4 C 20/2025 - 38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení částky 311 761 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části nároku na zaplacení částky 4 911,1 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 101 525,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 101 525,55 Kč od 26.1.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 33 881,9 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 881,9 Kč od 26.1.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení částky 44 531 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 44 531 Kč od 26.1.2025 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 804 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.1.2025 domáhá přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 267 230 Kč s příslušenstvím a majetkovou škodu ve výši 44 531 Kč s příslušenstvím, které mu měly vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u žalované a rovněž u správních soudů, přičemž šlo o řízení o žádosti ze dne 13. 8. 2008, kterou se žalobce domáhal doplacení ušlého platu za období jeho určování do služeb [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s příslušenstvím. O žádosti bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím Velitele vzdušných sil čj. MO 569516/2024-3031 ze dne 15.7.2024, jež bylo doručeno 18.7.2024, nicméně i toto bylo následně žalobcem napadeno žalobou. Délka řízení (od podání žádosti do právní moci posledního rozhodnutí) tak činí 15 let 11 měsíců a 5 dnů. Žalobce touto žalobou uplatňuje dobu trvání řízení do 1.11.2024, tedy délku řízení v trvání 5.924 dnů, resp. 16 let, 2 měsíců a 19 dnů. Žalobce uplatnil nárok u žalované dopisem ze dne 18.7.2025, přičemž ke dni podání žaloby nebylo na uplatnění jakkoli reagováno. Žalobce tedy vychází z postupu žalované v obdobných věcech. Žalobce akceptuje žalovanou zvolenou výchozí částku za 1 rok trvání řízení ve výši 17 000 Kč, nesouhlasí však s tím, že by měla být za první dva roky řízení přiznána částka v poloviční výši, má za to, že taková redukce nedává žádný smysl ve správním řízení, které má stanoveno lhůty pro rozhodnutí. Dále nesouhlasí s tím, že by správní řízení bylo tak složité, aby zde byl dán důvod pro snížení výchozí částky o 40 %, souhlasí s tím, aby pro určitou složitost řízení byla základní částka snížena o 20 %. Rovněž nesouhlasí s dalším snížením o 40 %, které činí žalovaná v obdobných věcech z důvodu, že řízení probíhalo ve třech instancích. Navrhuje redukci z toho důvodu o 20 %. Současně má za to, že v tomto konkrétním případě je na místě navýšení o 40 % z důvodu zvýšeného významu správního řízení pro žalobce, nesouhlasí tedy se zvýšením o 30 %, jak ho provádí žalovaná v typově shodných věcech. Správní řízení se týkalo doplatku platu, žalobce tedy nedostával plat ve výši, která mu náležela, což vedlo k finančním problémům rodiny. Žalobce včetně rodinných příslušníků se ve snaze vyřešit finanční problémy stali obětí podvodu. Z tohoto důvodu má žalobce za to, že je třeba navýšit základní částku v tomto případě o 40 %. Pokud jde o majetkovou škodu, uplatňuje žalobce náhradu nákladů na právní zastoupení, které bylo s ohledem na délku správního řízení nutné. Z tohoto titulu uplatňuje částku 44 531 Kč za úkony učiněné před správním orgánem v letech 2012 – 2024, včetně příslušenství. Ve vyjádření datovaném 24.3.2025, které však žalobce doručil soudu až při jednání dne 12.5.2025, uvedl tyto úkony právní služby, které jeho právní zástupce učinil ve správním řízení a jejichž úhrady se v tomto řízení domáhá: 1. 11.5.2010 Stanovisko odvolatele k pokračování odvolacího řízení - urgence činnosti odv. orgánu 2. 15.12.2010 – obsáhlé podání – doplnění žádosti 3. Odvolání proti sloučení do společného řízení ze dne 20.9.2011 4. Návrh na převzetí věci, námitka pro podjatost, stížnost na nezákonný postup služ. orgánu z 20.1.2012 (1/2 úkonu pr.služby)

