Otázkou také je, kdy vůbec by měl takové práce vykonávat, když i z nyní doložených výplatních pásek je zřejmé, že žalobce byl ze strany OSSZ veden jako dočasně práce neschopný téměř po celou dobu roku 2021 a z tohoto důvodu mu zřejmě byly vypláceny dávky nemocenského pojištění. I pokud by byl žalobce u OSSZ evidován jako zaměstnanec, tato skutečnost ani případné chování stran nemůže s ohledem na postavení žalobce, coby jednatele, založit jeho pracovní poměr na pozici ředitele z důvodu nepovoleného souběhu funkcí. Pokud žalovaná po odvolání žalobce z funkce jednatele vystavila dokumenty, které by mohly svědčit o existenci pracovního poměru, příp. konala tak, jako by pracovní poměr existoval, jednala tak v právním omylu, neboť nevěděla, že ony pracovní smlouvy, které následně dohledal, nemohly s ohledem na souběžnou funkci jednatele založit pracovní poměr žalobce u žalované.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je státním příslušníkem Polska, žalovaná má sídlo v České republice, je dána mezinárodní pravomoc zdejšího soudu o věci rozhodnout, rozhodným právem je právo české.

6. Soud ve věci jednal ve dnech 16. 2. 2023, 18. 5. 2023, 5. 9. 2023, 12. 12. 2023, 16. 1. 2024, 22. 2. 2024, 7. 3. 2024 a dne 15. 3. 2024 vyhlásil rozhodnutí ve věci samé.

7. Předžalobní výzvou a dokladem o doručení bylo prokázáno, že dne 8. 8. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou o zaplacení žalované částky, zásilka byla doručena dne 8. 8. 2022 do datové schránky žalované.

8. Výpisem z obchodního rejstříku žalované bylo prokázáno, že žalobce byl v období od 26. 6. 2019 do 9. 12. 2020 jednatelem žalované, od 9. 12. 2020 je novým jednatel [jméno FO], přičemž toto nebylo mezi účastníky sporné, stejně jako odvolání žalobce z této funkce.

9. Listinou ze dne 22. 12. 2021 vyhotovenou žalovanou a rozhodnutím žalované ze dne 22. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná žalobci touto ukončila žalobci pracovní poměr, který byl sjednán od 16. 3. 2020 ve funkci ředitele společnosti na dobu neurčitou, a to pro nadbytečnost, když žalovaná nemá možnost žalobce zaměstnat na jiném volném místě, přičemž žalobce dne 29. 10. 2021 ukončil pracovní neschopnost a dne 1. 11. 2021 se dostavil do zaměstnání, současně žalovaná nařídila žalobci čerpání dovolené v době trvání výpovědní lhůty do 22. 12. 2021 do 28. 2. 2022.

10. Zprávou OSSZ [adresa] bylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnavatelem – žalovanou – přihlášen jako zaměstnanec v pracovním poměru od 19. 11. 2018 do 30. 4. 2022.

11. Přehledem vyplacených dávek nemocenského pojištění bylo prokázáno, že OSSZ [adresa] vyplácena žalobci nemocenské dávky v tomto období: od 13. 4. 2020 do 10. 9. 2020, od 30. 12. 2020 do 18. 7. 2021, od 28. 7. 2021 do 18. 10. 2021, od 6. 1. 2022 do 9. 1. 2022, od 3. 2. 2022 do 15. 2. 2022.

12. Evidencí pracovních neschopností (formulářem přesné evidence) žalobce bylo prokázáno, že žalobce byl práce neschopen od 2. 7. 2012 do 27. 7. 2021, od 3. 2. 2021 do 28. 2. 2021, od 8. 1. 2021 do 2. 2. 2021, od 11. 10. 2020 do 5. 11. 2020, od 27. 5. 2020 do 24. 6. 2020, od 1. 3. 2021 do 25. 3. 2021, od 8. 6. 2021 do 1. 7. 2021, od 12. 10. 2021 do 29. 10. 2021, od 13. 8. 2020 do 10. 9. 2020, od 16. 12. 2020 do 7. 1. 2021, od 16. 9. 2021 do 11. 10. 2021, od 20. 8. 2021 do 15. 9. 2021, od 21. 4. 2021 do 11. 5. 2021, od 21. 7. 2020 do 12. 8. 2020, od 26. 3. 2021 do 20. 4. 2021, od 25. 6. 2020 do 20. 7. 2020, od 28. 7. 2021 do 19. 8. 2021, od 29. 4. 2020 do 26. 5. 2020, od 30. 3. 2020 do 28. 4. 2020 a od 1. 10. 2020 do 10. 10. 2020.

13. Emailovou komunikací mezi žalobcem a zaměstnankyní žalované [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobce opakovaně (14. 4. 2022, 29. 3. 2022, 23. 3. 2022, 24. 5. 2022) vyzýval jmenovanou zaměstnankyni žalované o úhradu mzdy, dne 11. 10. 2021 jí sděloval, že neschopenku předal [jméno FO], dne 25. 1. 2022 zaslal neschopenku, [jméno FO] opakovaně (14. 4. 2022, 29. 3. 2022, 13. 4. 2022, 6. 5. 2022, 24. 5. 2022) sdělovala žalobci, že mu bude vše uhrazeno, nechť má strpení, žádala ho o zaslání neschopenek, činila na žalobce dotaz, zda nastoupí do zaměstnání nebo bude dále na neschopence (12. 10. 2021).

14. Výpovědí svědkyně [jméno FO], zaměstnankyně žalované, bylo prokázáno, že od měsíce března 2021 je žalovaná jejím zaměstnavatelem, svědkyně připracuje podklady pro výplatu mezd, shromažďuje propustky, neschopenky, dovolené, ty předává externí účetní firmě pro výplatu mezd, rozhodnutí o prémiích předává pak přímo jednatel této externí firmě. Až externí firma zpracuje mzdy, tak dva zaměstnanci firmy dávají příkazy k úhradě mezd, a to buď bezhotovostní formou, nebo výplatou na účet zaměstnanců, ojediněle se vyplácí mzdy do rukou zaměstnanců. Svědkyně výplatní lístky rozdělí a předá zaměstnancům. Výplatnice pro žalobce mu svědkyně předávala, když se dostavil s dokladem o pracovní neschopnosti. S výpovědí byly pak žalobci zaslány i čtyři mzdové listy. Žalovaná společnost má nyní 27 zaměstnanců, vyrábí kotle, svědkyni není známo, že by žalobce vykonával funkci ředitele, žalovaná společnost nemá žádného ředitele, žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti, svědkyně byla přitom přítomna schůzce dne 3. 2. 2022, kdy současný jednatel chtěl seriózním způsobem ukončit pracovní poměr se žalobcem, který byl na dlouhodobé pracovní neschopnosti a vyčerpal podpůrčí dobu z OSSZ, na schůzce bylo dohodnuto, že žalobce ukončí pracovní neschopnost a jeho nároky budou uspokojeny. Žalobcovy nároky uspokojeny nebyly. Pro žalobce byla nachystána výpověď z pracovního poměru již z 22. 12. 2021, žalobce dostal výpověď z pracovního poměru, důvodem výpovědi byla nadbytečnost, když funkce ředitele nebyla zapotřebí, nový jednatel je podle svědkyně konstruktér, vůbec netušil, že žalobce měl pracovní smlouvu, že pracovní poměr zanikl odvoláním funkce jednatele, k tomuto došlo 9. 12. 2020. Svědkyně po svém nástupu nacházela různé varianty pracovních smluv se žalobcem, svědkyně žalobce osobně viděla řádově do deseti setkání na pracovišti, byli spolu v emailovém kontaktu, žalobce se dostavil na pracoviště dne 1. 11. 2021, přišel do firmy, ovšem na příkaz majitele nebyl vpuštěn, až když žalobce ukončil pracovní neschopnost, tak začal nový jednatel [jméno FO] jednat s právníkem, aby napadl platnost pracovní smlouvy. Žalobci bylo poštou zasláno sdělení, že žalovaná shledává pracovní smlouvu za neplatnou, že má jít o střet zájmů, a to někdy v listopadu 2021. Žalobce na to reagoval tak, že s tím nesouhlasí, a to jak písemnou formou, tak emailem, opět nastoupil do pracovní neschopnosti. Právník žalované označil pracovní smlouvu žalobce za neplatnou, žalobce s tímto nesouhlasil, a proto mu žalovaná dala výpověď. V tomto byli za jedno majitel firmy a jednatel, že se to do konce roku 2021 vyřeší, že mu dají výpověď s odstupným, které mu vyplaceno nebylo. Sama svědkyně byla od 20. 10. do 15. 12. 2021 v pracovní neschopnosti. Odstupné žalobci vyplaceno nebylo, zřejmě pro finanční tíseň zaměstnavatele.

