4 C 244/2021 - 330

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Bílou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] 1 zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 814 999 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 163 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení o zaplacení částky 488 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2020 do zaplacení se zastavuje.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni další částku 163 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem v [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 105 808 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou nejprve k Okresnímu soudu v [adresa] dne 21. 9. 2021, následně postoupenou k Okresnímu soudu v Táboře dne 16. 11. 2021 se původní žalobkyně, obchodní společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. ( nejprve nazvaná jako ,,[Anonymizováno] [Anonymizováno]“,), domáhala vydání platebního rozkazu kterým by soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí 814 999 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že v době od 15. 6. 2017 do 31. 1. 2020 užíval bez platného právního titulu [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako svou provozovnu, a to včetně movitých věcí v ní se nacházejících a portfolia zákazníků žalobkyně, když provozovatelem této kavárny je žalobkyně. Účastníci spolu sice vedli jednání o uzavření písemné smlouvy o pachtu části obchodního závodu, dle které by mělo činit měsíční pachtovné částku 32 000 Kč, avšak k uzavření smlouvy nedošlo. Bezdůvodné obohacení požadovala žalobkyně pouze za období od 21. 9. 2018 do 31. 1. 2020, neboť si byla vědoma částečně promlčeného nároku.

2. Žalovaný se bránil proti platebnímu rozkazu vydaného Okresním soudem v [adresa] včas podaným odporem s odůvodněním, že neměl nikdy v úmyslu uzavřít se žalobkyní smlouvu o pachtu, vedl se žalobkyní toliko jednání o odkoupení některých movitých věcí nebo o jejich nájmu. Pokud poskytl žalobkyni nějaké finanční prostředky, týkaly se výlučně nájmu movitých věcí, nacházejících se v kavárně, sjednaného ústní formou, tedy zejména za nábytek, přístroje a podobně. Platby nikterak nesouvisí ani s pachtem či podnájmem nebytových prostor v nemovitosti na adrese [adresa] [Jméno advokáta C]. Uzavřel celkem čtyři nájemní smlouvy s vlastníkem domu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa] s panem [tituly před jménem] [jméno FO], na jejichž základě byl oprávněn užívat nebytové prostory v uvedené nemovitosti. Nájemní vztah s pronajímatelem nebytových prostor ukončil ke dni 31. 1. 2020 a k 1. 2. 2020 nebytové prostory vyklidil a předal pronajímateli [tituly před jménem] [jméno FO]. Namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v dané věci a navrhl žalobu zamítnout.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci prováděl soud dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 132 a násl. zákona číslo 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a to jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti a vyvodil z něho tyto skutkové a právní závěry.