5. Účast u jednání u správního orgánu dne 14.9.2012 6. Doplnění žádosti z 9.5.2012 7. Sdělení žadatele z 9.6.2012 8. „vyjádření účastníka po nahlédnutí do spisu s důkazními návrhy“ z 14.11.2012 – obsáhlé podání vzešlé v návaznosti na prostudování spisového materiálu v [Anonymizováno] dne 14.9.2012 9. účast u výslechů svědků [tituly před jménem] a [tituly před jménem] – v [Anonymizováno] dne 12.12.2012 10. účast u výslechů svědků [tituly před jménem] a [tituly před jménem] – v [Anonymizováno] dne 16.1.2013 – 11. účast u výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ([Anonymizováno]) – v [adresa].5.2013 12. účast u výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] – v Plzni 6.6.2013 13. nahlédnutí do spisu v souvislosti s ukončením dokazování – v [Anonymizováno] 14. sepisu odvolání z 7.10.2013 proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně 15. sepisu podání z 30.11.2015 týkající se věci samé (zejm. k námitce promlčení ) 16. nahlédnutí do spisu dne 10.3.2017 17. odvolání proti rozhodnutí spr. orgánu dne 18.4.2017 18. odvolání proti rozhodnutí spr. orgánu dne z 4.2.2019 vč. odůvodnění 19. Vyjádření k projednání žádosti o doplatek platu z 27.6.2022 (po zrušení předchozích rozhodnutí ze strany správního soudu)

20. Sdělení k výzvě o předložení dokladů z 16.11.2022 21. Nahlédnutí do spisu dne 2.6.2023 22. Vyjádření účastníka po nahlédnutí do spisu s důkazními návrhy z 19.6.2023 23. Odvolání proti rozhodnutí spr. orgánu I. stupně z 11.9.2023 vč. Odůvodnění. Tyto úkony žalobce vyčísluje částkou 55.975,30 Kč, přičemž žalobce má za to, že pokud by nebylo řízení nepřiměřeně dlouhé, nebyly by tyto náklady vynaloženy. Žalobce však žalobou požaduje náklady za právní úkony učiněné před správním orgánem až počínaje rokem 2012 do roku 2024 v celkové částce 44 531 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Činí nesporným, že správní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žalobci tak náleží peněžitá kompenzace za nesprávný úřední postup. [jméno FO] však považuje za předčasnou, neboť nárok žalobce uplatnil u žalované dne 25.7.2024, lhůta pro úhradu uplynula dne 25.1.2025, což byla sobota. Nejbližší pracovní den připadl na 27.1.2025, přičemž v tento den žalovaná úhradu provedla. Žalovaná má navíc za to, že nepatrné prodlení s výplatou bylo způsobeno neposkytnutím součinnosti ze strany právního zástupce žalobce, který k opakovaným výzvám žalované činěným již od 19.12.2024 ke sdělení čísla účtu žalobce, číslo účtu nesdělil. Žalovaná tak musela číslo účtu žalobce dohledávat u finančních orgánů státní správy. Žalovaná stanovila výchozí částku za každý rok trvání nepřiměřeně dlouhého správního řízení na 17 000 Kč, celkově žalobce uplatnil nárok na nemajetkovou újmu za řízení trvající od podání žádosti ze dne 13.8.2008 do právní moci rozhodnutí velitele vzdušných sil čj. MO [č. účtu]-3031, ze dne 15. 7. 2024, tedy do dne 18. 7. 2024. Žalovaná žalobci na základě předběžného uplatnění nároku uhradila částku 126 908,11 Kč jako nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou správního řízení. Za první dva roky řízení přiznala žalovaná náhradu v poloviční výši, rovněž přihlédla k tomu, že řízení bylo mimořádně skutkově složité, a to zejména pro obsáhlost podkladů pro vydání rozhodnutí. Z důvodu složitosti tak žalovaná přistoupila ke krácení náhrady o 40%. O stejné procento pak žalovaná snížila náhradu rovněž z důvodu, že řízení probíhalo v několika stupních. Majetkovou škodu, kterou žalobce uplatňuje, odmítá žalovaná zcela, jednak z důvodu, že nebyla u žalované řádně uplatněna – žalobce uvedl pouze celkovou částku, přičemž žalovaná si není povinna dovozovat, jakou částku a za jaké úkony žalobce požaduje uhradit za zastupování advokátem ve správním řízení. Nadto ve správním řízení o žádosti si každý z účastníků nese náklady ze svého, žalobce tak nemá nárok na jejich náhradu.