15. Výpovědí svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že svědek byl zaměstnancem žalované v době od 11. 11. 2019 do 30. 12. 2020. Svědek se se žalobcem zná, spolupracuje s ním od roku 2019, kdy v České republice a v okolí Opolského vojvodství hledali místo pro zřízení výrobního podniku, za tímto účelem navštívili výrobní závod v [adresa]. Svědek slyšel z hlasitého hovoru telefonu, že žalobce s majitelem hovořili o nějaké budoucí smlouvě na pozici ředitele společnosti, funkci ředitele měl začít vykonávat před covidovým obdobím na počátku roku 2020. Z důvodu snižování nákladů někdy žalobce vozil zboží, zavážel, nebo i projektoval nové výrobky, na výrobě nesvařoval, ale vykonával drobné fyzické práce, připravoval cenové kalkulace, byl zapojen i do kontroly kvality nádrží, využil své znalosti a navrhl systém topení na jedné z výrobních hal, aby snížil náklady, používal své znalosti němčiny k překladů dopisů. Žalobce projektoval, dohlížel nad realizací nových montážních stanic, při zavádění nových technologií navrhl nejen nový kotel, ale i způsob její výroby, osobně se účastnil na rozhodování o výrobě a technologii, řešil každodenní logistické problémy, vytvářel nové a zaváděl změny na výrobní lince, osobně se účastnil na kontrole kvality, osobně se účastnil na výrobních pracích, osobně školil zaměstnance na pracovišti ve výrobě, zaváděl změny vytápění ve výrobním prostoru, prováděl kalkulaci výrobních nákladů, vypočítával časové normy, osobně se účastnil na výzkumné práci, společně se svědkem jezdili na Opolskou univerzitu za tímto účelem, dále vyvíjel nové prototypy v koordinaci s externími firmami, osobně se účastnil a dohlížel nad montáží prototypových konstrukcí u partnera, prováděl výzkum očekávání spotřebitelů, a to na veletrzích, identifikoval problémy s návrhem prototypu a jejich odstranění, podílel se na změně účetního systému, najal externí firmu za účelem snížení nákladů, vytvářel procedury toku dokumentů, tento systém vůbec nebyl u žalované předtím zaveden, zaváděl změny ve fungování skladu, prováděl překlady dokumentů společnosti do cizích jazyků, osobně do němčiny, angličtiny a se spolupracovníkem do češtiny, osobně se účastnil přepravy zakoupeného zboží nákladními automobily, osobně dohlížel nad montážními pracemi, ověřoval kvalitu technologické linky, tak aby produkt, který měla vyrábět, byl v požadované kvalitě. Do měsíce prosince 2020 žalobce vyjmenované úkony vykonával. Svědek uvedl, že u žalované pracoval od pondělí do pátku od 7 do 15 až 16 hodiny, když bylo potřeba, tak zůstal déle. Hovory mezi žalobcem a majitelem firmy probíhaly v pracovní místnosti, v kanceláři, žalobce měl telefon na hlasitý odposlech, nešlo o uzavřenou kancelář, chodili tam lidi, byl to rok 2020, začaly problémy s covidem, svědek si pamatoval, že tehdy nešlo zorganizovat valnou hromadu. Pokud svědek označil práce, které žalobce vykonával, tak některým byl osobně svědkem, o některých věděl z hovorů vedení společnosti, kteří vzájemně spolupracovali o věděli o problémech, které řešil jednatel, vzájemně si pomáhali, podporovali se, vykonávali činnosti, které bylo potřeba ve firmě. Po odvolání žalobce z funkce jednatele už svědek na firmě nebyl.

16. Pracovní smlouvou ze dne 27. 11. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s [jméno FO] pracovní poměr na funkci koordinátor výroby se dnem nástupu do práce 31. 12. 2020, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2020.

17. Informací o ukončení dočasné pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že pracovní neschopnost vznikla 16. 7. 2020, byla ukončena 7. 10. 2020.

18. Potvrzením o pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že pracovní neschopnost [jméno FO] trvala od 11. 10. 2020 do 9. 11. 2020, od 1. 10. 2020 do 10. 10. 2020.

19. Výpovědí svědka [jméno FO], který za externí firmu zajišťoval ve firmě žalované kompletaci kontejnerů, a výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. bylo prokázáno, že společníky této společnosti založené dne 23. 3. 2021 jsou [jméno FO], žalobce a [jméno FO], po období asi tří měsíců v covidovém období, tedy v březnu 2020, se žalobcem konzultovali, spolupracovali na způsobu kompletace kontejnerů a navrhování technologií, která by měla zrychlit provádění těchto prací. Žalobce byl v té době jednatelem společnosti. Poté, co byl žalobce odvolán z funkce jednatele, během dodávky přišel k na halu, sdělil tuto skutečnost o odvolání, představil nového jednatele s tím, že nadále bude se svědkem spolupracovat, žalobce byl pak často na výrobní hale, projektoval a dohlížel nad realizací nových montážních stanic, vyvíjel technologické změny, zaváděl nové technologie s cílem urychlit montážní proces a zlepšit kvalitu, osobně se účastnil na rozhodování o výrobě a technologií, veškerý úkony týkající se montáže a technologií dodavatelská firma svědka konzultovala s ním. Žalobce podle svědka často řešil dopravní logistické problémy, stávalo se, že osobně dovezl materiál, podílel se na zlepšování výrobní linky, vždy se osobně účastnil na kontrole kvality, na výrobní pracích, konzultovali s ním např. ohýbání plechu, zaměstnancům ukazoval, jak mají postupovat, aby výroba šla rychleji, lépe, snadněji. Společně se zamýšleli nad způsobem tepelné izolace haly v zimním období, žalobce připravoval novou konstrukci kontejnerového rámu. Spolupráce se žalovanou trvala tři, tři a půl měsíce od listopadu 2020 do ledna 2021. Po ukončení spolupráce svědek se žalobcem založili společnost [jméno FO] [právnická osoba]., ta měla kompletovat kontejnery, ale nevykonává činnost, neměla být konkurentem žalované, ta přestala kompletovat kontejnery.

20. Výpisem registru podnikatelů bylo prokázáno, že [jméno FO] započal s podnikatelskou činností 1. 12. 2017, tuto ukončil dnem 1. 6. 2021.

