4 C 99/2022 - 112

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 167 858,54 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba]. zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou č. [hodnota] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [adresa] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolou elektroměrového rozvaděče s elektroměrem v.č. [tel. číslo] se stavem VT-42 987 kWh bylo zjištěno, že na krytu číselníku byly poškozeny úřední značky a číselník elektroměru jevil známky neoprávněné manipulace. Z důvodu podezření na neoprávněný odběr elektřiny byl elektroměr osazen bezpečnostními přelepkami a v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoušení správnosti měření elektrických veličin, která probíhá bez nutnosti demontáže krytu číselníku elektroměru. Následně byl elektroměr předán soudnímu znalci z oboru kriminalistická mechanoskopie, který jako první od zajištění elektroměru přelepkami, zasahoval pod kryt měřícího ústrojí elektroměru. Dle znaleckého posudku č. 126/2016 byly v elektroměru zjištěny stopy potvrzující neoprávněnou manipulaci s elektroměrem. Výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektrické energie se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny od odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se rovná (množství neoprávněně odebrané elektřiny) x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., tedy 23 313 kWh x [částka]/kWh=[částka]. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru a činí částku [částka] včetně DPH. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru v této výši představuje paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou č. [hodnota] dne [datum]. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka], která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka] vč. DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka], vypočítané dle vyhlášky. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. [hodnota] splatné dne [datum], tato faktura byla žalovanému doručena. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu doporučeným dopisem (toto žalobkyně doložila včetně podacího archu). Dne [datum] byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, avšak rovněž bezvýsledně.

2. Ve věci byl vydán dne [datum] č.j EPR 251908/2022-6 elektronický platební rozkaz, proti kterému byl podán řádně a včas ze strany žalovaného odpor. V něm žalovaný neuznal nárok co do důvodu a navrhl jeho zamítnutí. Namítl, že žaloba je nesrozumitelná, neboť chybí období, za které se žalobce částky domáhá, rovněž tak namítl promlčení nároku, nepřezkoumatelnost požadované výše dluhu, dále to, že faktura žalobkyně nebyla žalovanému nikdy doručována a žalovaný se o nich dozvěděl pouze náhodou, a rovněž tak namítl, že předmětnou nemovitost neužíval žalovaný, ale společnost [právnická osoba], IČO [IČO] se sídlem [adresa], na což žalovaný žalobkyni opakovaně upozorňoval a tato společnost byla i posledním plátcem elektrické energie v předmětném odběrném místě. [právnická osoba] písemném vyjádření žalobkyně k podanému odporu, doručeném soudu dne [datum], žalobkyně k námitce žalovaného k neuvedení dlužného období uvedla, že smlouva na dodávku energie vedená na [právnická osoba] byla ke dni [datum] ze strany žalobkyně ukončena z důvodu pohledávek. Dne [datum] bylo odběrné místo odpojeno v hlavní pojistkové skříni, následně došlo z důvodu ukončení smlouvy ze strany obchodníka a neuzavření nové k několika pokusům o demontáž měřidla, avšak bezúspěšně. Vzhledem k tomu, že nebyla doba trvání neoprávněného odběru zjištěna, má se za to dle § 6 písm. a) bod 1. vyhl.č. 82/2011 Sb., že k neoprávněnému odběru docházelo v období od [datum] (předposlední pravidelný odečet) do [datum] ( den provedení kontroly), celkem tedy [hodnota] dnů. K námitce promlčení sdělila žalobkyně, že toto by nastalo za situace, kdy by byla podána žaloba po [datum], neboť o neoprávněném odběru se žalobkyně dozvěděla při kontrole provedené dne [datum]. Dále provedla podrobný popis výpočtu dlužné částky, včetně doložení výpočtu náhrady škody (viz. čl. 18). K námitce žalovaného, že předmětnou nemovitost neužíval, uvedla, že v daném případě není jasné, kdo neoprávněně odebral a použil elektřinu, z tohoto důvodu uplatňuje žalobkyně svůj nárok vůči žalovanému, která je vlastníkem nemovitosti, v níž došlo k neoprávněné manipulaci s elektroměrovým rozvaděčem s elektroměrem s odkazem na § 51 zák. č. 458/2000Sb, a § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona. Žalobkyně pak přisvědčila námitce žalovanému týkající se špatného označení faktury, s tím, že ačkoliv je v textu žaloby faktura označená špatně, přiložená faktura jako příloha k žalobě je správná.

4. Ze žádosti - smlouvy o sdružených službách dodávky/podnikatel vyplývá, že dne [datum] bylo zákazníkem, firmou [právnická osoba], IČ [IČO], žádáno o změnu zákazníka v odběrném místě [adresa] s požadovaným termínem zahájení dodávky dne [datum], a to na dobu neurčitou, zapsán stav VT 2550, zákaznické číslo [hodnota].

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/podnikatel č. [Anonymizováno]_[Anonymizováno]_[Anonymizováno], zákaznické č. [tel. číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi obchodníkem [právnická osoba] a zákazníkem [právnická osoba] pro již shora uvedené odběrné místo, a to na dobu neurčitou.

6. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení žalobkyně doložila písemné vyjádření žalovaného ze dne [datum] (čl. 36-39). V něm žalovaný sděloval [právnická osoba]. [adresa], že je majitelem mimo jiné i předmětné nemovitosti. Tento objekt dal do užívání a podnikání svému synovi [jméno FO], nar. [datum]. Firma [právnická osoba] byla založena synem dne [datum] a měla adresu svého sídla na předmětné adrese. Po dobu jeho podnikání byl odběr řádně hrazen. Následně ke dni [datum] došlo k převodu firmy na nového majitele [jméno FO], který se ke dni [datum] stal její jediným jednatelem a na adrese začal podnikat. Toto doložil výpisem z obchodního rejstříku KS [adresa]. Sdělil dále, že součástí převodu firmy byla i skutečnost, že si nový jednatel převede na svoji osobu i odběr energie. Žalovaný proto předpokládal, že je vše v pořádku, neboť docházelo dle jeho syna v následujících letech k řádným odpisům spotřebované energie. Syn ani on sám nikdy žádný neodborný zásah do odběrného místa neprováděli, a navrhl proto, aby žalobkyně přehodnotila danou situaci.

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], k.ú. [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], má soud prokázáno, že jako jediný vlastník nemovitosti parc.č. [hodnota], výměra 254 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavba stojí na pozemku p.č. [hodnota], dále pozemku č. [hodnota] o výměře 1603 m2 - zahrada-byl veden žalovaný, a to shodně ke dni [datum] i ke dni [datum].

8. Dále měl soud k dispozici Ceník služeb [Jméno zainteresované společnosti 0/0] s platností od [datum] a čestná prohlášení společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0]. Z těchto prohlášení vyplývá, že částka ve výši [částka] představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti .[právnická osoba].[právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru byla společností ČEZ distribuce uhrazena na základě faktury č. [hodnota] ze dne [datum] a následně vyúčtovány žalovanému ve faktuře VS [var. symbol] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka] a ve faktuře VS [var. symbol] (dobropis) vystavené dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka]. Dále že částka ve výši [částka] představující nezbytně nutné vynaložené náklady znalce [tituly před jménem] T. Horkela na vypracování znaleckého posudku byla společností [právnická osoba]. uhrazena na základě faktury č. 11/2019 ze dne [datum], následně byly vyúčtovány žalovanému ve faktuře VS [var. symbol] z [datum] se splatností [datum] na částku [částka] a ve faktuře VS [var. symbol] (dobropis) vystavené dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka].

9. Ze smlouvy předložené žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba], IČ [IČO] Rámcovou smlouvu o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě dne [datum]. Součástí byla i příloha č.[hodnota] – ceník služeb, kde mimo jiné činí částka za NO zjištění [částka].

10. Žalobkyně rovněž doložila Čestné prohlášení a žádost o smlouvu, řádné vyúčtování za fakturní období [datum] -[datum] a konečné vyúčtování z [datum] na [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou s [jméno FO], nar. [datum], z nichž má soud prokázáno, že společnost [právnická osoba] požádala o ukončení smlouvy s původním odběratelem [jméno FO] do předmětného odběrného místa k datu [datum] z důvodu jejího odstěhování. Za období od [datum] -[datum] byla spotřeba v odběrném místě vyúčtována společnosti [právnická osoba] ve výši 6,44820 MWh v částce [částka], přijaté platby činily [částka], doplatek byl vyúčtován ve výši [částka], se splatností [datum]. Měsíční zálohy byly stanoveny v částce [částka] od 3/2015 do 1/2016 citované společnosti. Za období od [datum] do [datum] byla spotřeba vyúčtována v částce [částka], smluvní pokuta za neoprávněný odběr v částce [částka], celkem [částka] (pohledávka po splatnosti ve výši [částka]) se splatností [datum]. [Anonymizovaný odstavec]

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Dne [datum] bylo kontrolou č. [hodnota] zjištěno, že na odběrném místě [adresa] se provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Kontrolou elektroměrového rozvaděče s elektroměrem v.č. [tel. číslo] se stavem VT-42 987 kWh bylo zjištěno, že na krytu číselníku byly poškozeny úřední značky a číselník elektroměru jevil známky neoprávněné manipulace. Z důvodu podezření na neoprávněný odběr elektřiny byl elektroměr osazen bezpečnostními přelepkami a v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoušení správnosti měření elektrických veličin, která probíhá bez nutnosti demontáže krytu číselníku elektroměru. Následně byl elektroměr předán soudnímu znalci z oboru kriminalistická mechanoskopie, který jako první od zajištění elektroměru přelepkami, zasahoval pod kryt měřícího ústrojí elektroměru. Dle znaleckého posudku č. 126/2016 byly v elektroměru zjištěny stopy potvrzující neoprávněnou manipulaci s elektroměrem. V elektroměru bylo zjištěno zablokování kotoučů číselníkového strojku a stopy po neoprávněném zásahu cizím nástrojem na číselníkových kotoučích a na hraně výřezu pro číselníkové kotouče na krycím plechu s popisky. Vzhledem k uvedeným skutečnostem znalec uzavřel, že došlo k zásahu a ovlivnění měřícího zařízená elektroměru. Jako jediný vlastník nemovitosti parc.č. [hodnota], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, dále pozemku č. [hodnota] zapsané u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], obec [adresa], k.ú. [adresa], list vlastnictví [Anonymizováno], byl veden žalovaný, a to shodně ke dni [datum] i ke dni [datum]. Dne [datum] bylo zákazníkem, firmou [právnická osoba], IČ [IČO] žádáno o změnu zákazníka v odběrném místě [adresa] s požadovaným termínem zahájení dodávky dne [datum], a to na dobu neurčitou, zapsán stav VT 2550, zákaznické číslo [hodnota]. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/podnikatel č. 14_[Anonymizováno]_[Anonymizováno], zákaznické č. [tel. číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi obchodníkem [právnická osoba] a zákazníkem [právnická osoba] pro již shora uvedené odběrné místo, a to na dobu neurčitou. Ke dni [datum] byla smlouva ze strany žalobkyně ukončena z důvodu pohledávek. Dne [datum] bylo odběrné místo odpojeno v hlavní pojistkové skříni, následně došlo z důvodu ukončení smlouvy ze strany obchodníka a neuzavření nové smlouvy k několika pokusům o demontáž měřidla, avšak bezúspěšně. Žalovanému byla zaslána faktura VS [var. symbol] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka] a faktura VS [var. symbol] (dobropis) vystavená dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka].

13. Soud prvního stupně věc posoudil podle energetického zákona a vyhlášky o měření elektřiny ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru, tj. [datum]

14. Podle § 51 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 458/2000 Sb. ve znění účinném v době neoprávněného odběru (dále jen energetický zákon), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, nebo připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

16. Podle § 50 odst. 2, věty první a druhé, energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.

17. Podle § 9 odst. 1, 2 a vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění ve znění od [datum] do [datum] (dále jen vyhláška), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo „jinak zjištěných prokazatelných údajů“ o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody „výpočtem podle odstavců 3 až 8“ (na bázi tzv. technicky dosažitelné spotřeby podle stanovených kritérií).

18. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky se výše náhrady škody stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Vyhláška stanoví i detaily výpočtu ceny.

19. Podle § 9 odst. 10 vyhlášky lze výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. [právnická osoba] stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.

20. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

21. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral, ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (k tomu viz. blíže např. rozhodnutí NS ČR sp.zn.[spisová značka]).

22. V daném případě nebyla nalezena žádná další konkrétní osoba, která by v daném objektu elektrickou energii neoprávněně odebírala. Jak vyplynulo, z provedeného dokazování poslední smlouva na dodávku elektrické energie uzavřená na společnost PD [právnická osoba]. byla ukončena žalobkyní ke dni [datum]. Tuto smlouvu ze dne [datum] uzavíral za citovanou společnost syn žalovaného [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Datum zahájení dodávky elektřiny bylo stanoveno [datum]. V období od [datum] do [datum] nebyl evidován žádný smluvní vztah pro uvedené odběrné místo. Neoprávněný odběr je požadován za období od [datum] do [datum] (730 dní), po tuto dobu byl jediným vlastníkem nemovitosti žalovaný, jak bylo prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí. Žalovaný v průběhu řízení a nakonec i v rámci šetření Policií ČR uvedl, že nemovitost mu daroval právě jeho syn [Jméno zainteresované osoby 0/0]. V době, kdy nabyl žalovaný vlastnictví, obýval jej jeho syn se svým synem. Předmětná darovací smlouva pak byla uzavřena dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Syn žalovaného [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], byl vlastníkem předmětného objektu, kde došlo k neoprávněnému odběru, od [datum] do [datum]. V předmětném objektu [adresa], měla sídlo společnost PD [právnická osoba]., jejímž jednatelem byl syn žalovaného v období od [datum] do [datum]; od [datum] do [datum] pak byl jednatelem společnosti [jméno FO], který dne [datum] zemřel. Syn žalovaného v rámci policejního šetření uváděl, že poté co firmu prodal panu [jméno FO], se odstěhoval ke svému otci (žalovanému) do Sýkořic. Byl totiž v tíživé finanční situaci, ještě předtím mu ČEZ odpojil elektřinu. V době prodeje p. [jméno FO] byl objekt bez připojení k el.síti. K novému připojení a uzavření nové smlouvy na firmu PD [právnická osoba]. byla potřeba nájemní smlouva. Předmětný objekt tak syn žalovaného užíval prokazatelně do roku 2015, v období let 2015 -2019 bydlel [Jméno zainteresované osoby 0/0] (syn žalovaného) u žalovaného, trvale se do domu nastěhoval až v září 2019. Soud znovu opakuje, že v období od [datum] do [datum] nebyl evidován žádný smluvní vztah pro uvedené odběrné místo. Nelze tak jednoznačně uzavřít, kdo neoprávněně elektřinu v daném odběrném místě odebral. Syn žalovaného ukončil svůj pobyt v odběrném místě v souvislosti s prodejem své společnosti tj., max. ke dni [datum], byť již před tímto datem se odstěhoval k žalovanému. V době prodeje byla smlouva mezi ČEZ a společností syna žalovaného ukončena. I nadále citovaná společnost [právnická osoba] měla v odběrném místě sídlo, její jednatel však dne [datum] zemřel. Nebylo prokázáno, že by odběrné místo bylo užíváno jiným odběratelem, tj. společností PD [právnická osoba]. a to ani po řádném poučení soudem ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. Žalovaný tak byl výlučným vlastníkem v době, za kterou je neoprávněný odběr požadován, měl tedy povinnost ve smyslu ust. § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Již tak v době uzavření darovací smlouvy muselo být žalovanému, i nakonec jeho synovi [jméno FO] jako dárci, zřejmé, že zde není uzavřena smlouva o dodávkách elektrické energie, resp. že je z důvodu změny vlastnictví nutné tuto změnu alespoň nahlásit dodavateli elektrické energie. Už tehdy žalovaný mohl zjistit, že zde není existence žádné takové smlouvy na dodávky elektřiny. On však zůstal zcela pasivní v tomto směru, spoléhal se na svého syna. Nezajímal se ani o zabezpečení elektroměru v daném odběrném místě (viz jeho vyjádření v rámci šetření Policie ČR). V dopise žalobkyni žalovaný sám uvedl, že objekt dal do užívání svému synovi k podnikání.

23. Lze odkázat i např. na usnesení Nejvyššího soudu z [datum] sp. zn. [spisová značka], které shledalo správným názor odvolacího soudu, že„ jestliže není jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral, musí být za povinnou považována osoba, kterou s odběrným místem pojí relevantní vztah, a to je na prvním místě vztah věcný.“ (srov. rekapitulaci odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v bodě 2. usnesení Ústavního soudu z [datum] sp. zn. I. ÚS 2499/20). Shodně argumentoval i Ústavní soud např. v usnesení z [datum] sp. zn. IV. ÚS 2290/202:„ …stěžovatelka byla vlastnicí předmětného objektu, ve kterém došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie, a současně, ač nebylo vyvráceno její tvrzení, že v daném objektu byla jen při jeho koupi, nebyla zjištěna žádná další konkrétní osoba, která by v tomto objektu elektrickou energii neoprávněně odebírala.“ 24. Otázkou předpokladů náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a její výše se Nejvyšší soud opakovaně zabýval v rozhodnutích (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), ale i v novějších (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a v dalších). Totéž platí pro Ústavní soud. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je podle energetického zákona skutečně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, lhostejno zda v podobě úmyslu či nedbalosti. Je proto nerozhodné, kdo a jak zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace, o odpovědnost za výsledek.

25. Tato odpovědnost je v judikatuře pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu – energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení. Judikatura tak dovodila použití ustanovení občanského zákoníku pouze v otázkách, které energetický zákon neupravuje (odlišnou úpravou nevylučuje). Jde o vztah speciality zvláštního zákona (zde energetického) a subsidiarity obecného zákona (zde občanského zákoníku č. 89/2012 S., dále jen „o.z.“). K tomu lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Takto Nejvyšší soud ve věcech neoprávněného odběru dovodil např. možnost snížení škody z důvodu spoluzavinění poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

26. Ohledně výše škody dle ustálené judikatury platí, že vyhláška o měření elektřiny, která obsahuje metodu výpočtu škody za neoprávněně odebranou elektřinu, nesmí být aplikována mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu tak, aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné. Soud proto v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě této vyhlášky. Dospěje-li k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem, a to například z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele, je soud povinen v daném případě vyhlášku neaplikovat nebo ji aplikovat jen zčásti a ve zbytku postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy, případně obsah vyhlášky, za účelem určení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem podle kritérií obecné občanskoprávní úpravy náležitě modifikovat. Současně byl přijat závěr, že je to žalobce, kdo nese důkazní břemeno k prokázání, že výše škody podle vyhlášky o měření elektřiny neplní kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Pokud toto důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností (viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Výše škody a její výpočet je závislý na několika parametrech, a to na době neoprávněného odběru, na odebraném množství elektřiny za dané období a její ceně (jednotkové ceně za 1 kWh). Třetím parametrem je jednotková cena za 1 kWh neoprávněně odebrané elektřiny. Žalobkyně vycházela z ceny, kterou stanovil ERÚ ve svém cenovém rozhodnutí účinném v době zjištění neoprávněného odběru, tedy ke dni [datum] (tj. [částka]/kWh včetně DPH), tedy cena za neoprávněný odběr činí [částka]. Celková vypočtená spotřeba za předmětné období byla vyčíslena na 23,313 MWh. Ze zjištění Policie ČR bylo prokázáno, že na místě odběru byly zjištěny využívané spotřebiče (el.bojler, el.topení, jednotka topení, osvětlení, el.deska, el.trouba, digestoř, kombinovaná chladnička, myčka, sušička, pračka, vysavač, žehlička, wifi, 4xTV), na základě zdokumentování spotřebičů v domě, byl proveden výpočet z těchto spotřebičů týkající se množství neoprávněně odebrané elektřiny za předmětné období 23 313 kWh. K celkové výši škody žalovaný zásadní námitky neuplatnil. Zjištěné spotřebiče, jejichž spotřeba byla kalkulována, nebyly žalovaným nijak sporovány. Soud má za to, že byla dodržena metodika výpočtu obvyklého provozu a spotřeby, jde o škodu dostatečně zjištěnou „jinak“ než měřením podle § 9 odst. 1 vyhlášky. Kdyby tomu tak nebylo, musel by soud vycházet z fiktivní škody vypočtené na bázi tzv. technicky dosažitelné spotřeby podle způsobu neoprávněného připojení (výpočtem počtu fází, kapacity vodičů, doby atd. podle § 9 odst. 2 až 8 vyhlášky), což je nepoměrně vyšší hodnota, než žalobkyně po žalovaném touto žalobou požaduje. Soud s ohledem na shora popsaný způsob určení množství neoprávněně odebrané elektřiny neshledal důvod, aby se odchýlil od ceny stanovené za 1 kWh dle rozhodnutí ERÚ. Je třeba vzít v potaz, že elektrizační soustava je chráněným statkem strategického státního významu, jakož i to, že před neoprávněnými zásahy do ní prostřednictvím neoprávněných odběrů je nutno tuto soustavu chránit a potenciálně zasahující osoby odrazovat. Tento požadavek je odůvodněn i z hlediska charakteru elektrické energie coby přírodní síly obtížně ovladatelné; je totiž nutno vycházet z toho, že nepředvídatelný neoprávněný odběr elektřiny musí být, z hlediska stability sítě elektrizační soustavy, kompenzován okamžitým dodáváním „náhradní“ elektrické energie, kterou tak nelze obchodovat v předstihu, tedy za jiné, typicky nižší ceny, než v případě, že se tato energie musí opatřovat náhle, nepředvídatelně.

27. Soud vyhověl žalobě i co se týká nároku na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona a § 9 odst. 12 vyhlášky o měření elektřiny. Žalobkyně prokázala proplacení nákladů dodavatelům služeb, nakonec proplacení částky [částka] nebylo zpochybňováno a pokud jde o obsah a cenu těchto nákladů, považuje je soud za účelně vynaložené, žalobkyně si, s ohledem na četnost případů neoprávněných odběrů a náročnost evidence nákladů nezbytně vynakládaných ke každému jednotlivému případu, sjednala v rámci zakázkového řízení s třetí osobou smlouvu o poskytování služeb v oblasti neoprávněných odběrů v distribuční soustavě. Obsah poskytované služby je stanoven v článku 4 této smlouvy a současně si v této smlouvě strany sjednaly za službu kontroly odběrných míst, zjišťování a řešení neoprávněných odběrů v distribuční soustavě pevně stanovenou paušální nepřekročitelnou cenu, která odpovídá poskytované službě s přihlédnutím k ceně práce potřebné kvalifikace a k běžné výši materiálních a provozních výdajů pro zpracování každého případu neoprávněného odběru. Soud upozorňuje, že tyto činnosti nejsou předmětem podnikání žalobkyně, jejich externí dodávka je proto plně v souladu se zákonem. V daném případě byl proveden zásah na místě pracovníkem dne [datum], včetně dopravy, byla provedena dokumentace, odpojení, byla žádána asistence policie, realizována výpověď technika atd. Soud proto nemá pochybnost o celkové výši nákladů, podle ceníku, který žalobkyně jako nejnižší vysoutěžila. Žalobkyně také tyto náklady uhradila v době, kdy neměla a nemohla mít jistotu, že náhradu od škůdce skutečně obdrží. Lze tedy předpokládat, že se i žalobkyně snaží výši těchto nákladů omezovat na nezbytné minimum, jak stanoví zákon (na „prokazatelné nezbytně nutné náklady“), a to i pro případ, že se neoprávněný odběr vůbec na místě nezjistí 28. Soud současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z jednotlivých částek podle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z., když splatnost nároku je vázána na výzvu (fakturu) žalobkyně podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. K námitce promlčení ze strany žalovaného soud podotýká, že ji nepovažuje za důvodnou, neboť neoprávněný odběr byl zjištěn žalobkyní dne [datum], promlčecí doba dle § 629 odst. 1 o.z . trvá 3 roky, přičemž žaloba byla podána dne [datum], tj. v uvedené tříleté lhůtě.

30. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování, a to výslechem syna žalovaného [jméno FO], ceníky žalobkyně za roky 2017-2019, neboť je považoval za nadbytečné. Jak soud znovu opakuje nelze vycházet z ceníků žalobkyně „obvyklých“ pro domácnosti, neboť z hlediska charakteru elektrické energie coby přírodní síly obtížně ovladatelné; je totiž nutno vycházet z toho, že nepředvídatelný neoprávněný odběr elektřiny musí být, z hlediska stability sítě elektrizační soustavy, kompenzován okamžitým dodáváním „náhradní“ elektrické energie, kterou tak nelze obchodovat v předstihu, tedy za jiné, typicky nižší ceny, než v případě, že se tato energie musí opatřovat náhle, nepředvídatelně. Ohledně výpovědi syna žalovaného, neshledal soud jeho potřebu, když ten se podrobně k věci vyjádřil v rámci šetření Policie ČR, a soud provedl důkaz tímto spisem. Prováděním těchto důkazů by dle názoru soudu, docházelo pouze k dalším průtahům řízení. Soud považoval zjištěný skutkový stav za dostatečný.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle §6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), za 11 úkonů právní služby v celkové výši [částka] z tarifní hodnoty ve výši [částka] konkrétně sestávající z částky [částka] za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 AT (převzetí právního zastoupení a příprava, výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], písemná vyjádření ze dne [datum], [datum], , to vše včetně náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT za těchto 11 úkonů právní služby. Dále mu náleží i náhrada za ztrátu času v rozsahu 20 půlhodin ve výši [částka] v souvislosti s cestami ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, to vše s připočtením náhrady za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, což zástupkyně žalobkyně osvědčila osvědčením o plátci DPH, včetně cestovného v celkové výši [částka] a to za účast na jednání u Okresního soudu v [adresa] za pět cest na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], vždy při ujetí 130 km za 1 cestu ve výši 2x951 Kč + [částka]; 2x969 Kč, vždy při průměrné spotřebě dle doloženého technického průkazu vozidla zn. [jméno FO] rz: 1SE3670 - 4,8 l/100km; výše cestovného odpovídá jak počtu ujetých kilometrů v daném roce, cenám dle § 157 zák.č. 262/2006 Sb., zák.práce, v platném znění ve spojení s vyhl.č. 467/2022 Sb., č. 398/2023 Sb. Do nákladů žalobkyně je třeba započítat rovněž částku [částka], představující uhrazený soudní poplatek. Celkem tedy jde o částku ve výši [částka]. O povinnosti uhradit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně, rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jinému postupu nebyly ze strany soudu shledány podmínky.

Poučení