4 C 73/2024 - 58

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Doležela a soudkyň přísedících Jarmily Kopřivové a Miroslavy Adamcové v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: Česká republika - [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení neplatnosti skončení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení, k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka].

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhal se žalobce, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné. Svůj návrh odůvodnil tím, že pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byl žalobci předán dokument „Skončení pracovního poměru výpovědí dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce“, kterým mu žalovaný oznámil, že podle § 303 odst. 3 zákoníku práce nesmí být zaměstnanec členem řídícího anebo kontrolního orgánu právnické osoby, provozující podnikatelskou činnost. Žalovaná jako zaměstnavatel uvedla, že vzhledem k tomu, že od [datum] je žalobce jednatelem společnosti [právnická osoba]., tak vznik a trvání funkce jednatele této společnosti představuje porušení pracovní povinnosti podle § 303 odst. 3 zákoníku práce a rovněž podle ustanovení článku 83 pracovního řádu Ministerstva obrany, který ve své příloze 7 části 4, bodu 22 písmeno j) uvádí, že porušení povinnosti a nerespektování zákazu uvedených v § 303 zákoníku práce může být považováno za závažné porušení pracovní povinnosti zaměstnance. Žalobce prohlásil, že považuje skončení pracovního poměru za neplatné a přípisem z [datum] oznámil žalované, že trvá ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce na dalším zaměstnávání. Žalovaná mu nicméně práci nepřiděluje. Žalobce se vyjádřil k důvodům výpovědi, kdy poukázal na ustanovení § 58 zákoníku práce, podle které může zaměstnavatel dát výpověď pro porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu výpovědi dozvěděl a nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy důvod vznikl. Pokud je tu objektivní lhůta v trvání jednoho roku, pak skutečnost, od které dovozuje žalovaná skončení pracovního poměru nastala [datum], kdy se stal žalobce jednatelem společnosti a od tohoto okamžiku už uplynulo více než 15 let. Vysvětlil, že tato informace je ve veřejném registru více než 15 let a žalobce sám, se v průběhu trvání pracovního poměru opakovaně zmiňoval svému nadřízenému, že je členem výboru TJ [adresa] a v souvislosti se správou majetku tohoto spolku se účastní společnosti [právnická osoba]. , která majetek spravuje. Taktéž byl žalovaný o ustanovení do funkce ve společnosti [právnická osoba]. informovaný prostřednictvím každoročního majetkového oznámení „veřejného funkcionáře“, které žalobce podával od roku 2018. Mimo to, podle zákona o střetu zájmů žalobce pravidelně formu čestného prohlášení podával oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech. Žalobce tvrdí, že žalovaná vyhodnotila stupeň intenzity porušení povinnosti jako poměrně vysoký, nicméně je zřejmé, že členství žalobce v orgánu společnosti [právnická osoba]. nezakládá takové ohrožení zájmu zaměstnavatele, které zákon chrání a nedochází ani ke střetu zájmů. Nelze přehlédnout, že žalobce obdržel výpověď v předdůchodovém věku, tedy ve fázi produktivního života, ve kterém je vzhledem k blížícímu se datu vzniku nároku na starobní důchod obtížnější najít si novou práci a takový výkon práva je v rozporu s dobrými mravy. V souvislosti s tím odkázal na rozhodnutí ústavního soudu ohledně skryté diskriminace zaměstnance z důvodu věku. Podáním došlým soudu [datum] doplnil svá skutková tvrzení o doložení prohlášení podle zákona o střetu zájmů, kde v roce 2022 oznamuje zaměstnavateli svoje angažmá ve společnosti [právnická osoba]. a tím pádem má za to, že žalovaná, jako zaměstnavatel i tímto způsobem byla informována o skutečnostech, které považuje za důvod výpovědi více než 12 měsíců před podáním výpovědi.

