4 C 386/2016-754

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 337 997 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 161 120 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 176 877 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na nákladech důkazů částku 3 397,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na nákladech důkazů částku 3 397,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se vůči žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 337 997 Kč za dobu od [datum] do [datum] s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizováno 5 slov] o výměře 844 m2, parc. [číslo] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] o výměře 66 m2 a parc. [číslo] [anonymizována čtyři slova] o výměře 115 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětné pozemky“). Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] leží v [anonymizováno] (pozemek parc. [číslo] též v [anonymizováno]) vodohospodářského díla retenční nádrž [obec], jehož vlastníkem je druhá žalovaná; pozemek parc. [číslo] částečně zasahuje do hráze uvedeného vodohospodářského díla a je silničním pomocným pozemkem (nachází se na něm komunikační zeleň) komunikace [anonymizována dvě slova] zařazené do kategorie místní komunikace III. třídy, jejímž vlastníkem je též žalovaná. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky není užívání předmětných pozemků nijak smluvně upraveno a žalovaná za ně neposkytuje žalobci žádné plnění, když sám tyto pozemky nemůže nijak užívat, žádá vydání bezdůvodného obohacení, jehož ekvivalentem je obvyklá výše nájemného, které by žalovaná, za předpokladu, že by si pozemky od žalobce pronajala, byla povinna zaplatit, a to 120 Kč/1m2/rok.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť na její straně chybí pasivní legitimace ve vztahu k pozemku parc. [číslo] – veřejně přístupná účelová komunikace. Požadavek žalobce je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce předmětné pozemky nabyl jako veřejný statek s plným vědomím o jejich možné využitelnosti a pozemky skupuje spekulativně. Žalovaná rozporuje výši bezdůvodného obohacení, které je žalobcem požadováno, a dále namítá, že na pozemcích parc. [číslo] se nachází vodní dílo a zákonná lhůta pro uplatnění jednorázového nároku z titulu věcného břemene již uplynula, a proto je nárok promlčen.

3. Původně bylo řízení vedeno ještě proti 2. žalované - [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], částečným rozsudkem vydaným v tomto řízení č.j. 4 C 386/2016-18 ze dne 17.7.2017 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 15Co 441/2017-140 ze dne 4.12.2017 byla žaloba proti této 2. žalované zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace a rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobcem a 2. žalovanou.

4. Soud provedl listinné důkazy, které navrhli účastníci řízení, ostatně jiné návrhy na doplnění dokazování účastníci neměli.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je na základě kupní smlouvy vlastníkem pozemků parc. [číslo] je zapsáno v katastru nemovitostí jako - [anonymizováno 5 slov] o výměře 844 m2, parc. [číslo] vodní plocha, koryto vodního toku umělé o výměře 66 m2 a parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 115 m2.

6. Z poskytnutí informací o vodohospodářském díle (na č.l. 6 spisu) od [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že vlastníkem vodohospodářského díla Retenční nádrž [obec] je žalovaná.

7. Ze znaleckého posudku [číslo] společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že nájemní smlouvy, v nichž vystupuje jako nájemce žalovaná, jsou použitelné pro stanovení výše obvyklého nájemného za užívání pozemků, a v předmětném období byla výše nájmu pozemku, který souží veřejnému zájmu, činila 120/ Kč/m2.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], soud zjistil, že pokud jsou jako vzorek pro výpočet obvyklého nájemného metodou simulovaného nájemného z ceny majetku použity kupní smlouvy, kde na straně kupujícího figuruje jeden subjekt, pak takový postup postrádá základní předpoklady kladené na metodu tržního porovnání a na definici tržní hodnoty a obvyklé ceny a z takových transakcí nelze určit tržní hodnotu.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] soud zjistil, že kupní ceny v kupních smlouvách nelze považovat za ceny obvyklé a na jejich základě nelze stanovit obvyklé nájemné, neboť pokud je vždy kupujícím [stát. instituce], nejedná se o obvyklý obchodní styk, protože k přechodu vlastnictví nedochází na relevantním veřejném trhu.

10. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizována tři slova] ze dne [datum] na stanovení obvyklého nájemného předmětných nemovitostí za období od [datum] - [datum] soud zjistil, že návrh obvyklého nájemné je stanoven na 78 Kč/m2/rok.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] 2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obvyklá cena nájemného za rok 2014, 2015 a 2016 je stanovena ve výši 150 Kč/m2/rok. Za období od roku 2014 do roku 2016 nebyla uzavřena smlouva mezi žalovanou a nájemci za pronájem pozemku v jakékoliv městské části za 1m2 /rok za cenu nižší než 120 Kč/1m2/rok. Pro stanovení ceny obvyklé pronájmu pozemky byly použity smlouvy uzavřené mezi [anonymizována tři slova] a jednotlivými nájemci.

12. Soud nechal zpracovat revizní znalecký posudek společností [právnická osoba] znaleckého ústavu z oboru ekonomika – oceňování nemovitostí. Na základě zadání soudu znalecký ústav v posudku ze dne18 [číslo] (na č. l. 544 až 579 spisu) stanovil výši obvyklého nájemného za předmětné pozemky, a to dvěma způsoby: výnosovým přístupem jako procento z ceny pozemků (metodou odvození tržní hodnoty pozemků výnosovým přístupem z cen obdobných pozemků) a porovnávacím přístupem z nájemních smluv, které do značné míry kopírují cenovou regulaci Ministerstva financí. Dle prvé metody činí částka nájmu 268 530 Kč, kdy jednotkový obvyklý nájem pozemků v Kč/m2/rok činí 104,55 v roce 2014, 104,95 v roce 2015 a 105,25 v roce 2016. Dle druhého, porovnávacího přístupu činí nájem za uvedené období částku 307 331,51 Kč a znalecký ústav vycházel z jednotkového nájmu pozemků dle výměru Ministerstva financí 120 Kč/m2/rok. Znalecký ústav následně opravil početní chybu, když v posudku vycházel z chybného počtu dní mezi daty [datum] a [datum], a to 182 dní namísto 273 dní (srov. č.l. 614 a 615 spisu).

13. Z ortofotomapy pozemků soud zjistil, že pozemek par. [číslo] je z poloviny vodní plochou a z poloviny zeleň a částečně též komunikace jdoucí podél hráze, pozemek parc. [číslo] je toliko vodní plocha a pozemek parc. [číslo] je zeleň.

14. Ze zápisu [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] leží v zátopě vodního díla [obec], pozemek parc. [číslo] leží v zátopě a hrázi vodního díla [obec] a pozemek parc. [číslo] částečně zasahuje do hráze vodního díla [obec].

15. Z informace o komunikaci ležící na pozemků [číslo] [územní celek], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována tři slova] soud zjistil, že na tomto pozemku se nachází komunikační zeleň a je silničním pomocným pozemkem komunikace [anonymizována dvě slova], která je zařazena do kategorie místních komunikací III. třídy.

16. Ze stavebního povolení k silničnímu okruhu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že stavbou okruhu [anonymizováno] budou dotčeny mj. předmětné pozemky či jejich části.

17. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] [stát. instituce], odboru výstavy soud zjistil, že odbor výstavby [stát. instituce], jako vodohospodářský orgán a speciální stavební úřad rozhodl o kolaudaci, jíž se povoluje užívání dokončené stavby vodohospodářských děl vybudovaných v rámci stavby vnějšího silničního okruhu [anonymizováno] [část obce] – [část obce] a vlastní retenční nádrž slouží ke snížení zvětšených kulminačních průtoků při povodních, které by mohly vzniknout splachem z vybudovaných komunikací. Odbor výstavy zahájil řízení podle ustanovení § 14 zákona č. 130/74 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, a podle stavebního zákona č. 50/76 Sb.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví – stavby dopravní a inženýrské ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] je z zasahující do vodní plochy a částí veřejné účelové komunikace a ze 2/3 východní části hráze retenční nádrže. Zatravněné části sypané hráze, stejně jako veřejná účelová komunikace v její horní části, jsou běžně udržovány. Pozemek parc. [číslo] je zcela součástí vodní plochy retenční nádrže a zcela zatopen. Pozemek [číslo] navazuje východně na parcelu [číslo] je zcela součástí násypového tělesa hráze a odvodňovacího příkopu a silnicí II. třídy.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví – stavby dopravní a inženýrské ze dne [datum] soud zjistil, že retenční nádrž zajišťuje odvádění dešťových vod ze stavby vnějšího silničního okruhu [anonymizováno] [část obce] [anonymizováno], je její součástí a tvoří jednotný celek s touto stavbou. Pozemek parc. [číslo] je zastavěn západní (návodní) částí zemní hráze retenční nádrže, cca z zasahující do vodní plochy, dále částí veřejné účelové komunikace na vrchu hráze a cca ze 2/3 v východní části zemní hráze retenční nádrže. Pozemek parc. [číslo] je zcela součástí vodní plochy. Pozemek parc. [číslo] je součástí násypového tělesa hráze.

20. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [ulice] díla [právnická osoba], znaleckého ústavu z oboru vodní hospodářství/bezpečnost a provozní spolehlivost vodních děl určených ke vzdouvání nebo zadržování vody ze dne [datum], soud zjistil, že vodní nádrž na [anonymizována dvě slova] je jednoznačně vodním dílem, které je určené ke vzdouvání a zadržování vody. Na tom nic nemění skutečnost, že byla vybudována v rámci komplexu staveb vnějšího silničního okruhu. Retenční nádrž [obec] plní více účelů, prvním z nich je ochrana před povodněmi vznikajícími z povodňových přítoků z celé plochy povodí nádrže a druhou funkcí, je funkce akumulační, která umožňuje naplnit další účely vymezené v manipulačním a provozním řádu v souladu s vodoprávním rozhodnutím o nakládání s vodou. Další účely jsou ekologický, krajinotvorný a chov ryb. Shodné závěry vyplývají i z dopisu této společnosti ze dne [datum].

21. Ze sdělení Vodoprávního úřadu ze dne [datum] (na č. l. 732) soud zjistil, že tamní vodoprávní úřad je příslušným vodoprávním úřadem od roku [rok], na předmětných pozemcích se nachází retenční nádrž [obec], vybudovaná v polovině 80. let v souvislosti s výstavbou obchvatu za účelem zachycování nárazových srážek na území povodí [anonymizována dvě slova], plní účel retenční ekologický, rybochovný a krajinotvorný.

22. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení (na čl. 11 spisu) soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] - [datum] ve výši 337 997 Kč, a to do [datum]. Z podacího lístku (na čl. 12) a informaci k zásilkám soud zjistil, že předžalobní výzva byla zaslána žalované doporučeně a žalovaná ji převzala dne [datum].

23. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vydání bezdůvodného obohacení odmítla s tím, že pozemky jsou zastavěny komunikacemi, které slouží obecnému užívání veřejnosti a toto užívání je veřejnoprávní povahy a bezplatné.

24. Z kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí (na č. l. 716 až 718) soud zjistil, že žalobce dne [datum] prodal předmětné pozemky společnosti [právnická osoba]

25. Pokud soud provedl důkaz rozsudky jiných obvodních soudů či Městského soudu v Praze, které v průběhu řízení překládali účastníci řízení (rozsudek [anonymizováno] v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek [anonymizováno] pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek [anonymizováno] v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek [anonymizováno] pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] v [obec] čj. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 6. ledna 2017, rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 4. 2018 či dokonce protokoly z jednání před jinými soudy), pak tyto důkazy nehodnotil, neboť se týkaly buď jiných účastníků nebo jiných pozemků a soud není takovými rozhodnutími vázán. Znalecký posudek spol. [právnická osoba] a znalecký posudek z oboru geodezie (na č. l. 147 až 149 spisu) a další znalecké posudky k důkazu provedené, soud nehodnotil, neboť byly vypracovány pro jiná řízení na jiné pozemky a za jiné období. Znalecký posudek [číslo] byl vypracován sice z části na předmětné pozemky, avšak za jiné období. Soud též nehodnotil jednotlivé kupní smlouvy, výpisy z Katastru nemovitostí, katastrální mapy a usnesení Rady zastupitelstva [anonymizováno] [obec], neboť byly podkladem pro znalecké zkoumání. Z tabulky [číslo] spory vedené s žalovaným (na č. l. 285 až 286 spisu), tabulky [číslo] spory vedené s třetími osobami (na č. l. 287 spisu), z plných mocí ze dne [datum] a z přehledu účelů nájemních smluv soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. [ulice] zpráva určování bodů [anonymizováno] metodou [anonymizováno] se týkala zastavěnosti pozemků a soud z ní nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro své rozhodnutí. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – znalce z oboru stavebnictví soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, když znalec měl k dispozici rozhodnutí odboru výstavy z roku 1995, stavební povolení a doklad k zápisu do katastru nemovitostí, z nichž uzavřel, že stavba„ [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] [obec]“ je součástí stavby vnějšího silničního okruhu [anonymizováno]. Soud nehodnotil znalecký posudek [číslo] společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], který analyzoval 16 kupních smluv, na jejichž základě [stát. instituce] získal do svého vlastnictví v různých lokalitách hlavního města různé nemovitosti, neboť soud vyšel z druhé metody určení ekvivalentu bezdůvodného obohacení znaleckým ústavem [příjmení] [jméno]. Z dalších provedených důkazů (usnesení zastupitelstva [anonymizováno] [obec] [číslo] [rok], [anonymizováno] - projektování silnic a dálnic české technické normy týkající se bodu 10 těleso silnice nebo dálnice, učebnice VUT v [obec] fakulta stavební týkající se pozemních komunikací, znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]) soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

26. Po takto provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce byl v rozhodném období, tj. od [datum] - [datum], vlastníkem předmětných pozemků. Retenční nádrž [obec] byla vybudována v 80. letech 20. století a je vodním dílem. Žalobce nabyl vlastnictví k těmto pozemkům na základě kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] [rok] s právními účinky vkladu práva od [datum]. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] má evidovanou výměru 844 m2 s druhem pozemku vodní plocha a způsobem využití vodní nádrž umělá a leží v zátopě vodního díla [obec]. Částečně – a to z jedné poloviny - je vodní plocha nádrže a z druhé poloviny je zastavěn tělesem pozemní komunikace s odvodňovacím příkopem mezi touto komunikací a násypovým svahem hráze. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] má evidovanou výměru 66 m2 a druhem pozemku je vodní plocha se způsobem využití koryto vodního toku. Tento pozemek je v celé své ploše zastavěn vodním dílem [obec]. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] má evidovanou výměru 115 m2 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití ostatní komunikace, na pozemku se nachází komunikační zeleň a jedná se o pomocný silniční pozemek v kategorii místní komunikace III. třídy. Obvyklé nájemné za období [datum] - [datum] za předmětné pozemky činí 120 Kč Kč/m2/rok. Žalobce vyzval žalovanou doporučeným dopisem k úhradě bezdůvodného obohacení do [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila a návrhy na smluvní úpravu vztahů odmítala.

27. Při právním posouzení věci soud postupoval podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

28. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 610 odst. 1 o.z., věta prvá, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

31. Podle § 55 odst. 1 vodního zákona jsou vodní díla stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k ) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

32. Podle § 50 písm. c) vodního zákona jsou vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, povinni strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona.

33. Podle § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání.

34. Podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (dále jen„ zákon č. 303/2013 Sb.“) platí, že nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a vodního zákona do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Zákon č. 303/ 2013 Sb. nabyl účinnosti 1.1.2014.

35. Nutno zdůraznit, že režim jednotlivých pozemků, za které žádá žalobce vydání bezdůvodného obohacení, se liší, neboť na pozemku parc. [číslo] se z jedné poloviny nachází vodní plocha a pozemek parc. [číslo] je výlučně pod vodní plochou. Tzn., že nárok žalobce na náhradu za užívání za tyto pozemky je nutno posoudit (u pozemku parc. [číslo] zcela a u pozemku parc. [číslo] částečně) dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále je„ vodní zákon“). Účastníci byli o tomto odlišném právním posouzení (o změně právní kvalifikace) dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. poučeni během jednání soudu dne [datum] a žalobce na toto poučení nereagoval, když po celou dobu řízení žádá bezdůvodné obohacení z důvodu užívání pozemků bez právního důvodu.

36. Pokud jde o otázku, zda je retenční nádrž vodním dílem, jsou vodní díla vymezena v § 55 vodního zákona, dle kterého jsou vodním dílem stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem“, zejména přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže. [ulice] dílo dle uvedeného je stavba, která pro účely posuzovaného řízení vzdouvá a zadržuje vodu. O tom, že je retenční nádrž [obec] vodním dílem, není z tohoto pohledu pochyb a žádný z provedených důkazů toto nevyvrátil, a to ani znalecké posudky předložené žalobcem ([anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] z roku [rok]) ani kolaudační rozhodnutí, ve kterém je jasně uvedeno, že stavba nádrže byla budována v intencích zákona č. 138/73 Sb. o vodách, nikoli v režimu zákona o pozemních komunikacích. Ač byla retenční nádrž vybudována v souvislosti s výstavbou okruhu [anonymizována tři slova], nic to nemění na skutečnosti, že retenční nádrž [obec] je vodním dílem a ani to neznamená, že je součástí komunikace, jak se mylně domnívá žalobce. Součást věci upravuje obecně občanský zákoník, avšak pokud speciální právní úprava stanoví cokoliv odlišně od obecné právní úpravy, uplatí se speciální právní úprava (lex specialit derogat generali). Součásti pozemní komunikace upravuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. O retenční nádrži tento zákon nehovoří, a pokud se v tomto zákoně uvádí, co je součástí pozemních komunikací, resp. dálnicí, silnicí a místních komunikací, pak je to v ustanovení § 12 tohoto zákona. Ustanovení § 12 odst. 3 tohoto zákona uvádí jako součást dálnice, silnice nebo místní komunikace kanalizaci, pokud slouží výlučně k odvádění povrchových vod z takové pozemní komunikace. O tom, že retenční nádrž nelze podřadit pod pojem kanalizace nemůže být pochyb. Dále zákon jako součást pozemní komunikace uvádí v ust. § 12 odst. 1 písm. c) příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, jako jsou například příčný a podélný sklon jízdního pásu, rigoly, žlaby, vpusti a další. Je zřejmé, že tato zařízení, resp. terénní úpravy, budou zpravidla pouze povrchovou úpravou pozemků (srov. Košinárová, B. Zákon o pozemních komunikacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021 str.55 – 67).

37. Ustanovení § 59a vodního zákona se vztahuje obecně na všechna vodní díla vybudovaná před [datum]. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 303/2013 Sb., bylo úmyslem zákonodárce stanovit, aby se povinnost vlastníků strpět na cizím pozemku vodní dílo rozšířila na všechna vodní díla ve smyslu vodního zákona (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp.zn. [číslo]). Uvedené věcné břemeno ze zákona představuje titul pro užívání pozemků a vylučuje tvrzení žalobce o užívání pozemku žalovanou bez právního důvodu (srov. usnesení Ústavního soudu sp.zn. IV 1991 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5.4.2017 sp.zn. 28 Cdo 2880/2016). Z tohoto důvodu lze dospět k závěru, že žalobce mohl po žalované požadovat náhradu za omezení svých vlastnických práv u pozemků dotčených vodním dílem, a to formou jednorázové kompenzace (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.3.2016, sp.zn. 28 Cdo 3553/2015 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2020, sp.zn. 22 Cdo 3631/2019), avšak lhůta pro uplatnění daná zákonem již uplynula (24 měsíců od [datum], tzn. právo se promlčelo v lednu 2016). Vzhledem ke vznesené námitce promlčení ze strany žalované, nebylo možné nárok na náhradu žalobci za pozemku parc. [číslo] celý pozemek parc. [číslo] přiznat, když žaloba byla podána až dne [datum].

38. Pokud žalobce odkazoval v souvislosti se zásadou předvídatelnosti rozhodování soudu na předchozí pravomocná rozhodnutí, zejména rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 65 C 140/2011, v jehož rámci mu bylo přiznáno bezdůvodné obohacení za shodné pozemky za předchozí období, pak je nutno zdůraznit, že v rámci uvedeného řízení bylo žádáno vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků od června [rok] do května [rok], tedy za období, kdy ještě nebyla v účinnosti novela vodního zákona a nešlo ji tak aplikovat na uvedený případ. Skutkově se tedy jednalo věc po skutkové stránce shodnou, avšak po právní stránce nikoli.

39. K námitce nedostatku pasivní legitimace žalované ve vztahu k pozemku [číslo] – veřejně přístupná účelová komunikace lze uvést, že podle ustálené judikatury, je-li obec vlastníkem místní komunikace, vystavěné na pozemku třetí osoby, aniž by jí k umístění této komunikace svědčil právní titul, dochází již ze samotného titulu vlastnického práva na její straně ke vzniku bezdůvodného obohacení, a to případně i v rozsahu odpovídajícím užívání nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy, případně i plochy, na níž se nacházejí chodníky, silniční vegetace apod. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.11. zn. 28 Cdo 2056/2009, ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 181/2009, usnesení ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1537/2009, usnesení ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2542/2009, sp. zn. 28 Cdo 4525/2011, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4359/2012 ze dne 13. 12. 2012, ze dne 4. 10. 2016 sp. zn. 28 Cdo 1848/2016, ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2328/2017, ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3082/2018, usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3490/13, či usnesení ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. II. ÚS 268/14). Místní komunikace je pak v zásadě samostatný předmět právních vztahů (srov. již shora cit. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005, uveřejněný pod č. 76/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2380/2016). Pokud žalovaná odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu (viz. její vyjádření na č.l. 462-463 spisu), pak tato rozhodnutí neřeší otázku vydání bezdůvodného obohacení, případně se zabývají nároky na vydání bezdůvodného obohacení za parkoviště, které není samostatnou věcí v právním smyslu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4595/2018, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4372/2014). Navíc názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002 ve vztahu k místním komunikacím byl překonán rozsudkem velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005, uveřejněným pod č. 76/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a bez relevance jsou i další odkazy na rozhodovací praxi týkají se problematiky určení subjektu obohaceného užíváním veřejného prostranství (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2491/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1127/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2030/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3684/2013, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4250/2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1063/2020).

40. Námitka žalované týkající se rozporu nároku žalobce s dobrými mravy neobstojí, neboť k takovému závěru lze dopět pouze ve výjimečných případech, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb a kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu, nebo kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se, jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek. Musí být tedy doloženy takové mimořádné okolnosti, v jejichž světle by se jevilo na místě v podstatě popřít dopady zákonné úpravy, a narušit tak důvěru v právní normy, a tedy i právní jistotu dotčených osob (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 18/2014). Při posuzování rozporu s dobrými mravy soud přihlédl na jedné straně ke způsobu nabytí předmětných pozemků, ale i k následné komunikaci mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce vyzval žalovanou k upravení vztahů k předmětným pozemkům např. dopisem ze dne [datum] nebo [datum], žalovaná návrh smluvního vyřešení vztahu odmítla (srov. dopis ze dne [datum]). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR zn. 28 Cdo 2255/2014 lze uzavřít, že jednání žalobce není vedeno snahou poškodit žalovanou a jednání žalobce nekoliduje se základními principy mravního řádu demokratické společnosti. K poskytování náhrady za bezesmluvní užívání pozemků by byla žalovaná povinna i tehdy, pokud by nedošlo k prodeji předmětných pozemků žalobci a zamítnutím žaloby pro rozpor nároku s dobrými mravy by byl aprobován protiprávní stav, kdy by se vlastníkům pozemků zastavěných místní komunikací se za bezesmluvní užívání pozemků nedostávalo žádné náhrady (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp.z. I ÚS 2498/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.1. 2013, sp. zn, 33 Cdo 2582/2010, 28 Cdo 4228/2015 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1547/2013). Ani skutečnost, že žalobce si byl při koupi pozemků vědom jejich faktického stavu, nemůže založit rozpor jeho nároku s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.4.2018 sp.zn. 28 Cdo 2328/2017). Pokud žalovaná odkazovala na rozhodnutí Ústavního soudu, pak se jednalo toliko o orbitem dictum, které není závazné pro výklad právní úpravy.

41. Pro určení výše bezdůvodného obohacení nechal soud vypracovat revizní znalecký posudek, neboť měl k dispozici dva posudky s odlišnými závěry ([příjmení] a [anonymizována dvě slova]). Závěr znaleckého posudku [příjmení] [jméno] je náležitě odůvodněn, je podložen obsahem nálezu, bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Rozhodovací praxe ustálena v závěru, že výše náhrady za bezdůvodné obohacení poměřuje se zpravidla s obvyklou hladinou nájemného v daném místě a čase. Znalecký ústav [příjmení] [jméno] uvedl dvě možnosti výpočtu (předpokladu), a to 1/ odvození nájmu výnosným přístupem z ceny pozemků a 2/ odvození nájmu porovnávacím přístupem z cen obdobných nájmů. Soud použil druhou možnost, kterou je odvození nájmu porovnávacím přístupem z cen obdobných nájmů a dle které je nájemné ve výši 120 Kč/m2/rok, což ve svém posudku uvedla i znalkyně [příjmení], znalecký ústav [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a znalecký ústav [anonymizováno] – [anonymizováno]. Ostatně - shodně bylo rozhodnuto i rozsudkem [název soudu] ve věci sp.zn. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a následně bylo dovolání proti tomuto rozhodnutí II. stupně odmítnuto. Soud se proto neodchyloval od dříve vydaného rozhodnutí, které se v této části (co se týče části pozemku [číslo] pozemku parc. [číslo]) skutkově (nikoli však právně) shoduje s touto věcí, a to v souladu s principem předvídatelnosti soudního rozhodování a práva na spravedlivý proces (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 1663/2016, II. ÚS 115/2008 nebo I. ÍS 682/ 2015). Odlišný přístup by byl v rozporu s principem právní jistoty a s principem legitimního očekávání žalobce v dotyčném řízení ve vztahu k posouzení dvou skutkově identických nároků. V této souvislosti lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu, a to usnesení ze dne 8.9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 1113/2014, který konstatoval v právní větě, že výše bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti se určí peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle vdaném místě a čase na užívání nemovitostí, zpravidla formou nájmu, kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy.

42. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalovanou v období [datum] – [datum] /tj. [číslo] dní/. Soud pro určení výše bezdůvodného obohacení vyšel ze znaleckého posudku [příjmení] [jméno], který určil výše nájemného na 120 Kč/m2/rok. Soud přiznal žalobci za pozemek parc. [číslo] bezdůvodné obohacení toliko za polovinu výměry pozemku, a to za 422 m2 (výměra 844 m2) neboť na jedné polovině se nachází vodní dílo a nárok na finanční plnění za tuto část promlčen. Pokud je nájemné ve výši 120 Kč/m2/rok, pak za jeden den je cena nájmu 0, 3288 Kč. Žalované období činí [číslo] dní (od [datum] [datum]), za toto období za jeden m2 činí nájemné 329,79 Kč x počet m2, tj. 139 171 Kč. Soud dále přiznal žalobci nárok na bezdůvodné obohacení za užívání celého pozemek parc. [číslo] – ostatní komunikace s tím, že pokud je nájem pozemku ve výši 120 Kč/m2 za rok, pak za 1 den je cena nájmu ve výši 0, 3288 Kč, počet dní, za které žalobce žádá vydání bezdůvodného obohacení je [číslo] dní a za toto období za jeden m2 činí nájemné 329,79 Kč a za 115 m2 pak částku 37 925 Kč.

43. Soud tak přiznal žalobci celkovou částku 177 096 Kč. Pokud žalobce po žalované požaduje částku 337 997 Kč, pak soud žalobu co do částky 160 901 Kč zamítl.

44. Soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, když vyšel z jeho předžalobní výzvy, ve které vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení do [datum], a to od dne následujícího po uplynutí lhůty v této výzvě. Jeho výši určil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

45. O náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch obou účastníků byl přibližně shodný.

46. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pro závěr, který z účastníků je povinen podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu jím placené náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení. V daném řízení byl poměr úspěchu a neúspěchu na obou stranách sporu shodný. Pokud činilo státem zálohované znalečné 16 795 Kč, pak každý z účastníků zaplatí státu částku 3 397,5 Kč (8 397,5 Kč minus zaplacená záloha ve výši 5 000 Kč).

47. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.

Poučení