21. Výpovědí svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že je bývalým zaměstnancem žalované, a to na pozici obchodního ředitele, pracovní smlouvu měl svědek na dobu jednoho roku, buď na období roku 2019-2020 nebo 2020-2021, přesně si nepamatuje. Žalobce podle svědka z důvodu restrukturalizace např. snižoval počet účetních, profese tlumočníka, některé jejich povinnosti převzal, dozoroval procesy ve firmě, výrobní postupy, cestoval za klienty, projektoval nový kotel, získal dotace z českého ministerstva na nový kotel, jeho konstrukci, výrobu připravoval ve spolupráci s Opolskou univerzitou, výzkumné vývojové oddělení zrušil a začal se zabývat projektováním kotlů a výrobků, tento kotel nebyl pak zaveden do výroby, zaučoval nové zaměstnance přímo ve výrobně, dohlížel na jejich práci, plánoval nové konstrukční prvky, ve smyslu, že je projektoval, plně dohlížel na zaměstnance ve výrobě a výrobní postupy, osobně přicházel do výrobní haly a na místě na ně dohlížel, osobně jezdil do zahraničí, získával nové zákazníky pro firmu, snižoval náklady na stravné na diety zaměstnanců, snažil se snižovat náklady, svědek byl s ním v jedné kanceláři. Dříve se žalovaná zabývala kotli na pevná paliva, potom už tento trh nebyl tak perspektivní, připravovala se na jiné konstrukce, např. obytných kontejnerů včetně komponentů, komponenty do důlních strojů, rámů do obytných kontejnerů, to vše bylo spojeno s projektováním výrobních postupů a zaučováním nových zaměstnanců. Žalobce dozoroval výrobní procesy, byl nadřízeným svědka, žalobce vykonával práce spojené s projektováním a dohledem nových montážních stanic, zabýval se technologickými změnami, zaváděl nové technologie, osobně se účastnil na rozhodování o výrobě a technologií, řešil každodenní dopravní problémy, když to nešlo vyřešit, osobně sedl za volant a řídil, vytvářel nové a zaváděl změny na výrobní lince, účastnil se osobně na kontrole kvality, osobně se účastnil na výrobních pracích, osobně školil zaměstnance na pracovišti ve výrobě, zaváděl změny vytápění ve výrobním prostoru, prováděl kalkulaci výrobních nákladů, prováděl výpočty časových norem, osobně se účastnil na výzkumné práci, osobně vyvíjel nové prototypy v koordinaci s externími firmami, žalobce osobně vytvářel nové prototypy, účastnil se vývoje nových inovativních konstrukčních řešení, osobně se účastnil a dohlížel nad montáží prototypových konstrukcí u partnerů, konkrétně např. jeli ve dvou do Varšavy, kde dohlíželi. Projektoval výzkum očekávání spotřebitelů, kdy se ptal i na ulici, identifikoval problémy s návrhem prototypů a jejich odstranění, analyzoval rentabilitu konstrukce prototypu i budoucí výroby, prováděl změnu účetního systému, vytvářel proceduru toku dokumentů, zaváděl změny v účetních postupech. Osobně se žalobce účastnil na zavádění změn v účetních postupech, prováděl aktuální analytiku společnosti, zaváděl změny ve fungování skladu, jazykově překládal dokumenty, plynule hovořil anglicky, německy, překládal z italštiny, šetřil peníze firmy, osobně přepravoval zakoupené zboží nákladními automobily, bylo to pravidelně, osobně dohlížel nad montážními pracemi u zákazníků, často vedl hovory na hlasitý odposlech, většinou šlo o obchodní záležitosti, svědek byl svědkem několika rozhovorů s oběma společníky ohledně pracovní smlouvy žalobce, slyšel pokyn majitele, kdy dával pokyn panu [jméno FO], aby připravil pracovní smlouvu se žalobcem a byl svědkem podepsání této pracovní smlouvy, podepsání proběhlo ve firmě. Po odvolání žalobce z funkce jednatele byl žalobce přestěhován do jiné kanceláře, dostal nový počítač, vybavení, pracovní smlouvu měl za zaměstnavatele podepsat pan [jméno FO], ten byl k tomuto pověřen. Svědek uvedl, že se žalobcem byla uzavřena pracovní smlouva jako s běžným zaměstnancem mezi červnem a listopadem. Svědek doplnil, že žalobce opakovaně vykonával činnosti shora, pravidelně se jimi zabýval. Podle svědka někdy v říjnu, listopadu roku 2019 nebo 2020 se žalovaná dostala z dluhů do zisku, hned na to v prosinci byl žalobce odvolán z funkce jednatele. Žalobce měl dostat prémie za dosažení zisku, příslib nebyl splněn. Krátce poté, co byl žalobce odvolán z funkce jednatele, po nástupu nového jednatele, byl žalobce při odchodu ze zaměstnání na vrátnici prohledáván včetně jeho automobilu. Svědek byl pak v pracovní neschopnosti po pádu ze schodů. Svědek je se žalobcem i v osobním kontaktu, žalobce je pasivním společníkem ve firmě [právnická osoba]. o., kde vložil peníze.

22. Potvrzením lékaře bylo prokázáno, že svědek [jméno FO] byl práce neschopen od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021.

23. Upozorněním na porušení pracovní kázně ze dne 8. 10. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná [jméno FO] upozornila na to, že dne 2. 11. 2020 nastoupil k žalované jako obchodní ředitel, dne 22. 2. 2021 nastoupil do pracovní neschopnosti, ta byla ukončena 31. 8. 2021, dne 1. 9. 2021 měl nastoupit do zaměstnání, nicméně poslal žalované dne 27. 9. 2021 potvrzení lékaře, které nenahrazuje trvání pracovní neschopnosti.

24. Informací ze dne 6. 9. 2021 bylo prokázáno, že dočasná pracovní neschopnost [jméno FO] trvala od 22. 2. 2021 do 31. 8. 2021.

25. Potvrzením lékaře [jméno FO] bylo prokázáno, že tento lékař potvrdil pracovní neschopnost jmenovaného od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021.

26. Potvrzením o zaměstnání [jméno FO] bylo prokázáno, že jmenovaný byl zaměstnán u žalované od 2. 11. 2020 do 2. 11. 2021 jako obchodní ředitel, pracovní poměr skončil uplynutím doby určité.

27. Výpovědí svědka [jméno FO], zaměstnance žalované, bylo prokázáno, že svědek je vedoucím správního oddělení, u žalované pracuje 16 let, v době, kdy žalobce byl jednatelem, měl písemnou plnou moc, kterou jsem byl oprávněn uzavírat pracovní smlouvy vždy po dohodě se žalobcem a v době, kdy žalobce nebyl přítomen, v době, když žalobce přítomen byl, podepisoval pracovní smlouvy sám. Žalobce dal svědkovi plnou moc, aby podepisoval smlouvy zaměstnancům včetně výpovědí, či jinými způsoby. Smlouvy chystala administrativní pracovnice Horáková, donesla je svědkovi k podpisu, svědek nesjednával žádné finanční záležitosti ohledně smluv. Jako vedoucí správního oddělení svědek vykonává správu majetku, nezabývá se výrobou, ale má na starosti, údržbu, školení, odpadové hospodářství, vozový park. Svědek nemá právní vzdělání, je elektromechanik. Žalobce měl po svém odvolání z funkce jednatele novou menší kancelář o patro níže s [jméno FO], stěhoval si tam věci, v kanceláři měl svůj počítač, kancelář mu přidělil jednatel [jméno FO]. Žalobce svědkovi přinesl k podpisu pracovní smlouvu, kde bylo jeho jméno, svědek ji odmítl podepsat, s tím, že ji má podepsat majitel, nicméně pak svědek podepsal tři verze pracovní smlouvy, které se týkaly žalobce jako zaměstnance, každá smlouva byla jiná, standardně se ke smlouvám dával platební výměr bokem, u dvou byl odkaz na platební výměr, ve třetí verzi pracovní smlouvy byla částka za mzdu uvedena přímo v pracovní smlouvě, navíc tam byla uvedena i pružná pracovní doba, u předchozích dvou byla pevná pracovní doba, datumově se to shodovalo na den 16. 3. 2020. Pracovní smlouvy šly pak do účtárny, kde se zakládaly, tak jako u ostatních zaměstnanců. Jako druh práce v pracovních smlouvách byl uveden ředitel společnosti. Podle svědka nebyl žalobce zaměstnancem žalované, nicméně nedokázal vysvětlit, proč tedy podepsal tři pracovní smlouvy s ním, jen uvedl, že ho k tomu žalobce vyzval, tak „ co měl dělat“. Svědek byl jednou přítomen schůzce v zasedací místnosti, žalobci byla předávána dovolenka, přítomna byla paní Kropačeková, dále asi jenom svědek a žalobce, svědek si nevzpomínal, zda byl účasten jednání, kdy se mělo probírat ukončení pracovního poměru žalobce. Podle svědka byl jeho pracovní poměr ukončen dohodou, tato obsahovala doplatek mzdy a výplatu odstupného. Žalobce podle svědka řídil firmu žalované, neví, zda jako ředitel či jednatel, po odvolání z funkce jednatele byl žalobce u žalované týden, 14 dní a šel na pracovní neschopnost. Žalobce si myslel, že je ředitel, svědek to neuznával, protože vždycky, když majitel někoho odvolal z funkce jednatele, tak skončil i ve firmě. Pokud jde o činnost žalobce, svědek uvedl, že se u žalované vyráběly kontejnery, žalobce v době, kdy byl jednatelem, tak chodil do výroby, chodil na halu. [jméno FO] byl konstruktér, výrobní věci projednával žalobce s [jméno FO]. Je pravdou, že žalobce nějaké změny udělal, jednalo se o nová vrata do haly, aby tam mohly vyjíždět kontejnery, vedle lakovny nechal usadit kotel kvůli vytápění, některé změny provedli jednatelé před žalobcem, např. jsme měli dotace na stroje, rozdělení haly. Svědek má na starost i dotační programy, mohli využít dotační programy na výrobu nového kotle, dotace byla schválena a přistoupilo se k vývoji toho kotle, proces vývoje kotle nebyl ukončen, dotace propadla a zkušebnímu ústavu musela žalovaná vracet 398 000 Kč, kdyby se na tom více žalobce podílel, tak by se to dotáhlo dokonce, vývoj kotle podle svědka řídil, býval na schůzkách, byli společně v Brně.

28. Mailovou korespondencí mezi [jméno FO] a [jméno FO] ze dne 15. 3. 2020 bylo prokázáno, že [jméno FO] psal jmenovanému ohledně auditu s tím, že „ředitel společnosti“ měl poslat název nového kotle do cenové nabídky.

29. Účastnickou výpovědí [jméno FO], jednatele žalované společnosti, bylo prokázáno, že od roku 2018 byl u žalované zaměstnán jako konstruktér a vedoucí výroby, od 9. 12. 2020 je jednatelem žalované, po odvolání z funkce jednatele byl žalobce v pracovní neschopnosti, funkci ředitele nevykonával, po převzetí své funkce jednatel zjistil, že pracovně právní dokumentace ve společnosti byla značně zanedbávaná, řadu dokumentů museli dohledat a zaměstnance společnosti, který tuto dokumentaci vedl, vyměnili, našli tři verze pracovní smlouvy, které byly podepsané žalobcem a dalšími osobami, majitel žalované jednateli uvedl, že o těchto smlouvách nevěděl a s jejich uzavřením by nesouhlasil. Po konzultaci s účetní bylo dohodnuto, že bude vystaven dokument o výpovědi smlouvy, tím se ukončí náklady na zaměstnance, který není přítomen, zjistili, že je stále na seznamu na výplatní pásce, bylo zřejmé, že má nějakou pracovněprávní smlouvu, ze které musela žalovaná hradit odvody, jednatel potvrdil, že do dne 9. 12. byl žalobce nadřízeným, výpověď žalobci podepsal jednatel. Žalobce byl odvolán z funkce jednatele, ale nepředložil doklady o tom, že měl se společností pracovně právní vztah, to trvalo delší dobu, než se to u žalované dozvěděli, komplikací byla nemocenská žalobce. Po její dobu s ním žalované neměla kontakt, [jméno FO], poté co převzal funkci jednatele, kontaktoval žalobce emailem nebo sms zprávou. Poté, co se stal jednatelem, společnost se žalobcem žádnou pracovní smlouvu neuzavřela. Žalobce v době, kdy byl jednatelem, jezdil nákladním automobilem, žalobce byl účasten se zaměstnanci např. na úpravě vjezdové brány do výrobní haly, pokud žalobce prováděl změny na výrobní lince, pak to bylo s ostatními zaměstnanci. Žalovaná se zabývala výrobou kotlů na zplyňování dřeva, musí neustále zavádět nové výrobky, aby se udržela na trhu, vím, že probíhaly přípravy práce na realizaci nového kotle, žalovaná musela uhradit nějaké náklady v souvislost s vývojem nového kotle, ale k realizaci nového kotle nedošlo.

30. Prohlášením [jméno FO] ze dne 29. 1. 2024 bylo prokázáno, že ho žalobce jako společníka žalované žádal o uzavření pracovní smlouvy z důvodu rozsahu prací, které vykonává, [jméno FO] s tímto měl souhlasil, Zielinský to měl ještě probrat.

31. Mailovou korespondencí mezi žalobcem a Zeiliskym bylo prokázáno, že žalobce 11. 3. 2020 žádá o uzavření pracovní smlouvy a Zielinski odpovídá, že 16. 3. 2020 to s [jméno FO] projedná.

32. Soudu byly předloženy k důkazu tři verze písemné pracovní smlouvy. Třemi listinami ze dne 16. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná, jejíž jménem smlouvu podepsal [jméno FO], vždy pod číslem 04/2020 listinu nazvanou pracovní smlouva, vždy na místo ředitele, vždy na dobu neurčitou, vždy se dnem nástupu do práce 16. 3. 2020, žalobce na straně zaměstnance podepsal dvě vyhotovení smlouvy, jednu z nich namísto něj [jméno FO]. V jedné z listin je uvedena měsíční mzda ve výši 43 595 Kč, ve dvou je místo tohoto uvedeno, že mzda je stanovena samostatným mzdovým výměrem.

33. Listinou nazvanou jako dodatek k pracovní smlouvě ze dne 11. 11. 2020 podepsanou žalobcem na straně zaměstnance a zaměstnavatele bylo prokázáno, že se do pracovní smlouvy zahrnuje mzda ve výši 43 595 Kč bez možnosti snížení.

34. Mzdovým výměrem ze dne 10. 1. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná na základě pracovního zařazení žalobce na funkci ředitele stanovila základní měsíční mzdu ve výši 26 600 Kč hrubého s měsíční pohyblivou nenárokovou částí mzdy až do 10 000 Kč, listinu podepsal jednatel žalované [jméno FO] za přítomnosti [jméno FO], [jméno FO]. Žalobce tuto listinu odmítl převzít 3. 2. 2022.

35. Výplatnicemi žalobce za měsíce březen 2020 až prosinec 2020 bylo prokázáno, že u žalobce v březnu 2020 byla odpracována doba 10 dnů, tj. 80 hodin, dovolená činila v tomto měsíci 10 dnů, jeho hrubá mzda činila 41 645 Kč, čistá mzda 31 389 Kč, v dubnu 2020 nebyla odpracována žádná doba, jeho hrubá mzda činila 8 050 Kč, čistá mzda 8 050 Kč, od května 2020 do srpna 2020 nebyla ze strany žalobce odpracována žádná doba, v září 2020 byla u žalobce odpracována doba 14 dnů, tj. 112 hodin, hrubá mzda činila 27 742 Kč, čistá mzda 21 179 Kč, v říjnu 2020 byla u žalobce odpracována doba 22 dnů, tj. 176 hodin, hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 32 109 Kč, v listopadu 2020 byla u žalobce odpracována doba 231 dnů, t.j. 168 hodin, hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 32 109 Kč, v prosinci 2020 byla u žalobce odpracována doba 11 dnů, tj. 88 hodin, hrubá mzda činila 30 913 Kč, čistá mzda 26 503 Kč. Ve výplatnici je pak žalovanou vždy uveden měsíční tarif mzdy ve výši 43 595 Kč.