2. Žalovaná, dle podání soudu, došlého dne [datum] navrhuje, aby soud návrh zcela zamítl. Tvrdí, že k zachovávání běhu lhůt pro podávání výpovědí je subjektivní resp. i objektivní lhůta zachována, a nelze uplatnit námitku jejího uplynutí, neboť žalobce je od [datum], tedy až do doby skončení pracovního poměru jednatelem společnosti [právnická osoba]., čímž dlouhodobě porušoval povinnosti vyplývající z právních předpisů. Je třeba vycházet z toho, že jednoroční lhůta uvedená v ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce neskončí dříve než uplynutím jednoho roku ode dne následujícího po posledním takovém porušení povinností. Žalovaná přitom nikde nemá stanovenu povinnost jakkoli průběžně ověřovat, zda zaměstnanec své povinnosti s odkazem na § 303 odst. 3 zákoníku práce dodržuje. V čestném prohlášení žalobce ze dne [datum] žalobce prohlašuje a podpisem potvrzuje, že není členem řídících nebo kontrolních orgánů a nevykonává jinou výdělečnou činnost. K tvrzení žalobce, že žalovaná byla o skutečnosti jeho ustanovení do funkce společnosti [právnická osoba]. informována prostřednictvím každoročního majetkového oznámení veřejného funkcionáře uvedla, že toto prohlášení se podává do centrálního registru oznámení, nikoli zaměstnavateli jako žalované. Plnění podle zákona o střetu zájmů nezbavuje žalobce povinnosti dle zákoníku práce a pracovní smlouvy, resp. interních předpisů zaměstnavatele. Žalovaná nemá povinnost, jakkoliv v případných registrech ověřovat skutečnost, zda její zaměstnanci splňují zákonem vyžadovanou podmínku. Pracovní řád v příloze 7 článek 4 bod 22 vyjmenovává hlavní skupinu povinností jejíž porušení lze považovat za závažné, a do této skupiny pod písmenem j) zařazuje i zákaz uvedený v ustanovení § 303 zákoníku práce. Odkazuje na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR, kdy z rozhodnutí NS21Cdo 339/2013 plyne, že porušení zákazu podle § 303 zákoníku práce je závažným porušením pracovních povinností a judikatura Ústavního soudu IIÚS1609/8 o diskriminaci z důvodu věku nepředstavuje zakotvení obecně platného narativu o nemorálnosti propuštění zaměstnance před důchodovém věku.

3. Soud provedl důkazy výpisem z obchodního rejstříku k zaslání do registru oznámení oznámením o osobním zájmu, činnostech a majetku, platovým výměrem žalobce, registrem oznámení, podnětem zaměstnance k prošetření postupu zaměstnavatele, pracovní smlouvou a výzvou k zaměstnavateli, listinou o skončení pracovního poměru výpovědí a prohlášením žalobce, výpisem z obchodního rejstříku a pracovním řádem [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále záznamem o jednání velitelství výcviku vojenské akademie, informací o výsledku kontroly oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj a dokumentem o udělení pamětní mince praporu zabezpečení žalobci z čehož zjistil následující skutkový stav a dovodil z toho navazující právní závěry.

