4 CO 48/2022 - 93

Rubrum

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Eustasie Rutarové a soudkyň JUDr. Lenky Dopitové a JUDr. Magdaleny Vinklerové ve věci žalobce: ; [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalovanému: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení rozhodčího nálezu o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2022 č. j. 83 C 55/2021-61 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 7.013,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. sporu [číslo] (odstavec I. výroku) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení 7.805 Kč (odstavec II. výroku).

2. Žalobce se zrušení rozhodčího nálezu domáhal z důvodů podle ust. § 31 písm. b), c) a e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ) a soud prvního stupně dospěl k závěru, že žádný z těchto důvodů dán není. Pokud jde o důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. b) ZRŘ, tedy že rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, soud prvního stupně uvedl, že důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. b) ZRŘ nebyl nalezen. Vycházel z toho, že v rámcové smlouvě uzavřené mezi účastníky [datum] prohlásil žalobce, že se seznámil s přílohami smlouvy, včetně přílohy [číslo] svým podpisem tedy stvrdil souhlas s obsahem rámcové smlouvy, souhlas se skutečností, že součástí smlouvy jsou přílohy vyjmenované v [anonymizováno] rámcové smlouvy, skutečnost, že před vlastním podpisem smlouvy se seznámil se všemi těmito přílohami, včetně přílohy [číslo] skutečnost, že si smlouvu přečetl, jejímu obsahu rozumí a na důkaz své pravé, svobodné a vážné vůle smlouvu podepsal. Obsah smlouvy tedy odporuje žalobním tvrzením, že projev vůle žalobce vyjádřený podpisem rámcové smlouvy je podpisem pouze rámcové smlouvy, nikoli jejích příloh, včetně přílohy [číslo]. Tvrzení o neplatnosti smlouvy pro omyl vzhledem k umístění rozhodčí doložky v příloze [číslo] nemůže obstát, neboť jestliže žalobce vyjádřil v rámcové smlouvě skutečnost, že se před podpisem smlouvy seznámil s obsahem smlouvy včetně příloh, jde o konkrétní a srozumitelně vyjádřený projev vůle žalobce a nelze dovodit neplatnost smlouvy s odkazem na § 39 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb.). Obsah smlouvy a příloh vyvrací tvrzení žalobce o tom, že při uzavírání smlouvy byl uveden omyl. V této souvislosti soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4895/2009 a konstatoval, že zákonný požadavek podle § 3 odst. 1 a 2 ZRŘ byl naplněn, rozhodčí doložka byla sjednána písemně jako součást smluvních podmínek tvořících smlouvu hlavní a žalobcem byla přijata způsobem, z něhož je zřejmý jeho souhlas. Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b) ZRŘ nebyl nalezen navzdory tomu, že námitku proti platnosti rozhodčí doložky žalobce uplatnil při prvém úkonu v rozhodčím řízení, který mu náležel, tedy při vyjádření k rozhodčí žalobě ze dne [datum].

3. Ani důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. c) ZRŘ není dle soudu prvního stupně dán. Žalobce tento důvod neuplatnil ve vyjádření k rozhodčí žalobě ze [datum], teprve v doplnění svého vyjádření z [datum] namítl, že [titul] [jméno] [příjmení] nesplňuje podmínky pro výkon rozhodce a je vyloučen z projednávání a rozhodnutí rozhodčí žaloby pro poměr k právnímu zástupci druhé procesní strany vzhledem k jejich společnému sídlu v téže budově a pro množství sporů, které stejný rozhodce rozhodoval k návrhu téhož žalovaného. Z ustanovení § 33 ZRŘ vyplývá, že soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu z důvodu podle § 31 písm. c), jestliže strana domáhající se zrušení rozhodčího nálezu tento důvod neuplatnila v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. Žalobce mohl stejný důvod uplatnit v prvním vyjádření k rozhodčí žalobě a neučinil tak. Z obsahu rozhodčího spisu je zřejmé, že rozhodce se v reakci na vznesenou námitku funkce rozhodce nevzdal, strany se nedohodly na jeho vyloučení a žádná z nich nepodala návrh na vyloučení rozhodce (§ 12 odst. 2 ZRŘ). Usnesením z [datum] rozhodce námitku vznesenou žalobcem o nedostatku pravomoci rozhodce zamítl. Pravomoc rozhodce projednat spor účastníků v rozhodčím řízení byla odvozena z rozhodčí smlouvy, mezi účastníky nešlo o spor mezi spotřebiteli a zápis rozhodce ad hoc do seznamu vedeného MS ČR nebyl nezbytný.

4. Rovněž není dán ani důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) ZRŘ. Tvrzení žalobce, že mu nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, vyvrací obsah rozhodčího spisu, z něhož vyplývá, že rozhodce žalobci doručil oznámení o převzetí funkce rozhodce rozhodčí žalobu, umožnil žalobci vyjádřit se k rozhodčí žalobě, doručil mu písemná vyjádření protistrany a umožnil mu podat závěrečný návrh. Odůvodnění svého nálezu rozhodce opřel o listinné důkazy. Tvrzení o úmyslu žalobce navrhnout důkaz výslechem svědků, příp. výslechem žalovaného a neprovedení těchto důkazů žalobní důvod podle § 31 písm. e) ZRŘ nezakládá. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 19 odst. 3 ZRŘ a § 20 odst. 1 ZRŘ a konstatoval, že z rozhodčí smlouvy plyne výslovné ujednání účastníků, že řízení před rozhodcem bude písemné. Strany se tedy výslovně dohodly jinak, než jak předpokládá ust. § 19 odst. 3 ZRŘ. Za této situace nelze rozhodci vytknout, že vycházel z listinných důkazů předložených procesními stranami. Z rozhodčího spisu nelze zjistit, že by účastníci neměli rovné postavení. Žalobní tvrzení o tom, že uplatnění nároků rozhodčí žalobou odporuje zásadám poctivého obchodního styku v souvislosti se ztrátou nároku žalobce na flotilovou slevu jako důvod ke zrušení rozhodčího nálezu neobstojí, neboť námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu musí být procesního charakteru a týkat se postupu rozhodce při projednání sporu, nikoli správnosti skutkových či právních závěrů (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2273/2007). Tvrzení, že rozhodčí nález zavazuje k plnění, které odporuje dobrým mravům, resp. že nárok uplatněný žalobou je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku jako důvod pro zrušení rozhodčího nálezu neobstojí (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2675/2007 a 33 Cdo 153/2013). Při rozhodování o zrušení rozhodčího nálezu soud není oprávněn přezkoumávat rozhodčí nález věcně, kontrola se může zaměřit jen na posouzení stěžejních otázek procesní povahy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2570/2007, nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3227/2007). Rozhodce odůvodnil závěry, pro které žalobě vyhověl. Výslovně odkázal na listinné důkazy, vypořádal se s námitkou promlčení žalobce. Rozhodčí nález tedy netrpí vadami procedurálního rázu a neobstojí námitka, že trpí vadami, které jej činí nepřezkoumatelným.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že rozhodčí nález rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] č. sporu [číslo] bude zrušen. Žalobce rozsudek soudu prvního stupně napadl v celém rozsahu a namítal, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl žalobcem navržený důkaz předchozí rámcovou smlouvou o zprostředkování pojištění a dále, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. d/ a g/ o. s. ř.). Navrhovaný důkaz měl vést ke zjištění, že žalovaný navázal s žalobcem vztah důvěry, kdy žalobce po bezproblémovém průběhu výše uvedené smlouvy nepředpokládal, že mu bude předložena k podpisu smlouva, v níž je nesystémově skryta rozhodčí doložka. Podle žalobce nemůže obstát argument soudu prvního stupně, že podnikatelé musí být při uzavírání smluv obezřetní a ostražití. Jakkoli je toto pravidlo správné, jsou nepochybně dány určité zákonné meze a hranice dané dobrými mravy. Soud prvního stupně zcela rezignoval na vyhodnocení souladu, event. nesouladu dobrých mravů a konkrétního postupu žalovaného při kontraktaci. Žalobce má za to, že jednání žalovaného lze označit jako podvodné, kdy skutečnou causou uzavření rámcové smlouvy bylo pro žalovaného založení smluvního vztahu jednostranně nevýhodného pro žalobce za současného vynětí eventuálních sporů z jurisdikce obecných soudů.

6. Žalobce shledává rozsudek soudu nepřezkoumatelným, neboť tento nerozvádí, proč dospěl k závěru, že uzavření rámcové smlouvy není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce poukazuje na to, že se již dříve dovolal neplatnosti rozhodčí doložky a za daných okolností je rozhodčí smlouva neplatná. Poukázal na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 135/2007 ze dne 26. 8. 2009, dle kterého platí, že smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků smlouvy úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. nebo podle ust. § 39 obč. zák. Podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ust. § 49a obč. zák., jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy. Žalobce se v této souvislosti odvolává na argumentaci uvedenou v žalobě. Soud prvního stupně zcela opomenul vzít v potaz umístění rozhodčí doložky v rámci ujednání, která obsahově nesouvisí se samotným předmětem smlouvy, prakticky v rámci slovního balastu. Předložení takového návrhu smlouvy nelze hodnotit jinak, než jako odporující dobrým mravům. Soud prvního stupně tedy po právní stránce nesprávně posoudil existenci zákonného důvodu dle § 31 písm. b) ZRŘ pro zrušení rozhodčího nálezu. Závěr soudu prvního stupně o tom, že rozhodčí doložka byla platně uzavřena, je nesprávný.

7. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Žalovaný nesouhlasí s námitkou žalobce, že rozsudek je nepřezkoumatelný, když soud neuvedl, proč uzavření rámcové smlouvy není v rozporu s dobrými mravy, neboť soud prvního stupně se v bodě 17 napadeného rozsudku podrobně zabýval tím, že žalobce podepsal ve smlouvě prohlášení, že se seznámil se všemi přílohami smlouvy, včetně přílohy [číslo] svým podpisem stvrdil souhlas s obsahem rámcové smlouvy, souhlas s tím, že součástí smlouvy jsou přílohy ve smlouvě vyjmenované, skutečnost, že se před podpisem smlouvy seznámil se všemi přílohami, které také obdržel a skutečnost, že smlouvu si přečetl, jejímu obsahu rozumí a na důkaz své vůle ji podepsal. Dále v odst. 18 odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvádí, že obsah rámcové smlouvy odporuje tvrzením žalobce, že projev vůle žalobce vyjádřený podpisem smlouvy je podpisem pouze rámcové smlouvy, nikoli jejích příloh, včetně přílohy [číslo]. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že rozhodčí doložka byla umístěna v rámci jednání, které obsahově nikterak nesouvisí s předmětem smlouvy, když tato byla umístěna v příloze [číslo] která obsahovala řadu ujednání důležitých pro smluvní vztah mezi účastníky, např. o zařazování nových vozidel do pojištění nebo jejich vyřazování, provádění fakturace, splatnosti faktur, proto je nepředstavitelné, že by žalobci skutečně obsah této přílohy nebyl znám. Pokud tomu tak skutečně bylo, je vinou žalobce, že si přílohu řádně nepřečetl. Platnost smluv však nelze zpochybnit tvrzením, že si jeden z účastníků smlouvy nepřečetl. Pokud žalobce argumentuje tím, že uzavření smlouvy bylo jednáním učiněným v rozporu s dobrými mravy, je to on, koho stíhá povinnost tvrzení, tedy povinnost vysvětlit, v čem konkrétně má tento tvrzený rozpor s dobrými mravy spočívat. Žalobce tak dosud neučinil a z jeho tvrzení vyplývá, že rozpor s dobrými mravy má spočívat v tom, že žalobce uzavřel smlouvu v omylu. Podle žalovaného však k žádnému omylu nedošlo ani dojít nemohlo, když z tvrzení žalobce vyplývá, že si snad žalobce pořádně smlouvu a její přílohy nepřečetl, což je v rozporu s jeho písemným prohlášením ve smlouvě.

8. Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti podle § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), d) a g) o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a posléze dospěl k závěru, že odvolání žalobce nelze vyhovět.

9. Z obsahu spisu vyplývá, že dne [datum] podal žalobce návrh na zrušení rozhodčího nálezu vydaného dne [datum] rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení] č. sporu [číslo], kterým byl žalobce zavázán k zaplacení [částka] s příslušenstvím a nákladů řízení žalovanému spojený s návrhem na odklad vykonatelnosti z důvodů podle ust. § 31 písm. b), c) a e) ZRŘ. Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu byl zamítnut.

10. K důvodu dle § 31 písm. b) ZRŘ žalobce tvrdil, že nikdy neuzavřel rozhodčí smlouvu, současně namítal její neplatnost tím, že podepsal smlouvu [číslo] ze dne [datum], neučinil ale žádný projev vůle, který by směřoval k uzavření rozhodčí smlouvy bez ohledu na to, že rozhodčí smlouva je součástí smlouvy ze dne [datum] jako příloha [číslo]. Další důvod neplatnosti spatřoval žalobce v tom, že rozhodčí doložka uvádí, že rozhodce bude rozhodovat podle Řádu a Pravidel Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Advokátní komoře České republiky, přičemž [titul] [příjmení] nebyl zapsán v seznamu rozhodců tohoto soudu, proto nemohl dle výše uvedených pravidel postupovat. Dále namítal neplatnost rozhodčí smlouvy pro omyl, neboť si nebyl vědom, že se v textu smlouvy a příloh rozhodčí smlouva nachází. Tvrdil, že o tom nebyl žalovaným informován a má za to, že omyl byl vyvolán žalovaným.

11. Pokud jde o důvod podle § 31 písm. c) ZRŘ, žalobce namítá, že [titul] [příjmení] je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, neboť jeho kancelář sídlí na stejné adrese jako advokátní kancelář zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] a rozhodce rozhodoval opakovaně ve větším počtu případů na základě žalob podávaných tímto advokátem. Má za to, že rozhodce byl v řízení záměrně po dobu tří let nečinný, čímž poškodil žalobce, neboť žalovaný se domáhal mimo jiné úroků z prodlení a plynutím času se výše těchto úroků zvýšila.

12. Dále uplatnil důvod dle § 31e ZRŘ, neboť rozhodce nevyhověl jeho návrhu na výslech svědků a nepoučil jej podle ust. § 118a o. s. ř.

13. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Rozhodčí doložka může být sjednána i v obchodních podmínkách, což žalovaný dovozuje z ust. § 273 odst. 1 obch. zák. Žalobce nepodal k soudu návrh na vyloučení rozhodce, čímž se zbavil možnosti nyní touto námitkou argumentovat. Navíc námitka podjatosti není důvodná, neboť rozhodce a právní zástupce žalovaného nesídlí na stejné adrese a skutečnost, že rozhodce řeší více sporů, jejichž účastníkem je žalovaný, bez dalšího důvodem pro jeho vyloučení není. Povinností rozhodce nebylo předvolat svědky ani poučovat žalobce dle ust. § 118a o. s. ř.

14. Soud prvního stupně provedl důkaz rozhodčím spisem zejména žalobou, rámcovou smlouvou [číslo] včetně přílohy [číslo] smluvní podmínky, verze [anonymizováno] [číslo], vyjádřením žalobce (v rozhodčím řízení žalovaného ze [datum]), jeho doplněním z [datum], vyjádřením rozhodce k námitce podjatosti, usnesením rozhodce z [datum] a rozhodčím nálezem ze dne [datum] č. sporu [číslo], z těchto důkazů učinil správná skutková zjištění, která odvolací soud pro účely svého rozhodování přejímá a pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje na odstavce 5 až 6 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

15. Žalobce navrhl provést důkaz první smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum] [číslo] tomuto důkaznímu návrhu soud prvního stupně nevyhověl, neboť jeho provedení není pro náležité zjištění skutkového stavu věci zapotřebí. Soud prvního stupně aplikoval ust. §§ 2, 3, 15, 31 a 33 ZRŘ a rozhodl, jak je již výše uvedeno.

16. Vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední povinnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolatelem namítány a vady uvedené v ust. § 229 odst. 1, 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají. Ani jiné vady řízení, k nimž by odvolací soud, pokud by je zjistil, musel přihlížet, jen kdyby mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), odvolací soud nezjistil.

17. Odvolací soud konstatuje, že důvodnou není námitka žalobce, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelným proto, že by soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí nerozvedl, proč dospěl k závěru, že uzavření rámcové smlouvy není v rozporu s dobrými mravy, neboť soud prvního stupně se v odstavcích 17 a 18 odůvodnění svého rozhodnutí touto otázkou zabývá a výslovně uvádí, že vyjádřil-li žalobce v rámcové smlouvě skutečnost, že se před podpisem této smlouvy seznámil s obsahem smlouvy včetně příloh, jde o konkrétní a srozumitelně vyjádřený projev vůle žalobce a nelze dovodit neplatnost smlouvy s odkazem na ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Otázku platnosti rozhodčí doložky soud prvního stupně posoudil zcela správně, přihlédl-li k tomu, že rozhodčí doložka byla součástí příloh rámcové smlouvy (není tedy pravdou, jak namítá žalobce v odvolání, že by soud prvního stupně opomenul vzít v potaz umístění rozhodčí doložky) a správně vycházel z toho, že jestliže smluvní podmínky obsahovaly rozhodčí doložku a obě strany s nimi vyslovily souhlas podpisem na smlouvě a podle výslovného ujednání tyto byly nedílnou součástí smlouvy, byla rozhodčí doložka platně uzavřena.

18. Odvolací soud k argumentaci žalobce použité v odvolání uvádí, že rozhodčí doložka nemůže být ani relativně neplatná podle ust. § 49a obč. zák., neboť skutečnost, že žalobce písemně prohlásil, že se seznámil se všemi přílohami smlouvy, ale ve skutečnosti tak neučinil, nelze považovat za omyl, který byl vyvolán žalovanou či o němž žalovaná mohla vědět. Judikát, na který žalobce odkazuje, tedy rozhodnutí NS sp. zn. 31 Cdo 135/2007 řeší situaci, kdy jednání účastníka smlouvy (příp. třetí osoby) při uzavírání smlouvy bylo kvalifikováno v trestním rozsudku jako jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Navíc toto rozhodnutí nelze aplikovat i z toho důvodu, že bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 34/09. Žalobce v tomto případě ani náznakem netvrdil nic, co by mohlo vést k otázce, zda žalovaný jednal při uzavírání smlouvy tak, že by jeho jednání bylo možné označit za podvodné.

19. Odvolací soud toliko doplňuje, že podle ust. § 273 odst. 1 obch. zák., které je třeba v tomto případě aplikovat vzhledem k přechodným ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - § 3028 odst. 3 tohoto zákona - neboť předmětná smlouva byla uzavřena v roce 2011, část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky, jež jsou stranám známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustálené judikatury (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 1998 sp. zn. 5 Cmo 318/97) pak obchodní podmínky, na které ve smyslu ust. § 273 odst. 1 obch. zák. smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu. V tomto případě žalobce vyjádřil souhlas s tím, že součástí smlouvy jsou přílohy ve smlouvě uvedené, tedy i příloha [číslo] prohlásil, že s obsahem příloh se seznámil. Součástí přílohy [číslo] byla rozhodčí doložka, která tak byla uzavřena platně. Není pravdou, že by jednání žalovaného bylo možno označit za podvodné, neboť je věcí žalobce, aby si předložený návrh smlouvy včetně příloh prostudoval.

20. Skutečnost, zda předchozí smlouva uzavřená mezi týmiž účastníky rozhodčí doložku obsahovala či nikoli, je pro posouzení platnosti rozhodčí doložky, na jejímž základě byl vydán příslušný rozhodčí nález, zcela irelevantní, proto soud prvního stupně nepochybil, neprovedl-li žalobcem navržený listinný důkaz první smlouvou uzavřenou mezi účastníky. Pokud se žalobce s návrhem smlouvy obsahujícím rozhodčí doložku neseznámil, jde tato skutečnost k jeho tíži, nikoli k tíži žalovaného, který právní předpisy nikterak neporušil, když navrhl žalovanému uzavření smlouvy, jejíž součástí byla rozhodčí doložka. Žalobce tak ani nemohl být uveden žalovaným v omyl, neboť z rámcové smlouvy a z přílohy [číslo] bylo zcela zřejmé, že případné spory vzniklé ze smlouvy jsou podřízeny rozhodčímu řízení.

21. Odvolací důvody podle ust. § 205 odst. 2 písm. c), d) a g) o. s. ř. uplatněné žalobcem nejsou dány ve vztahu k důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu, podle ust. § 31 písm. b) ZRŘ a posouzení ostatních důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu soudem, tedy důvodů podle ust. § 31 písm. c) a e) žalobce svým odvoláním nikterak nenapadá, proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. výroku ve věci samé podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. Jelikož soud prvního stupně rozhodl správně o nákladech řízení, když aplikoval ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšnému žalovanému tyto náklady ve správně vyčíslené výši přiznal, bylo jeho rozhodnutí potvrzeno i v odstavci II. výroku o nákladech řízení.

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení měl úspěch žalovaný, kterému s tímto řízením vznikly náklady v celkové výši 7.013,80 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 24. 11. 2022) a 1.500 Kč se dvěma režijními paušály a 300 Kč, náhradu ztráty času cestou zástupce žalovaného k jednání odvolacího soudu za 6 započatých půlhodin a 100 Kč a cestovné automobilem [anonymizováno], RZ [anonymizována dvě slova] z [obec] do [obec] a zpět, najeto celkem [anonymizováno] k , paušální náhrada 6 Kč km, celkem 1.128 Kč, průměrná spotřeba benzinu Natural 95 5,6 l /100 km při ceně 44,50 Kč l, celkem 468,50 Kč, včetně DPH 1.217,30 Kč.