36. Výplatnicemi žalobce za měsíce leden 2021 až prosinec 2021 bylo prokázáno, že u žalobce od ledna 2021 do října 2021 nebyla odpracována žádná doba, v listopadu 2021 žalobce odpracoval 22 dnů, tj. 176 hodin, jeho hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 34 579 Kč, v měsíci prosinci 2021 pak žalobce odpracoval 16 dnů, tj. 128 hodin, 7 dnů činila pracovní neschopnost, jeho hrubá mzda činila 37454 Kč, čistá mzda 31877 Kč. Ve výplatnici je pak žalovanou uveden vždy měsíční tarif mzdy ve výši 43 595 Kč.

37. Výplatnicemi žalobce za měsíce březen a duben 2022 bylo prokázáno, že žalovaná žalobci za měsíc březen 2022 potvrdila, že fond pracovní doby činil 23 dnů, žalobce tyto dny neodpracoval a vybíral v tomto rozsahu dovolenou, hrubá mzda žalobce činila 44 800 Kč, čistá mzda pak 35 668 Kč. Žalovaná žalobci za měsíc duben potvrdila, že fond pracovní doby činil 21 dnů, žalobce odpracoval 18,50 dnů, tj. 148 hodin, vybral dovolenou v rozsahu 2,5 dne, odstupné bylo žalobci stanoveno žalovanou na částku ve výši 135 397 Kč, hrubý příjem činil 179 771 Kč, čistá mzda 148 556 Kč. Ve výplatnici je pak žalovanou uveden vždy měsíční tarif mzdy ve výši 43 595 Kč.

38. Protokolem o jednání ze dne 3. 2. 2022 bylo prokázáno, že v sídle žalované se uskutečnila tohoto dne osobní schůzka za přítomnosti jednatele [jméno FO], žalobce a zaměstnanců žalované Kropačekové a [jméno FO], kde bylo projednáno zejména, že žalobce neuznává, že se nedostavil do zaměstnání, protože mu byl odmítnut vstup na pracoviště, že nebyl seznámen s tím, že obdobná schůzka měla být již v lednu, Kropačeková informovala, že nepřítomnosti žalobce je kvalifikována jako dovolená, s tímto žalobce nesouhlasil, přítomní se dohodli na tom, že žalobci bude předána výpověď z pracovního poměru, výpovědní doba bude dva měsíce, žalobci bude vyplaceno odstupné, žalobce zpochybňoval rozhodnutí jednatele o snížení mzdy na částku 26 600 Kč hrubého, žalobce se na schůzce zavázal předložit originál neschopenky ze dne 4.2.2022.

39. Sdělením jednatele žalované ze dne 19. 11. 2021 a přípisem žalobce ze dne 6. 12. 2021 bylo prokázáno, že jednatel považuje pracovní smlouvu žalobce za neplatnou, byla uzavřena bez schválení valnou hromadou, funkce ředitele spočívá v řízení obchodní společnosti, překrývá se to s výkonem funkce statutárního orgánu, žalobce s tímto nesouhlasí.

40. Z ostatních důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.

41. Pokud soud hodnotí důkazy, které v řízení provedl, tak konstatuje, že sice provedl účastnickou výpověď jednatele žalované, je to však důkaz svého druhu, jednatel žalované sice na jednu stranu uvedl, že po odvolání z funkce jednatele byl žalobce v pracovní neschopnosti a funkci ředitele nevykonával, na druhou stranu sám připustil, že bylo zřejmé, že žalobce má nějakou pracovněprávní smlouvu, sám přistoupil pak ke schůzce dne 3. 2. 2022, kde se řešilo skončení pracovního poměru žalobce, v předstihu pak žalovaná žalobci vyhotovila výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Pokud tvrdí, že majitel žalované by s uzavřením smlouvy nesouhlasil, není to zcela v souladu s mailem majitele, který poslal žalobci, kde uvedl, že toto zváží. Provádění některých prací ze strany žalobce, které nejsou výkonem funkce jednatele, pak nový jednatel sám připustil.

42. Pokud jde o svědky [jméno FO] [jméno FO], tito vypovídali spíše vyhýbavě, nicméně připustili, provádění prací ze strany žalobce, které nejsou výkonem funkce jednatele, svědek [jméno FO] přesto, že uvedl, že žalobce ve funkci ředitele neuznával, pak o něm (o žalobci) v jednom mailu jako o řediteli hovoří. Svědkyně [jméno FO] na jednu stranu uváděla, že žalobce funkci ředitele nevykonával, na druhou stranu ho ubezpečovala, že nároky budou uspokojeny, sama zhodnotila, že jediným důvodem pro nezaplacení nároků žalobce je finanční stránka žalované.

43. Pokud jde o svědky [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], pak jejich věrohodnost částečně zpochybňuje to, že svědci podrobně hovoří o práci žalobce, nicméně [jméno FO] a [jméno FO] byli rovněž dlouhodobě v pracovní neschopnosti stejně jako žalobce, svědci jsou navíc propojeni se žalobcem, jak uvedeno shora, na druhou stranu nelze v plném rozsahu jejich výpověď zhodnotit jako nevěrohodnou, když i současní zaměstnanci žalované ([jméno FO] [jméno FO]) připustili, že žalobce vykonával práce, které nepochybně nejsou výkonem funkce jednatele. Nejméně v tomto jsou svědecké výpovědi jmenovaných v souladu s ostatními důkazy včetně důkazů listinných.

44. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

45. Žalobce byl žalovanou přihlášen u Okresní správy sociálního zabezpečení v [adresa] jako zaměstnanec v pracovním poměru od 19. 11. 2018 do 30. 4. 2022, přičemž v období od 26. 6. 2019 do 9. 12. 2020 byl žalobce jednatelem žalované, ke dni 9. 12. 2020 byl žalobce odvolán z funkce jednatele, od 9. 12. 2020 je novým jednatelem žalované [jméno FO]. 46. [jméno FO] jako společníka žalobce žádal o uzavření pracovní smlouvy z důvodu rozsahu prací, které vykonává, [jméno FO] s tímto souhlasil, když [jméno FO] jako druhý společník žalované to měl ještě probrat. Tohoto žalobce žádal mailem dne 11. 3. 2020 o uzavření pracovní smlouvy a [jméno FO] odpověděl, že dne 16. 3. 2020 to s [jméno FO] projedná.

47. Dne 16. 3. 2020 žalobce vyhotovil pak tři verze pracovní smlouvy, přičemž jménem žalované jako zaměstnavatele tuto podepsal zaměstnanec [jméno FO], a to na základě pověření ze strany žalobce, vždy pod číslem 04/2020, vždy na místo ředitele, vždy na dobu neurčitou, vždy se dnem nástupu do práce 16. 3. 2020, žalobce na straně zaměstnance podepsal dvě vyhotovení smlouvy, jednu z nich namísto něj [jméno FO]. V jedné z listin je uvedena měsíční mzda ve výši 43 595 Kč, ve dvou je místo tohoto uvedeno, že mzda je stanovena samostatným mzdovým výměrem. Listiny nazvané jako pracovní smlouvy byly u žalované založeny, neprošly schválením valné hromady žalované. Svědek [jméno FO], která u žalované pracuje, je vedoucím správního oddělení, v době, kdy žalobce byl jednatelem, měl písemnou plnou moc, kterou byl oprávněn uzavírat pracovní smlouvy vždy po dohodě se žalobcem a v době, kdy žalobce nebyl přítomen. Jako vedoucí správního oddělení svědek [jméno FO] vykonává správu majetku, má na starosti, údržbu, školení, odpadové hospodářství, vozový park. Svědek původně odmítl podepsat pracovní smlouvu se žalobcem s tím, že ji má podepsat majitel, nicméně pak podepsal všechny tři verze pracovní smlouvy, které se týkaly žalobce jako zaměstnance.

48. K pracovní smlouvě pak žalobce dále následně vyhotovil dodatek k pracovní smlouvě dne 11. 11. 2020, který podepsal na straně zaměstnance i zaměstnavatele, pokud jde o stanovení mzdy ve výši 43 595 Kč bez možnosti jejího snížení. Naopak žalovaná pak dne 10. 1. 2022 písemně stanovila základní měsíční mzdu žalobce ve výši 26 600 Kč hrubého s měsíční pohyblivou nenárokovou částí mzdy až do 10 000 Kč, listinu podepsal nový jednatel žalované [jméno FO] za přítomnosti [jméno FO], [jméno FO], žalobce listinu odmítl převzít dne 3. 2. 2022.

49. Žalobce byl opakovaně práce neschopen a OSSZ [adresa] mu vyplácena nemocenské dávky v tomto období: od 13. 4. 2020 do 10. 9. 2020, od 30. 12. 2020 do 18. 7. 2021, od 28. 7. 2021 do 18. 10. 2021, od 6. 1. 2022 do 9. 1. 2022, od 3. 2. 2022 do 15. 2. 2022.

50. Žalobce v době, kdy byl jednatelem, tak chodil do výroby, chodil na výrobní halu, výrobní věci projednával s konstruktérem [jméno FO], podílel se na změnách, konkrétně se jednalo se o nová vrata do haly, aby tam mohly vyjíždět kontejnery, vedle lakovny nechal usadit kotel kvůli vytápění, vývoj nového kotle řídil žalobce, býval na schůzkách, byli společně se svědkem [jméno FO] v [adresa], proces vývoje kotle nebyl pak ukončen, žalovaná musela kvůli tomu zkušebnímu ústavu platit 398 000 Kč. Svědek [jméno FO] psal mailem kvůli auditu 15. 3. 2020 [jméno FO] s tím, že žalobce označoval jako ředitele. Žalobce dále ještě v době, kdy byl jednatelem, jezdil nákladním automobilem, s ostatními zaměstnanci prováděl změny na výrobní lince. Z důvodu snižování nákladů žalobce vozil zboží, zavážel, nebo i projektoval nové výrobky, vykonával drobné fyzické práce, připravoval cenové kalkulace, byl zapojen i do kontroly kvality nádrží, používal znalosti němčiny k překladů dopisů. Žalobce projektoval, dohlížel nad realizací nových montážních stanic, řešil denní logistické problémy, zaváděl změny na výrobní lince, osobně se účastnil na kontrole kvality, osobně se účastnil na výrobních pracích, školil zaměstnance na pracovišti ve výrobě, zaváděl změny vytápění ve výrobním prostoru, prováděl kalkulaci výrobních nákladů, vypočítával časové normy, osobně se účastnil na výzkumné práci, společně se svědkem [jméno FO] jezdili na Opolskou univerzitu za tímto účelem, dále vyvíjel nové prototypy v koordinaci s externími firmami, osobně se účastnil a dohlížel nad montáží prototypových konstrukcí u partnera, prováděl výzkum očekávání spotřebitelů, a to na veletrzích, identifikoval problémy s návrhem prototypu a jejich odstranění, podílel se na změně účetního systému, najal externí firmu za účelem snížení nákladů, vytvářel procedury toku dokumentů, zaváděl změny ve fungování skladu, prováděl překlady dokumentů společnosti do cizích jazyků, osobně do němčiny, angličtiny a se spolupracovníkem do češtiny, osobně se účastnil přepravy zakoupeného zboží nákladními automobily, osobně dohlížel nad montážními pracemi, ověřoval kvalitu technologické linky, tak aby produkt, který měla vyrábět, byl v požadované kvalitě. Svědek [jméno FO] za externí firmu zajišťoval ve firmě žalované kompletaci kontejnerů, v březnu 2020 svědek se žalobcem konzultoval, spolupracoval na způsobu kompletace kontejnerů a navrhování technologií, která by měla zrychlit provádění těchto prací.

51. Žalovaná žalobci vystavovala od března 2020 do dubna 2022 mzdové listy – výplatnice, ve kterých vždy uvedla měsíční tarif mzdy ve výši 43 595 Kč. Podle těchto vystavených mzdových listů byla u žalobce v březnu 2020 odpracována doba 10 dnů, tj. 80 hodin, dovolená pak činila v tomto měsíci 10 dnů, jeho hrubá mzda činila 41645 Kč, čistá mzda 31 389 Kč, v dubnu 2020 nebyla odpracována žádná doba, jeho hrubá mzda činila 8 050 Kč, čistá mzda 8 050 Kč, od května 2020 do srpna 2020 nebyla ze strany žalobce odpracována žádná doba, v září 2020 byla u žalobce odpracována doba 14 dnů, tj. 112 hodin, hrubá mzda činila 27 742 Kč, čistá mzda 21 179 Kč, v říjnu 2020 byla u žalobce odpracována doba 22 dnů, tj. 176 hodin, hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 32 109 Kč, v listopadu 2020 byla u žalobce odpracována doba 21 dnů, t.j. 168 hodin, hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 32 109 Kč, v prosinci 2020 byla u žalobce odpracována doba 11 dnů, tj. 88 hodin, hrubá mzda činila 30 913 Kč, čistá mzda 26 503 Kč. Od měsíce ledna 2021 do října 2021 nebyla žalobcem odpracována žádná doba, v listopadu 2021 žalobce odpracoval 22 dnů, tj. 176 hodin, jeho hrubá mzda činila 43 595 Kč, čistá mzda 34 579 Kč, v měsíci prosinci 2021 pak žalobce odpracoval 16 dnů, tj. 128 hodin, 7 dnů činila pracovní neschopnost, jeho hrubá mzda činila 37 454 Kč, čistá mzda 31 877 Kč. Žalovaná žalobci za měsíc březen 2022 potvrdila, že fond pracovní doby činil 23 dnů, žalobce tyto dny neodpracoval a vybíral v tomto rozsahu dovolenou, hrubá mzda žalobce činila 44 800 Kč, čistá mzda pak 35 668 Kč. Žalovaná žalobci za měsíc duben potvrdila, že fond pracovní doby činil 21 dnů, žalobce odpracoval 18,50 dnů, tj. 148 hodin, vybral dovolenou v rozsahu 2,5 dne, odstupné bylo žalobci stanoveno žalovanou na částku ve výši 135 397 Kč, hrubý příjem činil 179 771 Kč, čistá mzda 148 556 Kč. Svědkyně [jméno FO] – zaměstnankyně žalované přitom připracuje podklady pro výplatu mezd, shromažďuje propustky, neschopenky, dovolené, ty předává externí účetní firmě pro výplatu mezd, rozhodnutí o prémiích předává pak přímo jednatel této externí firmě. Až externí firma zpracuje mzdy, tak dva zaměstnanci firmy dávají příkazy k úhradě mezd, a to buď bezhotovostní formou, nebo výplatou na účet zaměstnanců, ojediněle se vyplácí mzdy do rukou zaměstnanců. Svědkyně výplatní lístky rozdělí a předá je zaměstnancům.