4. Z listiny – úplný výpis rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 59679 vyplývá, že obchodní firma [právnická osoba]. byla zapsána dne [datum] a jednatel [Jméno žalobce] (poznamenává se, že je evidován na funkci jednatele dvakrát, jednou zapsáno [datum], vymazáno [datum] a se dnem vzniku funkce [datum] zapsáno [datum]). Vedle žalovaného na pozici jednatele figuruje resp. figurovali ještě čtyři další jednatelé. Z listiny Podání podnětu na Státní inspektorát práce, datovaný [datum] vyplývá, že cestou svého právního zástupce podává žalobce podnět k přezkoumání postupu žalované jako zaměstnavatele při podání výpovědi, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o osobním zájmu, majetku, příjmech, darech a závazcích podávané žalobcem vyplývá pro období [datum] až [datum] Oznámení, že společník nebo člen podnikající právnické osoby [právnická osoba]., dále pak TJ [adresa]. Platový výměr, datovaný [datum] stanoví žalobci, s účinností od [datum] plat v úhrnné výši [částka] měsíčně. Podáním, datovaným dne [datum] s podrobným popisem skutkového stavu podává prostřednictvím svého právního zástupce žalobce Oblastnímu inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj podnět zaměstnance k prošetření postupu zaměstnavatele, který se týká podané výpovědi. Dle pracovní smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, datované v Brně dne [datum] je žalobce zařazen jako technický pracovník, na místo výkonu práce posádka [adresa] na Moravě od [datum] na dobu neurčitou. Z informací o převzetí zastoupení oznamuje žalobce prostřednictvím svého zástupce, dopisem ze dne [datum], že s odkazem na ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce z podání popsaných důvodů trvá na dalším zaměstnávání a shledává výpověď neplatnou pro rozpor s ustanovením § 58 odst. 1 zákoníku práce. Listinou, datovanou v Praze dne [datum] označenou „Skončení pracovního poměru výpovědí“ dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce prohlašuje žalovaná, že rozvazuje s žalobcem pracovní poměr výpovědí dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce a odkazuje na ustanovení § 303 odst. 3 zákoníku práce a článek 83 pracovního řádu s tím, že dle veřejně dostupných informací obsažených v obchodním rejstříku je žalobce jednatelem společnosti [právnická osoba]. od vzniku této společnosti dne [datum] dodnes. Z těchto důvodů rozvazuje žalovaná s žalobcem pracovní poměr výpovědí s tím, že pracovní poměr skončí dne [datum].

5. Žalovaná pak doložila listinu označenou jako Čestné prohlášení, ve které žalobce s datací [datum] čestně prohlašuje, že nevykonává podnikatelskou činnost a ani není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, provozujících podnikatelskou činnost a je si vědom, že podle ustanovení § 303 odst. 4 zák. práce může podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele u něhož je zaměstnán. Podle hlavy 7 Dodržování povinností zaměstnanci, článek 83 zaměstnanec je povinen podle pokynů vedoucího zaměstnavatele konat v rozvržené týdenní pracovní době osobně všechny práce odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouva a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Dodržováním povinností se rozumí řádné plnění povinností plynoucích pro zaměstnance z pracovního poměru, stanovených zejména v zákoníku práce (např. § 106, 301 až 304. zákoníku práce). Pracovní řád [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak dle přílohy 7 uvádějící zásady pro posuzování porušení právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci uvádí, že: 3. porušením právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se rozumí zaviněné porušení pracovních povinností, které jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, Pracovním řádem, dalšími vnitřními předpisy (interními normativními akty), pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízených vedoucích zaměstnanců, popř. dohodou o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen porušení povinností).

4. Zaviněné jednání zaměstnance spočívá buď v jednání úmyslném, nebo v jednání z nedbalosti. (Úmyslné jednání spočívá v tom, že zaměstnanec chtěl svým jednáním povinnosti porušit (přímý úmysl), nebo věděl, že svým jednáním povinnosti porušit může, a pro případ, že je poruší, byl s tím srozuměn (nepřímý úmysl). Porušení povinností z nedbalosti spočívá v tom, že zaměstnanec věděl, že může svým jednáním povinnosti porušit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nezpůsobí (vědomá nedbalost), nebo nevěděl, že svým jednáním povinnosti porušit může, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nevědomá nedbalost).

5. Vzhledem k tomu, že právní předpisy nespecifikují intenzitu porušení povinností, je třeba porušení povinností vykládat s přihlédnutím zejména a) ke všem okolnostem případu, bú k osobě zaměstnance, (tj. zda si zaměstnanec dosud řádným způsobem plnil své pracovní povinnosti, či soustavně porušuje povinnosti, zda si plní své povinnosti řádným způsobem, zda jde o nezkušeného zaměstnance, nebo naopak o zkušeného, někdy je nutné přihlédnout i k jeho [podezřelý výraz] [Anonymizováno] a zda jde o řadového nebo vedoucího zaměstnance), c) k druhu vykonávané práce – (např. jinak se posuzuje požití alkoholu nebo jiných návykových látek uklízečkou, jinak řidičem z povolání), d) k intenzitě a způsobu porušení konkrétních povinností – viz. č.. 4 těchto zásad, e) k celkovému stavu porušování povinností na pracovišti, (tj. zda e obdobného porušení povinností dopustil i jiný zaměstnanec, vůči němuž však nebyla přijata žádná opatření nebo např., že porušování povinností je běžně trpěným jevem), f) k důvodu, proč zaměstnanec povinnosti porušil, g) ke škodě, která porušením povinností zaměstnavateli vznikla nebo mohla vzniknout.

6. Porušení povinností může být důvodem pro skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Podle článku 3 přílohy 7 bod 22 písm. j) upravující výpověď pro závažné porušení povinností může se za závažné porušení povinností považovat zejména porušení povinností a nerespektování zákazů, uvedených v 303 ZPr.

6. Z příloh, doložených žalobcem bylo zjištěno, že s datem [datum] uděluje [Anonymizováno] [Anonymizováno] zabezpečení pamětní minci praporu zabezpečení žalobci za dlouhodobou spolupráci s praporem zabezpečení v oblasti nemovité infrastruktury. Dle záznamu o jednání, datované [datum] velitelství výcviku Vojenské akademie vyplývá mimo jiné, že náčelník štábu poděkoval zástupcům AHNM za dosavadní činnost a zejména vstřícnost provoznímu středisku a jmenovitě [tituly před jménem] [jméno FO] za příkladnou spolupráci a nadstandardní přístup při plnění úkolů. Dle záznamu o jednání, datovaném [datum] mimo jiné náčelník štábu poděkoval zástupcům AHNM za dosavadní součinnost a vstřícnost, zejména jako již tradičně provoznímu středisku a jmenovitě [tituly před jménem] [jméno FO] za příkladnou spolupráci a nadstandardní přístup při plnění úkolů. Dále uvedl, že všechny plánované akce se podařilo zrealizovat, a to navíc i akce, které byly dodatečně vloženy do plánu údržby a oprav za rok 2023, za což ještě jednou poděkoval celému provoznímu středisku.

7. Z účastnické výpovědi žalobce, učiněné u jednání dne [datum] vyplynulo, že k okolnostem podpisu Čestného prohlášení, datovaného [datum] uvedl, že jej podepsal prakticky půl roku poté, kdy byl zaměstnán u žalované na stejné pozici, přičemž pro vysvětlení společnost [právnická osoba]. je pouze dceřinou společností TJ [adresa] a byla zřízena výlučně za účelem pronájmu sportovišť při místní základní škole a jiným organizacím. Neprovozuje tedy žádnou výdělečnou činnost, a na to se on informoval v souvislosti s tím, když byl podepisovat na personálním oddělení a byl tam ujištěn, že pokud neprovozuje žádnou výdělečnou činnost není problém s tím, aby to podepsal. Původně nastupoval jako vedoucí provozního střediska a postupem času se stal vedoucím tohoto provozního střediska v roce 2018. K výslovnému dotazu soudu, zda pobíral v souvislosti s výkonem funkce jednatele obchodní společnosti někdy nějakou odměnu uvedl, že za celou dobu od vzniku své funkce jednatele až doposud nepobral žádnou odměnu v souvislosti s výkonem funkce svého jednatelství. K dotazu, zda jeho zaměstnavatel o existenci této funkce věděl, uvedl, že za celou dobu od podpisu čestného prohlášení až do března, kdy dostal výpověď ze strany zaměstnavatele s ním, ohledně otázky jeho jednatelství nikdo nehovořil, přičemž zaměstnavatel měl možnost si tuto skutečnost ověřit z jeho přiznání veřejného funkcionáře.

8. Podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění - zákoník práce (dále jen ZPr) zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

9. Podle §303 odst. 1 ZPr zaměstnanci v ozbrojených silách České republiky (Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle odst. 3 věta první cit. ust. zaměstnanci uvedení v odstavci 1 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni.

10. Podle §69 odst. 1, ZPr dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

11. Podle § 58 odst. 1, ZPr pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Podle odst. 2 cit. ust. stane-li se v průběhu 2 měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.

12. Provedeným dokazováním dospěl soud ke skutkovému zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, podle které byl žalobce zařazen jako technický pracovník č. funkce 1.4.8. s místem výkonu práce [Anonymizováno] [adresa] na [Anonymizováno] od [datum] na dobu neurčitou. Listinou, označenou Skončení pracovního poměru výpovědí dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, datovanou dne [datum] byl ze strany žalované s žalobcem rozvázán pracovní poměr pro porušení ustanovení § 303 odst. 3 ZPr, taktéž s odkazem na články 83 a 84 pracovního řádu [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to s odůvodněním, že je jednatelem společnosti [právnická osoba]. Pokud jde o skutkové okolnosti případu, pak jsou mezi účastníky prakticky nesporné, neboť je odpovídajícím způsobem, zejména listinami dokumentována procedura, kterou pracovní poměr žalobce vznikl, jak probíhal a jak a z jakých důvodů byl ze strany žalované ukončen. Pokud se tedy žalobce domáhá určení neplatnosti ukončení pracovního poměru, byl soud postaven před řešení otázky, zda k ukončení pracovního poměru došlo náležitou aplikací shora citovaných ustanovení ZPr a zda zjištěné důvody, pro které byl ukončen pracovní poměr jsou materiálně dány. Především soudu nezbývá než konstatovat, že po přísně formální stránce důvody výpovědi dány jsou, neboť skutečně, podle ustanovení § 303 odst. 3, věta první ZPr, zaměstnanci v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, provozujících podnikatelskou činnost. Ustanovení § 52 písm. g) pak umožňuje dát zaměstnanci výpověď pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisu, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a v případě sporné výpovědi tedy odkazuje žalovaná na bod 22 písm. j) [adresa] pro posuzování porušení právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, kdy je nerespektování v zákazu uvedených v § 303 ZP považováno za závažné porušení povinností. S tímto hodnocením se nalézací soud neztotožnil a z provedeného dokazování dovodil, že byť po formální stránce naplňuje jednatelství žalobce v obchodní společnosti porušení zákazu uvedeného v ustanovení § 303 odst. 3 ZP, tak intenzita tohoto porušení, vzhledem ke kontextu, který byl nalézacím soudem zjištěn, je po materiální stránce natolik zanedbatelná, že nemůže být interpretována jako závažné porušení právní povinnosti, umožňující zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď. Vedle ustanovení článku 4 odst. 22 písm. j) přílohy č. [hodnota] k pracovnímu řádu žalované je možno zdůraznit, že i pracovní řád uvozuje podmínky pro výpověď pro závažné porušení povinností tak, že se za závažné porušení může považovat jednání, která jsou pak v článku 22 vyjmenována. Nelze z toho tedy dovodit povinnost zaměstnavatele při zjištění jakéhokoli takového porušení k výpovědi přistoupit. Navíc žalovaná zcela ignoruje pravidla, která jsou v pracovním řádu nastavena, tak jak jsou citována shora, kdy má být při zjišťování právních předpisů vykládáno zejména s přihlédnutím ke všem okolnostem případu k osobě zaměstnance k druhu vykonávané práce, k celkovému stavu porušování povinností na pracovišti, důvodu, proč zaměstnanec povinnost porušil, případně ke škodě, která v důsledku porušení vznikla. Nic z těchto pravidel, s ohledem na okolnosti tohoto konkrétního případu žalovaná nerespektovala a pouze formálně a paušálně dala na základě výsledku vnitřního šetření žalobci výpověď. V této souvislosti je zarážející, že se tak stalo po necelém roce od doby, kdy byl žalobce vyznamenán [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a opakovaně v hlášení z jednání v říjnu a listopadu 2023 osobně vyzvedáván za příkladnou spolupráci a nadstandardní přístup při plnění úkolů. Prizmatem bodu 1 odst. 5 písm. b), kdy má být přihlíženo k osobě zaměstnance podle pracovního řádu žalované byl tento postup, při podání této konkrétní výpovědi zcela ignorován.