4. Nárok původní žalobkyní žalobou uplatněný v sobě zahrnoval bezdůvodné obohacení za užívání nebytových prostor představovaný provozovnou [Anonymizováno] [Anonymizováno] nacházející se na adrese [adresa] [Jméno advokáta C], za užívání movitých věcí představující vybavení kavárny, které specifikovala žalobkyně v podání učiněném do koncentrace řízení ze dne 7. 3. 2022 a za převzetí zákaznické základny žalobkyně a za užívání značky „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Poté, co bylo v řízení prokázáno, že žalovaný i žalobkyně měli současně oba uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor s vlastníkem nemovitosti č.p. 443/19 v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] s panem [tituly před jménem] [jméno FO], vzala žalobkyně žalobu co do částky 488 333 Kč zpět a domáhala se nově zaplacení toliko částky 326 666 Kč za nájemné představující vybavení kavárny movitými věcmi a dále za užívání značky ,,[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ a zákaznické základny ve výši 20 000 Kč měsíčně. Následně ještě co do části nároku představující bezdůvodné obohacení za užívání zákaznické základny žalobkyně a za užívání značky „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ vzala žalobkyně žalobu zpět. Se zpětvzetím žalovaný vyslovil souhlas. Předmětem žaloby tak zůstal nárok žalobkyně, představující bezdůvodné obohacení za užívání movitých věcí tvořící vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5. Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 10. 6. 2024, č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa], pobočka v Táboře ze dne 30. 10. 2024, č. j. [spisová značka] rozhodl soud o připuštění vstupu [Jméno žalobce] narozeného [Datum narození žalobce]o postoupení pohledávky ze dne 10. 4. 2024 ze žalobkyně na [Jméno žalobce], který je nyní žalobcem v dané věci.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce umožnil žalovanému provozování [Anonymizováno] [Anonymizováno] od 15. 6. 2017 do 31. 1. 2020, kterou do té doby provozovala původní žalobkyně, a to včetně tam se nacházejícího vybavení. Sporné mezi účastníky, bylo to, zda byla k tomuto mezi nimi uzavřena ústní smlouva o nájmu movitých věcí a užívání jakých movitých věcí bylo jejím předmětem. Žalobkyně nejprve tvrdila, že taková smlouva uzavřena nebyla, a proto požaduje po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný naproti tomu tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o nájmu movitých věcí, které specifikoval jako nábytek, přístroje a podobně, a to za částku 10 000 Kč měsíčně. Toto své tvrzení uvedl žalovaný během soudního řízení opakovaně, například již v odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 13. 10. 2021 (číslo listu 22–24 spisu), ve vyjádření jako účastník řízení při ústním jednání konaném dne 17. 5. 2022 (číslo listu 113 p.v. poslední odstavec na stránce), v písemném vyjádření ze dne 27. 6. 2022 (odstavec čtyři na čísle listu 134 p.v. spisu) v účastnické výpovědi učiněné při ústním jednání konaném dne 2. 9. 2022 (číslo listu 178–179 p.v.). [adresa] 000 Kč za pronájem movitých věcí, kterou mu žalobkyně navrhla, akceptoval, k faktické platbě však nedocházelo, neboť si částku započítával na ty platby, které činil za žalobkyni, případně za [Jméno žalobce]. Oficiální návrh započtení pohledávek vůči žalobkyni či [Jméno žalobce] však neučinil a ani je nevyzval k zaplacení toho, co za ně platil.

7. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že v kavárně pracovala ještě v době, kdy ji vedl provozovatel pan [Jméno žalobce] a drtivá většina movitých věcí tam zůstala až do doby, kdy kavárnu vedl pan [adresa], vše to byly věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud pan [adresa] prováděl nějaké opravy, například na kávovaru, jednalo se o drobné závady způsobené běžným používáním. Nic většího nevynakládal. Do kavárny nastoupila na podzim roku 2015, nejprve pomáhala v kuchyni brigádně při studiu na vysoké škole. Postupně tam bývala častěji až v roce 2019 je tam v pozici provozní, a to už tam žalovaný nepůsobil. S [Jméno žalobce] se zná dlouho, měli spolu pracovní i blízký vztah, nebydlí spolu. Nějaké věci tvořící vybavení kavárny patřily žalovanému například skleničky, ale to „gró“ a ty hodnotnější věci tam byly už v době, kdy kavárnu žalovaný neprovozoval.

8. Návrhem smlouvy o pachtu části obchodního závodu (číslo listu 5–6) má soud prokázáno, že žalobkyně jako propachtovatel měla zájem uzavřít se žalovaným jako pachtýřem smlouvu o pachtu, jejímž předmětem mělo být přenechání závodu propachtovatele pachtýři tak, jak je definován v článku V. smlouvy, a to včetně nebytových prostor definovaných v článku II. smlouvy. Obsahem článku V. má soud prokázáno vymezení závodu, kde jsou mimo jiné specifikovány movité věci, jako například kávovar, včetně příslušenství a filtrační techniky, mlýnek na kávu, chladící nerez barový pult se zásuvkami, barová myčka nádobí, atp. Dále práva k užívání názvu „[Anonymizováno]“, logotypu a fontu [Anonymizováno] [Anonymizováno], stejně jako práva k facebookovému profilu [Anonymizováno] [Anonymizováno], Instagramu, Instagram profilu a domény [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále právo užívat nebytové prostory specifikované v článku II. této smlouvy. Článkem VI. má soud prokázán návrh pachtovného ve výši 32 000 Kč měsíčně, a to včetně záloh na vodné a stočné ve výši 3 000 Kč. Doba pachtu měla být uzavřena na dobu určitou do 31. 5. 2018. Shodným tvrzením účastníků má soud prokázáno, že k následnému uzavření této smlouvy a k jejímu podpisu nedošlo.