52. Po odvolání z funkce jednatele dne 9. 12. 2020 byla žalobci novým jednatelem přidělena nová kancelář s [jméno FO], v kanceláři měl žalobce svůj počítač. I po odvolání z funkce jednatele žalobce býval rovněž na výrobní hale, projektoval, dohlížel nad realizací nových montážních stanic, vyvíjel technologické změny, zaváděl nové technologie s cílem urychlit montážní proces a zlepšit kvalitu, osobně se účastnil na rozhodování o výrobě a technologií, veškerý úkony týkající se montáže a technologií dodavatelská firma svědka konzultovala s ním. řešil dopravní logistické problémy, stávalo se, že osobně dovezl materiál, podílel se na zlepšování výrobní linky, vždy se osobně účastnil na kontrole kvality, na výrobní pracích, konzultovali s ním např. ohýbání plechu, zaměstnancům ukazoval, jak mají postupovat, aby výroba šla rychleji, lépe, snadněji. Společně se zamýšleli nad způsobem tepelné izolace haly v zimním období, žalobce připravoval novou konstrukci kontejnerového rámu. Po ukončení spolupráce svědek [jméno FO] se žalobcem založili společnost [jméno FO] [právnická osoba]., ta měla kompletovat kontejnery, ale nevykonává činnost, neměla být konkurentem žalované, ta přestala kompletovat kontejnery.

53. Jednatel žalované dne 19. 11. 2021 sděloval žalobci, že považuje pracovní smlouvu žalobce za neplatnou, byla uzavřena bez schválení valnou hromadou, funkce ředitele spočívá v řízení obchodní společnosti, překrývá se to s výkonem funkce statutárního orgánu, žalobce vyjádřil dne 6. 12. 2021 s tímto nesouhlas.

54. Jednatel [jméno FO] byl roku 2018 byl u žalované zaměstnán jako konstruktér a vedoucí výroby, od 9. 12. 2020 je jednatelem žalované, majitel žalované jednateli měl uvést, že o těchto pracovních smlouvách žalobce nevěděl a s jejich uzavřením by nesouhlasil. Sám jednatel na jednu stranu potvrdil, že žalobce funkci ředitele u žalované nevykonával, nicméně po konzultaci s účetní se dohodli, že bude žalobci dána výpověď, bylo zřejmé, že žalobce má u žalované „nějakou pracovněprávní smlouvu“.

55. Dne 3. 2. 2022 proběhlo v sídle žalované osobní jednání za přítomnosti jednatele [jméno FO], žalobce a zaměstnanců žalované [jméno FO] a [jméno FO], kde bylo mimo jiné projednáváno, že žalobci byl odmítnut vstup na pracoviště, přítomní se dohodli na tom, že žalobci bude předána výpověď z pracovního poměru, výpovědní doba bude dva měsíce, žalobci bude vyplaceno odstupné, žalobce pak zpochybňoval rozhodnutí jednatele o snížení mzdy na částku 26 600 Kč hrubého a zavázal se předložit originál neschopenky ze dne 4. 2. 2022. Podle svědkyně [jméno FO] na této schůzce dne 3. 2. 2022 současný jednatel chtěl seriózním způsobem ukončit pracovní poměr se žalobcem.

56. Žalovaná vyhotovila dne 22. 12. 2021 listinu, jejímž obsahem bylo skončení pracovního poměru žalobce, který byl sjednán od 16. 3. 2020 ve funkci ředitele společnosti na dobu neurčitou, a to pro nadbytečnost, když žalovaná nemá možnost žalobce zaměstnat na jiném volném místě, přičemž žalobce dne 29. 10. 2021 ukončil pracovní neschopnost a dne 1. 11. 2021 se dostavil do zaměstnání, současně žalovaná rozhodnutím nařídila žalobci čerpání dovolené. Podle svědkyně [jméno FO] důvodem výpovědi byla nadbytečnost, když funkce ředitele nebyla zapotřebí. Žalobce poté opakovaně ve dnech 14. 4. 2022, 29. 3. 2022, 23. 3. 2022, 24. 5. 2022 mailovou komunikací žádal zaměstnankyni žalované [jméno FO] o úhradu mzdy. [jméno FO] opakovaně sdělovala žalobci, že mu bude vše uhrazeno, nechť má strpení, když nároky žalobce nebyly uhrazeny pro finanční tíseň zaměstnavatele.

57. Komunikaci se žalobcem jmenovaná [jméno FO] vedla i ohledně předložení neschopenky, dne 12. 10. 2021 na něj činila dotaz, zda nastoupí do zaměstnání nebo bude dále na neschopence.

58. Svědek [jméno FO] byl zaměstnancem žalované na funkci koordinátora výroby v době od 11. 11. 2019 do 30. 12. 2020, se žalobcem spolupracoval již od roku 2019, kdy v České republice a v okolí Opolského vojvodství hledali společně místo pro zřízení výrobního podniku a za tímto účelem navštívili výrobní závod v [adresa]. V proběhu trvání pracovního poměru na dobu určitou byl svědek [jméno FO] rovněž opakovaně v pracovní neschopnosti.

59. K žalované nastoupil dne 2. 11. 2020 do pracovního poměru svědek [jméno FO] na pozici obchodního ředitele na dobu určitou, dne 22. 2. 2021 nastoupil tento do pracovní neschopnosti, ta byla ukončena 31. 8. 2021, dne 1. 9. 2021 měl nastoupit do zaměstnání, nicméně poslal žalované dne 27. 9. 2021 potvrzení lékaře o nemoci. Jeho pracovní poměr skončil dnem 2. 11. 2021 uplynutím doby určité.

60. Dne 8. 8. 2022 byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění.

61. Pro přehlednost si soud navíc vytvořil časovou osu, pokud jde o působení žalobce u žalované: od 19. 11. 2018 do 30. 4. 2022 byl žalobce přihlášen u OSSZ jako zaměstnanec v pracovním poměru, v období od 26. 6. 2019 do 9. 12. 2020 byl žalobce jednatelem žalované, přede dnem 16. 3. 2020 žádal žalobce dva společníky žalované o uzavření pracovní smlouvy, dne 16. 3. 2020 žalobce vyhotovil tři verze pracovní smlouvy, jménem žalované je podepsal zaměstnanec [jméno FO], a to na základě pověření ze strany žalobce. Dne 1. 11. 2021 se žalobce dostavil na pracoviště, nebyl mu umožněn vstup, dne 19. 11. 2021 považoval nový jednatel žalované pracovní smlouvu za neplatnou, dne 22. 12. 2021 vyhotovila žalovaná listinu o výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost, dne 3. 2. 2022 proběhla u žalované schůzka, jejímž předmětem bylo ukončení pracovního poměru se žalobcem. Žalobce byl opakovaně v pracovní neschopnosti v obdobích shora, žalovaná mu vystavovala od března 2020 do dubna 2022 mzdové listy – výplatnice, v nich vždy uváděla tarifní mzdu žalobce, odpracovanou dobu, dovolenou, nemocnost. Žalobce jak po dobu, kdy vykonával funkci jednatele, tak po odvolání z funkce (9. 12. 2020) vykonával práce pro žalovanou podrobně popsané shora. Po odvolání z funkce jednatele nový jednatel přidělil žalobci novou kancelář, počítač.

62. Podle ustanovení § 34 odst. 1,2 a 3 zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

63. Podle ustanovení § 20 zákoníku práce nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.

64. Podle ustanovení § 19 odst.1 zákoníku práce soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, v případech, kdy to stanoví výslovně tento zákon anebo zvláštní zákon.

65. Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákoníku práce od vzniku pracovního poměru je a)zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

66. Podle ustanovení § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

67. Do 31. 12. 2020 dle § 61 odst. 3 ve spojení s § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích bylo v působnosti valné hromady rozhodování valné hromady o udělení souhlasu s poskytnutím – určením mzdy a jiného plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti.

68. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.

69. Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

70. Podle ustanovení § 67 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

71. V daném věci je podle soudu předně podstatné, zda mezi účastníky řízení vznikl platný pracovněprávní vztah. Uvádí, že činnost statutárního orgánu s.r.o. nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, výkon této funkce není druhem práce, řídí se obsahem společenské smlouvy, právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů, pokud náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) není výkon činnosti statutárního orgánu. Zaměstnanec se v pracovním poměru pak podílí svou prací za mzdu podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, pracovní poměr však může vzniknou a existovat i bez splnění tohoto požadavku, pracovní smlouva může vzniknout pouze na základě projevů vůle učiněným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost o tom, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit. Rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance při uzavření pracovní smlouvy zpravidla vylučuje, aby jménem zaměstnavatele učinila takový právní úkon stejná fyzická osoba, která je druhým účastníkem pracovní smlouvy. Nedostatek písemné formy nezakládá neplatnost právního úkonu, pracovní smlouva je platná, byla – li uzavřena i případně jen konkludentně. Pro závěr, zda došlo k uzavření pracovní smlouvy, je významné, zda a kdy nastaly takové skutečnosti, s nimiž zákoník práce vznik pracovního poměru spojuje (druh, místo výkonu, den nástupu do práce), je pracovní smlouva uzavřena, jakmile se účastníci řízení shodli na obsahu podstatných náležitostí projevu vůle. Podstatné je, zda funkci vykonával s vědomím zaměstnavatele a zda pobíral mzdu, zda žalovaná celou dobu přistupovala k žalobci jako ke svému zaměstnanci.

72. Pokud jde o předložené listiny nazvané jako pracovní smlouvy ze dne 16. 3. 2020, jejíž tři verze byly provedeny k důkazu, tak k těmto soud uvádí, že je považuje za neplatné, a to s ohledem na skutečnost, že smlouvy vyhotovil žalobce, který v té době byl jednatelem žalované, aniž by k pracovní smlouvě byl udělen souhlas valné hromady, byl to žalobce, kdo pověřil zaměstnance [jméno FO] k jejich podpisu, přičemž sám žalobce způsoby vzniku pracovního poměru uvedl v doplnění žaloby jako eventuality, když tvrdil, že jeho pracovní poměr vznikl na základě písemné pracovní smlouvy, kterou soudu již předložil, teprve pro případ, kdyby soud dospěl k závěru, že pracovní poměr touto pracovní smlouvou nevznikl, pak tvrdí, že jeho pracovní poměr k žalované vznikl konkludentně po odvolání z funkce jednatele.

73. Jak je uvedeno shora, tak pracovní poměr může vzniknout i konkludentně, když o konkludentní projev vůle jde tehdy, byla-li vůle projevena jinak než pomocí slov a takovým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co chtěl jednající projevit. V dané věci nejsou pochybnosti o tom, co po skončení funkce jednatele dne 9.12.2020 ze strany žalobce pro žalovanou vykonával, když i poté žalobce býval na výrobní hale, projektoval, dohlížel nad realizací nových montážních stanic, vyvíjel technologické změny, zaváděl nové technologie s cílem urychlit montážní proces a zlepšit kvalitu, osobně se účastnil na rozhodování o výrobě a technologií, často řešil dopravní logistické problémy, osobně dovezl materiál, podílel se na zlepšování výrobní linky, vždy se osobně účastnil na kontrole kvality, na výrobní pracích, když navíc nový jednatel po skončení funkce jednatele dne 9. 12. 2020 sám přidělil žalobci jinou kancelář s výpočetní technikou. Po skončení funkce jednatele, a to konkrétně dne 10. 1. 2022 žalovaná na základě pracovního zařazení žalobce na funkci ředitele stanovila základní měsíční mzdu ve výši 26 600 Kč hrubého s měsíční pohyblivou nenárokovou částí mzdy až do 10 000 Kč, aniž by toto však zanesla do mzdových listů a s touto mzdou pak pracovala. Žalovaná i po skončení funkce jednatele žalobci vyhotovovala mzdové listy – výplatnice, v nichž vždy uváděla tarifní mzdu žalobce ve výši 43 595 Kč, odpracovanou dobu, dovolenou, nemocnost. Mzdu žalobci pak vyplácela kromě žalovaného období a odstupného.

74. Jednatel žalované na jednu stranu dne 19. 11. 2021 sděloval písemně žalobci, že považuje pracovní smlouvu žalobce za neplatnou, když byla uzavřena bez schválení valnou hromadou, na druhou stranu však žalovaná s předstihem vyhotovila následně dne 22. 12. 2021 listinu, jejímž obsahem bylo skončení pracovního poměru žalobce, který byl sjednán od 16. 3. 2020 ve funkci ředitele společnosti na dobu neurčitou, a to pro nadbytečnost, když žalovaná nemá možnost žalobce zaměstnat na jiném volném místě, současně žalovaná rozhodnutím nařídila žalobci čerpání dovolené. Dne 3. 2. 2022 dále proběhlo v sídle žalované osobní jednání za přítomnosti jednatele, žalobce a zaměstnanců žalované [jméno FO] a [jméno FO], kde bylo mimo jiné projednáváno, že žalobci byl odmítnut vstup na pracoviště, přítomní se dohodli na tom, že žalobci bude předána výpověď z pracovního poměru, výpovědní doba bude dva měsíce, žalobci bude vyplaceno odstupné, i podle svědkyně [jméno FO] současný jednatel chtěl seriózním způsobem ukončit pracovní poměr se žalobcem. Žalobce poté opakovaně v dalších dnech (14. 4. 2022, 29. 3. 2022, 23. 3. 2022, 24. 5. 2022) mailovou komunikací žádal zaměstnankyni žalované [jméno FO] o úhradu mzdy, ta mu pak opakovaně sdělovala, že mu bude vše uhrazeno, nechť má strpení, když nároky žalobce nebyly uhrazeny pro finanční tíseň zaměstnavatele. Sám jednatel ve své účastnické výpovědi uvedl, že „nějaký pracovněprávní vztah“ se žalobcem existoval.

75. Soud má proto za to, že nynější argumentace žalované o neexistenci pracovněprávního vztahu je snahou zprostit se povinností, které by pro ni z pracovněprávního vztahu mohly plynout. Pokud jde o výši nároku, tak soud vycházel z výpočtů žalované o mzdě za měsíce březen, duben a odstupném, jak shora uvedeno, proto bylo soudem rozhodnuto tak, že žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, když byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 184 224 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 668 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 37 139 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 417 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.

76. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když uložil neúspěšné žalované povinnost nahradit státu částku ve výši 4950 Kč jako náhradu proplaceného tlumočného podle usnesení č. j. 4 C 196/2022 - 116 ze dne 24.7.2023, které nabylo právní moci dne 9.8.2023, dále částku ve výši 2 100 Kč proplaceného tlumočného podle usnesení č. j. 4 C 196/2022 - 139 ze dne 22.9.2023, které nabylo právní moci dne 12.10.2023, částku ve výši 2 900 Kč proplaceného tlumočného podle usnesení č. j. 4 C 196/2022 - 227 ze dne 22.1.2024, které nabylo právní moci dne 7. 2. 2024, částku ve výši 2 000 Kč proplaceného tlumočného podle usnesení č. j. 4 C 196/2022 - 189 ze dne 20. 12. 2023, které nabylo právní moci dne 18. 1. 2024, celkem tedy částku ve výši 11 950 Kč.

77. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 145 794 Kč.

78. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 370 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 184 224 Kč sestávající z částky 8 500 Kč za tyto úkony: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, účast u jednání soudu ve dnech 16. 2. 2023, 18. 5. 2023, 5. 9. 2023, 12. 12. 2023, 16. 1. 2024 (dva úkony), 22. 2. 2024, podání soudu ve dnech 8. 2. 2023 – vyjádření k odporu žalované, 20. 3. 2023 – vyjádření k výzvě soudu, 6. 3. 2024 závěrečný návrh žalobce, dále včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 114 400 Kč ve výši 24 024 Kč. O platebním místě soud rozhodl dle § 149 o. s .ř.

79. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení