4 T 42/2016

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne 31. ledna 2020 v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivy Říhové a přísedících JUDr. Zdeňka Morávka a Gabriely Nardelli takto: Podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku se ohledně obžalovaných MUDr. K K , MUDr. D R , L N a Ing. P D zrušuje výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013 - 33778 rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018 – 34 994 a znovu se rozhoduje tak, že: Obžalovaní 1) MUDr. K K narozena , trvale bytem , toho času ve výkonu trestu odnětí svobody, lékařka, 2) MUDr. P K , narozen , trvale bytem , toho času ve výkonu trestu odnětí svobody, lékař, 3) MUDr. D R , narozen , trvale bytem , toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Teplice, lékař, 4) MUDr. M H , narozen , trvale bytem , 5) Ing. M J , narozen , trvale bytem , adresa pro účely doručování , 6) Ing. P P , narozen , trvale bytem , generální ředitel společnosti METROSTAV, a. s., Koželužská 2246, Praha 8, IČ 000 14 915, 7) Ing. J A , narozen , trvale bytem , obchodního náměstek Divize 1 společnosti METROSTAV, a. s., Koželužská 2246, Praha 8, IČ 000 14 915, 8) L N narozena , státní příslušnici Slovenské republiky, trvale bytem , tohoto času ve výkonu trestu odnětí svobody, 9) Ing. P D , narozen , trvale bytem , tohoto času ve výkonu trestu odnětí svobody, 10) JIPE s. r. o., dříve FISA s. r. o., se sídlem Ctiborova 407, Kladno, IČ 475 41 733, 11) AVEZA s.r.o., dříve ERINYES, s.r.o., se sídlem Klimentská 1652/36, Praha 1, IČ 284 88 075, 12) Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci, se sídlem Mikuleckého 1308, Praha 4, IČ 186 29 628, 13) TENTON, s. r. o., se sídlem Mikuleckého 1308, Praha 4, IČ 242 96 597, 14) PURO-KLIMA, a. s., se sídlem Počernická 272/96, Praha 10, IČ 001 49 331, 15) HOSPIMED, spol. s r. o., se sídlem Malešická 2251/51, Praha 3, IČ 006 76 853, 16) METROSTAV, a. s., se sídlem Koželužská 2450/4, Praha 8, IČ 000 14 915 17) ML Compet, a. s., se sídlem Revoluční 655/1, Praha 1, IČ 276 27 136, jsou vinni, že 1) obžalované společnosti JIPE, s. r. o., a AVEZA s. r. o.: Ing. I S , nar. , jako jednatelka obviněné společnosti JIPE s.r.o., v té době s obchodní firmou FISA, s.r.o., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, dne 10. 1. 2012 v době kolem 9.00 hod. v prostorách obviněné společnosti na adrese Smečenská 117, Slaný – Kvíc předala MUDr. P K finanční hotovost ve výši 2.800.000,- Kč určenou pro něj a jeho tehdejší družku MUDr. K K , tehdy , na kterou se předtím rovným dílem složila s Ing. V K , nar. , členem představenstva společnosti POHL cz, a.s., Nádražní 25, Roztoky, IČ 256 06 468, a to jako odměnu za zajištění zadání veřejné zakázky „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60065065, jejímž zadavatelem byl Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ 708 91 095, společnosti POHL cz, a.s., která byla jako předem vybraný zhotovitel této veřejné zakázky v zadávacím řízení zvýhodněna a s níž zadavatel dne 10. 1. 2012 uzavřel příslušnou smlouvu o dílo s celkovou cenou ve výši 26.620.126,- Kč bez DPH, tedy 31.944.151,20 Kč s DPH. Dále dne 16. 1. 2012 v době kolem 13.00 hod. v ul. Revoluční 1 v Praze 1 v místě tehdejšího sídla obviněné společnosti AVEZA s.r.o., v té době s obchodní firmou ERINYES, s.r.o., která byla pořadatelem předmětného zadávacího řízení, předala L N , vystupující v pozici osoby fakticky řídící tuto obviněnou společnost a jednající v rámci její činnosti, finanční hotovost ve výši 200.000,- Kč, na kterou se předtím také rovným dílem složila s Ing. K , a to jako odměnu za ovlivnění předmětného zadávacího řízení ve prospěch společnosti POHL cz, a.s. Ing. S a L N takto jednaly v úmyslu opatřit společnosti POHL cz, a.s. prospěch spočívající mimo jiné v možnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku, přičemž vyčíslitelný čistý zisk společnosti POHL cz, a.s. z realizace zakázky byl po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši 19% nejméně 1.097.501,- Kč. Ing. S takto jednala také v úmyslu opatřit prospěch obviněné společnosti JIPE s.r.o., spočívající mimo jiné v realizaci subdodávek pro společnost POHL cz, a.s. 2) obžalované společnosti JIPE s. r. o., AVEZA s.r.o., Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci a TENTON, s. r. o.: Ing. I S , nar. , jako jednatelka obviněné společnosti JIPE s.r.o., v té době s obchodní firmou FISA, s.r.o., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, a Ing. P D , jako generální ředitel a člen představenstva obviněné společnosti Konstruktiva Branko, a.s., nyní v likvidaci (dále jen „Konstruktiva“), jednající v jejím zájmu a v rámci její činnosti, se v přesně nezjištěné době nejméně od 2. 2. do 14. 5. 2012 dohodli na společném poskytnutí finanční hotovosti v celkové výši 24 mil. Kč MUDr. K K , které uvedenou částku slíbili předat po podpisu příslušné smlouvy o dílo jako odměnu za zajištění zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce zámku Buštěhrad,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60062839, jejímž zadavatelem byl Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ 708 91 095, zadávané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění, obviněné společnosti Konstruktiva, která byla jako předem vybraný zhotovitel této veřejné zakázky v zadávacím řízení zvýhodněna a s níž zadavatel dne 28. 3. 2012 uzavřel příslušnou smlouvu o dílo s celkovou cenou ve výši 178.932.974,- Kč bez DPH, tedy 214.719.569,- Kč s DPH. MUDr. K nebyla v žádném zjevném formálním vztahu ke Středočeskému kraji jako zadavateli této veřejné zakázky, měla však silné osobní vazby na hejtmana a člena rady Středočeského kraje MUDr. D R jako zástupce zadavatele a díky nim měla přístup k informacím o průběhu zadávacího řízení a možnost jeho ovlivnění. Ing. S a Ing. D přitom věděli, že MUDr. K se o slíbenou a následně poskytnutou finanční hotovost bude dále dělit s MUDr. P K , který měl obdobné osobní vazby na MUDr. R jako ona, a také s MUDr. R , který sám předkládal orgánům Středočeského kraje materiály vztahující se k zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem jejího financování. Dne 14. 5. 2012 Ing. S a Ing. D v době kolem 14.00 hod. v kanceláři ředitelky Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, společně předali MUDr. K finanční hotovost ve výši 14.000.000,- Kč jako první splátku slíbené odměny v celkové výši 24.000.000,- Kč, tuto finanční hotovost pak MUDr. K a MUDr. K převezli do místa svého bydliště v , kde ji rozdělili a následně dle předchozí dohody z ní téhož dne v 19.00 hod. předali podíl ve výši 7.000.000,- Kč MUDr. R , přičemž bezprostředně poté byli zadrženi Policií ČR a k předání zbylé části slíbené odměny již nedošlo. Dále v přesně nezjištěné době v lednu 2012 Ing. S a Ing. D slíbili L N , vystupující v pozici osoby fakticky řídící obviněnou společnost AVEZA s.r.o., v té době s obchodní firmou ERINYES, s.r.o., která byla pořadatelem předmětného zadávacího řízení, a jednající v rámci její činnosti, odměnu ve formě finančního plnění za ovlivnění předmětného zadávacího řízení ve prospěch obviněné společnosti Konstruktiva, kterou po nich L N požadovala a jejíž konečnou výši upřesnila dne 12. 1. 2012 sama L N prostřednictvím kódované krátké textové zprávy zaslané Ing. S na částku ve výši 400.000,- Kč v hotovosti. V průběhu samotného zadávacího řízení ohledně předmětné veřejné zakázky se pak Ing. D a Ing. T M , nar. , obchodní ředitel obviněné společnosti Konstruktiva, také jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, dohodli s dalšími zájemci o tuto veřejnou zakázku, a to společnostmi MORAVOSTAV Brno, a.s. stavební společnost, IČ 463 47 542, S u b t e r r a a.s., IČ 453 09 612, PSG-International a.s. IČ 136 94 341 a BAK stavební společnost, a.s., IČ 284 02 758, že nabídky těchto zájemců budou zpracovány a podány s vyššími nabídkovými cenami, než bude nabídková cena obviněné společnosti Konstruktiva, a to s úmyslem získat tuto veřejnou zakázku pro obviněnou společnost Konstruktiva za cenu vyšší, než která by vzešla z řádného zadávacího řízení. Na základě této dohody připravili v období leden až únor 2012 nabídky do zadávacího řízení nejen za obviněnou společnost Konstruktiva, ale i za ostatní čtyři výše uvedené zájemce, respektive při zpracování nabídek těchto zájemců jednali v součinnosti s nimi tak, aby nabídka obviněné společnosti Konstruktiva byla vybrána jako nejvýhodnější, takže se účast těchto dalších zájemců stala čistě formální a byl tak zcela popřen smysl zadávacího řízení. Takto připravené nabídky zájemci ve stanoveném termínu do 7. 2. 2012 skutečně odevzdali a následně dne 1. 3. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nabídky obviněné společnosti Konstruktiva jako nejvýhodnější, přičemž její nabídková cena byla v důsledku zvýhodnění této společnosti v zadávacím řízení a výše popsané dohody mezi zájemci vyšší oproti ceně obvyklé, respektive oproti ceně, která by ze zadávacího řízení měla vzejít, pokud by jeho průběh nebyl ovlivněn, nejméně o částku ve výši 16.242.512,- Kč. Ing. D a Ing. M přitom od počátku věděli, že jednou z nezbytných podmínek pro případné schválení a uvolnění čerpání dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z rozpočtu Evropské unie, z něhož měla být realizace předmětné zakázky v rámci registrovaného projektu č. CZ.1.15/2.2.00/3a.01491 s názvem „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ s předpokládanou výší dotace 150 111 929,50 Kč hrazena, je předložení kompletní dokumentace o průběhu popsaným způsobem zmanipulovaného zadávacího řízení, včetně nabídky obviněné společnosti Konstruktiva a nabídek ostatních uchazečů, Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy ke schválení financování veřejné zakázky, což zadavatel skutečně nejpozději dne 28. 3. 2012 po skončení zadávacího řízení učinil. Ing. S , Ing. D , Ing. M a L N takto jednali v úmyslu opatřit obviněné společnosti Konstruktiva prospěch spočívající v možnosti realizace předmětné veřejné zakázky, přičemž vyčíslitelný čistý zisk obviněné společnosti Konstruktiva z realizace zakázky by po zohlednění daně z příjmů právnických osob ve výši 19 % byl nejméně 9.410.758,- Kč, a Ing. S takto jednala také v úmyslu opatřit obviněné společnosti JIPE prospěch spočívající mimo jiné ve slíbené realizaci subdodávek v rámci předmětné zakázky pro obviněnou společnost Konstruktiva. Ing. D a Ing. M také počítali s tím, že při realizaci předmětné veřejné zakázky by v důsledku popsaného zvýhodnění obviněné společnosti Konstruktiva vznikla Středočeskému kraji jako jejímu zadavateli škoda ve výši nejméně 16 242 512,- Kč, odpovídající rozdílu mezi cenou obvyklou a cenou dle uzavřené smlouvy o dílo, a současně věděli, že popsaným jednáním by na základě nepravdivých podkladů předložených při žádosti o schválení dotace, konkrétně kompletní dokumentace k zadávacímu řízení, které bylo ovlivněno výše popsaným způsobem, v případě uzavření smlouvy o dotaci a jejího následného poskytnutí byly nesprávně vyčerpány a použity finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši 150 111 929,50 Kč. K realizaci této veřejné zakázky na základě popsaného zadávacího řízení však již nedošlo z důvodu zadržení MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. D , Ing. S a L N Policií ČR. 3) obžalované společnost PURO-KLIMA, a. s.: Ing. M J jako místopředseda představenstva obviněné společnosti PURO-KLIMA, a.s., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, dne 26. 3. 2012 v době kolem 20.00 hod. v obchodním centru Metropole Zličín v Praze předal MUDr. P K finanční hotovost ve výši 2.000.000,- Kč jako odměnu za zajištění zadání veřejné zakázky „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno a.s.,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 102207, jejímž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, IČ 272 56 537, obviněné společnosti PUROKLIMA, a.s., která byla jako předem vybraný dodavatel této veřejné zakázky v příslušném zadávacím řízení zvýhodněna a s níž dne 28. 2. 2012 zadavatel uzavřel smlouvu kupní s celkovou cenou ve výši 21.549.123,- Kč bez DPH, tedy 25.370.013,90 Kč s DPH. MUDr. K byl zaměstnancem Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, jako zadavatele této veřejné zakázky a měl přístup k informacím o průběhu zadávacího řízení a možnost jeho ovlivnění, přičemž Ing. J věděl, že MUDr. K se o předanou finanční hotovost bude dále dělit nejméně s MUDr. K K , ředitelkou zadavatele předmětné zakázky. Ing. J takto jednal v úmyslu opatřit obviněné společnosti PURO-KLIMA, a.s. prospěch spočívající v získání předmětné zakázky a tím mimo jiné ve faktickém upevnění jejího obchodního postavení na příslušném trhu a u zadavatele předmětné zakázky. 4) obžalované společnost HOSPIMED, spol. s r.o.: MUDr. J Ř , nar. , jako jednatel obviněné společnosti HOSPIMED, spol. s r.o., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, dne 10. 2. 2012 v době kolem 12.00 hod. v restauraci Ambiente Pizza Nuova, umístěné v 1. patře budovy v ul. Revoluční 1 v Praze 1, předal MUDr. P K finanční hotovost ve výši nejméně 8.000.000,- Kč, která byla částečně v bankovkách měny Kč a částečně měny EUR, a to jako odměnu za zajištění zadání veřejných zakázek „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje Nemocnici Kutná Hora,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 101079 a „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – Oblastní nemocnice Kolín, a.s.“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60065707, jejichž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Žižkova 146, Kolín, IČ 272 56 391, obviněné společnosti HOSPIMED, spol. s r.o., která byla jako předem vybraný dodavatel obou těchto veřejných zakázek v zadávacích řízeních zvýhodněna a s níž zadavatel ve dnech 29. 12. 2011 a 27. 12. 2011 uzavřel příslušné kupní smlouvy s cenami ve výši 12.677.260,- Kč bez DPH, tedy 14.314.948,- Kč s DPH, a ve výši 117.428.670,- Kč bez DPH, tedy 130.580.297,- Kč s DPH. MUDr. K byl zaměstnancem Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje jako zadavatele těchto veřejných zakázek a měl silné osobní vazby na hejtmana a člena rady Středočeského kraje MUDr. D R jako zástupce jediného akcionáře zadavatele, a díky nim měl přístup k informacím o průběhu zadávacích řízení a možnost jejich ovlivnění, a MUDr. Ř věděl, že MUDr. K se o předanou finanční hotovost bude dále dělit nejméně s MUDr. K K , ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, jako zástupkyní osoby řídící Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje na základě ovládací smlouvy uzavřené mezi těmito nemocnicemi. MUDr. Ř takto jednal v úmyslu opatřit obviněné společnosti HOSPIMED, spol. s r.o. prospěch spočívající mimo jiné v možnosti realizace předmětných veřejných zakázek, přičemž vyčíslitelný čistý zisk obviněné společnosti z realizace těchto zakázek po zohlednění daně z příjmů právnických osob ve výši 19 % byl nejméně 3.381.847,55 Kč. 5) obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , MUDr. H a Ing. J : Obž. Ing. M J dne 16. 2. 2012 v době kolem 18.00 hod. v Praze na nádvoří mezi budovou Národního divadla a Novou scénou předal obž. MUDr. P K finanční hotovost ve výši nejméně 3.340.000,- Kč jako zálohu z v přesně nezjištěné době slíbené odměny v celkové výši nejméně 6.720.000,- Kč za zadání veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60064516, jejímž zadavatelem bylo Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, dnes s názvem Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, příspěvková organizace, Vančurova 1544, Kladno, IČ 750 30 926, společnosti FD Servis Praha, s.r.o., Kuří 26, Říčany u Prahy, IČ 257 10 427 jako vítězi předmětného zadávacího řízení, s níž dne 23. 1. 2012 zadavatel zastoupený ředitelem obž. MUDr. M H uzavřel smlouvu kupní, jejímž předmětem bylo dodání 48 ks sanitních automobilů, se sjednanou kupní cenou 110.351.904,- bez DPH, tedy 132.062.188,80 Kč s DPH. Obž. Ing. J takto jednal s vědomím, že obž. MUDr. K se o uvedenou odměnu bude dále dělit nejméně s obviněnou MUDr. K K , tehdy P . Obž. MUDr. K tuto zálohu ze slíbené odměny převzal po předchozí dohodě s obviněnou MUDr. K , která mu také poradila, kde a jak převzetí odměny uskutečnit, a také s obviněnými MUDr. H a MUDr. R , který jako hejtman a člen rady Středočeského kraje, tedy jako zástupce zřizovatele zadavatele předmětné veřejné zakázky, schvaloval materiály předkládané Radě Středočeského kraje, vztahující se k této zakázce, včetně jejího financování z rozpočtu Středočeského kraje. Společně s obž. MUDr. K , která na něho v době, kdy finanční prostředky přebíral od obž. Ing. J , čekala poblíž v motorovém vozidle, je poté převezl do místa jejich společného bydliště v ul. , kde obvinění MUDr. K a MUDr. K podle předchozí dohody provedli jejich dělení tak, že částku ve výši 1.120.000,- Kč připravili pro obž. MUDr. R , částku 740.000,- Kč pro obž. MUDr. H a zbytek si rozdělili mezi sebou rovným dílem. Následně dne 16. 2. 2012 v době kolem 20.30 hod. v ul. podle předchozí dohody předal obž. MUDr. K podíl z uvedené odměny ve výši 1.120.000,- Kč obž. MUDr. R a dne 21. 2. 2012 v 10.00 hod. na stejném místě předal podíl ve výši 740.000,- Kč obv. MUDr. H , přičemž již nebylo zjištěno, zda a kdy později došlo k předání zbylé části slíbené odměny obviněným Ing. J obviněnému MUDr. K , z níž měli nejméně obvinění MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R každý dostat třetinu. 6) obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. P , Ing. A a M , a. s.: Obž. Ing. J A , obchodní náměstek Divize 1 obviněné společnosti METROSTAV, a.s., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, na základě plných mocí ze dnů 15. 12. 2011 a 14. 2. 2012 oprávněný za společnost jednat ve věci dále uvedeného zadávacího řízení, poté, co dne 7. 2. 2012 byli vybraní zájemci vyzváni k podání nabídek v rámci zadávacího řízení na zhotovitele veřejné zakázky „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje,“ zveřejněné v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 103101, jejímž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, zadávané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění, která měla být zčásti hrazena z dotace Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z rozpočtu Evropské unie v rámci registrovaného projektu č. CZ.1.15/3.2.00/62.01252, připravil sám nebo společně s neustanovenými zaměstnanci obviněné společnosti nabídku do uvedeného zadávacího řízení za obviněnou společnost METROSTAV, a.s., a zároveň spolupracoval na přípravě jejich nabídek do téhož zadávacího řízení s ostatními zájemci, společnostmi GEMO OLOMOUC, spol. s r.o., IČ 136 42 464, OHL ŽS, a.s, IČ 463 42 796, IMOS Brno, a.s., IČ 253 22 257 a MOTA–ENGIL CENTRAL EUROPE Česká republika, a.s., IČ 251 38 189, nebo měl přinejmenším informace o obsahu jejich nabídek, a to se záměrem, aby nabídka obviněné společnosti METROSTAV, a.s. byla vybrána jako nejvýhodnější s tím, že její celková nabídková cena bude oproti nabídkovým cenám ostatních zájemců sice nejnižší, přesto však vyšší oproti ceně obvyklé, respektive oproti ceně, která by ze zadávacího řízení měla vzejít, pokud by jeho průběh nebyl spoluprací mezi zájemci ovlivněn, tedy účast dalších zájemců v zadávacím řízení byla čistě formální a byl tak popřen jeho smysl, a takto připravené nabídky poté zájemci ve stanoveném termínu do 5. 3. 2012 skutečně odevzdali. Následně dne 4. 4. 2012 zadavatel rozhodl o výběru nabídky obviněné společnosti METROSTAV, a.s. s nabídkovou cenou 98.493.153,- Kč bez DPH, tedy 118.191.784,- Kč s DPH, jako nejvýhodnější a dne 11. 5. 2012 s obviněnou společností uzavřel smlouvu o dílo, přičemž sjednaná cena díla byla v důsledku výše popsané spolupráce mezi zájemci vyšší oproti ceně odpovídající cenám ÚRS k 28. 2. 2012, resp. cenové hladině obvyklé a přiměřené v případech, které katalog ÚSR neobsahuje, a které byly převzaty od společnosti SATER-PROJEKT, s. r. o., která zpracovávala položkový rozpočet stavby, jenž byl součástí projektové dokumentace pro výběr zhotovitele, nejméně o 865 444 Kč. Po skončení zadávacího řízení byla kompletní dokumentace o jeho průběhu včetně nabídky obviněné společnosti METROSTAV, a.s. a nabídek ostatních uchazečů zadavatelem předložena v období od 21. 3. do 18. 4. 2012 Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy jako poskytovateli dotace ke schválení financování veřejné zakázky, s čímž byl obviněný Ing. A od počátku srozuměn a věděl, že předložení této dokumentace je jednou z nezbytných podmínek pro uvolnění čerpání dotace podle smlouvy o poskytnutí dotace č. S/0160/RRSC/2011, uzavřené dne 25. 1. 2012 mezi zadavatelem a poskytovatelem dotace. O popsané spolupráci mezi zájemci nejpozději od února 2012 věděla a byla s ní srozuměna obž. MUDr. K K , tehdy P , ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje jako osoby ovládající Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje, fakticky vystupující a jednající za zadavatele této veřejné zakázky, které obž. Ing. P P , generální ředitel a člen představenstva obž. společnosti METROSTAV, a.s., jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, nejpozději dne 28. 2. 2012 v Praze a dále opakovaně nejméně ve dnech 16. 3. a 26. 4. 2012 v Kladně při osobních jednáních slíbil poskytnutí finanční hotovosti ve výši nejméně 10.000.000,- Kč jako odměny za zadání výše uvedené veřejné zakázky obviněné společnosti METROSTAV, a.s. jako jejímu předem vybranému zhotoviteli, a obž. MUDr. K s tímto slíbeným plněním souhlasila. Obž. MUDr. K se poté nejpozději dne 29. 2. 2012 v domě v ul. dohodla se svým tehdejším druhem obž. MUDr. P K , zaměstnancem Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, také fakticky vystupujícím a jednajícím za zadavatele této veřejné zakázky, s nímž i později popsaný slib úplatku dále projednávala, a s obž. MUDr. Da R , hejtmanem a členem rady Středočeského kraje jako jediného akcionáře zadavatele, který schvaloval a předkládal orgánům Středočeského kraje materiály vztahující se k zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem jejího financování, a jako předseda Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, tedy jako zástupce poskytovatele dotace, také podepsal výše uvedenou smlouvu o poskytnutí dotace, že si finanční hotovost slíbenou obž. Ing. P mezi sebou rozdělí tak, že nejméně 4.000.000,- Kč obdrží společně obvinění MUDr. K a MUDr. K a 6.000.000,- Kč obdrží obž. MUDr. R . Podle dohody obž. Ing. P s obž. MUDr. K měla být slíbená odměna splatná nejpozději do jednoho měsíce od podpisu smlouvy o dílo mezi zadavatelem a obviněnou společností METROSTAV, a.s., přičemž obž. Ing. P následně sám určil den a místo předání popsané odměny prostřednictvím kódované krátké textové zprávy zaslané dne 14. 5. 2012 obž. MUDr. K na den 18. 5. 2012 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s., nemocnici Středočeského kraje, k čemuž však již nedošlo z důvodu zadržení obviněných MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R Policií ČR při páchání jiné trestné činnosti. Obvinění Ing. A a Ing. P takto jednali v úmyslu získat pro obviněnou společnost METROSTAV, a.s. prospěch spočívající v možnosti realizace předmětné veřejné zakázky a v budoucím vyčíslitelném čistém zisku z ní ve výši nejméně 7.939.875,- Kč po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši 19%. Obviněný Ing. A současně věděl a počítal s tím, že popsaným jednáním by byly na základě nepravdivých podkladů předložených při žádosti o schválení financování této veřejné zakázky, konkrétně kompletní dokumentace k zadávacímu řízení, které bylo ovlivněno výše popsaným způsobem, v případě čerpání dotace nesprávně použity finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši nejméně 90.452.716,- Kč,- Kč, avšak k realizaci této veřejné zakázky na základě popsaného zadávacího řízení již nedošlo. 7. a) obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , L N a Ing. D : Obž. MUDr. K K , tehdy P , ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje jako osoby ovládající Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., nemocnici Středočeského kraje, a fakticky vystupující a jednající také za druhou uvedenou nemocnici, se v přesně nezjištěné době od prosince 2011, nejpozději však dne 11. 1. 2012 v Kladně domluvila s obž. Ing. P D , generálním ředitelem a členem představenstva společnosti Konstruktiva, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výběr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého,“ jejímž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, V. Klementa 147, Mladá Boleslav, IČ 272 56 456, zadávanou v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění, zvýhodní společnost Konstruktiva tak, aby tuto veřejnou zakázku mohla realizovat, a to tím, že obv. Ing. D umožní podílet se na přípravě zadávacích podmínek a kvalifikační dokumentace v rámci předmětného zadávacího řízení ve prospěch společnosti Konstruktiva a zajistí mu další informace o průběhu zadávacího řízení, a to za poskytnutí odměny ve formě finanční hotovosti ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny předmětné zakázky, určené pro obviněné MUDr. K , MUDr. P K a MUDr. D R , hejtmana a člena rady Středočeského kraje. Obviněná MUDr. K celé jednání organizovala a řídila a obž. MUDr. R byl o této její činnosti od počátku informován a souhlasil s ní, utvrzováním obviněné MUDr. K přispíval ke spáchání trestné činnosti a současně ze své pozice hejtmana a člena rady Středočeského kraje sám schvaloval veškeré materiály týkající se této veřejné zakázky, předkládané Radě Středočeského kraje jako výkonnému orgánu jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady zadavatele, a též Radě Středočeského kraje sám předkládal materiály související s navrhovaným způsobem financování této veřejné zakázky. Poté, co se obž. MUDr. K takto dohodla s obž. Ing. D , kontaktovala nejpozději v lednu 2012 obž. L N , členku představenstva společnosti ML Compet, a.s., pověřené zadavatelem pořádáním uvedeného zadávacího řízení, která byla nejpozději od této chvíle s dohodou obviněných MUDr. K a Ing. D o ovlivnění předmětného zadávacího řízení seznámena a souhlasila s ní. Obž. N následně v Praze na pokyn obv. MUDr. K zajistila výhodnější podmínky v předmětném zadávacím řízení společnosti Konstruktiva a s ní spolupracujícím dodavatelům na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. Ing. D umožnila přímo se podílet na podobě kvalifikační dokumentace a zadávacích podmínek a následně mu poskytla veškeré informace o průběhu zadávacího řízení, například o jménech přihlášených zájemců a o podaných námitkách a jejich obsahu. Tyto výhodnější podmínky společnosti Konstruktiva zajistila obž. N zejména tím, že zahrnula do výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace v rámci předmětné veřejné zakázky podmínky k samotné účasti v zadávacím řízení ve formě profesních kvalifikačních předpokladů uchazečů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti a kritéria pro omezení počtu zájemců a způsob jejich hodnocení, které připravil a obž. N předal obž. Ing. D , a které vyhovovaly zejména společnosti Konstruktiva a dalším dodavatelům, se kterými jednala tato společnost při zadání této veřejné zakázky po předchozí dohodě, a to přinejmenším společnosti METROSTAV, a.s., IČ 000 14 915, přičemž účelem takto stanovených kvalifikačních předpokladů bylo, aby je ideálně splňovala pouze společnost Konstruktiva a dodavatelé jednající s ní ve shodě, a byl tak omezen počet potencionálních uchazečů, čímž byl zcela popřen smysl zadávacího řízení. Za takto zajištěné výhodnější podmínky pro společnost Konstruktiva v předmětném zadávacím řízení obž. Ing. D již dne 23. 12. 2011 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s., nemocnici Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, v kanceláři užívané obv. MUDr. K v budově G v 1. patře, slíbil obž. MUDr. K poskytnutí odměny ve formě finanční hotovosti ve výši 27.000.000,- Kč, splatné nejpozději do jednoho měsíce po zadání veřejné zakázky, tedy po podpisu smlouvy o dílo, výši této odměny a slib jejího poskytnutí si dále vzájemně potvrzovali až do května 2012, konkrétně nejméně ve dnech 9. 1. a 11. 1. 2012 v Kladně, přičemž obv. Ing. D věděl, že se obž. MUDr. K o tuto odměnu bude dělit s obviněnými MUDr. K a MUDr. R . Obž. MUDr. K zároveň popsaný způsob zvýhodnění společnosti Konstruktiva v rámci předmětného zadávacího řízení a také požadavek na odměnu za toto zvýhodnění ve formě finanční hotovosti od obž. Ing. D průběžně projednávala se svým tehdejším druhem obž. MUDr. K , kterým byl také zaměstnancem Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, a to například v rámci jejich rozhovorů v kanceláři obž. MUDr. K ve dnech 23. 12. 2011, 23. 1. a 27. 2. 2012 a v domě v ul. dne 16. 2. 2012, kdy ho obviněná MUDr. K informovala o zrušení původního zadávacího řízení na předmětnou zakázku a on jí přislíbil pomoc s přípravou příslušných materiálů, a také s obž. MUDr. R , zejména v rámci jejich rozhovoru v dne 14. 3. 2012, kdy spolu projednávali úplatek slíbený obž. Ing. D , ale také ve dnech 2. 4., 3. 5. a 14. 5. 2012. K zadání veřejné zakázky a k předání slíbené odměny však již nedošlo z důvodu zadržení obviněných MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. D a L N Policií ČR při páchání jiné trestné činnosti a následného zrušení zadávacího řízení zadavatelem. 7. b) obžalovaní Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci, TENTON, s. r. o., a ML Compet, a. s.: MUDr. K K , tehdy P , ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje jako osoby ovládající Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., nemocnici Středočeského kraje, a fakticky vystupující a jednající také za druhou uvedenou nemocnici, se nejpozději dne 11. 1. 2012 v Kladně domluvila s Ing. P D , generálním ředitelem a členem představenstva obviněné společnosti Konstruktiva, jednajícím v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výběr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého,“ jejímž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, V. Klementa 147, Mladá Boleslav, IČ 272 56 456, zadávanou v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění, zvýhodní obviněnou společnost Konstruktiva tak, aby tuto veřejnou zakázku mohla realizovat, a to tím, že Ing. D umožní podílet se na přípravě zadávacích podmínek a kvalifikační dokumentace v rámci předmětného zadávacího řízení ve prospěch obviněné společnosti Konstruktiva a zajistí mu další informace o průběhu zadávacího řízení, a to za poskytnutí odměny ve formě finanční hotovosti ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny předmětné zakázky, určené pro MUDr. K , MUDr. P K a MUDr. D R , hejtmana a člena rady Středočeského kraje, který sám schvaloval veškeré materiály týkající se této veřejné zakázky, předkládané Radě Středočeského kraje jako výkonnému orgánu jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady zadavatele, a též Radě Středočeského kraje sám předkládal materiály související s navrhovaným způsobem financování této veřejné zakázky. Poté, co se MUDr. K takto dohodla s Ing. D , kontaktovala nejpozději v lednu 2012 L N , členku představenstva obviněné společnosti ML Compet, a.s., pověřené zadavatelem pořádáním uvedeného zadávacího řízení, jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, která byla nejpozději od této chvíle s dohodou MUDr. K a Ing. D o ovlivnění předmětného zadávacího řízení seznámena a souhlasila s ní. L N následně v Praze na pokyn MUDr. K zajistila výhodnější podmínky v předmětném zadávacím řízení obviněné společnosti Konstruktiva a s ní spolupracujícím dodavatelům na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že Ing. D umožnila přímo se podílet na podobě kvalifikační dokumentace a zadávacích podmínek a následně mu poskytla veškeré informace o průběhu zadávacího řízení, například o jménech přihlášených zájemců a o podaných námitkách a jejich obsahu. Tyto výhodnější podmínky obviněné společnosti Konstruktiva zajistila L N zejména tím, že zahrnula do výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace v rámci předmětné veřejné zakázky podmínky k samotné účasti v zadávacím řízení ve formě profesních kvalifikačních předpokladů uchazečů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti a kritéria pro omezení počtu zájemců a způsob jejich hodnocení, které připravil a L N předal Ing. D , a které vyhovovaly zejména obviněné společnosti Konstruktiva a dalším dodavatelům, se kterými jednala tato obviněná společnost při zadání této veřejné zakázky po předchozí dohodě, a to přinejmenším společnosti METROSTAV, a.s., IČ 000 14 915, přičemž účelem takto stanovených kvalifikačních předpokladů bylo, aby je ideálně splňovala pouze obviněná společnost Konstruktiva a dodavatelé jednající s ní ve shodě a byl tak omezen počet potencionálních uchazečů, čímž byl zcela popřen smysl zadávacího řízení. Za takto zajištěné výhodnější podmínky pro obviněnou společnost Konstruktiva v předmětném zadávacím řízení Ing. D dne 9. 1. 2012 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s., nemocnici Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, v kanceláři užívané MUDr. K v budově G v 1. patře, potvrdil MUDr. K již dříve jím slíbené poskytnutí odměny ve formě finanční hotovosti ve výši 27.000.000,- Kč, splatné nejpozději do jednoho měsíce po zadání veřejné zakázky, tedy po podpisu smlouvy o dílo, jejíž výši a slib poskytnutí si dále vzájemně potvrzovali až do května 2012, konkrétně nejméně dne 11. 1. 2012 v Kladně, přičemž Ing. D věděl, že se MUDr. K o tuto odměnu bude dělit s MUDr. K a MUDr. R . K zadání veřejné zakázky a k předání slíbené odměny však již nedošlo z důvodu zadržení MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. D a L N Policií ČR při páchání jiné trestné činnosti a následného zrušení zadávacího řízení zadavatelem. 8) obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. P , Ing. A , L N , METROSTAV, a. s., a ML Compet, a.s.: Obž. MUDr. K K , tehdy P , ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, se v přesně nezjištěné době, nejpozději však v únoru roku 2012, domluvila s obž. Ing. J A , obchodním náměstkem Divize 1 obviněné společnosti METROSTAV, a.s., jednajícím v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce bloku C2 - součást akce Generel nemocnice Kladno,“ zveřejněnou v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 212617 dne 2. 4. 2012, jejímž zadavatelem byla Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, IČ 272 565 37, zadávanou v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění, zvýhodní obviněnou společnost METROSTAV, a.s. tak, aby tuto veřejnou zakázku mohla realizovat, a to tím, že obž. Ing. A umožní podílet se na přípravě zadávacích podmínek a kvalifikační dokumentace v rámci předmětného zadávacího řízení ve prospěch této obviněné společnosti. Poté, co se obž. MUDr. K takto dohodla s obž. Ing. A , kontaktovala nejpozději v březnu 2012 obž. L N , členku představenstva obviněné společnosti ML Compet, a.s., pověřené zadavatelem pořádáním uvedeného zadávacího řízení, jednající v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, která byla nejpozději od této chvíle s dohodou obviněných MUDr. K a Ing. A o ovlivnění předmětného zadávacího řízení seznámena a souhlasila s ní. Obv. N následně v Praze na pokyn obž. MUDr. K zajistila výhodnější podmínky v předmětném zadávacím řízení obviněné společnosti METROSTAV, a.s. a s ní spolupracujícím dodavatelům na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. Ing. A umožnila přímo se podílet na podobě kvalifikační dokumentace a zadávacích podmínek, zejména zahrnula do výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace v rámci předmětné veřejné zakázky požadavek, že plnění spočívající v dodávce zdravotnické technologie nesmí být plněno subdodavatelem a také do ní zahrnula podmínky k samotné účasti v zadávacím řízení ve formě kvalifikačních předpokladů uchazečů a jejich zejména technické způsobilosti, které stanovil a obž. N předal obž. Ing. A a které vyhovovaly zejména obviněné společnosti METROSTAV, a.s. a dalším dodavatelům, se kterými jednala obviněná společnost METROSTAV, a.s. při zadání této veřejné zakázky po předchozí dohodě, a to přinejmenším společnosti Konstruktiva. Účelem takto stanovených kvalifikačních předpokladů bylo, aby je ideálně splňovala pouze obviněná společnost METROSTAV, a.s. a dodavatelé jednající s ní ve shodě a byl tak omezen počet potencionálních uchazečů, čímž byl zcela popřen smysl zadávacího řízení. Obž. N také v průběhu zadávacího řízení po dohodě s obž. Ing. A zodpověděla nejméně jeden doplňující dotaz, podaný jedním ze zájemců. O spolupráci s obž. Ing. A a o takto zajištěných výhodnějších podmínkách v předmětném zadávacím řízení pro obviněnou společnost METROSTAV, a.s. informovala obž. MUDr. K nejpozději dne 16. 3. 2012 ve své kanceláři v 1. patře budovy G v Oblastní nemocnici Kladno, a.s., nemocnici Středočeského kraje, Vančurova 1548, Kladno, obž. Ing. P P , generálního ředitele a člena představenstva obviněné společnosti METROSTAV, a.s., jednajícího také v zájmu a v rámci činnosti této společnosti, a požadovala za to od něho poskytnutí odměny ve formě finanční hotovosti ve výši odpovídající 10% z předpokládané ceny předmětné zakázky, která činila 227.500.000,- Kč bez DPH, nejméně však ve výši 22,3 mil. Kč, z níž mělo být 6% poskytnuto nejpozději do jednoho měsíce po zadání předmětné veřejné zakázky, tedy po podpisu smlouvy o dílo, a zbylá 4% v listopadu 2012 po volbách do krajského zastupitelstva, s čímž obv. Ing. P souhlasil. Obž. MUDr. K zároveň popsaný způsob zvýhodnění obviněné společnosti METROSTAV, a.s. v rámci předmětného zadávacího řízení a také požadavek na odměnu za toto zvýhodnění ve formě finanční hotovosti od obž. Ing. P průběžně projednávala se svým tehdejším druhem obž. MUDr. K , kterým byl také zaměstnancem Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, se kterým se také radila o dalším postupu a který ji tak utvrzoval v páchání trestné činnosti, a to zejména v rámci jejich rozhovorů v kanceláři obž. MUDr. K ve dnech 7. 3., 16. 3. a 26. 4. 2012 a v domě v ul. ve dnech 16. 2. a 14. 3. 2012. Obž. MUDr. K celé jednání organizovala a řídila a o této své činnosti průběžně, konkrétně nejméně ve dnech 14. 3., 3. 5. a 14. 5. 2012 v , informovala MUDr. D R , hejtmana a člena rady Středočeského kraje, který schvaloval její postup a svými radami přispíval ke spáchání trestné činnosti, a současně ze své pozice hejtmana a člena rady Středočeského kraje sám schvaloval veškeré materiály týkající se této veřejné zakázky, předkládané Radě Středočeského kraje jako výkonnému orgánu jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady zadavatele, a též Radě Středočeského kraje sám předkládal materiály související s navrhovaným způsobem financování této veřejné zakázky. K zadání veřejné zakázky a k předání slíbené odměny však již nedošlo z důvodu zadržení obviněných MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R a L N Policií ČR při páchání jiné trestné činnosti a následného zrušení zadávacího řízení zadavatelem, a dále podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013 - 33778 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019 č. j. 6 To 64/2018 – 34 994 obžalovaní MUDr. K K , MUDr. D R , L N , Ing. P D s již odsouzenými MUDr. P K , Ing. I S , Ing. V K a Ing. T M v období nejméně od srpna 2011 do 14. 5. 2012 v Kladně, Praze a dalších místech zejména Středočeského kraje, v souvislosti se zadáním veřejných zakázek: „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“, zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095, „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“, zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095, MUDr. K K , jako ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a.s. nemocnice Středočeského kraje a již odsouzený MUDr. P K , s částečným pracovním úvazkem v oblastních nemocnicích Středočeského kraje, využili své úzké osobní vazby a vlivu na hejtmana Středočeského kraje MUDr. D R a tím získali přístup k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení zadavatele Středočeský kraj a jako ti, kdo koordinovali a řídili trestnou činnost, se předem dohodli, kterému soutěžiteli v souvislosti se zadáním konkrétních veřejných zakázek sjednají výhodu spočívající v tom, že jeho zástupci umožní se podílet na stanovení rozsahu veřejné zakázky případně též technické specifikaci požadovaných dodávek v rámci veřejné zakázky, zprostředkovali mu kontakt na zástupce pořadatele zadávacího řízení, kterým byla ERINYES, s.r.o., zastoupená L N a předem vybranému soutěžiteli umožnili ve spolupráci s tímto pořadatelem se podílet na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala právě takto předem vybranému soutěžiteli, kdy věděli a byli srozuměni s tím, že tak jednají na úkor dalších soutěžitelů, vše s úmyslem opatřit takto předem vybranému soutěžiteli prospěch spočívající v samotném získání veřejné zakázky, nejméně finančně vyčísleném v podobě čistého zisku z následné realizace takové zakázky, ale též v podobě zajištění práce pro zaměstnance soutěžitele, zvyšováním obratu firmy, upevnění postavení na trhu apod., přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat pro sebe, případně též pro MUDr. D R , majetkový prospěch ve formě finanční hotovosti ve výši odpovídající cca 10ti% z následně vysoutěžené ceny, který si po jeho převzetí mezi sebou rozdělili a vzájemné role si při jednání s předem vybranými zástupci soutěžitele rozdělili tak, že MUDr. K K vždy jednala a konkrétní podmínky sjednání výhody a výše požadované úplaty dohodla se zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku staveb a MUDr. P K jednal vždy s takto předem vybraných zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku technologií, kdy v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými zadávacími řízeními, pro sebe, případně pro MUDr. D R po jednotlivých zástupcích soutěžitelů požadovali v dále popsaných skutcích celkem 26 800 000 Kč, kdy z této celkové částky skutečně převzali 16 800 000 Kč, přičemž zbytek již slíbeného úplatku nestihli převzít z důvodu jejich zadržení Policií České republiky dne 14. 5. 2012, L N , vystupující za spol. ERINYES, s.r.o., IČ: 284 88 075, jehož byla do 18. 1.2012 jediným společníkem spol. ML Compet, a.s., se sídlem Revoluční 655/1, Praha 1, jakožto pořadatele veřejných zakázek, vždy na základě uzavřené mandátní smlouvy se zadavatelem, se řídila instrukcemi, které jí dávali obžalovaní MUDr. K K a MUDr. P K ohledně postupu při ovlivnění průběhu těchto veřejných zakázek, tak jak bylo výše popsáno, a která na základě těchto instrukcí a dohody s těmito obžalovanými sjednala výhodu vždy předem vybranému soutěžiteli tím, že mu umožnila podílet se na tvorbě zadávací dokumentace stanovením si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala takto předem vybranému soutěžiteli, poskytovala mu informace o průběhu konkrétního zadávacího řízení, jako např. o počtu přihlášených uchazečů, umožnila mu sestavovat odpovědi na dodatečné dotazy dalších uchazečů a též na zdůvodnění případného vyloučení dalších uchazečů, v případě užšího výběrového řízení v bodě 1), kde k omezení počtu účastníků docházelo losem, pak přesně nezjištěným způsobem za využití služeb spol. VE-ZAK, s.r.o. zajistila, aby byli vybráni předem domluvení uchazeči, a v souvislosti se zadáním takto ovlivněných veřejných zakázek v některých případech i sama žádala od zástupců soutěžitelů majetkový prospěch v podobě finanční hotovosti, kdy celkem pro sebe a další neustanovenou osobu či osoby požadovala 600 000 Kč, přičemž z této celkové částky skutečně převzala nejméně 200 000 Kč, MUDr. D R jako hejtman a člen Rady Středočeského kraje sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání veřejných zakázek, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování těchto investic, tedy jako úřední osoba v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými a dále popsanými zadávacími řízeními, kdy o průběhu ovlivnění těchto veřejných zakázek za úplatky věděl, byl s tím srozuměn a sám svým utvrzováním obžalovaných MUDr. K K a MUDr. P K přispíval k dokonání popsané trestné činnosti, si po vzájemné dohodě nechal slíbit od obžalovaných MUDr. K K a MUDr. P K částku minimálně ve výši 7 000 000 Kč, kterou od jmenovaných skutečně převzal jako svůj podíl z úplatků, získaných předtím MUDr. K K a MUDr. P K od zástupců soutěžitelů za ovlivněná zadávací řízení, přičemž zbytek jeho podílu z již slíbeného úplatku nestihl převzít z důvodu jeho zadržení Policií České republiky dne 14. 5. 2012, a Ing. P D , jako generální ředitel a člen představenstva spol. Konstruktiva Branko, a.s., IČ: 186 296 28, a již odsouzení Ing. I S , jako jednatelka spol. FISA, s.r.o., se sídlem Ctiborova 407, Kladno, IČ: 475 41 733,Ing. T M , jako obchodní ředitel spol. Konstruktiva Branko, a.s., IČ: 186 296 28, Ing. V K , jako člen představenstva spol. POHL cz, a.s., IČ: 256 06 468, každý samostatně jako zástupce předem vybraného soutěžitele, v souvislosti se zadáním vždy konkrétní dále popsané veřejné zakázky, přijali nabídku MUDr. K K a MUDr. P K , za součinnosti L N , na sjednání výhody spočívající v tom, že se podíleli na stanovení rozsahu veřejné zakázky, případně též technické specifikace požadovaných dodávek v rámci konkrétní veřejné zakázky, dále, že vešli přímo či zprostředkovaně v kontakt s pořadatelem zadávacího řízení, kterým byla ERINYES, s.r.o., v případě zadavatele Středočeský kraj, a ve spolupráci s tímto pořadatelem se podíleli na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče s úmyslem získat prospěch pro společnost, kterou zastupovali ve formě předpokládaného čistého zisku z následné realizace zakázky, či podílení se na ní ve formě subdodávek, kdy za zprostředkování popsané výhody v souvislosti se zadáním konkrétní veřejné zakázky Ing. I S , Ing. P D , Ing. V K vždy slíbili a také poskytli úplatek ve formě finanční hotovosti určené pro MUDr. K K MUDr. P K , L N a v případě bodu 2) i pro MUDr. D R , a to konkrétně tak, že 9) obžalovaní MUDr. K K , L N , spolu s již odsouzenými MUDr. P K , Ing. I S a Ing. V K jako organizovaná skupina MUDr. K K a MUDr. P K , oba bez oficiální vazby na Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095, jako zadavatele podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, vyhlášené v užším řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, na akci: „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“, s předpokládaným omezením počtu zájemců na 5 losem, zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 9. 9. 2011 pod evidenčním číslem 6006506502001, oba však s osobní vazbou a vlivem na hejtmana Středočeského kraje MUDr. D R jako statutárního zástupce tohoto zadavatele a tím s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacího řízení a L N , jednající za společnost ERINYES, s.r.o., IČ: 284 88 075, se sídlem Revoluční 1, Praha 1, která byla Středočeským krajem pověřena pořádáním uvedeného zadávacího řízení, se předem v Kladně, případně na jiných místech Středočeského kraje dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění pro MUDr. K K a MUDr. P K ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny zakázky, pro L N v předem neupřesněné výši, a dle této dohody následně nejpozději v září 2011 oslovila MUDr. K K s vědomím a souhlasem MUDr. P K a L N Ing. I S s nabídkou sjednání této výhody pro společnost POHL cz, a.s., IČ: 256 06 468, se sídlem Nádražní 25, Roztoky tak, aby se tato společnost stala vítězem daného zadávacího řízení za požadovanou odměnu ve formě majetkového prospěchu v přesně neurčené výši pro MUDr. K K , MUDr. P K a L N a poté, co Ing. I S po společné dohodě s Ing. V K , jako členem představenstva společnosti POHL cz, a.s., s touto nabídkou zvýhodnění v rámci zadávacího řízení za poskytnutí majetkového prospěchu pro jmenované obžalované společně souhlasili, MUDr. K K , MUDr. P K a L N společně zajistili výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení společnosti POHL cz, a.s. na úkor všech ostatních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že L N přesně nezjištěným způsobem za využití spol. VE-ZAK, s.r.o., IČ: 286 00 983, kterou za tím účelem najala pro omezení počtu uchazečů losem, sjednala a zajistila ovlivnění průběhu omezení počtu zájemců losováním tak, aby v něm byli vylosování předem určení zájemci, konkrétně společnost POHL cz, a.s. a další čtyři společnosti jednající s ní po vzájemné dohodě, konkrétně spol. PEGISAN, s.r.o., KONSTRUKTIVA BRANKO, a.s., STAVITELSTVÍ KLADNO, spol. s r.o., INGBAU CZ s.r.o., dále umožnili Ing. I S a Ing. V K přímo se podílet na podobě zadávací dokumentace, konkrétně ve stanovení podmínek pro uchazeče a poskytli jí další potřebné informace k tomu, aby společnost POHL cz, a.s. podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, následně byla nabídka společnosti POHL, cz, a. s. s nabídkovou cenou 26 620 126 Kč bez DPH, tedy 31 944 151,20 Kč včetně DPH skutečně dne 13. 12. 2011 Radou Středočeského kraje na základě doporučení hodnotící komise vybrána jako nejvýhodnější, přičemž MUDr. K K požadovala po Ing. I S finanční plnění ve výši 2 800 000 Kč jako odměnu za ovlivnění uvedeného zadávacího řízení ve prospěch společnosti POHL cz, a. s., a to pro sebe a MUDr. P K a L N požadovala po Ing. I S finanční plnění ve výši 200 000 Kč jako odměnu za ovlivnění zadávacího řízení, Ing. I S společně podle vzájemné dohody s Ing. V K s těmito požadavky souhlasili a po uzavření smlouvy o dílo mezi Středočeským krajem a společností POHL cz, a.s. na realizaci předmětné veřejné zakázky, tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, předala Ing. I S finanční hotovost, na kterou se rovným dílem s Ing. V K složili a v požadované výši ji poskytli jednak MUDr. P K a jednak L N , kdy uvedeného jednání se obžalovaní dopustili s úmyslem získat prospěch mimo jiné ve formě finančně vyjádřitelného čistého zisku pro dodavatele, tedy společnost POHL cz a.s., z realizace této zakázky po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 296 302 Kč 10) obžalovaní MUDr. K K , MUDr. D R , L N , Ing. P D spolu s již odsouzenými MUDr. P K , Ing. I S a Ing. T M , jako organizovaná skupina v době nejpozději od června 2011 do 14. 5. 2012 v Kladně, Praze a na dalších místech zejména Středočeského kraje v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ zadavatele Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5, IČ: 708 91 095 zadané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění účinném do 11. 9. 2011 a zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 22. 7. 2011 pod registračním číslem 600 628 390 2001, která měla být hrazena z 85 % z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy financovaného z prostředků Evropské unie a z 15 % z vlastních prostředků Středočeského kraje, nejprve MUDr. K K a MUDr. P K , přestože nebyli v žádném zjevném formálním vztahu ke Středočeskému kraji jako zadavateli této veřejné zakázky, měli však silné osobní vazby na MUDr. D R , hejtmana Středočeského kraje, jako zástupce tohoto zadavatele veřejné zakázky a díky nim měli přístup k informacím o průběhu zadávacího řízení a možnost jeho ovlivnění, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci o veřejnou zakázku pro sebe a MUDr. D R žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění ve výši kolem 10% z následně vysoutěžené ceny zakázky, kdy MUDr. D R jako hejtman a člen Rady Středočeského kraje, tedy jako úřední osoba, byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním obžalovaných MUDr. K K a MUDr. P K přispíval k dokonání trestné činnosti, přičemž současně jako hejtman a člen Rady Středočeského kraje sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice a podle této dohody, kdy MUDr. K K a MUDr. P K byli těmi, kdo celé jednání organizovali a řídili prostřednictvím Ing. I S , kterou o své dohodě a úmyslu zvýhodnit vybraného zájemce oba informovali, a která měla mít pro svoji společnost FISA s.r.o., se sídlem Ctiborova 407, Kladno z následné realizace rekonstrukce zámku Buštěhrad též prospěch ve formě subdodávek pro vítěze zadávacího řízení a jejíž role spočívala ve zprostředkování kontaktů mezi MUDr. K K a MUDr. P K a dalšími v úvahu přicházejícími osobami z řad předem vybraného uchazeče, kontaktovali Ing. P D , generálního ředitele a člena představenstva společnosti Konstruktiva Branko, a.s., se sídlem Mikuleckého 1308, Praha 4, IČ: 186 29 628, jemuž nabídli zajištění výhry v tomto zadávacím řízení pro společnost Konstruktiva Branko a.s. za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě úplatku v tehdy ještě přesně neurčené výši pro MUDr. K K , MUDr. P K a MUDr. D R jako zástupce zadavatele, a když Ing. P D s jejich nabídkou vyslovil souhlas, MUDr. K K a MUDr. P K společně s L N , zastupující společnost ERINYES s.r.o., se sídlem Revoluční 1, Praha 1, pověřenou Středočeským krajem pořádáním uvedeného zadávacího řízení, která nejpozději od této chvíle byla s jejich předchozí dohodou o ovlivnění zadávacího řízení seznámena a souhlasila s tím, avšak za ovlivnění tohoto zadávacího řízení také požadovala pro sebe a event. pro další neustanovené osoby finanční prospěch ve formě úplatku, zajistili společně MUDr. K K , MUDr. P K a L N výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení společnosti Konstruktiva Branko a.s., na úkor všech ostatních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že L N na pokyn MUDr. K K a MUDr. P K umožnila Ing. P D a Ing. T M jako obchodnímu řediteli společnosti Konstruktiva Branko a.s., který byl o ovlivnění tohoto zadávacího řízení informován Ing. P D , přímo se podílet na podobě zadávací dokumentace a poskytla jim veškeré potřebné informace k tomu, aby tato společnost podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, takže účast dalších soutěžitelů se stala čistě formální, a to zejména tím, že L N opět podle pokynů MUDr. K K a MUDr. P K ovlivnila průběh omezení počtu zájemců stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení, tj. profesních, kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti tak, aby stanovené podmínky vyhovovaly zejména již vybrané společnosti Konstruktiva Branko a.s., dále Ing. P D a Ing. T M zprostředkovali kontakt na Ing. P N , REAL GARANT, se sídlem Ústí nad Labem, Pivovarská 1513/1, jako zástupce subdodavatele projekční kanceláře ARIA s.r.o., Kladno, zpracovávající pro Středočeský kraj projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku Buštěhrad, včetně výkazů výměr a položkového rozpočtu, přičemž této projekční kanceláři současně MUDr. K K a MUDr. P K doporučili společnost Konstruktiva Branko a.s., jako subdodavatele pro zpracování výkazů výměr a položkového rozpočtu, přičemž Ing. P D a Ing. T M po předchozí domluvě minimálně s MUDr. K K a L N a s vědomím MUDr. P K a Ing. I S sami nechali pro společnosti ARIA s.r.o. zpracovat výkaz výměr, včetně položkového rozpočtu k projektu rekonstrukce zámku Buštěhrad s předpokládanou cenou zakázky ve výši přibližně 218 000 000 Kč včetně DPH, která však neodpovídala zpracovanému projektu a byla úmyslně navýšena, avšak společnost ARIA s.r.o. tento položkový rozpočet sama přepracovala tak, aby odpovídal skutečnosti, obvyklým cenám a projektové dokumentaci zpracované touto společností a Středočeskému kraji poté předala projektovou dokumentaci s přepokládanou reálnou cenou zakázky ve výši přibližně 161 000 000 Kč včetně DPH, a proto Ing. P D a Ing. T M po předchozí dohodě s MUDr. K K a L N a s vědomím MUDr. P K , MUDr. D R a Ing. I S v úmyslu opět navýšit přepokládanou cenu této veřejné zakázky tak, aby nabídková cena společnosti Konstruktiva Branko a.s. v jimi ovlivněném zadávacím řízení mohla být co nevyšší a bylo tak odčerpáno z rozpočtu Středočeského kraje a evropských fondů jimi původně předpokládané množství finančních prostředků, ale přesto nižší než ostatních zájemců, rozpočet projektu rekonstrukce opět mimo jiné do projektováním vybavení interiérů objektu účelově navýšili až na částku přibližně 218 000 000 Kč včetně DPH, ačkoliv si byli všichni obžalovaní vědomi toho, že výkaz výměr a položkový rozpočet odevzdaný Středočeskému kraji společností ARIA s.r.o. je reálný a správný a odpovídá projektové dokumentaci, přičemž zároveň všichni tito obžalovaní věděli, že v této účelově navýšené podobě neodpovídající skutečnosti bude rozpočet rekonstrukce zámku Buštěhrad předložen Středočeským krajem ke schválení financování v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z prostředků Evropské unie, tento navýšený rozpočet předložili Středočeskému kraji jako údajně správný, odpovídající obvyklým cenám a projektové dokumentaci, z nabídek do zadávacího řízení, jimiž byly i společnosti Moravostav a.s., Subterra a.s., PSG – International a.s., a BAK stavební společnost a. s, následně byla dne 28. 2. 2012 nabídka společnosti Konstruktiva Branko a. s. s nabídkovou cenou zakázky 178 932 974 Kč bez DPH, tedy 214 719 569 Kč včetně DPH skutečně vyhodnocena jako nejvýhodnější tak, jak bylo výše popsaným způsobem mezi obžalovanými předem dohodnuto, a po skončení zadávacího řízení byla kompletní dokumentace této zmanipulované veřejné zakázky včetně účelově navýšeného výkazu výměr a všech ostatních dokladů vyhotovených obžalovanými předložena dne 13. 4. 2012 zadavatelem ke schválení financování v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, registrovanému projektu č. CZ.1.15/2.2.00/3a.01491 s názvem projektu Rekonstrukce zámku Buštěhrad s předpokládanou výší dotace 150 111 929,50 Kč financované z rozpočtu Evropské unie, přičemž od počátku výše popsaného jednání byl Ing. P D po dohodě nejméně s MUDr. K K a s vědomím MUDr. P K a MUDr. D R domluven s Ing. I S na tom, že její společnost FISA s.r.o. se bude na realizaci zakázky rekonstrukce zámku Buštěhrad podílet formou subdodávek pro společnost Konstruktiva Branko a.s., za což přispěje rovným dílem na odměnu ve formě finanční hotovosti, tj. úplatku za ovlivnění zadávacího řízení ve prospěch společnosti Konstruktiva Branko a.s. pro MUDr. K K , MUDr. P K , MUDr. D R a L N , kdy MUDr. K K konkretizovala výši požadovaného úplatku Ing. I S částkou ve výši 24 000 000 Kč splatnou po podpisu smlouvy o dílo mezi Středočeským krajem a společností Konstruktiva Branko a.s., a která měla být dle předchozí vzájemné dohody dělena mezi MUDr. D R , MUDr. K K a MUDr. P K , L N konkretizovala výši plnění požadovaného pro sebe jako úplatek Ing. I S částkou ve výši 400 000 Kč, k realizaci této dohody pak začalo postupně docházet nejméně od 12. 3. 2012, kdy Ing. P D společně s Ing. I S shromáždili částku ve výši 14 000 000 Kč jako první splátku úplatku, kterou dne 14. 5. 2012 společně předali MUDr. K K v její kanceláři v areálu Nemocnice Kladno jako zálohu ze slíbené odměny v celkové výši 24 000 000 Kč za ovlivnění předmětné veřejné zakázky a následně podle předchozí dohody téhož dne těsně před zadržením Policí České republiky před svým bydlištěm na adrese předali MUDr. P K a MUDr. K K podíl ve výši 7 000 000 Kč MUDr. D R , kdy v důsledku jejich zadržení k předání zbylé již slíbené části odměny nedošlo a stejně tak nedošlo k předání odměny ve formě úplatku ve výši 400 000 Kč L N Ing. P D a Ing. I S rovněž z důvodu jejich zadržení, přičemž obžalovaní jednali v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného přepokládaného čistého zisku pro dodavatele, tj. firmu Konstruktiva Branko a.s. z realizace zakázky rekonstrukce zámku Buštěhrad ve výši nejméně 9 410 758 Kč po zohlednění daně z příjmů právnických osob, kdy vzhledem k výše popsanému zvýhodnění jednoho z dodavatelů v souvislosti s touto veřejnou zakázkou by v případě realizace rekonstrukce dle uzavřené smlouvy o dílo vznikla investorovi, tj. Středočeskému kraji škoda ve výši nejméně 2 268 547 Kč odpovídající rozdílu mezi cenou obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem z oboru stavebnictví znaleckého ústavu ÚRS Praha a.s. při zohlednění zisku ve výši 15% a úmyslně navýšenou cenou dle uzavřené smlouvy o dílo na podkladě zmanipulovaných dokladů a obžalovaní zároveň současně věděli a byli srozuměni s tím, že popsaným jednáním by byly na základě nepravdivých podkladů předložených při žádosti o schválení dotace v případě uzavření smlouvy o dotaci nesprávně a neoprávněně vyčerpány a použity finanční prostředky ke škodě rozpočtu Evropské unie a to ve výši 150 111 929,50 Kč, přičemž k realizaci této veřejné zakázky ke dni podání obžaloby nedošlo, zejména z důvodů výše popsaných a následného zadržení obžalovaných Policií České republiky, a tím obžalovaní MUDr. D R jednáním pod bodem 10 a) chtěl získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejné zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč, b) způsobil by škodu Středočeskému kraji předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) žádal jako úřední osoba majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně 7 000 000 Kč, který v této výši skutečně přijal, d) hodlal způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti, MUDr. K K pokračujícím jednáním pod body 9, 10 a) získala a v bodě 2 chtěli získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejných zakázek ve výši nejméně 9 707 060 Kč b) žádala majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši 26 800 000 Kč a z toho skutečně přijali majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši 16 800 000 Kč, z čehož obžalovanému MUDr. D R bylo určeno a předáno 7 000 000 Kč c) jednáním pod bodem 2 by způsobila škodu Středočeskému kraji předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu zadržení obžalovaných Policií ČR, d) jednáním pod bodem 2 hodlala způsobit podílením se na vyhotovení nepravdivých dokladů vztahujícím se k výdajům rozpočtu Evropské unie nesprávným použitím finančních prostředků z tohoto rozpočtu celkem škodu ve výši 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení trestné činnosti popsané ve výrokové části tohoto rozsudku, L N pokračujícím jednáním pod body 9, 10 a) získala pro jiného a v bodě 2 chtěla získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejných zakázek ve výši nejméně 9 707 060 Kč b) žádala majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně 600 000 Kč a z toho skutečně přijala majetkový prospěch ve formě úplatku ve výši nejméně 200 000 Kč, c) jednáním pod bodem 2 by způsobila škodu Středočeskému kraji předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, d) jednáním pod bodem 2 hodlala způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie celkem škodu ve výši 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení trestné činnosti výše popsané, Ing. P D jednáním v bodě 10 a) pro sebe a jiného chtěl získat čistý prospěch z této veřejné zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč, b) Středočeskému kraji chtěl způsobit škodu úmyslným předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, k realizaci zakázky však nedošlo z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) slíbil a poskytl úplatek jinému v celkové výši 24 400 000 Kč s tím, že se na něm podílel jednou polovinou s Ing. I S , d) hodlal způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti, tedy obž. MUDr. K ad 5.) - radou a utvrzováním v předsevzetí usnadnila jinému přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe jako úřední osobu v úmyslu opatřit sobě značný prospěch, - radou a utvrzováním v předsevzetí usnadnila jinému přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe v úmyslu opatřit sobě značný prospěch, - na sebe převedla věc, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky jinou osobou a získala takovým činem pro sebe značný prospěch, ad 6.) – sama si v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe a pro jiného dala slíbit úplatek v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch velkého rozsahu, ad 7. a), 8.) 9.) a 10.) – v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednala některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů tento čin spáchala jako členka organizované skupiny a takovým činem dále získala pro jiného značný prospěch a za těchto okolností žádala a přijala majetkový prospěch, v bodě 10 se dále dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání způsobení takovým činem značné škody, čehož se dopustila v úmyslu tento čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo, ad 10.) – se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a způsobení škody velkého rozsahu v úmyslu tento čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo, obž. MUDr. K ad 5.) - umožnil jinému přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe jako úřední osobu v úmyslu opatřit sobě značný prospěch, - umožnil jinému přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe v úmyslu opatřit sobě značný prospěch, - na sebe převedl věc, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky jinou osobou, a získal takovým činem pro sebe značný prospěch, ad 6.) – utvrzováním v předsevzetí usnadnil jinému přijetí slibu úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe a pro jiného v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch velkého rozsahu, ad 7. a) – radou a utvrzováním v předsevzetí usnadnil jinému v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednání přednosti a výhodnějších podmínek některému dodavateli na úkor jiných dodavatelů, spáchání tohoto činu jako členem organizované skupiny a přijetí slibu majetkového prospěchu za uvedených okolností, ad 8.) – radou a utvrzováním v předsevzetí usnadnil jinému v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednání přednosti a výhodnějších podmínek některému dodavateli na úkor jiných dodavatelů, spáchání tohoto činu jako členem organizované skupiny a žádání majetkového prospěchu za uvedených okolností, obž. MUDr. R ad 5. a 6.) – sám v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijal a dal si slíbit úplatek a tento čin spáchal jako úřední osoba v úmyslu opatřit si značný prospěch, 7. a) a 10.) – v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednal některému soutěžiteli výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, čin spáchal jako člen organizované skupiny, takovým činem získal pro sebe a jiného značný prospěch a majetkový prospěch si dal slíbit, žádal a přijal jako úřední osoba, v bodě 10 se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání způsobení takovým činem značné škody, čehož se obžalovaný dopustil v úmyslu tento čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo, ad 10.) se dále dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu jako člen organizované skupiny a způsobení škody velkého rozsahu v úmyslu tento čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo, ad 8.) – radou a utvrzováním v předsevzetí usnadnil jinému v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednání přednosti a výhodnějších podmínek některému dodavateli na úkor jiných dodavatelů a spáchání tohoto činu jako členem organizované skupiny, obž. MUDr. H ad 5.) - sám v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijal úplatek v úmyslu opatřit si značný prospěch, obž. Ing. J ad 5.) – jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytl úplatek a tento čin spáchal v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, obž. Ing. P ad 6. a 8.) – jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu slíbil úplatek a tento čin spáchal v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, obž. Ing. A ad 6.) – dopustil se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky tím, že na základě dohody s jiným zájemcem vyvíjel činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nevýhodnou cenu a tento čin spáchal v úmyslu opatřit jinému prospěch velkého rozsahu, – v úmyslu spáchat trestný čin se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu a ke způsobení škody velkého rozsahu takovým činem, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, ad 8.) – v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednal některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů a tento čin spáchal jako člen organizované skupiny, obž. N ad 7. a), 8), 9.) a 10.) – v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch sjednala některému dodavateli, soutěžiteli výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, čin spáchala jako pořadatel veřejné soutěže a jako člen organizované skupiny a takovým činem dále získala pro jiného značný prospěch a za těchto okolností žádala a přijala majetkový prospěch, v bodě 10 se dále dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání způsobení takovým činem značné škody, čehož se obžalovaná dopustila v úmyslu tento čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo, ad 10) - se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a způsobení škody velkého rozsahu v úmyslu tento čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo, obž. Ing. D ad 7. a) a 10) - v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednal některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů a tento čin spáchal jako člen organizované skupiny, v bodě 10 se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, že společným jednáním v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů, čin spáchá jako člen organizované skupiny a takovým činem získá pro sebe a jiného značný prospěch a způsobí takovým činem značnou škodu, čehož se obžalovaný dopustil v úmyslu tento čin spáchat, avšak k jeho dokonání nedošlo, - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu slíbil úplatek a tento čin spáchal v úmyslu opatřit jinému značný prospěch a vůči úřední osobě, v bodě 10 v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu slíbil a poskytl úplatek v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, ad 10.) - dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a způsobení škody velkého rozsahu v úmyslu tento čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo, obž. JIPE s.r.o. ad 1. a 2.) - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytla a slíbila úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch a vůči úřední osobě, obž. AVEZA s.r.o. ad 1.) - sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe přijala úplatek v úmyslu opatřit sobě a jinému značný prospěch, ad 2.) - sama v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe žádala úplatek v úmyslu opatřit sobě a jinému značný prospěch, obž. Konstruktiva Branko, a.s., v likvidaci ad 2. a 7. b) - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytla a slíbila úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, způsobit jinému značnou škodu a vůči úřední osobě, ad 2.) - v úmyslu spáchat trestný čin se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a ke způsobení škody velkého rozsahu takovým činem, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, - dopustila se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky tím, že na základě dohody s jiným zájemcem vyvíjela činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému prospěch velkého rozsahu, ad 7. b) - v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednala některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů a tento čin spáchala jako člen organizované skupiny, obž. TENTON, s.r.o. ad 2. a 7. b) - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytla a slíbila úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, způsobit jinému značnou škodu a vůči úřední osobě, ad 2.) - v úmyslu spáchat trestný čin se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu, ke spáchání činu členem organizované skupiny a ke způsobení škody velkého rozsahu takovým činem, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, - dopustila se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky tím, že na základě dohody s jiným zájemcem vyvíjela činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému prospěch velkého rozsahu, ad 7. b) - v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednala některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů a tento čin spáchala jako člen organizované skupiny, obž. PURO-KLIMA, a.s., ad 3.) - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytla úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, obž. HOSPIMED, spol. s r.o., ad 4.) - jinému a pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytla úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, obž. METROSTAV, a.s. ad 6. a 8.) – jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu slíbila úplatek a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému značný prospěch, ad 6.) - dopustila se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky tím, že na základě dohody s jiným zájemcem vyvíjela činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nevýhodnou cenu a tento čin spáchala v úmyslu opatřit jinému prospěch velkého rozsahu a - v úmyslu spáchat trestný čin se dopustila jednání, které bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie a tím k umožnění nesprávného použití finančních prostředků z takového rozpočtu a ke způsobení škody velkého rozsahu takovým činem, přičemž k dokonání trestného činu nedošlo, ad 8.) - v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednala některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, soutěžitelů a tento čin spáchala jako člen organizované skupiny, obž. ML Compet, a.s. ad 7. b) a 8.) - v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednala některému dodavateli, soutěžiteli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů a tento čin spáchala jako člen organizované skupiny, tím spáchali obž. MUDr. K ad 5.) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, - zločin podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, ad 6.) - zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ad 7. a) 8.), 9.) a 10.) - pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku, též ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ad 10.) - zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, obž. MUDr. K ad 5.) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, - zločin podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, ad 6.) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ad 7. a) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, ad 8.) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, obž. MUDr. R ad 5. až 6) – pokračující zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ad 7. a) a 10) – pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 4 tr. zákoníku, též ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ad 8.) - účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. MUDr. H ad 5.) - zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, obž. Ing. J ad 5.) - zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. Ing. P ad 6. a 8.) – pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. Ing. A ad 6.) - zločin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku - pokus zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, ad 8.) - zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. N ad 7. a) a 8.), 9) a 10) – pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, též ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ad 10.) - zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, obž. Ing. D ad 7. a), 10.) – pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, též ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, - pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku ad 10.) - zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, obž. JIPE, s. r. o. ad 1. a 2.) - pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, obž. AVEZA, s. r. o. ad 1.) - zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 2.) - zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 3 písm. a) tr. zákoníku, obž. Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci ad 2. a 7. b) - pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, ad 2.) – zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, - zločin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 7. b) - zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. TENTON, s. r. o. ad 2. a 7. b) - pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, ad 2.) – zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, - zločin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ad 7. b) - zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. PURO-KLIMA, a. s., ad 3.) - zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. HOSPIMED, spol. s r. o., ad 4.) - zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. METROSTAV, a. s. ad 6. a 8.) – pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ad 6.) - zločin pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku - zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ad 8.) - zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obž. ML Compet, a.s. ad 7. b) a 8.) - pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, a za to se odsuzují: obž. MUDr. K K podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 a 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody na 8 (osm) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalované ukládá peněžitý trest ve výměře 640 denních sazeb po 31 250 Kč, celkem tedy 20 000 000 (dvacet milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalované pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalované ukládá trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury v trvání 8 (osmi) let. Obž. MUDr. P K za shora uvedené trestné činy a pokračující zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013 - 33778 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018 – 34 994 podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku a 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 8 (osm) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 640 denních sazeb po 31 250 Kč, celkem tedy 20 000 000 (dvacet milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury v trvání 8 (osmi) let. Podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku se stran tohoto obžalovaného současně zrušuje výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013 - 33778 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018 – 34 994, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obž. MUDr. D R podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 45 odst. 1 a 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody na 8 (osm) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to částky 7 000 000 Kč zajištěné při osobní prohlídce obžalovaného dne 14. 5. 2012. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 600 denních sazeb po 30 000 Kč, celkem tedy 18 000 000 (osmnáct milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené době vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkcí a zaměstnání ve výkonných orgánech veřejné správy a územní samosprávy na dobu 8 (osmi) let. Obž. L N podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 a 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody na 6 (šest) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalované ukládá peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 2 500 Kč, celkem tedy 500 000 (pět set tisíc) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalované pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalované ukládá trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury na dobu 6 (šesti) let. Obž. Ing. P D podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 a 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody na 6 (šest) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to částky 2 579 000 Kč zajištěné při domovní prohlídce v místě bydliště obžalovaného. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb po 2 500 Kč, celkem tedy 1 000 000 (jeden milion) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury na dobu 4 (čtyř) let. Obž. MUDr. M H podle § 331 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 se povoluje podmíněný odklad výkonu uloženého trestu na zkušební dobu v trávní 4 (čtyř) let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč, celkem tedy 2 000 000 (dvou milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spočívající ve výkonu vedoucích funkcí v příspěvkových organizacích a organizačních složkách státu spojených s jejich zastupováním a jejich zastupování na základě plné moci ve výměře 4 (čtyř) let. Obž. Ing. M J podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 3 (tři) roky. Podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr zákoníku povoluje se podmíněný odklad výkonu uloženého trestu na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč, celkem tedy 2 000 000 (dvou milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury ve výměře 3 (tří) let. Obž. Ing. P P podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 3 (tři) roky. Podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr zákoníku povoluje se podmíněný odklad výkonu uloženého trestu na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb po 6 000 Kč, celkem tedy 3 000 000 (tří milionů) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury ve výměře 4 (čtyř) let. Obž. Ing. J A podle § 260 odst. 5 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 5 (pět) let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 2 500 Kč, celkem tedy 250 000 (dvě stě padesát tisíc) Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovuje náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Obž. JIPE, s. r. o. podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení a § 18 odst. 1, 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TOPO) a § 68 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb po 5 000 Kč, celkem tedy 2 500 000 (dvou milionů pěti set) Kč. Podle § 21 odst. 1 TOPO se obžalované ukládá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 (tří) let, přičemž dle § 21 odst. 3 TOPO se obžalované po dobu výkonu uloženého trestu zakazuje uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zadávání veřejných zakázek) a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů. Podle § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované dále ukládá trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla a s textem skutků pod body 1 a 2, příslušnou právní větou a označením trestného činu, jehož se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. AVEZA, s. r. o. podle § 331 odstavce 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 16 odstavce 1 TOPO k úhrnnému trestu zrušení právnické osoby. Obž. Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 17 TOPO odst. 2, 3 k úhrnnému trestu propadnutí celého majetku. Podle § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované dále ukládá trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla a s textem skutků pod body 2 a 7b), příslušnou právní větou a označením trestných činů, jichž se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. TENTON, s. r. o. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované ukládá úhrnný trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla, s textem skutků pod body 2 a 7b), příslušnou právní větou a označením trestných činů, jichž se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. PURO-KLIMA, a. s. podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 18 odst. 1, 2 TOPO a § 68 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč, celkem tedy 2 000 000 (dva miliony) Kč. Podle § 21 odst. 1 TOPO se obžalované ukládá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 2 (dvou) let, přičemž dle § 21 odst. 3 TOPO se obžalované po dobu výkonu uloženého trestu zakazuje uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů. Podle § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované dále ukládá trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla a s textem skutku pod bodem 3, příslušnou právní větou a označením trestného činu, kterého se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. HOSPIMED, spol. s r. o. podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 18 odst. 1, 2 TOPO a § 68 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč, celkem tedy 2 000 000 (dvou milionů) Kč. Podle § 21 odst. 1 TOPO se obžalované ukládá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 2 (dvou) let, přičemž dle § 21 odst. 3 TOPO se obžalované po dobu výkonu uloženého trestu zakazuje uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů. Podle § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované dále ukládá trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla a s textem skutku pod bodem 4, příslušnou právní větou a označením trestného činu, jehož se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. METROSTAV, a. s. podle § 260 odst. 5 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 18 odst. 1, 2 TOPO a § 68 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře 500 denních sazeb po 20 000 Kč, celkem tedy 10 000 000 (deset milionů) Kč. Podle § 21 odst. 1 TOPO se obžalované ukládá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 (tří) let, přičemž dle § 21 odst. 3 TOPO se obžalované po dobu výkonu uloženého trestu zakazuje uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů. Podle § 23 odst. 1, 2 TOPO se obžalované dále ukládá trest uveřejnění rozsudku, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s textem skutků pod body 6 a 8, příslušnou právní větou a označením trestných činů, jichž se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala. Obž. ML Compet, a. s. podle § 256 odstavce 2 a § 16 odstavce 1 TOPO k trestu zrušení právnické osoby. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu se poškození Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje, Žižkova 146, 280 02 Kolín, IČ 272 56 391, a Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 21 Praha 5, IČ 708 91 095, odkazují s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Výrok

1. Na shora uvedených 17 obžalovaných, 9 fyzických a 8 právnických osob, byla obžaloba v předmětné věci poprvé podána dne 29. 7. 2016. Krajský soud v Praze následně usnesením č. j. 4 T 42/2016 – 20765 ze dne 16. 1. 2017 podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, kdy dospěl k závěru, že záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu a záznamy pořízené v rámci sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1, 3 tr. řádu, o něž se dokazování v této věci v zásadní míře opírá, nejsou z důvodu formálních nedostatků příslušných příkazů a povolení procesně použitelné. Takový závěr přitom vycházel z argumentace užité v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 106/2015 ze dne 17. 10. 2016, vydaném v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013 (dále jen první větev této kauzy nebo také původní věc), v němž bylo za jiné útoky této trestné činnosti a ve vztahu ke skutkům pod body 1 až 4, pro něž jsou v rámci tohoto řízení stíhány právnické osoby, stíháno celkem 11 osob včetně i v tomto řízení obžalovaných MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. J , Ing. D a L N . Odposlechy telekomunikačního provozu a záznamy pořízené v rámci sledování osob a věcí dle § 158d odst. 1, 2, 3 tr. řádu se přitom v obou řízeních do značné míry překrývají, kdy se jedná o stejné důkazy pořízené na základě stejných příkazů a povolení. Krajský soud v Praze, který se zcela ztotožnil s názorem Vrchního soudu v Praze stran procesní nepoužitelnosti těchto důkazů vysloveným v citovaném usnesení včetně použití tzv. teorie plodů z otráveného stromu, pak v usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření mimo jiné uložil, aby byly z trestního spisu odstraněny důkazní prostředky pořízené na tomto základě, a aby byli znovu vyslechnuti svědci, jimž byly některé pořízené záznamy v rámci jejich výslechů přehrány. Dále, shodně jako Vrchní soud v Praze ve výše citovaném rozhodnutí, požadoval provedení výslechu svědka L G , který v tzv. první větvi této kauzy podal trestní oznámení.

2. Na základě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti České republiky v původní věci následně Nejvyšší soud ČR rozsudkem č. j. 6 Tz 3/2017-I.-693 ze dne 7. 6. 2017 konstatoval, že citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze byl porušen zákon v ustanoveních § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu a § 259 odst. 1 tr. řádu, a to ve prospěch obžalovaných. V odůvodnění rozsudku pak Nejvyšší soud dotčené příkazy a povolení podrobil zevrubné analýze, přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, že se jedná o důkazy zákonné. V odstavci 99 citovaného rozsudku k dané problematice uvádí: Nejvyšší soud ve vztahu k soudem druhého stupně napadeným příkazům k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu shrnuje, že nahlíženo ryze formálně jim lze vytknout pouze absenci výslovného odůvodnění doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tato náležitost byla nicméně věcně odůvodněna konkrétními skutkovými okolnostmi obsaženými v odůvodněních příkazů, přičemž nutno zdůraznit, že odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu byly přiměřené potřebám trestního řízení nařizovány postupně na kratší dobu, takže je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení přistupovaly i k posuzování této náležitosti v souladu se zákonem i požadavkem zdrženlivosti a přiměřenosti ve smyslu § 2 odst. 4 tr. ř. Všechny další náležitosti byly v daných příkazech jak formálně, tak materiálně obsaženy, čemuž věcně odpovídá i příslušný spisový materiál. Nejvyšší soud přitom se zřetelem k doktrinálním a judikaturním požadavkům opětovně zdůrazňuje formálně-materiální přístup k posuzování zákonnosti obdobných úkonů, potažmo důkazů získaných na jejich základě. Vzhledem k těmto skutečnostem lze uzavřít, že všechny shora přezkoumané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (a tudíž i jejich prostřednictvím opatřené důkazy) nutno považovat za zákonné, neboť opačný – ryze formální – přístup, jenž zvolil odvolací soud, by odporoval doktríně materiálního právního státu. Obdobný závěr pak Nejvyšší soud formuloval i stran zákonnosti povolení ke sledování osob a věcí, kdy v odstavci 118 k této problematice uvádí: Nejvyšší soud tudíž ve vztahu ke sledování osob a věcí prováděnému v nyní projednávané věci shrnuje, že žádosti státního zástupce o vydání povolení podle § 158d odst. 3 tr. ř. a na jejich podkladě vydaná povolení ke sledování osob a věcí splňují všechny zákonné náležitosti stanovené v § 158d odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 158b odst. 2 tr. ř., a to jak po formální, tak po materiální stránce (přičemž z toho důvodu nelze konstatovat ani nezákonnost důkazů opatřených na jejich základě). Přístup odvolacího soudu k posouzení daných žádostí a povolení pak nutno opětovně označit za ryze formální, což dokládá i jeho nekonzistentní postup spočívající v „opomenutí“ několika dalších (srovnatelně odůvodněných) žádostí a povolení ke sledování osob a věcí vydaných v této věci, jež neshledal nezákonnými. V odstavci 136 citovaného rozsudku pak Nejvyšší soud s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01, jenž se týkal zrušení kasační a apelační pravomoci Nejvyššího soudu v řízení o stížnosti pro porušení zákona podané v neprospěch obviněného, přičemž však nezrušil možnost přijmout v dané věci akademický výrok za účelem sjednocování judikatury pro futuro, uvádí: Za tohoto stavu věci nelze existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu a platnost jeho závěrů pro futuro pomíjet. Naopak lze dovodit, že má svůj význam pro všechna další rozhodnutí, která budou po jeho vydání vynesena.

3. V daném případě tak nelze vůbec polemizovat se závěrem o tom, že se stran odposlechů telekomunikačního provozu a záznamů o sledování osob a věcí v této věci opatřených jedná o důkazy zákonné, přičemž jak vychází z výše citované pasáže rozsudku Nejvyššího soudu, stěží lze jeho závěry v citovaném rozhodnutí formulované v dalších rozhodnutích pomíjet.

4. Krajský soud v Praze při svém druhém rozhodnutí v původní věci z těchto důkazů znovu vycházel, Vrchní soud v Praze však rozsudkem sp. zn. 6 To 64/2018 ze dne 26. 6. 2019, tedy druhým odvolacím rozhodnutí v původní věci, prvostupňový rozsudek Krajského soudu v Praze (sp. zn. 4 T 21/2013 ze dne 27. 6. 2018) zrušil v celém rozsahu a znovu rozhodl tak, že některé z obžalovaných uznal vinnými pouze pro skutky, jež souvisejí se zadáním veřejných zakázek pod body 1 a 2 v této trestní věci, pro ostatní skutky, z nichž dva se týkají skutků pod body 3 a 4 v této trestní věci, obžalované podané obžaloby zprostil. V odůvodnění citovaného rozhodnutí ke svému postupu uvedl, že byl povinen setrvat na právních závěrech, které k těmto důkazům vyjádřil v usnesení č. j. 6 To 106/2015 – 31976 ze dne 17. 10. 2016 s tím, že pokud v předmětné věci podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obžalovaných, bylo v přezkoumávané trestní věci vyloučeno po předchozím rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně porušení zákona v jakémkoli směru zhoršit postavení obžalovaných. Ke zhoršení postavení obžalovaných nepochybně došlo v důsledku užití obsahu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu a sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1 tr. řádu soudem prvního stupně coby usvědčujících důkazů pro jeho skutkové závěry a na ně navazující právní vývody o vině obžalovaných, jestliže Vrchní soud v Praze jejich použití ve zrušujícím rozhodnutí ze 17. 10. 2016 vyloučil.

5. Citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ovšem nemůže mít žádných právních dopadů do tohoto trestního řízení. Argumentaci obhajoby v tom směru, že i na toto řízení je snad třeba postup Vrchního soudu v Praze v původní věci aplikovat, neboť se jedná o trestní věc jedinou, která byla v přípravném řízení nezákonně rozdělena, je třeba odmítnout. Pro skutky v této trestní věci řešené bylo trestní stíhání všech obžalovaných zahájeno od původní věci odděleně, ta byla tehdy vedena proti většímu počtu vazebně stíhaných osob, přičemž lze zcela souhlasit se stanoviskem státního zástupce vyjádřeným v podané obžalobě, že její rozšiřování o další skutky a obžalované se v té době jevilo jako významná překážka rychlosti řízení, přičemž právě ve vazebních věcech jsou orgány činné v trestní řízení dle § 2 odst. 4 tr. řádu povinny postupovat s nejvyšším urychlením. V daném případě se tak jednalo o důležité důvody ve smyslu § 20 tr. řádu, resp. 31 TOPO, které vedení společného řízení bránily. Pokud byly v rámci tohoto řízení sdělovány výtky směrem ke skutečné délce trestního řízení v původní věci, je vhodné připomenout závěr vyslovený v posledně citovaném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který konstatoval, že se na celkové délce řízení podílel též obstrukční způsob vedení obhajoby (viz odst. 194 citovaného rozhodnutí).

6. S ohledem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR lze jednoznačně uzavřít, že závěry stran nezákonnosti a nepoužitelnosti předmětných důkazů vyslovené v usnesení zdejšího soudu, jímž byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření, byly právně vadné. Zároveň je třeba zdůraznit, že akademický výrok rozhodnutí Nejvyššího soudu žádným způsobem nezhoršil postavení obžalovaných v této trestní věci, neboť následky vrácení věci k došetření jím nebyly nijak dotčeny. I při použití právních argumentů vyjádřených v rozsudku Vrchního soudu v Praze, je pak třeba v rámci tohoto řízení na všechna další rozhodnutí citovaný rozsudek Nejvyššího soudu aplikovat. Za daného stavu věci se soud ztotožnil s postupem státního zástupce, který předmětné důkazy ze spisu neodstranil a v tomto ohledu též modifikoval úkoly, které byly v usnesení zdejšího soudu ze dne 16. 1. 2017 orgánům přípravného řízení uloženy. Státní zástupce v daném případě postupoval zcela v intencích výše zmíněného rozsudku Nejvyššího soudu ČR a v souladu s principy právního státu i základními zásadami trestního práva.

7. Zároveň je třeba zdůraznit, že zdejší soud reflektováním výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu a na jeho základě změněného postoje v tomto řízení nevybočil ze zákonných mezí. Žádné ustanovení trestního řádu nestanoví, že by snad soud v rámci neskončených řízení, tedy věcí, v nichž zatím nebylo meritorně rozhodnuto – byť k tíži obviněných – nemohl či dokonce nesměl reagovat na aktuální vývoj judikatury a vyslovit odlišný právní názor, než který již jednou učinil, pokud byl takový názor shledán judikaturou Nejvyššího soudu ČR chybným. Nadto je třeba poznamenat, že v rozhodnutí o vrácení věci k došetření vyjádřený právní názor již tehdy konstantnímu způsobu posuzování zákonnosti předmětných důkazů jednoznačně odporoval. Postupem zdejšího soudu, který za této situace po opětovném nápadu obžaloby věc nevrátil znovu k došetření, pak stěží mohlo být zasaženo do ústavních práv obžalovaných, jak bylo ze strany prakticky všech opakovaně sdělováno – existenci ústavou garantovaného práva požadovat, aby v trestní věci konkrétní osoby bylo aplikováno nezákonné rozhodnutí s odkazem na to, že v jiné se tak stalo, lze ve fungujícím právním státě stěží úspěšně namítat. Samozřejmě není dobré, pokud k situacím, kdy je vlivem nezákonného rozhodnutí někdo zproštěn obžaloby, dochází, jako argument k exkulpaci v jiné trestní věci to ovšem s úspěchem použít nelze.

8. Zdejší soud pak rozhodně nepochybil, když v předmětné věci po opětovném nápadu obžaloby nekonal předběžné projednání obžaloby, jak bylo obhajobou namítáno. Ustanovení § 195 odst. 1 tr. řádu sice praví, že se obžaloba po opětovném nápadu před soudem znovu předběžně projedná, zároveň ovšem uvádí, že se tak děje za podmínek § 186 tr. řádu, přičemž důvody pro takový postup nebyly v dané věci předsedkyní senátu shledány.

9. V rámci zmíněného usnesení o vrácení věci k došetření zdejší soud dále vyjádřil názor, že v přípravném řízení došlo k porušení principu rovnosti zbraní a práva na obhajobu těch obviněných, kteří nebyli v postavení obviněných i v tzv. původní věci, takže se na rozdíl od policejního orgánu nemohli seznámit s obsahem celého trestního spisu, jenž byl v původní věci veden. Proto požadoval, aby těmto obviněným (konkrétně Ing. P , Ing. A a MUDr. H a všem právnickým osobám) bylo umožněno seznámit se s kopií tohoto trestního spisu a posoudit, zda se v ní nenachází důkazy mající vztah k trestné činnosti projednávané v této trestní věci, které nebyly policejním orgánem do trestního spisu vedeného v této trestní věci zařazeny, a na základě toho žádat jeho doplnění. Státní zástupce pak v podané obžalobě vysvětlil, že splnění tohoto pokynu bránila příčina objektivní povahy, protože policejní orgán ani státní zástupce kopií uvedeného trestního spisu, která by přesně odpovídala jeho originálu, nedisponují. Podle tehdy platného a účinného závazného pokynu policejního prezidenta č. 222/2011 (spisový řád) policejní orgán vytvářel pouze pomocný trestní spis, který u něho zůstal archivován po předložení originálu trestního spisu státnímu zástupci, některé dokumenty a především přílohy však byly obsaženy pouze v jeho originále, přičemž v obsahu pomocného trestního spisu bylo vyznačeno, o které listiny se jedná. Jmenovaní tak byli poučeni o tom, že dle § 65 odst. 1 tr. řádu mají možnost požádat Krajský soud v Praze, který tehdy vedl trestní řízení v původní věci a jako jediný kompletním spisovým materiálem disponoval, aby jim umožnil do těchto materiálů nahlédnout. Takové možnosti pak ještě v rámci přípravného řízení využil opatrovník obžalované AVEZA, s. r. o. Obžalovaní přitom prakticky v rámci celého řízení před soudem namítali, že jim tento spisový materiál nebyl zpřístupněn, když nebyla pořízena jeho kopie. Dle názoru soudu však v praxi není naprosto žádný rozdíl, zda se obžalovaní s těmito materiály seznámí prostřednictvím pořízené kopie originálu spisu při nahlížení v prostorách Policie ČR nebo v prostorách soudu v rámci nahlížení do jeho originálu. Důležité je, že o této možnosti byli poučeni, přičemž pokud by takový zájem projevili, bylo by jim nahlížení povoleno, o čemž svědčí i fakt, že opatrovník obžalované AVEZA, s. r. o., této možnosti využil. Předmětný spisový materiál se přitom na Krajském soudě v Praze (dle záznamů o pohybu spisu) nacházel prakticky po celé druhé pololetí roku 2017 i větší část roku 2018). Veškeré námitky ze strany obhajoby v tomto směru činěné je tak třeba rozhodně odmítnout.

10. Rovněž argumentaci obžalovaných ve vztahu k nepříslušnosti Okresního soudu v Ústí nad Labem k úkonům přípravného řízení nelze přisvědčit. Touto otázkou se ostatně již zabýval Ústavního soud a v usnesení sp. zn.

I. ÚS 2632/12 ze dne 17. 9. 2012 dospěl k závěru, že v daném případě nepředstavovalo nepostoupení věci Krajskému soudu v Praze zásah do práva obžalovaných zaručeného článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nález sp. zn. Pl. ÚS 4/14V ze dne 19. 4. 2016, dle kterého je při určení příslušnosti okresního soudu pro přípravné řízení ve věcech v příslušnosti krajského státního zastupitelství, resp. krajského soudu (§ 17 tr. řádu) ve věcech příslušnosti vrchního státního zastupitelství třeba vycházet z kritérií dle § 18 tr. řádu, pak tuto problematiku řeší do budoucna (tedy až po datu vyhlášení nálezu). Jeho závěry proto nedopadají na pravomocně skončené věci, ani na věci neskončené do dne jeho vyhlášení. Veškeré důkazy opatřené v přípravném řízení pak soud hodnotí jako důkazy opatřené v souladu s trestním řádem, tedy zákonné a použitelné v rámci dokazování v hlavním líčení.

11. Jako zcela nedůvodné soud dále musel odmítnout též veškeré námitky, které ze strany obhajoby směřovaly proti obsahovým náležitostem obžaloby v tom směru, že snad neobsahuje náležitosti uvedené v ustanovení § 177 tr. řádu, zejména, že v jejím odůvodnění absentuje uvedení důkazů, o které státní zástupce odůvodnění žalovaných skutků opírá, přičemž v tomto směru odkazuje právě na text podané obžaloby, kde jsou tyto důkazy naprosto přehledně uvedeny.

12. Obžalovaní v rámci tohoto řízení vznesli celou řadu výtek stran průběhu hlavního líčení, postupů v rámci prováděného dokazování i ostatních procesních postupů, přičemž opakovaně vyslovili domněnky v tom směru, že zdejší soud při svém rozhodování nejedná nezávisle, ale na základě nějakého zadání. K tomu je třeba poznamenat, že senát naprosto kategoricky odmítá, že by snad v rámci probíhajícího řízení a své rozhodovací činnosti podléhal jakýmkoli vnějším vlivům. Co se týče opakovaně vznášených námitek vůči jeho složení a termínu povolání přísedících, v tomto směru soud odkazuje na odůvodnění svého usnesení sp. zn. 4 T 42/2016 ze dne 10. 5. 2019 a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 10 To 66/2019 ze dne 4. 7. 2019, které se tomuto tématu, resp. naprosté nedůvodnosti takových námitek (k vznesené námitce podjatosti přísedících) podrobně věnují.

13. Navzdory četným výtkám ze strany obžalovaných, jež byly mnohdy spojeny s nestandardními návrhy na to, jak v rámci vedení řízení postupovat (leckdy nemajícími oporu v právních předpisech), má soud za to, že se hlavní líčení snažil vést vůči všem stranám řízení maximálně korektně, všem obžalovaným byl poskytnut naprosto dostatečný prostor pro hájení svých práv, přičemž hlavní líčení a v jeho rámci proběhlé dokazovaní, bylo konáno v souladu s trestním řádem při důrazu na dodržení veškerých zásad, jimiž je ovládáno trestní řízení.

14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, přičemž stran podstaty páchané trestné činnosti se zcela ztotožnil s jejím výstižným popisem, jak jej ve své závěrečné řeči vyjádřil státní zástupce:

15. Obžalovaná MUDr. K , která v rozhodné době zastávala pozici ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., a obžalovaný MUDr. K , jenž měl částečný pracovní úvazek ve všech pěti oblastních nemocnicích Středočeského kraje, kde formálně působil jako koordinátor pro vznik neziskových organizací, společně fakticky řídili průběh investičních akcí všech oblastních nemocnic Středočeského kraje v oblasti výstavby, rekonstrukcí a obnovy jejich technologického vybavení, přičemž ve vztahu ke zmíněným investičním akcím disponovali veškerými informacemi a rozhodovali o tom, kdy a v jaké podobě bude konkrétní investiční akce předložena k projednání a schválení příslušným orgánům. Oba tito obžalovaní přitom měli osobní vazby na obžalovaného MUDr. R , který tehdy zastával funkci hejtmana, a skrze jeho osobu také přístup k informacím o veřejných zakázkách zadávaných Krajem, což jim umožňovalo jejich ovlivnění. Obžalovaní MUDr. K a MUDr. K páchání trestné činnosti koordinovali a řídili, přičemž vždy po dohodě s obžalovaným MUDr. R předem určili, kterého dodavatele při zadání konkrétní veřejné zakázky zvýhodní tím způsobem, že mu umožní podílet se na stanovení jejího rozsahu a na přípravě projektové a zadávací dokumentace nebo technické specifikace požadovaných dodávek. Zástupcům takto vybraných dodavatelů poté zprostředkovali kontakt na pořadatele zadávacích řízení, jimiž byly obžalované společnosti ML Compet, a. s., a AVEZA, s. r. o., které řídila obžalovaná N . Jejím prostřednictvím obžalovaní MUDr. K a MUDr. K umožnili předem vybraným dodavatelům podílet se na přípravě dokumentace k zadávacím řízením tak, aby jim vyhovovala a v soutěži zajistila vítězství. Jejich záměrem tedy bylo zajistit těchto preferovaným dodavatelům získání předmětných veřejných zakázek na úkor ostatních dodavatelů, potažmo zisk z realizace těchto zakázek plynoucí, ale také upevnit jejich postavení na trhu a zajistit dostatečné vytížení výrobních kapacit. Za takové zvýhodnění pak obžalovaní MUDr. K a MUDr. K po jejich zástupcích požadovali úplatek ve formě finanční hotovosti, a to pro sebe, v některých případech ovšem také pro obžalovaného MUDr. R , jehož výše obvykle odpovídala zhruba 10% z ceny zakázky bez DPH vzešlé ze zadávacího řízení. Úplatek byl poté ze strany zástupců takto zvýhodněných dodavatelů předáván po podpisu smlouvy ohledně realizace konkrétní zakázky. Na úplatcích inkasované částky si poté obžalovaní MUDr. K , MUDr. K a ve většině případů rovněž obžalovaný MUDr. R mezi sebou dělili.

16. Obžalovaný MUDr. R pak jako hejtman a člen rady Kraje schvaloval veškeré materiály týkající se veřejných zakázek zadávaných oblastními nemocnicemi, jež byly předkládány radě jako výkonnému orgánu jediného akcionáře při výkonu působnosti valných hromad oblastních nemocnic. Dále také radě předkládal veškeré materiály týkající se žádostí o dotace na jednotlivé investiční akce oblastních nemocnic, včetně těch, jejichž zadání bylo obžalovanými MUDr. K , MUDr. K a L N ovlivněno ve prospěch preferovaných dodavatelů, o čemž byl obžalovanými MUDr. K a MUDr. K podrobně a průběžně informován a sám zejména svými častými a konkrétními radami těmto obžalovaným přispíval k páchání předmětné trestné činnosti. Obžalovaná MUDr. K s MUDr. R průběžně konzultovala jednotlivá zadávací řízení, včetně např. druhu zadávacího řízení, času jeho vyhlášení, obsahu konkrétních materiálů a termínů jejich předložení orgánům Kraje ke schválení, přičemž již v rámci přípravy zadávacích řízení se obžalovaní domlouvali, který dodavatel konkrétní veřejnou zakázku získá. Obžalovaný MUDr. R byl tedy od počátku obeznámen se skutečností, že průběh zadávacích řízení bude ovlivněn ve prospěch konkrétního dodavatele, přičemž sám také přinejmenším v některých případech rozhodoval o tom, který dodavatel konkrétní veřejnou zakázku získá, a to za slib poskytnutí úplatku od takového dodavatele. Obžalovaný MUDr. R jako hejtman a člen rady také radě sám předkládal materiály vztahující se k zadání veřejných zakázek kraje a ke způsobu jejich financování a zajišťoval jejich bezproblémové schválení, aby mohla být s výše popsaným způsobem zvýhodněným dodavatelem uzavřena smlouva o dílo, kdy právě po tomto aktu docházelo ze strany zvýhodněného dodavatele k předání úplatku.

17. Obžalovaná N jednala za obžalovanou společnost ML Compet, a. s., jako jediná členka představenstva, přičemž fakticky řídila obžalovanou společnost AVEZA, s. r. o. Tyto společnosti sídlily na stejném místě, přičemž první z nich vykonávala činnost tzv. administrátora zadávacích řízení pro oblastní nemocnice, druhá pro Středočeský kraj. Obžalovaná N dostávala pokyny od obžalovaných MUDr. K a MUDr. K , podle kterých následně průběh zadávacích řízení ovlivňovala ve prospěch předem určených dodavatelů, jejichž zástupcům umožňovala podílet se na přípravě dokumentace k zadávacím řízením tak, aby podmínky vyhovovaly především jim a dodavatelům, s nimiž jednali ve shodě, a současně aby byl okruh dalších možných zájemců co nejvíce omezen. Těmto předem vybraným dodavatelům následně předávala informace o průběhu zadávacích řízení, zejména o dalších přihlášených, umožňovala jim podílet se na odpovědích na dodatečné dotazy a na zdůvodnění případného vyloučení těch dodavatelů, kteří s nimi nespolupracovali. Předem určení dodavatelé tak krom předpokládané ceny veřejné zakázky znali i ceny ostatních uchazečů o danou zakázku, kteří s nimi jednali ve shodě a tvořili tzv. křoví. Tím bylo zajištěno, že předem vybraný uchazeč v zadávacím řízení zvítězí, neboť nabídne nejnižší cenu zakázky, protože ostatní své ceny záměrně nabídnou vyšší. Za poskytnutý servis si pak i obžalovaná N přinejmenším v některých případech požadovala úplatky ve formě finanční hotovosti.

18. Ostatní obžalovaní a další osoby z řad zástupců obžalovaných společností jako předem vybraných preferovaných dodavatelů v rámci konkrétních zadávacích řízení přijali nabídky obžalovaných MUDr. K nebo MUDr. K na zvýhodnění jimi zastupovaných společností, případně se na ovlivnění zadávacích řízení různým způsobem ve spolupráci s obžalovanou N podíleli, za což někteří z nich slíbili, případně i poskytli úplatek. V rámci některých skutků pak byla prokázána též vzájemná dohoda mezi přinejmenším částí zájemců, jejímž smyslem bylo zajistit zadání veřejné zakázky předem určenému dodavateli a vyloučit tak řádný průběh zadávacího řízení. V případě veřejných zakázek, které měly být spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie, pak byli obžalovaní přinejmenším srozuměni se skutečností, že kompletní dokumentace o průběhu jimi ovlivněných zadávacích řízení bude předložena příslušnému orgánu v souvislosti se žádostí o schválení financování těchto veřejných zakázek, v důsledku čehož by došlo k nesprávnému použití finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie.

19. Všichni obžalovaní odmítli, že by se souzených skutků dopustili, jejich výpovědi jsou pro přehlednost podrobně uvedeny v rámci odůvodnění u jednotlivých bodů výroku rozsudku, které jim jsou v rámci tohoto trestního řízení kladeny za vinu.

20. I přes absenci doznání pak soud považuje vinu všech obžalovaných na základě výsledků provedeného dokazování za nepochybně prokázanou. Stěžejním důkazem v této věci jsou přitom v případě všech řešených skutků právě obžalovanými tolik napadané záznamy o sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1, 2, 3 tr. řádu a podle § 158d odst. 1, 2 tr. řádu, záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu. Dále je jejich vina prokazována materiály zajištěnými především při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor, v některých aspektech znaleckými posudky, spíše dokreslující charakter pak v tomto řízení mají důkazy svědeckými výpověďmi.

21. K obžalovanými opakovaně namítané zhoršené kvalitě některých zvukových záznamů, jež byly pořízeny v rámci sledování osob a věcí, resp. jejich částí (prostorových odposlechů) je třeba poznamenat, že pro míru využitelnosti obsahu tohoto důkazu je podstatné, jaké informace lze z těchto záznamů skutečně po pozorném přehrání detekovat, nikoli to, jak dobře bylo těmto záznamům porozuměno v rámci hlavního líčení tím kterým účastníkem v jednací síni, kde již logicky – s ohledem na přítomnost většího počtu osob – nebylo možné pro jejich poslech zajistit ty nejlepší podmínky. Kvalita těchto záznamů pak bývá obecně horší, což je dáno též způsobem jejich pořízení, neboť záznamové zařízení krom samotného rozhovoru zaznamenává i ostatní zvuky, k nimž ve sledovaném prostoru dochází, navíc ji významně ovlivňuje též vzdálenost mluvčích od tohoto zařízení, jakož i hlasitost samotného hovoru. Soud a všechny strany řízení měly možnost i dostatečný časový prostor se s těmito materiály podrobně seznámit, záznamy si poslechnout opakovaně a v lépe vyhovujících podmínkách, přičemž obžalovaní se k nim mohli v rámci hlavního líčení podle potřeby vyjádřit. Při svém rozhodování přitom soud striktně vycházel pouze ze záznamů samotných a nikoli z jejich přepisů. Pokud bylo namítáno, že se takové materiály v trestním spise nacházejí, je třeba poznamenat, že jistě mohou sloužit jako pracovní materiál. Zejména v situaci, kdy obžalovaní namítají účelovost vedeného řízení a zaujatost policejních orgánů, kterou mimo jiné argumentovali též ve vztahu k pořízeným přepisům, je logické, že se soud – i z důvodu řádného zhodnocení uplatněných námitek – s těmito materiály seznámil. Namítané zásahy a účelové manipulace v nich však neshledal, po pozorném poslechu naopak dospěl k závěru, že pořízené přepisy jsou v důkazně významných částech se slyšitelnými záznamy v souladu, resp. těmto významově odpovídají. V pořízených záznamech rovněž neregistroval žádné tzv. střihy, které byly ze strany některých obžalovaných namítány, kdy se zjevně jedná o rušení zvuků vnějšími vlivy nebo o situace, kdy se obžalovaní v rámci prostorového odposlechu z místa bydliště obžalovaných K v během rozhovoru přesouvali z přízemí do 1. patra domu.

22. K námitkám stran odlišného přístupu k přehrávání prostorových odposlechů oproti hlavnímu líčení, jež bylo konáno v tzv. první větvi této kauzy, kde měli obžalovaní možnost při poslechu těchto záznamů využít sluchátka, přičemž hovory byly v jednací síni přehrávány ze zařízení, jež poskytla Police ČR, jejíž pracovníci zmíněný přístroj obsluhovali, je třeba uvést, že se soud v tomto směru podrobně seznámil s protokoly o hlavním líčení v původní věci, přičemž po prostudování těchto materiálů dospěl k závěru, že zvolený postup neměl pro lepší poslech těchto hovorů relevantní význam. V rámci původního řízení bylo i opakovaně namítáno, že hovorům je lépe rozuměno bez pomůcky ve formě sluchátek. Fakt, že v rámci tohoto hlavního líčení obžalovaní neobdrželi v tomto směru nějaký kvalitativně horší standard, ostatně zhodnotil ve svém vyjádření po skončení této části dokazovaní také obžalovaný MUDr. R , který špatnou kvalitu přehrávaných záznamů v rámci obou hlavních líčení, jichž se osobně účastnil, vyhodnotil jako naprosto identickou.

23. Z prostorových odposlechů z kanceláře obžalované MUDr. Ko v kladenské nemocnici a zejména těch, které byly pořízeny v bydlišti obžalovaných K v , pak vyplývá, že tito obžalovaní byli s obžalovaným MUDr. R v častém osobním kontaktu, posledně jmenovaný je v místě jejich bydliště pravidelně navštěvoval, přičemž v rámci těchto schůzek podrobně probírali jednotlivé investiční akce oblastních nemocnic i Kraje. Z témat, která s obžalovaným MUDr. R obžalovaní K diskutovali každý samostatně, přitom vyplývá, že zde existovala jasně určená dělba kompetencí, kdy obžalovaná MUDr. K řešila veřejné zakázky ve vztahu k zakázkám stavebním, obžalovaný MUDr. K pak veřejné zakázky, jež se týkaly zdravotnických technologií. Byť tato jednání vedli obžalovaní K ve vztahu ke svým oblastem zájmu s obžalovaným MUDr. R samostatně, o obsahu těchto rozhovorů se následně vzájemně informovali. Na základě těchto důkazů i důkazů, které ještě budou podrobně rozvedeny v další části odůvodnění, pak lze uzavřít, že tito tři obžalovaní díky spojení svých pozic vytvořili mimořádně efektivní systém, jenž jim dlouhodobě umožňoval průběh zadávacích řízení ve Středočeském kraji ovlivňovat. Z těchto rozhovorů je rovněž zřejmý koordinovaný postup všech obžalovaných, kdy mezi sebou sdíleli potřebné informace o svých činnostech, poskytovali si rady, podporu a na vzniklé situace operativně reagovali, přičemž zaznamenané rozhovory rovněž osvětlují postavení obžalované N v rámci celého systému, kterou obžalovaní K ve vztahu k ovlivnění konkrétních zadávacích řízení ve prospěch předem vybraných subjektů úkolovali.

24. Míru angažovanosti obžalovaných MUDr. K a MUDr. K ve vztahu k řešeným veřejným zakázkám, oblast zájmu, která v rámci výše uvedeného rozdělení spala do jejich gesce, komunikace s administrátorem i sdílení informací dále vyplývá též z komunikace zjištěné odposlechem jejich e-mailových adres, konkrétně (č. l. 3388, 3394 – 33462) a (č. l. 3475 – 3503).

25. Fakt, že obžalovaná N , jednající na základě pokynů obžalovaných K , byla v obdobích, kdy u konkrétních řízení docházelo k vytváření zadávacích dokumentací a dále v průběhu těchto řízení, se zástupci vybraných zájemců v kontaktu a domlouvala si s nimi schůzky, pak prokazují odposlechy telekomunikačního provozu jí užívané účastnické stanice . Ze zajištěné komunikace je zřejmá její stručnost, komunikace se v podstatě čistě omezovala na domluvu konkrétních schůzek, které se realizovaly v kancelářích obžalovaných společností AVEZA, s. r. o., a ML Compet, a. s., jež sídlily na stejné adrese. Zaznamenané SMS zprávy, mnohdy s textem „je či bude pošta“ ovšem prokazují, že se zástupci vybraných dodavatelů komunikovala též prostřednictvím e-mailu, tato komunikace však byla ve schránce, k nímž i druhá strana měla přístup, ponechána pouze ve složce pošty rozepsané. V daném případě totiž nebyla komunikace v rámci realizovaného odposlechu zachycena, znaleckým zkoumáním zajištěného počítače této obžalované však byly zjištěny náhledy obrazovky z časů, kdy měla e-mailovou schránku otevřenou.

26. Důkazem, jenž má význam ke všem skutkům v tomto řízení řešeným, pak je znalecký posudek z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika (č. l. 9643 - 10256) opatřený v tzv. původní věci, z jehož závěrů vyplývá, jaký byl obsah v posudku specifikovaných datových nosičů (např. mobilních telefonů, počítačů, flash disků), které byly při úkonech přípravného řízení zajištěny. Jeho zpracovatel Ing. Jan Janka byl v rámci hlavního líčení jako znalec vyslechnut, přičemž své závěry přesvědčivě obhájil, kdy rovněž vysvětlil, že v rámci přenosu dat rozhodně nemohlo dojít k jejich zkreslení, takže soud neshledal potřebným v tomto směru jakékoli další dokazování provádět.

27. Postavení obžalovaných MUDr. R , MUDr. K a MUDr. K rámci Středočeského kraje a jeho nemocnic, pak ozřejmují listinné materiály, zejména usnesení zastupitelstva Kraje ze dne 24. 11.2008 ohledně volby hejtmana (č. l. 4760 – 4765), ovládací smlouva ze dne 22. 8. 2011 (č. l. 4977 – 4983), smlouva o poradenské činnosti včetně dodatků (č. l. 4984 – 4988, 4993 – 4996), stanovy a organizační řád Oblastní nemocnice Kladno, a. s. (č. l. 5001 – 5052), příkaz ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., č. 8/2008 (č. l. 5053 – 5054), pověření ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s. (č. l. 5086), sdělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s., ze dne 8. 6. 2012 (č. l. 5216 – 5218), sdělení ON Kolín ze dne 4. 3. 2014 (č. l. 5421 – 5422), sdělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., ze dne 11. 3. 2014 (č. l. 5428), pracovní smlouvy obžalovaných MUDr. K a MUDr. K včetně dodatků (č. l. 5498 – 5502, 5509 – 5512, 5518 – 5520), sdělení Oblastní nemocnice Kladno, a. s., ze dne 12. 3. 2014 (č. l. 5619), sdělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., ze dne 11. 3. 2014 (č. l. 5621). Z uvedených materiálů především vyplývá, že vztahy mezi jednotlivými oblastními nemocnicemi zásadním způsobem ovlivňovala ovládací smlouva uzavřená dne 22. 8. 2011 mezi Oblastní nemocnicí Kladno, a. s., jako osobou řídící a ostatními oblastními nemocnicemi jako osobami řízenými, podle které byla řídící osoba oprávněná udílet statutárním orgánům řízených osob pokyny, které byly tyto orgány povinny plnit. Řídící osoba si rovněž mohla formou pokynu vyhradit předkládání určitých záležitostí k předchozímu souhlasu a řízené osoby požádat o sdělení jakýchkoli informací. V důsledku ovládací smlouvy tak obžalovaná MUDr. K na jedné straně vystupovala jako faktická nadřízená členů představenstev ostatních oblastních nemocnic, kteří ovšem zároveň působili jako členové představenstva Oblastní nemocnice Kladno, a. s., tedy v pozici faktických nadřízených obžalované. Obžalovaný MUDr. K pak měl částečný pracovní úvazek ve všech pěti oblastních nemocnicích Středočeského kraje, kde formálně působil jako koordinátor pro vznik neziskových organizací, přičemž ze sdělení Oblastní nemocnice Kladno, a. s., ze dne 12. 3. 2014 vyplývá, že se účastnil schůzek vedení. Dle sdělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., ze dne 11. 3. 2014 jim není známo, jaké konkrétní činnosti a úkoly tento obžalovaný v rámci své funkce vykonával, ani kdo mu přiděloval pracovní úkoly a kdo je kontroloval, přičemž jeho přímý nadřízený nebyl písemně stanoven. Ze sdělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s., ze dne 7. 3. 2014 pak vyplývá, že i jeho pozice ve vztahu k nemocnicím byla specifická, neboť z pozice zaměstnance Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jakožto řídící osoby mohl vydávat pokyny a kontrolovat plnění úkolů vůči vedení jednotlivých nemocnic, jejichž byl současně zaměstnancem. Ředitelé nemocnic tak byli současně nadřízenými i podřízenými tohoto obžalovaného.

28. Ze sdělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s., ze dne 8. 6. 2012, které mimo jiné popsuje schvalovací postup investičních akcí zmíněné nemocnice, vyplývá, že investiční záměr, zadávací podmínky a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky byly nejprve zasílány ke schválení a podpisu obžalované MUDr. K jako ředitelce Oblastní nemocnice Kladno, a. s., a až poté předkládány valné hromadě. Dle tohoto sdělení se pak obžalovaný MUDr. K „zřejmě angažoval i ve věcech souvisejících s výběrovými řízeními na investice ON Kolín, protože se čas od času dotazoval, jaké nákupy převážně zdravotnické techniky plánují“. Dle sdělení této nemocnice ze dne 4. 3. 2014 pak veškeré záležitosti, které nebyly v kompetenci ředitele a náležely do působnosti valné hromady, podléhaly schválení řídící osobou, což v sobě zahrnovalo veškeré úkony převyšující 2 mil. Kč.

29. K ovládací smlouvě a postavení obžalovaných MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R se ve svých výpovědích vyjádřili svědci z řad zástupců jednotlivých oblastních nemocnic, jejich představenstev a orgánů Kraje:

30. Svědek MUDr. P Ch , ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. (č. l. 24809 – 24819), ve své výpovědi uvedl, že obžalovanou MUDr. K na základě ovládací smlouvy vnímal jako svou nadřízenou, kdy jmenovaná ostatní ředitele nemocnic řídila. Jejímu schválení také podléhala veškerá rozhodnutí, jež se týkala procesu zadávání veřejných zakázek včetně schválení záměru, zadávací dokumentace a výběru nejvhodnějšího uchazeče. Materiály poté schvalovalo představenstvo a až následně byly předloženy ke schválení valné hromadě. Prvotní podnět k předložení materiálu stran konkrétní zakázky orgánům nemocnice prezentovali na poradách ředitelů, jimž předcházela konzultace s obžalovanou MUDr. K , které odeslali podklady včetně zadávací dokumentace. Obžalovaná ji buď odsouhlasila, nebo doporučila úpravy, které zapracovali a materiál jí odeslali oficiální cestou, další administrace pak byla v její kompetenci. O druhu zadávacího řízení pak rozhodovala obžalovaná s administrátorem, kvalifikační kritéria si v nemocnici sami neurčovali. Obžalovaného MUDr. K považoval za blízkého spolupracovníka obžalované, přičemž jeho přijetí jako náměstka nemocnice iniciovala obžalovaná MUDr. K nebo obžalovaný MUDr. R .

31. Svědek Ing. R U , ekonomický náměstek Oblastní nemocnice Kolín, a. s., pak tomuto tématu uvedl (č. l. 24887 – 24892), že veřejné zakázky podléhaly schválení Oblastní nemocnici Kladno, a. s., která byla jakožto ovládající osoba mezistupněm mezi nimi a zakladatelem. Z jejich strany zpracované materiály pro orgány společnosti tedy podléhaly schválení obžalovanou MUDr. K , jež k nim někdy mívala připomínky, dle kterých je doplňovali. Obžalovaný MUDr. K měl v jejich nemocnici malý úvazek, zajímal se o oblast zakázek, přičemž s ním projednávali velké investiční akce.

32. Svědek Doc. MUDr. L H , DrSc., někdejší ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s. (č. l. 24819 – 24825), ve své výpovědi uvedl, že schvalování veškerých investic podléhalo ovládací smlouvě. Ta fakticky znamenala, že jako řediteli mu zbývalo operativní řízení nemocnice a rozhodování o částkách do 2 mil. Kč. Na základě ovládací smlouvy se vše ostatní, veškeré materiály zasílaly Oblastní nemocnici Kladno, a. s., odkud byly dále posílány na představenstvo. Obžalovaný MUDr. K , měl na starosti investiční politiku všech nemocnic, přičemž jeho nadřízeným byla zřejmě obžalovaná MUDr. K , on sám mu žádné úkoly nedával. Obžalovanou společnost ML Compet, a. s., pak jako administrátora využívali na doporučení obžalovaného MUDr. R a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jakožto ovládající osoby.

33. Rovněž svědek Ing. R B , který v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a. s., v rozhodné době působil jako technicko-provozní náměstek, ve své výpovědi (č. l. 24825 – 24830) potvrdil, že veškeré materiály týkající se investic, které připravoval, předkládal na základě ovládací smlouvy obžalované MUDr. K jako ředitelce Oblastní nemocnice Kladno, a. s., odkud byly zasílány představenstvu a na jednání rady Kraje, přičemž někdy byly dle jejích požadavků upravovány. Představenstvo nemělo důvod takové materiály neschválit.

34. Svědek Ing. L K , někdejší zástupce ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., pro investice a provoz (č. l. 24831 – 24836), k tomuto tématu vypověděl, že obžalovaný MUDr. K byl v nemocnici prezentován jako náměstek, z pověření obžalované MUDr. K s ním několikrát spolupracoval ohledně některých zakázek, občas byl pověřen komunikací s administrátorem, jímž byla obžalovaná společnost ML Compet, a. s. Osobně se u žádné zakázky nepodílel na stanovení kvalifikačních předpokladů, přičemž předpokládá, že zadávací dokumentace vytvářel administrátor, jemuž ze své pozice poskytoval technické podklady.

35. Svědek Doc. MUDr. Z S , CSc., tehdejší náměstek pro oblast zdravotnictví, pak vypověděl (č. l. 24836 – 24841), že s obžalovaným MUDr. R měli ohledně rozvoje nemocnic odlišnou představu – obžalovaný chtěl nemocnice hlavně budovat, on chtěl přitom investovat do lidí. S ohledem na řečené se tedy domluvili, že materiály představenstev nemocnic bude předkládat do valné hromady obžalovaný, on sám je předkládat nechtěl. Veškeré materiály na Radu schvaloval hejtman, přičemž z jeho iniciativy byla i ovládací smlouva. Ovládací osobou se na jejím základě stala Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jejíž ředitelkou byla obžalovaná MUDr. K , která z toho titulu spolupracovala na materiálech k investičním akcím nemocnic, jež byly Radě předkládány. K postavení obžalovaného MUDr. K uvedl, že byla nejasná, pomáhal obžalované MUDr. K , přičemž se domnívá spolu s ní a obžalovaným MUDr. R nemocnice do určité míry řídili. Od obžalovaného MUDr. K pak asi ve dvou případech požadoval materiály k zadávacím řízením, které měl jmenovaný u sebe. Materiály mu ovšem nepředal, pouze mu umožnil do nich nahlédnout. K zakázkám, kde byl okruh uchazečů omezován na základě losování, pak sdělil, že mu přišlo, že některé společnosti bývaly vylosovány častěji než ostatní, zákon to však umožňoval. Materiály Radě předkládal a prezentoval obžalovaný MUDr. R .

36. Svědek Ing. J C , tehdejší člen představenstva Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., ve své výpovědi (č. l. 24841 – 24844) uvedl, že za zdravotnictví v Kraji měli odpovědnost obžalovaní MUDr. R a MUDr. K , přičemž obžalovaný MUDr. R tuto kompetenci MUDr. S vzal. Materiály do Rady předkládal obžalovaný a zpracovávala je Krajská nemocnice v čele s obž. MUDr. K , která z Kladna vše řídila. Za existence Krajské nemocnice představenstvo v podstatě předalo svoji činnost této organizaci, přičemž na realizaci investičních akcí a zadávací řízení nemělo vliv.

37. Svědek Mgr. A R , tehdejší člen představenstev oblastních nemocnic, ve své výpovědi (č. l. 24844 – 24847) zejména uvedl, že obžalovaná MUDr. K byla z titulu ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jakožto ovládající osoby, hlavní osobou, která věci řídila a zakázky a investiční akce všech nemocnic koordinovala. Materiál, který dostal na stůl a dále předkládal na jednání Rady, vždy nesl její podpis, kdy takto poznal, že s ním souhlasí. S ohledem na svou odbornost pak do otázek zdravotnictví podstatně zasahoval rovněž obžalovaný MUDr. R , který mimo jiné rozhodoval, co se k projednání Radě připustí. Osobně materiály k investičním akcím viděl, až když byly zpracovány příslušnou nemocnicí, poté se s nimi seznámil, podepsal je a v rámci Kraje předal příslušnému oddělní. Předkladatelem materiálů Radě byl hejtman, přičemž Rada je pak mohla projednat až po jeho podpisu. K materiálům přitom někdy míval připomínky. Svědek dále uvedl, že se na přípravě zadávacích dokumentací nepodílel, přičemž kdo určoval kvalifikační předpoklady, mu není známo.

38. Svědek Mgr. R G , další člen představenstev oblastních nemocnic, pak k tomuto tématu uvedl (č. l. 24926 – 24929), že podle jeho názoru neměla ovládací smlouva na investiční akce jednotlivých nemocnic vliv. Oblastní nemocnice Kladno, a. s., podle jeho názoru neměla ve vztahu k investičním akcím ostatních nemocnic jakoukoli kompetenci. Zadávací dokumentace vznikaly externě, představenstvo zadávací dokumentace neschvalovalo a nebylo s nimi seznámeno, on osobě se tak na jejich a podobě nepodílel.

39. Svědkyně I K , vedoucí ekonomicko-investičně-majetkového oddělení Kraje, která měla částečný pracovní úvazek v Oblastní nemocnici Kladno, a. s., pak k tomuto tématu uvedla (č. l. 24849 – 24851), že materiály, jež byly nemocnicemi předkládány na jednání Rady, musela odsouhlasit obžalovaná MUDr. K , která je též vracela k dopracování, což se zřejmě dělo na základě ovládací smlouvy. Materiály také podepisoval obžalovaný MUDr. R , kdy i on je někdy vracel. K obžalovanému MUDr. K pak sdělila, že s ním komunikovala většinou e-mailem, k čemuž dostala pokyn od obžalované MUDr. K . 1) Obžalované právnické osoby JIPE, s. r. o., AVEZA, s. r. o. – veřejná zakázek „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“ 40. Spáchání tohoto skutku je kladeno za vinu obžalovaným JIPE, s. r. o., a AVEZA, s. r. o., přičemž fyzické osoby, jejichž jednání je obžalovaným v tomto řízení přičítáno – Ing. I S za společnost JIPE, s. r. o., a obžalovaná L N za společnost AVEZA, s. r. o., – byly spolu s Ing. V K , MUDr. K K a MUDr. P K za ovlivnění této veřejné zakázky ve prospěch společnosti POHL cz, a. s., k němuž došlo v roce 2011, tedy ještě před účinností zákona č. 418/1999 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen TOPO), a v této souvislosti za poskytnutí resp. přijetí úplatku, což bylo realizováno v úvodu roku 2012, odsouzeni v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, jež skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 T 64/2018 ze dne 26. 6. 2019 – jak prokazuje též citované rozhodnutí, které bylo v rámci tohoto trestního řízení provedeno jako listinný důkaz (č. l. 24504 – 24552).

41. Obžalovaná JIPE, s. r. o., byla v rámci řízení zastoupena jednatelem J F , který využil svého práva a k věci nevypovídal. K námitkám uplatněným ze strany obhájců některých obžalovaných, jež směřovaly proti tomu, aby jmenovaný tuto obžalovanou v rámci tohoto trestního řízení zastupoval s poukazem na skutečnost, že v trestním řízení, které bylo pro ovlivnění předmětné zakázky vedeno proti fyzickým osobám (tzv. první větev této kauzy), byl slyšen jako svědek, je třeba odkázat na ustanovení § 34 odst. 4 TOPO. Dle tohoto ustanovení nemůže činit úkony za právnickou osobu ten, kdo je v téže věci v procesním postavení obviněného, poškozeného nebo svědka. Termín v téže věci se však jednoznačně vztahuje ke konkrétnímu trestnímu řízení a nikoliv k obsahové stránce skutku, pro který jsou v rámci dalšího trestního řízení stíhány odlišné osoby.

42. Opatrovník obžalované AVEZA, s. r. o., Mgr. P T ve své výpovědi především uvedl, že v dané věci nebylo osvětleno postavení L N v tom směru, že by obžalovanou společnost nějakým způsobem řídila, přičemž v minulosti nikdy nebyla vedena jako její statutární orgán.

43. Práva nevypovídat pak v dané věci využili též svědci Ing. S a Ing. K , přičemž k danému skutku se nevyjádřili ani pro toto jednání již odsouzení obžalovaní L N , MUDr. K a MUDr. K .

44. Průběh výběrového řízení stran předmětné veřejné zakázky je v administrativní rovině zřejmý z listinných materiálů na č. l. 13720 – 13831, 13833 – 13936, jimiž je podrobně zdokladován. Z těchto materiálů především vyplývá, že zadavatelem veřejné zakázky „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“ byl Středočeský kraj, přičemž se jednalo o veřejnou zakázku na stavební práce vyhlášenou v užším řízení dle tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s předpokládaným omezením počtu uchazečů na pět losem, kdy zakázka byla zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách dne 9. 9. 2011 pod evidenčním číslem 60065065, jak dokladuje též oznámení o zakázce na č. l. 10257 – 10273. Administrátorem daného řízení pak byla obžalovaná společnost AVEZA, s. r. o., tehdy vystupující pod obchodní firmou ERINYES, s. r. o. Výzvu k podání žádosti o účast na této zakázce převzalo celkem 18 subjektů, a to též obžalovaná společnost JIPE, s. r. o., tehdy vystupující pod obchodní firmou FISA s. r. o., a vítězná společnost POHL cz, a. s.

45. Fakt, že se společností POHL cz, a. s., uzavřel dne 10. 1 2012 Středočeský kraj stran realizace této akce smlouvu o dílo za cenu 31 944 151,20 Kč, prokazuje příslušná smlouva (č. l. 13937 – 13955), která ozřejmuje i další podmínky realizace díla.

46. Jednání, jež je obžalovaným v rámci tohoto řízení kladeno za vinu – tedy poskytnutí a převzetí úplatku v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou, je přitom naprosto jednoznačně prokazováno odposlechy telekomunikačního provozu a záznamy o sledování, které v kontextu ostatních provedených důkazů nepřipouštějí naprosto žádnou jinou interpretaci událostí než tu, která je obsažena v popisu skutkového stavu, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku:

47. Z odposlechu telekomunikačního provozu (Důvěra 03) ze dne 30. 11. 2011 v 08:17 hod. je patrné, že se na Ing. S telefonicky obrátil MUDr. K a dotazem „Jak vidíš to, a kdy se uvidíme?“ poptával schůzku. Ta hovor krátce nato ukončila a obratem, v čase 08:37 hod., zavolala Ing. K s dotazem „jak se domlouvali, že to bude na začátku prosince, kdy si myslí, že by to mohlo bejt“ a následně se na termínu domlouvají. Poté okamžitě, v čase 08:38 hod., znovu volala MUDr. K s tím, že „můžou v úterý, někdy po ránu“. Prostorový odposlech ze dne 7. 12. 2011 (od času 07:40) z kanceláře MUDr. K v budově G v areálu Oblastní nemocnice Kladno, a. s., poté zaznamenal situaci, kdy MUDr. K informuje MUDr. K , že „gympl bude do 15. ledna“. V dalším záznamu z těchto prostor z téhož dne od času 09:42 hod. je zachyceno, jak MUDr. K informuje Ing. S , že příští týden má být podepsaný gympl, 12. 12. je rada a podpis, 13. 12. to bude Ing. S mít a „todleto tedy bude do 15. 1.“, kdy Ing. S odpovídá, že „byla včera s POHLem, s K se domluvili, že by jim, to dali ještě do konce roku“ a zároveň osvětlila, že „v tom jedou půl na půl“. V dalším prostorovém odposlechu ze dne 6. 1. 2012 od 11:00 hod. Ing. S informuje MUDr. K o tom, že peníze na „ten gympl“ bude mít už v pondělí (tedy 9. 1. 2012), takže jim je může dát v pondělí po obědě nebo v úterý. MUDr. K sdělila, že ona bude v Motole, tak ať to dá P (v kontextu nepochybně míněno MUDr. K ), na což Ing. S mimo jiné odvětila, že to jsou tři miliony, které by nerada nechávala u sebe, MUDr. K ji přitom v této souvislosti upozornila, že pro ně je to „jen“ 2,8 milionu. Ještě v průběhu návštěvy jmenované pak MUDr. K o předání peněz informovala prostřednictvím vnitřní pevné linky MUDr. K a domlouvala termín předání, přičemž ve snaze o konspiraci užívala pro označení peněz termín „králíci“. MUDr. K potvrdil, že v pondělí může, krátce nato byl však prostorovým odposlechem zaznamenán jeho příchod do kanceláře MUDr. K (prostorový odposlech od času 12:00), kde se dohodli, že předání jim v pondělí nevyhovuje a lepší by bylo úterý. V čase 12:02 hod. se tedy telefonicky spojil s Ing. S a v zaznamenaném hovoru ji požádal, zda by si pro tu „králičinu“ mohl přijet až v úterý v 08:00, čemuž Ing. S vyhověla. V rámci hovoru pak dodal, že už mu kručí v bříšku a po ukončení hovoru se smíchem konstatoval, že ti, co ho poslouchají, si myslí, že už potřebuje prachy. Prostorový odposlech ze dne 9. 1. 2012 poté zaznamenal další návštěvu Ing. S v kanceláři MUDr. K (od času 13:54), při které jí mimo jiné sdělila, že má se získáním hotovosti problémy a „těch 2,8“ bude muset vyzvednout ze svého účtu, což nemá ráda, kdy na toto sdělení MUDr. K reagovala, že se nedá nic dělat. Problému s hotovostí se pak týkají SMS zprávy a hovory Ing. S zaznamenané z jejího telefonu v časech 12:11, 12:18 a 12:

19. Ze zaznamenaných SMS zpráv v časech 10:32 a 10:33 mezi Ing. S a MUDr. K je dále zřejmé, že schůzka za účelem předání úplatku byla posunuta na 09:00 hod., přičemž opět zde bylo konspirativně užíváno označení „králíci“.

48. Fakt, že dne 10. 1. 2012 kolem 09:00 hod. v místě sídla obžalované společnosti JIPE, s. r. o., předala Ing. S MUDr. K domluvený úplatek za tuto zakázku (ve výši 2 800 000 Kč), pak prokazuje protokol a záznam ze sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu ze dne 10. 1. 2012 (č. l. 2706 – 2709, 2727).

49. Rovněž výše úplatku pro L N a jeho předání je provedenými důkazy jednoznačně podloženo. Prostorový odposlech z kanceláře MUDr. K ze dne 13. 1. 2012 zaznamenal její rozhovor s Ing. S , při kterém Ing. S mimo jiné sděluje, že byla u N a jsou domluvené, že jí v pondělí (tedy dne 16. 1. 2012) za Gymnázium Hostivice donese 200 000 Kč, kdy v hovoru tuto částku současně porovná s tím, co chce za Buštěhrad, přičemž suma za tuto druhou zakázku (400 000 Kč) jí připadá vysoká. Samotné předání úplatku je i v tomto případě prokazováno protokolem a záznamem ze sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu ze dne 16. 1. 2012 (č. l. 2731 – 2734), kde zachycena Ing. S , jak kolem 13:00 hod. vchází do objektu na adrese Revoluční 1, Praha 1, a tuto skutečnost dále podporuje též záznam v diáři L N , který byl zajištěn v rámci prohlídky jiných prostor v kancelářích společnosti ML Compet, a. s., a v rámci tohoto hlavního líčení proveden jako důkaz věcný, kde je u data 16. 1. 2012, 13:00 hod., uvedeno S (fotografie listu z diáře na č. l. 6624).

50. Faktury obžalované společnosti JIPE, s. r. o. (tehdy FISA, s. r. o.) a sdělení POHL cz, a. s. (č. l. 14494, 14522 – 14525) ozřejmují, že za realizaci subdodavatelských prací v rámci předmětné veřejné zakázky vystavila tato obžalovaná společnosti POHL cz, a. s., faktury v celkové výši 5 270 479 Kč.

51. Výše popsané jednání Ing. I S a L N bylo nepochybně činěno též s cílem zajistit z realizace předmětné zakázky zisk společnosti POHL cz, a. s., přičemž obžalovaná JIPE, s. r. o., měla na zakázce profitovat formou subdodávek. K posouzení výše čistého zisku z realizované zakázky byl v rámci trestního řízení v tzv. první větvi této kauzy znaleckým ústavem, společností PROFI-TEN, a. s., zpracován znalecký posudek č. 1508/2012 včetně dodatku (č. l. 7261 – 7278, 14550 – 14565), který byl v rámci tohoto trestního řízení proveden jako listinný důkaz, přičemž jeho závěry soud s ohledem na popsanou metodu a celkové zpracování pokládá za naprosto správné, takže dokazování v tomto směru nepovažoval za nutné jakkoli doplňovat. Dle jeho závěrů byl čistý zisk společnosti POHL cz, a. s., z této zakázky 1 354 940 Kč, což po zohlednění daně z příjmů právnických osob, která v rozhodné době činila 19%, o niž je třeba v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 135/2008 ze dne 11. 6. 2008 částku 1 354 940 ponížit, pak odpovídá částce ve výši 1 097 501 Kč.

52. Údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře a další podrobnosti k obžalovaným společnostem byly zjištěny z výpisu z obchodního rejstříku:

53. Dle obchodního rejstříku (č. l. 24452 -24453) užívala obžalovaná AVEZA, s. r. o., do 18. 1. 2012 obchodní firmu ERINYES, s. r. o. Ze zde zaznamenaných údajů a dalších materiálů je sice patné, že L N v rozhodné době nezastávala žádnou oficiální funkci v orgánech obžalované společnosti a nebyla ani jejím zaměstnancem. Skutečnost, že na činnost obžalované uplatňovala svůj vliv, fakticky ji řídila a jednala za ni, kdy role jednatelů byla čistě formální, je však spolehlivě prokázána právě výpověďmi svědků z řad jejích bývalých zaměstnanců a jednatelů:

54. Svědek Ing. J T , někdejší jednatel obžalované společnosti, uvedl (výpověď z přípravného řízení na č. l. 1581 – 1594 přečtena za podmínek § 211 odst. 1 tr. řádu), že ho v květnu 2010 požádal M L , aby se nechal na přechodnou dobu zapsat jako jednatel společnosti AVEZA, s. r. o. (tehdy ERINYES), která měla společné sídlo se společností ML Compet, a. s., jejímž byl zaměstnancem. Osobně se žádných aktivit této společnosti neúčastnil, není mu známo, kdo byl jejím společníkem, neměl žádné informace o jejích bankovních účtech a jediné, co za společnost podepsal, bylo daňové přiznání za rok 2010.

55. Svědek Mgr. L M (výpovědi č. l. 1560-1570, č. l. 24852 - 24853) k postavení L N uvedl, že ve společnosti AVEZA, s. r. o., působil v letech 2010 – 2011 jako administrátor veřejných zakázek, přičemž tam nastoupil právě na základě nabídky od L N , se kterou se seznámil, když vystupovala za společnost EPG (společnost ML Compet, a. s., do 10. 8. 2010 působila pod obchodní firmou Executive Project Group, a. s.). L N vnímal jako ředitelku společnosti a svou nadřízenou. Společnosti AVEZA, s. r. o., a ML Compet, a. s., (svědek pro označení společností užíval původní názvy) sdílely společné kanceláře, kde bylo cca 7 až 9 osob, přičemž mu nebylo známo, kdo konkrétně působí pod kterou z nich. V rámci své pracovní činnosti pak komunikoval pouze s L N , která rozhodovala o výši jeho platu a kontrolovala, jak plní zadané pracovní úkoly. V průběhu roku 2011 mu nabídla, zda by se nestal jednatelem společnosti s tím, že by to bylo jen dočasně, než najde někoho vhodnějšího, přičemž poté, co nabídku přijal, se na jejich pracovněprávním vztahu nezměnilo vůbec nic. Jako jednatel se nezajímal o účetnictví společnosti, neměl přístup k bankovním účtům a předpokládal, že společnost dále řídí L N . Ještě za jeho působení do společnosti nastoupila paní B , se kterou byli pracovně na stejné rovině, přičemž předpokládá, že po jeho odchodu to jednatelství asi vzala ona.

56. Svědek P J (výpovědi č. l. 1571-1580, č. l. 24853 - 24855) k tomuto tématu vypověděl, že v obžalované společnosti AVEZA, s. r. o., pracoval pouze necelý měsíc v roce 2011 na pozici administrátora veřejných zakázek. Nabídku zaměstnání získal od M L , přičemž jeho příjímacího pohovoru se účastnila též L N , kdy nabyl dojmu, že jsou oba majiteli společnosti. V kanceláři seděl s kolegyní jménem V (z kontextu je zjevné, že se jednalo o Ing. V H , dříve B ), vedle byla další místnost s cca 3 až 5 lidmi ze společnosti ML Compet, a. s.

57. Svědkyně Ing. V H , dříve B , někdejší jediná společnice a jednatelka obžalované společnosti (s přestávkami do 9. 1. 2018, resp. 1. 6. 2017) nejprve v rámci přípravného řízení vypovídat odmítla s tím, že by mohla způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. Při hlavním líčení dne 13. 9. 2019 (č. l. 24855 – 24857) pak uvedla, že se zná s L N , která byla ředitelkou společnosti ML Compet, a. s. Na začátku roku 2011 sháněla zaměstnání a tak jí obžalovaná předala kontakt na pana L (M L , v té době jediného akcionáře společnosti ML Compet, a. s.). Do pracovního poměru ji přijímal pan L , kdo byl v té době jednatelem společnosti, nevěděla. Ve společnosti poté děla administrativu kolem veřejných zakázek. Společnosti AVEZA, s. r. o., a ML Compet, a. s., sídlily na stejné adrese i na stejném patře v rámci budovy, takže L N coby ředitelku ML Compet občas vídala, se společností AVEZA, s. r. o., však jmenovaná neměla nic společného. Společnicí a jednatelkou se stala na žádost M L , poté co předchozí jednatel pan M (Mgr. L M ) ukončil činnost, kdy právě tímto, jí to bylo ze strany M L zdůvodněno. Na další důvody se neptala. Funkci jednatelky příliš nevykonávala, neboť společnost měla prokuristu. Rovněž o účetnictví společnosti se příliš nezajímala. K přímému dotazu uvedla, že měla přístup k bankovnímu účtu společnosti a že L N takové oprávnění neměla. Společnost pak dala pryč, protože nevykonávala žádnou činnost, převod opět zajišťoval M L . Za obžalovanou společnost se na tvorbě žádných dokumentů nepodílela.

58. I postavení této svědkyně jakožto jednatelky společnosti, která sama připustila, že tuto funkci příliš nevykonávala, soud hodnotí jako ryze formální. Z její strany sdělené údaje o tom, že L N s touto společností neměla nic společného, tak ve světle faktu, že ona sama o jejím fungování příliš nevěděla, vyjadřují (v lepším případě) pouze její názor, při posouzení skutečného vlivu L N na chod obžalované společnosti, z nich však soud nevycházel. O tom, že svědkyně o situaci neměla dostatečný přehled, ostatně svědčí též fakt, že v rozporu se skutečností uvedla, že L N neměla přístup k bankovnímu účtu společnosti. Jmenovaná přitom v rozhodné době měla dispoziční právo k bankovnímu účtu společnosti u UniCredit Bank, který užívala až do svého zadržení, jak prokazuje sdělení banky s přílohami (č. l. 4167 – 4206), kdy služeb internetového bankovnictví naposledy využila dne 14. 5. 2012 a výběr hotovosti naposledy provedla dne 11. 5. 2012. O užívání bankovního účtu obžalované společnosti z její strany svědčí také např. telefonický hovor ze dne 12. 12. 2011 v 12:33 (Důvěra 08).

59. O tom, že L N vystupovala za obžalovanou společnost AVEZA, s. r. o., pak vypovídali i další svědci:

60. Svědkyně Ing. J N , která na Krajském úřadě Středočeského kraje působila jako vedoucí oddělení investic a veřejných zakázek (č. l. 24900 – 24901a), mj. uvedla, že ohledně této veřejné zakázky a veřejné zakázky „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ (blíže viz bod 2) jednala na straně administrátora též s L N .

61. Svědek D P , který působil na Krajském úřadě Středočeského kraje jako referent oddělení veřejných zakázek a centrálního nákupu, k danému tématu uvedl (č. l. 24895 – 24897), že ze společnosti AVEZA, s. r. o., tehdy komunikoval s paní B , přičemž k přímému dotazu ohledně L N sdělil, že ji osobně nezná, ale snad měla být jednatelkou této firmy.

62. Ze všech výše uvedených skutečností tak soud považuje za prokázané, že L N , která vstupovala za společnost do jednání se zástupci zadavatele veřejných zakázek, jež obžalovaná AVEZA, s. r. o., administrovala, vybírala její zaměstnance a užívala bankovní účet společnosti, v rozhodné době nepochybně vykonávala rozhodující vliv na řízení této právnické osoby.

63. V případě obžalované JIPE, s. r. o., je pro toto řízení především podstatné, že obžalovaná do 30. 6. 2012 užívala obchodní firmu FISA, s. r. o., přičemž Ing. I S byla po celé rozhodné období jednatelkou a společnicí této právnické osoby, konkrétně do 30. 6. 2012 (č. l. 24449 – 24451). 2) Obžalované právnické osoby JIPE, s. r. o., AVEZA, s. r. o., Konstruktiva Branko, a. s. v likvidaci, a TENTON, s. r. o. – veřejná zakázka „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ 64. Spáchání tohoto skutku je kladeno za vinu obžalovaným JIPE, s. r. o., AVEZA, s. r. o., Konstruktiva Banko, a. s., v likvidaci, a TENTON, s. r. o, přičemž stejně jako v předešlém případě, fyzické osoby, jejichž jednání je obžalovaným v tomto řízení přičítáno – Ing. I S za společnost JIPE, s. r. o., L N za společnost AVEZA, s. r. o., a Ing. P D ve vztahu ke zbylým dvou jmenovaným společnostem – byli spolu s MUDr. K K , MUDr. P K a MUDr. D R za ovlivnění této veřejné zakázky ve prospěch společnosti Konstruktiva Branko, a. s., a v této souvislosti za poskytnutí resp. přijetí úplatku, odsouzeni v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, jež skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 T 64/2018 ze dne 26. 6. 2019. Krom Ing. P D bylo trestní řízení v tzv. první větvi vedeno též proti Ing. T M , který však byl obžaloby dle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn, kdy důvodem pro takový postup bylo dle citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vyřazení důkazů opatřených odposlechy telekomunikačního provozu a sledováním osob a věcí. Jak již soud rozvedl výše, v tomto řízení bylo z těchto důkazů vycházeno, takže také níže hodnocené jednání Ing. T M bylo stíhaným právnickým osobám přičítáno.

65. Jednatel obžalované JIPE, s. r. o., J F stejně jako v případě jednání pod bodem 1) výroku rozsudku k věci nevypovídal.

66. Opatrovník obžalované AVEZA, s. r. o., Mgr. P T ve své výpovědi i ve vztahu k tomuto bodu především uvedl, že v dané věci nebylo osvětleno postavení L N v tom směru, že by obžalovanou společnost nějakým způsobem řídila, přičemž v minulosti nikdy nebyla vedena jako její statutární orgán.

67. Obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci (dále jen Konstruktiva Branko, a. s.) byla v řízení zastoupena likvidátorem JUDr. L K , který ve své výpovědi (č. l. 20810 – 20813, 23904) především zpochybnil své procesní postavení, kdy uvedl, že je pouze likvidátorem společnosti, tedy orgánem společnosti, který dělá úkony v rámci likvidace. Likvidaci zahájil dne 1. 10. 2013, tedy dlouho po jednání, která jsou společnosti přičítána. Od července 2014 je společnost v insolvenci, lépe řečeno v konkurzu, takže jako likvidátor vlastně ani nemá žádné možnosti cokoli dělat.

68. K této námitce soud poznamenává, že dle § 34 odst. 1 TOPO, činí za právnickou osobu v trestním řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn podle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Dle § 21 o. s. ř. jedná za právnickou osobu statutární orgán, přičemž dle § 193 občanského zákoníku vykonává u právnické osoby v likvidaci působnost statuárního orgánu právě likvidátor. Záleží pak na tomto subjektu, jaký přístup k obhajobě obžalované zvolí, a to i z hlediska realizace jejích procesních práv dle § 33 tr. řádu a § 35 TOPO, o nichž byl poučen.

69. K předmětnému skutku dále uvedl, že obžalobu považuje za nezákonnou, neboť čin, který má být obžalované společnosti přičítán, začal dávno před účinností TOPO, takže požaduje zproštění obžaloby. Ve své výpovědi se zároveň vyjádřil k trestnímu stíhání obžalované TENTON, s. r. o., kdy uvedl, že prodej podniku není právním nástupnictvím ve smyslu ustanovení § 10 TOPO s ohledem na ustanovení § 32 TOPO. V tomto případě se v zásadě jednalo o prodej části podniku, obžalovaná společnost Konstruktiva Branko, a. s., tím nezanikala, dále existovala a zrušena byla až rozhodnutím jediného akcionáře ze dne 1. 10. 2013.

70. Dle § 207 odst. 2 tr. řádu byla při hlavním líčení přečtena též výpověď zmocněnce Ing. J H (č. l. 1194 – 1217), bývalého předsedy představenstva, jenž obžalovanou v rámci přípravného řízení zpočátku zastupoval. Tento zmocněnec vypověděl, že na předmětný skutek se nevztahuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který nabyl účinnosti až 1. 1. 2012. Trestní stíhání se přitom dle jeho názoru zcela míjí účinkem, neboť obžalovaná je od 1. 10. 2013 v likvidaci, od července 2014 v úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurz. V srpnu 2012 prodala celý svůj podnik obžalované společnosti TENTON, s. r. o., takže nemá žádný majetek. V konkurzní podstatě jsou cca 3 mil. Kč, a pokud je mu známo, stát žádnou svoji podmíněnou pohledávku do konkurzu nepřihlásil. Již sama skutečnost, že je obžalovaná společnost zrušena likvidací, znamená nejvyšší možný trest, který by jí bylo možné uložit. Samotné zveřejnění faktu, že Ing. D a Ing. M byli obviněni z trestných činů podplácení a tak dále, znamenalo pro obžalovanou konec na stavebním trhu i konec její podnikatelské činnosti.

71. Zástupce obžalované TENTON, s. r. o., Ing. M M , pouze uvedl (č. l. 23160), že v letech 2011 – 2012 byl nemocen a nebyl v pracovním poměru. Vzhledem k tomu, co se událo, se rozhodl koupit společnost TENTON, s. r. o., která mohla napomoci nedobré situaci ohledně společnosti Konstruktiva Bransko, a. s., a pozvednout ji zpět na trhu. Po cca půlročním působení se to však ukázalo nemožné a vzhledem k celospolečenské situaci byl podán návrh na insolvenci. Aktuálně je insolvenční řízení téměř u konce, přičemž on nedisponuje ničím jako jednatel, žádnými prostředky, žádnými možnostmi.

72. K danému skutku se pak ve své obsáhlé výpovědi při hlavním líčení vyjádřil i obžalovaný MUDr. R , byť mu v rámci tohoto trestního řízení předmětné jednání není kladeno za vinu. Ve své výpovědi především uvedl, že se žádné trestné činnosti nedopustil. Odmítl, že by obžalovaná MUDr. K potřebovala k přístupu k informacím ohledně této akce jeho osobní vazby, neboť byla členkou předsednictva ČSSD a z tohoto titulu se účastnila i zasedání krajského výkonného výboru, kde se probíraly všechny významné akce, které Středočeský kraj chystal nebo dělal. Předkladatelem materiálů do Rady ohledně buštěhradského zámku nebyl on, ale Dr. Ch , náměstek hejtmana, nebo Ing. M , ze své pozice hejtmana pouze sestavoval program jednání Rady, program zastupitelstva pak odsouhlasila Rada. Ve své výpovědi dále citoval přepisy některých prostorových odposlechů i některé pasáže z výpovědi Ing. S učiněné v trestním řízení vedeném v tzv. první větvi, které dle jeho názoru prokazují, že si od obžalovaných K přebíral krabici s vínem a ohledně této zakázky nebyl nijak činný. V souvislosti s penězi od soukromých společností pouze věděl, že Ing. S slíbila pomoc sehnat finanční prostředky na volby jako sponzorské dary, přičemž věděl, že obžalovaní K měli požádat o podporu volebních kampaní a za tímto účelem komunikovali s celou řadou představitelů různých společností. Obžalovaným K - ale i ostatním – přitom v této souvislosti říkal, že takové prosby v žádném případě nesmí vázat na sliby v rámci jakýchkoli výběrových řízení. V další části své výpovědi se věnoval rozboru výpovědí znalců učiněných při hlavním líčení v tzv. první větvi ve vztahu k posudku společnosti ÚRS PRAHA, a. s., zpochybnil jimi užité metody a odmítl závěr uvedený v obžalobě ohledně toho, že by Středočeskému kraji jakožto zadavateli v případě realizace vnikla škoda ve výši 16 242 512 Kč odpovídající rozdílu mezi cenou obvyklou a cenou dle uzavřené smlouvy o dílo.

73. Ostatní již odsouzení obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , Ing. D a L N se k tomuto bodu v rámci tohoto trestního řízení nevyjádřili.

74. Průběh zadávacího řízení je i u této veřejné zakázky po formální stránce zřejmý z listinných materiálů. Zadavatelem této veřejné zakázky byl Středočeský kraj, přičemž se jednalo o zakázku zadávanou v užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tehdy platném znění, které bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 22. 7. 2011 pod evidenčním číslem 600062839 – jak je patné z oznámení o zakázce (č. l. 10274 – 10290). Z dokumentace k zadávacímu řízení (č. l. 11173 – 11391, 11504) dále především vyplývá, že pořadatelem tohoto výběrového řízení byla obžalovaná společnost AVEZA, s. r. o., tehdy užívající obchodní firmu ERINYES, s. r. o., která byla dne 1. 7. 2011 Středočeským krajem zmocněna k zajištění činnosti zadavatele v rámci této veřejné zakázky (č. l. 11179) a dne 11. 8. 2011 s ní Středočeský kraj stran realizace pokračování 51 4 T 42/2016 otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 22. 8. 2011 (č. l. 11226 - 11228) vyplývá, že žádost o účast v tomto řízení podaly společnosti Konstruktiva Branko, a. s., Subterra, a. s., PSG-International, a. s., BAK stavební společnost, a. s., MORAVOSTAV Brno, a. s., a METROSTAV, a. s., která však byla dne 24. 11. 2011 z řad zájemců vyloučena (č. l. 11258), neboť ani po výzvě nepředložila doklady k prokázání splnění kvalifikace. Z materiálů dále vyplývá, že jednotliví uchazeči v rámci zadávacího řízení podávali žádosti o dodatečné informace, jejich znění jakož i na základě takovýchto dotazů poskytnuté dodatečné informace jsou z dokumentace rovněž zřejmé (č. l. 11290 – 11298). Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 8. 2. 2012 bylo zjištěno, že v rámci lhůty pro podání nabídek byly do sídla administrátora doručeny nabídky společností Konstruktiva Branko, a. s., Subterra, a. s., PSG-International, a. s., BAK stavební společnost, a. s., a po jejím uplynutí také nabídka společnosti MORAVOSTAV Brno, a. s. Jako nejvýhodnější pak byla vybrána nabídka společnosti Konstruktiva Branko, a. s., s nabídkovou cenou 178 932 974 Kč bez DPH (tedy 214 719 569 Kč včetně DPH), přičemž právě výše nabídkové ceny byla jediným hodnotícím kritériem – jak prokazují rozhodnutí a oznámení o výběru nejvýhodnější nabídky ze dne 1. 3. 2012 (č. l. 11322, 11323 – 11324).

75. Smlouva o dílo týkající se realizace rekonstrukce zámku Buštěhrad byla s obžalovanou společností Konstruktiva Branko, a. s., uzavřena dne 28. 3. 2012 při sjednané ceně 178 932 974 Kč bez DPH, tedy 214 719 569 Kč včetně DPH – jak patrno z tohoto dokumentu (č. l. 11057 – 11077).

76. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce zámku Buštěhrad měla být částečně hrazena z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (dále jen ROP) financovaného z prostředků Evropské unie, dokumentace k veřejné zakázce byla zaslána na ROP k odsouhlasení, kdy celý postup je dokladován příslušnými materiály (č. l. 11078 – 11171). Dle oznámení o výsledku kontroly zadávací dokumentace následně Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy konstatoval, že v postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky nebyly shledány nedostatky, zadávací řízení bylo provedeno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, takže zadavatel může přistoupit k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (č. l. 11087, č. l. 11721 – 11727). Materiály ROP k registraci projektu „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ včetně žádosti o dotaci a položkového rozpočtu ze dne 10. 4. 2012 na částku 176 482 271 Kč (č. l. 11088 – 11771, č. l. 11729 – 12028) dále ozřejmují celý proces. Projekt byl přitom nejprve zaregistrován dne 28. 3. 2012 pod číslem CZ.1.15./2.2.00/3a.01457, kdy dotace z rozpočtu Evropské unie měla činit 166 521 048,60 Kč, žádost však byla následně stažena s tím, že bude předložena znovu. Opětovně pak byla zaregistrována dne 13. 4. 2012 pod č. CZ.1.15./2.2.00/3a.01491, přičemž dotace z rozpočtu Evropské unie měla představovat částku 150 111 929,50 Kč.

77. K dané věci byli vyslechnuti též svědci z řad pracovníků Krajského úřadu Středočeského kraje, kteří se zakázkou přišli v rámci svých pracovních povinností do styku. Ti se ve svých výpovědích vyjádřili především k obecným postupům, zásadnější podrobnosti stran předmětné zakázky ovšem nesdělili. Ing. J N , vedoucí oddělení investic a veřejných zakázek, uvedla (č. l. 24900 – 24901a), že podklady k předmětné zakázce obdržela od Ing. V a dalšího pracovníka jeho odboru (regionálního rozvoje), kdy právě tento odbor zakázku zpracovával, a to včetně návrhu kvalifikačních kritérií. Administrátorem předmětného výběrového řízení byla společnost ML Compet, a. s., nebo AVEZA, s. r. o., kdy uvedla, že úřad pro administraci zadávacích řízení používal obě společnosti. Kvalifikační kritéria pak u všech zakázek vznikala v úzké koordinaci jejich odboru, administrátora a odboru, který zakázku zpracovával (v tomto případě odbor regionálního rozvoje). ROP se předkládala kompletní dokumentace k zakázce. D P , referent oddělení veřejných zakázek a centrálního nákupu, k danému tématu uvedl (č. l. 24895 – 24897), že zadávací dokumentaci včetně kvalifikačních kritérií připravovala obžalovaná společnost AVEZA, s. r. o., jakožto administrátor. Pokud byly vzneseny dodatečné dotazy technického rázu, předávaly se projektantům přes jiný příslušný odbor, který jim pak předal odpovědi. Dokumentace k zakázce se předkládala ROP. Ing. O V , vedoucí odboru regionálního rozvoje, sdělil (č. l. 24897 – 24899), že projekt pro ně připravovala projekční kancelář, přičemž jej provázela řada obtíží. Několikrát se předělával, protože v něm chyběly základní věci. Výběrové řízení pak zajišťoval odbor veřejných zakázek. V jeho rámci byly za strany uchazečů podány dodatečné dotazy technického rázu, které patrně obdržel od Ing. J N z odbodu veřejných zakázek a předal je k vyřízení. Zpracované odpovědi přitom mohly jít přímo od projektanta odboru Ing. N . Ing. M B , referent oddělení řízení projektů EU odboru regionálního rozvoje, ve své vypověděl (č. l. 24901a – 24903), že projektovou dokumentaci pro stavební povolení a zadávací dokumentaci zpracovávala společnost Aria, kdy projektantem byl pan P . Dokumentace se několikrát přepracovávaly, přičemž projektovou dokumentaci na interiéry zpracovávala společnost Arcia. V této souvislosti jednal s projektantem Ing. B a spolupráce mu přišla standardní. Zpracovanou projektovou dokumentaci poté předali odboru veřejných zakázek. Ing. M Š , projektový a finanční manažer odboru regionálního rozvoje, ve své výpovědi (č. l. 24904 – 24905) sdělil, že měl na starosti projekty, kde se žádalo o dotaci z ROP, přičemž zpracovával projektovou žádost. Jako součást dokumentace na ROP pak jejich odbor předkládal zadávací dokumentaci, doklad, že odpověděli na dodatečné dotazy, protokoly z otevírání obálek, z hodnocení nabídek, zprávu zadavatele, zkrátka doklady o tom, že zakázka byla realizována podle zákona. Pokud byly v průběhu zadávacího řízení podány dodatečné dotazy technického rázu, mohl je s projektantem řešit přímo administrátor, nebo to šlo přes jejich odbor regionálního rozvoje, který připravoval podklady, bez projektanta by se ale dle jeho názoru dotazy určitě nezodpověděly.

78. Ke kontrolní a schvalovací činnosti ROP se pak ve svých výpovědích, které jsou blíže rozvedeny v odůvodnění k bodu 6 výroku rozsudku, vyjádřili svědci Mgr. L M a Mgr. J G z oddělení právního a veřejných zakázek Úřadu regionální rady soudržnosti Střední Čechy. Z jejich výpovědí vyplývá, že kontrolní činnost ROP se týkala zejména formálních náležitostí předložených dokumentů a z hlediska svého nastavení nebyla způsobilá odhalit situaci, kdy by v průběhu zadávacího řízení došlo k předchozí dohodě mezi vítězným uchazečem a zadavatelem nebo administrátorem o ovlivnění zadávacího řízení a spolupráci mezi uchazeči.

79. Trestnou činnost, jež je v rámci tohoto trestního řízení obžalovaným právnickým osobám kladena za vinu včetně motivace k jejich jednání, jímž byla skutečnost, že toto zadávací řízení bylo ovlivněno ve prospěch obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., k němuž částečně došlo ještě před účinností TOPO, přičemž společnost JIPE, s. r. o., se měla na zakázce podílet subdodavatelsky, i v tomto případě spolehlivě prokazují především prostorové odposlechy z kanceláře a domu obžalované MUDr. K a protokoly a záznamy ze sledování dle § 158 odst. 2 tr. řádu, které spolu s odposlechy telekomunikačního provozu a provedenými listinnými důkazy nepřipouštějí jiné závěry o skutkových událostech než jak jsou vyjádřeny v tomto bodě ve výroku tohoto rozsudku.

80. Telefonickými odposlechy účastnických stanic užívaných Ing. D (Důvěra 04) a Ing. M (Důvěra 07) byla zaznamenána řada hovorů, které jednoznačně prokazují spolupráci mezi uchazeči, ti pak v rámci tohoto řízení hráli roli tzv. křoví, tedy subjektu, jenž ve skutečnosti na vítězství v řízení neaspiruje s vědomím, že zvítězí uchazeč již předem vybraný.

81. Dne 1. 12. 2011 v 14:26 hod., tedy ještě před účinností TOPO, byl odposlechem telekomunikačního provozu (Důvěra 04) zaznamenán hovor mezi Ing. D a Ing. P F , obchodním náměstkem divize 9 společnosti METROSTAV, a. s., ve kterém se Ing. F dotazuje, jestli si Ing. D vzpomíná, jak spolu kdysi hovořili o nějakém tom hradě, že mu dají dopis, že něco nesplnil a že to půjde poštou a on si to vyzvedne, tak to přišlo na centrálu, z hovoru je přitom zjevné, že svědka tato skutečnost značně rozladila a v diskuzi na toto téma pokračoval, byť mu Ing. D jasně naznačoval, aby o věci nemluvil po telefonu. Jak již soud uvedl výše, mezi uchazeči původně figurovala i společnost METROSTAV, a. s., která ale byla z řad zájemců dne 24. 11. 2011 vyloučena (č. l. 11258), když ani po výzvě nepředložila doklady potřebné k prokázání splnění kvalifikace, konkrétně osvědčení Národního památkového ústavu. Rozhodnutí o vyloučení bylo přitom zasláno na adresu sídla společnosti, zatímco žádost o dodatečné předložení dokladu byla směrována na adresu Jablonského 2, Praha 7, tedy přímo na adresu divize 9. Svědek Ing. P F ve své výpovědi (č. l. 1312 – 1330, č. l. 24921 – 24924) jakoukoli spolupráci s Ing. D popřel. K předmětné zakázce uvedl, že žádost tehdy podávala divize 9 a společnost METROSTAV, a. s., byla vyloučena, protože nesplnila kvalifikaci, ale s Ing. D o této zakázce nemluvil. K výše uvedenému telefonickému hovoru, který mu byl při jeho výpovědi přehrán, pak sdělil, že už neví, o čem se tehdy s Ing. D bavili, ale Buštěhradu se to určitě netýkalo, což si vysvětluje tím, že hovořili o hradu a nikoli o zámku, kdy se domnívá, že s obžalovanou Konstruktivou Branko, a. s., tehdy měli nějaké společné zakázky ohledně historických objektů. Takové vysvětlení však soud považuje za naprosto nevěrohodné. Ze stylu hovoru i časových souvislostí (zmíněný telefonát navazoval na zaslané rozhodnutí o vyloučení, jež bylo skutečně oproti předešlé korespondenci směrováno na centrálu společnosti a nikoliv na adresu divize) lze spolehlivě uzavřít, že i o vyloučení společnosti METROSTAV, a. s., existovala se zástupci obžalované Konstruktivy Branko, a. s., dohoda.

82. Pro trestnou činnost, jež je obžalovaným právnickým osobám kladena za vinu jsou však nejpodstatnější odposlechy níže rozvedené:

83. Prostorovým odposlechem z kanceláře MUDr. K byla dne 23. 12. 2011 (od času 12:08) zaznamenána schůzka jmenované s Ing. S , v jejímž rámci podrobně řešily rozpočet rekonstrukce zámku a jeho potřebné navýšení poté, co projektant Ing. P odevzdal projekt na částku výrazně nižší, než bylo očekáváno – jak patro i z dalších zaznamenaných hovorů, zejména prostorového odposlechu z kanceláře MUDr. K ze dne 7. 12. 2011 od času 09:42, kde je řešena též role MUDr. R a zmíněna jeho rozčílená reakce i pokyn k tomu, aby byl projekt přepracován. V diskuzi je přitom jasně řečeno, že kontrolní rozpočet, který byl součástí projektu, pořídili „konstruktiváci“, obžalovaná MUDr. K v této souvislosti informovala Ing. S , že odpoledne za ní přijde Ing. D a večer se sejde s D (vzhledem k obvyklé praxi jeho večerních schůzek v bydlišti obžalovaných K tím byl nepochybně míněn MUDr. R ). Již na tomto setkání (které proběhlo před účinností TOPO) se jmenované domluvily na úplatku 15 mil. Kč + to, o co projekt navýší Ing. R B , projektant interiéru zámku, a zmínily i vítěznou cenu. Z hovoru je také zjevné, že stavbu bylo možné pořídit levněji, přičemž Ing. S v této souvislosti sdělila, že se dá hodně ušetřit na subdodávkách.

84. Prostorovým odposlechem z kanceláře MUDr. K byla dne 6. 1. 2012 (od času 11:00) zaznamenána další schůzka jmenované s Ing. S , již si předchozího dne dohodla prostřednictvím kódované SMS zprávy (zaslané v 10:48 hod.), ve které u MUDr. K poptávala setkání s tím, že „byla na předběžném vyšetření na K“ (příchod SMS zprávy, její přečtení i dovysvětlení, že oním „předběžným vyšetřením na K“ je míněna schůzka v obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., pak zachycuje hovor obžalovaných K zaznamenaný prostorovým odposlechem z 5. 1. 2012 od času 10:48). Na schůzce si společně potvrdily, že úplatek, který budou Ing. S a Ing. D za obžalované společnosti poskytovat v poměru „půl napůl“, činí 15 mil. Kč + to, co „ušetří“ Ing. R B (v této souvislosti je MUDr. K na záznamu opakovaně užíván i termín co B cukne). MUDr. K v hovoru také sděluje, že o vývoji situace (a že s tím musí cuknout) informovala hejtmana, tedy MUDr. R . Z hovoru je zřejmá i obava MUDr. K z prozrazení celé věci s ohledem na vztahy s Ing. P (v této souvislosti mimo jiné sděluje „jestli bude říkat moje jméno nebo hejtmana jméno a bude to mít nahraný, tak je to fakt průser“). I z této diskuze jmenovaných vyplývá, že projekt fakticky vytvářeli zástupci obžalované Konstruktivy Branko, a. s., zaznívá zde, že vítězná cena obžalované Konstruktivy Branko bude 150 mil. Kč stavba a 30 mil. Kč interiér, tedy 180 mil. Kč bez DPH, přičemž řešena byla také domluva ohledně cenových nabídek čtvrtého a pátého z uchazečů, aby „přešvihli tu cenu… a vlastně to nebylo, že ten interiér byl zbytečně přešvihnutej“, kdy bylo dohodnuto, že tito dva uchazeči interiéry ocení na 42 a 43 mil Kč. Ing. S se v hovoru dále vyjádřila ke způsobu generování finanční hotovosti na úplatek na straně obžalované Konstruktivy Branko, a. s., s tím, že po podpisu smlouvy této obžalované „jakoby vyfakturuje těch sedm a půl, protože oni to neumí, čistý peníze, takže jim vyfakturuje sedm a půl milionu, aby to vlastně jakoby prošlo“.

85. Na schůzce dne 9. 1. 2012 (od času 13:31) s Ing. D , ke které se později připojila Ing. S , MUDr. K opět sdělila výši sjednaného úplatku „15 + to, co my uhádáme od B “ a v této souvislosti dále poznamenala, že se s B sešla a domluvili se, že „on cukne s těmi specifikacemi“. Společně pak detailně probírali možnosti účelového navýšení rozpočtu stavby o některé položky s tím, že dodatečné dotazy v řešeném směru vznesou všichni uchazeči. Z diskuze je zřejmé i zapojení administrátora a L N do celé věci, přičemž cílem bylo dosáhnout toho, aby se při zachování stejné ceny 182 milionů navýšila cena stavby na úkor interiérů, které se dají ROPem zkontrolovat, kdežto, jak sdělil Ing. D „v podhozech, jestli tam máte o tisíc metrů… na to nikdo nemůže přijít“. Po odchodu Ing. D se spolu MUDr. K a Ing. S zjevně bavily o celkové výši úplatku, kdy Ing. S sdělila, že (za předpokladu navýšení rozpočtu stavby na úkor interiérů) by z toho mohla mít 24 milionů.

86. Na schůzce dne 11. 1. 2012 s Ing. R B ve své kanceláři (prostorové odposlechy od času 12:26, 12:34) pak MUDr. K projektanta informovala, že vše projednala s hejtmanem, přičemž ještě ten den bude informovat Ing. D a Ing. S a dále též administrátora. Projektantovi na této schůzce sdělila, jakým způsobem je třeba rozpočet stavby a interiéru upravit (v duchu předešlého rozhovoru s Ing. D a Ing. S ) – tedy navýšit stavbu na úkor interiérů a uložila mu, aby na interiérech z částky 48 mil. Kč ubral 23 mil. Kč a přesunul je do stavební části.

87. V hovoru s Ing. D a Ing. S zaznamenaném prostorovým odposlechem z téhož dne (od času 15:34) MUDr. K následně probrala i roli administrátora s tím, že se s L (v kontextu nepochybně N ) domluví, že firmy napíšou, že zjistily nedostatky v zadávací dokumentaci, čemuž se vyhoví a bude jim sděleno, aby to nacenily. V hovoru zároveň zaznívá, že část úplatku bude chtít také administrátor, přičemž konkrétní výši sdělí L N Ing. S v kódované SMS. Ing. D se v této souvislosti zeptal, kdo to bude administrátorovi platit, kdy MUDr. K jmenovaným odvětila, že jako obvykle oni dva.

88. Fakt, že Ing. S dne 12. 1. 2012 v 09:30 hod. od L N obdržela SMS zprávu s textem „schůzka ve čtyři ok?“, na kterou reagovala v 09:40, že „neví, zda to stihne, musí se domluvit s kolegou“, vyplývá ze záznamů telekomunikačního provozu (Důvěra 08). Skutečný význam této SMS zprávy, kdy hodina ve zprávě uvedená odpovídala požadované částce v řádech set tisíc Kč, následně osvětlila sama Ing. S v prostorovém odposlechu z kanceláře MUDr. K ze dne 13. 1. 2012 (od času 10:48). Na záznamu se vyjadřuje přímo k sumě 400 000 Kč, ke které přidává i svůj negativní komentář – částka se jí zdá vysoká v porovnání s tím, co L N žádala za Gymnázium Hostivice (viz bod 1), mimo jiné i z toho důvodu, že u této zakázky ani nebylo losování, takže jí „bylo divný, proč čtyři sta, když jako s tím nemají žádnou…“.

89. Výše citované hovory tak jednoznačně prokazují, že předmětné zadávací řízení bylo od počátku ovlivněno ve prospěch obžalované Konstruktiva Branko, a. s., jejíž zástupci dostali mimo jiné i možnost podílet se na přípravě zadávací dokumentace, k němuž ovšem došlo ještě před účinností TOPO, přičemž právě za ovlivnění zadávacího řízení ve prospěch tohoto uchazeče, slíbili v úvodu roku 2012 (tedy již za účinnosti TOPO) Ing. D a Ing. S poskytnout úplatek 15 000 000 Kč + další částku podle toho, o co projekt navýší Ing. B , MUDr. K , která se o něj měla dále dělit s MUDr. K , a MUDr. R , a též úplatek ve 400 000 Kč L N , jakožto osobě fakticky řídící společnost AVEZA, s. r. o. Zároveň jsou také jasným důkazem o spolupráci mezi uchazeči, kteří v rámci tohoto řízení pouze asistovali obžalované Konstruktiva Branko, a. s., z pozice „křoví“.

90. Takový závěr dále jasně potvrzují telefonické odposlechy, z nichž je zjevné, že zástupci obžalované Konstruktivy Branko, a. s., komunikovali se zástupci ostatních uchazečů o obsahu dodatečných dotazů, které pak tito uchazeči zaslali zadavateli s cílem, aby na jejich základě mohlo dojít k navýšení položkového rozpočtu zakázky o položky údajně chybějící a tím i k navýšení celkové ceny díla – tedy přesně, jak na schůzce s MUDr. K dohodli Ing. D a Ing. S .

91. Odposlechy telekomunikačního provozu účastnické stanice Ing. M (Důvěra 07) byly navíc dne 17. 1. 2012 v dopoledních hodinách, tedy v době bezprostředně předcházející podání dodatečných dotazů, zaznamenány hovory se zástupci některých společností, které se týkaly domluvy schůzek, v jejichž rámci mělo dojít k předání určitých dokladů, přičemž jmenovaný zástupce těchto společností ještě téhož dne navštívil. Konkrétně se jedná o hovor Ing. M s Ing. V Ch ze společnosti PSG-International, a. s., uskutečněný v čase 9:59 a o hovor s P Č ze společnosti BAK stavební společnost, a. s., uskutečněný v čase 10:

56. Dodatečné dotazy byly následně administrátorovi doručeny osobně, přičemž dne 18. 1. 2012 v 16:15 hod. L N navštívil Ing. D – řečené vyplývá z telefonické komunikace jmenovaných, ale také z poznámky L N v jejím diáři fialové barvy, jenž byl zajištěn v rámci prohlídky prostor užívaných obžalovanou společností ML Compet, a. s., v budově na adrese Revoluční 655/1, Praha 1, a v tomto trestním řízení proveden jako věcný důkaz (fotografie listu č. l. 6624).

92. Fakt, že administrátor ve dnech 18. a 19. 1. 2012 skutečně obdržel dodatečné dotazy od všech pěti uchazečů, přičemž některé údajně zjištěné nedostatky a otázky na zadavatele odpovídají obsahu výše uvedeného odposlechu z kanceláře MUDr. K , je z dokumentace k zadávacímu řízení rovněž zřejmý (č. l. 11290 – 11298). Z dokumentace k zadávacímu řízení také vyplývá, že všechny tyto dotazy byly dle předchozí dohody L N uznány jako oprávněné a zapracovány do rozpočtu.

93. Další část dohody mezi uchazeči se týkala zpracování a obsahu jimi předložených nabídek s tím, že tyto nabídkové ceny budou vyšší, než nabídková cena obžalované Konstruktiva Branko, a. s., přičemž na vypracování těchto „konkurenčních“ nabídek se obžalovaní Ing. D a Ing. M následně přinejmenším podíleli, jak krom výše zmíněných hovorů z kanceláře MUDr. K potvrzují i následující důkazy:

94. Dne 2. 1. 2012 v 11:18 hod. byl odposlechem telekomunikačního provozu zaznamenán hovor mezi Ing. T M a M S ze společnosti MORAVOSTAV Brno, a. s., z něhož je zjevné, že Ing. M zástupci zmíněného soutěžitele potvrzuje dodání podkladů ohledně této zakázky.

95. Dne 24. 1. 2012 v 14:33 hod. byl dále zaznamenán hovor Ing. M se zástupcem společnosti zabývající se restaurátorskými pracemi, z něhož je patrné, že Ing. M pro ostatní uchazeče zajišťoval reference. Hovor ze dne 1. 2. 2012 v 10:03 hod. pak dokladuje, že Ing. M v tento den něco osobně předal Ing. P Č ze společnosti BAK stavební společnost, a. s., v hovoru z následujícího dne (2. 2. 2012 v 13:33 hod.) si pak s Ing. Č domlouval schůzku v jeho kanceláři za účelem vyřízení nějaké administrativy. Dne 15. 2. 2012 v 15:14 hod. Ing. M telefonicky kontaktoval pracovnici společnosti STAVcontrol, s. r. o., ohledně referencí od Národního památkového ústavu pro společnost MORAVOSTAV Brno, a. s., stavební společnost, které se týkaly objektu spořitelny v Brně a ještě nějakého objektu, přičemž v hovoru sděluje, že reference přivezl z Brna a předal je této pracovnici. Fakt, že společnost MORAVOSTAV Brno, a. s., stavební společnost, ve své žádosti o účast v předmětném zadávacím řízení skutečně použila reference týkající se budovy České spořitelny, a. s., a radnice v Brně, pak prokazují příslušné dokumenty z podané žádosti (viz CD na č. l. 10677). Předmětný hovor tak prokazuje, že Ing. M znal podrobnosti ze žádosti o účast tohoto „konkurenčního“ uchazeče, jemuž aktivně pomáhal se zajištěním referencí.

96. Svědci z řad zástupců ostatních soutěžitelů Ing. V Ch , v rozhodné době vedoucí obchodního útvaru společnosti PSG-International, a. s. (č. l. 1347 – 1354, 24869 – 24871), Ing. J S , v rozhodné době člen dozorčí rady této společnosti (č. l. 1357 – 1363, 24871 – 24872), Ing. D Č , v rozhodné době generální ředitel a místopředseda představenstva společnosti BAK stavební společnost, a. s. (č. l. 1943 – 1950, 24872 – 24874), Ing. R M , v rozhodné době obchodní ředitel této společnosti (č. l. 1954 – 1961, 24875 – 24877), Ing. P Č , v rozhodné době obchodní náměstek této společnosti (č. l. 24879 – 24881), Ing. J P , v rozhodné době vedoucí útvaru marketingu divize 2 společnosti Subterra, a. s. (č. l. 24877 – 24879), M S , v rozhodné době obchodní manažer společnosti MORAVOSTAV Brno, a. s. (č. l. 25033 – 25036), popřeli, že by v rámci zadávacího řízení došlo mezi uchazeči k jakékoli dohodě nebo spolupráci, resp. sdělili, že jim takové skutečnosti známy nejsou, přičemž na detailnější průběh soutěže a postup při zpracování a podání této konkrétní nabídky si nevzpomněli. Výše rozvedené důkazy však spolupráci těchto společností v rámci předmětného zadávacího řízení jednoznačně prokazují.

97. Jak již bylo řečeno výše, nabídka obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., s nabídkovou cenou 178 932 974 Kč bez DPH, tedy 214 719 569 Kč včetně DPH, byla následně vyhodnocena jako nejvýhodnější a zadavatel s ní uzavřel příslušnou smlouvu o dílo. Znaleckým posudkem společnosti ÚRS PRAHA, a. s., č. 760-026/2012, zpracovaným v tzv. první větvi této kauzy a v rámci tohoto řízení provedeným jako listinný důkaz (č. l. 7281 – 7450), jehož závěry soud s ohledem na popsanou metodu a celkové zpracování pokládá za naprosto správné, takže dokazování v tomto směru nepovažoval za nutné jakkoli doplňovat, pak bylo prokázáno, že by zisk této obžalované z realizace předmětné zakázky činil nejméně 11 618 220 Kč, což po zohlednění daně z příjmů ve výši 19 % odpovídá částce 9 410 758 Kč, kdy právě tato částka představuje výši jejího čistého prospěchu z řešené kriminality.

98. Obžalovaní v rámci tohoto řízení, a to nejen ve vztahu k předmětné zakázce, opakovaně namítali nepoměr mezi výší zisku a výší úplatku, což byl z jejich úhlu pohledu jeden z hlavních argumentů, proč ke slíbení resp. poskytnutí úplatku nemohlo dojít. K této námitce je však třeba poznamenat, že v případě této zakázky (i všech ostatních) byla výše úplatku naprosto spolehlivě prokázána, jak bude ještě níže podrobně odůvodněno. Nepoměr obou částek je dle názoru soudu naopak jasným dokladem toho, že by se skutečný zisk z realizace této zakázky pohyboval v částkách mnohem vyšších, kdy společnosti jako generální dodavatelé zakázek při jejich realizaci významně ušetří využitím subdodavatelů, což ostatně osvětlila sama Ing. S při svých návštěvách v kanceláři MUDr. K , jak bylo výše popsáno. Řečené dále potvrzuje i rozhovor mezi Ing. D a J P z obžalované Konstruktivy Branko, a. s., zaznamenaný odposlechem telekomunikačního provozu dne 4. 5. 2012 v 12:37, který se týkal nabídek subdodavatelů na zemní práce u předmětné zakázky, kdy z hovoru jmenovaných vyplývá, že by na nich ušetřili 40%. K realizaci zakázky ovšem nedošlo a při zpracování posudku tak bylo vycházeno pouze z dostupných údajů, přičemž předpokládaný zisk v částce 9 410 758 Kč, je třeba – i s ohledem na shora uvedené – považovat za nejnižší možný.

99. Dle zmíněného posudku odpovídala celková obvyklá cena zakázky částce 165 397 546 Kč bez DPH, zatímco cena dle uzavřené smlouvy činila 178 932 973 Kč bez DPH. Cena za zhotovení díla tedy byla oproti obvyklé ceně stanovené znaleckým posudkem předražena o částku 13 535 427 Kč bez DPH, s DPH ve výši 20 % pak o částku 16 242 512 Kč, což je částka představující minimální výši škody, která by byla v případě realizace díla zadavateli 100. Konečnou dohodu ohledně výše úplatku i celý proces spojený s předáním jeho první částí včetně systému generování takto použitých finančních prostředků způsobem, aby došlo k jejich zakrytí v účetnictví obou společností, jednoznačně prokazují především následující prostorové odposlechy a protokoly ze sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu:

101. Na další schůzce ve své kanceláři konané dne 2. 2. 2012 (od času 10:30) MUDr. K oznámila Ing. S , že už je domluvená s L (N ) a Ing. D a podařilo se to tam udělat „nahoru, dolů …jak si řekli, že jo, přesně o to se cuklo, ještě víc“, takže s Ing. D domluvila „15 + 9, 24“. Ing. S , pro kterou informace zjevně nebyla překvapením, sdělila, že takové navýšení pro ni představuje finanční problém a s MUDr. K dále řešila, zda se na celkové výši úplatku nemá podílet jen v poměru 30:70, aby však nepřišla o možnost do stavby dále zasahovat, nakonec ponechala poměr své účasti na 50%. V rámci hovoru také zaznělo, že úplatek bude předán měsíc po podpisu smlouvy.

102. Dne 24. 2. 2012 se MUDr. K ve své kanceláři setkala s Ing. D (prostorový odposlech od času 10:07), přičemž ve vztahu k předmětné zakázce jej informovala, že hodnocení nabídek mělo proběhnout dne 23. 2. 2012 a smlouva (o dílo) se bude podepisovat v půli března, takže „v půli dubna se tady sejdou“ – z kontextu je zjevné, že se ze strany MUDr. K jednalo o upřesnění termínu a místa předání úplatku. Z tohoto hovoru je rovněž zřejmý koordinovaný postup administrátora, konkrétně L N , v celé věci.

103. Dne 29. 2. 2012, na další schůzce s MUDr. K v její kanceláři (prostorový odposlech od času 10:29) se Ing. S mimo jiné dotazovala na termín plánovaného podpisu smlouvy vzhledem k nutné přípravě, k čemuž sdělila „celých těch 24 milionů musím prohnat přes sebe… já to chci udělat tak, aby 24 milionů nebylo, jakože to vybírám z účtu“, přičemž způsob, jakým peníze na úplatky generuje, v hovoru podrobněji osvětlila a s MUDr. K se v této souvislosti také domluvila, že kdyby byl problém, tak jí peníze půjčila.

104. O postupu celé akce následně dne 7. 3. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře od času 08:12) MUDr. K informovala Ing. S s tím, že „zámek prošel radou… je to připravené k podpisu, je to na ROPech, hejtman to povolil“. Ing. S v reakci sdělila, že teď jede do Konstruktivy, aby podepsala nějaké smlouvy, kdy jí v pondělí volal D , přičemž schůzku má s nějakým jeho zástupcem. V další části hovoru pak zmínila i další osoby z Konstruktivy Branko, a. s., které „vědí o těch penězích“ – N , Č a ještě jeden, co pomáhal s projekty (z kontextu zjevně Ing. M ). Ing. S se vyjádřila také k časovému výhledu, jak dlouho celý proces potrvá, kdy sdělila „do konce dubna určitě“ s vysvětlením, že má dát 12 a ještě nemá podepsanou žádnou smlouvu. Fakt, že v době, kdy se ony účelové smlouvy a faktury připravovaly, byla Ing. S na straně obžalované Konstruktiva Banko, a. s., v častém kontaktu s M Č , prokazují odposlechy telekomunikačního provozu jí užívané účastnické stanice (viz Důvěra 04, např. hovor ze dne 29. 2. 2012 v 11:25 hod.).

105. Fakt, že obžalovaná JIPE, s. r. o, coby dodavatel vystupující pod obchodní firmou FISA, s. r. o., skutečně vystavila obžalované Konstruktivně Branko, a. s., v období 15. 2. 2012 až 16. 4. 2012 faktury na celkovou částku 11 771 181 Kč, potvrzují kopie těchto faktur i přehled přijatých a vydaných faktur ve vztahu k této společnosti obžalovanou Konstruktivou Branko, a. s., z něhož je rovněž patné, že dokumenty vybočují ze zavedeného systému chronologického řazení (č. l. 12320 – 12323), což je vedle výše zmíněných rozhovorů jasným dokladem jejich fiktivnosti.

106. Na schůzce dne 12. 3. 2012 MUDr. K informovala o schválení rekonstrukce zámku radou Ing. D (prostorový odposlech z kanceláře od času 09:44), přičemž obžalovaní následně diskutovali termín podpisu smlouvy a také termín předání úplatku, kdy MUDr. K jmenovaného informovala o svém jednání s Ing. S , které říkala, že to může být i později než v půli dubna s tím, že je lepší, když je to všechno v pořádku. Ing. D k tomu sdělil, že (s Ing. S ) to mají „nastavený, je to vyřešený“.

107. Termín a detaily způsobu předání úplatku za tuto veřejnou zakázku MUDr. K následně opět probírala s Ing. S dne 14. 3. 2012 (prostorový odposlech od času 13:07). Ing. S v této souvislosti MUDr. K informovala, že Ing. D navrhoval, aby k předání došlo někde jinde, takže vymysleli např. předání v hotelu Diplomat, kde by byl zamluvený pokoj. MUDr. K ovšem trvala na předání v kanceláři s (prostým) vysvětlením „my to tady děláme“, dohodnuto přitom bylo, že jí Ing. S , která namítala, že se jedná o „balík“, společně s Ing. D peníze přinesou pod záminkou, že nesou víno s poděkováním za kamarádku.

108. Téhož den pak prostorový odposlech z bydliště K (od času 20:23) zaznamenal návštěvu MUDr. R , kterého MUDr. K mimo jiné informovala, že „Buštík kontrolujou ROPy“ a společně probrali i plánovaný termín podpisu smlouvy. MUDr. K na záznamu dále popisuje též způsob generování prostředků na úplatek slovy „když to projde, už je to připravený… ona to udělá, že proplácí falešný faktury“, k čemuž MUDr. R přidává komentář „to je dobře“.

109. Dne 26. 3. 2012 navštívila MUDr. K v místě bydliště i Ing. S (prostorový odposlech od času 19:22), přičemž v rámci hovoru ji informovala o možném zpoždění s předáním úplatku, protože Ing. D čeká na podepsání smlouvy a zatím jí neposlal všechny prostředky, ona pak neumí „tolik peněz prohodit za 14 dnů“. K tomu MUDr. K sdělila, že se na to zeptá hejtmana po jeho návratu z Německa.

110. Dne 2. 4. 2012 při své další návštěvě v bydlišti K (prostorový odposlech od času 20:24) MUDr. R informoval MUDr. K , že „Buštík je podepsaný“, k čemuž MUDr. K poznamenala, že „už budou chodit faktury a do konce tohoto měsíce to bude vyřešený“, čímž je nepochybně míněno ono předání úplatku, o čemž svědčí i zjevně potěšená reakce MUDr. K , která sděluje, že je to „supr“, čemuž MUDr. R oponuje slovy „supr to bude, až to bude u mamulky“.

111. Při další schůzce s Ing. S ve své kanceláři dne 13. 4. 2012 (prostorový odposlech od času 10:02) MUDr. K informovala Ing. S , že „hrad je podepsaný, všechno běží“, kdy i Ing. S v této souvislosti poznamenala, že „všechno běží“ (v kontextu řečeného zjevně míněno proplácení fiktivních faktur), ovšem zároveň sdělila, že to do konce měsíce asi všechno nashromáždit nestihne, takže se nakonec se domluvily, že úplatek 24 mil. Kč bude předán 14. 5. 2012.

112. Dne 18. 4. 2012 na schůzce s Ing. D (prostorový odposlech z kanceláře od času 12:55) MUDr. K mimo jiné sdělila, že smlouva je podepsaná, Ing. D ovšem namítl, že ještě „není stavebko na ten dvorek“ (míněno nádvoří zámku), jinak ale všechno běží.

113. Při následné schůzce v kanceláři MUDr. K dne 3. 5.2012 (prostorový odposlech od času 13:07) ji Ing. S informovala, že obžalované Konstruktivě Branko, a. s., dosud nebylo předáno staveniště s tím, že kvůli nějakému problému na ROPu jim je B (z krajského úřadu) nechce předat dříve než koncem měsíce, takže za této situace mají s Ing. D obavu z předání tolika peněz. MUDr. K přitom přislíbila o věci informovat hejtmana, který ji večer téhož dne navštívil v místě bydliště v (prostorový odposlech z z 3. 5. 2012). MUDr. K na setkání MUDr. R o věci informovala, přičemž zároveň sdělila, že „čtrnáctého mělo proběhnout to, co mělo proběhnout“. Odposlech telekomunikačního provozu ze dne 4. 5. 2012 (Důvěra 09, v 10:19) následně zaznamenal telefonát MUDr. R JUDr. Ing. N , řediteli ROP Stření Čechy, který se týkal této zakázky s tím, že by dne 18. 5. 2012 rád poklepal na základní kámen.

114. JUDr. Ing. T N , Ph.D. (č. l. 24 882 – 24887) se ve své výpovědi vyjádřil k činnosti a organizaci úřadu i k postavení ředitele, přičemž uvedl, že z funkce jej mohl odvolat výbor regionální rady. MUDr. R pak byl z pozice předsedy výboru regionální rady jeho nadřízeným, který též rozhodoval o výši jeho platu a odměnách. I on ve shodě s dalšími svědky z ROP (M , G ) sdělil, že pokud by při kontrole zjistili ovlivnění zadávacího řízení, dotace by nebyla přidělena. Pokud by se takové skutečnosti zjistily až po jejím proplacení, byla by vrácena, v praxi se však čeká na pravomocné rozhodnutí soudu. V případě tohoto projektu ROP zahájil základní hodnocení, vzhledem k tomu, že Kraj posléze projekt stáhl, nebyl proces ukončen, takže hospodárnost a obvyklé ceny nemohli z tohoto důvodu posoudit. MUDr. R se jej na stav hodnocení dotazoval, to ovšem bylo jeho právem.

115. Výše zmíněný hovor však – i v kontextu shora zmíněných prostorových odposlechů – dokladuje, že MUDr. R měl na rozhodovací a kontrolní činnost ROP svůj vliv.

116. Na schůzce dne 9. 5. 2012 ve své kanceláři s Ing. D (prostorový odposlech od času 08:08) MUDr. K problém s předáním staveniště dále probírala, přičemž Ing. D ji informoval o e-mailu, který zaslal MUDr. J S z ROP Ing. M Š , týkajícího se problémů s financováním. MUDr. K přitom předal kopii korespondence, která u ní byla nalezena při domovní prohlídce v místě bydliště (č. l. 6253). Zároveň vzhledem k situaci navrhl, aby byla 14. 5. předána pouze část úplatku a zbytek až „to bude“, přičemž to „má přichystané, v tom problém není“. MUDr. K přislíbila, že věc probere s hejtmanem „aby ROPy postavil do latě“. Při setkání (prostorový odposlech od času 08:28) dále probrali detaily předání úplatku ve výši 14 mil. Kč, kdy bylo domluveno, že Ing. D přinese v krabici víno za tchána. Na předání druhé části úplatku se pak měli dohodnout, až bude zajištěno financování stavby.

117. Situaci kolem této veřejné zakázky pak MUDr. K ještě téhož dne probrala s MUDr. R při jeho návštěvě v místě jejího bydliště (prostorové odposlechy od času 19:44 hod).

118. Celá situace ohledně předání úplatku je dále spolehlivě zdokumentována protokolem o sledování osob a věcí ze dne 14. 5. 2012 a pořízeným záznamem (č. l. 2738 – 2746 a 2756 – 2762), z nichž vyplývá, že v uvedený den, jak bylo dojednáno, Ing. D kolem 13:30 hod. nejprve navštívil sídlo společnosti JIPE, s. r. o., ve Slaném, odkud si vzápětí odnesl balíček světlé barvy, jenž skýtal poslední část hotovosti vygenerované na úplatek – jak již bylo uvedeno výše, Ing. S dle domluvy vystavila obžalované Konstruktivě Branko, a. s., fiktivní faktury za nerealizované práce, které jí tato společnost proplatila, přičemž Ing. S následně zajistila vybrání takto proplacených finančních prostředků v hotovosti, čímž získali hotovost na úplatek, který zároveň zakryli v účetnictví obou společností. Oba jmenovaní se poté, ovšem každý samostatně, přesunuli do areálu Oblastní nemocnice Kladno, a. s., kde se ve 14:00 hod. sešli v kanceláři MUDr. K a společně jí předali hotovost ve výši 14 000 000 Kč jako první část slíbeného úplatku v celkové výši 24 000 000 Kč za ovlivnění předmětné veřejné zakázky ve prospěch obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., což bylo zaznamenáno též prostorovým odposlech přímo z kanceláře – po vstupu do kanceláře Ing. D a Ing. S sdělili MUDr. K „už jsme tam dali dárek… tak jestli dovolíte, tak mi Vám tady necháme…“. MUDr. K jmenovaným mimo jiné poreferovala o telefonátu MUDr. R Ing. N z ROPu a na setkání se domluvili, že pokud vše půjde dobře, tak si druhou část úplatku předají na tomtéž místě ve 14:00 hod. dne 4. 6. 2012.

119. Prostorovým odposlechem z místa bydliště MUDr. K v ze dne 14. 5. 2012 (od času 19:24) byla zaznamenána návštěva MUDr. R , kterému při této příležitosti MUDr. K předala podíl z úplatku za tuto zakázku ve výši 7 000 000 Kč. Bezprostředně poté pak byli oba jmenovaní spolu s MUDr. K zadrženi Policií ČR, takže k předání druhé části slíbeného úplatku v částce 10 000 000 Kč již nedošlo. Ing. S a Ing. D přitom věděli, že se MUDr. K bude o úplatek dále dělit s MUDr. K a MUDr. R . Takový závěr opět prokazují zaznamenané rozhovory, které Ing. D a Ing. S s MUDr. K vedli, v jejichž rámci MUDr. K opakovaně sdělovala, že svůj postup s MUDr. R konzultuje a obrací se na něj v situacích, kdy se ve věci vyskytly problémy, viz např. situace kolem ROP (které měl jmenovaný „postavit do latě“), i že úplatek není určen pouze pro ni a MUDr. K , ale i pro MUDr. R jakožto hejtmana Kraje.

120. Zda došlo ze strany Ing. S a Ing. D k předání slíbeného úplatku ve výši 400 000 Kč také L N , pak nebylo v rámci trestního řízení zjištěno.

121. Ve dnech 14. a 15. 5. 2012 bylo v tzv. první větvi této kauzy provedeno zadržení některých osob a provedena řada domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Dle protokolu o osobní prohlídce MUDr. R a ohledání věci (č. l. 5641 – 5728) u něho byla nalezena též černá igelitová taška s nápisem Humanic, která obsahovala papírovou krabici s nápisem Malbec 2011, přelepenou dvěma pruhy zdravotnické lepicí pásky, ve které byla při následném ohledání nalezena finanční hotovost v bankovkách nominálních hodnot 1 000, 2 000 a 5 000 Kč v celkové výši 7 000 000 Kč. Při domovní prohlídce provedené v domě na adrese , jehož je MUDr. R spoluvlastníkem, byla v trezoru v pracovně v 1. patře nalezena též finanční hotovost v různých měnách a v bankovkách různé nominální hodnoty, z toho celkem 8 678 000 Kč a 44 500 Euro (jak patrno z protokol u o tomto úkonu na č. l 5741 – 5868). V rámci domovní prohlídky, jež byla provedena v místě bydliště MUDr. K a MUDr. K na adrese , byla ve skrytém sklepním prostoru nalezena též finanční hotovost v celkové výši 29 676 000 Kč, 157 000 Euro a 2 975 USD.

122. V tzv. první větvi této kauzy byl následně zpracován znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví daktyloskopie (č. l. 6881 – 7159) za účelem zajištění daktyloskopických stop na obálkách a bankovkách z místa bydliště MUDr. K a MUDr. K , z domu MUDr. R a těch, které byly zajištěny při jeho osobní prohlídce, a jejich porovnání s otisky vybraných osob, který byl v rámci tohoto trestního řízení proveden jako listinný důkaz. Ze zpracovaného posudku pak bylo zjištěno, že se na papírové obálce zajištěné pod poř. č. 23-10 při domovní prohlídce u MUDr. R nachází otisky MUDr. K , přičemž ty byly současně zjištěny na bankovní pásce, jíž byl svázán jeden z balíčků bankovek, zajištěných v papírové krabici při osobní prohlídce MUDr. R a také na igelitové tašce, do které byla tato krabice vložena. Na obálkách zajištěných v rámci domovní prohlídky v byly též zjištěny otisky MUDr. K na jedné z obálek a Ing. J na dvou obálkách. Znalecký posudek z oboru daktyloskopie byl v tzv. první větvi této kauzy zpracován rovněž za účelem zajištění daktyloskopických stop na listinách, které byly zajištěny při domovní prohlídce v místě bydliště MUDr. K a MUDr. K pod poř. č. 14, kdy i tento posudek byl v rámci tohoto hlavního líčení proveden jako listinný důkaz (č. l. 7167 – 7177). Z jeho závěrů pak vyplývá, že se na zadní straně posledního patnáctého listu „Položkového rozpočtu, 01 Zámek Buštěhrad, SO01 Stavební úpravy části budovy zámku“ nachází otisk L N .

123. I výše zmíněné důkazy tak potvrzují závěry o převzetí úplatku a jeho dalším dělení mezi MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R , jakož i zapojení L N do celé věci.

124. Ing. D a Ing. M z obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., pak nejpozději od zveřejnění předmětné veřejné zakázky v informačním systému o veřejných zakázkách muselo být zřejmé, že tato akce má být spolufinancována z prostředků Evropské unie. Stejně tak věděli, že mezi podmínky pro schválení čerpání dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z rozpočtu Evropské unie, z něhož měla být její realizace částečně hrazena, spadá též předložení dokumentace o průběhu zadávacího řízení, které bylo výše uvedeným způsobem ovlivněno. Jak již bylo řečeno výše, dokumentace včetně zmanipulovaných nabídek jednotlivých uchazečů, byla Krajem zmíněnému orgánu skutečně předložena, přičemž ten po provedené kontrole, která ovšem nebyla způsobilá její ovlivnění odhalit, sdělil, že zadavatel může přistoupit k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Vzhledem k odhalení celé věci již k realizaci této veřejné zakázky nedošlo, v případě uzavření smlouvy o dotaci a jejího následného poskytnutí by však došlo k nesprávnému vyčerpání a použití finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie ve výši 150 111 929,50 Kč. V tomto směru byl mírně upraven výrok rozsudku oproti podané obžalobě, která vycházela z první registrace projektu (dne 28. 3. 2012 pod číslem CZ.1.15./2.2.00/3a.01457), kdy dotace z rozpočtu Evropské unie měla činit 166 521 048,60 Kč, žádost však byla následně stažena a podána znovu. Takový postup ostatně státní zástupce navrhoval v závěrečné řeči, přičemž soud se s jeho názorem ztotožnil.

125. Systém financování regionálních operačních programů ze strukturálních fondů EU prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR ve své výpovědi (č. l. 24970 – 24971) popsala svědkyně Ing. M Z , někdejší referentka Ministerstva pro místní rozvoj ČR, přičemž i ona ve shodě se svědky z ROP (M , G , N ) uvedla, že pokud by se zjistilo, že zadávací řízení neproběhlo řádně, požadované prostředky z rozpočtu EU by vyplaceny nebyly a pokud by se takové údaje zjistily až po jejich proplacení, bylo by vymáháno jejich vrácení.

126. Údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře a další podrobnosti k obžalovaným společnostem byly zjištěny z výpisu z obchodního rejstříku, přičemž stran obžalovaných JIPE, s. r. o., a AVEZA, s. r. o., jsou rozvedeny v odůvodnění k bodu 1) výroku rozsudku, stejně jako postavení Ing. S a L N v těchto společnostech zakládající přičitatelnost jejich jednání těmto právnickým osobám.

127. Ve vztahu k obžalované Konstruktiva Branko, a. s. (č. l. 24454 – 24457) pak z těchto materiálů vyplývá též postavení Ing. D , který byl v rozhodné době (v období od 25. 3. 2005 – 12. 7. 2012) členem představenstva. Ve vztahu k obžalované TENTON, s. r. o., jsou pak předmětné materiály založeny na č. l. 24458 – 24459.

128. Provedeným dokazováním (dokumenty č. l. 4465 – 4466, 4488 – 4489, 4490 – 4493) pak bylo zjištěno, že tato obžalovaná uzavřela dne 17. 8. 2012 jako kupující smlouvu o prodeji podniku s obžalovanou společností Konstruktiva Branko, a. s., jako prodávajícím, ve které se prodávající zavázal odevzdat svůj podnik a převést vlastnické právo k němu na kupujícího, jenž se zavázal převzít veškeré závazky související s podnikem, a to za kupní cenu ve výši 42 000 000 Kč, která byla podle sdělení společnosti zčásti uhrazena dvěma bezhotovostními převody v celkové výši 5 520 000 Kč a ve zbytku započtením pohledávek. Dle smlouvy pak dnem jejího podpisu oběma stranami přešla na obžalovanou společnost TENTON, s. r. o., všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje. Obžalovaná společnost TENTON, s. r. o., tak jejím uzavřením vstoupila do všech práv a povinností souvisejících s předmětným podnikem. V daném případě se tedy jedná o právní nástupnictví ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., neboť zmíněná obžalovaná vstoupila vůči třetím osobám do právního postavení svého právního předchůdce, tedy obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s. Listiny prokazující prodej podniku jsou součástí vyšetřovacího spisu (č. l 4464 a násl.). Obžalovaná společnost TENTON, s. r. o., v rámci přípravného řízení předložila též svoji korespondenci s obžalovanou společností JIPE, s. r. o., která se týkala dobropisů vystavených obžalovanou společností JIPE, s. r. o., obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., k účelově vystaveným fakturám, na úplatek (č. l. 4744 – 4753). 3) Obžalována společnost PURO-KLIMA, a. s. – veřejná zakázka „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno, a. s.“ 129. Stejně jako u předešlých dvou skutků, i v tomto případě bylo ovlivnění předmětné veřejné zakázky řešeno v rámci trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou byli v tzv. první větvi obžalováni MUDr. K , MUDr. K , Ing. J , L N a MUDr. R . Dne 27. 6. 2018 vyhlásil Krajský soud v Praze i stran tohoto jednání odsuzující rozsudek, který však byl posléze k odvolání obžalovaných zrušen Vrchním soudem v Praze, jenž svým rozsudkem ze dne 26. 6. 2018 sp. zn. 6 To 64/2018 všechny obžalované dle § 226 písm. a) tr. řádu obžaloby zprostil. Dle citovaného rozsudku Vrchního soudu v Praze pak důvodem pro zprošťující verdikt v otázce viny bylo jeho stanovisko o nepoužitelnosti důkazů opatřených v rámci odposlechů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí. Soud se již k důvodům, proč v rámci tohoto řízení z těchto důkazů vycházel, vyjádřil výše, takže v tomto směru odkazuje na příslušné pasáže odůvodnění.

130. Zmocněnec obžalované PURO-KLIMA, a. s., Ing. J O (výpovědi z přípravného řízení č. l. 1111 – 1123, 20824 – 20829, výpověď z hlavního líčení č. l. 23144 – 23147) se ve své výpovědi vyjádřil k obžalované společnosti, jejímu předmětu činnosti a organizační struktuře. K postavení Ing. J , jehož jednání je obžalované v tomto trestním řízení přičítáno, uvedl, že byl v rozhodné době členem představenstva společnosti a z této pozice zastřešoval oblast investičních celků. Z titulu člena představenstva mu náležela obchodní stránka věci, jednání s odběrateli a dodavateli, k vlastnímu uzavírání obchodních vztahů však nebyl oprávněn, neboť dle stanov za společnost vždy jednal předseda představenstva a jeden jeho člen. K veřejné zakázce „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno, a. s.“ pouze sdělil, že ví o její existenci, k okolnostem, za nichž se dospělo k rozhodnutí o její realizaci, se však nebyl schopen vyjádřit. Ničeho nestandardního si nebyl vědom. Rovněž se nedokázal vyjádřit k osobám, v jejichž gesci bylo zpracování nabídky k této zakázce. K Ing. J dále uvedl, že v souvislosti s plněním zakázek v této nemocnici, jichž bylo několik, vedl obchodní jednání, popř. působil jako kontaktní osoba mezi vedením nemocnice a obžalovanou společností.

131. Ve své výpovědi se rovněž vyjádřil k opatřením upravujícím pravidla činnosti a chování zaměstnanců při ucházení se o veřejné zakázky, která byla přijata v souvislosti s účinností TOPO. Dokumentů, které tuto otázku řešily existovalo několik. Otázka protikorupčního jednání byla zmíněna už při uzavírání pracovní smlouvy. Společnost měla etický kodex, jehož součástí byl protikorupční předpis. Minimálně jednou ročně pak probíhalo školení zaměstnanců k těmto předpisům, jehož se účastnil i Ing. J a již před koncem roku 2011 měli právníka, který se v rámci programu účastnil oblastí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a zákona o zadávání veřejných zakázek a provedl proškolení zaměstnanců, přičemž proběhlo i přezkoušení. Po zahájení trestního stíhání Ing. J v tzv. první větvi bylo zaměstnancům vysvětleno, co se stalo i z čeho byl obviněn, byla ukončena jeho činnost v představenstvu a poté také jeho pracovní poměr. Společnost prověřila, zda nedošlo k úniku finančních prostředků, kdy nic takového nezjistili. Opatření ve společnosti přijímalo vedení, přičemž hlavním útvarem bylo oddělení kvality, které podléhalo výkonnému řediteli a mělo na starosti zajištění přípravy a návrhu směrnic a interních dokumentů i jejich kontrolu a zajišťování školení po organizační stránce. Dodržování předpisů kontrolovalo vedení, konkrétně on jako výkonný ředitel, ředitelé jednotlivých útvarů i další vedoucí u svých podřízených. Hlavním kontrolním orgánem obžalované společnosti ve vztahu k její vnitřní činnosti bylo oddělení interního auditu. Jako držitelka certifikátů v rámci systému kvality pak obžalovaná podléhala i externím auditům, které prováděl nezávislý certifikační orgán, také byla certifikována orgány ministerstva obrany. K přímému dotazu, zda se domnívá, že byl nastavený systém etických pravidel a souvisejících norem schopen odhalit řešený druh trestné činnosti, uvedl, že to nedokáže posoudit. K otázce systému kontroly ve vztahu k dodržování těchto předpisů členy statutárního orgánu uvedl, že nemá představu, jak by bylo možné kontrolovat, zda někdo nejedná protiprávně, pokud by se to neprojevilo v dokumentech. Ty pak samozřejmě procesu kontroly a schvalování podléhaly.

132. K systému compliance se ve své výpovědi při hlavním líčení (č. l. 24934 – 24937) vyjádřil také svědek Ing. M Š , vedoucí oddělení řízení a správy dokumentů, do jehož kompetence mj. spadala i příprava těchto podkladů. Uvedl, že společnost i v této oblasti reagovala na novou legislativu. Dokumenty se po zpracování předkládaly představenstvu, které je jako nejvyšší vedení společnosti schvalovalo, přičemž zaměstnanci s nimi byli seznámeni. V rámci zavedeného systému by pak případná podezření z trestné činnosti zaměstnanci oznamovali svým nadřízeným včetně nejvyšších. To by platilo i v případě oznámení, která by se týkala členů představenstva – řešil by to klasicky nadřízený a ten by to eskaloval výš. Kontrolu nad tím, zda se interními dokumenty řídí i členové představenstva, pak činilo samo vedení, tedy dozorčí rada, členové představenstva. Nevzpomněl si na situaci, kdy by v rámci oznámení ze strany zaměstnanců nějaký případ korupce řešili.

133. Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , L N ani Ing. J se v rámci tohoto trestního řízení k předmětné zakázce nevyjádřili. Ing. J se pouze vyjádřil ke svému vztahu s MUDr. K . V této souvislosti uvedl, že pocházejí ze stejného města a v soukromé rovině si měli o čem povídat, přičemž jeho služeb využíval i kvůli svému zdravotnímu stavu. V letech 2011 – 2012 byl nemocen, nikdo nevěděl, co mu je, takže chtěl od MUDr. K pomoci, aby např. v nemocnici nečekal dlouho na vyšetření. Obžalovaný MUDr. R se pak i ve vztahu k této veřejné zakázce vyjádřil k procesu jejího schvalování na Středočeském kraji, vyzdvihl spolupráci s tzv. kompletátory, přičemž rozhodně odmítl, že by si byl jakékoli trestné činnosti vědom.

134. Průběh zadávacího řízení je po formální stránce i v tomto případě podrobně dokladován listinnými důkazy (č. l. 10291 – 10307, 14760 – 14767, 14800 – 14958, 14959 – 14976). Zadavatelem veřejné zakázky byla Oblastní nemocnice Kladno, a. s., kdy se jednalo o nadlimitní zakázku na dodávky, zadávanou v otevřeném řízení, která byla zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 7000000002207 dne 1. 12. 2011 – jak je zřejmé především z oznámení o zakázce (č. l. 10291 – 10307). Administrátorem předmětného zadávacího řízení byla na základě mandátní smlouvy (č. l. 14760 – 14767) společnost ML Compet, a. s., která též zpracovávala zadávací dokumentaci (č. l. 14800 – 148021). Z dokumentace celého zadávacího řízení (č. l. 14800 – 14958) především vyplývá, že v jeho rámci byly doručeny nabídky od společností HOSPIMED, spol. s r. o., s cenou 21 783 426 Kč bez DPH a PURO-KLIMA, a. s., s cenou 21 549 123 Kč bez DPH, kdy obě nabídky splňovaly potřebné požadavky – jak je patrné z protokolu o otevírání obálek, které se uskutečnilo dne 23. 1. 2012. Dne 27. 1. 2012 pak byla jako vítězná nabídka vybrána ta od společnosti PURO-KLIMA, a. s., přičemž členy komise pro hodnocení a posouzení nabídek byli též MUDr. P K a L N .

135. Fakt, že s obžalovanou společností PURO-KLIMA, a. s., uzavřela dne 28. 2. 2012 Oblastní nemocnice Kladno, a. s., stran realizace této akce smlouvu o dílo za cenu 25 370 013,90 Kč včetně DPH, prokazuje příslušná smlouva (č. l. 14959 - 14976), která ozřejmuje i další podmínky realizace díla.

136. Trestná činnost, jež je v rámci tohoto trestního řízení obžalované PURO-KLIMA, a. s., kladena za vinu, tedy poskytnutí úplatku v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou, kterého se měl dopustit Ing. J jakožto místopředseda představenstva obžalované, když dne 26. 3. 2012 předal MUDr. P K částku 2 000 000 Kč jako odměnu za její zajištění, je i v tomto případě naprosto nepochybně prokazována níže rozvedenými důkazy, které objasňují též motivaci Ing. J , neboť předmětné zadávací řízení bylo ve prospěch obžalované společnosti ovlivněno. Stejně jako v případě předešlých skutků však k tomuto jednání došlo ještě před účinností TOPO, takže ovlivnění zadávacího řízení není předmětem trestního stíhání. Níže rozvedené důkazy však takový závěr jednoznačně potvrzují:

137. Skutečnost, že MUDr. K , který měl v rámci systému ovlivňování veřejných zakázek v gesci právě ty, které se týkaly dodávek zdravotnické techniky, byl v souvislosti s touto veřejnou zakázkou v kontaktu s Ing. J , a to dokonce v době, která předcházela samotnému vyhlášení výběrového řízení, jasně dokladují zápisy v jeho pracovním diáři pro rok 2011 (v šedočerveném přebalu, zajištěném pod poř. č. 11 v rámci prohlídky kanceláře obv. MUDr. K v přízemí budovy G bez č.p. a č.e. v areálu ON Kladno), který byl v rámci tohoto hlavního líčení proveden jako věcný důkaz. Konkrétně u data 16. 11. 2011 je v diáři jmenovaného poznámka „9:30 M K – DD + Nie“, přičemž předmětná veřejná zakázka byla zveřejněna až dne 1. 12. 2011. Ze zaznamenaných telefonických hovorů a důkazů opatřených v rámci sledování osob a věcí přitom bylo zjištěno, že si s Ing. J tykali a místem jejich schůzek bývala kavárna v obchodním domě Kotva na Praze 1, zkratka „DD + Nie“ pak stěží může znamenat něco jiného než označení předmětné veřejné zakázky. V diářích MUDr. K pro rok 2011 a 2012 (v tomto případě šedé barvy, zajištěném pod poř. č. 26 v obývacím pokoji v přízemí v rámci prohlídky domu v ), jenž byl rovněž proveden v rámci hlavního líčení jako věcný důkaz, se nacházejí i další poznámky související s touto zakázkou, např. též u data 29. 11. 2011, kde je uvedeno L – DD + Nie Ca“, což je zjevná zkratka pro centrální adresu, u data 5. 12. 2011, 11:00 hod., je pak uvedeno „J – DD“ a u data 10. 1. 2012 „J volat (DD!)“.

138. Manipulaci s výběrovým řízením na tuto zakázku ve prospěch obžalované společnosti a v této souvislosti poskytnutí úplatku obžalovaným Ing. J pak naprosto jednoznačně prokazují prostorové odposlechy z kanceláře MUDr. K v kladenské nemocnici i z rodinného domu v a s nimi korespondující odposlechy telekomunikačního provozu a listinné důkazy:

139. V prostorovém odposlechu ze dne 5. 12. 2011 (od času 14:33) MUDr. K informuje MUDr. K o tom, že „J přinese za Dé trojku devatenáctého teda, já se s ním setkávám někde na Zličíně …minule jsem mu volal, on říkal, že K poslal nějaký specifikace domova důchodců a že se ptá, kdy to bude jako, kde to bude zveřejněný“, přičemž v odposlechu zmiňuje i L (z kontextu nepochybně N ) v té souvislosti, že to dal J na flashku, ať se na to podívá a pak ať mu dá vědět, a ať to nějak s L „uspecifikujou“. V prostorovém odposlechu ze dne 7. 12. 2011 (od času 13:23) pak informuje MUDr. K o svém hovoru s MUDr. Ř (ze společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., jež se výběrového řízení neúspěšně zúčastnila), v jehož rámci mu měl k zakázce na domov důchodců, kterou jmenovaný poptával, sdělit „J , když ti řeknu, tak to máš, to ostatní prostě nemáš“. Fakt, že o vítězi bylo rozhodnuto dávno před skončením výběrového řízení, dále jasně prokazuje prostorový odposlech ze dne 9. 1. 2012 (od času 08:55), ve kterém MUDr. K po odchodu dalších pracovníků nemocnice v rozhovoru s MUDr. K zmiňuje datum „třiadvacátýho … otevírat obálky“ jako důvod, proč nemohl mluvit předtím před ostatními, když se řešilo, zda se dodávka vybavení stihne do března, a sděluje, že zavolá J , dá si s ním schůzku a tam mu řekne, že „to maj jasný, stejně“, tak ať začnou dělat věci náročné na výrobu. Bezprostředně po otevírání obálek dne 23. 1. 2012 pak L N informovala e-mailem MUDr. K o podaných nabídkách do soutěže, který ještě téhož dne telefonicky informoval Ing. J , že „vyšetření dopadlo dobře“. Z kontextu je tedy naprosto zjevné, že tato informace nesouvisela se zdravotním stavem jmenovaného, ale právě se zasedáním komise pro otevírání obálek, po kterém bylo oficiálně dané, že společnost PURO-KLIMA, a. s., předložila nabídku s nejnižší cenou. Rovněž dne 27. 1. 2012, kdy byla nabídka obžalované oficiálně vybrána jako nejvýhodnější, o tom MUDr. K telefonicky informoval Ing. J (11:27 hod.) s tím, že potřebuje, aby už začali pracovat.

140. Prostorový odposlech ze dne 7. 3. 2012 (od času 11:39 a násl.) zaznamenal rozhovor mezi MUDr. K a MUDr. K , při kterém MUDr. K referoval o své schůzce s Ing. J , která proběhla téhož dne v ranních hodinách v jeho kanceláři, na níž dohodli výši úplatku za zajištění předmětné zakázky i termín jeho předání – MUDr. K na záznamu jasně říká „26. v pondělí má J přinést…, řekl jsem, ale M , přines mi všechno“. Dohodnuté schůzce také naprosto odpovídá záznam v pracovním diáři MUDr. K , ve kterém je u data 26. 3. 2012 uvedena poznámka „11 hod. M J. important“. Fakt, že Ing. J věděl o tom, že se MUDr. K bude o úplatek dělit nejméně s MUDr. K , pak vyplývá z faktu, že byl do pozadí systému ovlivňování veřejných zakázek v potřebné míře zasvěcen. Řečené potvrzuje prostorový odposlech ze dne 15. 12. 2011 (od času 8:32), kdy obžalovaná MUDr. K před přítomnými Ing. J a Ing. A systém vysvětluje a sděluje „stavby jsou kompletně v mým... P dělá kompletně přístroje, jo, tak takhle jsme domluvený“.

141. Z následné telefonické komunikace mezi všemi jmenovanými ze dne 26. 3. 2012 (časy 10:52, 11:12, 18:48, 19:00, 19:44, 19:45 a 19:51) dále vyplývá, že Ing. J požádal o přeložení času schůzky na pozdější hodinu, nakonec na 19:00 hod., o čemž MUDr. K obratem informoval MUDr. K , jakož i další jeho zpoždění.

142. Předání úplatku nakonec proběhlo dne 26. 3. 2012 v době kolem 20:00 hod. v obchodním centru Metropole Zličín, kde si MUDr. K od Ing. J převzal částku 2 000 000 Kč v hotovosti, které odvezl do místa svého bydliště v . Tento fakt je nepochybně prokazován záznamem ze sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu z předmětného dne (č. l. 2771 – 2774) a rovněž prostorovými z domu v ze dne 26. 3. 2012 (od času 20:21) a ze dne 2. 4. 2012 (od času 19:02). Záznamy ze sledování dokumentují, že MUDr. K nejprve odvezl MUDr. K do místa bydliště, v 18:45 hod. pak odjel do obchodního centra Metropole Zličín, kde se v kavárně sešel s Ing. J . Poté oba společně odešli k zaparkovanému vozidlu MUDr. K , do kterého nastoupil, přičemž Ing. J z něho po chvíli vystoupil a odešel. MUDr. K vozidlem odjel zpět do a po příjezdu sdělil MUDr. K , že „je tam dvojka, sto říkal, že mi ještě dluží. Ale on říká, že jsme nějak krátili tu zakázku … dostane každý třetinu z dvojky“. Následně dne 2. 4. 2012 při setkání s MUDr. R , který za K přejel do místa jejich bydliště převzít část inkasovaných peněz, mu MUDr. K hned v úvodu předal jeho podíl se slovy „tohle je za DD pavilón. Prosím Tě, oni tam… on tam pak musel něco seškrtat“.

143. K posouzení výše čistého zisku z realizované zakázky byl v rámci trestního řízení v tzv. první větvi zpracován společností PROFI-TEN, a. s., znalecký posudek č. 1511/2012 včetně dodatku (č. l. 7180 - 7207), který byl v tomto trestním řízení proveden jako listinný důkaz. Z jeho závěrů přitom vyplývá, že po započtení režijních nákladů skončila zakázka pro obžalovanou společnost finanční ztrátou. Tato skutečnost sama o sobě ovšem neznamená, že by realizace předmětné zakázky nebyla přesto pro společnost přínosem, soud se (i v tomto směru) zcela ztotožňuje s názorem státního zástupce vyjádřeným v obžalobě i závěrečné řeči, že možnost realizace zakázky nepochybně přispěla k upevnění již tak významného postavení obžalované na příslušném trhu, přičemž jí také umožnila zajistit si u Oblastní nemocnice Kladno, a. s., výrobní program pro své zaměstnance.

144. Údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře a další podrobnosti k obžalované společnosti byly zjištěny z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 24460 – 24468), ze kterého rovněž vyplývá postavení Ing. J , jenž byl v rozhodné době místopředsedou představenstva, tedy osobou uvedenou v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) TOPO a jeho jednání je tak třeba obžalované PURO-KLIMA, a. s., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. b) TOPO.

145. Obžalovaná soudu dále předložila velké množství materiálů (č. l. 20836 – 20963), jimiž se snažila prokázat fungující systém compliance a splnění podmínek pro aplikaci ustanovení § 8 odst. 5 TOPO, o nich bude pojednáno níže. 4) Obžalována společnost HOSPIMED, spol. s r. o. – veřejné zakázky „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje Nemocnici Kutná Hora“ a „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – Oblastní nemocnice Kolín, a. s.“ 146. Také v případě této veřejné zakázky bylo její ovlivnění předmětem trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, kdy byli v souvislosti s ní v tzv. první větvi obžalováni MUDr. K , MUDr. K , MUDr. Ř , L N a MUDr. R . I v případě této veřejné zakázky vyhlásil dne 27. 6. 2018 Krajský soud v Praze odsuzující rozsudek, který byl následně k odvolání obžalovaných zrušen Vrchním soudem v Praze, jenž ve svém rozsudku ze dne 26. 6. 2018 sp. zn. 6 To 64/2018 všechny obžalované dle § 226 písm. a) tr. řádu zprostil obžaloby. Také v tomto případě bylo důvodem zproštění obžaloby dle odůvodnění citovaného rozsudku stanovisko Vrchního soudu v Praze o nepoužitelnosti důkazů opatřených v rámci odposlechů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí. Jak již bylo řečeno shora, soud považuje předmětné důkazy za zákonné a použitelné v rámci tohoto trestního řízení, takže z nich bylo vycházeno.

147. Jednatelka obžalované HOSPIMED, spol. s r. o., Bc. J D , která obžalovanou před soudem zastupovala, v rámci své výpovědi pouze přečetla připravené prohlášení (č. l. 23170 – 23182), ve kterém především uvedla, že domnělý skutek bývalého jednatele MUDr. J Ř , který je společnosti přičítán, se měl stát 10. 2. 2012, tedy pouhých 6 týdnů po nabytí účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Obžalovaná je pak evidentním příkladem společnosti, která vynaložila veškeré úsilí směřující k zabránění spáchání protiprávního činu, které po ní bylo možno v daný okamžik spravedlivě požadovat. Poukázala na robustní dokumentaci v rozsahu více jak 600 stran (č. l. 20997 – 21421, 21430 – 21705) o své firemní kultuře, kdy o předložených materiálech bude pojednáno níže, k čemuž dále uvedla, že již od roku 2000 je její součástí i certifikovaný, kontrolovaný a vymahatelný integrovaný systém řízení v oblasti kvality zahrnující též soutěžní právo v oblasti veřejných zakázek, životního prostředí, BOZP a ochrany informací dle mezinárodně uznávaných norem. Vzhledem k tomu, že společnost patřila k předním dovozcům lékařských přístrojů ze zahraničí, jako součást firemní kultury byl, krom etického kodexu z roku 2008, v letech 2010 a 2011 zaveden a dále rozvíjen i Compliance management systém v oblasti trestní a protikorupční, reflektující české právní předpisy i americký protikorupční zákon FCPA. Obžalovaná tedy měla systémy řízení v rámci Compliance management systému zavedeny a prováděny již před rokem 2012. Ve všech oblastech jsou nastaveny vnitřními směrnicemi, všichni zaměstnanci, vedoucí zaměstnanci i členové statutárního orgánu byli a jsou pravidelně školeni, testováni a prověřováni formou interních i externích auditů prováděných nezávislými auditory. Monitorována byla a jsou i případná zjištění a nápravná opatření. Společnost vždy dodržovala veškeré zákonné povinnosti a plnila a plní veškeré závazky vůči státu, zákazníkům, obchodním partnerům a zaměstnancům, což potvrzují výsledky četných kontrol, kterými průběžně prochází, jakož i fakt, že přes probíhající trestní řízení neztratila důvěru většiny obchodních partnerů ani zaměstnanců.

148. Zástupkyně obžalované se dále vyjádřila také k procesní stránce věci, kdy odkázala na podaný návrh na vrácení věci k došetření ze dne 21. 8. 2018 a v zásadě zopakovala hlavní argumenty uvedené v usnesení Vrchního soudu v Praze 6 sp. zn. To 106/2015 a zdejšího soudu č. j. 4 T 42/2016-20765 stran tvrzené nezákonnosti důkazů opatřených odposlechy telekomunikačního provozu a sledováním osob a věcí, jakož i to, že údajně neměla a nemá přístup do spisu v tzv. první větvi. Jako zásadní výtku dále zmínila skutečnost, že vůči fyzické osobě a právnické osobě nebylo vedeno společné řízení dle § 31 odst. 1 TOPO.

149. Kategoricky pak odmítla nárok na náhradu škody v částce 99 208 564,21, s nímž se do řízení připojila Oblastní nemocnice Kolín, a. s., s tím, že společnost uspěla ve výběrovém řízení, přičemž souhlas s podpisem kupní smlouvy vydala Rada Středočeského kraje, když kladně hlasovalo 100 % jejích členů. Nemocnice převzala úplný předmět plnění bez vad a nedodělků, přičemž hrubě porušila smluvní závazek zaplatit kupní cenu, ze které v roce 2012 a 2013 uhradila jen část. S dotací, kterou nemocnice nečerpala, pak obžalovaná neměla nic společného, kdy nemocnice bez využití všech opravných prostředků dotaci evidentně sama dobrovolně vzdala. V této souvislosti dále předložila sdělení Ministerstva Financí ze 14. 11. 2019 (č. l. 24553 – 24554) s údajem o částečném odstoupení od smlouvy o dotaci týkající se neproplacené částky na přístrojové vybavení ve výši 71 647 249, 08 Kč, sdělení Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (č. l. 24555), dle kterého činí nevyplacená část dotace na přístrojové vybavení částku 71 647 249,08 Kč a vrácená částka po odstoupení od části smlouvy ze strany poskytovatele ze dne 12. 11. 2013 částku 27 561 315,17 Kč, přičemž řízení ohledně sporu z veřejnoprávní smlouvy u Ministerstva financí ČR je aktuálně přerušeno do rozhodnutí soudu o otázce, zda v souvislosti se zakázkou došlo k trestné činnosti, zprávu Oblastní nemocnice Kolín, a. s., ze dne 11. 11. 2019 (č. l. 24556) a ze dne 9. 1. 2020 ohledně vyplacení dotace v souvislosti se zakázkou Kolín N a uhrazení této částky obžalované.

150. Svědek MUDr. J Ř , v rozhodné době jednatel společnosti, jehož jednání je obžalované v tomto řízení přičítáno, ve své výpovědi (č. l. 23902 – 23907) odmítl odpovídat na otázky soudu i stran, a to pro obavu z trestního stíhání. K obžalované společnosti HOSPIMED spol. s r. o., vypověděl, že ji založil před 29 lety a celou dobu v ní pracuje. I on uvedl, že společnost má již od roku 2000 velmi robustní systém vnitřního compliance, neboť dávno před přijetím TOPO byla předním importérem a distributorem zdravotnické techniky na českém trhu a mezi své partnery řadila celou řadu výrobců z USA, kteří důsledně požadovali na svých distributorech, aby onen interní sytém compliance měli. Obžalovaná tak od roku 2000 tento systém vybudovala, udržovala a systematicky rozvíjela. V roce 2012 jej měla již dávno velmi zažitý. Probíhala pravidelná školení veškerých zaměstnanců, přičemž systém byl postaven na prevenci nežádoucích událostí, jejich detekci a korekci.

151. Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K a L N se v rámci tohoto trestního řízení k předmětné zakázce nevyjádřili. Obžalovaný MUDr. R i v tomto případě ve své výpovědi především rezolutně odmítl, že by měl povědomí o jakékoli trestné činnosti.

152. Formální stránka průběhu zadávacího řízení je i stran těchto zakázek podrobně dokladována listinnými důkazy (č. l. 10308 – 10341). Z nich především vyplývá, že zadavatelem obou veřejných zakázek byla Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje, přičemž se jednalo o nadlimitní zakázky dodávané v otevřených řízeních, v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněných dne 26. 9. 2011 (Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín a, s., nemocnici Středočeského kraje Kutná Hora) a dne 21. 1. 2011 (Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – Oblastní nemocnice Kolín, a. s.) pod evidenčními čísly 60065707 a 7000000001079 – jak je zřejmé především z oznámení o zakázkách (č. l. 10308 – 10341). Administrátorem předmětných zadávacích řízení byla na základě mandátní smlouvy (č. l. 14992 - 14995) společnost ML Compet, a. s.

153. Z dokumentace obou zadávacích řízení (č. l. 14996 – 15159, 15354 – 15529) především vyplývá, které subjekty si vyzvedly zadávací dokumentaci a podaly nabídky do soutěže, přičemž jako vítězné byly vybrány nabídky obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., podané s nejnižší nabídkovou cenou, takže obžalovaná byla následně vyzvána k uzavření příslušných smluv. Součástí materiálů jsou i listiny dokladující, že zakázka „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – Oblastní nemocnice Kolín, a. s.“ byla částečně financována z finančních prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (registrační číslo projektu CZ1.15/3.2.00/33.00691).

154. Kupní smlouva týkající se „Pavilonu N“ byla s obžalovanou společností uzavřena dne 27. 12. 2011 při sjednané kupní ceně v částce 130 580 297 Kč včetně DPH, kupní smlouva týkající se „vybavení Kutná Hora“ pak dne 29. 12. 2011 s kupní cenou 14 314 948 Kč včetně DPH – jak ozřejmují předmětné smlouvy včetně příloh a dodatků (č. l. 15172 – 15230, 15530 – 15541).

155. Trestná činnost, jež je v rámci tohoto trestního řízení obžalované HOSPIMED, spol. s r. o., kladena za vinu, tedy poskytnutí úplatku v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami, kterého se měl dopustit MUDr. Ř jakožto společník a jednatel obžalované, když dne 10. 2. 2012 předal MUDr. P K částku 8 000 000 Kč jako odměnu za jejich zajištění, je i v tomto případě naprosto nepochybně prokazována níže rozvedenými důkazy, z nichž je zřejmá i motivace MUDr. Ř , neboť předmětná zadávací řízení byla ve prospěch obžalované společnosti ovlivněna, jak prokazují opět především prostorové odposlechy z kanceláře obžalované MUDr. K , kde s obžalovaným MUDr. K o předmětných zakázkách a úplatku poskytnutém za jejich ovlivnění hovořili. Konkrétně se jedná zejména o hovory ze dne 5. 12. 2011 (od času 14:33), ze dne 8. 12. 2011 (od času 10:31), ze dne 12. 12. (od času 10:19 a 10:34), ze dne 16. 12. (od času 8:15) a 19. 12. (od času 13:53), přičemž ještě před účinností zákona TOPO došlo k předání jeho první části ve výši 4 000 000 Kč, kterou MUDr. Ř poskytl MUDr. K dne 27. 12. 2011, tedy ve stejný den, kdy byla podepsána kupní smlouva týkající se „Pavilonu N“. Ovlivnění předmětných zadávacích řízení a předání první části úplatku ovšem nelze obžalované společnosti přičítat.

156. V průběhu ledna 2012 byla odposlechem telekomunikačního provozu MUDr. K (Důvěra 01) zaznamenána též jeho komunikace s MUDr. Ř , např. ve dnech 9. 1. 2012 v 10:22 hod. a 25. 1. 2012 v 13:44 hod., kdy se osoby zjevně snaží komunikovat takovým způsobem, aby skutečný význam hovoru skryly.

157. Prostorový odposlech z domu v ze dne 6. 2. 2012 (od času 18:30) pak jasně dokumentuje datum, čas a místo předání úplatku, jeho výši, souvislost s předmětnými zakázkami i způsob jeho rozdělení mezi MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R . Na záznamu se MUDr. K dotazuje MUDr. K , kolik teď J (Ř ) v kufru přinese, jestli „dvanáctku?“, na což MUDr. K odpovídá, že „osm s tou Kutnou Horou“. MUDr. K se poté dotazuje, „kolik on tady bude mít, D “, na což MUDr. K odpovídá, že „čtyři“. MUDr. K dále připomíná, že také mají (od MUDr. Ř ) zálohu, která není rozdělená, takže dohromady se jedná skoro „o dvanáct“. MUDr. K se ubezpečuje, že se tedy jedná o čtyři pro každého, a po kladné reakci MUDr. K celou věc s nadšením komentuje „to je síla docela už, to je síla“. S MUDr. K probírají i místo předání s tím, že v pizzerii to není zrovna nejpříjemnější a MUDr. K nabízí, že by jela také, to ovšem MUDr. K odmítá. V hovoru MUDr. K sděluje, že schůzka se má uskutečnit ve 12:00 v pátek – tedy dne 10. 2. 2012. S plánovaným setkáním také naprosto koresponduje záznam v pracovním diáři MUDr. K , kde je u data 10. 2. 2012, 12:00 hod., poznámka J pizzérka.

158. Dne 10. 2. 2012 dopoledne (od času 09:29) byl v kanceláři MUDr. K zaznamenán další rozhovor s MUDr. K , ve kterém řeší průběh celé akce, kdy MUDr. K sděluje, že odjede do Prahy a po příjezdu domů to „bude počítat a pak to dá asi dolů“. Z kontextu je tedy zjevné, že tím nemohlo být míněno nic jiného než přepočítání peněz a jejich umístění do podzemního trezoru, který byl v domě jmenovaných objeven při domovní prohlídce (protokol na č. l. 6163 – 6204).

159. Schůzka MUDr. K a MUDr. Ř v restauraci Ambiente Pizza Nuova, v Revoluční ulici na Praze 1, uskutečněná dne 10. 2. 2012 kolem 12:00 pak byla zdokumentována v rámci sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu, přičemž je nepochybné, že MUDr. Ř při tomto setkání MUDr. K předal kufřík tmavé barvy (protokol a záznam na č. l. 2766 – 2770).

160. Uvedené je dokumentováno též záznamem z kamerového systému obchodního domu Kotva, na kterém je dne 10. 2. 2012 v čase 11:58 hod. zaznamenán příchod MUDr. K a v čase 12:19 hod. příchod MUDr. Ř s kufříkem tmavé barvy. Ve 13:06 hod. je zaznamenáno, jak MUDr. K odchází s typově shodným kufříkem, se kterým MUDr. Ř předtím přišel, ve 13:09 hod. pak místo opouští i MUDr. Ř , který žádný kufřík nenese.

161. Prostorový odposlech z domu v z téhož dne (od času 20:02) následně zaznamenal hovor mezi MUDr. K a MUDr. K , ve kterém jmenovaný setkání popisuje. Mimo jiné si pochvaloval, že Ř přišel načas a donesl kufr, který byl pěkný, takže mu bylo líto, když musel vytrhat zámky a dále také zmiňoval, že „se bavili celkem nezávazně a v kufru vosmička“. Z řečeného je tedy nepochybné, že MUDr. Ř v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami MUDr. K dne 10. 2. 2012 předal částku 8 000 000 Kč v zamčeném kufru, přičemž věděl, že se o úplatek bude dělit nejméně s MUDr. K . Fakt, že se jednalo o úplatek v řádu milionů Kč (8 000 000 Kč k záloze ve výši 4 000 000 Kč předané v prosinci) pak jasně dokresluje také prostorový odposlech z kanceláře MUDr. K ze dne 13. 2. 2012 (od času 07:45), kde MUDr. K před MUDr. K rekapituluje svůj denní program, přičemž mezi výčtem svých plánovaných aktivit uvádí též „rozdělím dvanáct mega“. Skutečnost, že si podíl z úplatku dne 16. 2. 2012 v domě v osobně převzal MUDr. D R , pak prokazují prostorové odposlechy z předmětného dne (od času 19:04, 20:29 a 21:15).

162. Dle znaleckého posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., č. 1515/2012 (č. l. 7227 – 7258), který byl opatřen v tzv. první větvi této kauzy a v rámci tohoto hlavního líčení proveden jako listinný důkaz, by zisk obžalované společnosti ze zakázky „Pavilon N“ odpovídal nejméně částce 4 175 119,55 Kč, což po zohlednění daně z příjmů právnických osob ve výši 19% představuje nejméně 3 381 847,55 Kč. U zakázky „vybavení Kutná Hora“ pak znalecký ústav dospěl k závěru, že by obžalovaná žádný zisk neměla. Jak již soud zmínil v odůvodnění k bodu 3 tohoto rozsudku, tato skutečnost sama o sobě ovšem neznamená, že by realizace předmětné zakázky nebyla přesto pro společnost přínosem, i v tomto případě lze uzavřít, že samotná možnost realizace takových zakázek nepochybně přispěla k upevnění již tak významného postavení obžalované na příslušném trhu a umožnila jí zajistit si výrobní program pro své zaměstnance.

163. Údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře a další podrobnosti k obžalované společnosti byly zjištěny z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 24469 – 24468), ze kterého rovněž vyplývá postavení MUDr. Ř , jenž byl v rozhodné době jejím jednatelem a většinovým společníkem. 5) Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , MUDr. H , Ing. J – veřejná zakázk „Nákup sanitních automobilů“.

164. Všichni obžalovaní popřeli, že by se trestné činnosti dopustili, přičemž více se k celé věci vyjádřili pouze obžalovaní MUDr. R , MUDr. H a Ing. J .

165. Obžalovaná MUDr. K K ve vztahu k tomuto skutku i skutkům pod body 6. až 8. využila svého práva a k věci nevypovídala, při hlavním líčení pouze uvedla, že s podanou obžalobou nesouhlasí, je založena na celé řadě nepravdivých tvrzení a popisované skutky neodpovídají skutečnosti.

166. Rovněž obžalovaný MUDr. P K při hlavním líčení uvedl, že s obžalobou tak, jak byla podána, nesouhlasí s tím, že je opřena o celou řadu nepravdivých tvrzení, uváděné skutky se nestaly, s manželkou v té době neměli statut úřední osoby, přičemž dále využil svého práva a k věci nevypovídal.

167. Obžalovaný MUDr. D R se ve své obsáhlé výpovědi před soudem (č. l. 23096 - 23144) podrobně vyjádřil ke každé části obžaloby, kde byla zmíněna jeho osoba, rozhodně popřel, že by se dopustil jakékoli trestné činnosti, přičemž zpochybnil zákonnost celého řízení. V souladu s údaji, které sdělil rámci přípravného řízení (č. l. 942 – 962, 967 – 972) pak zejména popsal průběh veřejných zakázek na Středočeském kraji, přičemž též akcentoval rozdíly mezi zakázkami na Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje jakožto příspěvkové organizaci, a v nemocnicích, které byly akciovými společnostmi. Kategoricky odmítl, že by si při výkonu své funkce či v souvislosti s ní nechal slíbit úplatek. Žádný úplatek nepřevzal a žádným nestandardním způsobem nevyužíval a ani nezneužíval své pravomoci a povinnosti hejtmana Středočeského kraje. Ty pak v rámci daných zakázek spočívaly ve formální části v tom, že na základě návrhů došlých Středočeskému kraji a na základě doporučení příslušných odborů investic a zdravotnictví, případně na základě doporučení představenstva akciových společností nemocnic takové návrhy zařadil k projednání Radě, případně k projednání zastupitelstvu. Jednotlivé návrhy přitom vždy předkládali různí lidé ze zastupitelstva, respektive z Rady kraje. Jednání Rady a valné hromady se účastnil jako jeden ze členů. Radní rozhodovali samostatně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nikdy na nikoho nečinil žádný nátlak. Rovněž mu není známo, že by jakákoli z předmětných zakázek, včetně těch, pro které na něho v této věci nebyla podána obžaloba (body 1 až 4), byla kýmkoli zmanipulována, tedy že by se tam objevily nějaké nestandardní požadavky, protizákonnosti či cokoli jiného. Není mu znám ani fakt, že by někdo z uchazečů o zakázku nějakým způsobem spoluvytvářel zadávací dokumentaci nebo se na ní podílel a v žádném případě nikdy k ničemu takovému nevydal pokyn. Konstatoval, že mu bylo v obecné rovině známo, že firmy (míněno všichni dodavatelé) spolu dlouhodobě spolupracovaly na úrovni celé ČR, stejně tak, že spolupracovaly s projekčními firmami a s administrátory, neměl však povědomí o tom, že by nějaká konkrétní firma v kterékoli z řešených zakázek nějakým nestandardním či protizákonným způsobem ovlivňovala její tvorbu. Obžalovaným MUDr. K a MUDr. K pak nedával žádné nestandardní rady nebo názory, natož aby jim radil, že mají páchat trestnou činnost. Zcela kategoricky odmítl, že by snad rozhodoval o tom, kdo má tu kterou zakázku vyhrát. Příslušné firmy neznal a kdo zakázku vyhraje, mu bylo jedno. Šlo mu výhradně o to, aby zakázky dělaly firmy, které věci rozumí, umí je realizovat a zrealizují je v co nejkratším čase, v co nejvyšší kvalitě a za co nejpříznivější cenu, to jediné ho zajímalo. V rámci rozhodování o rozdělování fondů EU pak jednoznačně dbal na to, aby rozhodování bylo objektivní. Do práce regionální rady nezasahoval, kdy se jednalo o samostatný úřad vedený Ing. N , přičemž osobně se pouze podílel na zavedení efektivní kontroly nákladů jednotlivých žádostí a současně jako jeden z mnoha členů regionálního výboru hlasoval či nehlasoval pro dotace.

168. K tomuto bodu dále uvedl, že u této zakázky věc musela nejdříve projít zastupitelstvem kraje, které rozhodovalo o vyčlenění a přidělení finančních prostředků. Materiály zastupitelstvu a Radě v tomto případě předkládal prof. S , náměstek pro oblast zdravotnictví, který měl tuto zakázku v gesci. On osobně pak pro materiály v zastupitelstvu nebo radě buď hlasoval či nehlasoval. Pro časový odstup si nevzpomíná, zda byl na jednání přítomen. Odmítl, že by od obžalovaných K převzal částku 1 120 000 Kč jakožto svůj podíl z úplatku či že by se na něčem takovém domluvili. Obžalovaného Ing. J tehdy neznal, možná se s ním setkal na nějaké společenské akci, přičemž dle jeho poznatků s tímto výběrovým řízením neměl nic společného. Výběrové řízení proběhlo podle zákona a vybraly se sanitky, které byly dlouhodobě nejlevnější a nejvýhodnější v celé ČR, takže nechápe, za co by úplatek dostali.

169. Také obžalovaný MUDr. M H ve své výpovědi v přípravném řízení (č. l. 999 – 1009) i před soudem (č. l. 23079 – 23082) rozhodně odmítl, že by se dopustil jednání, jež je mu pod bodem 5 rozsudku kladeno za vinu. Vypověděl, že byl v rozhodné době zástupce zadavatele, nicméně pokyn k tomu, aby realizoval předmětné výběrové řízení na 48 ks sanitních vozů, obdržel od Rady Středočeského kraje, přičemž od stejného orgánu dostal i pokyn k podepsání smlouvy. Pokud by smlouvu nepodepsal, k čemuž ale dle jeho názoru nebyl sebemenší důvod, neboť dle poznatků, které měl, proběhlo výběrové řízení standardně a v souladu s legislativou, s největší pravděpodobností by ho to stálo místo. Vyhrála společnost, která měla nižší cenu, kdy v historii České republiky byly předmětné sanitní vozy vysoutěženy vůbec nejlevněji. Osobně pak neměl žádný nástroj, kterým by předmětné výběrové řízení ovlivnil, nebyl členem žádné z komisí, komise neskládal a ani nekomunikoval s firmou Gordion, která toto výběrové řízení administrovala. Gró zadávacích podmínek bylo technického charakteru, čemuž jako lékař nerozumí. Popřel, že by od obžalovaného MUDr. K převzal v souvislosti s tímto výběrovým řízením úplatek, v rozhodné době mu však obžalovaní K vraceli část půjčky, kterou jim poskytl v roce 2010 na koupi či rekonstrukci nemovitosti v . Ke vztahu s obžalovaným MUDr. K uvedl, že se jedná o jeho blízkého přítele, se kterým i probíral předmětné výběrové řízení. Činil tak ovšem, neboť byl z tohoto výběrového řízení nervózní, pro jeho osobu i organizaci se jednalo o zásadní věc, s obžalovaným jsou kamarádi, přičemž o celé záležitosti hovořil i s jinými lidmi. Na základě jejich cca třicetiletého důvěrného přátelství se realizovala i ona půjčka, která byla sjednána ústně, aktuálně si ani není jist její výší, jednalo se však o statisíce, přičemž bylo domluveno, že mu peníze vrátí, až je bude mít, nebo až je on bude potřebovat. Jeho finanční situace byla relativně dobrá, krom příjmu ze zaměstnání měl i příjem cca 100 000 Kč ze svých nemovitostí, takže peníze vrátit nepotřeboval. V místě jeho bydliště navštívil obžalovaného MUDr. K dvakrát, a to někdy začátkem roku 2012, přičemž právě při té příležitosti mu obžalovaný vracel onen dluh. Připustil, že počátkem roku 2012 mohlo dojít mezi ním a obžalovaným K k výměně nějakých dokumentů. K potvrzení své výpovědi předložil výpis ze svého bankovního účtu (č. l. 4091) dokládající převod částky ve výši 300 000 Kč dne 14. 5. 2010 ve prospěch účtu č. 94-2219600237/0100, vedeného u KB, a. s., který náleží MUDr. K K (zpráva banky na č. l. 4125).

170. Z kupní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí a souvisejících dokumentů (č. l. 4127 – 4138) pak skutečně vyplývá, že tato obžalovaná tehdy kupovala rodinný dům v obci , přičemž na svém bankovním účtu v tu dobu neměla částku, která by bez platby uskutečněné obžalovaným MUDr. H postačovala na úhradu kupní ceny. Z bankovního výpisu (č. l. 4126) je však také zřejmé, že zůstatek na účtu již dne 13. 7.2010 dosáhl výše 349 694 Kč, takže umožňoval dlužné prostředky obžalovanému MUDr. H vrátit, v dalším období se přitom dále zvyšoval.

171. Stejně tak obžalovaný Ing. M J ve své výpovědi v přípravném řízení (č. l. 1010 – 1027, 1028 – 1032) i před soudem (č. l. 23082 – 23084) popřel, že by se jednání, jež je mu kladeno za vinu, dopustil. K bodu 5 uvedl, že úplatek v souvislosti s touto zakázkou rozhodně neposkytl. Společnost PURO-KLIMA, a. s., se dodávky sanitních vozů nijak neúčastnila, nepodávala nabídku, neměla je ani ve svém portfoliu, společného s nimi neměla vůbec nic a nikde nenašel, jaký by z toho měli prospěch. Dne 16. 2. 2012 se skutečně sešel s obžalovaným K v místech mezi Národním divadlem a Novou scénou v Praze. Jednal s ním však o svém zdravotním stavu, kdy obžalovanému jakožto lékaři předával k nahlédnutí svou zdravotnickou dokumentaci (konkrétně rozbory krve). Rozhodně odmítl, že by mu zde předával finanční prostředky. K přímému dotazu uvedl, že se domnívá, že společnost PURO-KLIMA, a. s., na základě rámcové smlouvy částečně dodávala do předmětných sanitních automobilů defibrilátory.

172. Na podporu své obhajoby soudu dále předložil zprávu společnosti Citylab, spol. s r. o., ze dne 19. 1. 2012, ohledně výsledků vyšetření krve a stěrů nosu a krku (č. l. 22906 – 22908), kterému se měl podrobit v polovině ledna 2012.

173. Průběh zadávacího řízení je i v tomto případě po formální stránce podrobně zdokumentován listinnými důkazy (č. l. 10466 – 10502, 15615 – 16314). Z těchto materiálů především vyplývá, že zadavatelem této veřejné zakázky bylo Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, příspěvková organizace (dále jen ÚSZS), přičemž zakázka byla zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách dne 26. 8. 2011 pod evidenčním číslem 60064516 s termínem pro podání nabídek do 4. 10. 2011 v 10:00 hod. a termínem pro otevírání obálek 7. 10. 2011 v 10:00 hod., viz oznámení o zakázce (č. l. 10466 – 10502), Z dokladů je rovněž zřejmý proces schvalování této investiční akce Radou Středočeského kraje jakožto zřizovatelem předmětné příspěvkové organizace a způsob jejího financování z rozpočtu Kraje (č. l. 15615, 15618, 15637, 15638 – 15664, 15671 – 15677), přičemž z dokumentů je patrné, že tyto materiály schvaloval a některé z nich také Radě předkládal obžalovaný MUDr. R (viz dokumenty ohledně navýšení finančních prostředků na tuto investiční akci na č. l. 15638 a násl. a vyhodnocení této veřejné zakázky na č. l. 15671 a násl.) Ze zadávací a kvalifikační dokumentace (č. l. 15991 – 16022) též vyplývá, že jednou ze zadávacích podmínek bylo i předložení vzorového sanitního automobilu v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami, mezi technickými požadavky na poptávané vozidlo pak byl u sanitní nástavby též zakotven požadavek na doložení dynamické nárazové bariérové zkoušky, přičemž dokladování bezpečnosti skříňové nástavby výpočtem, což ČSN EN 1789 tehdy umožňovala, bylo vyloučeno. Z podkladů je dále zřejmé, že v rámci řízení byl též vznesen dodatečný dotaz ze strany společnosti MEDTEC-VOP, spol. s. r. o., zda bude trváno na této podmínce s tím, že ČSN zkoušku přímo nepožaduje a navíc je obecně známo, že ji zatím provedl pouze jeden dodavatel vozů v ČR (č. l. 16040), na který bylo ze strany pořadatele (společnosti GORDION, s. r. o.) odpovězeno, že zadavatel na podmínce trvá s odůvodněním, že dle zpracovaného průzkumu v rámci trhu EU si prověřil možnost nejméně pěti výrobců a dodavatelů, jejichž parametry splňují požadavky v zadávací dokumentaci a s ohledem na možné komplikace při budoucích plnění v rámci havarijního pojištění i odpovědnosti za bezpečnou přepravu osob požaduje prokázání všech protokolů, které případné budoucí problémy minimalizují (č. l. 16041 – 16042). Žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám v rámci řízení podala dále společnost SICAR, spol. s r. o., přičemž obsah dotazů i odpověď na ně ze dne 18. 10. 2011 jsou z listinných materiálů rovněž zřejmé (č. l. 16053 – 16069).

174. Fakt, že dne 23. 1. 2012 uzavřel obžalovaný MUDr. H z pozice ředitele ÚZSZ kupní smlouvu na dodávku 48 ks sanitních automobilů s vítěznou společností FD Servis Praha, s. r. o., za částku 132 062 188,80 Kč s DPH, tedy (110 351 904 Kč bez DPH) a další podmínky jejich dodání, dokladuje příslušná smlouva (č. l. 16152 – 16167).

175. Skutečnost, že společnost PURO-KLIMA, a. s., měla se Středočeským krajem uzavřenou rámcovou smlouvu na dodávku defibrilátorů (ze dne 16. 12. 2010) i navazující prováděcí smlouvu (ze dne 24. 3. 2011), na jejímž základě v rozhodné době probíhaly dodávky těchto zařízení, potvrzují dokumenty na č. l. 16246 – 16252, 16283 – 16291, 16293 – 16296, 16309 – 16314.

176. K průběhu předmětného zadávacího řízení a souvisejícím okolnostem byli vyslechnuti svědci z řad osob, které s touto zakázkou přišly do styku v rámci své pracovní činnosti na ÚSZS a v administrátorské společnosti a dále též zástupci společností, které se tohoto řízení účastnily:

177. Svědek Ing. P Z , který tehdy působil jako ekonomický náměstek ÚSZS, k předmětné zakázce vypověděl (č. l. 1963 – 1971, 25104 – 25107), že technické záležitosti nespadaly do jeho gesce, neví, kdo určil rozsah kvalifikačních předpokladů a ani kdo požadoval předvedení vzorového sanitního automobilu. Technická specifikace dle jeho názoru vzešla z technického oddělení. S administrátorem činným v rámci předmětného zadávacího řízení, společností GORDION, s. r. o., on sám komunikoval někdy na začátku, když ho vybírali. Byl i členem komise a dle jeho názoru se jednalo o standardní zakázku.

178. Svědkyně D H , která tehdy působila jako vedoucí technickohospodářského odboru ÚSZS, ve své výpovědi (č. l. 1972 – 1980, 24931 – 24934) zejména uvedla, že u této veřejné zakázky komunikovala s administrátorem, společností GORDION, s. r. o., konkrétně s J K , přičemž jim zasílala potřebné doklady včetně zadávací dokumentace a technické specifikace poptávaných vozidel, které obdržela od vedoucího dopravy M V . Ten by rovněž řešil dotazy, které by jí administrátor předložil. S obžalovaným MUDr. H pak o předmětné zakázce komunikovala, když bylo potřeba podepsat nějaké dokumenty.

179. Svědek M V , vedoucí dopravy ÚSZS, ve své výpovědi (č. l. 1981 – 1990, 24979 – 24981) k této zakázce zejména uvedl, že zpracovával technickou specifikaci pro podvozkovou část vozidla, kdy vycházel ze svých zkušeností, zkušeností v provozu a požadavků posádek. Požadavky na dynamickou nárazovou bariérovou zkoušku a přistavení vzorového vozidla jsou dle jeho názoru běžné standardy, ale neví, kdo konkrétně je pro toto výběrové řízení navrhl. Samotného předvedení vzorových vozidel se osobně účastnil, přičemž vozidlo vítězné FD servis Praha, s. r. o., lépe vyhovovalo. Na vozidle společnosti SICAR, spol. s r. o., např. chybělo střešní okno, což je dost zásadní věc.

180. Svědkyně J K , bývalá pracovnice společnosti GORDION, s. r. o., která měla v administrátorské firmě předmětnou zakázku v gesci, ve své výpovědi (č. l. 2024 – 2033, č. l. 24977 – 24978) mimo jiné uvedla, že na straně zadavatele tehdy komunikovala s panem Z a ještě s nějakou paní. Sice se podílela na zadávací dokumentaci, technická kritéria ale nestanovovala, protože na to nemá odbornost, určil je zadavatel, který by rovněž řešil vypracování odpovědí na dodatečné dotazy uchazečů technického rázu. Z jeho strany rovněž vzešly požadavky na provedení dynamické nárazové bariérové zkoušky a přistavení vzorového vozidla. Kdo konkrétně je stanovil, však neví.

181. Svědek F M , jednatel vítězné společnosti FD Servis Praha, s. r. o., se ve své výpovědi (č. l. 1995 – 2000, 24914 – 24916) vyjádřil k průběhu zadávacího řízení, na kterém neshledal žádné nestandardnosti. Co se týče požadavku na doložení protokolu o úspěšném provedení dynamické nárazové bariérové zkoušky, ten společnost doložila od německé společnosti System Strobel, která jim nástavbu na vozidlo montuje. Samotný požadavek byl již tehdy obvyklý v celé Evropě, přičemž v rámci České republiky se s ním v té době setkal asi ve 2-3 případech. Předváděné vzorové vozidlo pak bylo standardní auto, které dělají a ani se na něm nedá nic moc měnit. Přistavili je tedy v podstatě ve stavu, v jakém jezdilo v rámci republiky i na jiných záchrankách. Zároveň odmítl, že by se v souvislosti s touto zakázkou bavil s obžalovaným Ing. J ze společnosti POROKLIMA, s. r. o., přičemž otázku, který subjekt bude do vozů dodávat přístrojové vybavení, v rámci zakázky neřešili.

182. Svědek M T , bývalý obchodní zástupce společnosti SICAR, spol. s r. o., která se předmětného výběrového řízení neúspěšně účastnila, ve své výpovědi (č. l. 2016 – 2023, č. l. 24910 – 24912) k požadavku zadavatele na doložení protokolu o úspěšném provedení dynamické nárazové bariérové zkoušky uvedl, že společnost tuto zkoušku neměla, pouze disponovali dokladem o provedení zkoušky výpočtem (což dle jeho názoru tehdy technická norma umožňovala), takže se do výběrového řízení museli přihlásit se slovinským partnerem, který potřebný doklad měl. Požadavek na doložení zkoušky byl podle názoru svědka v dané době standardní. V rámci předvádění vozidel přistavili vzorové vozidlo, které ovšem nemělo některé prvky přesně dle specifikace, takže byli vyloučeni. Dle jeho názoru se ale u předváděného vzorového vozidla rozhodně nepředpokládá, že bude totožné se zadávací dokumentací, to by muselo být vyrobeno dopředu. V České republice se sanitky v každém kraji liší, předvedli vozidlo, které měli dostupné, přičemž si nevzpomíná na jiný případ, kdy by byli vyloučeni kvůli tomu, že vzorové vozidlo nebylo zcela v souladu se zadávacími podmínkami.

183. K tomuto tématu se dále vyjádřil svědek prof. MUDr. Z S , CSc., tehdejší náměstek pro oblast zdravotnictví. Ve své výpovědi (č. l. 24836 – 24841) k této zakázce uvedl, že do Rady Středočeského kraje předkládal dokument „Výběr a schválení financování investiční akce ÚSZS Sanitní automobily“. Ze strany záchranné služby přišel požadavek na obměnu, kdy záchranná služba dala specifikaci, a Kraj poskytl finanční prostředky. O průběhu výběrového řízení mu nic známo není. On sám, když byla akce provedena, pouze obtelefonoval 4-5 krajů s dotazem, za kolik oni sanitky koupili, přičemž ceny se nijak nelišily. Někde to bylo o něco dražší, někde zase o nějaký tisíc levnější.

184. V daném případě nebylo zjištěno, že by bylo předmětné zadávací řízení ve prospěch konkrétního uchazeče ovlivněno. Provedené důkazy ovšem prokazují, že se o průběh zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku zajímali obžalovaní MUDr. K a Ing. J , kteří by s jeho průběhem oficiálně neměli mít nic společného.

185. Tuto skutečnost jednoznačně potvrzují záznamy v pracovním diáři obžalovaného MUDr. K z roku 2011, kde je např. u data 7. 1. 2011 poznamenáno M J. – Sanity, Defi (fotografie stránky na č. l. 5967). Vzhledem k tomu, že společnost PURO-KLIMA, a. s., měla se Středočeským krajem smlouvu na dodávku defibrilátorů, které se instalovaly i do předmětných sanitních vozidel, lze uzavřít, že zkratkou „defi“, jsou míněny právě tyto přístroje, „M J.“ pak nepochybně obžalovaný Ing. J , který je takto označován i v jiných záznamech (pro srovnání např. i záznam z diáře obžalovaného MUDr. K pro rok 2012, kde je obdobná poznámka u data 31. 12. 2012, jak bude rozvedeno níže, přičemž fakt, že označením „M J.“ je míněn právě tento obžalovaný, potvrzuje též prostorový odposlech z kanceláře MUDr. K ). Záznamy zjevně související s touto veřejnou zakázku se pak v diáři obžalovaného vyskytují rovněž u jiných dnů, např. 27. 4. 2011, 15. 8. 2011 nebo 17. 8. 2011, kde je poznamenáno „sanity – CA“, kdy zkratka „CA“ zjevně označuje termín „centrální adresa“. U data 26. 8. 2011 je pak v pracovním diáři obžalovaného poznamenáno sanity 7. 10. (fotografie listu na č. l. 6051) – v tento den přitom byla zakázka zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách a jako termín pro otevírání obálek v oznámení o zakázce stanoveno datum 7. 10. 2011. O tom, že termín „Sanity“ obžalovaný MUDr. K užíval pro označení předmětné zakázky, tak nemůže být žádných pochyb.

186. Z protokolu o domovní prohlídce uskutečněné v bydlišti obžalovaného Ing. J (č. l. 6848 – 6853) mimo jiné vyplývá, že při tomto úkonu byl zajištěn také externí pevný disk zn. Western Digital, který byl následně podroben zkoumání. Zálohu dat z tohoto disku včetně vymazaných oblastí následně provedl Kriminalistický ústav Praha ve znaleckém posudku z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat č. j. KUP-8580- 1/ČJ-2012-2301PC (č. l. 7759 – 7774), kdy způsob, jakým při zálohování dat postupovala, před soudem popsala jeho zpracovatelka, znalkyně plk. Ing. Magdalena Klomfarová (č. l. 25083 – 25086), která naprosto vyloučila, že by při přenosu dat mohlo dojít k jejich zkreslení.

187. Na základě těchto zkoumání bylo zjištěno, že se na tomto disku nacházejí též dokumenty související s předmětnou veřejnou zakázkou (č. l. 7775 a násl. spisu). Konkrétně ve složce s názvem „M /Práce/Příprava/Záchranka/Auta“ byl uložen dokument s názvem „Profesní kvalifikační předpoklady podle ustanovení“, jehož obsahem je v podstatě návrh kvalifikačních předpokladů shodný s těmi, které byly stanoveny v zadávací dokumentaci (pro porovnání viz č. l. 7777 a násl. a 16011 a násl.). Dále zde byl zjištěn dokument s názvem „Technická specifikace“, který svým obsahem naprosto odpovídá technické specifikaci vozidel, jež byla součástí předmětné zadávací dokumentace (pro porovnání viz č. l. 7784 a násl. a 16014 a násl.). Oba dokumenty pak měly být dle svých vlastností naposledy měněny dne 28. 3. 2011, tedy cca 5 měsíců před vyhlášením předmětné veřejné zakázky (26. 8. 2011). Ve složce s názvem „M /Práce/Příprava/Záchranka/ ZSSCK“ byl dále zjištěn dokument s názvem „Odpověď“, jehož obsah je shodný s textem odpovědi, jak byla v rámci předmětného výběrového řízení formulována zadavatelem na dotaz společnosti MEDTEC-VOP, spol. s r. o., ze dne 5. 9. 2011 ohledně požadavku na doložení dynamické nárazové bariérové zkoušky. Dokument pak měl být dle svých vlastností naposledy uložen dne 12. 9. 2011, odpověď na dodatečný dotaz je přitom datována 13. 9. 2011 (pro porovnání viz č. l. 7795 a 16041).

188. Obžalovaný Ing. J k nálezu zmíněných dokumentů ve svém počítači uvedl, že si stahovali veškerou zadávací dokumentaci, aby zjistili, co je vevnitř. Zakázka se pak sledovala až do konce, neboť v zadávacím řízení se mění parametry a věci se mohou doplnit, např. se může dodávat něco, co na začátku nebylo. Uvedená data pak nejsou nijak spolehlivá, ve svém počítači má řadu dokumentů datovaných např. 2999 a na podporu svých tvrzení o chybně nastaveném systémovém času soudu předložil stanovisko České pošty, s. p., ohledně časových razítek. Dle tohoto dokumentu pak jedině časová razítka nezpochybnitelně prokazují, jak konkrétní dokument vypadal v tom kterém okamžiku s tím, že systémový čas v dokumentech je lehce zmanipulovatelný (č. l. 24267 – 24268).

189. Takové vysvětlení je ovšem dle názoru soudu zcela nepřesvědčivé. Systémový čas v dokumentech sice nemusí vždy odpovídat realitě. V daném případě však byla pokaždé generována data, která oficiálnímu zveřejnění dokumentů předcházela, v případě odpovědi na dodatečný dotaz jednoho z uchazečů dokonce o pouhý jeden den, což samo o sobě působí značně nepravděpodobně. Nadto nelze pominout fakt, že jak kvalifikační předpoklady, tak ona odpověď na dodatečný dotaz jednoho z uchazečů se svým grafickým zpracováním liší od oficiálních dokumentů a obsahují i další nuance, které evokují, že právě tyto dokumenty byly jakýmsi návrhem či pracovní verzí a nikoli něčím, co by si obžalovaný odněkud stahoval a poté poupravil. Vzhledem k tomu, že společnost (jak sám vypověděl) neměla sanitní vozy ve svém portfoliu, není ani zřejmé, z jakého důvody by přepisy a úpravy stažených dokumentů prováděl.

190. Jak již ale bylo řečeno výše, faktické důkazy o tom, zda a případně kým konkrétně bylo předmětné zadávací řízení ovlivněno, v daném případě zjištěny nebyly, ostatně ani státní zástupce s takovými závěry v podané obžalobě neoperoval. K podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci, soud poznamenává, že skutečnost, kdy zadavatel požadoval provedení dynamické nárazové bariérové zkoušky, byť ji v tuto dobu státní norma přímo nevyžadovala, sama o sobě nepůsobí nijak podezřele a ve vztahu k bezpečnosti i nyní existujícím standardům se jeví jako naprosto žádoucí. Je však třeba připustit (zejména s přihlédnutím k dodatečnému dotazu společnosti MEDTEC-VOP, spol. s. r. o., i údajům sděleným svědkem T ), že tato podmínka v roce 2011 počet uchazečů jistě významně zúžila. Požadavek na předvedení vzorového vozidla, které muselo přesně odpovídat zadávací dokumentaci, pak již dle názoru soudu určité nestandardnosti vykazuje – dílčí úpravy ohledně rozmístění oken apod. lze jistě snadno doplnit, přičemž pro představu obecných kvalit vzorového vozidla a jejich zhodnocení by absence takových prvků neměla hrát až tak významnou roli (jakkoli svědek V uváděl opak). Ostatně svědek T uvedl, že se se situací, kdy by byli ze soutěže vyloučeni právě pro takové důvody, nikdy nesetkal. Tvrzení svědka M o tom, že jejich vzorovým vozidlem bylo to, které běžně vyráběli, pak v kontextu řečeného logicky vybízí k otázce, zda podmínky uvedené v zadávací dokumentaci nebyly právě tomuto dodavateli tzv. šity na míru. Řečená úvaha ovšem není podložena potřebnými důkazy a soud z takových závěrů v rámci hodnocení věci nevycházel.

191. Tento fakt sám o sobě ovšem ještě neznamená, že by úplatek v souvislosti s touto veřejnou zakázkou nemohl být i tak poskytován (ať už třeba pouze z důvodu, že se zakázka vůbec realizovala), přičemž určitou zainteresovanost obžalovaného Ing. J v celé věci a možnou motivaci pro takové jednání lze vysledovat ze skutečnosti, že společnost PUROKLIMA, a. s, měla se Středočeským krajem smlouvu na dodávky defibrilátorů, které se dodávaly mimo jiné i do těchto vozidel.

192. Skutečnost, že obžalovaný Ing. J v souvislosti s touto veřejnou zakázkou poskytnutí úplatku slíbil, tento také zčásti předal a zbylí obžalovaní se o něj podělili, pak byla v tomto trestním řízení nepochybně prokázána, a to opět především odposlechy telekomunikačního provozu a záznamy o sledování, které v kontextu ostatních provedených důkazů nepřipouštějí jinou interpretaci událostí než tu, která je obsažena v popisu skutkového stavu, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku:

193. Prostorovým odposlechem z kanceláře obžalované MUDr. K byl dne 30. 1. 2012 (od času 7:44) zaznamenán její hovor s obžalovaným MUDr. K , ve kterém mj. probírali, že „M naznačoval do telefonu, že už ty první sanitky proběhly …teď to podepsal“. Obžalovaný MUDr. K v reakci sděluje, že zítra „bude mluvit s J “, a po dotazu „kdy to přijde“ odpovídá, že „každou chvilku budou“. Kupní smlouvu na nákup sanitních automobilů přitom obžalovaný MUDr. H podepsal v pondělí dne 23. 1. 2012, přičemž v rámci odposlechu telekomunikačního provozu (Důvěra 01) byl dne 27. 1. 2012 v 08:38 hod. zaznamenán i jeho hovor s obžalovaným MUDr. K , kde mu oznamoval, že ta „velká věc už je zúřadovaná“, zúřadoval to „v pondělí“, je to „v pohodě“ a víc mu řekne osobně. Z kontextu je tedy evidentní, že se obžalovaní K v prostorovém odposlechu bavili o obžalovaném MUDr. H , přičemž zúřadovanou věcí, kterou jmenovaný v telefonickém hovoru s obžalovaným MUDr. K zmiňoval, byla ona kupní smlouva na nákup sanitních automobilů resp. její podpis. Tím, co bude každou chvilku, pak byl nepochybně míněn úplatek od obžalovaného Ing. J , jak bude rozvedeno níže. Zvolený slovní obrat (každou chvilku budou) přitom stěží mohl patřit termínu dodávky objednaných sanitních automobilů, která se měla realizovat s několikaměsíčním odstupem.

194. Fakt, že měl obžalovaný MUDr. K následující den, tedy 31. 12. 2012, plánovanou schůzku s obžalovaným Ing. J , která se měla týkat též zakázky na nákup sanitních automobilů, dále potvrzuje záznam v jeho pracovním diáři pro rok 2012, kde je u tohoto data uvedena poznámka M J. Sanity, DD a Niederle (fotografie listu z diáře č. l. 6295) – předmětná zakázka je zde zmíněna vedle další veřejné zakázky, o níž s obžalovaným Ing. J prokazatelně jednal (viz bod 3 tohoto rozsudku).

195. Telefonickými odposlechy účastnické stanice MUDr. K (Důvěra 01) byly zaznamenány i další kontakty mezi obžalovanými MUDr. K , Ing. J a MUDr. H – v telefonátu ze dne 2. 2. 2012 v 12:09 hod. si obžalovaný MUDr. K domlouval s obžalovaným Ing. J schůzku. V telefonickém hovoru ze dne 6. 2. 2012 v 11:50 hod. se MUDr. H mimo jiné dotazuje MUDr. K , zdali „ty jejich věci nějak pokračujou“, na což obžalovaný MUDr. K odvětil „v půlce února“. MUDr. H poté obžalovanému MUDr. K skutečně volá v polovině února, konkrétně dne 15. 2. 2012 v 12:21 hod., přičemž v hovoru po dotazu, co by od něho MUDr. K potřeboval, mu jmenovaný sděluje, že pro něj bude mít „nějaké ty dokumenty, jak se bavili“ a dotazuje se, zda se za ním může zítra kolem poledne zastavit v práci, přičemž se domluvili, že si ještě zavolají, kdy přesně se sejdou (obžalovanému H totiž čas kolem poledne nevyhovoval). MUDr. K přitom ještě dodal, aby „to pak nezdržovali, celý ten průběh, na těch radách a to“.

196. Telefonické hovory s obžalovaným Ing. J ze dne 16. 2. 2012 v 09:12, 09:25 pak dokumentují, že měli na tento den domluvenou schůzku, kterou ovšem Ing. J nestíhal, o čemž v telefonátech MUDr. K informoval s tím, že může až odpoledne po čtvrté hodině. Uváděl, že „to nestihne na to vyšetření“, přičemž dokumentaci má doma připravenou. Obžalovaný MUDr. K zjevně z odkladu nebyl rád, v této souvislosti také použil slovní obrat „tak to je velkej problém“ a s obžalovaným J se nakonec domlouvají, že se sejdou až v 18:05 hod. na Národní třídě před Novou scénou.

197. Ihned po prvním telefonátu byl prostorovým odposlechem z kanceláře MUDr. K zaznamenán jejich rozhovor (od času 09:18 hod.), z něhož je patrné, že se odklad schůzky obžalovaným nelíbil, přičemž právě obžalovaná MUDr. K navrhla, aby se schůzka konala ještě ten den v 18:00 hod. na Národní třídě. V hovoru rovněž probírali nespolehlivost Ing. J a jeho chování porovnávali s přístupem Ř , který chodí včas (nepochybně MUDr. J Ř ze společnosti HOSPIMED, spol. s. r. o., blíže viz odůvodnění k bodu 4 rozsudku). Obžalovaný K také v hovoru zmiňuje, že už to slíbil M a uzavírá, že „je to trapárna“.

198. V 09:41 hod. byl následně zaznamenán telefonický hovor obžalovaného MUDr. K , který volal obžalovanému MUDr. H s tím, že „ne z jeho viny“ by se potkali až zítra.

199. Z uvedené komunikace je evidentní, že obžalovaný MUDr. K tímto způsobem s obžalovaným Ing. J domlouval schůzku za účelem předání úplatku a s obžalovaným MUDr. H zase schůzku, na které by mu předal z poskytnutého úplatku jemu náležející podíl. Obžalovaní se sice snažili o zakrytí skutečného významu termíny „vyšetření“, „dokumenty“, „ty naše věci“ apod., souvislost obou schůzek, kdy jedna podmiňovala druhou, je však z výše řečeného zcela očividná. Zjevná snaha o konspiraci pak vychází i z celkového stylu výše uvedených hovorů – obžalovaní na jedné straně vůbec neměli problém mluvit spolu do telefonu otevřeně o svém programu i soukromých věcech, ohledně těchto setkání však používali značně nekonkrétní termíny, případně termíny, které v kontextu dalších zjištěných skutečností vůbec nedávaly smysl.

200. Z celkového kontextu výše uvedených důkazů pak soud považuje za vyloučené, že by obžalovaní K v rámci svých rozhovorů, jež byly zaznamenány prostorovými odposlechy, snad nemluvili o osobě obžalované H , ale o osobě M S (jak ve své výpovědi uváděl obžalovaný MUDr. R ).

201. Fakt, že se na této schůzce ve skutečnosti měly předávat peníze, navíc jasně dokresluje další část hovoru mezi obžalovanými K v kanceláři zaznamenaná prostorovým odposlechem, která následuje po druhém telefonátu s obžalovaným Ing. J , v němž dohodli místo setkání v 18:05 hod., a která se evidentně týká přepočítání peněz, kdy obžalovaní na záznamu řeší, jak to s ohledem na pozdější čas schůzky stihnou, než k nim dorazí obžalovaný MUDr. R . Obžalovaná MUDr. K mj. uvedla „on (skutečnost, že je tím míněn právě obžalovaný MUDr. R nezvratně vyplývá z důkazů rozvedených níže) přijede nejdřív ve čtvrt na osm, my v šest s ním budeme mít schůzku, pojedeme domů, doma budeme po půl sedmý, ty to za půl hodiny přeci přepočítáš …já i pomůžu, budu počítat s Tebou“.

202. Fakt, že schůzka mezi obžalovanými K a Ing. J dne 16. 2. 2012 v době kolem 18:00 hod. u budovy Národního divadla v Praze skutečně proběhla, prokazuje protokol ze sledování dle § 158d odst. 2 tr. řádu a pořízený záznam (č. l. 2710 – 2711, 2727), ze kterého je patrné, že v 18:05 hod. se obžalovaní MUDr. K a MUDr. K sešli s obžalovaným Ing. J u vchodu do podzemních garáží Národního divadla, obžalovaná MUDr. K odešla do garáží napřed, přičemž obžalovaní MUDr. K a Ing. J ji po několika minutách společně následovali. Obžalovaní K poté odjeli do místa bydliště v , kam dorazili v 18:45 hod.

203. Výše v tento den poskytnutého úplatku, tedy nejméně 3 340 000 Kč, pak jednoznačně vyplývá z prostorového odposlechu z místa bydliště K v (od času 19:04), kde je zachyceno přepočítávání předané částky, z níž byla suma ve výši 1 120 000 Kč vyčleněna pro obžalovaného MUDr. R a částky 740 000 Kč pro obžalované MUDr. K , MUDr. K a MUDr. H . O tomto obžalovaném se sice na záznamu hovoří pouze jako o M , z již řečeného i z argumentů, které budou rozvedeny níže, je však naprosto nepochybné, že tím byl míněn právě obžalovaný MUDr. H . MUDr. K se rovněž při počítávání hotovosti vyjádřil i k celkové výši úplatku a jejímu procentuálnímu odvození z hodnoty zakázky. V této souvislosti uvedl „aby v tom neměl úplný hokej – sto dvanáct, padesát šest, šest procent, tři tři šest“, z čehož lze dovodit, že částka sto dvanáct byla míněna jako hodnota veřejné zakázky v milionech Kč, čemuž po určitém zaokrouhlení odpovídá hodnota zakázky na dodávku sanitních automobilů bez DPH. Z padesáti šesti (tedy z jedné poloviny) 6% pak odpovídá částce 3 360 000, která v podstatě koresponduje s výší v tento den předaného úplatku (a slovům na záznamu „tři tři šest“). Z řečeného je rovněž zřejmé, že se v daný moment předávala pouze polovina úplatku.

204. V daném případě tak bylo jednoznačně prokázáno, že obžalovaný Ing. J obžalovaným na schůzce v souvislosti s touto veřejnou zakázkou předal úplatek ve výši 3 340 000 Kč, po němž měla následovat ještě jeho druhá polovina. Shora rozvedenými důkazy i důkazy, které ještě budou následovat níže, je zároveň naprosto spolehlivě vyvrácena jeho obhajoba o tom, že obžalovanému MUDr. K tehdy u Nové scény ukazoval svou zdravotnickou dokumentaci. Zpráva společnosti Citylab, spol. s r. o., ze dne 19. 1. 2012, ohledně výsledků vyšetření krve a stěrů nosu a krku (č. l. 22906 – 22908), kterou v této souvislosti předložil, dle názoru soudu nevysvětluje výše uvedené reakce obžalovaného MUDr. K a MUDr. K na posunutou schůzku, na niž evidentně spíše MUDr. K a nikoli Ing. J tlačil a už vůbec ne jejich počínání po návratu domů, kde následovalo přepočítání poskytnuté částky. Samotné vyšetření mělo navíc proběhnout několik týdnů před tímto setkáním. V tomto směru tak soud nepovažoval za nutné dokazování doplnit výslechem M K , asistentky obžalovaného Ing. J , k tomu, zda se měla dne 16. 2. 2012 podrobit vyšetření v Oblastní nemocnici Kladno, a. s., kam měla jet údajně společně s obžalovaným, který tam byl také objednán, přičemž vyšetření neproběhlo, neboť obžalovaný Ing. J nestíhal (návrh č. l. 22905). Ze zprávy Oblastní nemocnice Kladno, a. s. (č. l. 4088 – 4089), bylo v této souvislosti dále zjištěno, že obžalovaný Ing. J není evidován v databázi jejích pacientů a na den 16. 2. 2012 ani na jiný termín nebyl objednán k vyšetření na radiodiagnostickém oddělení (v rámci přípravného řízení původně hovořil právě o tomto typu vyšetření).

205. Skutečnost, že obžalovaný Ing. J věděl o tom, že se obžalovaný MUDr. K bude o úplatek dělit minimálně s obžalovanou MUDr. K , pak nepochybně prokazuje prostorový odposlech ze dne 15. 12. 2011 (od času 8:32), kde obžalovaná MUDr. K před přítomnými Ing. J a Ing. A osvětlila jejich dohodu a systém rozdělení kompetencí v rámci přidělování zakázek, přičemž v hovoru mimo jiné sděluje „stavby jsou kompletně v mým... P dělá kompletně přístroje, jo, tak takhle jsme domluvený“.

206. Odposlechy telekomunikačního provozu (Důvěra 2, 9) byly v čase 19:15 hod. a 19:24 hod. zaznamenány SMS zprávy mezi obžalovanými MUDr. K a MUDr. R – MUDr. K informovala MUDr. R , že jsou doma, na což jmenovaný reagoval odpovědí, že už jede.

207. Prostorový odposlech z bydliště obžalovaných K v (od času 19:40 hod. a 20:29) dále zaznamenal návštěvu obžalovaného MUDr. R , na které si převzal podílu z úplatku, tedy částku 1 120 000 Kč – obžalovaný MUDr. K , poté co obžalovanému MUDr. R se slovy „to kolínský Nko, je to v Eurech“ předal úplatek za zakázku pod bodem 3 tohoto rozsudku, pro kterou obžalovaní nejsou v této věci řešeni (v tzv. první větvi byli obžaloby zproštěni, kdy k důkazům opatřeným odposlechy a sledováním osob a věcí, nebylo přihlíženo), na záznamu jasně sděluje „tady je půlka sanit. Sanity J spočítal na sedm, asi sedm“. Obžalovaný MUDr. R na to reagoval, že „předpokládá, že je to třetina“, k čemuž obžalovaný MUDr. K sdělil „takže ještě jednou, příští týden“. Z řečeného je tedy rovněž patrné, že se v tento den předávala pouze polovina dohodnutého úplatku (půlka sanit), kdy ta další měla teprve následovat. Konkrétní údaje o tom, zda se tak skutečně stalo, ovšem z provedených důkazů nevyplývají.

208. Obžalovaný MUDr. R , se v rámci své obhajoby pokoušel zachycený hovor vysvětlit tím způsobem, že mu obžalovaný MUDr. K v tento moment ukazoval tabulky s nějakými rozpočtovanými cenami v Eurech, kde byla i část sanit, přičemž vzhledem k tomu, že se věc týkala pavilonu N kolínské nemocnice, měla to zajišťovat firma PURO-KLIMA resp. obžalovaný Ing. J . Slovem „sanity“ tedy bylo ve skutečnosti míněno sanitární vybavení a nikoli sanitní vozidla. S ohledem na význam ostatních telefonických a prostorových odposlechů a záznamů o sledování osob a věcí však soud pokládá takovou obhajobu za spolehlivě vyvrácenou.

209. Předání úplatku v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou dále neomylně potvrzuje též prostorový odposlech z domu v ze dne 14. 3. 2012 (od času 19:17), na kterém je zaznamenána další návštěva obžalovaného MUDr. R u obžalovaných K , kde se obžalovaný MUDr. R mimo jiné obžalovaného MUDr. K dotazuje: „Jak nám vypadají sanitky, prosím tě, už budou nějaký hotový, nebo jak ono to je, nevíš?“, na což obžalovaný MUDr. K odpovídá otázkou: „Máš na mysli co jako, co jsme za to dostali, nebo..?“, kdy po negativní reakci obžalovaného MUDr. R pokračuje debata o termínu jejich dodání (v květnu, možná v červnu). I tato situace se tak stěží mohla týkat předávání materiálů týkajících se sanitárního vybavení – již pro užitý termín „sanitky“ – a je třeba ji naprosto odmítnout.

210. Fakt, že částka oddělená pro M , byla určena pro obžalovaného MUDr. H , nepochybně vyplývá též z následné komunikace – odposlechy telekomunikačního provozu obžalovaného K (Důvěra 01) ze dne 17. 2. 2012 v 7:46 hod. a 20. 2. 2012 v čase 12:34 hod. zaznamenaly komunikaci obou jmenovaných, kdy obžalovaný MUDr. K žádal obžalovaného MUDr. H , aby se zastavil u něho v kanceláři, který mj. uvedl, že by ty „podklady, dokumenty docela potřeboval“, jestli by tedy nemohl zajet za obžalovaným MUDr. K následující den do Prahy, což se ovšem MUDr. K nehodilo, takže se domluvili, že si ještě zavolají. V telefonickém hovoru z následujícího dne v 8:04 hod. se pak obžalovaný MUDr. K dotazoval obžalovaného MUDr. H , jak to tedy udělají a ten odvětil, že to případně do zítřka vydrží, ale že si ještě zavolají. V následujícím hovoru v 8:49 hod. se nakonec domluvili, že obžalovaný MUDr. H přijede tentýž den, tedy dne 21. 2. 2012, kolem 10:00 hod. za obžalovaným MUDr. K do místa jeho bydliště v .

211. Rovněž obhajobu obžalovaného MUDr. H o tom, že mu obžalovaní zrovna v tento den vraceli v hotovosti peníze, které jim půjčil cca dva roky nazpět, tak soud pokládá (vzhledem k výše řečenému) za spolehlivě vyvrácenou. V tomto směru je třeba dále poukázat na fakt, že obžalovaná MUDr. K již více jak rok a půl na svém bankovním účtu disponovala zůstatkem, který umožňoval půjčený obnos vrátit. V zaznamenané komunikaci mezi obžalovanými pak o tom, že by mělo vrácení finančních prostředků proběhnout, nepadla jediná zmínka, což působí zvláštně i vzhledem k tomu, že se jednalo o relativně větší finanční obnos, jehož předávání v hotovosti není zcela obvyklé, a to tím spíše, že půjčka samotná byla realizována bankovním převodem.

212. O tom, že se obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , MUDr. H a Ing. J dopustili jednání, jak je v tomto bodě popsáno ve výroku tohoto rozsudku, tak nemůže být žádných pochyb. 6) Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. P , Ing. A , METROSTAV, a. s. – veřejná zakázka „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje“ 213. Jak již bylo zmíněno výše, i stran této zakázky všichni obžalovaní kategoricky popřeli, že by se jednání, jež je jim v tomto bodě kladeno za vinu, dopustili. Výpovědi obžalovaných MUDr. K a MUDr. K jsou uvedeny shora a stejně tak i výpověď obžalovaného MUDr. R mající přesah i k dalším zakázkám.

214. Obžalovaný MUDr. R pak k tomuto bodu dále uvedl, že pokud se věc týkala nemocnic jako akciových společností, materiály předkládal zastupitelstvu kraje prof. S a Radě členové představenstva, tedy většinou Mgr. G nebo Mgr. R , nikoli hejtman. Připustil, že jako předseda Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy podepsal smlouvu o poskytnutí dotace, bylo to však na základě hlasování celé regionální rady, která jej tímto pověřila. Naprosto odmítl, že by měl za tuto zakázku dostat 6 mil. Kč a ve své výpovědi dále navázal na níže rozvedenou obhajobu obžalovaného Ing. P o tom, že by úplatek převyšoval zisk ze zakázky.

215. Obžalovaný Ing. P P ve své výpovědi při hlavním líčení (č. l. 23093 – 23096, v přípravném řízení k věci nevypovídal), na úvod popsal své působení ve společnosti METROSTAV, a. s., v průběhu let jakož i své aktuální postavení. Uvedl, že v rámci organizační struktury společnosti odpovídá prezidentovi skupiny, přičemž mezi jeho nejbližší kolegy patří vedení společnosti, se kterým řeší především průřezové věci jako stanovování strategie firmy, strategie divizí, stanovování plánů (firmy i divizí), strategické otázky budoucnosti, otázky operativní i aktuální jako odstraňování vad a nedodělků, řešení reklamací a soudních sporů spojených s jejich podnikatelskou činností. Pracovně mu podléhají odborní ředitelé, tzn. výrobně-technický ředitel, personální ředitel, ředitel pro ekonomiku a vedle nich osm ředitelů divizí, takže je jasné, že se stran realizovaných projektů může zabývat jen zásadními otázkami a o ostatních věcech je informován pouze okrajově. S řediteli divizí je v pravidelném měsíčním kontaktu, kde řeší nejdůležitější otázky a dále se s nimi setkává čtvrtletně při hodnocení jejich plánů a strategií. Do jeho úseku spadá i útvar legislativně-právní a útvar integrovaného systému řízení, což jsou útvary, které jsou tvůrci jejich organizačně řídící dokumentace, přičemž společnost má tento způsob řízení dlouhodobě vyzkoušený, pravidelně ho aktualizuje, audituje a je certifikován z pohledu společenské odpovědnosti, environmentální bezpečnosti, jakosti a kvality, bezpečnosti a ochrany zdraví. V oblasti etických norem je zastřešujícím dokumentem společnosti tzv. „Náš způsob řízení a práce“, dále etický kodex a pracovní řád. Zaměstnanci, mezi které samozřejmě spadá i on, musí dodržovat obecně platné zákony i pravidla jednání akciové společnosti, přičemž každý zaměstnanec stvrzuje svým podpisem, že předmětné dokumenty dostal, je s nimi seznámen a bude je dodržovat. Mezi jeho povinnosti patří i účastnit se společenských akcí, na které jsou on či firma zváni, odborných konferencí a v případě vyžádání i různá jednání ohledně jejich staveb, pokud na nich vznikají odchylky od očekáváného stavu. Takovým žádostem se snaží vyhovět, udržet dobré jméno společnosti i korektní vztahy s partnery.

216. Zakázky v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., a Oblastní nemocnici Kladno, a. s. (bod 8), pro které je v tomto řízení stíhán, pak byly mimo kompetence vedení společnosti. Dle jejího vnitřního systému jsou totiž zakázky do 500 mil. Kč plně v kompetenci divizí, v tomto případě konkrétně divize 1, centrála se zabývá až zakázkami nad 500 mil. Kč. Divize 1 tehdy sídlila na Smíchově a s jejím ředitelem se setkával jednou měsíčně na pravidelných poradách, s obžalovaným Ing. A se v té době nepotkával vůbec.

217. K tomuto bodu pak uvedl, že ke slíbení úplatku z jeho strany nemohlo dojít již z obchodních a ekonomických pohledů – slíbený úplatek měl být 10 mil. Kč, zatímco plánovaný optimistický zisk dle obžaloby činí 8 mil. Kč. Musel by být špatným manažerem, kdyby sliboval úplatek, který převyšuje zisk firmy. Firma navíc dosahuje průměrný zisk na stavebních zakázkách 1 – 2 %, což by v případě této zakázky činilo 1 – 2 mil. Kč. Sliboval by tedy ztrátu minimálně 8 mil. Kč. Již z tohoto důvodu je zřejmé, že žádný úplatek nesliboval a ani slibovat nemohl, ekonomicky je to mimo realitu. Některým informacím obžalované při schůzce dne 16. 3. 2012 nerozuměl, neznal kontext a neuměl se k nim nijak vyjádřit. K SMS zprávě ze dne 14. 5. 2012 pak sdělil, že takto pouze potvrzoval, že se zúčastní společenského jednání a při této příležitosti – z důvodu úspory času – budou řešit i problémy, které vyvstaly na stavbě.

218. K odposlechům obecně dodal, že nezodpovídá za to, co o něm vypráví jiné osoby při svých rozhovorech. Domnívá se, že v těchto hovorech docházelo k fabulacím a dezinterpretacím skutečnosti, přičemž nic z toho, co bylo v těchto hovorech ve vztahu k jeho osobě sdělováno, se nezakládá na pravdě a neodpovídá realitě.

219. Obžalovaný Ing. J A v přípravném řízení nevypovídal. Při hlavním líčení soudu předložil materiály týkající se obžalované společnosti METROSTAV, a. s. (přílohový svazek č. II., konkrétně organizační řád z let 2011, 2012, organizační řád divize 1 z let 2011, 2012, dokumenty vztahující se k zakázce na Centrum akutní medicíny, blíže viz bod 8 a další doklady), k jejichž obsahu se ve své výpovědi (č. l. 23084 – 23093) podrobně vyjádřil. I on rozhodně popřel, že by se dopustil trestné činnosti. Mezi ním a generálním ředitelem pak ve společnosti z hlediska její hierarchie a členění nebyla přímá vazba. Ve své výpovědi dále podrobně popsal své působení ve společnosti, kam nastoupil v roce 1985 a postupně přešel na post obchodního náměstka divize 1, kdy jeho přímým nadřízeným je její ředitel. Vyjádřil se k náplni své práce a k tomu, která oddělní mu z této pozice podléhají. Divizí je větší počet, takže ve společnosti musí existovat pravidla, aby nedocházelo k tomu, že by si jednotlivé divize při ucházení se o zakázky konkurovaly. Každá z divizí má tedy marketingové oddělení, které si musí dopředu zakázku u centrály zaevidovat, a to ještě před jejím vypsáním, aby ji později mohlo soutěžit. Podrobně popsal postup při „bookaci zakázek“ a vyjádřil se k fungování trhu v letech 2011-2012, kde tehdy panovala menší rivalita než v dnešní době.

220. K tomuto skutku dále uvedl, že z obchodního hlediska se ke kolínské nemocnici dostali v létě 2011. Pokud dostal nějaké informace od obžalované MUDr. K , bylo to maximálně v tom směru, že mu sdělila, že jednou ta soutěž bude. Měl povědomí o tom, že divize 3 v Kolíně realizuje konkurenční objekt, takže marketingovému oddělení zadal, aby se pokusili objekt vnitřně zajistit, což se jim v létě 2011 v rámci firmy podařilo. Vzhledem k tomu, že Kolín je v zájmové oblasti např. společnosti Goesan, měli obavu, jestli zakázku nebude chtít vyhrát právě tato firma. Poté, co ve věci proběhla „losovačka“, začali zakázku s plnou vervou připravovat a šli do cenového rizika. Cena, kterou předložili, v žádném případě nebyla navýšená. Zároveň odmítl, že by snad uchazeči o zakázku nějak spolupracovali. K obžalobou tvrzené provázanosti nabídek jednotlivých uchazečů v oblasti medicinálních plynů a vzduchotechniky uvedl, že v případě medicinálních plynů, kdy se jedná o úzce specializovanou oblast, operuje jen pár firem. Pokud chce společnost vyhrát, nedovolí si nic jiného, než překlopit jimi nabízenou cenu a přenásobit ji nějakým koeficientem. Vzduchotechniku v kolínské nemocnici pak v rámci předchozí etapy realizovala firma PrimaTech, s. r. o., přičemž přípraváři vědí, že pokud mají nabídku od firmy, která je z místa, tak bude nejpřesnější. Takovou nabídku tedy použijí a některé položky, rozvody atd. maximálně něčím vynásobí.

221. Na podporu svých tvrzení soudu předložil doklady ohledně zaevidování zakázky ve vnitřním systému společnosti, konkrétně evidenční list D1 č. 3518/2011 ze dne 15. 7. 2011, evidenční list D3 týkající se objektu realizovaného v kolínské nemocnici divizí 3 a doklady o stálé platnosti evidenčního listu, dále nabídky subdodavatelů ve vztahu k této zakázce v oblasti medicinálních plynů: Daniševský spol. s r. o., ze dne 17. 2. 2012 ve výši 5 892 698 Kč, TESing TP komplet, s. r. o., ze dne 17. 2. 2012 ve výši 5 892 698 Kč, MZ Liberec, a. s., ze dne 20. 2. 2012 ve výši 4 554 864 Kč, JAPE CZ, s. r. o., ze dne 17. 2. 2012 ve výši 5 310 202 Kč, a též nabídku na dodání VZT, UT, ZTI, CHL od společnosti PrimaTech, s. r. o., ze dne 20. 2. 2012 ve výši 7 606 035 Kč)

222. Také zmocněnec obžalované METROSTAV, a. s., JUDr. P M , rozhodně odmítl, že by se obžalovaná společnost dopustila jakékoli trestné činnosti. Při své výpovědi v hlavním líčení (č. l. 23147 – 23159) soudu předložil řadu interních předpisů a dalších materiálů vztahujících se k činnosti obžalované, o nichž bude pojednáno podrobněji níže, s jejichž obsahem soud ve své výpovědi seznámil. Vyjádřil se k historii společnosti, její organizační struktuře, jejímu organizačně-řídícímu systému a jeho vývoji v čase i ke svému působení ve společnosti, v níž od roku 2011 zastává pozici vedoucího legislativně právního útvaru, který působí v úseku generálního ředitele. Vypověděl, že letech 2001 – 2004 společnost přešla na nový, modernější systém řízení, tzv. procesní řízení. Od roku 2004, kdy systém začal fungovat, tak mají pro každého manažera a zaměstnance téměř na 100 % popsáno, co má dělat, jak to má dělat, proč to má dělat a pokud by to všichni dodržovali, nestala by se žádná chyba. Systém se každý rok aktualizuje, za což odpovídají stanovení garanti. V roce 2004 vznikl i tzv. zastřešující dokument, tzv. Náš způsob řízení a práce, který popisuje organizační systém řízení, základní procesy, jejich charakteristiku, k jednotlivým procesům a subprocesům uvádí organizačně řídící dokumentaci. V druhé části pak dokument zakotvuje tzv. firemní kulturu, kterou tvoří souhrn vyznávaných základní hodnot a zásad jednání METROSTAV, a. s., a jejich dokumentů, přičemž mezi hodnoty patří též profesionalita, důvěryhodnost, stabilita. Soud dále podrobně seznámil s vývojem těchto dokumentů v čase i systémem kontroly a auditů. Vrcholovým kontrolním orgánem ve společnosti je kontrolní audit, který dnes podléhá prezidentu společnosti (dříve generálnímu řediteli), dále jsou zde interní a externí audity certifikovaných systémů řízení, jež fungují nezávisle. V rámci své firemní kultury již v roce 2004 akcentovali důraz na to, že nepřijímají dary, či jiné pozornosti, které by mohly obchodní úsudek nepatřičně ovlivnit. Podnikatelskou činnost vykonávají v souladu s platnými zákony a etickými normami. Soud pak rovněž seznámil s obsahem kodexu společnosti, kdy v reakci na TOPO se v kodexu v roce 2012 objevuje také nové prohlášení a zásady, že odmítají protiprávní jednání a neetické chování.

223. Ve své výpovědi se dále vyjádřil k postavení obžalovaných Ing. P a Ing. A v rámci společnosti. Poukázal na organizační řád z roku 2012, dle kterého za společnost jedná prezident, viceprezident, generální ředitel, prokurista, v dokumentu není zmiňován ředitel divize, natož obchodní náměstek (funkční a pracovní zařazení obžalovaného Ing. A ). Podle organizačně řídící dokumentace odpovídá generální ředitel jako nejvyšší výkonný funkcionář za řízení stavební části společnosti a s tím související činnost, je odpovědný za chod divizí, ředitelé divizí mu přímo odpovídají, za plnění úkolů je pak odpovědný představenstvu a prezídiu. Jedná se o společensky významnou funkci, účastní se jednání v rámci společenské oblasti s investory, zadavateli, společenských akcí, z pohledu marketingu zastupuje společnost navenek. Z titulu své kompetence si může stáhnout, nebo si nechat předložit jakoukoli záležitost, která souvisí s řízením společnosti, jejím provozem a výrobou. Obchodní náměstek je pak přímo odpovědný řediteli divize. Z povahy té funkce zastřešuje marketingovou a obchodní činnost divize, přičemž divize mají v získávání a realizaci stavebních zakázek poměrně vysokou samostatnost. Pokud se jedná o zakázku, která spadá do gesce divize (nikoli o zakázku celofiremního významu), dostane se v rámci marketingové obchodní činnosti do kontaktu jenom s obchodním ředitelem, nikoli s generálním ředitelem.

224. Ve své výpovědi dále uvedl, že ve společnosti je kladen velký důraz na právní prevenci, přičemž se podrobně vyjádřil též k právní službě, školení zaměstnanců, dalším organizačním normám a pracovnímu řádu, z jehož verze z roku 2012 citoval články 1.4 – 1.8, kde je mimo jiné uvedeno, že společnost odmítá nezákonné, nekalé, nemorální praktiky, trvale usiluje o to, aby zaměstnanci dodržovali zákon, firemní hodnoty a kulturu, cíleně buduje systém právní prevence před protizákonným jednáním, netoleruje jednání v rozporu se zákony a nepřipouští, aby se zaměstnanec v rámci činnosti pro ni a při plnění pracovních povinností dopouštěl trestného činu. Pokud ze strany zaměstnance dojde k protiprávnímu jednání, je toto společností považováno za osobní selhání jednotlivce, které je v rozporu s firemními tradicemi. Zaměstnanec je přitom s relevantními dokumenty seznámen při uzavření pracovního poměru.

225. Obsáhle se rovněž vyjádřil k reakci společnosti na účinnost TOPO. Uvedl, že daná problematika byla ve společnosti řešena na poradě vedení hned v lednu 2012, přičemž se rozběhla práce nad konkrétními dokumenty a jejich textacemi. Byla navržena opatření a ta postupně zapracována do dokumentů. V pracovním řádu byly změny zapracovány k 15. 4. 2012, neboť nějakou dobu trvalo, než vše prošlo finálním kolečkem. Byla schválena písemná informace o zákoně a měla proběhnout na tzv. Technicko-ekonomické konferenci Metrostavu, přičemž v rámci konference materiál převzali všichni účastníci včetně Ing. A a Ing. P . Problematika trestní odpovědnosti byla prezentována v PowerPointu, a tato prezentace zaměstnancům rovněž předána. Téma trestní odpovědnosti přitom začali vážně probírat už v roce 2010, kdy odkázal též na svůj příspěvek v novinách společnosti v souvislosti s účinností zákona 40/2009 Sb. V květnu 2012 také společnost pořádala tzv. právnické dny, (mimo jiné) rovněž s tématikou trestní odpovědnosti právnických osob. V souvislosti s TOPO pak v kontextu následujícího vývoje přijali celou řadu dalších opatření, která začlenili do svého systému a s tématem neustále pracují. Společnost chtěla ochranu a prevenci povýšit na systémovou prevenci tak, aby se stala součástí organizačně řídicí dokumentace, což se stalo v říjnu 2015, přičemž program trestně právní compliance vyhlásila na společném zasedání dozorčí rada a představenstvo společnosti. Samotná norma akcentuje roli orgánů společnosti, uvádí zde základní pilíře, na kterých systém compliance stojí, odkazuje znovu na nulovou toleranci. Rovněž se zvětšila možnost řešení a nahlašování podmětů, nebo podezření z neetického jednání, kdy již v té době měli linku „volejte řediteli“, vedle které zřídili etickou linku, jež funguje ve dvou podobách – kdokoli z veřejnosti a zaměstnanců může nahrát vzkaz, nebo poslat e-mail, který je poté přepsán provozovatelem a odeslán na společnost. Všechny podněty etické linky končí u interního auditu, anebo u vedoucího právní služby. Žádný podnět nemůže spadnout jen tak pod stůl, všechny jsou projednávány. Zatím nezaznamenal, že by se některý z podnětů na těchto dvou linkách týkal nahlášení případu korupce. V oblasti trestně právní compliance je vše monitorováno a dvakrát ročně se zpracovává informační zpráva pro představenstvo a dozorčí radu. V okamžiku, kdy bylo vůči Ing. P , který byl tehdy členem představenstva, zahájeno trestní stíhání, se věc řešila na představenstvu a řešila ji i dozorčí rada, Ing. P se musel k tématu příslušným orgánům vyjádřit, jednalo se o jeho odvolání, odvolán však nebyl, neboť získal důvěru.

226. Průběh zadávacího řízení je i u této veřejné zakázky po formální stránce zřejmý z listinných materiálů. Zadavatelem této veřejné zakázky byl Středočeský kraj, přičemž se jednalo o nadlimitní zakázku na stavební práce zadávanou v užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tehdy platném znění, s omezením počtu zájemců losováním, které bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 12. 2011 pod evidenčním číslem 103101 – jak je patné z oznámení o zakázce (č. l. 10357 – 10373). Z materiálů ohledně schválení předmětné investiční Krajem a poskytnutí dotace (č. l. 16315 – 16327, 16332 – 16347, 16364, 16396 – 16408, 16430 – 16432) především vyplývá, že materiály související se zadáním této veřejné zakázky předkládané Radě při výkonu působnosti valné hromady jako jediného akcionáře schvaloval obžalovaný MUDr. R , který tomuto orgánu rovněž předkládal materiály související s navrženým způsobem financování předmětné zakázky.

227. Dokumentace k zadávacímu řízení je součástí spisu (č. l. 16539 a násl.), přičemž z těchto materiálů především vyplývá, že pořadatelem tohoto zadávacího řízení byla společnost ML Compet, a. s. Žádost o účast dle seznamu doručených a přijatých žádostí podalo celkem 15 subjektů (č. l. 16659). V rámci řízení pak byly předloženy nabídky od společností GEMO Olomouc, spol. s r. o., OHL ŽS, a. s., METROSTAV, a. s., Mota-Engil Central Europe Česká republika, a. s., a též IMOS BRNO, a. s., která však byla podána po lhůtě (16910 – 16914). Rovněž nabídky jednotlivých uchazečů byly provedeny jako důkaz (přílohy B1 až B6), za obžalovanou METROSTAV, a. s., pak tuto nabídku, stejně jako žádost o účast na základě plných mocí ze dne 15. 12. 2011 a 14. 2. 2012 podepsal obžalovaný Ing. A jakožto obchodní náměstek divize 1. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5. 3. 2012 bylo zjištěno, že nabídku s nejnižší cenou předložila obžalovaná METROSTAV, a. s. (č. l. 16921 – 16922), jejíž nabídka byla následně vybrána jako nejvýhodnější – jak ozřejmuje protokol o jednání hodnotící komise (č. l. 16945 – 16955).

228. Předmětná akce měla být částečně hrazena z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (dále jen ROP) financovaného z prostředků Evropské unie, jak je patrné z příslušné dokumentace (zejména na č. l. 17141 – 17142, 17182, 17238 – 17241, 17251, 17253, 17345 – 17348, č. l. 17375 – 17376). Z materiálů především vyplývá, že projekt byl ROP zaslán k odsouhlasení, který jej po proběhlé kontrole schválil k financování.

229. Ze smlouvy o poskytnutí dotace č. S/0160/RRSC/2011 (č. l. 17271 – 17295) pak také vyplývá, že ji dne 25. 1. 2012 za poskytovatele dotace podepsal obžalovaný MUDr. R jakožto předseda Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Dle smlouvy měla dotace představovat maximálně 85% celkových plánovaných výdajů projektu, tedy maximálně 155 471 816,15 Kč, celkové plánované výdaje projektu přitom činily 182 908 019 Kč, předpokládané náklady na stavební část projektu (stavby SO 03 a SO 32a) pak 96 282 260 Kč a 10 132 700 Kč, tedy celkem 106 414 960 Kč.

230. Sdělení ROP ze dne 7. 2. 2013 (č. l. 10504 a násl.) ozřejmuje, že k uvedenému datu nebyly na předmětnou zakázku proplaceny z poskytnuté dotace ve výši 155 471 816,15 Kč žádné finanční prostředky. Ministerstvo financí, Odbor Národní fond, Platební a certifikační orgán, dne 12. 3. 2014 též sdělilo, že k pozastavení certifikace výdajů ROP došlo dne 15. 5. 2012, obnovena byla 31. 10. 2013, avšak dne 20. 1. 2014 obdržela ČR od Evropské komise dopis o pozastavení platební lhůty a ve dnech 6. 12. 2013, 11. 2. 2014 informaci o možném pozastavení plateb ROP a návrh zprávy z probíhajícího auditu.

231. Svědek MUDr. P Ch , ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s., ve své výpovědi (č. l. 1607 – 1623, 24809 – 24819) k předmětné zakázce uvedl, že o omezení počtu uchazečů losováním rozhodla patrně obžalovaná MUDr. K . Zakázka měla být financována z ROP, žádost o dotaci zpracovala společnost ML Compet, a. s., nemocnice ji podepsala a poskytnutí dotace bylo schváleno.

232. Svědek Ing. R U , náměstek Oblastní nemocnice Kolín, a. s., pro ekonomiku a provoz, k tomuto tématu uvedl (č. l. 1778 – 1788, 24887 – 24892), že projektovou dokumentaci předali administrátorovi, jímž byla společnost ML Compet, a. s., která zpracovala zadávací dokumentaci. Tato společnost dělala administrátora všem nemocnicím, což asi byla vůle Kraje jako zakladatele. Na straně administrátora byl v kontaktu L N , která byla vedoucí. Určení druhu zadávacího řízení nebylo v jejich kompetenci. Dozvěděli se ho od administrátora, přičemž použití losování bylo asi rozhodnutím akcionáře, tedy Kraje. S obsahem kvalifikačních předpokladů se seznámili až ze zadávací dokumentace.

233. Svědek M H (č. l. 1498 – 1510, 24859 – 24863) někdejší zaměstnanec společnosti ML Compet, a. s., k předmětné zakázce uvedl, že podklady musel mít od L N . Připravil návrh, přičemž pokud tam byly od zadavatele nějaké požadavky, tak se tam pak zapracovaly. Výstup ze své práce posílal L N . Kdo v tomto konkrétním případě rozhodoval o rozsahu kvalifikačních předpokladů, mu není známo. Omezení počtu zájemců losováním se nikdy neúčastnil.

234. Svědkyně Ing. D P (č. l. 1882 – 1889, 24973 – 24976, 24978), projektantka společnosti SATER PROJEKT, s. r. o., která zpracovávala projektovou dokumentaci, vypověděla, že se podílela na stavební části předmětného projektu. Zpracovatelem výkazu výměr byl v tomto případě P S , kterému pomáhal externí pracovník Mi Š . S nikým z uchazečů nekomunikovala. V souvislosti s projektováním zdravotnické technologie pak spolupracovali se společností PUROKLIMA, a. s.

235. P S (č. l. 1838 – 1844, 25020 – 25023), rozpočtář společnosti SATER PROJEKT, s. r. o., především uvedl, že u předmětného projektu oceňoval stavební část, přičemž u tzv. profesí vycházel z poptaných nabídek. Výkaz výměr byl oceňován v programu, který vychází z cen dle ÚRS. Na prohlídce nemocnice nebyl.

236. M Š (č. l. 1823 – 1828, 25023 – 25027), který se společností SATER PROJEKT, s. r. o., externě spolupracoval, uvedl, že v případě tohoto projektu zpracoval výkaz výměr na základě předložené dokumentace, přičemž vycházel z cen dle ÚRS a položky, které v nich nebyly zahrnuty, ocenil odhadem. Co se týče vzduchotechniky a medicinálních plynů, toto neoceňoval a neví, kdo tak učinil. V cenách dle ÚRS je pak dle jeho názoru zahrnut zisk, který odhadl kolem 10% a interní režie.

237. Svědek Mgr. L M , někdejší právník oddělení veřejných zakázek ROP (výpověď z přípravného řízení na č. l. 1789 – 1805 přečtena dle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu, neboť svědek zemřel), ve své výpovědi popsal činnost oddělení, která spočívala v kontrole dokumentace před zahájením zadávacího řízení a připomínkách v případě jejího rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a rozhodovací praxí ÚOHS, KS i NSS v Brně. Dále pak prováděli kontrolu zadávacích řízení po jejich ukončení před uzavřením smluv s vybranými uchazeči a pod hrozbou krácení dotace nutili příjemce k nápravě, pokud se zjistilo, že v průběhu řízení porušili zákon. Při jeho výslechu mu byl předložen protokol o kontrole zadávacího řízení týkajícího řešené zakázky, k čemuž uvedl, že jej vypracoval Mgr. G . Po formální stránce si pak u tohoto řízení nevybavil žádné nedostatky. Jako vedlejší znak, který nasvědčuje tomu, že soutěž neproběhla řádně, ovšem označil fakt, že předpokládaná hodnota zakázky byla 98 762 000 Kč a zakázka samotná byla vysoutěžena za 98 493 000 Kč, kdy právě blízkost obou částek nasvědčuje spojení uchazečů před podáním nabídek. V případě užších řízení měli indicie o tom, že vylosované společnosti se spolu domluví tak, aby nabízená cena byla co nejblíže předpokládané hodnotě, takže Kraji opakovaně doporučovali užší řízení nepoužívat. Indicie o domluvách uchazečů získal v návaznosti na vlastní statistiku, kterou si dělal u několika desítek dopravních staveb Kraje – u otevřených zadávacích řízení docházelo k úsporám řádově ve výši kolem 30 až 40% proti předpokládané hodnotě, zatímco v užších řízeních bylo vždy dosahováno nejméně předpokládané hodnoty. O nevhodnosti užších řízení písemně informoval Dr. P , vedoucího odboru investic Kraje, nicméně užší řízení probíhala až do zadržení hejtmana. Indicie o dohodách dále vycházely ze zkušeností jejich projektových manažerů, kteří často zjistili, že na stavbě se jako subdodavatel podílí někdo, kdo se předtím o zakázku ucházel a nebyl vybrán, což není to v rozporu se zákonem. Jejich kontrola by s největší pravděpodobností nenašla shodu či závislost v předložených rozpočtech jednotlivých uchazečů. V případě, že by zjistili, že při tvorbě nabídek v rámci konkrétní veřejné zakázky došlo k dohodě mezi uchazeči, byly by výdaje spojené se zakázkou nezpůsobilé a bylo by doporučeno zadávací řízení zrušit a opakovat, přičemž by se mohlo jednat o trestný čin. V případě profinancovaného projektu by se jednalo o porušení rozpočtové kázně s povinností vrátit celou poskytnutou dotaci. Kontrolu hospodárnosti, tedy obvyklosti předpokládaných a vysoutěžených cen, pak provádělo oddělení administrace projektu ROP, a to pouze u některých nadlimitních zakázek, nikoli plošně.

238. Svědek Mgr. J G , ve své výpovědi (č. l. 1811 – 1819, č. l. 25079 – 25081) popsal proces kontroly ze strany ROP, kdy uvedl, že kontrola veřejných zakázek byla nastavena dvoustupňově. První fáze probíhala ve chvíli, kdy měl příjemce dotace v úmyslu zahájit zadávací řízení. Ta druhá se pak prováděla po rozhodnutí příjemce o výběru nejvhodnější nabídky před podpisem smlouvy s vybraným uchazečem. Předmětem kontroly byla veškerá dokumentace od postupu při zadání zakázky včetně všech nabídek. Případné dohody mezi uchazeči nebyla jejich kontrola způsobilá odhalit. I on uvedl, že pokud by se zjistilo ovlivnění zadávacího řízení, všechny výdaje by byly nezpůsobilé a byl by zahájen proces k vrácení dotace.

239. Také tento skutek je prokazován především rozhovory mezi obžalovanými, které byly zachyceny prostorovými odposlechy z kanceláře obžalované MUDr. K v kladenské nemocnici a z místa bydliště obžalovaných K v , jimž odpovídají i odposlechy telekomunikačního provozu a další důkazy:

240. Dne 15. 12. 2011 (od času 8:32) byl takto zaznamenán hovor mezi obžalovanými MUDr. K a Ing. A , kterého se účastnil i obžalovaný Ing. J , přičemž projednáváno zde bylo více veřejných zakázek. V rámci tohoto hovoru obžalovaný Ing. A též uvedl: „tak Kolín je nějak nastavenej… ta druhá etapa, tam jsem nějak informován se vším všudy…“, na což obžalovaná MUDr. K reagovala sdělením, že „včera mluvila s panem P … byl za ní v Motole“, v hovoru dále uvedla, že „už to vyšlo na centrální adrese (zakázka zveřejněna v informačním systému dne 13. 12. 2011) a včera byla u administrátora“ a následně informovala o časové ose předmětného zadávacího řízení. K dotazu obžalovaného Ing. A pak sdělila, že „kdyby se dělo něco, co by nebylo v souladu“, tak se mají obracet na ni. V další části hovoru, který se týkal i jiných zakázek, obžalovaná MUDr. K též uvedla, že „hejtman miluje stavby, nemá rád přístroje… stavby jsou kompletně v mým, úplně v kompletní dikci, P (z kontextu nepochybně obžalovaný MUDr. K ) dělá kompletně přístroje… tak takhle jsme jako domluvený“. V závěru hovoru, když už byli obžalovaní Ing. J a Ing. A na odchodu, se obžalovaná MUDr. K otázala „takže když tak i Kolín budu projednávat s Vámi“, na což obžalovaný Ing. A zareagoval „jo, no jasně… my ho máme připravený od léta“ a dále vyjádřil obavu, že má Kolín zafixovaný jako teritorium společnosti Geosan (GEOSAN GROUP, a. s), což je velký hráč a aby nedělal problémy.

241. Obžalovaný Ing. A se v rámci svého vyjádření k přehranému hovoru snažil věc vysvětlit tím způsobem, že soutěž měla být původně vypsána v létě, přičemž již tehdy si zakázku v rámci vnitřního systému ve společnosti jako divize zabookovali. Zmínkou o společnosti Geosan se pak pouze snažil získat od obžalované nějakou další informaci, zda se tato firma nepokouší nějakým způsobem průběh výběrového řízení ovlivnit. Pokud se jí navíc dotazoval, s kým má záležitosti na Kolíně projednávat, nemohl s ní být na zmanipulování domluven.

242. Skutečnost, že hovor byl jednoznačně zaměřen na zájem obou obžalovaných na vítězství obžalované společnosti METROSTAV, a. s., je však dle názoru soudu z diskuse naprosto zřejmá. Rozhovor proběhl dva dny po zveřejnění veřejné zakázky v informačním systému, tedy řadu týdnů před termínem k podání žádostí o účast, po kterém mělo následovat omezení počtu zájemců losem. V případě řádného průběhu zadávacího řízení tak v této fázi nemělo být vůbec jisté, zda obžalovaná společnost dostane příležitost k podání nabídky. Přesto si oba obžalovaní mezi sebou vyjasňují, kdo s kým bude zakázku projednávat a ze strany obžalovaného Ing. A padají zmínky o tom, že je ohledně této zakázky informován „se vším všudy“, přičemž zakázku mají připravenou od léta – vysvětlení tohoto slovního obratu způsobem, že tím byla míněna její bookace v rámci vnitřního systému společnosti, rozhodně neodpovídá kontextu celého hovoru, z něhož navíc vyplývá, že obžalovaná MUDr. K již dne 14. 12. 2011 o zakázce komunikovala též s obžalovaným Ing. P , byť se mělo jednat o zakázku, která dle vnitřního systému společnosti náležela plně do kompetence divize. Rovněž zmínku o společnosti GEOSAN GROUP, a. s., a Ing. A vyjádřené obavy, aby tato společnost nedělala problémy, lze stěží vysvětlit snahou o získání informací, jestli se právě tato společnost o nějaké nestandardnosti nepokouší. Při řádném průběhu zadávacího řízení by takové snahy neměly mít naději na úspěch, a pokud by zde nějaké nestandardní dohody se zástupci zadavatele existovaly, stěží by mohl ze strany obžalované MUDr. K nějaké informace očekávat.

243. Ještě v průběhu lhůty pro podání žádostí o účast (termín 6. 1. 2011) pak byly zaznamenány hovory obžalované MUDr. K s obžalovaným MUDr. K a ředitelem Oblastní nemocnice Kolín MUDr. P Ch , kde obžalovaná s vítězstvím společnosti METROSTAV, a. s., jasně operuje:

244. Prostorovým odposlechem byl dne 16. 12. 2011 (od času 12:20) v kanceláři obžalované MUDr. K zaznamenán její rozhovor s obžalovaným MUDr. K , který ji informoval o tom, že byl u něj P (z kontextu nepochybně ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s., MUDr. P Ch ) a ptal se ho, zda náhodou neví, jak to bude s tím „óčkem“ (obžalovanými i dalšími osobami běžně používaný termín pro objekt SO.03 – pavilon O), že tam slídí „M“ (Metrostav) a „G“ (Geosan), kdy mu řekl, že stavby neřeší a odkázal ho na obžalovanou. Obžalovaní se potom bavili, zda je dobré v tomto směru naznačovat, přičemž MUDr. K v hovoru sdělila, že kdyby přišel, tak mu řekne, že „velkou naději tam má třeba Mestrostav“.

245. Dne 22. 12. 2011 (od čas 10:12) pak byla prostorovým odposlechem v kanceláři obžalované zaznamenána návštěva MUDr. Ch , který se jí skutečně zeptal, „zda má představu, kdo bude to óčko“, kdy odvětila „myslím si, že mám představu Metrostavu“. Jmenovaný ji následně informoval o tom, že se po Kolíně říká, že to bude Geosan, k čemuž sdělila „což je dobře, že se to říká“.

246. Svědek MUDr. Ch sice sdělil, že si na žádný takový hovor s obžalovanou MUDr. K nevzpomíná (přehranému prostorovému odposlechu údajně nerozuměl) a zaručené zprávy, kdo zakázku získá, se objevovaly u každého řízení, takže věci nepřikládal význam. Fakt, že od obžalované tyto informace aktivně poptával, a to ještě před skončením lhůty pro podání žádostí o účast, je však z předmětného hovoru naprosto zřejmý.

247. Prostorový odposlech ze dne 23. 2. 2012 (od času 9:19) zaznamenal rozhovor obžalované MUDr. K s Ing. M V , někdejším ředitelem divize 1 a obchodním ředitelem obžalované METROSTAV, a. s. V rámci hovoru, kde probírali řadu tehdy aktuálních veřejných zakázek, pak byla zmíněna i zakázka v tomto bodě řešená. Jmenovaní nejprve probírali aktuální stav řízení, tedy že proběhl los a teprve se budou podávat nabídky. Ing. V pak v hovoru k tomuto tématu sdělil, že „to je jedničky (v kontextu řečeného jednoznačně míněna divize 1 obžalované společnosti) …teď je potřeba udělat jednání mezi tou pěticí znova“, kdy následně debatují o tom, že je jeden z uchazečů „zlobí“. Ing. V v této souvislosti zmiňuje jméno obžalovaného Ing. P , k čemuž obžalovaná MUDr. K poznamenává, že se s ním o tom bavila a že se pravděpodobně ještě domluví. Ing. V v reakci sdělil, že se ho na to (obžalovaný Ing. P ) ptal „jestli vůbec… se ta pětice podařila tak, jak se předpokládalo“. Obžalovaná k tomu dále uvádí, že to byla „jedna z posledních losovaček“. Obžalovaná následně rekapitulovala předpokládané termíny pro odevzdání nabídek a jejich hodnocení, a poté se vrátila k onomu „neposlušnému“ uchazeči slovy „…ale IMOS to nechápou, to je Geosan“, k čemuž Ing. V dodal, že „tohle jsou Ostraváci (v rámci společnosti IMOS Brno, a. s., podal žádost o účast závod Ostrava) …my je musíme dopoběhnout a s nimi to domluvit“.

248. Svědek Ing. M V ve své výpovědi (č. l. 1722 – 1737, 24981 – 24986) uvedl, že s obžalovanou MUDr. K opakovaně jednal v rámci rekonstrukce kladenské nemocnice, kterou tehdy společnost prováděla. Obsahem jednání bylo dodání projektu, změny v projektech, stížnosti, hluk, vícepráce, nedostatky na stavbě atd. Neuvědomuje si, že by s obžalovanou jednal o předmětné zakázce týkající se kolínské nemocnice, která dle jeho názoru ani nebyla divize 1, nýbrž divize 3. Pokud se ho na ni ptala, tak nějakou odpověď hledal, ale musel jí říct, že se o věci musí zajímat a není to jeho. Těžko si umí představit, že by mohlo dojít k ovlivnění výběrového řízení ve prospěch konkrétního uchazeče. Ve své výpovědi se též vyjádřil k postavení obžalovaného Ing. A – obchodní náměstek byl jeho přímý podřízený, který měl na starosti obchodní úsek. Do jeho gesce spadalo oddělení, které připravovalo nabídky, přičemž když v soutěži uspěli, navazoval výběrem subdodavatelů a jejich poptáváním do realizace. Měl cca 20 podřízených včetně vedoucího marketingu, vedoucího útvaru kompletace nabídek a vedoucího útvaru pro zpracování nabídky (cenová část). Navrhoval, které zakázky chtějí či nechtějí soutěžit. Dále se vyjádřil k systému compliance, a to v souladu s údaji ostatních obžalovaných a svědků z řad zaměstnanců obžalované METROSTAV, a. s.

249. Byť tento svědek jakoukoli možnost ovlivnění zadávacího řízení odmítl, dle názoru soudu tento hovor jasně prokazuje, že o vítězství obžalované METRSOTAV, a. s., v předmětném zadávacím řízení existovala mezi vylosovanými uchazeči dohoda, o které krom Ing. M V věděl též obžalovaný Ing. P . Dohoda zjevně nebyla ze strany společnosti IMOS Brno, a. s., zpočátku akceptována, takže se v této souvislosti plánovala ještě další jednání, která měla obstarat právě obžalovaná METROSTAV, a. s.

250. Z uvedeného hovoru, ve kterém obžalovaná MUDr. K se svědkem Ing. V diskutují o tom, zda se pětice vylosovaných zájemců podařila, jak se předpokládalo, vyplývá, že i samotný výběr pěti uchazečů, kteří byli vyzváni k podání nabídky, zřejmě nebyl ponechán náhodě a losování bylo nezjištěným způsobem ovlivněno, aby vygenerovalo pouze „spolehlivé“ uchazeče, kteří budou s již předem vybraným vítězem spolupracovat.

251. Průběh losování ve své výpovědi popsal svědek JUDr. J B (výpověď z přípravného řízení na č. l. 1766 – 1777 přečtena dle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu, neboť svědek zemřel), který se jej účastnil jako moderátor na základě smlouvy se společností VEZAK, s. r. o. Svědek popsal, že losovací zařízení bylo zapečetěné, v podstatě se jednalo o železnou bednu s obrazovkou a třemi tlačítky, vpravo, vlevo a stop. Přístroj měl být nepřetržitě běžící generátor náhodných čísel, kde šlo nastavit počet losovaných, počet vylosovaných a čísla, která vylosována nebudou, neboť někteří zájemci mohli být vyloučeni pro nesplnění kvalifikačních předpokladů, takže číselný seznam losovaných byl následně „děravý.“ Před losováním by bylo teoreticky možné změnit čísla přidělená zájemcům podle pořadí doručení žádostí o účast, ale bylo by to v rozporu s pravidly a transparentností losování. Ovlivnění losování si za daných okolní nedokázal představit. Dále uvedl, že společnost VE-ZAK, s. r. o., měla dvě losovací zařízení Centador 1 a 2, ale neví, kde se nyní nacházejí. Pan Č (O Č , jednatel společnosti VE-ZAK, s. r. o.) mu řekl, že mu je vzali maskovaní muži, policii to však neoznámil, protože mu vyhrožovali. K přepadení mělo dojít v jeho bytě, muži v policejních kuklách vzali losovací zařízení a peněz si ani nevšimli.

252. Případné nestandardní úpravy na losovacím zařízení tak nebylo možné v rámci trestního řízení ověřit, nicméně okolnosti, za nichž bylo odstraněno z dosahu orgánů činných v trestním řízení, jen potvrzují výše řečené závěry o tom, že tímto zařízením prováděný výběr uchazečů patrně nebyl náhodný. Skutečnost, že losování byla v rámci obžalovanými vytvořeného systému ovlivňování veřejných zakázek využívána k výběru domluvených uchazečů, navíc vyplývá z důkazů vztahujících se k jiným zakázkám (zejména viz již výše zmíněné hovory mezi obžalovanou MUDr. K a Ing. S ), takže se jeví jako nanejvýš pravděpodobné, že tomu tak bylo i v tomto případě. Faktické důkazy pro takový závěr ovšem v daném případě absentují, takže ovlivnění losování, které v jiných případech zajišťoval administrátor (viz zejména odůvodnění k bodu 1 a 2 výroku rozsudku), nebylo, a to již v rámci podané obžaloby, do popisu skutku pojato.

253. Zapojení administrátorské společnosti do celé věci se pak v tomto případě nepodařilo prokázat ani v jiných ohledech, nicméně fakt, že obžalovaná L N byla v rozhodné době v kontaktu se zástupci obžalované METROSTAV, a. s., s nimiž si domlouvala osobní setkání, vyplývají z odposlechu telekomunikačního provozu jí užívané účastnické stanice (Důvěra 08) i záznamů v jejím diáři.

254. Dohodu mezi uchazeči na vítězství obžalované METROSTAV, a. s, dále potvrzuje též rozhovor v kanceláři obžalované MUDr. K , který vedla s obžalovaným Ing. A dne 12. 3. 2012 (od času 9:15). V jeho rámci k této zakázce zrekapitulovala aktuální stav, kdy uvedla, že „teď bude hodnotící komise, tam už je to snad dobře, tam už jste snad zpacifikovali i tu ostravskou frakci, tam by to mělo dopadnout dobře...“, na což obžalovaný Ing. A reagoval slovy „až na to, že jsme měli všichni chyby v těch nabídkách…“, což omlouval tím, že je toho teď moc. Obžalovaná ovšem poznamenala, že dostala zprávu, že to dopadlo dobře s tím, že po hodnotící komisi by se měla dávat žádost na valnou hromadu, podepsat smlouva a k dotazu obžalovaného Ing. A dále potvrdila, že s realizací by se mělo začít v září, říjnu, stoprocentně před volbami. V hovoru dále zmínila, že je na óčku domluvená i s P a že se potom potkají.

255. Obžalovaní tedy jasně hovořili o tom, že obžalovaná společnost v zadávacím řízení uspěla, hodnotící komise přitom měla proběhnout až dne 14. 3. 2012. Z hovoru je rovněž nepochybné, že obžalovaný Ing. A musel být seznámen s nabídkami ostatních uchazečů, neboť věděl, že tam měli všichni chyby. Obžalovaný se sice tento rozhovor snažil ve svém vyjádření k přehranému prostorovému odposlechu vysvětlit tím způsobem, že hovořil o nabídkách subdodavatelů, které do nabídky zahrnuli, nikoli uchazečů, v kontextu celé části tohoto hovoru, je však takové vysvětlení naprosto neudržitelné. Není logické, aby obžalovaný v souvislosti s nabídkami subdodavatelů použil termín „všichni jsme měli chyby v těch nabídkách“ – nabídku totiž podávala společnost METROSTAV, a. s, takže by v této souvislosti nejspíše užil termín, že tam měli chyby, event., že subdodavatelé měli chyby, které do nabídky převzali. Toto jeho vyjádření navíc následuje po slovech o „zpacifikovaní ostravské frakce“, tedy neposlušného uchazeče IMOS Brno, a. s., se kterou se zjevně, i s ohledem na předešlý rozhovor mezi obžalovanou MUDr. K a Ing. V , musela společnost METROSTAV, a. s, nějak dohodnout.

256. Svědci z řad zástupců ostatních společností, které se výběrového řízení účastnily, popřeli, že by mezi nimi jakákoli dohoda existovala:

257. Svědek Ing. B N (č. l. 1866 – 1869), manažer obchodu společnosti GEMO Olomouc, spol. s r. o., po zákonném poučení využil práva k věci nevypovídat, aby nezpůsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým, přičemž bližší důvody odmítl sdělit.

258. Svědek Ing. J U (č. l. 1891 – 1898, 24907 – 24908), někdejší jednatel společnosti GEMO Olomouc, spol. s r. o., uvedl, že předmětnou zakázku ve skutečnosti získat nechtěli, nabídkou pouze mapovali trh, přičemž k žádné dohodě mezi uchazeči určitě nedošlo. V praxi se pak stává, že uchazeči osloví stejné subdodavatele a dostanou i stejnou nabídku, na kterou si pak každá firma dá svou marži.

259. Ing. P K (č. l. 1851 – 1861), který tehdy působil jako obchodní a technický ředitel společnosti Mota-Engil Central Europe Česká republika, a. s., k předmětné zakázce vypověděl, že se o ni společnost neúspěšně ucházela. Na to, kdo konkrétně ve společnosti předmětnou nabídku připravoval, jaké subdodavatele tehdy poptali, ani na další podrobnosti ohledně této zakázky si však již nedokázal vzpomenout. Nabídkové ceny jednotlivých položek rozpočtu se stanovují většinou na základě nabídek subdodavatelů, případně z historických cen z realizace, něco lze spočítat vlastní kalkulací. Lze si pomoci ceníkovými cenami, to se ale většinou nedoporučuje, protože ceny dle metodiky ÚRS a RTS dnes neodpovídají realitě trhu. K tomu, jak to bylo v roce 2012, se vyjádřit nedokázal s tím, že nikdy nebyl kalkulant, je mu ale známo, že některé kapitoly jsou dlouhodobě špatně naceněné. Obvykle počítali se ziskem 4 až 7 %.

260. Svědek Ing. P H (č. l. 1871 – 1881, 24912 – 24914), někdejší ředitel divize Praha společnosti OHL ŽS, a. s., k předmětné zakázce uvedl, že se o ni někdy v roce 2012 ucházeli, ale neuspěli. Přípravou nabídky se zabývalo oddělení přípravy, v jehož čele tehdy stála Ing. B , která rozdělovala úkoly jednotlivým pracovníkům. Nabídkové ceny jednotlivých položek pak stanovují vlastní kalkulací, nabídkou interní subdodávky (od jiné části společnosti), podle ÚRS a podle nabídek subdodavatelů. Co se týče subdodávek vzduchotechniky, dodavatelů bylo určitě více. I on uvedl, že je možné, aby jeden subdodavatel učinil nabídku se stejnou cenou více uchazečům. Domnívá se, že mezi jednotlivými uchazeči k žádné dohodě zcela určitě nedošlo. Svědkyně Ing. E B (č. l. 1829 – 1837, 24916 – 24918) si na konkrétní podrobnosti k předmětné zakázce nevzpomněla. V obecné rovině uvedla, že se na tvorbě nabídky podíleli kalkulant a ti, co poptávali subdodávky. Ve společnosti to chodilo tak, že se na ceně většinou shodli, přičemž rozhodující slovo měl ředitel divize. Obecně počítali s marží cca 7 až 10 %. V případě subdodávek byl postup takový, že pokud měli nabídek více, jednu si vybrali a použili ji do rozpočtu, kdy po započtení vedlejších nákladů se dále indexovala na cenu. I ona vyjádřila názor, že je dost pravděpodobné, že stejné subdodavatele mohla oslovit i jejich konkurence. Na konkrétní subdodavatele u této nabídky si nevzpomněla. S nikým z ostatních uchazečů ohledně tvorby nabídky v kontaktu nebyla.

261. Svědek Ing. P D (č. l. 1899 – 1908, 24918 – 24921), někdejší zástupce obchodního ředitele společnosti IMOS Brno, a. s., působící v závodě Ostrava, vypověděl, že v rámci předmětného zadávacího řízení kompletoval nabídku společnosti. Jejich kurýr ovšem cestou havaroval, takže nabídku podali se zpožděním, které bylo v rozporu s požadavky zadávací dokumentace, a jejich nabídka tak nebyla zahrnuta do výběrového řízení. Není si vědom, že by v rámci tvorby nabídky došlo k nějakým kontaktům či dohodám s jinými uchazeči, za sebe takový postup vyloučil. Konkrétní nabídkové ceny se pak obecně vzato poptávají u subdodavatelských firem, nebo se doplňují podle ceníků ÚRS, případně z jiných obdobných zakázek. V konkrétním případě si nevzpomněl, které subdodavatele oslovili. Při zahrnutí cen subdodávek do nabídky pak není neobvyklé, pokud takovou cenu ještě poníží. Zároveň uvedl, že skoro vylučuje, že by se úpravy cen prováděly indexem.

262. Navzdory těmto výpovědím ovšem soud považuje spolupráci mezi uchazeči v rámci předmětného zadávacího řízení za jednoznačně prokázanou. Krom výše rozvedených hovorů obžalované MUDr. K s Ing. V a s obžalovaným Ing. A takový závěr podporuje též zjištění znaleckého ústavu PROFI-TEN, a. s., jenž byl v rámci řízení přibrán k vypracování znaleckého posudku v oboru ekonomika, stavebnictví a strojírenství, přičemž jeho úkolem bylo též posoudit nabídky jednotlivých uchazečů (GEMO Olomouc, spol. s r. o., OHL ŽS, a. s., METROSTAV, a. s., Mota-Engil Central Europe Česká republika, a. s., IMOS BRNO, a. s.) z hlediska jejich správnosti a úplnosti a provést jejich vzájemné porovnání. V písemně zpracovaném posudku č. 1656/2013 včetně dodatku (č. l. 3758 – 3904, č. l. 25017 – 25018), jehož závěry zpracovatelé prezentovali při svém výslechu v hlavním líčení (č. l. 24944 – 24971, č. l. 25547 - 25552), znalecký ústav dospěl ke zjištění, že nabídky uchazečů GEMO OLOMOUC, spol. s r. o., OHL ŽS, a. s., METROSTAV, a. s., a IMOS Brno, a. s., jsou v oddílech vzduchotechnika ve většině položek vzájemně provázané tím způsobem, že položky z nabídky vítězného uchazeče byly v nabídkách ostatních zmíněných uchazečů vynásobeny určitým koeficientem, čímž bylo u ostatních uchazečů docíleno jejich navýšení. Obdobnou provázanost přitom znalecký ústav zjistil i u nabídek uchazečů OHL ŽS, a. s., METROSTAV, a. s., a IMOS Brno, a. s., ve většině položek v oddílu medicinální plyny.

263. Obžalovaní v rámci řízení opakovaně namítali, že zjištěná početní závislost mezi nabídkami jednotlivých uchazečů mohla být dána skutečností, že tito uchazeči shodou okolností oslovili stejné subdodavatele, kteří jim poskytli nabídky se shodnými cenami. Za účelem ověření této argumentace se v rámci přípravného řízení policejní orgán pokusil od uchazečů zajistit podklady, ze kterých při zpracování svých nabídek vycházeli. Tyto materiály se však podařilo získat pouze od společnosti OHL ŽS, a. s., kdy příslušné CD s jejich obsahem (č. l. 3921) bylo v rámci hlavního líčení provedeno jako důkaz, ostatní uchazeči sdělili, že je již nemají k dispozici. Porovnáním subdodavatelských nabídek v příslušných oddílech (medicinální plyny a vzduchotechnika) s výslednou nabídkou této společnosti, bylo zjištěno, že v oddílu medicinální plyny nabídka této společnosti vycházela ze subdodavatelské nabídky společnosti Daniševský, spol. s r. o., navýšené koeficientem 1,3525. V případě vzduchotechniky pak nabídka vycházela ze subdodavatelské nabídky společnosti PrimaTech, s. r. o., navýšené shodným koeficientem. Porovnáním těchto nabídek s nabídkami ostatních uchazečů v oddílu medicinální plyny bylo zjištěno, že ze stejné subdodavatelské nabídky vycházela i nabídka obžalované METROSTAV, a. s., jež byla navýšena koeficientem 1,12 a nabídka společnosti IMOS Brno, a. s., navýšená koeficientem 1,365. V oddílu vzduchotechnika pak bylo porovnáním nabídek zjištěno, že ze subdodavatelské nabídky společnosti PrimaTech, s. r. o., vycházely též nabídky obžalované METROSTAV, a. s., která byla navýšena koeficientem 1,265, společnosti IMOS Brno, a. s., navýšená koeficientem 1,43 a GEMO OLOMOUC, spol. s r. o., jež byla navýšena koeficientem 1,3432. Společnost OHL ŽS, a. s., přitom v oddílu vzduchotechnika obdržela celkem pět subdodavatelských nabídek, z nichž byla nabídková cena společnosti PrimaTech, s. r. o., nejnižší. U medicinálních plynů, disponovala dvěma subdodavatelskými nabídkami, přičemž nabídková cena společnosti Daniševský, spol. s r. o., byla tou vyšší. Z materiálů předložených obžalovaným Ing. A dále vyplývá, že také obžalovaná METROSTAV, a. s., disponovala v oddílu medicinální plyny větším počtem nabídek (celkem čtyř), z nichž nabídka společnosti Daniševský, spol. s r. o., nebyla tou nejnižší. Byť i někteří svědci z řad zástupců stavebních společností a znalci připustili možnost, že by všechny společnosti oslovily stejné subdodavatele, kteří by jim učinili stejné cenové nabídky, jež by poté v rámci svých nabídek plošně navýšily určitým koeficientem, soud považuje takový vývoj událostí za velmi nepravděpodobný a zjištěnou provázanost nabídkových rozpočtů jednotlivých uchazečů hodnotí jako další skutečnost, která závěry o spolupráci mezi uchazeči podporuje. V daném případě je totiž zjevné, že jak obžalovaná METROSTAV, a. s., tak také společnost OHL ŽS, a. s., disponovaly nabídkami více subdodavatelů, za této situace by tedy bylo opravdu velkou náhodou, pokud by bez existující domluvy zmíněný okruh uchazečů zvolil jako podklad pro tvorbu svých rozpočtů naprosto shodné cenové nabídky, pokud by jim takové byly předloženy, přičemž jak již bylo uvedeno výše, nabídka společnosti Daniševský, spol. s r. o., nebyla ani u jedné ze společností tou nejnižší. Svědek Ing. D ze společnosti IMOS BRNO, a. s., navíc prakticky vyloučil, že by úpravy cen subdodavatelských nabídek prováděli indexem.

264. Společnost PROFI-TEN, a. s., měla v rámci zadání také posoudit položkové rozpočty stavby k předmětné zakázce (otázka č. 4 zmíněného posudku), které byly součástí projektové dokumentace pro výběr zhotovitele zpracované společností SATERPROJEKT, s. r. o., vzhledem k aktuálním cenám dle katalogů a ceníků ÚRS, resp. v cenové hladině obvyklé a přiměřené k datu únor 2012. Ve zpracovaném posudku dospěl znalecký ústav nejprve k závěru, že obvyklá cena díla, jak bylo zadáno v zadávacím řízení na základě projektové dokumentace pro výběr zhotovitele zpracované společností SATERPROJEKT, s. r. o., činí ke dni 28. 2. 2012, tedy k datu zpracování cenové nabídky vítězného uchazeče, 93 637 445 Kč bez DPH, což odpovídá částce 112 364 934 Kč včetně DPH ve výši 20%.

265. V dodatku č. 1 k předmětnému posudku znalecký ústav také určil, že předpokládaný zisk zhotovitele podle smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 5. 2012 by se pravděpodobně pohyboval mezi 10 až 13% hodnoty zakázky. Při určení výše prospěchu obžalované METROSTAV, a. s., z realizace předmětného díla pak bylo vycházeno ze zisku ve výši 10% z ceny díla bez DPH (98 493 153 Kč), od které byly odečteny ostatní práce nezahrnuté ve výkazu výměr ve výši 375 000 Kč (jedná se o práce, které ve výkazu výměr nejsou položkově zahrnuty, jejich zajištění uchazečem ale vyplývá z textu znění zadávací dokumentace a jako takové byly obžalovanou tímto způsobem oceněny) a částka 95 000 Kč na zajištění publicity projektu, tedy z částky 98 023 153 Kč, což po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši 19% činí nejméně 7 939 875 Kč. V tomto směru je třeba též poznamenat, že z výslechu znalců vyplynulo, že ceny dle ceníku ÚRS se v rozhodné době pohybovaly nad úrovní obvyklých cen, kdy dosahovaly cca jejich 80%. Uvedené závěry ve své výpovědi dále potvrdil např. svědek Ing. Ch ze společnosti PSGInternational, a. s. (24869 – 24871), který sdělil, že v letech 2011 a 2012 byly ceny za realizaci zakázek, jež reálně dosahovali, 10 až 20% pod cenovou hladinou ÚRS.

266. Obžalovaný Ing. A následně soudu předložil posudek zpracovaný znalkyní Ing. Renátou Klímovou č. 38/15-2028 (č. l. 24689 – 24724), v němž měla za úkol prověřit rozpočty, které jsou podkladem pro odpověď na otázku č. 4 v předmětném posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., a to z hlediska správnosti a úplnosti použitých položek a použitých jednotkových cen v souvislosti s výzvou k podání nabídky a nabídkou obžalované METROSTAV, a. s., případné nesrovnalosti specifikovat a vyčíslit jejich dopad na výslednou celkovou cenu. Ve zpracovaném posudku i při svém výslechu (č. l. 25510 – 25547) znalkyně popsala zjištěné nesrovnalosti, přičemž celkovou cenu díla s použitím katalogů a ceníků ÚRS k datu únor 2012 vyčíslila v částce 97 157 711 Kč bez DPH. Znalkyně zároveň sdělila, že tato částka dále nezohledňuje náklady na ostatní práce s realizací díla související a náklady na zajištění publicity.

267. Zástupci společnosti PROFI-TEN, a. s., následně v zásadě uznali znalkyní popsané nedostatky, takže soud po zhodnocení celé věci při určení obvyklé ceny díla vycházel právě z jejích závěrů. Údaj uvedený v obžalobě, která na základě znaleckého posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., vycházela z toho, že dílo bylo předraženo o částku 4 385 708 Kč, jež představuje rozdíl mezi cenou díla dle smlouvy o dílo bez DPH poníženou o částky za ostatní práce s realizací díla související a na zajištění publicity projektu (98 023 153 Kč) a obvyklou cenou bez DPH určenou v tomto znaleckém posudku (93 637 445 Kč), upravil tím způsobem, že od výše modifikované částky dle smlouvy o dílo odečetl právě částku 97 157 711 Kč. V daném případě je tak třeba uzavřít, že dílo bylo zadáno za částku, která obvyklou cenu překračovala nejméně o částku 865 444 Kč. Ostatně stejný postup ve své závěrečné řeči navrhoval též státní zástupce, přičemž soud se s jeho závěry i v tomto směru ztotožnil.

268. K námitkám obžalovaných, které směřovaly ve vztahu k otázkám uvedeným pod body 1. a 2. posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., je třeba sdělit, že z odpovědí znaleckého ústavu na tato zadání nebylo v rámci hodnocení předmětné věci vycházeno, takže se jimi soud v rámci odůvodnění rozsudku nezabýval.

269. Výše uvedeným způsobem stanovenou cenu je pak třeba dle § 137 tr. zákoníku považovat za cenu, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává, tedy za cenu díla, která měla být v zadávacím řízení dosažena, pokud by nebylo ovlivněno dohodou mezi uchazeči. Ceny dle ÚRS sice samozřejmě nejsou pro uchazeče závazné, metoda užitá znaleckým ústavem se však jeví pro účely jejího zjištění jako ta nejvhodnější, neboť právě prostřednictvím cen dle ÚRS lze zjistit cenovou hladinu odpovídajících stavebních prací v době spáchání skutku. Fakt, že ze směrných cen ÚRS znalci v praxi vycházejí jako z cen obvyklých, dále ve své výpovědi potvrdila i znalkyně Ing. Klímová, neboť jiný způsob, jak je zjistit, neexistuje.

270. Obžalovaní při zpochybňování užité metody zejména akcentovali rozdíly mezi „tržní hodnotou“ a „obvyklou cenu“ s tím, že znalec v daném případě nemohl obvyklou cenu určit, protože ta se zjišťuje výhradně porovnáním, které v daném případě nebylo možné, přičemž v této souvislosti poukazovali na ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, dle kterého se obvyklou cenou rozumí „cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním“. Jak již bylo řečeno výše, v rámci trestního práva se však vychází z ustanovení § 137 tr. zákoníku, tedy z ceny, za kterou se věc, jež byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává, resp. z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Výše řečené námitky obhajoby tak vychází z nesprávné teze, že v trestním řízení je pro určení obvyklé ceny zásadní definice podle zákona o oceňování majetku, dle kterého je možné pouze ocenění porovnáním obdobného plnění. V trestním řízení je však možné stanovit cenu věci či služby (a v závislosti na tom výši škody či prospěchu) také podle účelně vynaložených nákladů na obstarání předmětného plnění, a to zejména tehdy, pokud je z okolností zřejmé, že existují takové překážky, které výrazně znesnadňují použití kritéria obvyklosti ceny nebo vzhledem k nimž není účelné, hospodárné ani výstižné stanovit škodu či prospěch porovnáním (viz např. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. Tpjn 304/2005).

271. Obhajobou byly v dané věci dále předloženy posudky znaleckého ústavu ZNALEX, s. r. o., č. 667/31/2015 ze dne 25. 6. 2015 a č. 671/35/2015 ze dne 26. 6. 2015, se zadáním provést revizní posudek k předmětnému znaleckému posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., a jeho dodatku č. 1, sdělit, v čem se závěry liší, stanovit obvyklou cenu dle metodiky použité v předmětném posudku k datu 28. 2. 2012, stanovit zisk společnosti METROSTAV, a. s., dle metodiky použité v dodatku a případně sdělit další skutečnosti, které znalecký ústav uzná za vhodné. Uvedený znalecký ústav ovšem nebyl ke zpracování revizních znaleckých posudků oprávněn. Dle § 110 odst. 1 tr. řádu ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem, přičemž za vědecké ústavy dle citovaného ustanovení se považují znalecké ústavy zapsané v seznamu znaleckých ústavů vedeném Ministerstvem spravedlnosti podle § 21 odst. 2, 3 zákona o znalcích a tlumočnících, a to v oddílu druhém. Výše zmíněná instituce mezi vymezený okruh vědeckých ústavů nepatří, takže ke zpracování revizního znaleckého posudku nebyla oprávněna. Znalecká oprávnění tohoto ústavu navíc nezahrnují obor stavebnictví a v rámci oboru ekonomika ani odvětví ceny a odhady – specializace oceňování stavebních prací a rozpočtování, k podání kvalifikovaného posudku v předmětné věci tak nebyl oprávněn a soud tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl.

272. Stejně tak soud nepovažoval za nutné dokazování doplnit posudkem znaleckého ústavu YBN CONSULT – Znalecký ústav, s. r. o., rovněž předloženým obhajobou, ve kterém měl znalecký ústav za úkol zpracovat revizní znalecký posudek k předmětnému posudku společnosti PROFI-TEN, a. s., a to z pohledu zvolené metody a Best Practice, zejména ve vztahu k určení ceny obvyklé požadované v otázce č. 1 a č. 4 zadání posudku. V úvodu tohoto posudku sám znalecký ústav přiznává, že nebylo provedeno žádné šetření a že tento znalecký posudek je orientován převážně na zjištění, zda zvolená metoda umožňuje přezkoumatelnost posudku, přičemž jeho úkolem není přezkoumat celkovou věcnou správnost posudku PROFI-TEN, a. s. Tímto vymezením je také určován jeho další obsah, ve kterém v zásadě předkládá obecný výklad postupu při ocenění majetku zejména dle zákona č. 151/1997 Sb., s nímž konfrontuje postup použitý v „přezkoumávaném“ znaleckém posudku. K důvodům, proč v dané věci považuje zvolený způsob určení obvyklé ceny za vhodný, se soud již vyjádřil výše, předložený posudek přitom nesměřuje k prokázání skutečností, jež jsou předmětem dokazování v daném trestním řízení, ale pouze polemizuje s metodou zjištění těchto skutečností určenou orgány činnými v trestním řízení, a která vyplývá s ustanovení § 137 trestního zákoníku. Z výše řečených důvodů tak soud i tento důkazní návrh zamítl.

273. Na shora uvedených závěrech pak nic nemění ani Vyjádření Ministerstva financí k auditu ROP Severozápad ze dne 23. 5. 2012 stran „dovolené“ tolerance u nabídkové ceny ÚRS +10 %.

274. Rovněž přislíbení úplatku za tuto veřejnou zakázku je z provedených důkazů naprosto nepochybné:

275. Odposlechem telekomunikačního provozu účastnické stanice obžalované MUDr. K (Důvěra 02) byly dne 27. 2. 2012 v 17:18, 18:23, 18:25, 18:27 a 18:28 zaznamenány SMS zprávy mezi ní a obžalovaným Ing. P , ve kterých si domluvili schůzku na 28. 2. 2012 v 16:40 před Národním divadlem v Praze.

276. Skutečnost, že domluvená schůzka proběhla a obžalovaný Ing. P nejpozději při tomto setkání obžalované MUDr. K přislíbil za tuto zakázku poskytnout úplatek ve výši 10 000 000 Kč, pak vyplývá z rozhovoru mezi obžalovanými MUDr. K a MUDr. K v místě jejich bydliště v , který byl zaznamenán prostorovým odposlechem dne 29. 2. 2012 od času 20:46 (byť vzhledem k rozhovoru mezi obžalovanou MUDr. K a Ing. A , ve kterém zmiňovala svou schůzku s Ing. P dne 14. 12. 2011 a časovým souvislostem, z nichž je zjevné, že s vítězstvím obžalované METROSTAV, a. s., bylo počítáno již před tímto datem, lze předpokládat, že takový příslib byl poprvé učiněn již dříve). Rozhovor se odehrál po odchodu obžalovaného MUDr. R , se kterým obžalovaná předtím jednala mimo dosah prostorového odposlechu. Jeho obsah nicméně následně obžalovanému MUDr. K popsala, přičemž zmínila i předmětnou zakázku, ke které uvedla, že „Kolín měl být Geosanu“, s obžalovaným MUDr. R „domluvila 60 na 40“ a řekla mu, „že se sešla s P , jak to bude“. Obžalovanému MUDr. R dále řekla, že „to bude 6 na 4“ a jestli něco dá na volby, je to jeho věc. V pozdější části hovoru (od času 20:54) pak obžalovaná k poznámce obžalovaného MUDr. K , že obžalovaný MUDr. R byl dneska „euforickej“, příčinu jeho dobré nálady vysvětlila slovy „taky má vidinu 24 ze zámku, 12 a 12, má mít desítku, čili 6 a 4 z óček, že jo“. K uvedeným částkám se v rámci hovoru (od času 21:28) ještě znovu vrátila s komentářem, že „ze zámku se rýsuje 12, 4 z óčka a další prachy…“, přičemž s obžalovaným MUDr. K se dále bavili o tom, že to potáhnou, „dokud to jde“ s tím, že „za další čtyři roky je konec“.

277. Z řečeného je tedy naprosto zřejmé, že slovo „desítka“ byla z její strany míněna jako výše úplatku v milionech Kč a slovní obrat „6 na 4“ jako poměr jeho dělení v milionech Kč mezi obžalovaného MUDr. R na jedné straně a ji a obžalovaného MUDr. K na straně druhé, což odpovídá i jejímu tvrzení, že s obžalovaným MUDr. R domluvila „60 na 40“ – z kontextu jasné vyjádření dělení úplatku v procentech. Výše přislíbeného úplatku opět odpovídá oněm cca 10% z ceny zakázky, přičemž příslušné částky byly opakovaně užity ve větách vedle úplatku v částce 24 mil. Kč za veřejnou zakázku na rekonstrukci zámku Buštěhrad (viz bod 2, resp. 10 výroku rozsudku). O tom, že obžalovaný Ing. P přislíbil obžalované MUDr. K úplatek ve výši 10 000 000 Kč, tak nemůže být žádných pochyb. Obžalovaný samozřejmě – jak sám uvedl – neodpovídá za to, co o něm vykládají jiné osoby, i v tomto případě ovšem veškerá sdělení obžalované MUDr. K potvrzují také další ve věci provedené důkazy, jak bude rozvedeno níže. Navíc se jeví jako zcela absurdní, aby si obžalovaná před svým druhem zrovna stran této zakázky údaje o úplatku vymýšlela. O tom, že informace, které mezi sebou tito obžalovaní ohledně páchané kriminality sdíleli, odpovídají realitě, navíc jednoznačně svědčí také důkazy, jež jsou rozvedeny v rámci odůvodnění u ostatních bodů výroku rozsudku.

278. Tvrzení obžalované, že zakázka měla být původně společnosti GEOSAN GROUP, a. s., dále podporuje skutečnost, že u výkazu výměr a rozpočtu k této zakázce, které byly v elektronické podobě předloženy na ROP (DVD na č. l. 17134), je u některých souborů (např. souboru „CELKOVÁ REKAPITULACE SO O3.xls) ve vlastnostech dokumentu jako autor uvedena právě tato společnost. Poznámkou obžalované i výše uvedenými zjištěními tak lze rovněž vysvětlit v rozhovorech opakovaně zmiňované obavy, aby tato společnost nedělala v rámci řízení problémy.

279. Prostorový odposlech ze dne 14. 3. 2012 zaznamenal další návštěvu obžalovaného MUDr. R v bydlišti obžalovaných K . Obžalovaná MUDr. K v jejím rámci obžalovaného MUDr. R (prostorový odposlech od času 20:23) mimo jiné informovala o tom, že „dneska byla hodnotící komise na óčku“ a příští týden přijde na Kraj žádost o schválení podpisu smlouvy o dílo. Potom ona zavolá, „že má vodu ve výtahových šachtách a že urychleně se s ním potřebuje setkat, tak on to přinese“ s tím, že už jsou domluvení.

280. Dne 16. 3. 2012 se pak v kanceláři obžalované MUDr. K uskutečnila schůzka s obžalovaným Ing. P (prostorový odposlech od času 10:30), při které jej obžalovaná MUDr. K stran předmětné zakázky informovala o tom, že začátkem příštího týdne bude podepsaná smlouva, všechno je v pořádku a ti, co chtěli zlobit, to podali pozdě (společnost IMOS Brno, a. s., skutečně vlivem havárie kurýra nedoručila nabídku včas). Obžalovanému Ing. P poté řekla, že „se potkají v půli dubna s tím, že zavolá, že je voda ve výtahových šachtách, tady“.

281. Později po odchodu obžalovaného Ing. P dorazil do kanceláře obžalovaný MUDr. K (prostorový odposlech od času 11:56), kterému obžalovaná MUDr. K (mimo jiné) sdělila, že za ní byl obžalovaný Ing. P , s nímž se na všem domluvila.

282. Z uvedeného je tedy zjevné, že obžalovaná MUDr. K byla s obžalovaným Ing. P domluvená, že jako záminku k osobnímu setkání za účelem předání úplatku využijí problém se zatékáním do výtahových šachet v kladenské nemocnici, o čemž při schůzce ve svém bydlišti informovala obžalovaného MUDr. R a s Ing. P tuto záležitost ještě znovu probírala při jednání dne 16. 3. 2012. V této souvislosti je třeba poznamenat, že soud nijak nezpochybňuje, že kladenská nemocnice v rozhodné době problém se zatékáním do výtahových šachet se společností METROSTAV, a. s., skutečně řešila, v tomto směru také nepovažoval za nutné provádět další důkazy (konkrétně reklamační protokoly č. MU/04/11/51 a č. MU/08/11/118 či jakékoli další listiny), které obžalovaná společnost navrhovala. Nicméně fakt, že se v daném případě jednalo o zástěrku za účelem předání úplatku, je z kontextu všech shora i níže rozvedených skutečností naprosto nepochybný. Nadto je třeba poznamenat, že se jeví jako krajně nestandardní, aby relativně nevýznamný problém na stavbě musel akutně řešit přímo generální ředitel takto významné stavební společnosti (k hierarchické struktuře, počtu zaměstnanců a zavedenému systému dělby úkolů, které navzdory tvrzení obžalovaného Ing. P i zmocněnce obžalované METROSTAV, a. s., takový vývoj nepodporují, viz také materiály předložené obžalovanou společností).

283. K obhajobně obžalovaného Ing. P o tom, že některým sdělením obžalované MUDr. K při osobních schůzkách nerozuměl, je třeba uvést, že z kontextu hovoru, který se týkal též domluvy na úplatku za zakázku pod bodem 8 výroku rozsudku (viz níže), rozhodně nevyplývá, že by obžalovaný nevěděl, o čem je řeč. Obžalovaný byl v rámci hovoru stran témat plně orientován a na sdělení obžalované vesměs kladně reagoval, pokud by něčemu nerozuměl, jeho reakce by dle názoru soudu vypadaly jinak, přičemž lze předpokládat, že by se i vzhledem ke svému postavení nejspíš vůbec nerozpakoval obžalovanou vyzvat, aby mu ona nesrozumitelná sdělení vysvětlila.

284. Fakt, že obžalovaná MUDr. K postup průběžně konzultovala s obžalovaným MUDr. R , pak potvrzuje další prostorový odposlech z místa jejího bydliště v ze dne 2. 4. 2012. V rámci hovoru (od času 20:24) ji obžalovaný MUDr. R informoval o tom, že Ch čeká s podpisem na odsouhlasení z ROP, takže jim zítra podepíše zápis z valné hromady a Ch to bude moci podepsat (z kontextu míněno smlouvu o dílo). Obžalovaná mu v reakci sdělila, že už je s „ním“ (tedy s obžalovaným Ing. P ) domluvená, že mu řekne, že potřebuje řešit vodu ve výtahových šachtách. S obžalovaným MUDr. R poté řešili další záležitosti nad písemným textem – jak je patrné ze zvuků tužky po papíru a odpovídajících komentářů.

285. V rámci domovní prohlídky domu v (v jeho 1. patře pod poř. č. 14) byl zajištěn též blok s deskami s motivem ovoce (proveden jako věcný důkaz, fotografie listů na č. l. 6221 a násl.) a sešit s deskami červené barvy s nálepkou D+J na hřbetu (proveden jako věcný důkaz, fotografie listů č. l. 6225 a násl.), do kterých si obžalovaná zaznamenávala otázky, které potřebovala ke konkrétním zakázkám řešit s obžalovaným MUDr. R a s obžalovanou N , přičemž do nich ve zkratkách zapisovala také celkovou výši a způsob dělení úplatků, které pak obžalovanému MUDr. R ukazovala – jak je patrné z prostorových odposlechů. V uvedených materiálech se objevují zápisy, které se v kontextu shora rozvedených důkazů jednoznačně vztahují k předmětné zakázce – blok s deskami s motivem ovoce obsahuje text „Kolín – 6. 1. žádosti o účast, konec ledna losování – výzva – 30 dní – března podpis smlouvy. 10. 6. 4“, do kterého bylo následně dopsáno „NE 23. 4., podpis – května“ (fotografie listu na č. l. 6222). Ve zmíněném červeném sešitě jsou pak jednotlivá témata označena v záhlaví D nebo L, kdy se zjevně jedná o počáteční písmena křestních jmen obžalovaných MUDr. R a N , s nimiž příslušná témata potřebovala řešit. Na jednom z listů se tak pod označením D objevuje jako bod 3. též poznámka „O 6:4“ (fotografie listu na č. l. 6237) odpovídající výše řečenému rozdělení úplatku. Na dalším z listů, v záhlaví opět s označením D, je pod bodem 4. uvedena poznámka „Kolín – papír“ (fotografie listu na č. l. 6244). Termín papír, jak bude ještě odůvodněno níže (viz bod 7a a 7b) přitom obžalovaná zjevně užívala jako krycí označení pro úplatek.

286. Téma předmětné zakázky obžalovaní MUDr. K a MUDr. R probírali v jejím domě rovněž dne 3. 5. 2012 (prostorový odposlech od času 19:01). Obžalovaný MUDr. R se v této souvislosti obžalované MUDr. K otázal, zda ten Kolín funguje jak má, a po jejím dotazu jaký Kolín myslí, odvětil, že Metrostav. Obžalovaná uvedla, že čekají na podpis, přičemž obžalovaný v reakci sdělil, že to už snad je (smlouva o dílo přitom byla podepsána dne 11. 5. 2012). Obžalovaná dále uvedla, že „on“ (z kontextu nepochybně obžalovaný Ing. P ) k ní pak přijde, bude u ní šestnáctého, „takže si domluví schůzku na příště, kdy to udělají“. Po souhlasném komentáři ze strany obžalovaného MUDr. R obžalovaná ještě dodala, že proto s obžalovaným Ing. P procházeli C1, lidé se koukali, aby to bylo úplně „čistý“ s tím že to se domluví, na kdy jí to dá, a obžalovanému dále sdělila „takže počítej, někdy třetí týden to dají“.

287. Při další schůzce v místě jejího bydliště dne 14. 5. 2012 (prostorový odposlech od času 19:24), tedy po podpisu smlouvy o dílo, znovu informovala obžalovaného MUDr. R , že má mít ve středu (dne 16. 5. 2012) schůzku s obžalovaným Ing. P a v pátek „už se s ním dohodne na příští týden na Kolín“.

288. Výše uvedeným rozhovorům obžalovaných MUDr. K a MUDr. R pak odpovídá SMS zpráva, kterou obžalované MUDr. K zaslal obžalovaný Ing. P dne 14. 5. 2012 v 19:23 hod. s textem „Dobrý den. Vzhledem k dosle pozvance na slavnostni otevreni C1 si dovoluji navrhnout reseni problemu stavby při této prilezitosti. Dekuji. P .“ Termín slavnostního otevírání pavilonu C1 v Oblastní nemocnici Kladno, a. s., byl přitom stanoven na pátek dne 18. 5. 2012.

289. Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R však byli ještě téhož dne zadrženi, takže k plánovanému předání úplatku již nedošlo.

290. Nejpozději od zveřejnění předmětné veřejné zakázky v informačním systému o veřejných zakázkách bylo obecně známo, že tato zakázka má být spolufinancována z prostředků Evropské unie. Stejně tak obžalovaní včetně obžalovaného Ing. A museli vědět, že mezi podmínky pro schválení čerpání dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, financovaného z rozpočtu Evropské unie, z něhož měla být její realizace částečně hrazena, spadá též předložení dokumentace o průběhu zadávacího řízení, které bylo dohodou mezi uchazeči ovlivněno. Jak již bylo řečeno výše, dokumentace včetně zmanipulovaných nabídek jednotlivých uchazečů, byla Oblastní nemocnicí Kolín, a. s., zmíněnému orgánu skutečně předložena, který ji následně (dne 18. 4. 2012) odsouhlasil. Vzhledem k odhalení celé věci již k realizaci této veřejné zakázky nedošlo a žádné prostředky z ROP tak v tomto směru vyplaceny nebyly, ze shora uvedených důkazů je však nepochybné, že v případě dokonání trestného činu by výše prostředků z rozpočtu Evropské unie, které by byly nesprávně použity, odpovídala nejméně částce 90 452 716 Kč, což představuje 85% z celkových nákladů na stavební část projektu, konkrétně z částky 106 414 960 Kč.

291. Z výše rozvedených důkazů je tak naprosto nepochybné, že se všichni obžalovaní dopustili jednání, které je jim v tomto bodě výroku rozsudku kladeno za vinu.

292. Údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře a další podrobnosti k obžalované společnosti METROSTAV, a. s., byly dále zjištěny z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 24472 – 24486), ze kterého mimo jiné vyplývá, že obžalovaný Ing. P v rozhodné době (a to až do 6. 5. 2015) zastával funkci člena představenstva. 7) Obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , L N , Ing. D (bod 7a rozsudku) a obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s. v likvidaci, TENTON, s. r. o., a ML Compet, a. s. (bod 7b rozsudku) – veřejná zakázka „Výběr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“ 293. Také u této veřejné zakázky všichni obžalovaní rozhodně popřeli, že by se jednání, které je jim kladeno za vinu (pod body 7a a 7b výroku rozsudku), dopustili. Výpovědi obžalovaných MUDr. K , MUDr. K i zástupců obžalovaných společností Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci, a TENTON, s. r. o., jsou uvedeny výše, jakož i výpověď obžalovaného MUDr. R vztahující se k předešlým bodům výroku rozsudku a obecně k tomuto trestnímu řízení.

294. Obžalovaný MUDr. R pak v rámci své výpovědi k tomuto bodu uvedl, že firmy se o zakázky zajímaly úplně běžně a ptaly se na ně. Nicméně ne jeho, protože s nimi nekomunikoval a informacím tohoto typu, které mu říkal kde kdo, nevěnoval pozornost. Zda se jej konkrétně Ing. D ptal na mladoboleslavskou nemocnici, si pro časový odstup nepamatuje, vyloučit to ale nemůže, přičemž možná se ho na to ptalo dalších 5-10 firem. Připadalo mu to normální. Stejně tak mu nepřipadá divné, že se o zakázku zajímala, resp. činnosti řídila, MUDr. K , protože to byla její práce. Vybavuje si, že o této zakázce jednou jednal s ředitelem mladoboleslavské nemocnice. O problematiku vnitřního uspořádání nemocnic se dlouhodobě zajímal, v různých zemích navštěvoval moderní nemocnice, nechával si dělat schémata a plánky, takže se dost často stávalo, že za ním chodili projektanti, aby se zeptali na určité názory, přičemž za ním byli i ohledně tohoto projektu. Žádný úplatek mu ani v tomto případě nikdo neslíbil, ani MUDr. K a ani Ing. D , přičemž opět neví, za co. Stejně jako u předešlých zakázek uvedl, že ze své pozice měl oprávnění sestavovat program do Rady, řídit Radu a hlasovat v Radě a zastupitelstvu, přičemž se jednalo o kolektivní rozhodování, kde buď byl, nebo nebyl přítomen a hlasoval pro nebo proti. Předkladateli materiálů pak většinou byli prof. S , Mgr. G nebo Mgr. R .

295. Obžalovaná L N využila svého práva a k věci nevypovídala.

296. Obžalovaný Ing. P D rovněž nevypovídal, pouze uvedl, že neporozuměl důvodům svého trestního stíhání, není mu jasné, na základě jakých důkazů byl obviněn a obžalován a trestní řízení vůči své osobě považuje za nezákonné. K řešenému skutku pouze stručně sdělil, že si nepamatuje, že by se ve firmě Konstruktiva Branko, a. s., taková zakázka připravovala, nebo řešila. Rozhodně ví, že se žádná taková zakázka nikdy nepodávala, z čehož vyplývá, že by bylo nesmyslné, aby za to někde někomu nabízel nějakou výhodu, provizi nebo cokoli jiného.

297. Opatrovník obžalované ML Compet, a. s., Mgr. P T , ke skutku nevypovídal, přičemž soudem byl obžalované ustanoven poté, co jediný člen představenstva obžalované společnosti, figurující ve výpisu z obchodního rejstříku, M L sdělil, že svou účast v tomto orgánu ukončil, což doložil příslušnými dokumenty ve formě notářského zápisu, dle kterých má být jediným členem představenstva F D , přičemž soudu se nepodařilo tuto osobu kontaktovat a doručit jí předvolání, a to ani ve spolupráci s Policií ČR. M L , jehož výpověď z přípravného řízení (č. l. 20983 – 20987) byla při hlavním líčení přečtena dle § 207 odst. 2 tr. řádu, pak rovněž ke skutku nevypovídal, pouze se vyjádřil k tomu, jakým způsobem společnost reagovala na přijetí TOPO. K tomuto tématu uvedl, že žádné kodexy neměli, v rozhodné době byla členem představenstva obžalovaná N , takže o všech rozhodnutích neví, nebo si již nepamatuje. V květnu 2012 pak společnost díky mediálnímu tlaku postupně ukončovala činnost, propustili veškeré zaměstnance, opustili prostory a od přelomu let 2012-2013 nevyvíjejí žádnou činnost, dokonce zažádali o likvidaci, ale byla jim zamítnuta.

298. Rovněž v tomto případě je průběh zadávacího řízení po formální stránce zřejmý z listinných materiálů. Zadavatelem této veřejné zakázky byla Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., nemocnice Středočeského kraje, přičemž se jednalo o nadlimitní zakázku na stavební práce zadávanou v užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tehdy platném znění, s omezením počtu zájemců prostřednictvím kvalifikačních předpokladů, které bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 28. 3. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 211168. Lhůta k podání žádostí o účast byla původně stanovena do 2. 5. 2012, kdy mělo proběhnout též otevírání obálek se žádostmi, ta byla následně několikrát prodloužena, přičemž dne 8. 6. 2012 bylo zveřejněno oznámení o zrušení předmětného zadávacího řízení – jak je patrné z příslušných oznámení (č. l. 10421 – 10465, rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na č. l. 17863).

299. Zakázka přitom byla původně v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněna již dne 21. 12. 2011pod evidenčním číslem 10308 jako zakázka zadávaná v užším řízení s omezením počtu zájemců na pět náhodným výběrem, dne 18. 1. 2012 však zadavatel rozhodl o jeho zrušení s odůvodněním, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele spočívající ve změně zadávacích podmínek, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat, kdy příslušné oznámení bylo zveřejněno dne 20. 1. 2012 (zmíněné dokumenty na č. l. 10374 – 10388, č. l. 17804).

300. Z materiálů ohledně schválení předmětné investiční akce Krajem a poskytnutí dotace (č. l. 17626 – 17635, 17640 – 17660, 17662 – 17668, 17717 – 17718, 17722 – 17736, 17781 – 17782) bylo zjištěno, že obžalovaná MUDr. K na základě ovládací smlouvy materiály Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., včetně žádosti o schválení financování této akce (podepsané jejím ředitelem) schvalovala a předkládala příslušný orgánům. Obžalovaný MUDr. R pak z pozice hejtmana Středočeského kraje a člena Rady i v tomto případě podepisoval rozhodnutí jediného akcionáře zadavatele, veškeré materiály předkládané Radě schvaloval a sám Radě předkládal materiály související s navrženým způsobem financování předmětné zakázky.

301. Pořadatelem předmětného zadávacího řízení byla na základě mandátní smlouvy ze dne 19. 12. 2012 obžalovaná společnost ML Compet, a. s. (č. l. 17788 – 17797). Průběh zadávacího řízení dále vyplývá z dokumentace k tomuto řízení (č. l. 17672 – 17703, 17737 – 17767, 17851 – 17855). Kvalifikační kritéria a systém jejich hodnocení pak ozřejmuje výzva k podání žádostí o účast a k prokázání kvalifikace v užším řízení, kam byly v části „Technické kvalifikační předpoklady“ zahrnuty též požadavky na nejméně 1 obdobnou stavbu v min. výši 300 mil. Kč bez DPH spočívající v dodávce stavby pozemního charakteru, jejíž součástí byla dodávka patrových garáží, nejméně 1 obdobnou stavbu v min. výši 200 mil. Kč bez DPH spočívající v dodávce stavby pozemního charakteru, jejíž součástí byla stavební připravenost pro dodávku kuchyně v objemu min. 30 mil. Kč bez DPH, nejméně 1 obdobnou stavbu v min. výši 250 mil. Kč bez DPH spočívající v dodávce stavby pozemního charakteru, realizované v uzavřeném areálu zdravotnického zařízení za jeho provozu, nejméně 1 obdobnou stavbu v min. výši 100 mil. Kč bez DPH spočívající v dodávce stavby pozemního charakteru zahrnující dodávku zelené střechy o rozloze min. 1.000 m a nejméně 1 obdobnou stavbu v min. výši 40 mil. Kč bez DPH spočívající v dodávce budovy pozemního charakteru občanské vybavenosti, jejíž součástí byla dodávka kompresorové stanice a výroby kyslíku. Mezi ekonomická a finanční kvalifikační kritéria byl zahrnut též požadavek na celkový roční obrat uchazeče ve stavební výrobě, který nesmí činit v každém z předcházejících tří účetních období méně než 500 mil. Kč bez DPH a obrat u staveb v oblasti občanské vybavenosti, který nesmí činit v každém z předcházejících tří účetních období méně než 300 mil Kč bez DPH. Současně byly mezi kvalifikačními požadavky stanoveny též požadavky na předložení návrhů na zajištění ochrany životního prostředí v průběhu stavby, řízení kvality, prostorového, technologického a časového řešení stavby a logistiky či průkaz o kvalifikované osobě pro pravidelnou měsíční aktualizaci environmentálních rizik. Pro omezení počtu zájemců byla ve výzvě stanovena kritéria celkového počtu významných stavebních prací, poměrových ukazatelů finanční stability uchazeče a environmentálních aspektů, kdy za každé z těchto kritérii bylo možné obdržet určitý počet bodů.

302. Svědek Doc. MUDr. L H , DrSc., ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., k předmětné zakázce vypověděl (č. l. 1711 – 1721, 24819 – 24825), že prvně vypsanou soutěž (kde byl stanoven způsob zúžení počtu uchazečů losováním) nechal zrušit, protože byla vypsána krátce před platností změny zákona o veřejných zakázkách, která již losování neumožňovala. Podklady pro opětovné vyhlášení zakázky, které byly předloženy Radě, vypracovali v Oblastní nemocnici Kladno, a. s. V nemocnici k veřejné zakázce připravovali pouze stavební dokumentaci jako takovou, zadávací dokumentaci nepřipravovali, neměli na to aparát. Se zástupcem administrátora, společností ML Compet, a. s., pak ohledně detailů komunikoval Ing. R B .

303. Svědek Ing. R B , technicko-provozní náměstek nemocnice, k předmětné zakázce uvedl, že pro zadávací řízení připravil pouze technické podklady, přičemž zadávací dokumentaci patrně vyhotovovala obžalovaná ML Compet, a. s. Technické poklady za účelem jejího sepsání předával obžalované N . Na stanovení kvalifikačních předpokladů se nepodílel, přičemž tak nečinil ani MUDr. H , kdy předpokládá, že to byla věc odbornosti administrátora a ve finále pak všechno schvalovalo představenstvo. Právní formu výběrového řízení neřešil. Rovněž dodatečné dotazy uchazečů zpracovávala obžalovaná ML Compet, a. s., z jejich strany se připravovaly pouze dílčí odpovědi k částem, které se týkaly provozu nemocnice, a projektant řešil otázku upřesňování výkazu výměr.

304. Svědek Ing. Arch. M J (č. l. 1407 – 1419, 24938 – 24942), architekt společnosti DOMY, s. r. o., která se specializuje na zdravotnickou architekturu, k předmětné zakázce uvedl, že jako společnost zpracovali generel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., a následně také projekt předmětné veřejné zakázky. Komunikace ohledně této zakázky šla přes ředitele v Mladé Boleslavi, domnívá se, že s obžalovanou MUDr. K o zakázce nejednal. Dokumentaci související s touto zakázkou též předávali obžalované L N , která vystupovala za společnost ML Compet, a. s.

305. Také tento skutek je prokazován především rozhovory mezi obžalovanými, jež byly zachyceny prostorovými odposlechy z kanceláře obžalované MUDr. K v kladenské nemocnici a z místa bydliště obžalovaných K v , které spolu se zaznamenanými odposlechy telekomunikačního provozu a provedenými listinnými důkazy nepřipouštějí jinou interpretaci událostí než tu, která je uvedena v popisu tohoto skutku ve výroku rozsudku:

306. Prostorovým odposlechem z kanceláře obžalované MUDr. K ze dne 23. 12. 2011 (od času 12:08) byl zaznamenán její rozhovor s Ing. S , při kterém jí mimo jiné sdělila, že se v úterý sešla s obžalovaným Ing. D , který přinesl kalkulaci na Mladou Boleslav. V další části hovoru, jenž se týkal převážně zakázky pod bodem 2 výroku rozsudku, obžalované zmínily i předpokládanou cenu této zakázky včetně DPH – 332 milionů, přičemž obžalovaná MUDr. K se Ing. S ptala, jestli je to fér a nabídla se, že jí podklady ofotí, kdy po její souhlasné reakci na krátkou dobu opustila kancelář. Ing. S následně poznamenala, že asi je a popsala, jakým způsobem se vyváří u stavebních zakázek zisk. Při prohlídce jiných prostor pak byly v sídle společnosti JIPE, s. r. o., zajištěny též dokumenty se vztahem k této zakázce (č. l. 6314 – 6346).

307. Téhož dne se obžalovaní K v kanceláři obžalované (prostorový odposlech od času 13:11) bavili o novinovém článku o Mladé Boleslavi, který zhodnotili jako „velice nepříjemný“ s tím, že se říká, že je to korupční, když už losovačky od dubna nebudou a na výběrová řízení je používána firma stranického kolegy (z ČSSD) M L – tedy obžalovaná společnost ML Compet, a. s., jejímž byl jmenovaný v rozhodné době jediným akcionářem.

308. Při svém jednání s obžalovaným Ing. D , který po tomto rozhovoru obžalovaných následoval (prostorový odposlech z kanceláře obžalované ze dne 23. 12. 2011 od času 13:30), pak obžalovaná řešila rozsah a předpokládanou cenu předmětné zakázky, tedy 332 mil. Kč, přičemž z hovoru je zjevné, že obžalovaný disponoval oceněným rozpočtem projektanta.

309. V rámci domovní prohlídky v místě bydliště obžalovaných K v byla v této souvislosti zajištěna ručně zpracovaná tabulka s označením „B1“, která byla v rámci tohoto řízení provedena jako důkaz (fotografie dokumentu na č. l. 6283), v níž je předmětná stavba rozdělena do jednotlivých řádků s položkami „garáže“, „ubytovna“, „technologie gastro“ a sloupců s položkami „cena ko-bk K“ (nepochybně míněno obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s.) a „projektant“. Ve sloupcích jsou pak k jednotlivým částem stavby uvedeny ceny zmíněných subjektů. U ceny obžalované společnosti u položky „garáže“ je přitom v závorce zapsána číslice „7“ a u ceny uvedené u položky „ubytovna“ je v závorce zapsána číslice „18“. Na spodní části listu je dále odlišným písmem poznamenáno „vše s DPH, 332 DPH 276 bez DPH, MB“.

310. Z komentářů na záznamu je pak nepochybné, že si obžalovaní v tabulce ukazovali ceny, za které je obžalovaná společnost Konstruktiva Branko, a. s., schopná tuto veřejnou zakázku realizovat, obžalovaný Ing. D přitom na záznamu v této souvislosti dále sdělil: „my z garáží (nepochybně míněn objekt 37) poskytneme sedm“ a z ubytovny (tedy pavilonu Palackého) „dáme osmnáct“, přičemž v další části hovoru, když se k tomuto tématu vrátili, dodal, že může něco přihodit. Obžalovaná MUDr. K na to v reakci uvedla „dneska to s ním budu jednat, takže pokud to bude 27, myslím, že to bude v pořádku“.

311. Z řečeného tak nepochybně vyplývá, že částky „7“ a „18“ představovaly výši úplatku, který obžalovaný Ing. D v souvislosti z touto zakázkou obžalované MUDr. K nabídl v milionech Kč (částky jsou uvedeny vedle jiných číslic, které nepochybně vyjadřují finanční hodnotu v tomto ekvivalentu), původně tedy celkem 25 milionů Kč, kdy se nakonec domluvili na částce 27 mil. Kč. V hovoru byla zároveň zmíněna „splatnost“, která by měla být měsíc po podpisu smlouvy.

312. Obžalovaná MUDr. K předmětnou zakázku ihned po odchodu obžalovaného Ing. D rozebírala s obžalovaným MUDr. K (prostorový odposlech od času 13:56), kdy řešili řadu témat včetně rozpočtu předmětné zakázky i výše a dělení úplatků. Zároveň sdělila, že večer v šest k nim přijde „D “, přičemž vzhledem k zaběhlé praxi jeho večerních návštěv u obžalovaných K tím byl jednoznačně míněn obžalovaný MUDr. R .

313. Tato poznámka o návštěvě obžalovaného MUDr. R také ozřejmuje, že tím, o kom obžalovaná hovořila na schůzce s obžalovaným Ing. D jako o osobě, s níž bude věc téhož dne pojednávat, byl míněn tento obžalovaný.

314. Na další schůzce dne 9. 1. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře obžalované MUDr. K od času 13:31), která se týkala především zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad, si obžalovaní MUDr. K a Ing. D potvrdili, že „na Mladé Boleslavi jsou domluvení“, přičemž zmíněna byla i výše úplatku. Částka sice není na záznamu dobře slyšitelná, z kontextu hovoru je nicméně zřejmé, že se výše úplatku (tedy 27 mil. Kč) nijak nezměnila – jak již bylo řečeno, hovor byl pouze potvrzením již domluveného.

315. Odposlechem telekomunikačního provozu účastnické stanice obžalovaného MUDr. R (Důvěra 09) byl v mezičase, dne 6. 1. 2012 v 16:24 hod., na téma této zakázky zaznamenán jeho hovor s Mgr. B S , v němž jmenovaný zmiňoval negativní článek o mladoboleslavské nemocnici (který již obžalovaní K probírali dne 23. 12. 2011, viz shora) s tím, že „losovačka“ má strašně pejorativní nádech a pověst, přičemž doporučil věc odložit do doby účinnosti nové právní úpravy, která již losování neumožňovala, případně se „losovačky“ zbavit.

316. V této souvislosti byly odposlechy telekomunikačního provozu ze dne 10. 1. 2012 v 12:02 hod. a 12:47 hod. zaznamenány hovory mezi obžalovanými MUDr. K , L N a Ing. R B , náměstkem oblastní Nemocnice Mladá Boleslav, ohledně zrušení původně vypsaného zadávacího řízení. Dne 18. 1. 2012 pak bylo původní zadávací řízení zrušeno s odůvodněním, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele spočívající ve změně zadávacích podmínek, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat (č. l. 17804). Z řečeného je však zcela zjevné, že důvodem pro zrušení původně vypsaného řízení byl kritický telefonát tehdejšího předsedy ČSSD, který obžalovanému MUDr. R doporučil, aby soutěž odložil nebo se „losovačky“ zbavil.

317. Na jednání dne 11. 1. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 14:57 a 15:34) pak obžalovaná MUDr. K informovala obžalovaného Ing. D o tom, že předešlého dne mluvila s hejtmanem, že už nemůže být „losovačka“, protože je na to zaměřená pozornost, takže u této zakázky zůstane výběrové řízení užší, ale bude tam kvalifikace. Jejich dohody nicméně platí, přičemž obžalovaný se má spojit s obžalovanou N , se kterou to obžalovaná probere osobně s tím, že s ní má následující den v pět hodin schůzku. Obžalovaný uvedl, že za ní zajde a „pak se u ní bude vyskytovat častěji“. Obžalovaná MUDr. K se v hovoru též vyjádřila k termínům, které používala jako krycí označení – pro úplatek slovo „papír“ a pro osobu obžalovaného D „Berlín“.

318. Předmětný rozhovor tak jasně prokazuje dohodu mezi obžalovanou MUDr. K a obžalovaným Ing. D na ovlivnění předmětného zadávacího řízení, kdy jmenovaný dostal možnost podílet se na přípravě zadávacích podmínek a kvalifikační dokumentace s cílem, aby předmětnou zakázku získala obžalovaná společnost Konstruktiva Branko, a. s., přičemž za tímto účelem jej obžalovaná MUDr. K odkázala na administrátora, tedy obžalovanou N , které k takovému postupu dala pokyn.

319. Odposlechy telekomunikačního provozu účastnických stanic obžalovaných Ing. D a L N (Důvěra 04, 08) pak byla zaznamenána jejich komunikace, kde si spolu domlouvali schůzky, což potvrzují i záznamy v jejich pracovních diářích, které byly v rámci tohoto řízení provedeny jako věcné důkazy (v případě obžalovaného Ing. D modré barvy, který byl zajištěn pod č. 7 při domovní prohlídce v místě jeho bydliště, viz protokol o tomto úkonu č. l. 6663 – 6668, 6674 – 6694, fotografie listů na č. l. 6697 – 9792, v případě obžalované N fialové barvy, který byl zajištěn při prohlídce jiných prostor v kancelářích obžalované společnosti ML Compet, a. s., viz protokol o tomto úkonu na č. l. 6384 – 6395, fotografie listů na č. l. 6621 – 6645).

320. Z níže uvedených prostorových odposlechů je dále naprosto zřejmý postup všech obžalovaných v předmětné věci, kdy obžalovaný Ing. D s obžalovanou N spolupracoval na vyhotovení zadávací dokumentace, o čemž průběžně informovali obžalovanou MUDr. K , která získané informace sdílela s obžalovanými MUDr. K a MUDr. R , s nimiž situaci probírala:

321. Prostorový odposlech z kanceláře obžalované MUDr. K zaznamenal dne 23. 1. 2012 (od času 7:41) rozhovor mezi obžalovanými K , v jehož rámci se bavili o předmětné zakázce, kdy si obžalovaná stěžovala, že L (z kontextu nepochybně N ) nemá změněnou „zadávačku“, přitom už v pondělí byl u L „Berlín“ (tedy obžalovaný Ing. D ) a furt nic s tím, že když to nebude, tak nemá v pátek s D (v kontextu nepochybně míněn obžalovaný MUDr. R ) co řešit.

322. Na schůzce s obžalovaným Ing. D dne 24. 2. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře MUDr. K od času 10:07) pak obžalovaná MUDr. K k této zakázce uvedla, že hejtman je kvůli zatím stále absentující „zadávačce“ na Mladou Boleslav „úplně běsnej“ – řečené tedy znovu potvrzuje roli obžalovaného MUDr. R v celé věci a rovněž prokazuje, že obžalovaný Ing. D byl obeznámen s úlohou tohoto obžalovaného v rámci předmětné zakázky. Obžalovaný ji následně informoval o tom, jakým způsobem na tvorbě zadávací dokumentace s obžalovanou N postupují s tím, že to vymysleli komplikovaně a systém kvalifikačních kritérií poté obžalované detailně vysvětloval („jednak stavby, jednak environmentální systém, jednak ekonomická kritéria… za každý ten balík získáte nějaké body… v těch stavbách, v tý ekonomice je nějaký minimum, který musíte dát, abyste vůbec byl kvalifikovanej, pak je tam nějaký maximum, za který dostanete 100 bodů…“). Dodal, že jí (míněno obžalované N ) to trvá moc dlouho, „dělají na tom měsíc, fakt se nadřeli“. V hovoru dále uvedl, že se za obžalovanou N ještě téhož dne zastaví, kdy vzápětí poptává SMS zprávami schůzku (Důvěra 04, dne 24. 2. 2012, 10:56, 10:58, 10:59, 11:23, 11:39)

323. Údaje, které v rámci hovoru obžalované MUDr. K k obsahu kvalifikační dokumentace sdělil, pak zcela odpovídají tomu, jakým způsobem byla kvalifikační kritéria ve výzvě k podání žádostí a k prokázání kvalifikace v užším řízení nastavena z hlediska ekonomických, finančních a technických kvalifikačních předpokladů, jakož i kritériím pro omezení počtu zájemců a zvoleného způsobu jejich hodnocení, jak již bylo výše popsáno.

324. K pozici obžalované N v obžalované společnosti ML Compet, a. s., a jejímu fungování se vyjádřili svědci z řad bývalých zaměstnanců této společnosti:

325. Svědek M H , někdejší zaměstnanec společnosti ML Compet, a. s., který měl dle podkladů na straně administrátora tuto veřejnou zakázku řešit, vypověděl (č. l. 1498 – 1510, 24859 – 24863), že ve společnosti působil na pozici administrátora veřejných zakázek. Ředitelkou společnosti a jeho nadřízenou byla obžalovaná L N , od které také dostával podklady pro svou práci. Podle vzoru poté zpracoval návrh zadávací dokumentace a předal jej obžalované N , která buď řekla, že je to takto v pořádku, nebo tam byla nějaká úprava. Se zástupci zadavatele nejednal. Na bližší podrobnosti k této zakázce si již nevzpomněl.

326. Rovněž svědkyně Mgr. E K , která v obžalované společnosti v rozhodné době působila, vypověděla (č. l. 1431 – 1447, 24864 – 24867), že její přímou nadřízenou byla obžalovaná L N a podklady k administraci veřejných zakázek dostávala od ní. Vždy připravila jen nějaký návrh, který šel na vedení společnosti, a ti to komunikovali ve vztahu k zadavateli, přičemž informaci tom, zda byl schválen, dostávala opět od obžalované N . Pokud byly ze strany uchazečů podány dodatečné dotazy, odpovědi na ně vypracovávali jednotlivý pracovníci, ovšem vždy po konzultaci s touto obžalovanou.

327. Těmito výpověďmi jakož i zaznamenanou komunikací, pak soud považuje za prokázané, že zvolené profesní kvalifikační předpoklady uchazečů, jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti a kritéria pro omezení počtu zájemců i zvolený způsob hodnocení byly do výzvy k podání žádostí a k prokázání kvalifikace zahrnuty právě na pokyn obžalované N , která přitom vycházela z pokladů, jež získala od obžalovaného Ing. D , přičemž jejich smyslem bylo co nejvíce omezit okruh případných zájemců o předmětnou zakázku, v nejlepším případě takovým způsobem, aby nastavená kritéria splňovala pouze obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s., a uchazeči, s nimiž by byla na svém vítězství předem domluvena.

328. Skutečnost, že nastaveným kvalifikačním požadavkům bylo obtížné vyhovět, ve své výpovědi potvrdil svědek Ing. D Č , v rozhodné době generální ředitel a místopředseda představenstva společnosti BAK stavební společnost, a. s. (č. l. 1943 – 1950, 24872 – 24874). K předmětné zakázce uvedl, že si sice vyzvedli podklady, ale kvalifikaci nepodali s tím, že většinu kvalifikačních kritérií nebyli schopni splnit, zejména požadavky na stavbu za 250 mil. Kč v uzavřeném areálu nemocnice za provozu a dvě dodávky gastronomické technologie, jejichž součástí byl tabletový systém pro rozdělování stravy. Svědek Ing. R M , v rozhodné době obchodní ředitel této společnosti (č. l. 1954 – 1961, 24875 – 24877), k tomuto tématu uvedl, že v té době asi nesplňovali kvalifikační požadavek na jednu obdobnou stavbu v min. výši 200 mil. Kč bez DPH, jejíž součástí byla stavební připravenost pro dodávku kuchyně v objemu 30 mil. Kč bez DPH a kvalifikační požadavek na nejméně jednu stavbu v min. výši 100 mil Kč bez DPH zahrnující dodávku zelené střechy o rozloze min 1.000 m.

329. Fakt, že obžalovaný Ing. D resp. společnost Konstruktiva Branko, a. s., v rámci tohoto zadávacího řízení jednala ve shodě nejméně s jedním z uchazečů, a to konkrétně společností METROSTAV, a. s., pak prokazují níže uvedené prostorové a telefonické odposlechy:

330. I tato zakázka byla zmíněna na jednání mezi obžalovanou MUDr. K a Ing. V ze společnosti METROSTAV, a. s., uskutečněném dne 23. 2. 2012 (od času 9:19, k této schůzce také viz odůvodnění k bodu 6 a 8), kdy v souvislosti s tímto zadávacím řízením Ing. V sdělil, že v Mladé Boleslavi se jeho kolegům z divize 3 daří dohoda s obžalovanou společností Konstruktiva Branko, a. s., což zasadil do kontextu toho, že u zakázky na pavilon C2 v Kladně (kterou má naopak získat společnost METROSTAV, a. s., jak bude podrobně odůvodněno k bodu 8 výroku rozsudku), tomu tak není. Obžalovaná MUDr. K přitom v hovoru jasně sdělila, že Mladou Boleslav řeší s obžalovaným Ing. D .

331. Ing. V (č. l. 1722 – 1737, 24981 – 24986) ve svědecké výpovědi sice uvedl, že o této zakázce nic neví, neboť nebyla jeho divize, obsahový význam zaznamenaného hovoru je však naprosto zřejmý a navíc s ním korespondují i další údaje, které byly v rámci tohoto řízení zjištěny – o setkání s Ing. V obžalovaná MUDr. K následující den (při již zmíněné schůzce ze dne 24. 2. 2012, prostorový odposlech z její kanceláře od času 10:07) informovala obžalovaného Ing. D , který uvedl, že se s nimi pokusí domluvit. Prostorové odposlechy z kanceláře obžalované MUDr. K a telefonické odposlechy mezi obžalovanými Ing. D , Ing. A a MUDr. K , které jsou podrobně rozvedeny v odůvodnění k bodu 8 tohoto rozsudku, pak jasně prokazují, že v případě zakázky „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“ došlo k dohodě na vítězství obžalované METROSTAV, a. s., kdy se jednalo o reciproční službu právě ve vztahu k této zakázce, kterou měla získat obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s.

332. Fakt, že společnost METROSTAV, a. s., byla v případě této veřejné zakázky domluveným uchazečem, který na vítězství neaspiroval, jednoznačně prokazuje též hovor obžalované MUDr. K a Ing. P ze dne 16. 3. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 10:36) – po dotazu obžalovaného na tuto zakázku obžalovaná sdělila, že tam je to reciproční služba, kdy jejich „trojka“ (z kontextu nepochybně divize 3 této společnosti) dělá vějičku“ (blíže viz odůvodnění rozsudku k bodu 8, kde naopak „vějičkou“ byla společnost Kostruktiva Branko, a. s.).

333. Přípravu zadávací dokumentace k této veřejné zakázce pak obžalovaní MUDr. K a Ing. D probírali také na schůzce v její kanceláři, která se konala dne 12. 3. 2012, kde obžalovaný Ing. D (prostorový odposlech od času 09:44) k této zakázce zmínil, jak zadávací dokumentaci s obžalovanou N opravoval.

334. Při další schůzce mezi těmito obžalovanými, která se konala dne 15. 3. 2012 (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 9:03) obžalovaná MUDr. K k této zakázce mimo jiné uvedla, že předešlého dne mluvila s hejtmanem – ten přitom obžalovanou skutečně dne 14. 3. 2012 ve večerních hodinách navštívil, jak patrno z prostorového odposlechu z předmětného dne zaznamenaného v místě jejího bydliště v . Obžalovaný Ing. D k tomuto tématu také sdělil, že zajde za obžalovanou N a s obžalovanou MUDr. K dále řešili, kdo zpracovával projekt, kdy tuto informaci obžalovaná operativně poptávala po telefonu, přičemž zjistili, že obžalovaný Ing. D projektanta zná a spojí se s ním.

335. Obžalovaní MUDr. K a Ing. D v rámci svých schůzek řešili i okruh přihlášených zájemců – prostorový odposlech ze dne 18. 4. 2012 (od času 12:55) zaznamenal jejich rozhovor, ve kterém Ing. D k této zakázce též uvedl: „tohle mi poslali, účastníci zájezdu“, k čemuž obžalovaná MUDr. K v reakci sdělila: „Kolik se jich přihlásilo?“ – z kontextu je tedy nepochybné, že obžalovaní diskutovali nad seznamem přihlášených, přičemž obžalovaný Ing. D v hovoru dále poptával, jestli by se s některými nedalo jednat z nějakého „ vyššího patra“, čímž byl i vzhledem k předchozím informacím od obžalované MUDr. K o zapojení obžalovaného MUDr. R nepochybně míněn právě tento obžalovaný.

336. Při dalším setkání v kanceláři obžalované, které proběhlo dne 9. 5. 2012 (prostorový odposlech od času 8:28), pak obžalovaní přihlášené společnosti podrobněji probírali – na záznamu padla jména Průmstav, Hochtief, IMOS, OHL, tedy zkrácené názvy některých uchazečů, takže je nepochybné, že obžalovaní spolu procházeli jejich seznam, přičemž obžalovaný Ing. D k jednotlivým „položkám“ sděloval svůj názor na to, jestli to je či není dobré a s obžalovanou MUDr. K se bavili o tom, zda či kdo zájemce „umí“ nebo „neumí“, v kontextu nepochybně myšleno přesvědčit o spolupráci. Obžalovaní se na záznamu také bavili o tom, že je jeden z uchazečů vydírá, přičemž obžalovaná MUDr. K sdělila, že je tam „impuls od hejtmana“.

337. Předmětnou zakázku spolu řešili také dne 14. 5. 2012, tedy na schůzce, v jejímž rámci obžalované MUDr. K předal spolu s Ing. S úplatek za zakázku „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 14:01). V rámci hovoru, který se jako obvykle týkal i dalších zakázek, k tomuto tématu uvedl, že se tam objevil poměrně sofistikovaný dotaz na gastrotechniku, odpověď „vypracovali Ř “, takže je to prodloužené do 28.

5. Vzhledem k výše rozvedeným důkazům byli tímto slovním obratem nepochybně míněni zástupci společnosti Hospimed, spol. s. r. o., jejímž ředitelem byl rozhodné době MUDr. J Ř . V dokumentaci k zadávacímu řízení pak byla zajištěna odpověď na dodatečný dotaz na toto téma (ohledně požadavku na předložení vzorku tabletového vozíku) datovaná 21. 5. 2012 s údajem, že žádosti o účast je třeba předložit nejpozději do 28. 5. 2012 (č. l. 17851 – 17855). Obžalovaný také v hovoru sdělil, že se tam snaží Geosan, na což obžalovaná reagovala, že by ho mohla „zkusit“, a dále Skanska. Obžalovaný pak celou situaci zhodnotil, že do Skansky nevidí, ale tipuje, že by „to ty ostatní mohly položit“.

338. Výše uvedené důkazy tak spolehlivě prokazují, že obžalovaný Ing. D disponoval informacemi o probíhajícím zadávacím řízení, k nimž by při jeho řádném průběhu neměl mít přístup, a to včetně údajů o obsahu dodatečných dotazů a o tom, které společnosti si vyzvedly dokumentaci, jež musel získávat od obžalované N , s níž o věcech prokazatelně jednal. Tyto informace poté obžalovaný probíral s obžalovanou MUDr. K na osobních schůzkách, kde společně řešili, jakým způsobem by se jednotlivý zájemci dali přimět ke spolupráci, přičemž tato obžalovaná rovněž zmínila i v tomto směru vyvíjenou aktivitu ze strany obžalovaného MUDr. R (impuls od hejtmana).

339. Fakt, že obžalovaná MUDr. K zadávací řízení na tuto akci průběžně konzultovala při osobních schůzkách s obžalovaným MUDr. R , kde řešili témata týkající se druhu zadávacího řízení a času jeho vyhlášení, obsah konkrétních materiálů i proces jejich schválení orgány Kraje, kdy tento obžalovaný byl obeznámen s tím, že zadávací řízení bude obviněno ve prospěch společnosti Kontsruktiva Branko, a. s., přičemž on sám rozhodl o tom, že právě tato společnost zakázku za poskytnutí úplatku získá, prokazují především prostorové odposlechy z místa bydliště obžalovaných K v :

340. Prostorový odposlech ze dne 16. 2. 2012 zaznamenal rozhovor obžalovaných K , který následoval po odjezdu obžalovaného MUDr. R , v jehož rámci obžalovaná svého druha informovala o tom, co s obžalovaným MUDr. R probrali, přičemž zmínila i zakázku na Mladou Boleslav s tím, že materiály se budou muset vzhledem k problematičnosti losování přepracovat a obžalovaného MUDr. K v této souvislosti žádala o pomoc, kterou jmenovaný přislíbil.

341. Předmětná zakázka byla řešena i během další návštěvy obžalovaného MUDr. R v bydlišti obžalovaných K (prostorový odposlech ze dne 14. 3. 2012 od času 21:17), a to ještě v přítomnosti obžalovaného MUDr. K . O tomto tématu ovšem obžalovaní MUDr. K a MUDr. R podrobněji debatovali až později v 1. patře domu (prostorový odposlech od času 20:23), kde také řešili, kdo má tuto zakázku vyhrát – obžalovaná MUDr. K v hovoru sděluje „je to na Tobě“. Obžalovaný MUDr. R nejprve volí „Metrostav“, obžalovaná MUDr. K však prosazuje obžalovanou Konstruktivu Branko, a. s. Celou situaci dále probírají, přičemž MUDr. R se nakonec táže „oni jsou schopný dát tohle?“ – vzhledem k řečenému komentáři i zvuku tužky obžalované zjevně ukazoval napsanou výši úplatku – kdy obžalovaná MUDr. K odpovídá „samozřejmě… hned po podpisu“.

342. V zápisníku obžalované MUDr. K s deskami s motivem ovoce, kam si i v případě jiných zakázek zapisovala výše úplatků (jak již bylo výše zmíněno, viz odůvodnění k bodu 6 výroku rozsudku), se pak ve vztahu k této zakázce objevuje záznam: „MB - 27 ….. 1/2 března června podpis - F. 1/2 dubna července, Berlín“ (fotografie listu na č. l. 6222). Číslice 27, která odpovídá výši slíbeného úplatku, je přitom evidentně přepsána z číslice 25, která se zase shoduje s výší úplatku, již obžalovaný Ing. D původně nabízel. V rámci původně vyhlášeného zadávacího řízení pak měl předpokládaný podpis smlouvy proběhnout v polovině března a úplatek měl být poskytnut měsíc po jejím podpisu, tedy v polovině dubna (což odpovídá i termínům, o nichž obžalovaní hovořili na schůzce dne 23. 12. 2012, v jímž rámci obžalovaný Ing. D úplatek za tuto zakázku obžalované MUDr. K nabídl). Vzhledem k zrušení původního řízení však v tomto směru došlo k posunu, jemuž opět v zásadě odpovídají následně uvedené termíny. Výše úplatku v částce 27 mil. Kč pak i v tomto případě představuje 10% z předpokládané ceny zakázky bez DPH v milionech Kč a zcela odpovídá částkám, které obžalovaní za ovlivnění zadávacích řízení běžně požadovali i u jiných zakázek.

343. V kontextu řečeného tak soud považuje za prokázané, že obžalovaná MUDr. K v rámci hovoru obžalovaného seznámila s domluvenou výší úplatku, přičemž lze předpokládat, že mu ukazovala právě tento záznam, na jehož základě obžalovaný nakonec rozhodl, že zakázku získá obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s.

344. Záznamy se vztahem k této zakázce se pak objevují i (v již zmíněném) sešitě s deskami červené barvy, do něhož si obžalovaná MUDr. K zaznamenávala témata, která u konkrétních zakázek potřebovala řešit s obžalovanými MUDr. R a L N , např. též poznámka „MB – papír Berlín….“ (fotografie příslušného listu na č. l. 6251), což vzhledem k termínům, k jejichž významu se sama obžalovaná vyjádřila v rozhovoru s obžalovaným Ing. D dne 11. 1. 2012, znamená, že tím byl míněn právě úplatek za předmětnou zakázku od této osoby.

345. Předmětnou zakázku obžalovaní MUDr. K a MUDr. R průběžně řešili i v rámci svých dalších schůzek v místě bydliště obžalované MUDr. K – dne 2. 4. 2012 toto téma opět probírali v horním patře domu (prostorový odposlech od času 20:24), přičemž v úvodu návštěvy byla opět zmíněna také v přítomnosti obžalovaného MUDr. K (prostorový odposlech od času 19:02).

346. Na schůzce dne 3. 5. 2012 (prostorový odposlech z domu v od času 19:01) pak obžalovaná MUDr. K tohoto obžalovaného informovala, že „na centrální adrese je těch 332“ – uvedená číslice přitom odpovídá předpokládané hodnotě zakázky v milionech Kč včetně DPH, poznámkou tak bylo nepochybně míněno předmětné zadávací řízení.

347. Při setkání dne 14. 5. 2012, po kterém byli obžalovaní zadrženi (prostorový odposlech z domu v od času 19:24) obžalovaná MUDr. K v souvislosti s touto zakázkou MUDr. R sdělila, že se tam „začíná navážet Geosan“, podali námitku, k čemuž obžalovaný v reakci uvedl, že už to s nimi řeší a k dalšímu dotazu obžalované doplnil, že si myslí, „že to snad bude dobrý“. Uvedený hovor tak zcela koresponduje s tím, co obžalovaná MUDr. K slíbila obžalovanému Ing. D při jejich setkání téhož dne, tedy, že ten Geosan „zkusí“. Zároveň z řečeného vyplývá, že i obžalovaný MUDr. R se patrně určitým způsobem angažoval v nápravě „neposlušných“ zájemců.

348. Výše uvedené hovory spolu s prostorovými odposlechy z kanceláře obžalované v kladenské nemocnici, a to zejména ze dne 23. 12. 2011 od času 13:11, ze dne 23. 1. 2012 od času 07:41 a ze dne 27. 2. 2012 od času 10:53, rovněž prokazují povědomí obžalovaného MUDr. K o této trestné činnosti, o níž jej obžalovaná MUDr. K průběžně informovala, a to včetně obsahu svých rozhovorů s obžalovaným MUDr. R , které vedla v jeho nepřítomnosti, přičemž jí byl při páchání trestné činnosti nápomocen i např. tím, když jí přislíbil pomoc s přepracováním materiálů pro toto zadávací řízení poté, co bylo to původní kvůli negativní medializaci „losovaček“ zrušeno.

349. S ohledem na zadržení obžalovaných ani v tomto případě k předání úplatku nedošlo. Způsob rozdělení slíbeného úplatu tak v daném případě nebyl zjištěn, přičemž nejsou ani důkazy, zda byl vůbec stanoven. Ze shora uvedených důkazů je však naprosto nepochybné, že se obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , Ing. D a L N dopustili skutku, jak je popsán ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že úplatky byly dle zaběhlé praxe mezi obžalované MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R děleny na třetiny, přičemž obžalovaný MUDr. R někdy obdržel i vyšší podíl, soud se zcela ztotožnil (i v tomto směru) s argumenty státního zástupce a považuje za prokázané, že by minimální výše podílu na úplatku, který měl být za ovlivnění předmětného zadávacího řízení poskytnut, v případě tohoto obžalovaného odpovídala částce 9 000 000 Kč.

350. Fakt, že se obžalovaná L N řešeného skutku dopustila jako jediná členka představenstva obžalované společnosti ML Compet, a. s., pak krom výpovědi M L prokazuje též výpis z obchodního rejstříku obžalované, z něhož byly zjištěny také další údaje o obchodní firmě, předmětu podnikání, statutárních orgánech, vlastnické struktuře i další podrobnosti (č. l. 24487 – 24491).

351. Postavení obžalovaného Ing. D ve vztahu k obžalované Konstruktiva Branko, a. s., které je důvodem přičitatelnosti jeho jednání této obžalované a přechod trestní odpovědnosti obžalované Konstruktivy Branko, a. s., na obžalovanou TENTON, s. r. o., je pak řešeno v rámci odůvodnění k bodu 2 tohoto rozsudku.

352. V případě právnických osob byla těmto subjektům kladena za vinu pouze ta část jednání, jehož se obžalovaní Ing. D a L N dopustili až po 1. 1. 2012, tedy za účinnosti TOPO, přičemž právě v tom tkví obsahové odlišnosti v popisu skutkového děje mezi body 7a a 7b výroku rozsudku. 8) Obžalování MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. P , Ing. A , L N , METROSTAV, a. s., ML Compet, a. s. – veřejná zakázka „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“ 353. Rovněž v případě této veřejné zakázky všichni obžalovaní kategoricky popřeli, že by se jednání, jež je jim v tomto bodě kladeno za vinu, dopustili. Jejich výpovědi, resp. v případě některých z nich obecné části těchto výpovědí, jsou rozvedeny výše, přičemž speciálně k tomuto bodu se dále ve svých výpovědích vyjádřili pouze obžalovaní MUDr. R , Ing. P a Ing. A .

354. Obžalovaný MUDr. R k tomuto bodu uvedl, že si rozhodně není vědom, že by měl nějakými radami MUDr. K přispívat k páchání trestné činnosti a ani neví, jaké rady by jí měl dávat. S obžalovanou pouze pracovně debatovali o tématech, která patřila do její působnosti coby ředitelky všech nemocnic a funkcionářky sociální demokracie. Pokud se ho zeptala na názor Kraje např. ohledně způsobu omezení počtu uchazečů (zda zvolit losování či kvalifikační kritéria), řekl jí nějaký názor, který v tu dobu vedení Kraje zastávalo. I v tomto případě poukázal na proces předkládání materiálů do zastupitelstva a Rady, který již předtím popsal, kdy z obžaloby není zřejmé, zda byl jednáním přítomen a jak hlasoval.

355. Obžalovaný Ing. P P k této zakázce uvedl, že (o stavbě) měl povědomost již v roce 2008, kdy působil na pozici obchodního ředitele, a zakázku na Centrum akutní medicíny získali za předchozího vedení Kraje. Zakázka byla celofiremního významu, takže věděl, že ve smlouvě mají na rekonstrukci objektu C2 opci. Středočeský kraj však neměl financování na původní pokračování a využití opce. V souvislosti s projekty na Kladně byl kontaktován obžalovanou K ohledně řešení nedostatku stavby v konci její realizace. Seznámil se s ní patrně na některé ze společenských akcí, celkem se s ní potkal cca 7x, několikrát v rámci společenských akcí, např. při zahajování staveb, ve zbytku se jednalo o pracovní schůzky, které se týkaly využití či nevyužití opce na C2 a reklamací na realizované stavbě. Na schůzce 16. 3. 2012 obžalované K žádný úplatek neslíbil, nenabízel a ani nepotvrzoval. Některým informacím obžalované při schůzce nerozuměl, neznal kontext a neuměl se k nim nijak vyjádřit. To samé uvedl též ke schůzce s obžalovanou dne 26. 4. 2012.

356. Obžalovaný Ing. A k této veřejné zakázce uvedl, že v případě pavilonu C2 kladenské nemocnice byla zakázka pro divizi 1 zabookována dne 23. 11. 2011, přičemž se až do poslední chvíle domnívali, že tuto zakázku dostanou formou opce a nebude soutěžena. Důvody pro tento svůj postoj poté podrobně vysvětloval na předložených materiálech týkajících veřejné zakázky na dostavbu kladenské nemocnice z roku 2008 (Centrum akutní medicíny, viz přílohový svazek č. II.), kterou společnost realizovala v rámci čtyřsdružení se společnostmi Energie stavební a báňská, a. s., PURO-KLIMA, a. s., a HOSPIMED, spol. s r. o., přičemž se vyjádřil též k fungování čtyřsdružení, v němž byla METROSTAV, a. s., lídrem zakázky. Jedno z prvních jednání o C2 pak s obžalovanou MUDr. K vedli před Vánoci 2011, přičemž vzhledem k tomu, že firma DOMY, s. r. o., která dělala projektovou dokumentaci, odmítla technicky připravit C2 tak, aby si nemocnice mohla říct na Kraji o financování, byli požádáni o odhad. K odhadní ceně pak bylo zapotřebí přiložit i technologickou část, na které spolupracovali s partnery ve sdružení, kdy příslušný dokument předali nemocnici 4. 1. 2012 s odhadní cenou cca 266 133 000 Kč bez DPH. Žádnou podrobnější kalkulaci však nesestavovali. MUDr. K nakonec víceméně chtěla, aby soutěž nejprve proběhla na kvalifikaci s tím, že na sestavení soutěžní dokumentace se potom dohodne s firmou DOMY, s. r. o. Rozhodně vyloučil, že by byl autorem takových návrhů, neboť o technologických věcech nemá vůbec potuchy. L N viděl pouze jednou před Vánoci 2011, pravděpodobně byli v té době i v telefonickém kontaktu. Nestalo se však, že by jí např. odnášel nějaké věci, při setkání pouze poptával informace obecného charakteru, např. o tom, co budou dál vypisovat. Bylo to na konci roku, kdy takto obcházejí investory a administrátory a přejí hezké svátky. Představa nemocnice ohledně financování byla tehdy taková, že by zakázku začali realizovat bez toho, aby na ni bylo Krajem již odsouhlaseno financování, tedy z dodavatelského úvěru. Koncem roku pak MUDr. K vyslovila přání, že mají dobrou zkušenost s firmou Konstruktiva Branko, a. s., a jestli by si ji nevzali do sdružení. V této souvislosti se sešel s Ing. D , ale společnou řeč nenašli. Někdy na jaře 2012 se jako vedení divize rozhodli, že by takovou zakázku nemělo cenu realizovat. K jednáním s MUDr. K , která vedl, jej dle jeho názoru opravňovala smlouva na Centrum akutní medicíny.

357. Průběh zadávacího řízení je i u této veřejné zakázky v administrativní rovině zřejmý z listinných materiálů. Zadavatelem této veřejné zakázky byla Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje, přičemž se jednalo o zakázku zadávanou v užší řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tehdy platném znění, s omezením počtu zájemců prostřednictvím kvalifikačních předpokladů, které bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 4. 2. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 212617, lhůta k podání žádostí o účast byla původně stanovena do 9. 5. 2012, kdy mělo proběhnout též otevírání obálek se žádostmi – jak patrné z oznámení o zakázce (č. l. 17564 – 17577). Toto oznámení bylo odesláno a doručeno k uveřejnění dne 29. 3. 2012 (č. l. 17578). Dne 9. 5. 2012 byl následně zveřejněn opravný formulář (č. l. 10342 – 10356). Doklady k předmětnému zadávacímu řízení vydala Oblastní nemocnice Kladno, a. s., dne 9. 7. 2012, jak patrno z předávacího protokolu (č. l. 17379 – 17380).

358. Z materiálů ohledně schválení investiční akce „Kladno C2“ Krajem a poskytnutí dotace (č. l. 17381 – 17406), pak vyplývá, že Rada Středočeského kraje, jednající jako výkonný orgán Středočeského kraje jakožto jediného akcionáře, schválila dne 28. 2. 2012 žádost o poskytnutí dotace Krajem na tuto akci ve výši nejméně 270 mil. Kč a dne 21. 3. 2012 vyjádřila souhlas s vypsáním předmětného zadávacího řízení, přičemž příslušná rozhodnutí ze své pozice hejtmana Středočeského kraje podepisoval obžalovaný MUDr. R , který také materiály předkládané Radě při výkonu působnosti valné hromady jako jediného akcionáře schvaloval a tomuto orgánu rovněž předkládal materiály související s navrženým způsobem financování předmětné zakázky.

359. Z dokumentace k zadávacímu řízení na tuto akci (č. l. 17418 – 17421, 17490 – 17491, 17496 – 17510, 17513 – 17554, č. l. 17579 – 17594) především vyplývá, že ve výzvě k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace v užším řízení (č. l. 17579 – 17594, 17595 – 17624) bylo vyloučeno poskytování zdravotnické techniky subdodavatelem a mezi technické kvalifikační předpoklady zahrnuta též podmínka o povinnosti uchazeče doložit v seznamu provedených stavebních prací minimálně pět dodávek zdravotnických přístrojů v minimální výši 45 mil. bez DPH za každou dodávku. Dne 2. 5. 2012 zaslala společnost PURO-KLIMA, a. s., administrátorovi dotaz ohledně posledně uvedeného kritéria s tím, zda by zadavatel vzhledem k rozšíření spektra zájemců minimální výši oněch pěti dodávek zdravotnických přístrojů neponížil na částku 40 mil Kč bez DPH za každou dodávku. Uvedený kvalifikační požadavek byl poté skutečně zmírněn s tím, že postačuje pouze pět dodávek zdravotnických přístrojů v minimální výši 40 mil. Kč bez DPH za každou dodávku, kdy příslušné dodatečné informace byly uchazečům rozeslány dne 4. 5. 2012, přičemž lhůta pro podání žádostí a otevírání obálek byla zároveň posunuta do 11. 6. 2012. Z materiálů dále vyplývá, že dne 2. 5. 2012 zaslala proti omezení poskytnout plnění zdravotnické techniky skrze subdodavatele své námitky společnost BAK stavební společnost, a. s. (č. l. 17418 – 17419), kterým obžalovaná MUDr. K rozhodnutím ze dne 11. 5. 2012 nevyhověla (rozhodnutí o námitkách č. l. 17425 – 17426). Rozhodnutím ze dne 4. 6. 2012 pak bylo předmětné zadávací řízení zrušeno s odůvodněním, že se vyskytly důvody vhodné zvláštního zřetele, pro které v něm nelze pokračovat (č. l. 17428 – 17440).

360. Svědek Ing. L K , náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., k předmětné zakázce uvedl, že na blok C2 byla zpracována pouze projektová dokumentace ve stupni pro stavební řízení. Vzhledem k tomu, že neměli žádný relevantní poklad k ocenění, požádal sdružení MPEH (Metrostav, a. s., PURO-KLIMA, a. s., Energie - stavební a báňská, a. s., a Hospimed, spol. s r. o.), které realizovalo předchozí etapy, o vyčíslení předpokládaných nákladů na vlastní realizaci. O tom, že bylo zadávací řízení na předmětnou zakázku vypsáno, se pak dozvěděl de facto až v květnu 2012, když referentka ze společnosti ML Compet, a. s., poptávala, co má se zahájenou zakázkou dělat. Oznámil to MUDr. L , v té době pověřenému vedením nemocnice, a zakázku zrušili. Technická dokumentace tehdy ještě nebyla zpracována. K tomu, proč blok C2 nebyl řešen formou opce, uvedl, že v původním plnění sdružení MPEH byla pouze část opce, další část byla doprojektována později, takže se domnívá, že rozsah plnění již poté neodpovídal.

361. Jím sdělené údaje dále potvrzují materiály vydané k předmětné zakázce Oblastní nemocnicí Kladno, a. s. (č. l. 4375 – 4426), z nichž je patrné, že nemocnice neměla projektovou dokumentaci k dispozici, přičemž až v e-mailu ze dne 21. 5. 2012 (č. l. 4378) svědek Ing. K žádal obžalovanou ML Compet, a. s., o zaslání mandátní smlouvy a zadávací dokumentace s tím, že ohledně této zakázky žádnou dokumentaci neevidují. V odpovědi z téhož dne pak byla ze strany obžalované ML Compet, a. s., zaslána plná moc pro administraci předmětné zakázky ze dne 26. 3. 2012 podepsaná obžalovanou MUDr. K a kvalifikační dokumentace s tím, že zadávací dokumentace zatím není připravena.

362. Svědek Ing. Arch. M J (č. l. 1407 – 1419, 24938 – 24942) k tomuto bodu uvedl, že společnost DOMY, s. r. o., pro Oblastní nemocnici Kladno, a. s., zpracovávala projekt Centra akutní medicíny, jehož součástí byla i rekonstrukce bloku C2, která byla z důvodu nedostatku finančních prostředků v opci. Později, za nového vedení Kraje, ovšem došlo v této části ke změnám a k jejímu rozšíření o další objekty, čímž se již neshodovala s původní projektovou dokumentací, takže se nenaplnila opční část původního vztahu. Projektovou dokumentaci pro předmětnou veřejnou zakázku pak již nezpracovávali, neboť se na ní s nemocnicí nedohodli – obžalovaná MUDr. K po nich chtěla, aby ji zpracovali zdarma, kdy vůči nim uplatňovali nějakou vadu projektu z předchozí realizované části, což oni odmítali. Skutečnost, že se na zpracování dokumentace s nemocnicí nedohodli, potvrzuje též e-mailová komunikace a související dokumenty vydané Oblastní nemocnicí Kladno, a. s. (č. l. 4410 – 4425). Fakt, že dokumentaci pro výběr zhotovitele bloku C2 s odkazem na její neexistenci nemohli pro toto řízení k výzvě Policie ČR poskytnout, dokladuje i příslušný protokol o vydání věci (č. l. 4289 – 4291).

363. Rovněž v tomto případě je skutek prokazován především rozhovory mezi obžalovanými, zachycenými prostorovými odposlechy z kanceláře obžalované MUDr. K v kladenské nemocnici i z místa bydliště obžalovaných K v a s nimi korespondujícími odposlechy telekomunikačního provozu a listinnými důkazy:

364. Na schůzce ve své kanceláři dne 15. 12. 2011 s obžalovanými Ing. J a Ing. A (prostorový odposlech od času 08:32) obžalovaná MUDr. K probírala více veřejných zakázek (blíže viz odůvodnění k bodu 6 výroku rozsudku), přičemž zmíněn byl i pavilon C2 – obžalovaný Ing. A se v hovoru obžalované přímo dotazoval, jestli ta „Cé dvojka“ bude nebo nebude, k čemuž obžalovaná sdělila, že se o tom teď ještě vůbec nebavila s D , v kontextu nepochybně míněno s obžalovaným MUDr. R , přičemž ještě nemá vyčíslení, kolik by to stálo. Obžalovaní dále hovořili o možnostech financování, nákladech i dalších aspektech této akce, kdy obžalovaný Ing. A přislíbil dodání podkladů včetně stručné kalkulace.

365. Prostorovým odposlechem ze dne 22. 12. 2011 (od času 8:00) byl v kanceláři obžalované MUDr. K zaznamenán rozhovor také s dalšími zástupci společnosti METROSTAV, a. s., který se týkal této zakázky. Obžalovaná v jeho rámci sdělila, že mluvila s hejtmanem, musí se domluvit s obžalovaným Ing. A kvůli soutěži a musí to probrat s právníkem, protože pro ně by bylo výhodné také JŘBÚ – míněno jednací řízení bez uveřejnění.

366. Předmětná zakázka byla zmíněna rovněž v rámci rozhovoru obžalovaných K v místě jejich bydliště v dne 16. 2. 2012 (prostorový odposlech od času 21:15), který proběhl po odchodu obžalovaného MUDr. R , když obžalovaná svému druhovi sdělovala, o čem se s obžalovaným MUDr. R bavili – zmínila, že u Cé dvojky je rozpor mezi materiálem do Rady a do valné hromady. V hovoru přitom řešili převážně jiné zakázky, také bilancovali své příjmy (obžalovaná MUDr. K mimo jiné uvedla, že její meta byla 50 milionů „a dneska má takových pětašedesát“) a bavili se o dělení úplatků mezi ně a obžalovaného MUDr. R na třetiny.

367. V rámci již zmíněného hovoru s Ing. V ze dne 23. 2. 2012, bývalým ředitelem divize 1 a obchodním ředitelem obžalované METROSTAV, a. s., se kterým na schůzce řešila řadu aktuálních zakázek (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 09:19, zmíněn již pod body 6 a 7), obžalovaná probírala i pavilon C2 – Ing. V obžalovanou požádal o informace s tím, že „kolegové z divize 1 řeší s B nějak příběh na Cé dvojce a říkají, že jejich představy o tom, jak to všechno uskutečnit, jsou nereálné…“, přičemž situaci porovnával se zakázkou v Mladé Boleslavi (viz bod 7), kde se dohoda mezi Konstruktivou Branko, a. s., a divizí 3 obžalované METROSTAV, a. s., daří. Obžalovaná k tomu mimo jiné sdělila, že ohledně této stavby bude muset proběhnout otevřené výběrové řízení, přičemž by bylo pěkné to udělat recipročně. V hovoru dále zmínila, že má následující den schůzku s obžalovaným Ing. D , následné věci bude řešit s Ing. A , s ním nebo s Ing. P a také uvedla, že je na realizaci s Ing. A v podstatě domluvená. V pozdější části rozhovoru k tomuto tématu také poznamenala, že pavilon C2 projde v březnu zastupitelstvem, zmínila časový výhled soutěže, podpisu smlouvy i termín zářijových voleb. Vzhledem ke komentáři na záznamu přitom obžalovaná musela Ing. V ukazovat nějaký dokument, ke kterému dodávala, „čili tady z toho to uděláme po podpisu smlouvy a tohle si necháme“ – z kontextu zjevně míněno po volbách. Z řečeného tak lze uzavřít, že Ing. V tímto způsobem zřejmě seznámila s výší požadovaného úplatku, který byl splatný zčásti po podpisu smlouvy a zčásti po volbách.

368. Svědek Ing. M V (č. l. 1722 – 1737, 24981 – 24986) k předmětné zakázce uvedl, že blok C2 v Oblastní nemocnici Kladno, a. s., se měl původně realizovat formou opce, k čemuž nakonec nedošlo a blok se měl soutěžit, byť podle jeho názoru bylo možné věc realizovat v JŘBU (jednacím řízení bez uveřejnění). Na konkrétní skutečnosti k předmětné zakázce si nevzpomněl. Připustil, že na jednání s obžalovanou MUDr. K mohl hovořit i o této zakázce, určitě s ní ale nehovořil o konkrétních uchazečích. Výše popsaný obsah jejich hovoru k tomuto tématu je však z provedeného prostorového odposlechu naprosto zřejmý.

369. O své schůzce s Ing. V se obžalovaná MUDr. K zmínila následující den Ing. D při dalším z jednání, které spolu vedli v její kanceláři (prostorový odposlech z kanceláře obžalované ze dne 24. 2. 2012 od času 10:07), přičemž Ing. D uvedl, že se s nimi zkusí domluvit, čímž nepochybně mínil zástupce divize 1 obžalované METROSTAV, a. s., což potvrzují i následující telefonické hovory:

370. Krátce po skončení schůzky, tedy dne 24. 2. 2012 v 11:44 hod., Ing. D skutečně volal obžalovanému Ing. A , jak bylo zaznamenáno odposlechem telekomunikačního provozu jím užívané účastnice účastnické stanice (Důvěra 04). Obžalovaný Ing. A v hovoru zmínil, že včera byl za ní V – v kontextu výše rozvedených prostorových odposlechů tak nepochybně hovořil o setkání Ing. V s obžalovanou MUDr. K . V rámci hovoru si pak obžalovaní domluvili schůzku s tím, že předběžně cítí, že se dohodnou.

371. Odposlechem telekomunikačního provozu účastnické stanice obžalované MUDr. K byl následně dne 7. 3. 2012 ve 12:00 hod. (Důvěra 02) zaznamenán příchozí hovor od obžalovaného Ing. A , ve kterém ji informoval o tom, že má v pátek ráno schůzku s obžalovaným Ing. D (zároveň poznamenal, že snad závěrečnou), takže by se s obžalovanou mohli příští týden sejít.

372. Obžalovaná MUDr. K , která tento hovor přijala ve své kanceláři v kladenské nemocnici, kde byl v tuto dobu přítomen také obžalovaný MUDr. K , takže bezprostřední reakce obou obžalovaných na tento telefonát byla zaznamenána prostorovým odposlechem (ze dne 7. 3. 2012 od času 11:39), následně vyjádřila značné rozhořčení nad tím, že obžalovaný Ing. A , jehož zahnula nadávkami, do telefonu zmiňuje schůzku s obžalovaným Ing. D a dává ji do kontextu s tím, že se pak u ní zastaví. Obžalovaný MUDr. K se ji však snažil uklidnit, že se nic neděje, protože i Konstruktiva Branko, a. s., je firma, která u nich staví.

373. Při dalším jednání s obžalovanými Ing. D a Ing. A ve své kanceláři dne 12. 3. 2012 (prostorový odposlech od času 09:15) obžalovaná MUDr. K sdělila obžalovanému Ing. A , že se sešla s obžalovaným Ing. P , který chtěl potvrdit všechny jejich dohody a jestli je to tak, jak slyšel. Obžalovaný Ing. A k zakázce uvedl, že je ještě nutné trošku „přibarvit výkazy v té stavařině“, na čemž se dělá a opřít to o zdravotnickou technologii ve výši nějakých 45 milionů a technické parametry z této technologie, přičemž ideální by bylo, aby nemohly být formou subdodávek s tím, že takto do toho půjdou „jen řízené firmy“. Obžalovaní dále řešili druh výběrového řízení s tím, že udělají kvalifikaci jako v Mladé Boleslavi, k čemuž obžalovaný Ing. A poznamenal, že „kvalifikace musí být nastavené tak, aby jim tam do toho nikdo nevlezl“, na což obžalovaná MUDr. K v reakci sdělila „to chápu, tak proto se to dělá“. Obžalovaní dále probírali, že potřebují dvě až tři nabídky, jsou v tom oni - míněno obžalované společnosti METROSTAV, a. s., a Konstruktiva Branko, a. s., a společnost Energie, technologové musí sehnat „bratrské firmy“, přičemž obžalovaná MUDr. K k tomuto tématu dále sdělila, že zítra bude mluvit s O (ze společnosti Energie – stavební a báňská, a. s.). Obžalovaní pak probírali vhodné dodavatele zdravotnické techniky pro uzavření smluv o sdružení, přičemž smyslem bylo, aby v rámci výběrového řízení figurovaly tři nabídky, a to od společností Metrostav, Konstruktiva a Energie, kdy každá by byla ve sdružení s jiným dodavatelem zdravotnické techniky. Obžalovaná MUDr. K dále sdělila výčet úkonů, které se budou muset udělat, aby to mohla do konce března podepsat s tím, že potřebuje zadávací dokumentaci, k čemu dodala „takže ji musíte s L (v kontextu nepochybně s obžalovanou N ) stvořit“. Obžalovaný Ing. A potvrdil, že zadávací dokumentaci dělají. Obžalovaná rovněž uvedla, že má večer schůzku s hejtmanem, vše s ním ještě probere a bude se muset zastavit za administrátorem, přičemž v této souvislosti bylo opět zmíněno křestní jméno obžalované N . Obžalovaný Ing. A pak sdělil, že by se s ní (z kontextu nepochybně obžalovanou N ) do konce týdne spojil.

374. K danému tématu byl slyšen jako svědek Ing. Z O , CSc., tehdejší generální ředitel společnosti Energie – stavební a báňská, a. s., který ve své výpovědi (č. l. 1421 – 1430, 24929 - 24931), uvedl, že se s obžalovanou MUDr. K setkávali pracovně, zejména ohledně stavby Centra akutní medicíny, zároveň byla ošetřující lékařkou jeho dcery, takže se vídali i z těchto důvodů. K předmětnému zadávacímu řízení uvedl, že asi podávali nabídku společně s obžalovanou METROSTAV, a. s., na žádné podrobnosti si však nevzpomněl.

375. Výše rozvedená komunikace nicméně jasně prokazuje dohodu mezi obžalovanou MUDr. K a obžalovaným Ing. A na ovlivnění předmětného zadávacího řízení, kdy jmenovaný dostal možnost podílet se na přípravě zadávacích podmínek a kvalifikační dokumentace s cílem, aby předmětnou zakázku získala obžalovaná společnost METROSTAV, a. s., přičemž za účelem vyhotovení zadávací dokumentace jej obžalovaná MUDr. K odkázala na administrátora. Ze shora zmíněné komunikace mezi obžalovanými MUDr. K , Ing. A , Ing. D i Ing. V je také zjevné, že již v tento moment zde existovala dohoda s obžalovaným Ing. D , že společnost Konstruktiva Branko, a. s., ve skutečnosti „recipročně“ soutěžit nebude, čímž obžalované METROSTAV, a. s., oplácela službu, kterou jí tato prokázala v zadávacím řízení na zakázku v Mladé Boleslavi (blíže viz odůvodnění k bodů 7a) a 7b) rozsudku).

376. Obžalovaný Ing. A se předmětný hovor snažil vysvětlit tím způsobem, že šlo jen o teoretické názory. Obžalované MUDr. K se snažil pouze odborně radit, přičemž poukázal na příliš otevřené parametry, zvolila v rámci soutěže na operační sály, jež se nakonec musela zrušit. Zákaz subdodávek zdravotnické technologie je dle jeho názoru pro zadavatele výhodný a byl použit i u zakázky na Centrum akutní medicíny z roku 2008. Rovněž se pokusil vysvětlit některé termíny, které v hovoru, jak sám uvedl „nešťastně zazněly“ – „přibarvením výkazů ve stavařině“ měl na mysli, že se v rámci zpracované kalkulace snažili být na straně bezpečnosti. Termínem „řízené firmy“ pak myslel firmy, které budou mít dostatečnou odbornost. V kontextu zaznamenaného hovoru jsou však taková vysvětlení zcela neudržitelná. Z hovoru je nepochybné, že se o žádnou teoretickou rovinu nejednalo. Obžalovaní zde naprosto jednoznačně hovořili o přípravě zadávací dokumentace dle návrhů Ing. A způsobem, aby kvalifikací prošli jen dohodnutí uchazeči, kdy se to mělo „opřít o zdravotnickou technologii ve výši nějakých 45 milionů“ a smlouvami o sdružení při zákazu subdodávek úzký okruh jejích poskytovatelů (schopných projít nastavenými kritérii) navázat na domluvené stavební společnosti.

377. Dne 14. 3. 2012 byl zaznamenán rozhovor mezi obžalovanými K (prostorový odposlech z kanceláře obžalované od času 7:39), ve kterém obžalovaný MUDr. K vysvětluje, jak se dá upravovat zadávací dokumentace, aby si toho nikdo na valné hromadě nevšiml.

378. Téhož dne pak obžalované K v místě jejich bydliště navštívil obžalovaný MUDr. R (prostorový odposlech od času 19:17), přičemž obžalovaná jej hned v úvodu ještě v přítomnosti obžalovaného MUDr. K informovala o tom, že se ohledně pavilonu C2 „teprve teď v pondělí dohodly Metrostav s Konstruktivou, jak se to udělá“, zítra ráno jí to potvrdí a ona půjde k L , která na zadávačku potřebuje týden – její schůzka s Ing. D a Ing. A přitom proběhla v pondělí 12. 3. 2012. Všichni obžalovaní pak tuto zakázku dále diskutovali, přičemž řešili jak postupovat, aby byla vyhlášena ještě před účinností nové právní úpravy. MUDr. R a MUDr. K toto téma dále probírali i v horním patře domu, kdy řešili záležitosti ohledně schválení vyhlášení soutěže a druh zadávacího řízení, přičemž předmět hovoru opět koresponduje se záznam v červené sešitě s nálepkou D+J obžalované MUDr. K (viz fotografie listu na č. l. 6225), kam si (jak již bylo rozvedeno výše) zapisovala otázky, které chtěla s obžalovaným MUDr. R řešit.

379. Tyto hovory jasně prokazují povědomí obžalovaných MUDr. R a MUDr. K o tom, že zadávací řízení bude ovlivněno ve prospěch obžalované METROSTAV, a. s., i jejich zapojení do této trestné činnosti, v níž byli obžalované MUDr. K nápomocni. Obžalovaná MUDr. K s nimi sdílela informace o probíhajících jednáních a dohodách s dalšími obžalovanými. Oba jí přitom poskytovali rady, jak ve věci postupovat např. při úpravách zadávací dokumentace a při zajištění schválení tohoto zadávacího řízení.

380. Povědomost obžalovaného MUDr. R o ovlivnění tohoto zadávacího řízení ve prospěch obžalované METROSTAV, a. s., přitom jasně prokazuje též další část rozhovoru s obžalovanou MUDr. K z téhož dne (tedy 14. 3. 2012 od času 20:23), když v rámci rozhodování, která ze společností získá zakázku v Mladé Boleslavi (viz odůvodnění k bodům 7a) a b) tohoto rozsudku), obžalovaní proti vítězství obžalované METROSTAV, a. s., vážili i argument, že vyhraje „Cé dvojku“.

381. Dle plánu se v kanceláři obžalované MUDr. K následující den uskutečnila další schůzka s obžalovanými Ing. D a Ing. A (prostorový odposlech ze dne 15. 6. 2020 od času 09:03), které se účastnil i zástupce obžalovaného Ing. J ze společnosti PURO-KLIMA, a. s., jenž přítomným ještě před příchodem obžalované MUDr. K vysvětloval, jak postupovat při nastavení kvalifikačních kritérií. Obžalovaná MUDr. K pak na jednání sdělila, že to udělají kvalifikacemi a domluví to s L s tím, že je třeba vše stihnout do konce března (tedy před účinností nové právní úpravy). Bylo dohodnuto, že obžalovaný Ing. A půjde v 16:00 za obžalovanou N , aby jí předal podklady, přičemž ještě v průběhu schůzky s ní obžalovaná MUDr. K tuto záležitost operativně dohodla po telefonu (též zaznamenáno v rámci telefonického odposlechu 15. 3. 2012 v 9:10 hod, Důvěra 02). V telefonickém hovoru jí potvrdila vlastní schůzku v 15:00 s tím, že v 16:00 za ní přijde jeden konzultant (tedy obžalovaný Ing. A ). Obžalovaného Ing. A se dále také otázala, zda má následné kroky domluvit s ním, nebo s obžalovaným Ing. P , k čemuž obžalovaný Ing. A sdělil, že obžalovaný Ing. P bude zítra na stavbách v Kladně, tak se mohou domluvit. Obžalovaný Ing. A poté popsal scénář průběhu zadávacího řízení, kdy budou „tři dvojice, sdružení v podstatě (míněno sdružení mezi zhotoviteli stavební části a dodavateli zdravotnické technologie) – jedno Branko, my, Energie, no a to je všechno“. Obžalovaný rovněž vyjádřil obavy z případných změn po volbách a chtěl po obžalované MUDr. K záruku, pokud se „má dát nějaký objem dopředu.“ 382. Tento hovor pak naprosto jasně prokazuje fakt, že obžalovanému Ing. A bylo umožněno podílet se na podobě kvalifikační dokumentace a zadávacích podmínek, přičemž obžalovaná MUDr. K mu za tímto účelem osobně sjednala schůzku s obžalovanou N , která s takovým postupem (jak bude ještě rozebráno níže) souhlasila. I zde zaznamenaná komunikace jen potvrzuje existující dohodu na vítězství obžalované METROSTAV, a. s., s Konstuktivou Branko, a. s., a současně (i v kontextu těch dalších) též zcela vyvrací obhajobu obžalovaného Ing. A v tom směru, že si obžalovaná MUDr. K přála, aby do sdružení přibrali zmíněnou společnost, takže o tom s obžalovaným Ing. D jednal. Z rozhovoru je však naprosto zřejmé, že se zde nemělo jednat o sdružení více stavebních společností, ale právě o sdružení, která by tvořila vždy jedna stavební firma a jeden dodavatel zdravotnické technologie, přičemž tyto dvojice pak mezi sebou měly v rámci domluveného zadávacího řízení „soutěžit“.

383. Fakt, že se v případě zaznamenané komunikace nejednalo pouze o prázdné řeči, dále spolehlivě prokazuje skutečnost, že náměty, které v rámci těchto hovorů obžalovaný Ing. A s obžalovanou MUDr. K probírali, dostaly svého plného uplatnění v obsahu výzvy k podání žádostí a k prokázání splnění kvalifikace, kam administrátor, obžalovaná ML Compet, a. s., mezi technické kvalifikační předpoklady zahrnul též požadavek na doložení nejméně pěti dodávek, jejichž předmětem byly zdravotnické přístroje ve finančním objemu min. 45 mil. Kč bez DPH za každou dodávku, přičemž výzva rovněž obsahovala podmínku, že zadavatel vylučuje, aby poskytované plnění týkající se dodávky zdravotnické technologie bylo plněno subdodavatelem (obžalovaný Ing. A přitom již v hovoru ze dne 12. 3. 2012 zmínil, že kvalifikace je třeba opřít o zdravotnickou technologii ve výši 45 milionů při zákazu subdodávek). Požadavek na zveřejnění pak byl odeslán ještě před účinností novely zákona o veřejných zakázkách dne 29. 3. 2012, o což obžalovaní MUDr. K a MUDr. R ve shora zmíněné komunikaci usilovali.

384. V rámci prohlídky prostor užívaných obžalovanou společností ML Compet, a. s., na adrese Revoluční 655/1, Praha 1 (protokol o prohlídce jiných prostor na č. l. 6384 – 6395), byly zajištěny též dokumenty se vztahem k této zakázce (č. l. 17595 – 17624), mezi kterými byla i pracovní verze výzvy k podání žádostí o účast s ručně psanými poznámkami, kde je text umožňující doložení kvalifikačních předpokladů jedním subdodavatelem přeškrtnut a u něho zapsána poznámka „omezit subku na dodávky, že dodávka zdravotnických přístrojů vyloučena možnost plnit subdodavatelsky“ (č. l. 17595 – 17610). Další ručně psané poznámky se pak vztahují např. k požadavkům na praxi projektového manažera a biomedicínského inženýra. Poznámka „omezit subdodavatele“ je dále uvedena také na dokumentu ohledně požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů (č. l. 17615 – 17616). Uvedené poznámky tedy zjevně odpovídají dohodám mezi obžalovanými.

385. Svědkyně Mgr. E K , zaměstnankyně obžalované ML Compet, a. s., k tomuto bodu vypověděla (č. l. 1431 – 1447, 24864 – 24867), že podklady k této zakázce obdržela od obžalované N , a to konkrétně předpokládanou hodnotu zakázky a technický popis předmětu plnění. Podle těchto dokumentů sama vypracovala text výzvy k podání žádostí o účast. Finální znění pak vždy podléhalo schválení zadavatelem, přičemž o výsledku se dozvěděla od obžalované N . Se zadavatelem jednala o konečné podobě výzvy obžalovaná N , takže jí není známo, kdo u této zakázky určil konkrétní kvalifikační předpoklady. K pracovní verzi výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace s rukou psanými poznámkami (č. l. 17595 – 17610), pak sdělila, že o původu těchto poznámek může pouze spekulovat, přičemž respektovala podklad, který dostala od obžalované N .

386. K námitce obhajoby, která protestovala proti čtení detailnější výpovědi této svědkyně z přípravného řízení vztahující se především k tomuto bodu výroku rozsudku (poté, co sdělila, že si již věci nevybavuje), je třeba uvést, že soud v takovém případě postupoval zcela v souladu s ustanovením § 211 odst. 3 písm. a) tr. řádu, přičemž svědkyně v přípravném řízení vypovídala až po zahájení trestního stíhání obžalovaných a za situace, kdy jejich obhájci měli možnost se tohoto výslechu účastnit, jak ostatně učinili, a to včetně obhájkyně obžalované METROSTAV, a. s. (blíže viz příslušný protokol).

387. Z této výpovědi v kontextu komunikace zaznamenané odposlechy telekomunikačního provozu a prostorovými odposlechy i z údajů, které byly k řídící roli obžalované N v rámci obžalované ML Compet, a. s., již sděleny v odůvodnění k bodům 7a) a 7b) tohoto rozsudku, pak soud považuje za nepochybné, že takové údaje byly do výzvy k podání žádostí a k prokázání kvalifikace zahrnuty právě na pokyn obžalované N , která vycházela z návrhů obžalovaného Ing. A , jemuž umožnila podílet se na jejím zpracování.

388. K podmínce zadavatele stran vyloučení možnosti, aby poskytované plnění týkající se dodávky zdravotnické technologie bylo plněno subdodavatelem a námitkám, které v tomto směru podali, se ve své výpovědi vyjádřil svědek Ing. D Č , v rozhodné době generální ředitel a místopředseda představenstva společnosti BAK, a. s., stavební společnost (č. l. 1943 – 1950, 24872 – 24874). K předmětné zakázce uvedl, že kvalifikaci nepodali právě z důvodu požadavků na technickou způsobilost dodavatele. Dopisem ze dne 2. 5. 2012 zadavateli zaslali námitku (č. l. 17418 – 17419), že požadavek, aby technická způsobilost nebyla plněna subdodavatelem, je omezující. Vyloučení subdodávek bylo v té době docela časté, ÚOHS pak ale opakovaně rozhodl, že to není vhodná podmínka. Námitkou se snažili zadavatele přimět, aby řízení více otevřel. Požadavek na předložení seznamu pěti dodávek zdravotnických přístrojů v minimální výši 45 mil. Kč bez DPH přitom dle jejich zkušeností z trhu byli schopni s jistotou splnit pouze tři největší dodavatelé zdravotnické technologie v ČR, konkrétně společnosti PURO-KLIMA, a. s., Hospimed, spol. s r. o. a B. Braun Medical, s. r. o.

389. Sdělené údaje podporuje též zpráva Ministerstva financí, Odbor Národní fond, Platební a certifikační orgán, ze dne 12. 3. 2014, jehož součástí je též písemnost Evropské komise ze dne 11. 2. 2014, podle níž je zákaz subdodávek u zdravotnického vybavení požadavkem diskriminačním a restriktivním, který zvýhodňuje velkoobchodníky se zdravotnickým zařízením.

390. Skutečnost, že o ovlivnění zadávacího řízení ve prospěch obžalované METROSTAV, a. s., věděl obžalovaný Ing. P , který na jednání s obžalovanou MUDr. K nejpozději dne 16. 3. 2012 z tohoto důvodu slíbil poskytnout úplatek ve výši 22 300 000 Kč, jednoznačně prokazují následující důkazy:

391. Dne 16. 3. 2012 se v kanceláři obžalované MUDr. K uskutečnila schůzka s obžalovaným Ing. P (prostorový odposlech od času 10:30), na které krom zakázky pod bodem 6 výroku rozsudku řešili i pavilon C2. Obžalovaná jej v úvodu informovala o setkáních s obžalovaným Ing. A s tím, že „včera domluvili i Cé dvojku“. Následně si stěžovala na jeho neopatrný telefonát, ve kterém jí říkal o setkání s Ing. D , což obžalovaný Ing. P okomentoval „já jim to říkám co měsíc… ať nevyprávěj do telefonu“. Obžalovaná k této zakázce dále sdělila, že ještě domluví ty kvalifikace, aby to bylo do konce března na centrální adrese s tím, že to tedy bude kvalifikačně, dvoukolově, a dále pokračovala slovy „domluvili jsme si deset, šest a čtyři“. Poté obžalovanému dle zvuku papírových stránek a následných komentářů ukazovala, co tím bylo míněno, kdy uvedla „ještě tady to mám – deset, to je tohle, šest, to je tohle, kdy se potkáme my spolu“. Obžalovaný Ing. P na uvedené reagoval slovy „a je to, a vyřizujeme to my“. V následující části hovoru pak obžalovaná sdělila časový výhled s tím, že je to na řešení někdy v půli června a pokračovala „v půli června bude jenom tohle“, na což obžalovaný odvětil „jasně, jasně“ a obžalovaná navázala slovy „a do listopadu tohle, anebo to máte jako zálohu“, po kterých z jeho strany následovala další souhlasná reakce.

392. V bloku s deskami s motivem ovoce, do kterého si obžalovaná činila zápisy se vztahem k veřejným zakázkám, se pak mezi záznamy nachází také text: „Kl – C2 – 227 (270)“, po kterém následuje: „10. 1. 22.270,“ „6. 2. 13.400“ a 4. 3. 8.900“ (fotografie listu na č. l. 6223). Z kontextu řečeného je nepochybné, že se v případě zkratek „Kl – C2 – 227 (270)“ jedná o veřejnou zakázku na dostavbu bloku Kladno C2, číslice 270 přitom představuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v milionech Kč včetně DPH a číslice 227 odpovídá její hodnotě v milionech Kč bez této daňové položky. Částka „22.270“ zde evidentně představuje 10% z předpokládané hodnoty zakázky vyjádřené v tisících Kč, což lze dovodit i z oné číslice 10. Částka 13.400 přitom odpovídá 6% z předpokládané hodnoty zakázky v tisících Kč a je uvedena vedle číslice 6. Částka 8.900 zase odpovídá oněm 4% z předpokládané hodnoty zakázky v tisících Kč, přičemž s ní koresponduje také zmíněná číslice 4. Obě posledně uvedené částky ve svém součtu činí 22.300, což odpovídá částce 22.270 po zaokrouhlení a zjevně tak představují celkovou výši úplatku v tisících Kč, který byl za ovlivnění tohoto zadávacího řízení přislíben. Slova obžalované, která použila v rozhovoru s obžalovaným Ing. P , tento záznam v jejím pracovním bloku jasně vysvětlují a je nepochybné, že se jedná o grafické vyjádření celkové výše úplatku a jeho poskytnutí ve dvou splátkách – 13 400 000 Kč v polovině června 2012 a 8 900 000 Kč do listopadu 2012 (tedy po volbách), kdy právě uvedené obžalovaný Ing. P přislíbil. Číslice 1., 2. a 3. pak zjevně vyjadřují jednotlivé kroky – tedy přislíbení celé výše úplatku (1.), poskytnutí jeho první části (2.) a doplacení zbytku (3.).

393. Jak již bylo rozvedeno v odůvodnění k bodu 6 výroku rozsudku, o jednání s obžalovaným Ing. P obžalovaná K krátce poté ve své kanceláři informovala obžalovaného MUDr. K (prostorový odposlech od času 11:56) s tím, že se s ním na všem domluvila, přičemž slova na všem z její strany zazněla opakovaně. I z tohoto zvoleného slovního obratu – v kontextu již výše rozvedených důkazů – vyplývá, že tím zjevně byly míněny obě veřejné zakázky.

394. Prostorový odposlech ze dne 26. 4. 2012 (od času 11:04) pak zaznamenal další návštěvu obžalovaného Ing. P v kanceláři obžalované MUDr. K , při které ji hned v úvodu vybídl, aby se šli podívat na DPSku, jenom na procházku, přičemž zároveň uvedl, že přišel bez telefonu. Kancelář opustili zadním vchodem a jejich rozhovor tak nebyl v této části zaznamenán. Po návratu (prostorový odposlech od času 11:29) obžalovaná mimo jiné sdělila, že „na Cé dvojku je otevírání 9. 5.“, kdy poté následovala debata šeptem, zřejmě nad nějakým dokumentem, během setkání si obžalovaní také domluvili další schůzku, a to na středu 16. 5. 2012 v 8:00 hod. Tento způsob komunikace jednoznačně svědčí o tom, že tématem hovoru byla činnost nelegální a obžalovaní se obávali, že by mohli být odposloucháváni (obžalovaný přišel bez telefonu, na hlavní část jejich rozhovoru kancelář opustili, poté vedli hovor šeptem).

395. Prostorový odposlech z její kanceláře poté (od času 12:42) zaznamenal příchod obžalovaného MUDr. K , jemuž se s obsahem předchozí schůzky svěřila. K tématu mimo jiné uvedla, že obžalovaný Ing. P byl varován, že byl na policii dotaz na jména ve spojení P , A , V . Obžalovaný tak dostal strach a klidně „to pustěj, tu Cé dvojku“ s tím, že „jim to nestojí za to, dvě stě sedmdesát mega“. Obžalovaný Ing. P se pokusí zjistit víc, ale jejich dosavadní dohody platí. Obžalovaný MUDr. K s této souvislosti obžalovanou uklidňoval s tím, že Metrostav má více problémů a není tam nic konkrétního. Z uvedeného je zřejmé, že se obžalovaný Ing. P obával případných policejních odposlechů a odhalení předmětné trestné činnosti, dosavadní dohody s obžalovanou nicméně nezrušil, což potvrzují i níže uvedené důkazy, kdy práce na ovlivnění zakázky ve prospěch obžalované METROSTAV, a. s., dále pokračovaly. Zaznamenaný hovor je také dalším důkazem o zapojení MUDr. K do této trestné činnosti, který se svou družkou sdílel veškeré informace a v páchání trestné činnosti ji svým postojem podporoval (stejně jako v hovoru ze dne 7. 3. 2012, který se týkal jejich reakcí na neopatrný telefonát Ing. A ).

396. Postup jednotlivých obžalovaných při ovlivnění předmětného zadávacího řízení a jejich spolupráce s dalšími subjekty nepochybně vyplývá i z následujících důkazů:

397. Dne 18. 4. 2012 se obžalovaná MUDr. K ve své kanceláři setkala s obžalovaným Ing. D , přičemž v hovoru (prostorový odposlech od času 12:55) řešili také předmětnou stavbu. Obžalovaný Ing. D v této souvislosti uvedl, že si myslí, že obžalovaný Ing. A ty reference „jakoby ne snad podceňuje…“, ale podle jeho názoru si na ně „věří víc, než je zdrávo“. Obžalovaná se ho v reakci otázala, zda viděl tu zadávačku, k čemuž jí obžalovaný sdělil, že ano a myslí si, že „to je sehnatelné“.

398. V pracovním diáři obžalovaného Ing. D se u data 24. 4. 2012 vyskytuje záznam volat A , Kladno a u data 25. 4. 2012 pak zápis B-Braun MUDr. H (fotografie listů diáře na č. l. 6775 a 6776). Dne 26. 4. 2012 ve 12:05 hod. byl přitom odposlechem telekomunikačního provozu (Důvěra 04) zachycen jeho hovor s MUDr. H ze společnosti B. Braun Medical, s. r. o., s nímž si na pondělí v 9:00 hod. domluvil schůzku, kterou následně po telefonu (SMS zprávy a hovor ze dne 27. 4. 2012 v 7:20 a 8:21) posunuli na 27. 4. 2012 v 9:30 hod., přičemž místem konání bylo sídlo posledně zmíněné společnosti. Ještě téhož dne v 11:16 hod. pak byl zaznamenán telefonický hovor obžalovaného Ing. D obžalovanému Ing. A , ve které ho o výsledku setkání s MUDr. H informoval – v hovoru sděloval, že dopoledne byl u toho muže, na kterého mu dal obžalovaný Ing. A kontakt, přičemž se vyskytl problém, „neumí to, neumí, něco to chce, prostě to neumí“. Obžalovaný Ing. A v reakci uvedl, že, mu nikdo nic nehlásil s tím, že „ty technologové, to je zvěrstvo.“ Obžalovaný Ing. D se s ním chtěl osobně sejít a vzniklou situaci řešit, takže se dohodli, že za ním ještě téhož dne ve 14:00 hod. přijede. V telefonátu ze dne 30. 4. 2012 v 10:19 hod. pak obžalovaného Ing. A informoval, že měl v té věci nějaké jednání, přičemž bude dotaz na věci s tím spojené. Ještě téhož dne v 13:44 hod. obžalovanému D volal MUDr. J Ř ze společnosti Hospimed, spol. s r. o., ve kterém – byť byl veden se zjevnou snahou o zakrytí jeho skutečného významu – uvedl, že se ještě nesetkali s tím druhým partnerem, přičemž ohledně zdravotnické techniky to jimi nebude kopírováno a dále pokračoval „není to na nás, ale na nich, aby si oni řekli, jak to bude a podle toho my to budeme kopírovat“.

399. Dne 2. 5. 2012 přitom administrátor obdržel dotaz ze strany společnosti PURO-KLIMA, a. s., podepsaný Ing. O a Ing. J , předsedou a místopředsedou představenstva této společnosti, zda by zadavatel vzhledem k rozšíření spektra zájemců nemohl umožnit splnění kvalifikačního předpokladu, spočívajícího v požadavku na doložení minimálně pěti dodávek zdravotnických přístrojů ve finančním objemu minimálně 45 mil. Kč bez DPH za každou dodávku, doložením minimálně pěti dodávek, jejichž předmětem byly zdravotnické přístroje ve finančním objemu minimálně 40 mil. Kč bez DPH za každou z nich. Administrátor pak navrhovanému obratem vyhověl, již dne 4. 5. 2012 dodatečné informace s tímto obsahem rozeslal a současně s tím prodloužil termín pro podání žádostí o účast a termín otevírání obálek se žádostmi o účast do 11. 6. 2012.

400. Svědek Ing. M Š ze společnosti PURO-KLIMA, a. s., který je na dokumentu uveden jako osoba věc vyřizující, k dopisu vypověděl (č. l. 1924 – 1932, 24934 – 24937), že jeho úlohou byla pouze administrace tohoto dokumentu. Skutečnost, že je v dokumentu takto označen (vyřizuje), by v případě odpovědi znamenala, že by věc předal těm, kdo jsou na něm podepsáni (v tomto případě Ing. O a Ing. J ) a na vědomí by to dal manažerovi zakázky. Kdo byl v tomto případě oním manažerem, si však již nevzpomněl.

401. Toto téma bylo diskutováno i při schůzce mezi obžalovanými MUDr. K a Ing. D , která se uskutečnila v její kanceláři dne 9. 5. 2012 (prostorový odposlech od času 08:28) – obžalovaný Ing. D v této souvislosti obžalovanou informoval o tom, že termín pro otevírání obálek musel být o měsíc prodloužen, protože „B. Braun neuměl ty reference pětkrát čtyřicet pět… tak se to muselo napsat na pětkrát čtyřicet“ s tím, že se musel udělat dotaz, který šel v pondělí všem účastníkům. Stačí tedy pětkrát čtyřicet a už to umí sestavit.

402. Z výše rozvedených důkazů je tedy nepochybné, že důvodem zmírnění kvalifikačního kritéria ohledně minimálního finančního objemu dodávek zdravotnických přístrojů (z původně stanovených 45 mil. Kč bez DPH za každou dodávku na 40 mil. Kč bez DPH za každou dodávku) a prodloužení termínu pro podání žádostí o účast, byl prostý fakt, že jeden z domluvených uchazečů, z řad dodavatelů zdravotnické techniky, který se měl řízení zúčastnit ve sdružení nejspíše se společností Konstruktiva Branko, a. s., společnost B. Braun Medical, a. s., nebyl schopen původní kvalifikační předpoklad splnit – tuto skutečnost potvrzuje i zpráva zmíněné společnosti (č. l. 4158 – 4160) o tom, že potřebný počet dodávek ve finančním objemu 45 mil. Kč bez DPH v rozhodné době nebyla schopná vykázat, upravené kritérium již ovšem splňovala. Obžalovaný Ing. A tuto informaci obdržel od Ing. D , který o vzniklém problému jednal se zástupcem zmíněné společnosti, na něhož mu obžalovaný Ing. A dal předtím kontakt. Ze zaznamenané komunikace je také zjevné, že se situaci rozhodli řešit cestou dodatečného dotazu, který vznesla společnost PURO-KLIMA, a. s., tedy další ze spolupracujících dodavatelů, a jemuž obžalovaná N za administrátora promptně vyhověla. Vzhledem ke komunikaci Ing. D se zástupcem společnosti Hospimed, spol. s r. o., i výše zmíněným prostorovým odposlechům z kanceláře obžalované MUDr. K , je pravděpodobné, že třetím ze spolupracujících dodavatelů zdravotnické technologie měla být právě tato společnost.

403. Takové závěry ostatně potvrzuje též prostorový odposlech z kanceláře obžalované MUDr. K dne 14. 5. 2012 (od času 14:01), kde ji obžalovaný Ing. D informoval o aktuálním vývoji i u této zakázky s tím, že lhůta je prodloužená do 11. 6., protože, jak už říkal minule, jeden z partnerů neuměl 4 x 45, k čemuž obžalovaná poznamenala „B. Brauni“. Obžalovaný Ing. D to potvrdil a pokračoval, že byl u MUDr. H , který mu řekl, že to neumí, takže musel být dotaz. Obžalovaná ho poté informovala o námitce ze strany společnosti BAK s tím, že již dnes posílala e-mailem odpověď, že se námitce nevyhovuje.

404. Námitky ze strany této společnosti pak obžalovaná MUDr. K řešila i na schůzkách s obžalovaným MUDr. R v místě svého bydliště v :

405. Dne 3. 5. 2012 (prostorový odposlech od času 19:01) s ním téma zakázky opět probírala s tím, že kvalifikace jsou na centrální adrese a zájemci začínají zlobit, kdy BAK napsal, že je to diskriminační, a že podle nového zákona o veřejných zakázkách stačí čestné prohlášení. Obžalovaný MUDr. R k tomu uvedl, že to ale je podle starého zákona, což obžalovaná potvrdila, takže tím vlastně problém odpadl.

406. Při setkání s obžalovaným MUDr. R v místě svého bydliště dne 14. 5. 2012 (prostorový odposlech z domu v od času 19:24), jej obžalovaná MUDr. K opět informovala o aktuálním vývoji i u této zakázky – zmínila, že lhůta k podání žádostí o účast byla prodloužena do 11. 6., stěžoval si tam BAK, ale už to vyřešili, protože BAK zase zná Ing. S .

407. Uvedené rovněž zcela koresponduje s komunikací, která byla zajištěna v rámci odposlechu telekomunikačního provozu e-mailové adresy @seznam.cz, již obžalovaná tehdy užívala. V jeho rámci byly zaznamenány i zprávy se vztahem k předmětné zakázce a mezi nimi též zpráva od obžalované N obsahující námitky společnosti BAK stavební společnost, a. s., ze dne 2. 5. 2012, kterou posledně jmenovaná v kopii zaslala i obžalovanému MUDr. K , a dále zpráva obžalované N ze dne 11. 5. 2012, jejímž obsahem je rozhodnutí o námitkách a také návrh termínu schůzky „nad úklidem“. V místě bydliště obžalované K v pak byla při domovní prohlídce zajištěna též listina se seznamem přihlášených uchazečů o tuto zakázku.

408. S ohledem na zadržení obžalovaných MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R a L N ani v tomto případě k předání úplatku nedošlo, přičemž zadávací řízení bylo následně zrušeno. Způsob rozdělení slíbeného úplatu tak v daném případě nebyl zjištěn, přičemž nejsou ani důkazy, zda byl vůbec stanoven. Ze shora rozvedených důkazů je však naprosto nepochybné, že se obžalovaní MUDr. K , MUDr. K , Ing. P , Ing. A a L N a – s ohledem na přičitatelnost jednání posledně tří zmíněných obžalovaných – také obžalované právnické osoby METROSTAV, a. s., a ML Compet, a. s., dopustili skutku, jak je popsán ve výroku tohoto rozsudku.

409. Postavení obžalovaných Ing. P , Ing. A a L N ve vztahu k výše zmíněným obžalovaným právnickým osobám, které je důvodem přičitatelnosti jejich jednání, je přitom řešeno v rámci odůvodnění k předchozím bodům rozsudku (viz odůvodnění k bodu 6 v případě obžalované METROSTAV, a. s., a k bodu 7b v případě obžalované ML Compet, a. s.).

410. S ohledem na výše řečené tak soud považuje za naprosto nepochybné, že se všichni obžalovaní dopustili skutků, jak jsou popsány pod body 1) až 8) výroku rozsudku, přičemž provedené dokazování nepovažoval za nutné v žádném směru doplňovat. Vzhledem k tomu, že je v rámci tohoto trestního řízení i nadále vycházeno z důkazů, které byly opatřeny záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu a záznamy pořízenými v rámci sledování osob a věcí, nepovažoval soud za nutné v tomto řízení vyslechnout MVDR. L G k osobám domnělých pachatelů, bližším okolnostem trestné činnosti a rozsahu a výsledkům jeho vlastního pátrání, byť i provedení jeho výslechu bylo původně zdejším soudem v rámci vrácení věci k došetření uloženo, přičemž potřebným neshledal ani výslech JUDr. Igora Stříže, státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, k okolnostem, za nichž dne 14. 10. 2011 od výše jmenovaného trestní oznámení přijal, jak bylo obhajobou navrhováno.

411. Provedené dokazování pak soud nepovažoval za nutné k návrhu obhajoby doplňovat o listinné důkazy, v nichž jsou vyjádřeny procesní úkony, které byly v rámci tohoto řízení, případně v řízení v tzv. původní věci provedeny. Uvedené dokumenty totiž samy o sobě nejsou nositeli žádného důkazu. Soud se z nimi samozřejmě seznámil a zákonnost předmětných materiálů posoudil, což jej vedlo právě k rozhodnutí v rámci tohoto trestního řízení provést na jejich základě opatřené důkazy. V tomto směru tak nevyhověl návrhu obhajoby na provedení důkazu příkazy Okresního soudu v Ústí nad Labem týkajících se domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a souvisejících materiálů, konkrétně domu č.p. (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č.j. OKFK-268-41/TČ-2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 9. 5. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011-73, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č.j. 40 Nt 1433/2012-55), kancelářských prostor užívaných obžalovaným MUDr. K v Oblastní nemocnici Kladno (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č. j. OKFK-268-33/TČ-2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor ze dne 9. 5. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011-66, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č.j. 40 Nt 1433/2012-19), kancelářských prostor užívaných obžalovanou K v Oblastní nemocnici Kladno (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č. j. OKFK-268-33/TČ-2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor ze dne 9. 5. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011-66, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č.j. 40 Nt 1433/2012-22), domu č.p. (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č.j. OKFK-268- 33/TČ-2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor ze dne 9. 5. 2012, č.j. 2 KZN 677/2011-66, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č.j. 40 Nt 1433/2012-4), budovy č.p. (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č.j. OKFK-268-37/TČ2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor ze dne 9. 5. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011-66, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č. j. 40 Nt 1433/2012-28), budovy na adrese Revoluční 655/1, Praha 1 (žádost policejního orgánu o podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce ze dne 7. 5. 2012, č. j. OKFK-268-42/TČ2011-200231, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem na vydání příkazu k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor ze dne 9. 5. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011-66, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 5. 2012, č.j. 40 Nt 1433/2012-31).

412. Ze stejného důvodu rovněž nevyhověl důkaznímu návrhu na provedení povolení Okresního soudu v Ústí nad Labem týkajících se sledování osob a věcí dle § 158d tr. řádu a s nimi souvisejících materiálů, konkrétně kanceláře obžalované MUDr. K v Oblastní nemocnici Kladno, 1. patro budovy G (žádost policejního orgánu ze dne 21. 11. 2011, č. j. V24-18/2011-OKFK/8, o podání návrhu k vydání povolení o sledování osob a věcí, konkrétně „vnitřnímu i vnějšímu sledování kanceláře ředitelky Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice Středočeského kraje, MUDr. K P , žádost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem o vydání povolení ke sledování věcí ze dne 22. 11. 2011, č. j. 2 KZN 677/2011, povolení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2011, č. j. 40 Nt 490/2011-9), domu č.p. (žádost policejního orgánu ze dne 28. 12. 2011 o povolení sledování osob a věcí ve smyslu ust. § 158d odst. 3 tr. řádu, žádost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem KSZ Ústí nad Labem ze dne 29. 12. 2011, o vydání povolení ke sledování věcí podle § 158d odst. 3 tr. řádu, povolení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 12. 2011, č. j. 40 Nt 518/2011-5), osoby obžalované MUDr. K (žádost policejního orgánu ze dne 19. 3. 2012 o povolení sledování osob a věcí ve smyslu ust. § 158d odst. 1,2 tr. řádu, povolení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ke sledování osob a věcí podle § 158d tr. řádu ze dne 20. 3. 2012), osob MUDr. R , MUDr. K , Ing. S , Ing. D (žádost policejního orgánu ze dne 4. 11. 2011 o povolení sledování osob a věcí ve smyslu § 158d odst. 1, 2 tr. řádu, povolení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2011 ke sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1, 2 tr. řádu, žádost policejního orgánu ze dne 6. 4. 2012 o prodloužení povolení sledování osob a věcí ve smyslu § 158d odst. 1, 2, 4 tr. řádu, prodloužení povolení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 6. 4. 2012 ke sledování osob podle § 158d odst. 1, 2, 4 tr. řádu).

413. Stejně tak nevyhověl návrhu na doplnění dokazování o příkazy Okresního soudu v Ústí nad Labem týkajících se odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu dle § 88 tr. řádu a s nimi souvisejících materiálů, konkrétně ve vztahu k provozu účastnických čísel náležejících obžalovaným MUDr. K , MUDr. K , Ing. D a Ing. S (podnět policejního orgánu ze dne 10. 11. 2011 k podání žádosti dle § 88 odst. 1 tr. řádu o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem návrh ze dne 11. 11. 2011 na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1,2 tr. řádu, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2011 č.j. 40 Nt 482/2011-9, k odposlechu a záznamu telefonního provozu, podnět policejního orgánu ze dne 28. 2. 2012 k podání žádosti dle § 88 odst. 1, odst. 4 tr. řádu o vydání příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 28. 2. 2012 na prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 4 tr. řádu, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 3. 2012 k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu), dále k provozu účastnického čísla náležejícího obžalovanému MUDr. K (podnět policejního orgánu ze dne 4. 1. 2012 k podání žádosti dle § 88 odst. 1 řádu o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2012 na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. řádu, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 1. 2012 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu č.j. 40 Nt 304/2012 – 4), k provozu účastnických čísel náležejících obžalovaným Ing. P a Ing. A (podnět policejního orgánu ze dne 23. 4. 2012, č.j. V24-82/2011-OKFK/8, podání k podání žádosti dle § 88 tr. řádu o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, návrh Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2012, č. j. 2 KZN 677/2011, na vydání příkazu k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1, 2 tr. řádu, příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 4. 2012, č. j. V 96/2012-40Nt 396/2012-5, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu účastnických stanic Ing. P a Ing. A ).

414. Žádné důkazně významné informace by pak nepřineslo ani provedení pokynů státního zástupce ze dne 31. 5. 2017 č. j. 7 VZV 27/2013-1523 (označený jako „Obv. MUDr. K K , nar. a spol. – vrácení věci k došetření“) a ze dne 3. 3. 2017, č. j. 7 VZV 27/2013-1511, přičemž z tohoto důvodu soud neprovedl ani další materiály, konkrétně přípis VSZ ze dne 19. 6. 2017, sp. zn. 9 SRP 38/2017-53, dopis VSZ v Praze ze dne 6. 8. 2018 vč. příloh, postoupení trestního oznámení č. j. 2 KZN 133/2011-5, jakékoli další pokyny státního zástupce z přípravného řízení této trestní věci, záznamy o prověrkách státního zástupce provedené dle § 167 odst. 3 tr. řádu, včetně odůvodnění policejního orgánu, Úřední záznam NBÚ ze dne 5. 2. 2014, č.j. 728/2014 – NBÚ/21, protokol o podání vysvětlení ze dne 14. 10. 2011 – podatel L G .

415. Obžalovaná METROSTAV, a. s, dále navrhovala provést důkaz doklady o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž soud ani tomuto návrhu nevyhověl. S uvedenými materiály se samozřejmě seznámil, přičemž má za to, že doručení těchto dokumentů ve vztahu ke všem subjektům v tomto řízení proběhlo zcela v souladu s tr. řádem a TOPO.

416. Provedené dokazování pak soud neshledal potřebným rozšiřovat ani o výslech dalších svědků, kdy má za to, že veškeré pro řízení podstatné skutečnosti byly provedenými důkazy v naprosto dostatečné míře osvětleny. Z tohoto důvodu tak nevyhověl návrhu obhajoby na výslech Ing. arch. J T , jednatele společnosti DOMY spol. s r. o., jenž měl sdělit údaje k úloze a právnímu postavení obžalované METROSTAV, a. s., ve sdružení MPEH při budování Centra akutní medicíny na základě smlouvy o dílo z roku 2008, k okolnostem vzniku a uplatnění opce sdružením MPEH na výstavbu pavilonu C2, ke spolupráci mezi společností DOMY, s. r. o., a Oblastní nemocnicí Kladno, a. s., a k poměrům v této nemocnici při přípravě soutěží veřejných zakázek na výstavbu nebo rekonstrukci objektů dle jejího Generelu ON Kladno, Ing. J K , jednatele společnosti PrimaTech, s. r. o., k podobnosti mezi nabídkami jednotlivých účastníků soutěže „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje“, kdy z výše rozvedených důkazů vyplývá, že shledaná provázanost v nabídkách jednotlivých uchazečů není stran jejich spolupráce tím hlavním důkazem, výslech M K , stavbyvedoucího obžalované společnosti METROSTAV, a. s., a ani na výslech Ing. L P , bývalého vedoucího útvaru integrovaného systému řízení METROSTAV, a. s., nyní personálního ředitele. Potřebným pak neshledal doplňující výslech osob již slyšených, konkrétně MUDr. P Ch , a to ještě blíže k uplatněnému nároku na náhradu škody ze strany Oblastní nemocnice Kolín, a. s., Ing. J T , Mgr. L M , V B , kteří se měli vyjádřit ke skutečnostem, na jakém základě vykonávala obžalovaná N činnosti pro obžalovanou společnost AVEZA, s. r. o., případně zda si obžalovaná společnost byla těchto jejích právních jednání vědoma a v jakém rozsahu, a dále k tomu, zda existuje interní rozhodnutí obžalované společnosti nezveřejněné v obchodním rejstříku, které by mohlo právní jednání obžalované N učiněné jménem nebo na účet společnosti AVEZA, s. r. o., „anulovat“, kdy lze stěží předpokládat, že by tito svědci nějaké další doplňující údaje sdělili, což platí také o případném dalším výslechu M L ve vztahu ke společnosti ML Compet, a. s., přičemž v souvislosti s touto společností pak soud neshledal nutným dokazování dále doplňovat o výslech Mgr. J T a RNDr. V N , kdy má za to, že veškeré potřebné údaje byly v řízení objasněny již důkazy stávajícími. K okolnostem zadávacích podmínek u veřejné zakázky pod bode 5) pak rovněž nevyhověl návrhu obhajoby na výslech MUDr. J K , neboť i ten by pro podstatu tohoto řízení stěží nějaké relevantní skutečnosti přinesl.

417. V této souvislosti také dokazování v tomto řízení nedoplnil o navrhovaný článek „J K , lékař ZZS SČK, obdržel Zlatý záchranářský kříž“, jenž se týká jeho profesních zkušeností u záchranné služby. Jako pro řízení zcela bezvýznamné vyhodnotil důkazní návrhy ohledně článků v různých médiích, jejichž provedení navrhoval obžalovaný MUDr. R , přičemž dokazování neshledal potřebným doplnit ani o materiály k užívanému termínu „Sanity“, když skutečnost, že tak byla obžalovanými označována rovněž zakázka pod bodem 5), je v dané věci naprosto nepochybná. Rovněž doplnění dokazování ohledně cen, za jaké byly sanitní vozy nakupovány v jiných krajích, je pro posouzení kriminality řešené v tomto řízení zcela bezvýznamné, takže ani tomuto návrhu soud nevyhověl. Žádné relevantní skutečnosti by pak nepřinesly ani další navržené listiny, konkrétně zápis z jednání KVV ČSSD Středočeského kraje v období od roku 2010 až 2012, zápisy z porad vedení ON Kladno v období od roku 2010 až 2012 nebo účetní závěrky společnosti Konstruktiva Branko, a. s., METROSTAV a. s., Subterra, a. s., PSG – International, a. s., BAK stavební společnost, a. s., a zprávy auditora za období 2010, 2011, 2012.

418. Potřebným pak neshledal ani výslech dalších svědků zejména z řad osob, které byly vyslechnuty v tzv. původní věci a dále policistů, politiků, státních zástupců a soudců, přičemž k důvodům, proč nepokládá za nutné provádět jakékoli důkazy k samotné zákonnosti tohoto řízení, se již vyjádřil výše. Výslech navržených svědků by tak žádné nové a pro hodnocení věci relevantní skutečnosti nepřinesl, pouze by přispěl k rozmělnění již tak obsáhlého dokazovaní. Dokazování tak nepovažoval za nutné doplňovat o výslech Ing. T O , Ing. L P , Ing. J Č , M N , Ing. R R , Mgr. R P , p. B , J K , V K , T K , V K , M K , R T , Mgr. J Š , MUDr. R K , MUDr. T K , MUDr. M V , MUDr. P Š , Kpt. A K , Plk. Ing. R V , Plk. Mgr. V H , Plk. Mgr. Z N , Plk. Mgr. P K , Pplk. Mgr. T K , Plk. Ing. J I , S S , Ing. J Š , Ing. P Š , P V , Mgr. R B , Mgr. L H , Mgr. M B , JUDr. J P , JUDr. Lenky Bradáčové, JUDr. Josefa Baxy, prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., Mgr. Marie Benešové, Mgr. Roberta Pelikána či prezidenta Miloše Zemana.

419. Rovněž nepovažoval za nutné dokazování doplnit o externí posudek projektu „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín, a.s. nemocnici Středočeského kraje Nemocnici Kutná Hora“, zpracovaný advokátní kanceláří Dáňa, Pergl & Partneři, který by rovněž na závěrech, jež ze stávajícího dokazování plynou, nic nezměnil, kdy se v podstatě jedná právní expertizu advokátní kanceláře, či o jakékoli další materiály stran buštěhradského zámku, konkrétně výkaz výměr rekonstrukce křídla buštěhradského zámku ve vlastnictví města Buštěhrad, konečnou cenu této rekonstrukce, údaje, kdy tato rekonstrukce proběhla, tedy od kdy do kdy, specifikaci, co nebylo její součástí, například fasáda, úpravy okolí, a celkovou cenu, na kterou rekonstrukce tohoto křídla vyšla, a to včetně fasády a úpravy bezprostředního okolí zámku. Ohledně této zakázky pak rovněž neshledal potřebným nechat vypracovat znalecký posudek k posouzení obvyklé ceny rekonstrukce podle výkazu výměr, jež je součástí smlouvy o dílo, kdy má za to, že dokazování stran této otázky bylo provedeno v dostatečném rozsahu, přičemž důvodným neshledal dokazování doplnit ani o další materiály ze strany ROP stran prověření obvyklých cen tohoto projektu. Stejně tak přínosným neshledal navrhovaný výslech znalců Oxany Antonové, Naděždy Pavelekové, Kateřiny Vejmelkové, Jiřího Zajíce a Terezy Vlčkové ze znaleckého ústavu Equita.

420. Provedené dokazování pak k návrhu obhajoby nedoplnil ani o navržený znalecký posudek vyhotovený znalkyní PhDr. Marií Hes Svobodovou, Ph.D., soudním znalcem pro obor kriminalistika odvětví kriminalistická audioexpertíza – fonoskopie, ze dne 13 .6. 2019, odborným vyjádřením této znalkyně ze dne 10. 6. 2019 či o znalecký posudek z oboru kriminalistika, specializace fonoskopie, vypracovaný dne 13. 8. 2013 Ing. Zdeňkem Švendou, Ph.D., přičemž ke kvalitě prostorových odposlechů a jejich důkazní využitelnosti se soud vyjádřil výše, kdy v tomto směru odkazuje na shora řečené.

421. Zároveň neshledal protřeným dokazování doplňovat ani o jakékoli další materiály ze spisu v tzv. původní věci, nebo o přehrání jakýchkoli dalších odposlechů, kdy i v tomto směru považuje dokazování za naprosto postačující. Stejně tak by dle názoru soudu žádné ve vztahu k provedenému dokazování významné informace nepřineslo provedení důkazu spisem č. j. OKFK-1442/TČ-2013-251101 ohledně společnosti B. Braun Medical, s. r. o.

422. Jak již bylo řečeno, soud považuje za naprosto nepochybné, že se všichni obžalovaní dopustili skutků, jak jsou popsány pod body 1) až 8) výroku rozsudku, přičemž na základě provedeného dokazování lze rovněž uzavřít, že tuto trestnou činnost páchali s vědomím existence výše popsaného systému ovlivňování veřejných zakázek a v některých případech jako členové organizované skupiny. Podle konstantní judikatury se za organizovanou skupinu považuje sdružení nejméně tří trestně odpovědných osob, ve kterém je provedena určitá dělba úkolů mezi jeho jednotlivé členy, důsledkem čehož se činnost takového sdružení vyznačuje plánovaností a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestné činnosti a tím i jeho škodlivost a závažnost. Organizovaná skupina přitom nemusí mít trvalý charakter, kdy tímto způsobem může být spáchán i ojedinělý, jednorázový trestný čin. Zároveň se nevyžaduje výslovné přijetí za člena skupiny nebo výslovné přistoupení k ní, v tomto ohledu postačí, když se do ní pachatel neformálně, třeba i konkludentně včlení a na její trestné činnosti se aktivně podílí. Za základní členy této organizované skupiny je pak třeba považovat obžalované MUDr. K a MUDr. K , kteří každý v rámci oblasti pod svou gescí (obžalovaná MUDr. K stavební zakázky, obžalovaný MUDr. K zdravotnické technologie a vybavení) jednali se zástupci vybraných dodavatelů o jejich zvýhodnění v zadávacích řízeních a o úplatcích, které jim za tento servis poskytnou, přičemž obžalovaná MUDr. K z pozice ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., která byla ovládající osobou ve vztahu k ostatním nemocnicím Středočeského kraje, kontrolovala a schvalovala materiály, jež tyto nemocnice radě Kraje předkládaly. Jmenovaní zároveň úkolovali příslušné pracovníky oblastních nemocnic a zejména pak obžalovanou N , jež řídila administrátorské společnosti, které zadávací řízení pořádaly, takže na základě pokynu obžalovaných MUDr. K a MUDr. K se zástupci vybraných dodavatelů nadstandardně komunikovala, poskytovala jim jinak nepřístupné informace o řízeních i jim umožňovala přímo se na podílet na jejich podkladech. Dalším členem této organizované skupiny byl obžalovaný MUDr. R , jenž ze své pozice obžalovaným MUDr. K a MUDr. K páchání předmětné kriminality umožňoval, neboť jako hejtman Středočeského kraje zajišťoval průběh schvalování příslušných zadávacích řízení a financování zakázek, přičemž v některých případech právě on rozhodoval o tom, která společnost konkrétní zakázku získá. Jeho mimořádné postavení v rámci organizované skupiny lze přitom vysledovat též z faktu, že na inkasovaných úplatcích v některých případech získával oproti ostatním obžalovaným vyšší podíl. V rámci konkrétních skutků pak jako členové k této organizované skupině přistupovali též někteří zástupci z řad zvýhodněných dodavatelů. Z výše rozvedených důkazů (zejména prostorových odposlechů) je evidentní, že si představitelé dodavatelských společností byli vědomi existence systému ovlivňování veřejných zakázek, znali jeho pozadí, kdy z údajů, které měli, jim muselo být zřejmé, že se jedná o dobře organizovanou činnost více osob, přičemž obžalovanými páchaná trestná činnost krom obžalovaného MUDr. H nebyla nahodilá.

423. Dle § 8 odst. 5 TOPO, jež bylo do tohoto zákona doplněno s účinností od 1. 12. 2016 (zákonem č. 183/2016) se právnická osoba trestní odpovědnosti podle § 8 odst. 1 až 4 TOPO zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat. Obžalované právnické osoby JIPE, s. r. o., PURO-KLIMA, a. s., HOSPIMED, spol. s r. o., a METROSTAV, a. s., pak v rámci řízení předložily řadu materiálů, jimiž se snažily podpořit svou obhajobu, která byla v jejich případě založena mimo jiné právě na tomto základě, jak ostatně vyplývá z výše uvedených výpovědí jejich zástupců.

424. Obžalované AVEZA, s. r. o., a ML Compet, a. s., pak i přes výzvu žádné dokumenty v tomto směru nepředložily. Obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s., v této souvislosti předložila zápis z jednání představenstva obžalované společnosti ze dne 13. 6. 2012 (č. l. 22015 – 22017), z něhož je patrné, že v době spáchání řešené kriminality nedisponovala etickým kodexem, kdy jej představenstvo uložilo vydat do 20. 6. 2012, přičemž do 19. 6. 2012 uložilo provést školení zaměstnanců ohledně TOPO a dále též provést externí audit zakázek obžalované společnosti za období posledních tří let.

425. Obžalovaná JIPE, s. r. o., soudu předložila svůj etický kodex (č. l. 23212 – 23213) ze dne 30. 3. 2010, jenž je podepsán oběma jednateli, tedy Ing. I S a J F . Dokument zcela obecně stanovuje základní etické normy a hodnoty společnosti včetně dodržování zákonů a deklaruje nulovou toleranci k protiprávnímu jednání včetně korupce či úplatkářství (konkrétně v bodě 3 písm. a)).

426. Materiály předložené obžalovanou PURO-KLIMA, a. s., se nacházejí ve spise na č. l. 20836 – 20963, přičemž obsahují též organizační strukturu, stanovy společnosti a organizační řád. Tato norma pak ve znění účinném od 3. 8. 2011 obsahuje vedle pravidel pro vzdělávání zaměstnanců také etický kodex (č. l. 20864 – 20865), který tvoří jeho přílohu č. 1, přičemž je v něm vyjádřen i zákaz korupčního jednání. Mezi předloženými dokumenty je dále dokument „Opatření proti korupci“ (č. l. 20869 – 20872), jehož první verze byla přijata 15. 12. 2011, nicméně předložena byla verze účinná od 2. 9. 2013, který obsahuje definici dotčených pojmů, citaci dotčených ustanovení trestního zákoníku a stanovuje postup zaměstnanců, když se setkají s žádostí o úplatek, kdy v takovém případě mají věc oznámit Policii ČR, dále dokument „Odpovědnost vedení“, který obsahuje závazek vedení k vytvoření a udržování efektivního systému řízení a komunikace, dokument „Příprava pracovníků“, jenž stanovuje pravidla pro školení zaměstnanců se zaměřením též na protikorupční jednání, dokument „Realizace zakázky“, který upravuje základní zásady pro výrobní procesy, dokument „Kontrola zakázek“ se zaměřením zejména na dodržování zákona o účetnictví a DPH, a dále „metodický pokyn – Dokumentace k zakázce“ týkající se účetnictví a požadavků norem ISO. Obžalovaná též předložila osnovu školení o integrovaném systému řízení včetně prezenční listiny a fotografií, jehož tématem bylo i protikorupční jednání, prezentaci ze školení na téma veřejné zakázky a související materiály, které dokladují, že akce měla proběhnout v termínu 15. až 16. 12. 2011.

427. Mezi dalšími dokumenty jsou především materiály vztahující se k její činnosti s přehledem certifikátů, jichž je držitelkou (č. l. 20923 a násl.), které se týkají managementu kvality, bezpečnosti informací, jakosti, environmentálního managementu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále předložila osvědčení Národního bezpečnostního úřadu o přístupu k utajovaným informacím nejvýše stupně utajení Tajné, potvrzení o jmenování společnosti PURO-KLIMA, a. s., poskytovatelem služeb a prodejcem zařízení Spacelabs Medical, Inc., memorandum – dotazník od Spacelabs Healthcare, Inc., týkající se zajištění požadavků protikorupčního zákonodárství v USA/UK/OECD, vyhodnocení kontroly zakázky I110008 Nemocnice Vsetín ze dne 23. 6. 2011, vyhodnocení kontroly zakázky K090161 Avien Clinic ze dne 24. 6. 2011 a vyhodnocení kontroly zakázky I080131 Doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů Krajská zdravotní, a. s., ze dne 12. 12. 2011, zprávu o provedení auditu dle ČSN EN ISO 9001:2009 ze dne 17. 9. 2010 a zprávu z auditu dle ČSN EN ISO 9001:2009 a ČOS 051622 ze dne 12. 10. 2011.

428. Obžalovaná rovněž poskytla pracovní smlouvy uzavřené s Ing. J ze dne 1. 1. 2008 (č. l. 20958 a násl.) a ze dne 30. 12. 2011 (č. l. 20961a násl.), v nichž je mimo jiné konstatována povinnost zaměstnance dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a povinnost prohlubovat si kvalifikaci. Povinnost dodržovat platné normy a vnitřní předpisy je pak uvedena v popisu funkční náplně zaměstnance, jež je k posledně zmíněnému dokumentu přílohou.

429. Materiály přeložené obžalovanou HOSPIMED, spol. s r. o., jsou založeny ve svazcích 95 a 96 spisu. Obžalovaná konkrétně předložila certifikáty o zavedeném integrovaném systému řízení ze dne 15. 6. 2011 a 21. 5. 2012, seznam řídící dokumentace, Organizační řád platný od 1. 1. 2009, Příručku integrovaného systému s platností od 1. 5. 2011, Směrnici personalistiky platnou od 2. 1. 2011 a dokument „Popis pracovních míst“ platný od 17. 9. 2012, přičemž ze všech těchto dokumentů vyplývá, že byly schváleny MUDr. J Ř , který v některých figuruje také jako jejich zpracovatel. Mezi dalšími předloženými materiály je dokument „Příprava nabídky do veřejné zakázky“ platný od 1. 1. 2009, opět schválený MUDr. J Ř , který mimo jiné stanovuje povinnost zaměstnanců připravující nabídky na vypsané veřejné zakázky seznámit se se zákonem o veřejných zakázkách a absolvovat školení o tomto zákonu, přiložen byl též interní dokument „Systém sledování veřejných zakázek“ ze dne 5. 1. 2012. Dokument „Příprava nabídky do veřejné zakázky“ platný od 31. 8. 2012 pak stanovuje povinnost všech zaměstnanců připravující nabídky na vyhlášené veřejné zakázky absolvovat školení k této problematice minimálně 2x ročně v rámci firemního vzdělávacího programu.

430. Obžalovaná předložila také své bulletiny vydané k 18. a 20. výročí existence společnosti, které obsahují i stručný text etického kodexu. Ve verzi k 20. výročí se v textu etického kodexu objevuje i prohlášení o odmítnutí veškerých projevů a účasti na šedé ekonomice, korupčního jednání a stanovení transparentnosti veškerých procesů. Samotný etický kodex firem skupiny HOSPIMED v tomto znění je datován 1. 6. 2010 (č. l. 21170). Mezi předloženými dokumenty je dále prezentace ze školení ze dne 7. 6. 2010, kde je na jednom z listů uvedena informace o seznámení zaměstnanců s novým etickým kodexem, přičemž k této prezentaci je připojena prezenční listina i fotografie ze školení. Další verze etického kodexu účinná od 17. 12. 2012 (č. l. 21210 – 21214) pak obsahuje též kapitolu „Poskytování a přijímání darů a pozorností“, v níž svým zaměstnancům zakazuje „jakékoli jednání, které by mohlo být posouzeno jako prostředek k usnadnění vztahu, obchodu anebo komunikace s představiteli veřejné moci“, přičemž v dokumentu je zakotveno, že se jedná o nedílnou součást závazných interních dokumentů a každý vedoucí zaměstnanec je povinen s ním seznámit všechny své podřízené. K tomuto materiálu rovněž předložila prezentaci ze školení na téma „Etický kodex a protikorupční poučení a opatření pro zaměstnance“, zprávu o povinnosti seznámit se s novým etickým kodexem, dále vstupní elearningový test zaměstnanců a dokument „Úvod do integrovaného systému řízení – informace pro nastupující zaměstnance“ obsahující informaci o systému compliance včetně prezentace ze školení.

431. Mezi poskytnutými dokumenty je dále seznam nabízených školení a prezence ze školení na téma „Veřejné zakázky“ konaného v roce 2011, materiály k pololetnímu shromáždění zaměstnanců ze dne 13. 6. 2011 (č. l. 21238, včetně prezenční listiny), v jehož rámci proběhlo též školení na téma „protikorupční opatření“, prezentace ke školení o novém etickém kodexu platném od roku 2010, materiály k výročnímu zasedání ze dne 20. 12. 2011, kdy z programu je patrné i školení k protikorupčnímu a etickému kodexu, přičemž předložena byla také prezentace ze školení. Obžalovaná poskytla též seznam školení a kurzů pro rok 2012, mimo jiné na téma complience, veřejné zakázky, protikorupční školení a trestní odpovědnost právnických osob i prezenční listiny z těchto školení, dále certifikáty o absolvování odborného semináře k trestní odpovědnosti právnických osob konaného dne 30. 7. 2012, mimo jiné také certifikát vydaný MUDr. J Ř (č. l. 21314) a prezentaci k tomuto školení (č. l. 21325 a násl.), dále materiály k pololetnímu shromáždění zaměstnanců ze dne 18. 6. 2012 včetně prezenční listiny a prezentaci ke compliance semináři, materiály k výročnímu zasedání ze dne 17. 12. 2012 včetně prezenční listiny, prezentaci ke školení na nový etický kodex, materiály ohledně skupinových jednáních v roce 2012 včetně programu, a to rovněž na téma prevence protikorupčního jednání a etického kodexu, a také prezentaci ke školením strategie účasti ve VZ a kultura FSH (firem skupiny HOSPIMED) pro skupinová jednání 2012. Z předložených materiálů pak vyplývá, že pozvánky na tyto akce jsou podepsány MUDr. J Ř , který na nich také za společnost vystupoval.

432. Společnost rovněž předložila dokument „Interní audity integrovaných systémů“ platný od 1. 3. 2010, schválený MUDr. J Ř , ve kterém je stanoven postup kontroly činnosti společnosti, dále dokument „Nápravná a preventivní opatření“ platný od 1. 4. 2009, rovněž schválený MUDr. J Ř , dále oznámení o rozpisu kolegii v roce 2012 (č. l. 21463) spolu s prezentací na téma „přezkoumání vedením dne 20. 2. 2012“ včetně zprávy MUDr. Ř ohledně výsledků auditů provedených v předchozím roce. Předloženy též byly materiály k interním i externím auditům proběhlým v roce 2012 (č. l. 21475 – 21521), jimiž nebyly zjištěny nesrovnalosti. Obžalovaná dále poskytla protokol k projednání zprávy o daňové kontrole ze dne 27. 11. 2013 (č. l. 21525) a protokol o projednání výsledku kontrolního zjištění ze dne 27. 11. 2013 (č. l. 21528) spolu s dodatečnými platebními výměry na daň z příjmů právnických osob (doměřena daň 14 060 Kč) a daň silniční (doměřena daň 360 Kč) a Výroční zprávu společnosti za rok 2012, která mimo jiné obsahuje zprávy auditora o ověření účetní závěrky společnosti za rok 2012, výroční zprávy a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2012, jimiž nebyly zjištěny nesrovnalosti.

433. Mezi předloženými dokumenty obžalovaná poskytla též posudek společnosti Equity Solutions Appraisals, s. r.o., ohledně zkoumání obvyklých cen u veřejných zakázek včetně těch řešených v tomto bodě výroku rozsudku s výsledkem, že ve zkoumaných případech byly za dodávky stanoveny ceny obvyklé – k tomu je třeba poznamenat, že v rámci trestního řízení ani nebylo tvrzeno, že by se jednalo o zakázky předražené. Předložena byla také pracovní smlouva mezi obžalovanou a MUDr. J Ř ze dne 14. 6. 2007 (č. l. 21660), v níž je stanovena povinnost zaměstnance seznámit se s vnitřními předpisy společnosti, přičemž dle dokumentu náplň práce (č. l. 21668) je jmenovaný ředitelem společnosti a jejím vedoucím představitelem, zodpovědným též za kontrolní mechanismy společnosti i vrcholným představitelem zodpovídajícím za systém kvality. Součástí dokumentů jsou také osvědčení MUDr. J Ř o absolvování školení i jeho seznámení s etickým kodexem s podepsaným prohlášením ze dne 15. 2. 2017. Obžalovaná též předložila sdělení ze dne 18. 11. 2016 o jmenování J D compliance manažerem (č. l. 21692), prezentaci na téma „Compliance“ (č. l. 21695 a násl.) a bulletin „čtvrt století HOSPIMED“, který obsahuje zmínku o etickém kodexu a povinnosti zaměstnanců jej dodržovat.

434. Obžalovaná METROSTAV, a. s., v tomto směru předložila výčet zavedených interních opatření v kontextu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (sv. 101, č. l. 22593), která zaváděla od 1. 1. 2010, pracovní postup o oznamování škodných událostí účinný od 1. 2. 2010 (sv. 106, č. l. 24736), dokument „Kontrolní systém“ účinný od 1. 6. 2011 (č. l. 24741), který vedle J B schválil též obžalovaný Ing. P P , v němž je stanoven postup vnitřních kontrolních činností ve společnosti a také postup při zajišťování zákonného externího auditu, skupinovou organizačně řídící normu o interním auditu Skupiny Metrostav účinnou od 1. 4. 2012 (č. l. 24747), Statut interního auditu Skupiny Metrostav (č. l. 24743) a prezentaci na téma trestní odpovědnost právnických osob (č. l. 24750 a násl.).

435. Dokumenty, s jejichž obsahem ve své výpovědi soud seznámil zmocněnec obžalované, jsou pak založeny v přílohovém svazku č.

I. Obžalovaná předložila zejména jednotlivé verze dokumentu „Náš způsob řízení a práce“, jakožto zastřešujícího dokumentu integrovaného systému řízení společnosti a jí vyznávaných základních hodnot firemní kultury, mezi které řadí profesionalitu, důvěryhodnost a stabilitu. Na prvním z těchto dokumentů je rukou učiněná poznámka 2004, ze samotného dokumentu však není zřejmé, z jakého období pochází. Předloženy byly také jeho verze účinné od 7. 3. 2011 a 1. 6. 2012, dále dokument „právní služba“ účinný od 1. 1. 2011, organizační řád společnosti účinný od 1. 1. 2012, pracovní řád společnosti ve zněních účinných od 1. 1. 2012 a 10. 4. 2012, přičemž krom prvně zmíněné verze dokumentu „Náš způsob řízení a práce (2004)“ je zřejmé, že všechny ostatní dokumenty byly schvalovány též obžalovaným Ing. P .

436. Dále byl předložen dokument „podklad pro poradu vedení dne 1. 3. 2012“ nazvaný „návrhy opatření k zajištění společenské a právní prevence před trestní odpovědností společnosti“, z něhož je patrný návrh změn v organizaci společnosti v návaznosti na účinnost TOPO včetně změn pracovního řádu a vydání dokumentu „Dodržování firemních etických zásad“, který obsahuje prohlášení zaměstnance společnosti o tom, že si přečetl vnitřní dokumenty „Náš způsob řízení a práce“, Kodex METROSTAV, a. s., a Pracovní řádu METROSTAV, a. s., přičemž je povinen tyto předpisy dodržovat, a dokument „podklad pro poradu vedení dne 2. 3. 2012“ s návrhem úpravy dokumentu právní služba. Obžalovaná dále poskytla podkladový a informační materiál k prezentaci na programové konferenci METROSTAV, a. s., TEK/2012 týkající se trestní odpovědností právnických osob a text na stejné téma určený pro firemní časopis, vzorovou smlouvu o dílo i zápisy z porad z 23. 1. 2012, 6. 2. 2012 a 5. 3. 2012, z nichž je zřejmá příprava vnitřních dokumentů k zabezpečení právní ochrany v souvislosti s TOPO, a dokument „Pracovní postup č. 14/GŘ“ k zabezpečení preventivní právní ochrany ve společnosti a její kontrole účinný od 1. 8. 2010, v němž je mimo jiné stanovena povinnost všech zaměstnanců, zejména když jednají jménem společnosti, respektovat platné právní předpisy, organizačně řídící dokumentaci společnosti a povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy, přičemž veškeré závazkové právní úkony podléhají před podpisem kontrole legislativně právnímu útvaru nebo právní službě divize. I z tohoto dokumentu je zřejmé, že jej schválil obžalovaný Ing. P .

437. Mezi předloženými materiály jsou dále prezentace ke školení „Tek10“ na téma nový trestní zákoník, interní časopis ze dne 14. 3. 2012 s článkem na téma trestní odpovědnost právnických osob, prezentace ke školení „Tek12“ na téma trestní odpovědnost právnických osob, výčet školení, jichž se účastnil obžalovaný Ing. P P v letech 2008 až 2018 (mimo jiné na téma trestněprávní compliance v roce 2015), prezentace ze školení dne 15. 5. 2012 na téma „Bid rigging, kartel jako trestný čin, vyšetřovací oprávnění, aneb nástrahy soutěžního práva a jak jim předcházet“, prezentace ke školení na téma trestní odpovědnost právnických osob, a výčet školení, jichž se účastnil obžalovaný Ing A v období let 2007 až 2018 (mimo jiné na téma trestněprávní compliance v roce 2016), a též příkaz obžalovaného Ing. P jakožto generálního ředitele č. 1/2012 týkající se zabezpečení zpracování a předložení nabídky na dostavbu 3. a 4. bloku elektrárny Temelín.

438. Obžalovaná dále poskytla dokument „Skupinová organizačně řídící norma č. A-5 k trestně právní comliance“ účinný od 1. 10. 2015 (schválil J B ), který obsahuje program trestněprávní compliance, jehož účelem je zejména prevence před pácháním trestné činnosti v souvislosti s TOPO a také odkaz na závazný Etický kodex Skupiny Metrostav a Etickou linku Skupiny Metrostav sloužící k ohlášení nekorektního, neetického či protiprávního jednání. Přílohou č. 1 této normy je dokument „Systém Programu trestně právní compliance, jeho pilíře, prvky a závazná pravidla“, který mimo jiné obsahuje definici neetického či protiprávního jednání a postup pro jeho ohlášení. Mezi předloženými dokumenty jsou dále audit a certifikát ze dne 3. 7. 2015 od společnosti Ernst & Young, s. r. o., o tom, že činnost útvaru interního auditu Skupiny Metrostav je v souladu se závaznými částmi Mezinárodního rámce profesní praxe interního auditu – Definicí interního auditu, Etickým kodexem a Standardy.

439. Po zhodnocení předložených materiálů je třeba uzavřít, že u žádné z obžalovaných právnických osob nelze dospět k závěru, že by ve vztahu k řešeným skutkům učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby spáchání předmětných trestných činů osobou či osobami, jejichž jednání je jim v konkrétních bodech přičítáno, zabránila.

440. Pro posouzení možné aplikace ustanovení § 8 odst. 5 TOPO je přitom rozhodný stav opatření v době spáchání předmětné trestné činnosti. Ve vztahu k charakteru těchto opatření i užití citovaného ustanovení na situace, kdy je trestná činnost páchána v zájmu a v rámci činnosti právnické osoby členy statutárních orgánů se soud zcela ztotožnil s názorem státního zástupce, vyjádřeným již v podané obžalobě:

441. Aby se právnická osoba vyhnula trestní odpovědnosti a zůstalo pouze u trestní odpovědnosti fyzické osoby, jejíž jednání je jí přičítáno, měla by právnická osoba učinit specifická a individuální opatření, tzv. šitá na míru dané právnické osobě. Nastavení opatření s důsledky vyvinění se právnické osoby musí odpovídat v úvahu přicházejícím fyzickým osobám, které mohou spáchat protiprávní čin přičitatelný právnické osobě. Dále by měly být také nastaveny kontrolní mechanismy způsobilé odhalit daný druh trestné činnosti a současně nastaveny a využívány odpovídající sankční mechanismy pro případ zjištění pochybení. Splnění požadavku na vynaložení veškerého úsilí je třeba posuzovat také z hlediska tzv. firemní kultury. Firemní kultura, psaná i nepsaná, představuje nejdůležitější faktor ovlivňující dodržování závazných pravidel a etického chování a vytváří charakter právnické osoby. Její součástí je kultura řízení a fungování právnické osoby, zejména pokud jde o dodržování zásad řádné správy a řízení právnické osoby. Kultura řízení významně ovlivňuje prostředí, v němž fungují osoby podílející se na činnosti právnické osoby. Významné není pouze zjištění, jaká je firemní kultura v dané právnické osobě, jaký má obsah, zda systém řízení odpovídá daným standardům, ale především to, jak je ve skutečnosti prosazována a jaký vzor či směr udává vedení právnické osoby. Nejde tedy pouze o počet a rozsah administrativních opatření přijatých v rámci právnické osoby k předcházení páchání trestné činnosti, ale především o jejich skutečnou efektivitu a vymahatelnost. Požadavek na vynaložení veškerého úsilí je dále třeba posuzovat jak z hlediska preventivní úrovně, představované opatřeními orientovanými na vyloučení, omezení a neutralizaci faktorů vedoucích ke spáchání protiprávního činu, který je právnické osobě přičítán, tak i z hlediska úrovně detekční, tvořené opatřeními směřujícími k zavedení a prosazování faktorů vedoucích k odhalení takového protiprávního činu. Je však také nezbytné hodnotit přijatá opatření na represivní neboli reakční úrovni, tedy opatření cílená na zavedení a vynucování faktorů vedoucích k postihu takového protiprávního činu. Tyto jednotlivé úrovně přitom na sebe mají navazovat a vzájemně se doplňovat. Pokud je obžalovaným právnickým osobám přičítáno jednání členů jejich statutárních orgánů, samotná existence např. tzv. compliance systému nebo etického kodexu v rámci obžalované právnické osoby a doložení seznámení řadových zaměstnanců, případně i těchto členů statutárních orgánů s takovými opatřeními, nemůže vést ke zproštění se obžalované právnické osoby trestní odpovědnosti dle § 8 odst. 5 TOPO, pokud tyto osoby fakticky rozhodují o přijetí takových opatření, jejich podobě a současně mají dohlížet nad jejich dodržováním, přitom je však samy pácháním trestné činnosti porušují, čímž popírají samotný smysl těchto opatření. Z teorie zastoupení právnických osob při právních jednáních vyplývá, že tato opatření jsou ve své podstatě také právními jednáními právnických osob zastoupených oprávněnými subjekty, v těchto případech členy statutárních orgánů. V případě přičitatelného jednání fyzické osoby, spočívajícího v jednání statutárního orgánu nebo vedoucího pracovníka v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby v jejím zastoupení, které je v rozporu s opatřeními, která jinak právnická osoba vynaložila, aby podobnému protiprávnímu jednání předešla, připadá aplikace § 8 odst. 5 TOPO v úvahu naprosto výjimečně, neboť protiprávní jednání těchto osob v rozhodný moment v zastoupení tvoří vůli samotné právnické osoby, jde tedy o její vlastní jednání. O exces statutárního orgánu jednajícího za právnickou osobu by se snad mohlo jednat pouze v případě, že by byl v rozporu s opatřeními vyšší síly, stojícími mimo kontrolu daného statutárního orgánu, tedy např. v rozporu s efektivními opatřeními přijatými a kontrolovanými valnou hromadou jako nejvyšším orgánem společnosti nebo v rozporu s opatřeními uvedenými ve stanovách a kontrolovanými valnou hromadou. Žádná taková opatření ovšem z předložených materiálů nebyla ani u jedné z právnických osob zjištěna.

442. Obžalovaná JIPE, s. r. o., předložila stručný etický kodex, na jehož vzniku se podílela též Ing. S , přičemž rozhodně nelze mít za to, že by v tomto směru obsahoval potřebné, resp. jakékoli kontrolní mechanismy. Ing. S se pak skutků popsaných pod body 1) a 2) dopustila v postavení jednatelky společnosti, v rámci podnikatelské činnosti obžalované a s cílem zajistit obžalované tímto způsobem prospěch spočívající v možnosti podílet se na zakázkách ve formě subdodávek. Na jednání Ing. S tak lze stěží pohlížet jako na nějaké mimosystémové selhání jednotlivce, které společnost ani při vynaložení veškerého úsilí nemohla odhalit. Z provedených důkazů a důvodů, které byly rozvedeny výše v rámci odůvodnění u skutků pod body 1) a 2), naopak vyplývá, že se v případě obžalované společnosti v tomto směru jednalo o součást její obchodní strategie.

443. Po zhodnocení materiálů předložených společností PURO-KLIMA, a. s., dospěl soud k závěru, že se vztahovaly především k ochraně zájmů společnosti a nikoli k předcházení trestné činnosti spojené se získáváním veřejných zakázek, přičemž jejich využitelnost ve vztahu osobám ve vrcholovém postavení v rámci společnosti, je značně problematická. S ohledem na možné způsoby generování prostředků tak, aby zůstaly skryty v účetní evidenci (viz odůvodnění k bodu 2), by pak ani prováděné kontroly zakázek očividně nebyly způsobilé poskytnutí úplatku a ovlivnění zadávacího řízení odhalit. Ostatně problematičnost jakýchkoli dokumentů tohoto typu vůči osobám ve statutárních orgánech společnosti zhodnotil ve své výpovědi i zmocněnec obžalované Ing. O , když uvedl, že nemá představu, jak by bylo možné kontrolovat, zda někdo nejedná protiprávně, pokud by se to neprojevilo v dokumentech.

444. K námitce zmocněnce obžalované ohledně toho, že Ing. J nemohl za společnost sám jednat, protože podle stanov za ni jednají nejméně dva členové představenstva, je třeba uvést, že již samotné znění ustanovení § 8 TOPO rozhodně nepředpokládá, že by se trestní odpovědnost právnických osob odvozovala od pravidel pro jejich zastupování z hlediska civilního práva.

445. Z materiálů obžalovaných HOSPIMED, spol. s r. o., a METROSTAV, a. s., pak vyplývá, že je z valné většiny přijímaly právě osoby, které se v postavení statutárních orgánů v zájmu těchto společností a v rámci jejich činnosti trestné činnosti dopouštěly, přičemž svůj vliv měly též ve vztahu ke kontrole přijatých opatření. MUDr. Ř ve společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., v rozhodné době zastával funkci jednatele, přičemž byl současně jejím většinovým společníkem, jeho vůli tak lze stěží od této právnické osoby oddělovat, kdy on sám v podstatě přestavoval ztělesnění této právnické osoby, a to rovněž v ohledu veškerých etických zásad a firemní kultury, jejichž byl nositelem. To samé lze v podstatě uvést, byť nikoli v takto extrémní míře, též ve vztahu k obžalovanému Ing. P , který se řešených činů dopustil v pozici generálního ředitele obžalované a člena jejího představenstva. V případě obou obžalovaných je tak třeba z výše řečených důvodů aplikaci ustanovení § 8 odst. 5 TOPO jednoznačně odmítnout a předložená opatření s ohledem na mimořádné postavení obou jmenovaných vyhodnotit jako naprosto neefektivní. Stejně jako v případě obžalované společnosti JIPE, s. r. o., soud považuje výše rozvedenými důkazy za prokázané, že se ani u těchto obžalovaných společností nejednalo o nějaké izolované selhání jednotlivce, nýbrž o součást jejich obchodní strategie, když čelní představitelé těchto společností byli s existujícím systémem ovlivňování veřejných zakázek obeznámeni a možnosti tímto způsobem veřejné zakázky získávat využívali.

446. Co se týče obhajoby obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., stran faktu, že z jejích účtů nedošlo k výběrům hotovosti ve výši, která by postačovala na předaný úplatek, je třeba poznamenat, že zde existuje řada způsobů, jak takové prostředky při zakrytí v účetnictví generovat, kdy v tomto směru soud opět odkazuje na odůvodnění k bodu 2 tohoto rozsudku, ve kterém je jeden z možných způsobů podrobně uveden.

447. K institutu exkulpace dle ustanovení § 8 odst. 5 TOPO pak lze obecně poznamenat, že by rozhodně neměla být pojímána jako nástroj, skrze který budou představitelé právnických osob, odhodlaní páchat v jejich zájmu a v rámci jejich činnosti trestnou činnost, těmto subjektům uměle opatřovat alibi.

448. Jednání popsané pod body 1) a 2), jež je přičítáno obžalované společnosti JIPE, s. r. o., naplňuje skutkovou podstatu pokračujícího zločinu podplacení dle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, který se dle § 7 TOPO rozumí trestným činem též pro účely zmíněného zákona, když jednatelka této společnosti, Ing. I S , v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejných zakázek „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“ a „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu – za který je třeba považovat celý záměr směřující k uskutečnění konkrétní zakázky, tedy nejen samotné zadávací řízení ukončené zadáním veřejné zakázky, ale též následnou realizaci zakázky a pozdější využívání výsledné stavby nebo dodávky, které bylo účelem celého investičního záměru – v případě jednání pod bodem 1) poskytla jako úplatky finanční hotovost ve výši 2 800 000 Kč MUDr. K a ve výši 200 000 Kč L N , v případě jednání pod bodem 2) pak jako úplatek poskytla finanční hotovost ve výši 14 000 000 Kč MUDr. K , přičemž další finanční hotovost ve výši 10 000 000 Kč takto poskytnout slíbila a rovněž jako úplatek slíbila poskytnout finanční hotovost ve výši 400 000 Kč L N . Jmenovaná přitom věděla, že v případě jednání pod bodem 1) se MUDr. K bude o poskytnutý úplatek dělit nejméně s MUDr. K a stran jednání pod bodem 2) byla obeznámena se skutečností, že se MUDr. K bude o úplatek dělit s MUDr. K a též MUDr. R , zástupcem Středočeského kraje jakožto zadavatele zmíněné zakázky a tedy úřední osobou podle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Ing. S zároveň jednala v úmyslu opatřit značný prospěch dalším osobám, jehož minimální výše dle kritéria uvedeného v § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku činí 500 000 Kč, a to jednak MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R a L N ve formě shora popsaných poskytnutých, resp. slíbených úplatků, jednak v případě jednání pod bodem 1) společnosti POHL cz, a. s., ve formě čistého zisku z realizace zakázky ve výši nejméně 1 097 501 Kč, v případě jednání pod bodem 2) pak obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., ve formě čistého zisku z realizace zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč. Souhrnná výše vyčíslitelného prospěchu, jenž takto jmenovaná chtěla jinému opatřit, tedy spodní hranici značného prospěchu mnohonásobně převyšuje. Jednání pod bodem 2) se přitom obžalovaná JIPE, s. r. o., dopustila ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku právě s obžalovanou společností Konstruktiva Branko, a. s. Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany Ing. S vedena jednotným záměrem, naplňují v souhrnu skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin.

449. Výše uvedené jednání Ing. S je třeba obžalované společnosti JIPE, s. r. o., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO, neboť jmenovaná tento protiprávní čin spáchala v jejím zájmu a v rámci její činnosti jako jednatelka obžalované společnosti, tedy jako statutární orgán oprávněný za obžalovanou společnost jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Podnikatelská činnost obžalované společnosti JIPE, s. r. o., spočívala zejména v získávání a realizaci stavebních zakázek, přičemž jejím zájmem ve vztahu k zakázkám výše popsaným nepochybně bylo zajistit si tímto způsobem možnost podílet se na jejich realizaci ve formě subdodavatelských prací. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť Ing. S výše popsaným způsobem chtěla porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

450. Jednání, jež je pod bodem 1) přičítáno obžalované společnosti AVEZA, s. r. o., naplňuje skutkovou podstatu zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, přičemž i tento trestný čin se dle § 7 TOPO rozumí trestným činem také pro účely zmíněného zákona – v tomto případě L N jako osoba fakticky ovládající obžalovanou společnost, která byla pořadatelem předmětného zadávacího řízení, takže se přímo podílela na obstarávání věcí obecného zájmu, v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Gymnázium Hostivice – Rekonstrukce gymnázia“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, sama pro sebe přijala od Ing. S finanční hotovost ve výši 200 000 Kč jako úplatek. Krom v úmyslu opatřit sobě prospěch ve formě výše poskytnutého úplatku jmenovaná takto jednala i s cílem opatřit prospěch společnosti POHL cz, a. s., a to ve formě čistého zisku z realizace zakázky výši nejméně 1.097.501 Kč. Celková výše vyčíslitelného prospěchu tak převyšuje hranici značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (500 000 Kč).

451. Jednání, jež je obžalované společnosti AVEZA, s. r. o., přičítáno pod bodem 2), pak naplňuje skutkovou podstatu zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 3 písm. a) tr. zákoníku, kdy i tento trestný čin se dle § 7 TOPO rozumí trestným činem rovněž pro účely zmíněného zákona – v tomto případě L N jako osoba fakticky ovládající obžalovanou společnost, která byla pořadatelem předmětného zadávacího řízení, takže se přímo podílela na obstarávání věcí obecného zájmu, v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, sama pro sebe žádala od Ing. S a Ing. D finanční hotovost ve výši 400 000 Kč jako úplatek. Krom v úmyslu opatřit sobě prospěch ve formě výše poskytnutého úplatku jmenovaná takto jednala i s cílem opatřit prospěch společnosti Konstruktiva Branko, a. s., ve formě čistého zisku z realizace zakázky, a to výši nejméně 9 410 758 Kč. Celková výše vyčíslitelného prospěchu tak výrazně převyšuje hranici značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (500 000 Kč).

452. Jednání L N je třeba stran obou výše popsaných trestných činů obžalované společnosti AVEZA, s. r. o., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO, když se jich jmenovaná dopustila v rámci činnosti obžalované společnosti, a to jako osoba obžalovanou společnost AVEZA, s. r. o., fakticky řídící a ovládající, tedy jako ten, kdo na řízení právnické osoby vykonává rozhodující vliv podle § 8 odst. 1 písm. c) téhož zákona, kdy jednání L N spočívající v přijetí úplatku a v žádosti o něj, bylo rozhodující podmínkou vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost obžalované společnosti. Jak již bylo řečeno výše, činnost obžalované AVEZA, s. r. o., přitom spočívala v pořádání zadávacích řízení a L N se řešených činů dopustila v jejím rámci. Oba trestné činy byly spáchány v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť L N výše popsaným způsobem chtěla porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

453. Jednání pod body 2 a 7. b), jež je přičítáno obžalovaným společnostem Konstruktiva Branko, a. s., a TENTON, s. r. o., naplňuje skutkovou pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, když Ing. D jakožto generální ředitel a člen představenstva obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., v souvislosti se zadáním veřejných zakázek „Rekonstrukce zámku Buštěhrad“ a „Výběr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, v případě jednání pod bodem 2. poskytl MUDr. K jako úplatek finanční hotovost ve výši 14 000 000 Kč, přičemž poskytnutí finanční hotovosti ve výši 10 000 000 Kč za tímto účelem přislíbil, a dále jako úplatek slíbil finanční hotovost ve výši 400 000 Kč L N , v případě jednání pod bodem 7. b) pak MUDr. K jako úplatek slíbil finanční hotovost ve výši 27 000 000 Kč. Ing. D přitom věděl, že se MUDr. K bude o slíbený a zčásti poskytnutý úplatek dělit s MUDr. K a též s obv. MUDr. R , jenž byl v případě jednání pod bodem 2) zástupcem Středočeského kraje jako zadavatele této veřejné zakázky a v případě jednání pod bodem 7. b) jakožto hejtman a člen rady Kraje schvaloval a radě Kraje předkládal materiály ohledně zadání a financování této veřejné zakázky, takže vystupoval v pozici úřední osoby dle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Ing. D zároveň jednal v úmyslu opatřit značný prospěch dalším osobám, jehož minimální výše dle kritéria vyjádřeného v § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku činí 500 000 Kč, a to jednak MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R a L N ve formě poskytnutých, resp. slíbených úplatků, jednak v případě jednání pod bodem 2) obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., a to ve formě čistého zisku z realizace zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč. Souhrnná výše vyčíslitelného prospěchu, jenž chtěl jmenovaný tímto způsobem jinému opatřit, tedy spodní hranici značného prospěchu mnohonásobně převyšuje. V případě jednání pod bodem 2) Ing. D dále jednal nejméně v nepřímém úmyslu způsobit Středočeskému kraji škodu ve výši 16 242 512 Kč, která představuje předražení této veřejné zakázky proti ceně obvyklé. Jednání v posledně zmíněném bodě se pak společnost Konstruktiva Branko, a. s., dopustila ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku s obžalovanou společností JIPE, s. r. o. Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin.

454. K argumentům, jež byly sdělovány ze strany některých obžalovaných v tom směru, že Česká republika (případně Kraj nebo ROP) by o prostředky z rozpočtu Evropské unie ve skutečnosti nepřišla, neboť by je bylo možno využít v rámci jiných operačních programů, výzev či os na jiné projekty, případně o ně mohlo být požádáno znovu na týž projekt, je třeba poznamenat, že předmětné ustanovení trestního zákoníku chrání finanční zájmy Evropské unie a nikoli České republiky, z hlediska naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu je tedy podstatné, zda obžalovaní věděli, že ovlivněná zakázka má být spolufinancována právě z takových prostředků a tedy i se skutečností, že její realizací dojde k jejich nesprávnému použití.

455. Trestný čin byl i v tomto případě spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť Ing. D chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

456. V bodě 2) popsané jednání, jež je zmíněným společnostem přičítáno, rovněž naplňuje skutkovou podstatu zločinu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jenž je dle § 7 TOPO trestným činem i pro účely zmíněného zákona – Ing. D a Ing. M se v souvislosti se zadáním předmětné veřejné zakázky dopustili pletich když, v rámci předmětného zadávacího na základě dohody spolupracovali s ostatními zájemci o tuto veřejnou zakázku při tvorbě nabídek s cílem zajistit, aby nabídka obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., a to navzdory faktu, že nabídková cena této společnosti byla navýšena oproti ceně obvyklé nejméně o částku 16 242 512 Kč a vyvíjeli tak činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu. Tohoto jednání se přitom dopustili v úmyslu opatřit obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., prospěch ve formě zisku z realizace zakázky, a to ve výši nejméně 9 410 758 Kč, jenž převyšuje spodní hranici kvalifikačního vymezení prospěchu velkého rozsahu podle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku. I v tomto případě je třeba uzavřít, že se Ing. D a Ing. M tohoto jednání dopustili v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když chtěli výše uvedeným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek a rovnému přístupu k nim.

457. V bodě 2) pak jednání přičítané zmíněným obžalovaným právnickým osobám dále naplňuje skutkovou podstatu zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kdy i tento trestný čin se dle § 7 TOPO rozumí trestným činem pro účely zmíněného zákona. V tomto případě se Ing. D , jako generální ředitel a člen představenstva obžalované Konstruktiva Branko, a. s., a Ing. M , jako její obchodní náměstek, dopustili jednání, jež bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie, neboť předmětná zakázka měla být spolufinancována prostřednictvím dotace z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, což bylo všeobecně známo nejméně od počátku zadávacího řízení. Jmenovaní pak předmětné zadávací řízení ovlivnili ve prospěch obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., přičemž kompletní dokumentace z ovlivněného zadávacího řízení byla následně předložena ROP ke schválení čerpání dotace. Dokumentaci o předmětném zadávacím řízení je přitom třeba považovat za nepravdivé doklady vztahující se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie, neboť údaje o tom, že zadávací řízení ve prospěch jednoho z uchazečů ovlivněno a neproběhlo tedy řádně, do těchto materiálů nebyly zahrnuty, přičemž pokud by byly takové údaje ROP a dalším příslušným orgánům známy, k vyplacení požadovaných prostředků z rozpočtu Evropské unie by nedošlo. V případě jejich vyplacení by tak byly nesprávně použity prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši nejméně 150 111 929,50 Kč, což by v případě realizace předmětné zakázky Ing. D a Ing. M svým jednáním vědomě umožnili. K vyplacení požadovaných prostředků a způsobení škody vzhledem k odhalení této trestné činnosti již nedošlo, výše hrozící škody ovšem v tomto případě mnohonásobně přesáhla spodní hranici kvalifikačního vymezení škody velkého rozsahu, která dle § 138 odst. 1 tr. zákoníku činí 5 000 000 Kč. I tohoto jednání se Ing. D a Ing. M dopustili jako členové organizované skupiny a v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěli výše popsaným způsobem zájem společnosti na ochraně finančních zájmů Evropské unie porušit.

458. V bodě 7. b) pak jednání, jež je obžalovaným společnostem Konstruktiva Branko, a. s., a TENTON, s. r. o., přičítáno, naplňuje též skutkovou podstatu zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, jenž se dle § 7 TOPO rozumí trestným činem pro účely zmíněného předpisu, když v souvislosti se zadáním předmětné zakázky Ing. D , jednající v úmyslu opatřit obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., prospěch, a to nejméně ve formě možnosti zmíněnou zakázku realizovat, zajistil spoluprací s MUDr. K a L N obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., jakožto dodavateli možnost ještě před vyhlášením zadávacího řízení seznámit se s kvalifikačními předpoklady i jeho ostatními podmínkami, tedy obžalované společnosti zjednal tímto způsobem přednost, přičemž tím, že se na vytváření obsahu dokumentace sám podílel, obžalované zároveň zjednal výhodnější podmínky na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří tuto možnost neměli. I tohoto jednání se Ing. D dopustil jako člen organizované skupiny, jak je popsáno výše. Rovněž tento čin byl spáchán v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když výše uvedeným způsobem chtěl Ing. D porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu ve vztahu ke všem jejich dodavatelům. V základní skutkové podstatě uvedený prospěch, jehož získání (ať již sobě či jinému) musí být úmyslem pachatele, je pak třeba u tohoto trestného činu spatřovat nejen ve formě případného zisku z realizace dané zakázky, ale též v samotné možnosti veřejnou zakázku realizovat, kdy již tato skutečnost dodavateli přináší řadu výhod, např. v podobě zajištění práce pro zaměstnance, udržení cash flow a vytížení jeho výrobních kapacit, jakož i upevnění jeho pozice na stavebním trhu a zisku dalších referencí. Z provedeného dokazování zároveň vyplývá, že v rozhodné době se trh obecně potýkal s nedostatkem stavebních zakázek, takže výše popsané výhody vystupovaly o to více do popředí.

459. Shora uvedené jednání Ing. D a Ing. M je třeba obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO – Ing. D se jej dopustil v zájmu obžalované společnosti a v rámci její činnosti jakožto její generální ředitel a člen představenstva, tedy z pozice člena statutárního orgánu oprávněného za obžalovanou společnost jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO, Ing. M pak trestnou činnost páchal v zájmu obžalované společnosti a v rámci její činnosti jako její obchodní ředitel, tedy v pozici osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u ní vykonává řídící činnost dle § 8 odst. 1 písm. b) TOPO. Jak již vyplývá z výše řečeného, podnikatelská činnost obžalované společnosti spočívala zejména v získávání a realizaci stavebních zakázek, přičemž jejím zájmem nepochybně bylo získat možnost předmětné veřejné zakázky realizovat.

460. Trestní odpovědnost obžalované společnosti TENTON, s. r. o., která byla shledána vinnou stejnými trestnými činy jako obžalovaná Konstruktiva Branko, a. s., je od trestní odpovědnosti posledně zmíněné obžalované odvozena. Ta na ní přešla jako na jejího právního nástupce dle § 10 odst. 1 TOPO na základě smlouvy o koupi jejího podniku, jak bylo zmíněno v odůvodnění ke skutku pod bodem 2). V této souvislosti je potřebné též zmínit, že danou problematikou se na základě ústavní stížnosti obžalované TENTO, s. r. o., zabýval Ústavní soud ČR, který svým rozhodnutím sp. zn.

II. ÚS 840/14 ze dne 23. 3. 2016 podanou ústavní stížnost odmítl a ztotožnil se se závěry státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, vyjádřenými v rozhodnutí o stížnosti jmenované proti usnesení o zahájení jejího trestního stíhání. Uzavřel, že byť prodej podniku spadá z hlediska teorie pod případy singulární sukcese, vykazuje jisté materiální znaky blížící se nástupnictví univerzálnímu. Bylo by pak proti smyslu právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, pokud by případná trestněprávní sankce nemohla dopadat na společnost, na niž byl převeden celý podnik trestně stíhané společnosti.

461. Jednání pod bodem 3), jež je přičítáno obžalované společnosti PURO-KLIMA, a. s., naplňuje skutkovou zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když Ing. J jakožto místopředseda představenstva obžalované společnosti v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělení rehabilitace a vybavení Niederleho pavilonu Oblastní nemocnice Kladno, a. s.“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, poskytl úplatek ve formě finanční hotovosti ve výši 2 000 000 Kč MUDr. K , přičemž byl obeznámen se skutečností, že se jmenovaný bude o tento úplatek dělit nejméně s MUDr. K . Tímto svým jednáním zároveň MUDr. K a MUDr. K opatřil značný prospěch (ve formě poskytnutého úplatku), a to v částce, která spodní hranici kvalifikačního kritéria značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku násobně převyšuje.

462. Skutek, jehož se Ing. J v tomto bodě dopustil, je pak třeba obžalované společnosti PURO-KLIMA, a. s., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO – jmenovaný se předmětného skutku dopustil v zájmu této obžalované a v rámci její činnosti jako místopředseda představenstva obžalované, tedy v pozici člena statutárního orgánu oprávněného za obžalovanou společnost jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO. Podnikatelská činnost obžalované společnosti PURO-KLIMA, a. s., spočívala zejména v získávání a realizaci zakázek na dodávky zdravotnických přístrojů, přičemž jejím zájmem ve vztahu k výše popsané zakázce nepochybně bylo zajistit si tímto způsobem možnost její realizace. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť Ing. J výše popsaným způsobem chtěl porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

463. Rovněž jednání pod bodem 4), jež je přičítáno obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., naplňuje všechny znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku – v tomto případě MUDr. Ř jako jednatel obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., v souvislosti se zadáním veřejných zakázek „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje Nemocnici Kutná Hora“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, poskytl úplatek ve formě finanční hotovosti ve výši nejméně 8 000 000 Kč MUDr. K , přičemž věděl, že se jmenovaný bude o tento úplatek dělit nejméně s MUDr. K . MUDr. Ř zároveň jednal v úmyslu opatřit značný prospěch dalším osobám (jehož minimální výše dle kritéria uvedeného v § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku činí 500 000 Kč), a to jednak MUDr. K a MUDr. K , ve formě poskytnutého úplatku, jednak v úmyslu opatřit prospěch ve formě čistého zisku z realizace zakázky ve výši nejméně 3 381 847,55 Kč obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o. Souhrnná výše vyčíslitelného prospěchu, jenž chtěl MUDr. Ř jinému opatřit, tak hranici značného prospěchu mnohonásobně převyšuje.

464. Skutek, jehož se MUDr. Ř v tomto bodě dopustil, je pak třeba obžalované společnosti HOSPIMED, spol. s r. o., přičítat dle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO – MUDr. Ř tento čin spáchal v zájmu obžalované a v rámci její činnosti jako její jednatel, tedy v pozici statutárního orgánu oprávněného za obžalovanou společnost jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO. Podnikatelská činnost obžalované společnosti HOPSPIMED, spol. s r. o., spočívala zejména v získávání a realizaci zakázek na dodávky zdravotnických přístrojů, přičemž jejím zájmem ve vztahu k výše popsané zakázce nepochybně bylo zajistit si tímto způsobem možnost její realizace. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť MUDr. Ř výše popsaným způsobem chtěl porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

465. Jednáním popsaným pod bodem 5) obžalovaný Ing. J naplnil skutkovou podstatu zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, poskytl úplatek ve formě finanční hotovosti ve výši nejméně 3 340 000 Kč obžalovanému MUDr. K , přičemž byl obeznámen se skutečností, Tímto svým jednáním zároveň MUDr. K a MUDr. K opatřil značný prospěch (ve formě poskytnutého úplatku), a to v částce, která spodní hranici kvalifikačního kritéria značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku násobně převyšuje. Předmětného činu se obžalovaný Ing. J dopustil v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť výše uvedeným způsobem chtěl porušit zájem na nezištném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

466. Jednáním popsaným pod bodem 5) obžalovaný MUDr. H naplnil skutkovou podstatu zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, jako zástupce zadavatele předmětné veřejné zakázky, který se z pozice statutárního orgánu zadavatele na obstarávání této konkrétní věci obecného zájmu přímo podílel, když za tohoto zadavatele jednal, uzavřel příslušnou kupní smlouvu i mandátní smlouvu s pořadatelem zadávacího řízení, jemuž udělil plnou moc, podepsal zadávací a kvalifikační dokumentaci, jakož i rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, pak v souvislosti obstaráváním předmětné věci obecného zájmu sám pro sebe přijal od obžalovaného MUDr. K finanční hotovost ve výši 740 000 Kč odpovídající jeho podílu z úplatku, čímž si opatřil prospěch převyšující spodní hranici kvalifikačního vymezení značného prospěchu podle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Předmětného činu se obžalovaný MUDr. H dopustil v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť výše uvedeným způsobem chtěl porušit zájem na nezištném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

467. Jednáním, jež je popsáno pod body 5) a 6), obžalovaný MUDr. R naplnil skutkovou podstatu pokračujícího zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, když v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejných zakázek „Nákup sanitních automobilu“ a „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, sám pro sebe jakožto hejtmana a člena rady Kraje, který byl v případě skutku pod bodem 5) zřizovatelem zadavatele a v případě skutku pod bodem 6) jediným akcionářem zadavatele, jenž schvaloval a radě Kraje předkládal materiály týkající se zadání a financování předmětných veřejných zakázek, tedy v postavení osoby přímo se podílející na obstarávaní věcí obecného zájmu, v případě jednání pod bodem 5) přijal úplatek ve formě finanční hotovosti ve výši 1 120 000 Kč a v případě jednání pod bodem 6) si nechal slíbit úplatek ve výši nejméně 6 000 000 Kč. Výše uvedeným způsobem tedy jednal s cílem opatřit si prospěch výrazně převyšující hranici výši značného prospěchu, jak je definována v ustanovení § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (500 000 Kč). Tohoto jednání se přitom dopustil jako hejtman Středočeského kraje, člen rady Kraje a jako předseda výboru regionální rady ROP, tedy v pozici úřední osoby podle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, kdy trestná činnost byla z jeho strany páchána v souvislosti s pravomocí a odpovědností, jež z těchto funkcí vyplývá, přičemž lze uzavřít, že pokud by tyto funkce nezastával, trestnou činnost, by fakticky spáchat nemohl, a stejně tak by se jí nemohli fakticky dopustit ani obžalovaní MUDr. K a MUDr. K . Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalovaného vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný dvěma útoky. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný MUDr. R chtěl výše uvedeným způsobem porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi něž patří též zadávání a následná realizace veřejných zakázek.

468. Jednání tohoto obžalovaného v bodě 7. a) soud oproti návrhu státního zástupce, který v něm shledával dílčí útok pokračujícího trestného činu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve vztahu k jednáním pod body 5) a 6), právně kvalifikoval jako zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku. I v tomto případě je třeba uzavřít, že si obžalovaný v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Výběr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nechal pro sebe jakožto hejtmana a člena rady Kraje, který byl jediným akcionářem zadavatele, jenž schvaloval a radě Kraje předkládal materiály týkající se zadání a financování předmětné veřejné zakázky, tedy v pozici úřední osoby podle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku přímo se podílející na obstarávaní věcí obecného zájmu, slíbit úplatek, jehož výše sice nebyla přesně stanovena, vzhledem k obvyklému dělení úplatků mezi tyto obžalované by se však jednalo nejméně o částku 9 000 000 Kč. Rozdíl oproti zakázkám pod body 5) a 6) ovšem v tomto případě spočívá v tom, že v předešlých bodech popsané jednání obžalovaného nebylo činěno ohledně zadávacích řízení, u nichž by bylo prokázáno jejich ovlivnění, které by bylo možno kvalifikačně podřadit právě pod ustanovení § 256 tr. řádu (v případě skutku pod bodem 5) ovlivnění zadávacího řízení – jakkoli se takový vývoj jeví jako krajně pravděpodobný – prokázáno nebylo, v případě skutku pod bodem 6) pak byly prokázány pouze zakázané dohody a spolupráce mezi uchazeči naplňující skutkovou podstatu trestného činu dle § 257 tr. zákoníku). Stran jednání, které je obžalovanému v tomto bodě kladeno za vinu, je tak třeba použít právní kvalifikaci dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku. Korupční jednání úřední osoby v rámci řízení o zadání veřejné zakázky je vyjádřeno přímo v jejím odstavci čtvrtém, přičemž toto ustanovení je ve vztahu k § 331 tr. zákoníku v poměru speciality, neboť ustanovení § 331 tr. zákoníku upravuje korupci obecně. Jakkoli se privilegovaná skutková podstata tohoto speciálního ustanovení (jež oproti obecné korupci úředních osob s nejpřísnější trestní sazbou 5 až 12 let takové jednání postihuje trestní sazbou maximálně od 3 do 10 let) může zdát z hlediska ochrany zájmů společnosti nelogická, při striktní aplikaci teoretických východisek na tato dvě ustanovení nelze než pro korupci úředních osob, jíž se osoby v tomto postavení dopouštějí v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, užít právě tuto příznivější právní kvalifikaci. Obžalovaný se pak tohoto jednání dopustil jako člen organizované skupiny a ve spolupachatelství s obžalovanými N , MUDr. K a Ing. D . I tento trestný čin byl z jeho strany spáchán v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

469. Jednání pod bodem 7. a) pak v případě obžalovaného MUDr. R ve smyslu § 116 tr. zákoníku představuje dílčí útok pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 4 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jež je popsán ve výroku rozsudku pod bodem 10). Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalovaného MUDr. R vedena jednotným záměrem, naplňují skutkové podstaty stejných trestného činů, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jedno jednání naplňující skutkovou podstatu jediného pokračujícího trestného činu spáchaného dvěma útoky. Za zmíněný dílčí útok pokračujícího trestného činu přitom byl obžalovaný odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 ze dne 27. 6. 2018 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 64/2018 ze dne 26. 6. 2019. Zdejší soud tak postupem dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině o pokračujícím trestném činu i celý výrok o trestu a při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku znovu rozhodl o vině obžalovaného předmětným pokračujícím trestným činem včetně jeho nového dílčího útoku.

470. Vzhledem k řečenému tak jednání obžalovaného jako celek pod body 7. a), a 10) právně kvalifikoval jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 4 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

471. Jednáním, jež je popsáno pod bodem 8), se obžalovaný MUDr. R dopustil účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku – v tomto případě usnadnil obžalované MUDr. K spáchání předmětného činu, když jí v souvislosti s pácháním této trestné činnosti poskytoval rady a psychickou podporou v rámci jejich rozhovorů, které o předmětné trestné činnosti vedli, čímž jmenovanou fakticky utvrzoval v předsevzetí trestnou činnost spáchat, přičemž současně z pozice hejtmana schvaloval materiály týkající se této veřejné zakázky i jejího financování a radě Kraje je předkládal, ač mu bylo známo, že je předmětné zadávací řízení zmanipulované. Popsaným způsobem tak obžalované MUDr. K usnadnil spáchání jednání, jímž v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“ v úmyslu opatřit prospěch obžalované METROSTAV, a. s., spočívající v možnosti realizovat předmětnou zakázku, zajistila prostřednictvím obžalované N zmíněnému dodavateli možnost seznámit se ještě před vyhlášením předmětného zadávacího řízení s kvalifikačními předpoklady i dalšími podmínkami zadávacího řízení, čímž tomuto dodavateli zjednala přednost a zároveň i výhodnější podmínky, když zástupci této společnosti umožnila podílet se na vytváření obsahu dokumentace pro zadávací řízení a na jeho dalším průběhu, a to na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří nebyli tímto způsobem zvýhodněni, přičemž obžalovaná MUDr. K se tohoto jednání s vědomím obžalovaného MUDr. R dopustila též jako členka organizované skupiny.

472. I v tomto případě obžalovaný MUDr. R trestný čin spáchal v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když chtěl výše uvedeným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

473. V daném případě nebylo prokázáno, že by si obžalovaný MUDr. R nechal v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky slíbit úplatek, takže jeho jednání bylo právně kvalifikováno právě dle výše uvedeného ustanovení.

474. Jednáním, jež je uvedeno v bodě 5), se obžalovaná MUDr. K dopustila účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku – v tomto případě radami, které poskytovala obžalovanému MUDr. K , jenž úplatek částečně určený pro obžalovaného MUDr. R od obžalovaného Ing. J přebíral, např. též ohledně místa a času převzetí úplatku, svou osobní účastí na převozu a dělení úplatku, jakož i svou psychickou podporou, kterou obžalovanému MUDr. K poskytovala v rámci jejich společných rozhovorů o trestné činnosti v tomto bodě řešené, jmenovaného fakticky utvrzovala v předsevzetí trestnou činnost spáchat, čímž obžalovanému MUDr. R jako úřední osobě usnadnila přijetí úplatku v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů“. Obžalovaný MUDr. R přitom s pomocí obžalované MUDr. K jednal v úmyslu opatřit sám sobě značný prospěch dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku spočívající v podílu z přijatého úplatku ve výši nejméně 1 120 000 Kč.

475. Svým jednáním v tomto bodě se dále dopustila účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, když stejným způsobem jak je popsán v předešlém odstavci, usnadnila MUDr. H , který ve vztahu k předmětné zakázce vystupoval v pozici zástupce zadavatele, v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu převzetí úplatku v částce 740 000 Kč, čímž si jmenovaný opatřil značný prospěch dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

476. Krom výše uvedených trestných činů pak obžalovaná MUDr. K svým jednáním v tomto bodě naplnila též skutkovou podstatu zločinu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, a to ve znění účinném do 31. 1. 2019, neboť pozdější právní úprava není pro obžalovanou výhodnější, když si ponechala podíl z úplatku, který MUDr. K převzal od obžalovaného Ing. J – tímto činem tak na sebe převedla věc, která byla získána trestným činem podplacení podle § 332 tr. řádu, spáchaným na území České republiky obžalovaným Ing. J , tedy jinou osobou, čímž získala pro sebe prospěch ve výši nejméně 740 000 Kč, který převyšuje spodní hranici značného prospěchu, jak je stanovena dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

477. Všechny výše uvedené trestné činy pak obžalovaná spáchala v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

478. Jednáním, jež je uvedeno pod bodem 6., obžalovaná MUDr. K naplnila skutkovou podstatu zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, když si v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nechala slíbit úplatek ve formě finanční hotovosti v celkové výši 10 000 000 Kč, který byl určen pro ni a obžalované MUDr. K a MUDr. R . Obžalovaná MUDr. K tak tímto způsobem jednala v úmyslu opatřit si prospěch ve výši 2 000 000 Kč a obžalovaným MUDr. K a MUDr. R prospěch v celkové výši 8 000 000 Kč, přičemž souhrnná výše prospěchu i v tomto případě převyšuje kvalifikační vymezení značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Obžalovaná se přitom na zadání této veřejné zakázky, která nepochybně spadá do okruhu obstarávání věcí obecného zájmu (jak bylo již výše popsáno), přímo podílela, když z pozice ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s., jako osoby ovládající zadavatele v případě předmětné zakázky schvalovala zadávací dokumentaci a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž vzhledem ke svému postavení fakticky rozhodovala o všech podstatných okolnostech předmětné veřejné zakázky. Trestný čin pak spáchala ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku s obžalovaným MUDr. R a v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když výše uvedeným způsobem chtěla porušit zájem společnosti na řádném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které spadá též zadání a následná realizace veřejné zakázky.

479. Jednání popsané pod body 7. a) a 8. pak bylo v případě obžalované MUDr. K právně kvalifikováno jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním veřejných zakázek „Vývěr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“ a „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“, v úmyslu opatřit obžalovaným společnostem Konstruktiva Branko, a. s., a METROSTAV, a. s., prospěch spočívající v možnosti realizace předmětných zakázek tím způsobem, že prostřednictvím obžalované N , které dala pokyn spolupracovat s obžalovanými Ing. D a Ing. A , zajistila výše zmíněných obžalovaným společnostem, jakožto dodavatelům, možnost ještě před vyhlášením předmětných zadávacích řízení se seznámit s kvalifikačními předpoklady i dalšími podmínkami zadávacích řízení, čímž jim zjednala přednost, a současně též výhodnější podmínky, když jim umožnila podílet se na vytváření dokumentace pro zadávací řízení i na jejich dalším průběhu, a to na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří tímto způsobem zvýhodněni nebyli. Tohoto jednání se přitom dopustila v úmyslu opatřit sobě a obžalovaným MUDr. K a MUDr. R majetkový prospěch z úplatků, které žádala nebo si dala od zástupců výše uvedených dodavatelů v souvislosti s tímto způsobem ovlivněnými zadávacími řízeními slíbit – v případě jednání pod bodem 7. a) 27 000 000 Kč, v případě jednání pod bodem 8) 22 300 000 Kč, tedy v souhrnné výši 49 300 000 Kč, kdy uvedená částka mnohonásobně převyšuje spodní hranici značného prospěchu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (500 000 Kč). Obžalovaná se tohoto jednání dále dopustila jako členka organizované skupiny, jak je zdůvodněno výše a ve spolupachatelství podle § 23 tr. řádu s obžalovanými N , MUDr. R , Ing. D a Ing. A . Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalované vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný dvěma útoky. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaná chtěla výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na nezištném, řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

480. Jednání pod body 7. a) a 8) pak v případě této obžalované ve smyslu § 116 tr. zákoníku představují dílčí útoky pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jež jsou uvedeny ve výroku rozsudku pod body 9) a 10), neboť všechna jednání pod výše uvedenými body popsaná byla ze strany obžalované MUDr. K vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný čtyřmi útoky, přičemž v případě jednání popsaného pod bodem 10) obžalovaná v jednočinném souběhu s tímto trestným činem spáchala též zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za dílčí útoky pod body 9) a 10), kvalifikované jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě 10) za zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku přitom byla obžalovaná odsouzena rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 ze dne 27. 6. 2018 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 64/2018 ze dne 26. 6. 2019. Zdejší soud tak postupem dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestném činu spáchaném s ním jednočinném souběhu i celý výrok o trestu a při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku znovu rozhodl o vině obžalované předmětným pokračujícím trestným činem včetně jeho nových dílčích útoků i trestným činem spáchaným s ním jednočinném souběhu.

481. Vzhledem k řečenému tak jednání obžalované jako celek pod body 7. a), 8), 9) a 10) právně kvalifikoval jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 10) spáchaným v jednočinném souběhu se zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

482. Jednání, jež je popsáno pod bodem 5), je v případě obžalovaného MUDr. K třeba právně kvalifikovat jako účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť tím, že tento obžalovaný v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů“ převzal úplatek od obžalovaného Ing. J , který následně převezl do svého bydliště a rozdělil na podíly, z nichž částku ve výši 1 120 000 Kč předal obžalovanému MUDr. R jakožto úřední osobě, svým jednáním tak umožnil úřední osobě přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a opatření si touto cestou značného prospěchu. Jak již bylo řečeno výše, obžalovaný MUDr. R s pomocí obžalovaného MUDr. K takto jednal právě v úmyslu opatřit si prospěch ve formě podílu z přijatého úplatku ve výši nejméně 1 120 000 Kč, kdy tato částka převyšuje spodní hranici značného prospěchu, jež je vymezena v ustanovení § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

483. I tento obžalovaný se jednáním popsaným v bodě 5) dopustil též účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, když převzetím úplatku od obžalovaného Ing. J , jeho převezením do místa bydliště a následným rozdělením na podíly, z nichž částku 740 000 Kč poté předal obžalovanému MUDr. H , tomuto obžalovanému, který ve vztahu k předmětné zakázce vystupoval v pozici zástupce zadavatele, umožnil přijetí úplatku v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Nákup sanitních automobilů“ a opatření si touto cestou značného prospěchu, kdy i tento obžalovaný s pomocí obžalovaného MUDr. K jednal v úmyslu opatřit si prospěch ve formě podílu z přijatého úplatku ve výši nejméně 740 000 Kč, přičemž i tato částka převyšuje spodní hranici značného prospěchu, jež je vymezena v ustanovení § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

484. Krom výše uvedených trestných činů pak rovněž obžalovaný MUDr. K svým jednáním v tomto bodě naplnil skutkovou podstatu zločinu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, a to ve znění účinném do 31. 1. 2019, neboť pozdější právní úprava není pro obžalovaného výhodnější, když si ponechal podíl z úplatku, který převzal od obžalovaného Ing. J – tímto činem tak na sebe převedl věc, která byla získána trestným činem podplacení podle § 332 tr. řádu, spáchaným na území České republiky obžalovaným Ing. J , tedy jinou osobou, čímž získal pro sebe prospěch ve výši nejméně 740 000 Kč, který převyšuje spodní hranici značného prospěchu, jak je stanovena dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

485. Rovněž obžalovaný MUDr. K se jednání pod bodem 5) dopustil v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na nezištném obstarávání věcí obecného zájmu.

486. Skutkem, jenž je uveden pod bodem 6., se obžalovaný MUDr. K dopustil účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku – stran této zakázky poskytoval obžalované MUDr. K psychickou podporou během jejich rozhovorů, které se týkaly předmětné trestné činnosti i slíbeného úplatku, čímž jmenovanou fakticky utvrzoval v předsevzetí trestnou činnost spáchat. Svým počínáním tak obžalované MUDr. K usnadnil přijetí slibu úplatku v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejné zakázky „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, na kterém se obžalovaná MUDr. K přímo podílela, a to ve formě finanční hotovosti v celkové výši 10 000 000 Kč, z níž měl sám inkasovat podíl ve výši nejméně 2 000 000 Kč. Obžalovaná MUDr. K přitom tímto způsobem a s pomocí obžalovaného MUDr. K jednala s cílem opatřit prospěch ve výši nejméně 2 000 000 Kč sama sobě a dále ve výši 8 000 000 Kč obžalovaným MUDr. K a MUDr. R , kdy uvedená částka převyšuje spodní hranici prospěchu velkého rozsahu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (5 000 000 Kč). I tomto případě MUDr. K trestný čin spáchal v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť výše uvedeným způsobem chtěl porušit zájem na nezištném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

487. Skutkem, jenž je uveden pod bodem 7. a), se obžalovaný MUDr. K dopustil účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, když radami a psychickou podporou, kterou poskytoval obžalované MUDr. K při jejich společných rozhovorech, které se týkaly předmětné trestné činnosti, jmenovanou fakticky utvrzoval v předsevzetí v tomto bodě řešenou trestnou činnost spáchat, čímž trestnou činnost jmenované, jež je popsána výše a naplňuje všechny znaky skutkové podstaty zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, usnadnil. Rovněž tohoto činu se obžalovaný MUDr. K dopustil v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na nezištném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

488. Také skutkem, jenž je uveden pod bodem 8), se obžalovaný MUDr. K dopustil účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku – rovněž v tomto případě radami a psychickou podporou, kterou poskytoval obžalované MUDr. K při jejich společných rozhovorech, které se týkaly předmětné trestné činnosti, jmenovanou fakticky utvrzoval v předsevzetí v tomto bodě řešenou trestnou činnost spáchat, čímž trestnou činnost jmenované, jež je popsána výše a naplňuje všechny znaky skutkové podstaty zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, usnadnil. Rovněž tohoto činu se obžalovaný MUDr. K dopustil v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na nezištném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

489. Jednáním, jež je popsáno pod bodem 6) obžalovaný Ing. A naplnil skutkovou podstatu zločinu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku – obžalovaný se v souvislosti se zadáním předmětné veřejné zakázky dopustil pletich, když na základě dohody v rámci tohoto zadávacího řízení spolupracoval s ostatními zájemci o tuto veřejnou zakázku při tvorbě nabídek s cílem zajistit, aby nabídka obžalované společnosti METROSTAV, a. s., byla vybrána jako nejvýhodnější, a to navzdory faktu, že z její strany poskytnutá nabídková cena byla oproti ceně obvyklé vyšší nejméně o částku 865 444 Kč, takže vyvíjel činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nevýhodnou cenu, kterou je třeba rozumět každou cenu, jež nebyla v rámci zadávacích řízení stanovena postupem podle zákona o veřejných zakázkách a oproti smyslu těchto řízení nevzešla ze svobodné soutěže nezávislých dodavatelů, přičemž řešeného činu se dopustil v úmyslu opatřit obžalované společnosti METROSTAV, a. s., z realizace zakázky prospěch ve formě čistého zisku, a to ve výši nejméně 7 939 875 Kč, kdy tato částka převyšuje spodní hranici prospěchu velkého rozsahu dle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (5 000 000 Kč). Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku – obžalovaný Ing. A chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek a na rovném přístupu k nim.

490. Svým počínáním pak tento obžalovaný v bodě 6. dále naplnil skutkovou podstatu zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k předložení nepravdivých dokladů vztahujících se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie, když předmětná veřejná zakázka měla být spolufinancována též prostřednictvím dotace z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, což bylo nejméně od počátku zadávacího řízení všeobecně známo, obžalovaný, který si v rozhodné době musel být vědom této skutečnosti, pak předmětné zadávací řízení ovlivnil ve prospěch vítězné společnosti, přičemž kompletní dokumentace o takto ovlivněném zadávacím řízení byla následně zadavatelem předložena ROP ke schválení čerpání dotace. Vzhledem k tomu, že v dokumentaci nebyly zahrnuty žádné údaje o tom, že zadávací bylo na základě dohody mezi uchazeči zmanipulováno ve prospěch vítězného dodavatele, je třeba předloženou dokumentaci považovat za nepravdivé doklady vztahující se k výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie, přičemž pokud by byly takové údaje ROP a dalším příslušným orgánům známy, k vyplacení požadovaných prostředků z rozpočtu Evropské unie by nedošlo, neboť jednou z podmínek poskytnutí dotace bylo, aby zadání veřejné zakázky proběhlo v souladu s příslušnými právními předpisy. V případě jejich vyplacení by tak byly nesprávně použity prostředky z rozpočtu Evropské unie ve výši nejméně 90 452 716 Kč, což by Ing. A svým jednáním vědomě umožnil. K vyplacení požadovaných prostředků a způsobení škody vzhledem k odhalení této trestné činnosti již nedošlo, výše hrozící škody ovšem v tomto případě mnohonásobně přesáhla spodní hranici kvalifikačního vymezení škody velkého rozsahu, která dle § 138 odst. 1 tr. zákoníku činí 5 000 000 Kč. I tohoto jednání se obžalovaný Ing. A dopustil v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť výše popsaným způsobem chtěl zájem společnosti na ochraně finančních zájmů Evropské unie porušit.

491. Jednáním, jež je popsáno pod bodem 8) obžalovaný Ing. A naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Rekonstrukce loku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“ s cílem opatřit prospěch obžalované společnosti METROSTAV, a. s., spočívající v možnosti realizovat předmětnou zakázku, svojí spoluprací s obžalovanými MUDr. K a L N zajistil obžalované společnosti METROSTAV, a. s., jakožto dodavateli možnost se ještě před vyhlášením zadávacího řízení seznámit s kvalifikačními předpoklady i dalšími podmínkami zadávacího řízení, čímž této společnosti zjednal přednost, a zároveň i výhodnější podmínky, když se na vytváření dokumentace pro zadávací řízení a na jeho dalším průběhu osobně podílel, přičemž takto jednal na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří nebyli tímto způsobem zvýhodněni. Obžalovaný se tohoto jednání dále dopustil jako člen organizované skupiny, jak je zdůvodněno výše a ve spolupachatelství podle § 23 tr. řádu s obžalovanými MUDr. K a L N . Také tohoto činu se obžalovaný Ing. A dopustil v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

492. Jednáním, jež je popsáno pod body 6) a 8), obžalovaný Ing. P naplnil skutkovou podstatu pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním a následnou realizací veřejných zakázek „Rekonstrukce objektu SO.03 – pavilon „O“ – v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje“ a „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, slíbil obžalované MUDr. K poskytnutí úplatku, a to v případě jednání pod bodem 6) ve formě finanční hotovosti ve výši 10 000 000 Kč, v případě jednání pod bodem 8. pak ve formě finanční hotovosti ve výši nejméně 22 300 000 Kč. Obžalovaný Ing. P přitom jednal v úmyslu opatřit prospěch ve formě samotných slíbených úplatků nejméně obžalované MUDr. K a v případě jednání pod bodem 6) také v úmyslu opatřit prospěch obžalované společnosti METROSTAV, a. s., ve formě čistého zisku z realizace zakázky, a to ve výši nejméně 7 939 875 Kč. Souhrnná výše vyčíslitelného prospěchu, jenž chtěl tento obžalovaný jinému opatřit, tak hranici značného prospěchu mnohonásobně převyšuje. Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalovaného Ing. P vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný dvěma útoky. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný Ing. P výše popsaným způsobem chtěl porušit zájem společnosti na nezištném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

493. Jednání obžalovaných Ing. A a Ing. P uvedené pod body 6) a 8) je dále přičítáno obžalované společnosti METROSTAV, a. s., která se tak výše popsaným způsobem dopustila pod body 6) a 8) pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, v bodě 6) dále zločinu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1, písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 8) pak zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku.

494. Jednání obžalovaného Ing. P je třeba této obžalované přičítat podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona TOPO, neboť jmenovaný trestný čin spáchal v jejím zájmu a v rámci činnosti obžalované společnosti jako její generální ředitel a člen představenstva obžalované, tedy v postavení člena statutárního orgánu oprávněného za obžalovanou společnost jednat dle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO a též jako osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u ní vykonává řídící činnost podle § 8 odst. 1 písm. b) TOPO. Rovněž jednání obžalovaného Ing. A je třeba obžalované společnosti přičítat podle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO, i on svou trestnou činnost spáchal v jejím zájmu a v rámci činnosti obžalované jako její zmocněný zástupce, oprávněný za ni jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO a v postavení obchodního náměstka divize 1 této společnosti, kdy i na něho je z tohoto důvodu nutno pohlížet jako na osobu ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u ní vykonává řídící činnost podle § 8 odst. 1 písm. b) TOPO. Podnikatelská činnost obžalované přitom spočívala zejména v získávání a realizaci tohoto typu stavebních zakázek, přičemž jejím zájmem nepochybně bylo získat možnost předmětné zakázky realizovat.

495. Jednáním, jež je popsáno pod bodem 7. a) obžalovaný Ing. D naplnil skutkovou podstatu zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a, b) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Vývěr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“, tedy v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, slíbil úplatek ve formě finanční hotovosti ve výši 27 000 000 Kč obžalované MUDr. K , přičemž byl obeznámen s tím, že se jmenovaná bude o slíbený úplatek dále dělit s obžalovanými MUDr. K a MUDr. R , jenž z pozice hejtmana a člena rady Kraje schvaloval a radě Kraje předkládal materiály ohledně zadání a financování předmětné veřejné zakázky, tedy s úřední osobou podle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Obžalovaný pak takto jednal s cílem opatřit značný prospěch MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R , a to ve formě slíbeného úplatku, jehož celková výše mnohonásobně převyšuje spodní hranici značného prospěchu podle § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku (500 000 Kč). Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaný Ing. D chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, mezi které nepochybně patří též zadávání i následná realizace veřejných zakázek.

496. Svým jednáním rovněž naplnil skutkovou podstatu zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním předmětné veřejné zakázky, s cílem opatřit obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., prospěch spočívající v možnosti realizace této veřejné zakázky, spoluprací s obžalovanými MUDr. K a L N zajistil výše zmíněné obžalované společnosti jakožto dodavateli možnost ještě před vyhlášením zadávacího řízení se seznámit s kvalifikačními předpoklady a dalšími podmínkami zadávacího řízení, čímž jí zjednal přednost, a zároveň také výhodnější podmínky, když se na vytváření dokumentace pro zadávací řízení i na jeho dalším průběhu osobně podílel, a to na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří nebyli tímto způsobem zvýhodněni. Obžalovaný se tohoto jednání dále dopustil jako člen organizované skupiny, jak je zdůvodněno výše a ve spolupachatelství podle § 23 tr. řádu s obžalovanými MUDr. K , MUDr. R a L N . Také tohoto činu se obžalovaný Ing. D dopustil v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť chtěl výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

497. Jednání pod bodem 7. a) pak v případě obžalovaného Ing. D ve smyslu § 116 tr. zákoníku představuje dílčí útoky pokračujících zločinů zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), jež je popsán ve výroku rozsudku pod bodem 10). Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalovaného Ing. D vedena jednotným záměrem, naplňují skutkové podstaty stejných trestného činů, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jedno jednání naplňující skutkovou podstatu dvou pokračujících trestných činů spáchaných dvěma útoky, přičemž svým jednáním v bodě 10) obžalovaný zároveň v jednočinném souběhu s těmito trestnými činy spáchal též zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za zmíněný dílčí útok pokračujících trestných činů a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku přitom byl obžalovaný odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 ze dne 27. 6. 2018 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 64/2018 ze dne 26. 6. 2019. Zdejší soud tak postupem dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině o pokračujících trestných činech a trestném činu spáchaném s nimi jednočinném souběhu i celý výrok o trestu a při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku znovu rozhodl o vině obžalovaného předmětnými pokračujícími trestnými činy včetně jejich nového dílčího útoku i trestným činem spáchaným s ním jednočinném souběhu.

498. Vzhledem k řečenému tak jednání obžalovaného jako celek pod body 7. a), a 10) právně kvalifikoval jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a pokračující zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b), pod bodem 10) spáchanými v jednočinném souběhu se zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

499. Jednáním, jež je popsáno pod bodem 7. a) a 8) obžalovaná L N naplnila skutkovou podstatu pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti se zadáním veřejných zakázek „Vývěr zhotovitele stavby pavilonu 37 (parkoviště) a pavilonu Palackého“ a „Rekonstrukce bloku C2 – součást akce Generel nemocnice Kladno“, v úmyslu opatřit obžalovaným společnostem Konstruktiva Branko, a. s., a METROSTAV, a. s., prospěch spočívající v možnosti realizace předmětných zakázek, svojí spoluprací s obžalovanými Ing. D a Ing. A , kdy postupovala dle pokynů obžalované MUDr. K , zajistila výše zmíněných obžalovaným společnostem, jakožto dodavatelům, možnost ještě před vyhlášením předmětných zadávacích řízení se seznámit s kvalifikačními předpoklady i dalšími podmínkami zadávacích řízení, čímž jim zjednala přednost, a současně též výhodnější podmínky, když jim umožnila podílet se na vytváření dokumentace pro zadávací řízení i na jejich dalším průběhu, a to na úkor všech ostatních potenciálních dodavatelů, kteří tímto způsobem zvýhodněni nebyli. Obžalovaná se tohoto jednání dále dopustila jako členka organizované skupiny, jak je zdůvodněno výše a ve spolupachatelství podle § 23 tr. řádu s obžalovanými MUDr. K , MUDr. R , Ing. D a Ing. A . Obě jednání pod výše uvedenými body popsaná přitom byla ze strany obžalované vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný dvěma útoky. Trestný čin byl spáchán v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť obžalovaná chtěla výše popsaným způsobem porušit zájem společnosti na řádném a zákonném zadávání veřejných zakázek, zejména na rovném přístupu všech dodavatelů k nim.

500. Jednání pod body 7. a) a 8) pak v případě této obžalované ve smyslu § 116 tr. zákoníku představuje dílčí útoky pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jež jsou uvedeny ve výroku rozsudku pod body 9) a 10), neboť všechna jednání pod výše uvedenými body popsaná byla ze strany obžalované N vedena jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, takže je třeba na ně dle § 116 tr. zákoníku pohlížet jako na jediný pokračující trestný čin spáchaný čtyřmi útoky, přičemž v případě jednání popsaného pod bodem 10) obžalovaná v jednočinném souběhu s tímto trestným činem spáchala též zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za dílčí útoky pod body 9) a 10), kvalifikované jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě 10) za zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku přitom byla obžalovaná odsouzena rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 ze dne 27. 6. 2018 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 64/2018 ze dne 26. 6. 2019. Zdejší soud tak postupem dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestném činu spáchaném s ním jednočinném souběhu i celý výrok o trestu a při vázanosti skutkovými zjištěními ve zrušeném rozsudku znovu rozhodl o vině obžalované předmětným pokračujícím trestným činem včetně jeho nových dílčích útoků i trestným činem spáchaným s ním jednočinném souběhu.

501. Vzhledem k řečenému tak jednání obžalované jako celek pod body 7. a), 8), 9) a 10) právně kvalifikoval jako pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 256 odst. 1, 2 písm. a, b, c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 10) spáchaným v jednočinném souběhu se zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

502. Jednání obžalované N uvedené pod body 7. b) a 8), je dále přičítáno obžalované společnosti ML Compet, a. s., která se tak výše popsaným způsobem dopustila pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného dvěma útoky (dle § 116 tr. zákoníku). Jednání obžalované N je třeba této společnosti přičítat podle § 8 odst. 2 písm. a) TOPO, neboť obžalovaná N trestnou činnost spáchala v rámci činnosti obžalované společnosti, která spočívala zejména v pořádání zadávacích řízení, jako členka jejího představenstva, tedy v pozici členky statutárního orgánu oprávněné za obžalovanou společnost jednat podle § 8 odst. 1 písm. a) TOPO.

503. Při úvaze o druhu a výši trestu soud u všech obžalovaných přihlédl ke všem shora uvedeným skutečnostem, které zhodnotil z hlediska povahy a závažnosti spáchaných trestných činů. V případě obžalovaných fyzických osob v tomto ohledu dále přihlédl k jejich osobním, rodinným a majetkovým poměrům, dosavadnímu způsobu života i možností jejich nápravy, u obžalovaných osob právnických pak ke kritériím uvedeným v ustanovení § 14 TOPO.

504. U všech obžalovaných soud pozitivně nahlížel na skutečnost, že v opisech rejstříku trestů (č. l. 24295 – 24316) nemají žádné záznamy, k nimž by bylo možné z hlediska hodnocení jejich bezúhonnosti negativně přihlížet (jediným, kdo byl v minulosti soudně trestán, je obžalovaný MUDr. K , nicméně se jedná od odsouzení z roku 1986 za odlišný typ trestné činnosti, které bylo zahlazeno). Jako zásadní negativní skutečnost pak soud hodnotil povahu páchané kriminality a její mimořádnou společenskou škodlivost – obžalovaní MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R s využitím administrátorských společností řízených obžalovanou N vytvořili systém ovlivňování veřejných zakázek, který jim na poskytovaných úplatcích od představitelů stavebních společností a dodavatelů zdravotnické technologie přinášel zisky v řádech milionů Kč z každé zakázky, přičemž se jednalo o kriminalitu mimořádně sofistikovanou, páchanou soustavně a skrytě, způsobem, jenž navenek jevil zdání naprosté transparentnosti zadávacích řízení, o čemž svědčí i skutečnost, že tato trestná činnost byla prakticky neodhalitelná žádným z kontrolních mechanismů Středočeského kraje a ROP. I v tom tkví její mimořádná zákeřnost a nebezpečnost. Představitelé dodavatelských společností přitom na tuto, slovy obžalované MUDr. K v jednom z prostorových odposlechů, hru ochotně přistoupili, neboť i pro ně skýtal zavedený systém výhodu v podobě zisku veřejné zakázky za cenu, která nevzešla ze svobodné soutěže, takže i pro ně byl takový postup přes poskytnutý úplatek výhodný. Trestné činnosti se pak tyto osoby dopouštěly zcela dobrovolně, se znalostí celého pozadí (jak rovněž dokreslují odposlechy zaznamenané hovory), přičemž svým kladným postojem a zapojením fungování celého systému umožnily. Pokud je korupční trestná činnost, navíc v takto masivní míře, páchána osobami ve významném společenském postavení (obžalovaný MUDr. R tehdy zastával funkci hejtmana Středočeského kraje, významného představitele parlamentní politické strany a poslance, obžalovaná MUDr. K trestnou činnost páchala z pozice ředitelky nemocnice, přičemž i ona byla významnou představitelkou politické strany, obžalovaný MUDr. H pak z pozice ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje, p. o. (nyní Záchranné služby středočeského kraje, p. o.), obžalovaný Ing. P jako člen představenstva a generální ředitel nejvýznamnější stavební společnosti v České republice), jako další negativní rys s sebou nese devastující dopad na víru občanů nejen v transparentnost a zákonný průběh zadávacích řízení, ale též v řádné fungování státu, v němž by správně pro korupci nemělo být místo.

505. V případě obžalovaných MUDr. K , MUDr. R , Ing. D a L N byl vzhledem k již zmíněnému odsouzení rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 64/2018 podle zásad uvedených v § 45 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku ukládán (při zrušení výroku o vině a trestu z citovaného odsouzení) za všechny trestné činy společný úhrnný trest. V případě obžalovaného MUDr. K , který se trestných činů v tomto trestním řízení řešených dopustil před vyhlášením výše citovaného rozsudku, jímž byl uznán vinným zločinem sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 3 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, pak podle zásad uvedených v § 43 odst. 2 tr. zákoníku a při zrušení výroku o trestu z citovaného odsouzení za všechny sbíhající se trestné činy z obou trestních řízení trest souhrnný.

506. Obžalovaným MUDr. K , MUDr. K a MUDr. R byl trest ukládán v sazbě 5 až 12 let, a to za více trestných činů, jichž se první dva jmenovaní dopustili ve vztahu k šesti zakázkám, obžalovaný MUDr. R pak ve vztahu k zakázkám pěti. V případě všech těchto obžalovaných soud při ukládání trestu zhodnotil jejich opakovaně zmiňovanou zásadní roli v celém systému, který vytvořili, v rámci systému sdíleli veškeré informace a vzájemně spolupracovali, čímž bylo dosaženo jeho maximální efektivity, této kriminality se dopouštěli ze ziskuchtivosti, přičemž obžalovaný MUDr. R na inkasovaných úplatcích získal ze všech obžalovaných největší podíl. Stran všech těchto obžalovaných sice byly formálně naplněny podmínky pro uložení trestu propadnutí majetku dle § 66 odst. 1 tr. zákoníku, který státní zástupce v závěrečné řeči navrhoval. Soud však po zvážení všech aspektů dané věci k uložení takto mimořádného trestu nepřikročil, kdy dospěl k závěru, že jako odpovídající postačí kombinace dlouhodobých trestů odnětí svobody a peněžitých trestů, které budou překračovat částky, jež obžalovaní za souzené skutky na úplatcích inkasovali, doplněná tresty zákazu činnosti.

507. Po zvážení všech aspektů dané věci pak v případě obžalovaných K volil identický trest, a sice nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon je za podmínek § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, tedy do věznice lepšího typu, než jak tr. zákoník s ohledem na délku uložených nepodmíněných trestů bez dalšího předpokládá – jak již bylo řečeno, na obžalované je třeba pohlížet jako na osoby bezúhonné, přičemž zvolený typ věznice pro jejich nápravu dle názoru soudu skýtá lepší předpoklady. Každému z nich soud zároveň uložil peněžitý trest ve výši 20 000 000 Kč (ve výměře 640 denních sazeb po 31 250 Kč), přičemž pro případ, že by nebyl tento trest v určené lhůtě vykonán, soud obžalovaným stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 let. Vzhledem k tomu, že se obžalovaní řešené kriminality dopustili též v rámci zastupování právnické osoby, byl jim zároveň uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury v trvání 8 let.

508. I v případě obžalovaného MUDr. R pak soud volil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon jej ze stejných důvodů jako obžalované K za podmínek § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, tedy do věznice lepšího typu, než jak tr. zákoník s ohledem na délku uloženého nepodmíněného trestu bez dalšího předpokládá. Takto uložený trest pak v jeho případě doplnil též peněžitým trestem ve výši 18 000 000 Kč (ve výměře 600 denních sazeb po 30 000 Kč), přičemž pro případ, že by nebyl tento trest v určené lhůtě vykonán, soud i tomuto obžalovanému stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 let. Současně mu uložil trest propadnutí věci dle § 70 odst. 1 tr. zákoníku, a to částky 7 000 000 Kč, již inkasoval na úplatku za zadání zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad, která u něj byla zajištěna dne 14. 5. 2012, když byl zadržen orgány Policie ČR. Tento trest byl přitom obžalovanému uložen již citovaným rozsudkem Vrchního soudu v Praze v původní věci, takže zdejší soud byl povinen jej dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku do výroku o trestu převzít. Takto uložený trest byl v jeho případě dále doplněn o trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkcí a zaměstnání ve výkonných orgánech veřejné správy a územní samosprávy na dobu 8 let, když právě výkon takových funkcí k páchání předmětné kriminality zneužil.

509. Obžalované L N byl trest ukládán v trestní sazbě 5 až 10 let. Také v jejím případě soud negativně nahlížel na stálé zapojení do celého systému ovlivňování veřejných zakázek, přičemž i její role byla pro jeho fungování podstatná. Na druhé straně však tato obžalovaná v zásadě vykonávala příkazy obžalovaných K a na úplatcích participovala ve výrazně nižších částkách. Také v jejím případě soud přihlédl k dosavadní bezúhonnosti a v potaz vzal i celkovou délku trestního řízení, na druhé straně však musel vzít v úvahu též pluralitu trestných činů, jichž se dopustila ve vztahu ke čtyřem různým zakázkám. Po zvážení všech aspektů dané věci soud této obžalované vyměřil nepodmíněný trest odnětí svobody v trávní 6 let, pro jehož výkon ji dle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, který doplnil peněžitým trestem ve výši 500 000 Kč (ve výměře 200 denních sazeb po 2 500 Kč), přičemž pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, zároveň stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. I této obžalované současně uložil trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury na dobu 6 let, když právě své řídící postavení v obchodní společnosti při páchání trestné činnosti zneužila.

510. Rovněž obžalovanému Ing. D je trest ukládán v trestní sazbě 5 až 10 let, kdy jako přitěžující okolnost je třeba pohlížet na skutečnost, že se svou trestnou činností složenou ze dvou útoků dopustil více trestných činů. I v jeho případě soud přihlédl k jeho dosavadní bezúhonnosti, jakož i k faktu, že od spáchání řešených činů uběhla delší doba. Po zvážení všech pro věc podstatných skutečností mu trest vyměřil jako nepodmíněný v trvání 6 let, tedy při spodní hranici zákonné trestní sazby a pro jeho výkon obžalovaného za podmínek ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Takto uložený trest byl i v jeho případě doplněn peněžitým trestem v celkové výši 1 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanovil soud náhradní trest odnětí svobody ve výměře 2 let. Vedle peněžitého trestu mu byl dle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku rovněž uložen trest propadnutí věci a to částky 2 579 000 Kč zajištěné při domovní prohlídce v místě bydliště obžalovaného, která byla určena na poskytnutí úplatku za zakázku na rekonstrukci zámku Buštěhrad (přičemž stejně jako v případě obžalovaného MUDr. R , i tomuto obžalovanému byl tento trest uložen rozsudkem Vrchního soudu v Praze v původní věci). Vzhledem k tomu, že se obžalovaný trestné činnosti dopustil jako generální ředitel a člen představenstva akciové společnosti, byl mu uložen též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury ve výměře 4 let.

511. Obžalovanému MUDr. H je ukládán trest v trestní sazbě 3 až 10 let. V případě tohoto obžalovaného soud na jedné straně vážil vysokou závažnost řešeného činu, na druhé straně ovšem musel přihlédnout k faktu, že obžalovaný je v tomto případě řešen pro jeden skutek, od jehož spáchání uplynulo již téměř 8 let, obžalovaný v minulosti nebyl soudně trestán, přičemž z dalších poznatků, které byly k jeho osobě zjištěny, nevyplývá, že by se poté nějaké další trestné činnosti dopustil. Za daného stavu věcí tak soud dospěl k závěru, že v jeho případě postačí uložení trestu výchovného. Ten mu byl vyměřen jako podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Zároveň byl tento trest doplněn trestem peněžitým v celkové výši 2 000 000 Kč (ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč), neboť obžalovaný trestnou činností získal značný majetkový prospěch. Pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, soud obžalovanému stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Vzhledem k tomu, že se obžalovaný řešené kriminality dopustil při výkonu funkce ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje, p. o. (nyní Záchranné služby Středočeského kraje, p. o.), byl mu zároveň uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu vedoucích funkcí v příspěvkových organizacích a organizačních složkách státu spojených s jejich zastupováním a jejich zastupování na základě plné moci, a to ve výměře 4 let.

512. Rovněž u obžalovaného Ing. J , v jehož případě je trest ukládán v trestní sazbě 1 rok až 6 let, soud jako polehčující okolnost hodnotil jeho dosavadní bezúhonnost, která s ohledem na skutečnost, že od spáchání skutku uběhlo již téměř 8 let, během nichž dle všech poznatků žil řádným životem, vede soud k názoru, že také v jeho případě postačí uložit trest výchovný. Po zvážení všech aspektů celé věci obžalovanému vyměřil podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let s odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 4 let, který ovšem vzhledem k závažnosti spáchaného činu doplnil též peněžitým trestem v celkové výši 2 000 000 Kč (ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč), přičemž pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, obžalovanému stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Zároveň obžalovanému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury v trvání 3 let, když se tohoto trestného činu dopustil z pozice člena představenstva akciové společnosti.

513. Obdobně soud při ukládání trestu postupoval také u obžalovaného Ing. P . Rovněž tomuto obžalovanému je trest ukládán v trestní sazbě 1 rok až 6 let s tím rozdílem, že v jeho případě se jedná o trestný čin pokračující, složený ze dvou útoků. I v případě tohoto obžalovaného však soud jako zásadní polehčující okolnost hodnotil jeho dosavadní bezúhonnost, která jej ve spojení s faktem, že od spáchání trestného činu uběhla delší doba, vede k závěru, že navzdory vysoké závažnosti řešené kriminality postačí uložit trest výchovný. Rovněž jemu byl po zvážení všech relevantních aspektů celé věci uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let s odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 4 let, ovšem doplněný peněžitým trestem v celkové výši 3 000 000 Kč (ve výměře 500 denních sazeb po 6 000 Kč), přičemž pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, mu soud stanovil náhradní trest odnětí svobody na 2 roky. Vzhledem k tomu, že obžalovaný úplatek přislíbil jako generální ředitel a člen představenstva akciové společnosti, byl mu uložen též trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev nebo jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury ve výměře 4 let.

514. Obžalovanému Ing. A je trest ukládán v trestní sazbě 5 až 10 let, přičemž jako přitěžující okolnost je třeba hodnotit fakt, že se svou trestnou činností složenou ze dvou útoků dopustil více trestných činů. Rovněž v jeho případě soud maximálně přihlédl k jeho dosavadní bezúhonnosti i faktu, že od spáchání řešených činů uběhla delší doba. Žádné další polehčující okolnosti, které by odůvodňovaly uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby, však nebyly shledány. Po zvážení všech pro věc podstatných skutečností mu byl trest vyměřen jako nepodmíněný v trvání 5 let, tedy na samé spodní hranici zákonné trestní sazby a obžalovaný pro jeho výkon za podmínek ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Takto uložený trest byl i v jeho případě doplněn peněžitým trestem v celkové výši 250 000 Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanovil soud náhradní trest odnětí svobody ve výměře 6 měsíců.

515. Při ukládání trestu obžalovaným právnickým osobám soud přihlédl k povaze a závažnosti řešené kriminality, k poměrům právnických osob, včetně jejich dosavadní činnosti, majetkových poměrů a k jejich působení po činu, jakož i k dalším okolnostem uvedeným v ustanovení § 14 TOPO.

516. Po zvážení všech aspektů dané věci dospěl soud u obžalovaných společností AVEZA, s. r. o., a ML Compet, a. s., k závěru, že v případě obou právnických osob je situace prakticky identická – obě se dopustily trestné činnosti jako administrátorské společnosti v souvislosti s ovlivňováním zadávacích řízení, kdy skrze osobu obžalované L N byly zapojeny do celého systému ovlivňování veřejných zakázek. Za období necelých pěti měsíců od zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se každá z nich dopustila více trestných činů, které se týkaly více zakázek, přičemž od odhalení trestné činnosti na tomto poli již žádnou činnost nevyvíjejí. Lze tedy uzavřít, že jejich aktivita v rozhodné době z větší části spočívala právě v páchání tohoto typu kriminality. Jediný rozdíl tkví v tom, že obžalovaná společnost AVEZA, s. r. o., byla uznána vinnou zločinem přijetí úplatku § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 3 písm. a) tr. zákoníku), obžalovaná společnost ML Compet, a. s., pak zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Jak již bylo řečeno, obě společnosti po řadu let nevykonávají žádnou činnost, nemají žádné zaměstnance a nevlastní žádný relevantní majetek. Za daného stavu věcí tedy připadá v úvahu pouze uložení trestu zrušení právnické osoby dle § 16 odst. 1 TOPO – navzdory skutečnosti, že ani jedna z obžalovaných právnických osob zatím nemá záznam v opisu rejstříku trestů (což je i s ohledem na účinnost TOPO zcela logické), uložení jakéhokoli jiného trestu by v jejich případě zcela postrádalo smyslu.

517. V případě obžalované společnosti Konstruktiva Branko, a. s., v likvidaci, které je trest rovněž ukládán za větší počet trestných činů, jichž se dopustila ve více zadávacích řízení, soud za podmínek § 17 TOPO uložil trest propadnutí celého majetku. Z výše rozvedených skutkových závěrů je zjevné, že se obžalovaná svou trestnou činností snažila získat majetkový prospěch, vzhledem k aktuální situaci obžalované, která se nachází v likvidaci, přičemž se jeví jako nepravděpodobné, že by v budoucnu svou činnost obnovila, soud jako nejvhodnější zvolil právě tento druh trestu. Takto uložený trest byl dále doplněn trestem uveřejnění rozsudku dle § 23 TOPO, který spočívá v tom, aby obžalovaná ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnila část výroku rozsudku vztahující se k její trestné činnosti, tedy výrok o vině v části, která se této obžalované týká s uvedením jejího názvu a sídla a s textem skutků pod body 2 a 7b), příslušnou právní větou a označením trestných činů, jichž se dopustila a výrok o trestu, který jí byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovala.

518. Obžalované TENTON, s. r. o., které je trest ukládán za identické trestné činy jako obžalované Konstruktivě Branko, a. s., pak soud jako úhrnný uložil pouze trest uveřejnění rozsudku, a to ve stejném rozsahu, jako v případě posledně zmíněné obžalované. S ohledem na zjištění, že konkurs prohlášený na její majetek byl usnesením Městského soudu v Praze (č. j. MSPH 59 INS 11319/2013-B-326 ze dne 9. 10. 2019) zrušen po splnění rozvrhového usnesení, se jako nejpřiléhavější jeví právě uložení tohoto trestu.

519. V případě ostatních obžalovaných právnických osob, které se rekrutují z řad stavebních společností, jejichž trestná činnost spočívala v poskytování úplatků za zadání veřejných zakázek ve v jejich prospěch zmanipulovaných zadávacích řízeních, přičemž obžalovaná METROSTAV, a. s., byla odsouzena též za podíl na jejich ovlivnění a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie, soud jako vhodnou kombinaci trestů volil peněžitý trest dle § 18 TOPO, doplněný trestem zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži dle § 21 TOPO, spočívajícím v tom, že se po dobu výkonu uloženého trestu obžalovaným zakazuje uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona o zadávání veřejných zakázek a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů. Všechny obžalované se tímto nezákonným způsobem snažily pro sebe získat prospěch, přičemž dočasné zamezení přístupu těmto subjektům k soutěžím tohoto typu se pak jeví jako nanejvýš žádoucí.

520. Obžalované JIPE, s. r. o., které je trest ukládán za pokračující zločin podplacení dle § 332 odst. 2 tr. zákoníku složený ze dvou útoků soud po zvážení všech aspektů celé věci vyměřil peněžitý trest v celkové výši 2 500 000 Kč (ve výměře 500 denních sazeb po 5 000 Kč) a trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži uložil v trvání 3 let.

521. Obžalovaným PURO-KLIMA, a. s., HOSPIMED, spol. s r. o., kterým je trest ukládán za stejný trestný čin spáchaný pouze jedním útokem pak soud po zvážení všech relevantních skutečností uložil peněžitý trest v celkové výši 2 000 000 Kč (ve výměře 400 denních sazeb po 5 000 Kč) a trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v trvání 2 let.

522. Obžalované METROSTAV, a. s., jíž je trest ukládán za více trestných činů, které byly spáchány ve vztahu ke dvěma různým zakázkám, pak po zhodnocení celé věci vyměřil peněžitý trest v celkové výši 10 000 000 Kč (ve výměře 500 denních sazeb po 20 000 Kč) a trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži této obžalované uložil na dobu 3 let.

523. U všech výše zmíněných obžalovaných přitom soud ve výměře trestů zohlednil skutečnost, že od spáchání skutků v tomto řízení řešených již uběhla delší doba, přičemž v rejstříku trestů nemají jiných záznamů.

524. Takto uložené tresty pak byly v případě všech těchto obžalovaných doplněny i trestem uveřejnění rozsudku podle § 23 TOPO, spočívajícím v tom, aby obžalované ve dvou celostátně vydávaných tištěných denících ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku zveřejnily části výroků rozsudku vztahující se k jejich trestné činnosti, tedy příslušné výroky o vině v části, které se jich týkají s texty příslušných skutků, právních vět a označením trestných činů, jichž se dopustily, jakož i výrok o trestu, který jim byl uložen, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzických osob a ostatních právnických osob, jež jsou v popisu skutků obsažena, anonymizovaly.

525. K trestnímu řízení se s nároky na náhradu škody připojili poškození Oblastní nemocnice Kolín, a. s., a Středočeský kraj. Oblastní nemocnice Kolín, a. s., pak jednak ve vztahu k jednání pod bodem 4) vůči obžalované HOSPIMED, spol. s r. o., s částkou 99 208 564,21 Kč, jednak ve vztahu k jednání pod bodem 6) ve vztahu k obžalovaným METROSTAV, a. s., MUDr. K , MUDr. K , MUDr. R , Ing. P a Ing. A , s částkou ve výši 155.471.816,15, kdy požadovala, aby jí obžalovaní tuto částku zaplatili společně a nerozdílně. Středočeský kraj se k trestnímu řízení připojil vůči obžalovaným JIPE, s. r. o, AVEZA, s. r. o., MUDr. K , MUDr. K a N s nárokem na náhradu škody v částce 3 000 000 Kč. Na základě výsledků provedeného dokazování však soud podmínky pro přiznání uplatněných nároků neshledal, takže poškozené dle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

Odůvodnění