9. Sdělením obchodní společnosti [právnická osoba], [Jméno advokáta C] (číslo listu 12) má soud prokázán tržní odhad pronájmu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] za obdobné nemovitosti s vybavením ve výši 50 000 Kč měsíčně pro období roku 2015–2020.

10. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 1. 1. 2014 mezi pronajímatelem [tituly před jménem] [jméno FO] a obchodní společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako nájemcem má, soud prokázáno uzavření smluvního vztahu mezi smluvními stranami na předmět nájmu mimo jiné i jednotky číslo 443/1 – nebytový prostor v prvním nadzemním podlaží v celkové výměře 77,92 m, kterou byl nájemce oprávněn přenechat do podnájmu jinému po předchozím souhlasu pronajímatele, a to za nájemné za tuto jednotku ve výši 10 000 Kč měsíčně. Doba nájmu byla sjednána od podpisu smlouvy do 31. 12. 2024.

11. Žalobkyně v době do koncentrace řízení předložila soudu inventarizační seznam movitých věcí a stavebních prací, kterými zrekonstruovala prostory kavárny „[Anonymizováno]“, zároveň předložila svazek faktur, kterými hodlala prokazovat existenci movitých věcí, tvořící vybavení kavárny a stavební a rekonstrukční práce a materiál, které byly žalobkyní vynaloženy a zaplaceny. Žalovaný začal rozporovat předání movitých věcí do užívání a dobu užívání až v samém konci soudního sporu, následně žalobce na provedení důkazu těmito listinami netrval a vzal tento návrh zpět. Soud se proto jejich obsahem a hodnocením nezabýval.

12. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 29. 3. 2018 mezi [tituly před jménem] [jméno FO] jako pronajímatelem a [Jméno žalovaného] jako nájemcem má soud prokázáno, že předmětem pronájmu je nebytový prostor číslo 443/1 o celkové výměře cca 77,92 m spolu s jeho součástmi a příslušenstvím v prvním nadzemním podlaží budovy, pozemek (dvůr) p.č. 545/2 o výměře 76 m, včetně jiné stavby bez č.p./č.e., oboje k hostinské a kavárenské činnosti a sklepní prostory o výměře cca 76 m za účelem skladu, a to za nájemné ve výši 21 000 Kč měsíčně, které nezahrnuje úhrady za služby spojené s užíváním předmětu nájmu.

13. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 1. 5. 2019 mezi týmiž účastníky (číslo listu 144–146 spisu) má soud prokázáno, že předmětem pronájmu byl nebytový prostor číslo 443/1 v celkové výměře 77,92 m spolu s jeho součástmi a příslušenstvím dalšími částmi tak, jak jsou již specifikovány v předchozí nájemní smlouvě, rovněž za účelem provozování hostinské činnosti, a to za nájemné ve výši 33 500 Kč měsíčně, včetně zálohy na vodné a stočné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Touto nájemní smlouvou, byla sjednána doba nájmu od podpisu smlouvy do 31. 12. 2024.

14. Nájemní smlouvou uzavřenou dne 1. 9. 2019, mezi týmiž smluvními stranami jako v předchozích dvou případech má soud prokázáno, že předmětem pronájmu byly stejné nebytové prostory jako v předchozích dvou smlouvách, za nájemné ve výši 33 500 Kč měsíčně, a to za dobu od podpisu smlouvy do 31. 12. 2019 a dále za nájemné ve výši 39 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2026.

15. Nájemní smlouvou uzavřenou mezi [tituly před jménem] [jméno FO], jako vlastníkem a pronajímatelem nemovitostí, a [Jméno žalobce], jako nájemcem, ze dne 1. 2. 2020 (číslo listu 159–161) má soud prokázáno, že předmětem pronájmu byla mimo jiné jednotka číslo 443/1, se způsobem využití jiný nebytový prostor o celkové výměře cca 77,92 m, ještě další části nemovitosti, tak, jak byly specifikovány v předchozích nájemních smlouvách a ještě i další části nemovitosti, které však nejsou předmětem daného řízení. Účelem pronájmu je provozování podnikatelské činnosti nájemce, konkrétně pokud jde o nebytové prostory, provozování hostinské činnosti, a též všechny volné živnosti. Doba nájmu byla sjednána od podpisu smlouvy do 31. 12. 2024, nájemné za uvedené nebytové prostory byly sjednány ve výši 35 500 Kč, které zahrnuje zálohovou úhradu za vodné a stočné spojené s užíváním předmětu nájmu ve výši 1 500 Kč.

16. Dohodou o skončení nájemního vztahu ke dni 31. 1. 2020 (č.l.97 ) má soud prokázáno ukončení nájmu nebytových prostor žalovaným, když zároveň žalovaný doplnil, že k uvedenému datu nebytové prostory vyklidil a předal pronajímateli [tituly před jménem] [jméno FO].

17. Výpisem ze živnostenského rejstříku žalobkyně (číslo listu 95–96) má soud prokázánu existenci živnostenského oprávnění, mimo jiné i na předmět podnikání uvedený pod živnostenským oprávněním číslo [hodnota] – hostinská činnost od 23. 9. 2013 na dobu neurčitou s přerušením živnosti od 19. 1. 2022 do 31. 12. 2022, s tím, že tato činnost byla vykonávána v provozovně na adrese [adresa] [Jméno advokáta C]. Provozovna byla ukončena 1. 1. 2018. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku (ARES) má soud prokázáno, že žalovaný disponoval živnostenským oprávněním mimo jiné i na hostinskou činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, přičemž podnikatelskou činnost provozoval v provozovně na adrese [adresa] [Jméno advokáta C]. Ukončení činnosti v této provozovně je datováno 31. 1. 2020. Ukončení činnosti v této provozovně potvrdil žalovaný i v rámci své účastnické výpovědi při jednání konaném dne 2. 9. 2022 (číslo listu 179 spisu) doplněním, že fakticky vyklidil a opustil prostory provozovny až 1. 2. 2020.

18. Emailovou korespondencí vedenou mezi žalovaným a otcem jednatele žalobkyně panem [jméno FO] (číslo listu 118–125) ve dnech 24. 10. 2018 – 31. 10. 2018 má soud prokázánu komunikaci uvedených osob, zejména ohledně úhrady nájemného a odkoupení movitých věcí tvořící vybavení kavárny, zároveň i ohledně dalších plateb a poplatků s provozováním kavárny souvisejících, je zde požadován nájem movitých věcí tvořící vybavení kavárny ve výši 15 000 Kč měsíčně, s čímž však žalovaný nesouhlasil, žalovaný zároveň potvrzuje, že kavárnu bezplatně užívá od června 2017, navrhuje nájem ve výši 5 000 Kč měsíčně bez zohlednění oprav, které investoval, nebo částku vyšší, ale opravy a investice nutno zohlednit. Žalovaný nesouhlasil s částkou 15 000 Kč měsíčně za vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zároveň projevil zájem o odkoupení vybavení a dohadoval se s otcem jednatele žalobkyně na částce, za kterou by se měl prodej realizovat.