13. Taktéž se soud neztotožnil s procesní obranou žalované, že by daná konkrétní výpověď nemohla být přezkoumávána prostřednictvím nálezů Ústavního soudu sp.zn. IIIÚS968/17 ze dne [datum] nebo sp.zn. IIÚS1609/08 ze dne [datum]. Byť se tato rozhodnutí ústavního soudu týkají jiných skutkových okolností – v tom lze žalované přisvědčit, v jednom případě učitele, který si nedoplnil kvalifikaci 17 měsíců od vzniku nároku na [Anonymizováno] [Anonymizováno], soud jeho žalobě vyhověl, v druhém případě šlo o výpověď danou z důvodu organizační změny, nicméně taktéž bylo shledáno skryté diskriminační jednání z důvodu [Anonymizováno] zaměstnance. V tomto případě také z pohledu soudu, z malicherných příčin je dána žalobci výpověď v [Anonymizováno] věku, ač byl v minulosti stejným zaměstnavatelem hodnocen jako vynikající pracovník. Případem je nutno se také zabývat s ohledem na ustanovení pracovního řádu v článku 1, bod 5 písm. g), tedy ke škodě, která mohla zaměstnavateli vzniknout tím, že žalobce vykonával uvedenou funkci jednatele. S ohledem na to, jak byl krátce před podáním výpovědi pracovně hodnocen, lze těžko tvrdit, že by ho tato funkce zaměstnávala tak, že by ji vykonával na úkor svého zaměstnání. Nad to, pokud v rámci procesní obrany poukazuje žalovaná na to, že žalobce podepsal čestné prohlášení o tom, že nevykonává podnikatelskou činnost ač si musel být vědom své funkce jednatele, pak z hlediska časových souvislostí není důvodu nevěřit vysvětlení žalobce v rámci jeho účastnické výpovědi, že pokud byl na personálním oddělení svého zaměstnavatele povolán k podpisu tohoto prohlášení, dotazoval se na okolnosti toho, co je míněno podnikáním, a pokud byl personální pracovnicí ujištěn, že nepobírá-li z výkonu této funkce žádné plnění a požitky, nepřekáže to k učinění prohlášení, že nepodniká, tak v tomto kontextu prohlášení podepsal. Z toho lze dovozovat, že byl subjektivně po celou dobu výkonu své funkce jednatele v obchodní společnosti, která, jak vysvětlil pouze vzniká jako dceřiná organizace TJ proto, aby mohly být realizovány pronájmy cvičišť a tělocvičen, pak není důvodu nevěřit, že v souvislosti s výkonem této funkce žádné plnění nepřijímá a tudíž samotná existence jednatelství žalobce v této obchodní společnosti po materiální stránce nikterak neohrožovala výkon jeho povolání pro žalovanou a tudíž se dání výpovědi ze shora popsaných důvodů, byť by formálně znaky zákona splňovalo, jeví jako zcela neadekvátní a nespravedlivé. To byly hlavní důvody, pro které soud návrhu žalobce vyhověl.

14. Pokud se má soud zabývat polemikou účastníků o běhu subjektivní a objektivní lhůty uvažované § 58 odst. 1 a 2 ZPr, pak je z pohledu nalézacího soudu již nadbytečné zkoumat zda a kdy se žalovaná měla a mohla dozvědět o členství žalobce v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, či kdy ji subjektivní lhůta od zjištění této skutečnosti končí, neboť pokud bylo soudem uzavřeno, že ze shora podrobně popsaných důvodů je výpověď neplatná, pak tato zjištění již nebyla sto na tomto závěru ničeho změnit a soud se z tohoto pohledu již věcí dále nezabýval.

15. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že výpověď nebyla žalovanou dána žalobci po právu.

16. Další důkazy soud neprováděl, neboť provedl všechny důkazy účastníky navržené a potřeba provádění dalších z nich nevzešla.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 7 hlavních úkonů po [částka] (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění žaloby z [datum], replika k vyjádření žalované ze dne [datum] a doplnění žaloby ze dne [datum], jednání před soudem dne [datum]), cestovní náklady účtovány nebyly, náhrada za promeškaný čas cestou za 4 půlhodiny, celkem [částka] a za úhradu soudního poplatku ve výši [právnická osoba] Kč činí takto žalobcem celkově uplatněná náhrada nákladů řízení částku [částka] a byly přiznány k rukám právního zástupce, když lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení