40 C 158/2021-132

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Berglovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení práva, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 5. 2022 takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] byt v budově [adresa], bytový dům [list vlastnictví] na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a podílu na společných částech domu a pozemku [číslo], katastrální území Chodov, okres hlavní město Praha, obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha je ke dni úmrtí zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne 9. 10. 2020, zůstavitelka [jméno] [příjmení], naposledy bytem [adresa žalobce].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27 591,50 Kč společně a nerozdílně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí soudu, které je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je synem zůstavitelky [jméno] [příjmení] (dále jen„ zůstavitelka“). Zůstavitelka byla v minulosti v katastru nemovitostí evidovaná jako výlučný vlastník bytové jednotky popsané ve výroku rozsudku I. (dále jen„ předmětný byt“). Žalobce tvrdil, že zůstavitelka v roce 2013 vážně onemocněla, propukla u ní mimo jiné Alzheimerova choroba a byla léčena na onkologické onemocnění. První žalovaný měl podle zjištění žalobce 29. 11. 2013 navštívit svoji babičku – zůstavitelku a měl se zůstavitelkou ověřením podpisu před notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřít darovací smlouvu k nemovitostem zůstavitelky, k veškerému vybavení a zařízení bytu a také smlouvu o výpůjčce takového zařízení a vybavení bytu prvním žalovaným pro zůstavitelku. S ohledem na své zdravotní obtíže zůstavitelka nevěděla, co podepisuje. Žalobce, který v té době o těžce nemocnou zůstavitelku pečoval, po zjištění jednání prvního žalovaného, podal trestní oznámení na žalovaného 1. V řízení pak na policii vypovídal jak žalobce, tak zůstavitelka, a to dne 1. 8. 2017. Žalobce má k dispozici i jinou smlouvu o darování ze dne 23. 10. 2013, kterou však žalobce nikdy nedoručil katastru nemovitostí. Podle žalobce v době, kdy mělo dojít k darování nemovitostí prvnímu žalovanému, byla zůstavitelka již dezorientovaná pro projevy duševní choroby. Pro jiné občanskoprávní řízení byl vyhotoven znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke zdravotnímu stavu zůstavitelky. Posudek je datován 29. 10. 2018. Žalobce uzavřel, že již v listopadu 2013 nebyla zůstavitelka schopna projevit svoji vůli, posoudit dopady svého jednání ani činit právní úkony – uzavření předmětné darovací smlouvy. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu o druhou žalovanou [celé jméno žalované], která je sestrou žalobce a dcerou zůstavitelky.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 7. 2021 č. j. 40 C 158/2001 – 59 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2021 č. j. 55 Co 303/2021 – 95 rozhodl soud na návrh žalobce, že připouští, aby do řízení přistoupila jako další účastník na straně žalovaného [celé jméno žalované], [datum narození].

3. Žalovaný 1. s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovaný 1. učinil nesporným mimo jiné, že žalobce je synem zůstavitelky, žalovaný je vnukem zůstavitelky, [celé jméno žalované] je dcerou zůstavitelky a že zůstavitelka byla evidovaná v katastru nemovitostí jako vlastník bytové jednotky [číslo] přičemž aktuálně je jako vlastník evidovaný žalovaný 1. S důvody žaloby žalovaný 1. ve svém vyjádření obsáhle polemizoval. Žalovaný 1. napadl aktivní legitimaci na straně žalobce, shrnuto, že u žalobce je dána tzv. dědická nezpůsobilost ve smyslu § 1481 o. z. Žalovaný 1. ve svém vyjádření popsal rodinné poměry zůstavitelky a jeho matky zhruba od roku 1996, které se postupem doby ustálily a napravily. V roce 1996 měla matka 1. žalovaného problém s drogami, 1. žalovaný byl na nějakou dobu svěřen do péče zůstavitelky. Žalovaný v darovací smlouvě ze dne 29. 11. 2013 zřídil ve prospěch babičky věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu. V roce 2015 ještě se svou babičkou uzavřel smlouvu o výpůjčce předmětného bytu ze dne 27. 4. 2015, kterou opakovaně deklaroval oprávněné tedy zůstavitelce nadále a bezplatně doživotně byt užívat. Žalovaný 1. také popsal vztah mezi žalobcem a zůstavitelkou, mimo jiné uvedl, že v polovině roku 2015 začal být žalobce odtažitý, bylo to poté, co [jméno] [příjmení] za přítomnosti žalovaného sdělila žalobci, že byt na žalovaného přepsala proto, že žalobce byl alkoholik, platila za něj dlouhou dobu všechny výdaje, platila za něj nájem bytu po dobu, kdy byl žalobce v Opavě v protialkoholní léčebně. V průběhu času žalovaný 1. zjistil, že i přes ujednání ve smlouvě o výpůjčce bytu se žalobce vnutil do předmětného bytu a ten užíval. Od té doby se také změnilo chování zůstavitelky k žalovanému 1. Žalovaný 1. se rozhodl zahájit právní kroky vedoucí k tomu, aby žalobce přestal byt užívat. Tím, že zůstavitelka v rozporu se smlouvou o výpůjčce bytu umožnila žalobci užívat byt, porušila podstatným způsobem smlouvu o výpůjčce. Následně začal žalobce jak sám, tak prostřednictvím zůstavitelky vznášet námitky proti darovací smlouvě mezi zůstavitelkou a žalovaným 1. To se odrazilo v řízení vedeném u zdejšího soudu, spisová značka [spisová značka]. Pokud jde o zdravotní stav zůstavitelky, byla jí diagnostikována rakovina. Jak v průběhu léčby, tak i po jejím skončení byla zůstavitelka zcela při smyslech a léčbu snášela relativně dobře. Zůstavitelka s ohledem na svůj zdravotní stav byla schopna činit platné právní úkony.

4. Žalovaná 2 se k tvrzením a důkazům označeným žalovaným 1. v plném rozsahu připojila. Žalovaná 2. navrhla stejně jako žalovaný 1., aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne 8. 12. 2004 byla sepsána formou notářského zápisu závěť v kanceláři notářky [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], notářky v [obec], se sídlem [adresa], dle které dědičkou rekreační chaty č. evidenční 362 v [příjmení] [jméno], pozemkové parcely [číslo] a pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] zůstavitelka ustanovila dceru [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dědicem bytu [číslo] v budově [adresa] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, nebytových prostorech a pozemku zůstavitelka ustanovila syna [celé jméno žalobce], [datum narození]. Dne 10. 4. 2012 byla sepsána formou notářského zápisu závěť v notářské kanceláři [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], notářky v [obec], podle které zůstavitelka ustanovila dědicem své bytové jednotky [číslo] v budově [obec], [adresa] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku včetně bytového zařízení a elektrických spotřebičů, které se v bytě nacházejí, syna [celé jméno žalobce], [datum narození]. Dále zůstavitelka v závěti žádala [celé jméno žalované], [datum narození], aby tuto závěť respektovala a uvedla:“ v případě že by dcera trvala na svém zákonném podílu, přikazuji, aby na její dědický podíl byl započten dar rekreační chaty č. e. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] se stavební plochou [číslo] a pozemkovou parcelou [číslo] tamtéž, který jsem v roce 2011 učinila.“ Dále v notářském zápisu zůstavitelka prohlásila, že„ toto je má jediná a pravá závěť, kterou ruším veškeré své předchozí závěti, zejména závěť sepsanou notářským zápisem JUDr. [příjmení] [příjmení] dne 8. 12. 2004, [číslo jednací] a kterou činím po zralém uvážení a zcela svobodně.“ Notářským zápisem ze dne 27. 8. 2014, sepsaným v notářské kanceláři notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v Praze, zůstavitelka učinila prohlášení, že ruší veškerá svá pořízení pro případ své smrti, zejména závěť sepsanou notářským zápisem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 10. 4. 2012. Z protokolu o předběžném šetření o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 9. 10. 2020 bylo zjištěno, že se na předvolání dostavil pozůstalý syn [celé jméno žalobce], který mimo jiné uvedl, že nemovité věci a byty nebo nebytové prostory zůstavitelka neměla. Protokol je ze dne 15. 12. 2020. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 1. 2021 č. j. 34 D 2732/2020-65 bylo zjištěno, že soud vydal majetek nepatrné hodnoty [celé jméno žalobce], který se postaral o pohřeb a že řízení o pozůstalosti bylo zastaveno. Oznámením [celé jméno žalovaného] ze dne 18. 1. 2021 byl notář vyřizující pozůstalost po zůstavitelce informován o provedení soupisu (dalších) věcí zřejmě patřící do pozůstalosti zůstavitelky [jméno] [příjmení]. Podáním ze dne 2. 2. 2021 navrhl [celé jméno žalobce] notáři projednávajícím pozůstalost po zůstavitelce dodatečné projednání dědictví, a to vlastnické právo zůstavitelky k nemovitostem [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku v k. ú. [obec]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byli vyrozuměni [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované], že z dosavadních výsledků ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] jim svědčí dědické právo po shora uvedené zůstavitelce z důvodu dědění ze zákona. (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka])

7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 17. 12. 1996 spisová značka 14Nc 2399/96 bylo zjištěno, že bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl nezletilý [celé jméno žalovaného] [datum narození] umístěn do výchovy babičky [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce a žalované].

8. Z úřední činnosti soudu je známo, že u zdejšího soudu probíhalo řízení ve věci 9 C 257/2019 zahájené dne 27. 8. 2019 žalobou podanou [jméno] [příjmení], proti [celé jméno žalovaného], [datum narození] o určení, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec] a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku. Řízení bylo zastaveno podle 107 odst. 1 a 5 o. s. ř, neboť žalobkyně zemřela, zanechala majetek nepatrné hodnoty, pozůstalostní řízení bylo zastaveno a žalobkyně nemá právního nástupce. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 2. 2021. 9. [celé jméno žalobce] podal zdejšímu soudu návrh na omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení], [datum narození], a to osobně dne 27. 2. 2017. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 9. 2018 č. j. 14Nc 3227/2017- 79 byla [jméno] [příjmení] omezena ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilá uzavírat smlouvu, jimiž by se zavazovala k opakovanému či trvajícímu plnění, placení úroků či smluvní pokuty a není způsobilá nakládat z finanční částkou přesahující 150 Kč denně a majetkem, jehož hodnota přesahuje částku 150 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2019 č. j. P 265/2018 – 136 bylo schváleno právní jednání za opatrovanou [jméno] [příjmení], a to žaloba o určení vlastnického práva k nemovitosti bytové jednotky [číslo] označené jako byt v k. ú. [obec] (zjištěno ze spisu zdejšího soudu spisová značka 14Nc 3027/2017 a P 265/2018)

10. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 2. 1998 spisová značka 3T 216/2017 bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení pro trestný čin krádeže proti [jméno] [příjmení], [datum narození], pro skutek že dne 24. 4. 1997 v přesně nezjištěnou dobu odcizila ze společně užívaného bytu v [obec a číslo], [ulice a číslo], své matce poškozené [jméno] [příjmení], barevný televizor, tento následně zastavila v zastavárně a následně vyplatila a částku 4 000 Kč si ponechala pro svoji potřebu. Řízení bylo zastaveno proto, že podáním ze dne 19. 11. 1997 vyslovila matka obviněné, že nesouhlasí s trestním stíháním své dcery.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, [list vlastnictví], k. ú. [obec] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] je vlastníkem jednotky [číslo], byt v budově [adresa] na parcele [číslo], zastavěná plocha a nádvoří spolu s podílem na společných částech domu a pozemku, a to na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene bezúplatné ze dne 29. 11. 2013. Právní účinky vkladu práva jsou ke dni 29. 11. 2013 pro [celé jméno žalovaného].

12. Ze smlouvy o darování a zřízení věcného břemene ze dne 29. 11. 2013 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] daruje touto smlouvou předmětný byt [celé jméno žalovaného].

13. Z darovací smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky [adresa], ze dne 23. 10.2013 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] touto smlouvou daruje [celé jméno žalobce] předmětný byt.

14. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 1. 8. 2017 Policii ČR, č. j. KRPA – 268049-11/ 2017 [číslo] bylo zjištěno, že na základě trestního oznámení [celé jméno žalovaného] byl předvolán k podání vysvětlení [celé jméno žalobce] k objasnění okolností, týkajících se předmětného bytu, a ten mimo jiné uvedl, že když maminka v roce 2013 onemocněla rakovinou, nastěhoval se na její žádost do předmětného bytu. Matka ještě před nemocí nechala u právníka sepsat darovací smlouvu na předmětný byt, aby se stal jeho vlastníkem, neboť sestře již darovala chatu. Darovací smlouvu sepsali v říjnu 2013, avšak nedošlo k předání smlouvy na katastr. Následně zjistil, že maminka byt přepsala na [celé jméno žalovaného] darovací smlouvou. Také si všimnul, že matka [jméno] podepsala smlouvu o výpůjčce bytu. V bytě s matkou žije za účelem její pomoci a na její žádost.

15. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 1. 8. 2017 Policie ČR č. j. KRPA – 268049-11/ 2017 [číslo] ve věci trestního oznámení [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], která mimo jiné uvedla, že v roce 2011 koupila družstevní byt [číslo] [adresa žalobce]. V roce 2013 prodělala mozkovou příhodu a necítila se zdravotně dobře. Než předmětný byt koupila, žila společně se svou dcerou [jméno] a jejím synem [jméno] v [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že prodělala infarkt a lékaři u ní zjistila rakovinu, koupila si předmětný byt, aby ji měl syn [jméno] poblíž a mohl o ni pečovat. [jméno] bydlel na adrese [adresa žalobce a žalované]. Někdy na podzim roku 2013 za ní do Prahy přijel vnuk [jméno] a řekl jí, že s ním musí na úřad. Přivezl s sebou nějaké dokumenty, které nečetla, neboť jí je k přečtení ani nepředložil. Vnukovi plně důvěřovala, a proto s ním jela k úředníkovi, kde předložila svůj občanských průkaz a podepsala předložené dokumenty. Potom ji [jméno] odvezl zpět do bydliště. Krátce poté, se vnuk [jméno] domáhal a dělal si nároky na předmětný byt. Již z minulé doby měl od ní svěřené náhradní klíče k bytu a po podepsání zmíněných dokumentů začal do bytu chodit i bez jejího pozvání. Také jí sdělil, že vlastníkem bytu je on a ona v něm může dožít. Tomu nerozuměla, a když se syn [jméno] vrátil ze zahraničí, kde pracoval, zjistili na katastru, že vnuk je skutečně vlastníkem předmětného bytu, okamžitě vnuka požádala, aby jí vrátil klíče od bytu a následně se přestali vídat. V době, kdy těžce onemocněla, ukončil syn [jméno] pracovní poměr v zahraničí a o [jméno] [příjmení] pečuje. Za celou dobu, kdy byt (zůstavitelka) vlastní, ji [jméno] navštívil celkem 2x. Jednou když jí vzal k úředníkovi a po druhé, když si přišel do bytu pro nějaký nábytek. Dále si [jméno] [příjmení] vzpomněla, že ji dcera [jméno] pozvala na návštěvu do bytu na adrese [ulice] [obec a číslo], kde v tu dobu bydlela. V průběhu této návštěvy jí dcera s vnukem dali podepsat nějakou smlouvu, ale obsah nečetla, neví, co bylo předmětem smlouvy.

16. Z výpisu z účtu žalovaného 1. bylo zjištěno, že v květnu, v červnu, v srpnu, v září a v říjnu 2014 zaslal na účet zůstavitelky své babičky po 2 000 Kč, v jednom případě 2 178 a v jednom případě 500 Kč.

17. Dále soud provedl důkaz soukromými listinami, o kterých žalovaný 1. tvrdil, že se jedná o přehled dluhů žalobce psaných zůstavitelkou.

18. Z listin, které předložil žalovaný, bylo zjištěno, že zhruba od května 2017 do listopadu 2020 probíhala ohledně předmětného bytu komunikaci mezi tehdejším zástupcem zůstavitelky a zástupcem žalovaného 1. Tuto komunikaci učinili účastnici nespornou.

19. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, který pro žalobce vypracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 29. 10. 2018. Tato znalkyně prováděla i znalecké posouzení zůstavitelky v řízení u zdejšího soudu o svéprávnosti zůstavitelky ve věci 14Nc 3027/2017. Z tohoto znaleckého posudku bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k závěru, že v období listopadu 2013 byly vinou degenerativního onemocnění mozku diagnostikované u [jméno] [příjmení] dne 10. 11. 2014 a znovu dne 23. 2. 2017 její intelekt a mentální schopnosti negativně ovlivněny natolik, že nebyla schopna projevit svou vůli, posoudit dopady svého jednání ani činit právní úkony – uzavření předmětné darovací smlouvy. Je velmi pravděpodobné, že posuzovaná k tomuto onemocnění latentně tendovala v rámci heredity (její matka touto chorobou rovněž onemocněla) První projevy byly patrně spuštěny opakovaným uváděním posuzované do narkózy v souvislosti s operacemi zhoubného nádoru v roce 2012.

20. K prokázání svých tvrzení, ohledně duševní způsobilosti zůstavitelky uzavřít darovací smlouvu, vrhl žalovaný 1. výslech lékařů, kteří ošetřovali zůstavitelku a obstarání kompletní zdravotní dokumentace zůstavitelky. Dále žalovaný 1. navrhl výslech svědků: předchozího advokáta zůstavitelky, notářskou tajemnici, která ověřovala podpisy na darovací smlouvě, notářku [jméno] [příjmení] a výslech účastníků. Žalovaný 1. a žalovaná 2. se osobně k žádnému jednání nedostavili. S ohledem na skutkový závěr soudu považoval soud zdravotní dokumentaci zůstavitelky i výslech jejich ošetřujících lékařů za nadbytečný a v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlostí soudního řízení. Stejně tak za nadbytečné považoval soud výslechy advokáta zůstavitelky, notářské tajemnice a notářky.

21. Žalovaný 1. předložil řadu rodinných fotografií z roku 2006 a z roku 2012, tyto důkazy však soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť ke skutkovému závěru by ničím nepřispěly 22. Soud má za to, že skutkový tav byl dostatečně objasněn shora uvedenými a provedenými důkazy. Pokud soud provedl jiné, než shora uvedené důkazy, nebyly z nich zjištěny takové skutkové okolnosti, které by byly pro posouzení celkového skutkového stavu významné. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravdivosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

23. Žalobce je syn [jméno] [příjmení], zůstavitelky. Žalovaný 1. je její vnuk a žalovaná 2. je její dcerou. Zůstavitelka zemřela 9. 10. 2020. Předmětný byt zakoupila zůstavitelka v roce 2011. Od roku 2012 byla zůstavitelka léčena pro rakovinu. V roce 2013 prodělala mozkovou příhodu. V únoru 2017 podal žalobce návrh na omezení svéprávnosti zůstavitelky. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 4. 2018 byla zůstavitelka ve svéprávnosti omezena. Od roku 2004 řešila zůstavitelka jak naložit s majetkem pro případ smrti. Zůstavitelka osobně navštěvovala notářku JUDr. [jméno] [příjmení], kde formou notářského zápisu byla sepsána závěť v roce 2004, a to o dědění pro dceru rekreační chaty v [příjmení] [jméno] a pro syna byt v [obec a číslo]. Tuto závěť zrušila závětí novou opět formou notářského zápisu z dubna 2012, kde pro případ smrti ustanovila dědicem bytu [adresa] svého syna a na podíl dcery aby byl započten dar rekreační chaty v [příjmení] [jméno]. Dne 23. 10. 2013 zůstavitelka darovací smlouvou převedla na syna předmětný byt. Dne 29. 11. 2013 zůstavitelka darovací smlouvou převedla ten samý byt na vnuka [celé jméno žalovaného], který následně realizoval vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. V srpnu 2014 zůstavitelka opět osobně navštívila notářku JUDr. [jméno] [příjmení] a notářským zápisem učinila prohlášení, kterým rušila veškerá svá pořízení pro případ smrti, a to zejména závěť ze dne 10. 4. 2012. Následně ještě v dubnu 2015 podepsala zůstavitelka poměrně komplikovanou smlouvu o výpůjčce předmětného bytu s žalovaným 1. Okolnosti uzavření darovací smlouvy předmětného bytu s žalovaným 1. zůstavitelka podrobně popsala při svém výslechu na policii dne 1. 8. 2017, a to na základě trestního oznámení žalovaného 1. Na policii zůstavitelka shrnuto uvedla, že za ní na podzim v roce 2013 přijel vnuk, přivezl nějaké dokumenty, ty nečetla, neboť vnukovi důvěřovala. Na žádost vnuka šli na úřad, kde dokumenty podepsala. Důvod plateb žalovaného 1. na účet zůstavitelky zůstal nejasný, byť žalovaný 1. tvrdil, že v té době bydlel u zůstavitelky žalobce, který nepřispíval na bydlení, a proto žalovaný 1. babičce opakovaně poslal finanční prostředky v celkové výši 8 678 Kč. Z rukou psaných poznámek patrně zůstavitelkou se nedá zjistit jednoznačně, že se jednalo o přehled dluhů žalobce, jedná se o poznámky o platbách, datech, které pro skutkový závěr v této v této věci význam nemají. Rozsudek o předběžném opatření ohledně svěření žalovaného 1. do péče zůstavitelky a usnesení o zastavení trestního stíhání žalované 2. pouze podávají obraz o komplikovaných rodinných vztazích a ke skutkovému závěru ničím nepřispěly. Řízení ve věci 9 C 257/2019 u zdejšího soudu pak přisvědčuje žalobě, a to, že zůstavitelka s darováním předmětného bytu žalovanému 1. nebyla srozuměna.

24. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

25. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 26. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby, jednací v duševní poruše, která činí neschopnou právně jednat.

27. Podle § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar, nebo nabídka přijímá.

28. Podle § 2057 odst. 1 o. z., při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

29. Podle § 1105 o. z., převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

30. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle odst. 2 téhož ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu.

31. Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

32. V daném případě je jako vlastník předmětného bytu ve veřejném seznamu, tedy v katastru nemovitostí zapsán žalovaný 1., a to na základě darovací smlouvy mezi zůstavitelkou a žalovaným 1. ze dne 29. 11. 2013 Darovací smlouva představuje právní důvod vzniku závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru, jimž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti, vděku, štědrosti apod. viz komentář k § 2056 o. z. V daném případě dospěl soud k závěru, že zůstavitelka měla od roku 2004 v úmyslu ošetřit svůj majetek pro případ smrti, a to ve prospěch svých dětí, tedy žalobce a žalované 2., a to závětí, sepsanou formou notářského zápisu. Nakonec zůstavitelka v roce 2014 veškerá pořízení pro případ své smrti zrušila. V roce 2013 však v říjnu převedla darovací smlouvou vlastnické právo k předmětnému bytu na žalobce a následně v listopadu 2013 převedla vlastnické právo k předmětnému bytu na vnuka, žalovaného 1., který jako jediný z obdarovaných zařídil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Okolnosti, za kterých zůstavitelka podepsala darovací smlouvu ve prospěch žalovaného 1., sama podrobně popsala na policii, k vysvětlení k trestnímu oznámení žalovaného 1. Z této výpovědi zůstavitelky soud vyšel při své rozhodování, považoval ji za věrohodnou, korespondující s vývojem rodinných vztahů. Zůstavitelka konala od roku 2004 různá právní jednání z různých pohnutek, které lze však zpětně těžko zjistit. Pokud jde o zdravotní stav zůstavitelky, byl nepříznivý od roku 2012 a postupně se zhoršoval. Soud dospěl k závěru, ve shodě s žalovanými, i bez zdravotní dokumentace a výslechů navrhovaných svědků, že u zůstavitelky v době podpisu darovacích smluv nebyly rozpoznávací schopnosti natolik omezeny, aby byly pochybnosti o svéprávnosti zůstavitelky. Naopak soud spatřuje v jednání žalovaného 1., které popsala zůstavitelka na policii a jehož výsledkem bylo uzavření darovací smlouvy ve prospěch žalovaného 1. předmětného bytu nepoctivost. Výpověď zůstavitelky na policii a zahájené občanskoprávního řízení zůstavitelkou svědčí o tom, že zůstavitelka záměr darovat předmětný byt právě žalovanému 1. Ve skutečnosti neměla. Žalovaný 1. zneužil důvěry zůstavitelky, podrobně ji neobjasnil okolnosti darovací smlouvy a její následky. O tom svědčí zejména skutečnost, která z provedeného řízení vyplynula, a to že zůstavitelka neprojevila nikdy žádný úmysl pořízení pro případ smrti ve prospěch žalovaného 1. Případně nikdy nijak nedeklarovala úmysl darování předmětného bytu právě žalovanému 1. Soud má za to, že jednání žalovaného 1., které vedlo k uzavření darovací smlouvy v jeho prospěch, se příčí dobrým mravům, a proto je takové jednání neplatné, nepožívá právní ochrany. I přesto, že znalecký závěr znalkyně [příjmení] [příjmení], že zůstavitelka v období listopadu 2013 nebyla schopna posoudit dopady svého jednání, ani činit právní úkony, nevylučuje, že mohla mít zůstavitelka chvíle, případně období, kdy její intelekt a mentální schopnosti byly v rovině normálu. Shrnuto, zůstavitelka podepsala smlouvu s žalovaným 1. aniž si ji přečetla a aniž jí byla objasněna, což může svědčit o jisté lehkomyslnosti zůstavitelky, kterou žalovaný 1. zneužil, jak je popsáno shora. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 27 591,50 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 7,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, příprava a převzetí věci, podání žaloby, účast při jednání soudu ve dnech 17. 2. 2022 a 5. 5. 2022, rozšíření žaloby ze dne 29. 4. 2021, odvolání ze dne 4. 8. 2021, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 19. 8. 2021) po 2 500 Kč za každý úkon právní služby. K nákladům řízení náleží dále náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 21% dle § 151 odst. 2 o. s. ř.

34. O platebním místě nákladů řízení a lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Opravným usnesením vtěleným do písemného vyhotovení rozsudku opravil soud zjevnou nesprávnost při vyhlášení rozsudku dne 5. 5. 2022, spočívající v neuvedení platebního místa nákladů řízení. Soud tak postupoval dle § 164 o. s. ř.

Poučení