19. Tvrzením žalovaného v dané věci, doklady o vkladech na účtech žalobkyně provedené žalovaným (číslo listu 138–138 p.v.), potvrzením o provedení bezhotovostní platby ze dne 6. 11. 2018 žalovaným na účet žalobkyně (číslo listu 142), jakož i shodným tvrzením žalobkyně má soud prokázáno zaplacení těchto částek : dne 22. 6. 2017 ve výši 14 500 Kč s označením platby [Jméno žalovaného] část nájmu, dne 14. 7. 2017 ve výši 16 000 Kč s textem vklad, dne 1. 8. 2017 ve výši 16 000 Kč s textem uvedeného IČ žalovaného 1. část nájmu, dne 20. 10. 2017 ve výši 15 000 Kč s textem nájem, IČO žalovaného, dne 9. 11. 2017 ve výši 11 000 Kč s textem [adresa] nájem IČO, dne 6. 11. 2018 ve výši 40 000 Kč s textem záloha na nájem za vybavení duben až prosinec 2018. Žalobkyně poté doplnila, že žalovaný provedl ještě další úhradu, a to dne 21. 3. 2018, ve výši 25 000 Kč s označením [Jméno žalovaného], vklad v hotovosti. Celkem tedy žalovaný za uvedené období uhradil na účet žalobkyně 121 500 Kč. Dále má soud těmito listinami prokázány vklady učiněné žalovaným ve prospěch účtu pronajímatele nebytových prostor pana [tituly před jménem] [jméno FO] (číslo listu 139–141) pohybujících se v částkách od 7 095 Kč v měsíci do částky 33 095 Kč v měsíci (číslo listu 143).

20. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku (číslo listu 147–148) má soud prokázáno, že [Jméno žalobce] disponoval živnostenským oprávněním, mimo jiné číslo [hodnota] na hostinskou činnost od 3. 2. 2020, živnostenským oprávněním číslo [hodnota] na prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin od 7. 2. 2020, obě dvě živnosti na dobu neurčitou. K těmto živnostenským oprávněním využíval [Jméno žalobce] provozovnu na adrese [adresa] [Jméno advokáta C].

21. Žalovaný v podání ze dne 2. 8. 2022 (číslo listu 165 p.v.) tvrdil, že skutečně dohodnuté nájemné za vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] uhradil, případně uzavřel s žalobkyní či jejím jednatelem dohody nahrazující úhradu nájemného.

22. Emailovou korespondencí právních zástupců sporných stran má soud prokázána jednání za účelem zadání znaleckého posudku na movité věci tvořící vybavení kavárny a shodným tvrzením těchto právních zástupců má soud rovněž prokázáno, že k zadání znaleckého posudku nakonec nedošlo.

23. Po skutkové stránce lze tedy shrnout a uzavřít, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný provozoval v nebytových prostorách na adrese [adresa] pronajatých od jejich vlastníka pana [tituly před jménem] [jméno FO], v době od června 2017 do 31. 1. 2020, kavárnu s názvem „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, přejmenovanou následně na [Anonymizováno] [právnická osoba]. Provozovnu žalovaný vyklidil ke dni 1. 2. 2020. [Anonymizováno] [Anonymizováno] mu předal do užívání jednatel žalobkyně pan [Jméno žalobce]. Mezi účastníky probíhala jednání ohledně uzavření písemné smlouvy o nájmu (pachtu), která by zahrnovala nájem za užívání nebytových prostor, v nichž se [Anonymizováno] [Anonymizováno] nacházela, nájem za užívání movitých věcí tvořící vybavení kavárny a nájem za užívání značky „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ včetně portfolia jejich zákazníků a domén na veřejných sítích. K uzavření takové smlouvy však nikdy nedošlo. Z provedeného dokazování nicméně vyplývá uzavření dílčí smlouvy ohledně nájmu movitých věcí tvořící vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno], o jejichž následnou koupi žalovaný usiloval. Byť žalobkyně nejprve žalobou požadovala vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že za nebytové prostory, movité věci a značku [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyni nezaplatil v rozhodném období obvyklé nájemné, neboť nájemní smlouva v uvedeném rozsahu uzavřena nebyla, provedeným dokazováním, a to zejména s ohledem na opakované tvrzení žalovaného o sjednání nájmu za movité věci ve výši 10 000 Kč měsíčně a s ohledem na shodné vyjádření žalobkyně o této částce v kontextu s prokázanou dobou a realizaci nájmu až do 31. 1. 2020 a v kontextu s ostatními provedenými důkazy, má soud uzavření nájemní smlouvy v ústní formě na movité věci tvořící vybavení kavárny, prokázáno. Je pak nepodstatné, co konkrétně tvořilo vybavení kavárny movitými věcmi, jaký by byl za jejich užívání obvyklý nájem, neboť pronajat byl celý soubor vybavení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soud z tohoto důvodu vyhodnotil svědeckou výpověď [jméno FO] v kontextu s ostatními, v řízení provedenými důkazy, jako věrohodnou, když potvrdila, že movité věci užívané žalovaným a tvořící vybavení kavárny se tam nacházely už v době, než kavárnu začal provozovat žalovaný. Pokud bylo v řízení prokázáno, že žalovaný zaplatil několika dílčími platbami v období od června 2017 do listopadu 2018 v součtu částku 121 500 Kč, nejednalo se o platbu nájemného za movité věci za dobu, která je předmětem řízení (21. 9. 2018 – 31. 1. 2020) a pokud částku 40 000 Kč zaplacenou žalovaným dne 6. 11. 2018 žalovaný označil jako platbu zálohy na nájem, za vybavení duben až listopad 2018, byla zaúčtována žalobkyní na dluh vzniklý z dlužného nájemného, který nebyl předmětem daného řízení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do nájemného za nebytové prostory a hodnoty značky „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“, představuje aktuální částka žalobou požadována, dlužný nájem 10 000 Kč měsíčně za užívání movitých věcí za dobu od 21. 9. 2018 do 31. 1. 2020 v součtu částku 163 333 Kč, která byla žalobci žalobou přiznána. Pokud jde o výpočet této částky, jedná se o částku za dobu od 21. 9. až 30. 9. 2018, tj. 10 dní x 333,3 Kč/den, tj. 3 333 Kč (10 000 Kč : 30 dny = 333 Kč/den), dále říjen až prosinec 2018, 3x 10 000 Kč, celý rok 2019, tj. 12 x 10 000 Kč a leden 2020 tj. 10 000 Kč. V součtu se jedná právě o částku 163 333 Kč.

24. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), dle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Dle § 2202 odst. 1 o.z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci použije se i pro nájem její části.

26. Dle § 2204 odst. 1 o.z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

27. Dle § 2205 písm. a) až c) o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomuto užívání, pro které byla pronajatá, zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

28. Dle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

29. Dle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

30. Na danou problematiku nebylo možné aplikovat speciální ustanovení o.z. týkající se podnikatelského nájmu věcí movitých dle ustavení § 2316 a násl. o.z., neboť žalobkyně neměla živnostenské oprávnění k takové činnosti, které vyžaduje zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon (příloha číslo [hodnota] zákona, živnost volná, obor číslo [hodnota]).

31. V daném případě bylo provedeným dokazováním prokázáno, že původní žalobkyně přenechala žalovanému k užívání a provozování [Anonymizováno] [Anonymizováno] s vybavením movitých věcí, a to v nebytových prostorách, které měl žalovaný pronajatý od vlastníka nemovitosti. Kavárnu žalovaný provozoval i v době, které je předmětem daného řízení. Pokud platil nájem za movité věci, jednalo se o různé dílčí částky v různě se nepravidelně opakujících časových termínech, platby se však realizovaly za období, které není předmětem daného řízení. Zároveň bylo prokázáno uzavření ústní smlouvy o nájmu movitých věcí za částku 10 000 Kč měsíčně. Mezi účastníky, tedy došlo ke shodě ohledně předmětu nájmu, který byl tvořen souborem movitých věcí tvořící vybavení kavárny, tak o ceně nájmu. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal zaplacení nájmu movitých věcí za rozhodnou dobu, byla mu tato povinnost uložená tímto rozsudkem, a to včetně úroku z prodlení, na něž náleží žalobkyni právo dle § 1970 o.z. v zákonné výši. Počátek prodlení je odvozen od data následujícího po skončení nájmu.

32. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o o.s.ř.), dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě se žalobkyně domáhala původní žalobou zaplacení částky 814 999 Kč s příslušenstvím, úspěšná byla toliko co do částky 163 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Řízení bylo co do částky 488 333 Kč se zákonným úrokem z prodlení zastaveno a žaloba byla co do částky 163 333 Kč se zákonným úrokem z prodlením zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 20 %., žalovaný v rozsahu 80 % odečtením obou úspěchů lze uzavřít, že úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, který má nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 60 %. Tyto náklady jsou představovány náklady za právní zastoupení advokátem účtované jednak dle vyhlášky č. 177/96 Sb. – advokátní tarif (dále jen AT) účinném do 31. 12. 2024 a dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025. Soud přiznal úspěšnému žalovanému náklady za 10 úkonů právní služby po 11 580 Kč tj. 115 800 Kč, 3 úkony právní služby po 5 790 Kč, tj. 17 370 Kč, dále 10x náhrada hotových výdajů po 300 Kč, to je 3 000 Kč, 3x náhrada hotových výdajů po 450 Kč tj. 1 350 Kč, dále náhrada za promeškaný čas v rozsahu 4x 400 Kč, tj. 1 600 Kč, 2x 600 Kč tj. 1 200 Kč a dále jízdné vykonané osobním automobilem tovární značky Škoda Superb registrační značky [SPZ] za cestu z advokátní kanceláře právního zástupce žalovaného k soudu a zpět v délce 126 km, při vyhláškové ceně paliva benzín Natural 95 v ceně 41,20 Kč za 1 l při průměrné spotřebě paliva dle velkého technického průkazu 9,86 l na 100 km a při vyhláškové ceně amortizace vozidla 9,26 Kč za kilometr, a to za cesty vykonané ve dnech 17. 5. 2022, 2. 9. 2022 a 29. 11. 2022, po 1 167 Kč, dále jízdné vykonané osobním vozidlem tovární značky Škoda Superb, registrační značky [SPZ] za cestu z advokátní kanceláře právního zástupce žalovaného k soudu a zpět v délce 126 km, při vyhláškové ceně paliva motorové nafty 34,70 Kč za litr, při průměrné spotřebě paliva dle velkého technického průkazu 5,26 l na 100 km za cesty vykonané dne 28. 1. 2025 a 13. 5. 2025 vždy po 960 Kč. Úspěšnějšímu žalovanému nebyl přiznán úkon v poloviční výši za písemné vyjádření žalovaného ze dne 2. 8. 2022 a stejně tak ze dne 22. 2. 2023, neboť k žádnému z nich nebyl žalovaný soudem vyzván a jednalo se výlučně o aktivitu žalovaného. V součtu se jedná o účelně vynaložené náklady řízení ve výši 145 741 Kč +21 % DPH z této částky ve výši 30 605 Kč. Celkem činí náklady řízení 176 346 Kč a z této částky má úspěšnější žalovaný nárok na přiznání v rozsahu 60 %, tj. ve výši 105 807,966 Kč, zaokrouhleno na 105 808 Kč, a právě tuto částku uložil soud méně úspěšné žalobkyni úspěšnějšímu žalovanému na nákladech řízení k rukám jeho právního zástupce nahradit.

Poučení