3. Žalobce vzal následně žalobu zpět v části, ve které byl nárok žalobce žalovanou uspokojen, tedy v částce 126 908,11 Kč s příslušenstvím. Soud tak při jednání řízení v této části zastavil.

4. Soud při jednání vyzýval žalobce k odstranění nedostatku podmínky řízení, a to doložení, že žalobce v rámci předběžného uplatnění nároku uplatnil rovněž nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení za období od 19. 7. 2024 do 1. 11. 2024. Současně soud žalobce poučil, že v případě, že tento nedostatek neodstraní, bude řízení v této části zastaveno. Na to právní zástupce žalobce uvedl, že předběžné uplatnění bylo žalované podáno 25. 7. 2024, přičemž tedy ohraničovalo konec správního řízení dnem 18. 7.2024 a následně již nebyla tato žádost jakkoliv doplňována. Za období od 19. 7. 2024 do 1. 11. 2024 nebyl nárok předběžně uplatněn u žalované.

5. Vzhledem k tomu, že se odstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že část nároku vztahujícího se k nepřiměřené délce správního řízení za období od 19.7.2024 do 1.11.2024 nebyla u žalované předběžně uplatněna, přes výzvu soudu odstranit nepodařilo, zastavil soud řízení v odpovídající části nároku na zaplacení částky 4 911,1 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 1. 2025 do zaplacení, a to dle ust. § 104 odst. 2 o.s.ř. (výrok I.).

6. Soud zjistil tyto skutečnosti:

7. Z podstatného obsahu správního spisu vedeného žalovanou pod č.j. 306-00381-09-3-25 následující skutečnosti: Dne 13.8.2008 bylo u žalované na návrh žalobce zahájeno řízení u o doplatek platu. Dne 22.8. 2008 prvostupňový správní orgán vydal rozhodnutí, kterým žádost žalobce zamítl jako nedůvodnou. K odvolání žalobce ze dne 18.9.2008 rozhodl správní orgán II. stupně dne 11.12.2008 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí správního orgánu II. stupně správní žalobou dne 14.1.2009. Rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne 15.4.2010 bylo rozhodnutí správního orgánu II. stupně zrušeno a věc byla správnímu orgánu vrácena. Důvodem zrušení rozhodnutí byla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Rozsudek byl účastníkům doručen 22.4.2010. V návaznosti na to správní orgán II. stupně vydal rozhodnutí ze dne 7.6.2010, kterým rozhodnutí správního I. stupně zrušil a věc vrátil orgánu I. stupně k novému projednání. Usnesením ze dne 28.8.2010 rozhodl správní orgán I. stupně o přerušení řízení o žádosti žalobce a žalobce byl současně vyzván k odstranění nedostatků žádosti. Dne 22.7.2010 byl vyslechnut svědek major [tituly před jménem] [jméno FO] a dne 15.12.2010 zaslal žalobce doplnění žádosti. Dne 16.8.2011 bylo prvostupňovým orgánem rozhodnuto o převzetí věci a věci byly sloučeny do společného řízení. K odvolání žalobce bylo uvedené rozhodnutí dne 13.10.2011 změněno tak, že výrok o spojení věcí se vypouští. Dne 14.9.2012 se ve věci konalo ústní jednání. Dne 12.12.2012 byli vyslechnuti dva svědci a dne 17.1.2013 další dva svědci. Dne 17.5.2013 byl rovněž vyslechnut další svědek a dne 6.6.2013 byl vyslechnut poslední svědek. Dne 16.9.2013 bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla žádost žalobce jako nedůvodná zamítnuta, částečně bylo konstatováno rovněž promlčení nároku. Dne 7.10.2013 podal žalobce odvolání proti tomuto rozhodnutí, přičemž jeho odvolání bylo rozhodnutím správního orgánu II. stupně zamítnuto dne 8.1.2014. Žalobce podal správní žalobu dne 10.3.2014, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 10.7.2015 tak, že rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo zrušeno pro nezákonnost. Dne 8.9.2015 správní orgán II. stupně rozhodl o podaném odvolání opětovně, a to tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto orgánu k novému projednání. Žalobce podal dne 31.10.2016 žádost o ochranu proti nečinnosti, dne 23.11.2016 vydal velitel vzdušných sil příkaz správnímu orgánu I. stupně k vydání rozhodnutí do 31.3.2017. Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí dne 29.3.2017, kterým žádosti částečně vyhověl a přiznal žalobci odměnu za práci přesčas v částce 98 791 Kč. Ve zbytku žádost zamítl pro nedůvodnost a promlčení nároku. K odvolání žalobce bylo výše uvedené rozhodnutí dne 7.9.2017 odvolacím orgánem zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání z důvodu nepřezkoumatelnosti. Velitel vzdušných sil následně dne 6.11.2018 přikázal správnímu orgánu I. stupně vydat rozhodnutí do 31.12.2018. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 21.1.2019 částečně vyhověl žádosti, a to v rozsahu částky 113 516 Kč, ve zbytku byla žádost zamítnuta pro nedůvodnost a promlčení. Žalobce podal odvolání proti uvedenému rozhodnutí, přičemž odvolací správní orgán odvolání rozhodnutím ze dne 9.7.2019 zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího správního orgánu správní žalobou, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11.8.2021, č.j. 31 Ad 14/2019-89 tak, že rozhodnutí správního orgánu II. stupně zrušil a věc byla vrácena tomuto orgánu. Správní orgán II. stupně napadl rozsudek Krajského soudu v Brně kasační stížnost, která byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Spis byl vrácen správnímu orgánu II. stupně dne 26.8.2022. Odvolací správní orgán následně rozhodl dne 12.9.2022 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Správní orgán I. stupně následně rozhodnutím ze dne 15.1.2024 žádosti vyhověl v části nároku na zaplacení 187 526,24 Kč spolu s úrokem z prodlení v částce 310 637,33 Kč. Žalobce napadl i toto rozhodnutí odvoláním (pouze v nevyhovující části), přičemž jeho odvolání bylo správním orgánem II. stupně zamítnuto pro promlčení, a to rozhodnutím ze dne 15.7.2024. Takto zjištěný skutkový stav byl mezi účastníky nesporným.

8. Podáním z 25.7.2024 žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy a majetkové škody (skutečná škoda spočívající v nákladech jeho právního zastoupení a ušlý zisk spočívající v tom, že nemohl nevyplacené peněžní prostředky investovat) v souvislosti nepřiměřenou délkou řízení o jeho žádosti na doplatek platu. Celkově vyčíslil nárok částkou 500 000 Kč.

9. Z výpisu bankovních transakcí za období 2016 – 2024 soud zjistil, že na bankovní účet na jméno právního zástupce žalobce byly připsány tyto platby: 8.12.2016 platba ve výši 2 267 Kč, dne 25.4.2017 platba ve výši 3267 Kč, dne 16.1.2019 platba ve výši 4 267 Kč, dne 16.9.2019 platba ve výši 2 634 Kč a dne 12.8.2024 platba ve výši 11 954,80 Kč.

10. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalobce u [právnická osoba]. za období 1.1.2014 – 23.12.2014 soud zjistil, že žalobce zaslal v tomto období svému právnímu zástupci částku 10x 1000 Kč a 5 142 Kč, a dále 18.10.2012 zaslal žalobce svému právnímu zástupci platbu 5000 Kč.

11. Z mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho právním zástupcem, [Jméno advokáta], ze dne 5.7.2009 soud zjistil, [tituly před jménem] [jméno FO] se zavázal poskytovat žalobci právní služby spočívající v zastupování žalobce ve správním řízení o doplatek platu, vedeném Vojenským útvarem [adresa]. Dle mandátní smlouvy se žalobce zavázal [tituly před jménem] [jméno FO] hradit za právní služby odměnu dle advokátního tarifu.

12. Z žádosti o učinění opatření proti nečinnosti ze dne z 31.10.2016 adresované nadřízenému správnímu orgánu soud zjistil, že tímto podáním požádal za žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] nadřízený správní orgán, aby učinil opatření proti nečinnosti správního orgánu I. stupně.

13. Z rozsudku Okresního soudu [adresa] – město ze dne 4.7.2017, č.j. 8 T 6/2017-507 soud zjistil, že obžalovaný [jméno FO] byl shledán vinným ze spáchání zločinu podvodu, přičemž poškozenými byly [jméno FO], [jméno FO] a [Jméno žalobce].

14. Z dopisu žalované z 17.1.2025 soud zjistil, že žalovaná reagovala na předběžné uplatnění nároku žalobce ze dne 25.7.2024, kterým žalobce nárokoval 500 000 Kč za nemajetkovou újmu a majetkovou škodu. Žalovaná tímto dopisem přiznala žalobci 126 908,11 Kč z titulu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, kterou žalovaná uznala. Jako výchozí částku za každý rok doby řízení stanovila částku 17 000 Kč, přičemž za první dva roky řízení přiznala částku v poloviční výši. Řízení trvalo 15 let 11 měsíců a 5 dnů, tedy výchozí částku určila na 253 816,21 Kč. Tuto částku snížila o 40 % z důvodu složitosti věci a o 40 % z důvodu, že řízení probíhalo na 4 stupních. Zvýšení provedla o 30 % z důvodu, že věc se týkala služebního poměru žalobce, délka řízení byla nestandardně dlouhá a předmětem nebyly bagatelní částky. Celkem tak žalovaná přiznala žalobci 126 908,11 Kč, ve zbytku uplatněný nárok odmítla.

15. Z žádosti o sdělení čísla účtu ze dne 19.12.2024 soud zjistil, že žalovaná požádala jmenovaného dne PZ žalobce o sdělení čísla účtu žalobce, na který má být zaslána částka případně přiznaného zadostiučinění.

16. Z potvrzení Oddělení mzdové účtárny Agentury finanční ze dne 5.2.2025 soud zjistil, že částka 126 908,11 Kč byla žalobci poukázána dne 27.1.2025.

17. Z e-mailu [jméno FO] – MO ČR ze dne 7.1.2025 adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že se pan [jméno FO] dotazoval, zda nenastal posun alespoň u prvních tří jmenovaný s tím, že Ministerstvo obrany by rádo plnilo v šestiměsíční lhůtě.

18. Z e-mailu [Jméno advokáta] adresovaného [jméno FO] dne 8.1.2025 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že obtelefonoval první tři klienty, zbytek zkusí vyřešit co nejdřív.

19. Z e-mailu ze dne 10.1.2025 [jméno FO] – MO ČR adresovaného [Jméno advokáta] ve věci: další čísla – [hodnota] klientů, soud zjistil, že plk. Vojtek žádal opětovně o sdělení všech zbývajících čísel účtu žadatelů tak, aby mohly být finanční prostředky zaslány v zákonné lhůtě 6 měsíců.

20. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování.

21. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

22. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

23. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

24. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

25. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

26. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle čtvrtého odstavce téhož ustanovení, poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

27. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Na základě shodného tvrzení účastníků a provedeného dokazování má soud za prokázané, že předmětné správní řízení vedené Vojenským úřadem pro právní zastupování Ministerstva obrany, č.j. 306-00381-09-3-25, jehož účastníkem byl žalobce v roli navrhovatele, trvalo 15 let a 11 měsíců a 5 dnů.

29. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného správního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.

30. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

31. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3889/2009, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009), jakož i stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

32. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 17 000 Kč za rok trvání daného řízení, neboť na tom byla mezi účastníky shoda. Spor byl pouze o to, zda za první dva roky má být přiznáno zadostiučinění v částce poloviční, kdy žalovaná takovou redukci s odkazem na Stanovisko provedla, s čímž žalobce nesouhlasil, neboť má za to, že taková redukce se uplatní pouze u soudních a nikoli správních řízení, která mají zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí. Soud se ztotožnil s žalovanou, že redukce na poloviční výši za první dva roky řízení se uplatní rovněž pro správní řízení, neboť je odrazem úvahy, že každé řízení nějakou dobu trvá. Z judikatury Nejvyššího soudu pak nevyplývá jakákoli výjimka pro správní řízení. Tato redukce se tak uplatní i ve zde posuzované věci tak, jak ji provedla žalovaná. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 253 819,4 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném Stanovisku.

33. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti, o čemž ostatně mezi účastníky sporu nebylo. Žalovaná však provedla snížení z tohoto důvodu o 40 %, což soud s ohledem na prokázaný průběh řízení neshledal adekvátním. Soud se ztotožnil s žalobcem, že v této věci je přiměřené snížit základní částku o 20 % z důvodu složitosti věci, přičemž přitom přihlédl k tomu, že podkladem pro rozhodnutí bylo větší množství listinných podkladů pro výpočet ušlého platu žalobce, ve věci bylo vyslýcháno 6 svědků a pokud jde o právní složitost, ze správního spisu je zřejmé, že bylo nutné provést dopočet platu za velké množství přesčasových služeb. Přesto však soud ve věci neshledal žádnou významnou složitost, ať již skutkovou, právní, či procesní, pro kterou by mohla být základní částka dále snižována. Ve věci nebyl proveden žádný znalecký posudek, nebylo doručováno do ciziny, počet vyslýchaných svědků rovněž nijak zásadně nevybočoval. Z průběhu řízení, jak byl prokázán obsahem správního spisu, naopak vyplývá, že délka řízení byla způsobena v zásadě opakovaným rušením správních rozhodnutí správními soudy pro nepřezkoumatelnost nebo nezákonnost.

34. Pokud jde o snížení základní částky z důvodu, že řízení probíhalo ve 4 stupních, shledal soud přiměřeným snížení z tohoto důvodu o 20 %, v tomto ohledu se tak rovněž ztotožnil s žalobcem. Žalovanou navrhované snížení o dalších 40 % soud adekvátním neshledal, přihlédl přitom k tomu, že nutnost projednání věci ve čtyřech instancích způsobila do značné míry sama žalovaná tím, že žádosti žalobce opakovaně zamítala, přičemž tak činila nepřezkoumatelným či nezákonným způsobem. Čtvrtý stupeň, tedy kasační stížnost, kterou projednal Nejvyšší správní soud, pak byla podána ze strany žalované, avšak nedůvodně. Objektivně tedy lze konstatovat, že délka řízení byla dána i projednáním věci ve čtyřech instancích, nicméně snížení základní částky o 40 % s ohledem na prokázané okolnosti této věci soud přiměřeným neshledává.

35. Shodně pak účastníci uvedli, že je na místě zvýšit základní částku pro zvýšený význam řízení pro žalobce. S tím se soud ztotožňuje, neboť řízení se týkalo doplatku platu, tedy jde o věc obdobnou věci pracovněprávní, přičemž šlo rovněž o poměrně vysokou částku (doplaceno bylo nakonec 187 526,24 Kč). U vojáka z povolání má navíc výše poskytovaného platu dopad i do výsluh. Soud tak shledal ve shodě s žalovanou adekvátní navýšit základní částku o 30 % pro zvýšený význam řízení pro žalobce. Soud se však neztotožnil s tvrzením žalobce, že v tomto konkrétním případě je třeba základní částku zvýšit o 40 %, neboť žalobce a celá jeho rodina se z důvodu chybějící části platu staly obětmi podvodu, za který byl odsouzen pan [jméno FO], přičemž žalobce a jeho rodina byli poškozenými rovněž v rámci trestního řízení. Soud neshledal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení a skutečností, že žalobce investoval peněžní prostředky s příslibem jejich vysokého zhodnocení, ačkoliv šlo o podvod, a takové jednání nemůže být žalované jakkoli přičítáno.

36. Žádné další důvody pro modifikaci základní částky soud neshledal, celkově tak soud dospěl k závěru, že základní částku je třeba snížit o 10 % (-20% - 20 % + 30 %). Základní částku 253 819,4 Kč tak soud ponížil o 10 %, žalobci tak náleží náhrada nemajetkové újmy ve výši 228 437,46 Kč. Pro plnění žalované byla žaloba zastavena v části nároku na zaplacení \c včetně příslušenství. Zbývá tak uhradit částku 101 525,55 Kč. V tomto rozsahu tak soud žalobě vyhověl (výrok II.), ve zbylém rozsahu krom nároku na úhradu částky 4911,1 Kč s příslušenstvím, ve kterém bylo řízení zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (výrok I.), soud žalobu v části náhrady nemajetkové újmy zamítl (výrok III.).

37. Pokud jde o náhradu majetkové škody spočívající v nákladech právního zastoupení žalobce ve správním řízení, dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok důvodný není. Žalobce uvedl ve svém podání datovaném 24.3.2025, avšak doručeném soudu až při jednání 12.5.2025 celkem 23 úkonů právní služby, které požaduje na žalované nahradit v souvislosti nepřiměřeně dlouhým správním řízení. V žalobě pak uvedl, že požaduje úhradu úkonů učiněných od roku 2012 do roku 2024. Dle ust. § 31 odst. 1 OdpŠ však lze požadovat pouze úhradu těch nákladů, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. V dané věci spočíval nesprávný úřední postup v nepřiměřené délce řízení. Žádný z úkonů, které žalobce tvrdí a požaduje k úhradě, učiněný od roku 2012 však nelze považovat za účelně vynaložený úkon k odstranění nepřiměřené délky řízení, jde o zcela běžné úkony v rámci správního řízení. Chybí zde tak zcela žalobní tvrzení o úkonu, který by byl podřaditelný pod úkon dle ust. § 31 odst. 1 OdpŠ. Z tohoto důvodu soud žalobu v části náhrady majetkové škody zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

38. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 804,2 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 9a odst. 2 písm. a) ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 101 525,55 Kč, tedy z přiznané částky, neboť ustanovení § 9a je ustanovením speciálním. Náklady zastoupení advokátem žalobce tak sestávají z částky 5 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů 1x 300 Kč a 2x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2025 náhrada 830 Kč (jde o polovinu náhrady, druhá polovina je účtována v řízení 4C 16/2025, jehož jednání bezprostředně následovalo) za 204 ujetých km v částce 1660,1 Kč (35,8 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 450 Kč (rovněž jde o polovinu z celkové částky 900 Kč). Podle § 14 a. t. soud povýšil odměnu a cestovní náhradu o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 020 Kč ve výši 3 784,2 Kč. Celkem tak soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 804,2 Kč. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení v souvislosti s předběžným uplatněním nároku u žalované, neboť takovou náhradu výslovně vylučuje ust. § 31 odst. 4 OdpŠ, a rovněž za podání datované 24.3.2025, které však právní zástupce žalobce soudu doručil až při jednání dne 12.5.2025, za které žalobci náhrada nákladů jeho zastoupení přiznána byla. Sepis písemného vyjádření doručeného při jednání soudu tak soud neshledává účelným.

Poučení