40 C 225/2023 - 46

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 89 137 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhá po žalované zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Magistrátu města Kladna, Odbor správní, oddělení dopravně správních agend – bodový systém, pod sp. zn. [Anonymizováno], Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor legislativně právní a krajského živnostenského úřadu, pod sp. zn. [Anonymizováno], Ministerstva dopravy, odboru agend řidičů pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]/160 a Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] formou peněžitého plnění ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že správní řízení jako celek trvalo od [datum], kdy správní orgán Magistrátu města Kladna, Odbor správní, oddělení dopravně správních agend – bodový systém (dále jen „Magistrát“) zaslal žadateli Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, do [datum], kdy věc byla pravomocně skončena, tedy 6 let, 2 měsíce a 23 dnů. Dne [datum] uplatnil žalobce nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení u žalované, na který žalovaná reagovala dne [datum] konstatováním, že řízení vedené u Magistrátu, Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor legislativně právní a krajského živnostenského úřadu (dále jen „Krajský úřad“), Ministerstva dopravy a Krajského soudu v Praze bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení práva na spravedlivý proces, za což se Ministerstvo dopravy omlouvá. Žalobce s vyřízením věci žalovanou nesouhlasí. Předně uvedl, že nesouhlasí s vymezením délky řízení žalovanou od [datum] (zahájení správního řízení) do [datum], neboť prvním úkonem ve věci směřujícím vůči žalobci bylo Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. Dále uvedl, že řízení probíhalo na dvou stupních správní soustavy, odvolací správní orgán zatížil řízení průtahy, neboť o podaném odvolání žalobce ze dne [datum] rozhodl teprve dne [datum], a to přesto, že posouzení podaného odvolání spočívalo toliko v kontrole údajů obsažených ve správním spise. Následná délka správního řízení spočívala rovněž v rozhodování odvolacího správního orgánu, který opakovaně vydal rozhodnutí obsahující faktické chyby a nesprávnosti ve výroku rozhodnutí, která musela být zhojena vydáním opravných rozhodnutí. K řízení proběhlému před Magistrátem nemá žalobce výhrady. Rovněž řízení před Krajským soudem v Praze nemělo faktický dopad na nepřiměřenou délku řízení, neboť důvodnost žaloby s ohledem na přezkumné řízení u žalované odpadla. Žalobce má za to, že po skutkové a právní stránce se nejednalo o složitou věc, žalobce se na celkové délce řízení nepodílel a žalobcova činnost na ochranu jeho práv byla důvodná. Význam řízení byl pro žalobce zvýšený, neboť se jednalo o řešení podmínky důležité pro výkon jeho zaměstnání, konkrétně jeho způsobilosti k řízení motorových vozidel. Žalobce byl v rozhodné době profesionálním řidičem, nejistota o výsledku řízení negativně působila na jeho psychický stav a měla dopad do jeho osobní i rodinné sféry jakožto živitele rodiny. Namísto rychlého rozhodnutí žalobce čekal na rozhodnutí 5 let, za tuto dobu se nedopustil žádného dopravního přestupku, čímž mnohonásobně osvědčil svou způsobilost, avšak teprve po pravomocném skončení věci musí absolvovat nezbytné úkony pro znovuzískání řidičského oprávnění. Žalobce má za to, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouho a žalobci náleží peněžité zadostiučinění ve výši [částka]. Žalobce vychází ze základní částky za rok ve výši [částka], neboť délku řízení považuje za extrémně nepřiměřenou s tím, že na první dva roky řízení v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu připadá částka poloviční.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává. Zrekapitulovala průběh předmětného řízení a namítla, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn toliko ve výši [částka], a proto nepovažuje podmínku prvotního uplatnění nároku u žalované co do částky [částka] za splněnou, neboť podanou žalobou se žalobce domáhá částky [částka]. K délce řízení uvedla, že je třeba jej považovat za jeden celek a že řízení bylo zahájeno dnem, kdy návrh žadatele došel věcně a místně příslušnému orgánu, což nastalo dne [datum] doručením námitek žalobce proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ze dne [datum]. Řízení trvalo do pravomocného skončení věci (do [datum]) 6 let, 2 měsíce a 9 dnů. Žalovaná uvedla, že se jednalo o řízení před několika orgány veřejné moci, což ovlivnilo celkovou délku řízení a mělo to následně vliv i na procesní složitost posuzovaného řízení. Žalobcem uplatněné námitky proti rozhodnutí Magistrátu byly o rozsahu 22 stran, prvotně směřovaly proti jednomu záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, následně byly zástupcem žalobce [tituly před jménem] [adresa], jenž je znám svými obstrukčními praktikami, rozšířeny proti záznamu všech dosažených bodů v kartě řidiče, což mělo dopad na složitost řízení. K postupu správních orgánů uvedla, že Krajským úřadem nebyla dodržena lhůta dle § 71 zákona č. 500/2004 Sb. pro vydání rozhodnutí. K významu předmětu řízení pro žalobce uvedla, že sám žalobce uvádí, že po dobu probíhajícího řízení vykonával zaměstnání řidiče kamionu, tedy nebyl ve svém životě zásadně omezen. Za dobu trvání řízení se o řízení aktivně nezajímal, nedomáhal se vydání rozhodnutí, což dokládá skutečný význam řízení pro žalobce. Nadto žalobce přestupky nezpochybňoval, pokuty vystavené v blokovém řízení uhradil. Nejistota žalobce tak spočívala pouze v tom, zda se podaří nalézt formální nedostatky v podkladech pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Žalovaná proto dospěla k závěru, že délka řízení 6 let, 2 měsíce a 9 dnů je nepřiměřená, avšak přiměřenou formou odškodnění s ohledem na okolnosti případu, jak uvedeno výše, je konstatování porušení práva a omluva, neboť nemajetková újma, která mohla žalobci vzniknout nedosahuje takové míry, aby jí bylo třeba kompenzovat formou finančního zadostiučinění.

3. Mezi účastníky nebyl spor (a obsahem připojených správních spisů a spisu soudního je podpořen závěr) o následujícím průběhu správního řízení: - dne [datum] bylo žalobci doručeno oznámení Magistrátu, č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], že dosáhl 12 bodů v registru řidičů; - proti tomuto oznámení podal žalobce námitky, které byly Magistrátu doručeny dne [datum]. Spolu s námitkami byla Magistrátu doručena i plná moc, na základě které byl žalobce ve správním řízení zastoupen advokátem [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále jen „právní zástupce č. [hodnota]“); - dne [datum] vypracoval Magistrát oznámení o zahájení řízení, č. j. [Anonymizováno], které bylo právnímu zástupci č. [hodnota] doručeno dne [datum]; - dne [datum] vypracoval právní zástupce návrh na zahájení přezkumného řízení ve vztahu k oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení k přestupku ze dne [datum], které vypracovala [právnická osoba], oddělení hlídkové služby [adresa] pod č. j. [Anonymizováno], adresovaný Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje. O jeho podání byl rovněž dne [datum] vyrozuměn Magistrát; - dne [datum] rozhodl Magistrát usnesením č. j. [Anonymizováno], o přerušení řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení, a to do doby vydání rozhodnutí o návrhu na přezkum oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení k přestupku ze dne [datum]. Usnesení bylo téhož dne doručeno původnímu právnímu zástupci č. [hodnota]; - dne [datum] byla Magistrátu doručena výpověď plné moci právnímu zástupci č. [hodnota] ze dne [datum]. Současně byla Magistrátu doručena plná moc, na základě které byl žalobce ve správním řízení nově zastoupen advokátem [tituly před jménem] [adresa] (dále jen „právní zástupce č. [hodnota]“). Rovněž byly doručeny další námitky žalobce proti záznamům bodů v bodovém hodnocení; - dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu, č. j. [Anonymizováno], k uplatnění práva účastníka řízení - možnost seznámit se spisem a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení této výzvy. Výzva byla právnímu zástupci č. [hodnota] doručena dne [datum]; - dne [datum] vypracoval právní zástupce č. [hodnota] návrh na zahájení přezkumného řízení ve vztahu k oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení k přestupku ze dne [datum], které vypracovala [právnická osoba], oddělení hlídkové služby [adresa] pod č. j. [Anonymizováno], adresovaný Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje. O jeho podání byl rovněž dne [datum] vyrozuměn Magistrát. Žalobce se prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] vyjádřil ke správnímu řízení a s ohledem na návrh na zahájení přezkumného řízení požádal o přerušení správního řízení na dobu 90 dnů; - dne [datum] bylo Magistrátu doručeno přešetření podání ze dne [datum]. Šetřením Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje dospělo k závěru, že nejsou dány důvody pro zahájení přezkumného řízení; - dne [datum] vypracoval Magistrát usnesení, kterým rozhodl o zastavení řízení o žádosti o přerušení řízení, neboť s ohledem na výsledek šetření Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje ze dne [datum], který neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení, se žádost stala bezpředmětnou. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]; - dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu, č. j. [Anonymizováno], k uplatnění práva účastníka řízení - možnost seznámit se spisem a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení této výzvy; - dne [datum] bylo Magistrátu doručeno vyjádření žalobce k podkladům správního spisu. - dne [datum] rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] Magistrát zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů. Toto rozhodnutí bylo doručeno dne [datum]. - Proti rozhodnutí ze dne [datum] podal žalobce prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] odvolání, které bylo Magistrátu doručeno dne [datum]; - dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu k odstranění vad podání, č. j. [Anonymizováno], a to ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne [datum]; - dne [datum] doplnil žalobce prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] odvolání; - spisová dokumentace a odvolání byly Krajskému úřadu předloženy písemností ze dne [datum]; - dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [č. účtu]/[Anonymizováno] potvrdil rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; - dne [datum] podal žalobce prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] návrh na zahájení přezkumného řízení do rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum]. Podnět postoupil Magistrát Ministerstvu dopravy písemností ze dne [datum]; - dne [datum] vyhotovil Krajský úřad opravné usnesení rozhodnutí ze dne [datum], kterým vyhověl námitce žalobce ohledně nejasností textu v odůvodnění doručeného rozhodnutí ze dne [datum], přičemž Krajský úřad v odůvodnění usnesení uvedl, že vydává toto usnesení z důvodu písařské nesprávnosti; - dne [datum] bylo Magistrátu doručeno rozhodnutí o odvolání včetně spisové dokumentace; - dne [datum] podal žalobce prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] odvolání proti usnesení Krajského úřadu ze dne [datum]. Podnět postoupil Magistrát Ministerstvu dopravy písemností ze dne [datum]; - dne [datum] podal žalobce prostřednictvím advokáta [Jméno advokáta], se sídlem [adresa] (dále jen „právní zástupce č. [hodnota]“) žalobu ke Krajskému soudu v Praze, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum]; - dne [datum] Ministerstvo dopravy rozhodnutím č. j. MD-[č. účtu]-[Anonymizováno] zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] a věc vrátilo k novému projednání Krajskému úřadu. Důvodem byla skutečnost, že institut opravy nesprávnosti podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s.ř.“) slouží k opravě zjevných chyb, které jsou každému zřejmé, ale neumožňuje vypustit celé dvě stránky odůvodnění rozhodnutí, byť se týkají jiné osoby, než je účastník řízení. Napadené rozhodnutí tedy shledalo Ministerstvo dopravy nepřezkoumatelným. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; - dne [datum] Ministerstvo dopravy rozhodnutím č. j. MD-[č. účtu]-160/5 zrušilo opravné usnesení ze dne [datum]. Důvody byly totožné jako u rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne [datum]; - dne [datum] Krajský soud usnesením č. j. [spisová značka] zastavil řízení pro zpětvzetí žaloby žalobcem, které učinil dne [datum]; - dne [datum] Krajský úřad rozhodnutím č. j. [č. účtu]/[Anonymizováno] potvrdil rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum]. Rozhodnutí bylo dne [datum] doručeno právnímu zástupci č. [hodnota] a dne [datum] žalobci. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; - dne [datum] podal žalobce prostřednictvím právního zástupce č. [hodnota] podnět k přezkumnému řízení rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum]. Dne [datum] postoupil Krajský úřad podnět Ministerstvu dopravy; - dne [datum] Krajský úřad opravným usnesením opravil zjevné písařské chyby, a to datum narození žalobce ve výrokové části a provedl výmaz právního zástupce č. [hodnota], neboť v daném řízení již zastupoval žalobce právní zástupce č. [hodnota]. Opravné usnesení Krajského úřadu bylo dne [datum] doručeno právnímu zástupci č. [hodnota]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]; - dne [datum] vyhotovilo Ministerstvo dopravy sdělení, kterým nevyhovělo žádosti o přezkum žalobce ze dne [datum], neboť neshledalo důvody k jeho zahájení. (nesporná tvrzení účastníků, spisová dokumentace Magistrátu města Kladna sp. zn. [Anonymizováno], spisová dokumentace Krajského úřadu Středočeského kraje sp. zn. [č. účtu]/KUSK/2, spisová dokumentace Ministerstva dopravy, Odboru agend řidičů, sp. zn. MD/[č. účtu]/160 a spisová dokumentace Krajského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka])

4. Žalobce podáním ze dne [datum] u žalované uplatnil právo na odškodnění nemajetkové újmy v částce [částka]. Žádost byla žalované doručena téhož dne. Dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žádosti o náhradu nemajetkové újmy, konstatovala, že správní a soudní řízení jako jeden celek bylo nepřiměřené dlouhé, v důsledku čehož došlo k porušení práva na spravedlivý proces, za což se omluvila. (žádost o náhradu škody ze dne [datum], vyjádření k žádosti o náhradu nemajetkové újmy ze dne [datum])

5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

6. Na daný případ soud aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdškZ“). Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že nárok nebyl co do částky řádně [částka] žalobcem řádně uplatněn a nejméně v této výši by mu neměl být přiznán, neboť se v daném případě jedná o uplatnění nemajetkové újmy, jejíž výše je v případě přiznání na uvážení soudu a ve věci je podstatné, že žalobce nárok na její odčinění u žalované vznesl.

7. Podle ust. § 1 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Podle ust. § 13 odst. 1 OdškZ odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 citovaného ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky), každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

10. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ust. § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (např. nečinnost soudu prvního stupně způsobená připojením k jinému spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem) nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 OdškZ. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdškZ, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

12. Žalobce tvrzení o vzniku nemajetkové újmy přičítal nepřiměřené délce správního řízení a z toho pramenící nejistotu žalobce a požadoval přisoudit odškodnění ve formě peněžité satisfakce, za celkovou délku nepřiměřené dlouhého řízení. Žalobce dovozoval nesprávný úřední postup v řízení, které bylo vedeno před správními orgány a soudem za období od [datum] do [datum]. Soud po provedeném dokazování však dospěl k závěru, že řízení bylo zahájeno teprve dne [datum], a to v souladu s ust. § 44 s.ř., tedy okamžikem, co námitky žalobce došly věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, a bylo pravomocně ukončeno dne [datum], tedy celková délka správního a navazujícího soudního řízení činila 6 let, 2 měsíce a 9 dnů, tj. o 14 dní méně než uvádí žalobce, což v důsledku posuzování nepřiměřené délky v daném řízení nečiní zásadní vliv. Předmětem posuzování dané věci je tedy délka řízení před Magistrátem města Kladna, Odbor správní, oddělení správních agend – bodový systém, a na něj navazující řízení ohledně dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče – žalobce.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je nutno vztáhnout na veškerá správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda (srov. nález Ústavního soudu nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20). Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je nutno vztáhnout na veškerá správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda (srov. nález Ústavního soudu nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20). Vzhledem k tomu, že uvedené správní řízení spadá pod ochranu čl. 38 odst. 2 Listiny, je možné aplikovat Stanovisko sp. zn. Cpjn 206/2010. Uplatní se tedy i silná, ale vyvratitelná domněnka o vzniku nemajetkové újmy, ze které vychází Evropský soud pro lidská práva, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva.

14. V daném případě se jedná o správní řízení, jehož předmětem je řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (žalobce) a žalobce má právo na projednání správního deliktu v přiměřené době, a proto posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na celkovou délku správního a soudního řízení od [datum] a do [datum], tedy 6 let, 2 měsíce a 9 dnů, je možno bez dalšího konstatovat, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a žalobce má nárok na přiznání zadostiučinění.

15. Soud při učení způsobu zadostiučinění za nepřiměřenou délku správního řízení vzal v potaz, že řízení probíhalo před více instancemi, což má na délku řízení vliv. Řízení probíhalo před správním orgánem I. a II. stupně, u Ministerstva dopravy i před Krajským soudem v Praze. Narůstající počet instancí, ve kterých je věc řešena, je relevantním důvodem pro závěr o procesní složitosti posuzovaného řízení, přičemž tato skutečnost vychází jak ze Stanoviska, tak z ustálené judikatury (např. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Co do složitosti řízení po obsahové stránce soud konstatuje, že řízení nebylo složité, neboť se jednalo o přezkoumání námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, tedy přezkoumání řádného vystavení jednotlivých pokutových bloků vůči žalobci. Na tomto místě je vhodné uvést, že žalobce nejprve požadoval přezkoumání jednoho záznamu bodů v bodovém hodnocení, které dne [datum] rozšířil proti všem dosaženým bodům v bodovém hodnocení řidiče (celkem přezkoumáno 11 pokutových bloků), což obsahově rozšířilo předmět přezkumu a mělo dopad na složitost věci a délku řízení.

16. Žalobcem napadené správní řízení, pokud jde o řízení před správním orgánem I. stupně (Magistrátem), postupovalo plynule, v této fázi řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Jiná je však situace v řízení odvolacím, Krajskému úřadu byla spisová dokumentace Magistrátu předložena dne [datum], rozhodnutí o odvolání však bylo odvolacím orgánem vydáno až dne [datum]. Dle ust. § 71 odst. 3 s.ř., přitom platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle§ 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. V odvolacím řízení nebylo třeba konat (a nekonalo se) ústní jednání ani místní šetření, nebylo třeba přistoupit k dožádání, nebylo třeba zpracovat posudek. Jak uvedeno výše, soud řízení nehodnotí ani jako složité a není proto zřejmé, proč nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě. V odvolacím řízení tedy došlo k nedůvodným průtahům v délce pěti let, což nelze hodnotit jinak, než-li jako nesprávný úřední postup ve smyslu ust. 13 odst. 1 OdškZ.

17. Žalobce se na délce řízení negativně nepodílel, avšak sám se ani aktivně nedožadoval vydání rozhodnutí, což se následně odráží i ve významu řízení pro žalobce (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobci však délku řízení pouze s ohledem na to, že se aktivně nedotazoval na průběh řízení a neurgoval vydání rozhodnutí, nelze klást k tíži.

18. Přiměřenost délky řízení je třeba hodnotit také podle toho, co je pro stěžovatele v řízení v sázce (rozsudek ESLP ze dne [datum] ve věci Patta proti České republice, č. 12605/02, § 66 a v něm obsažený odkaz na rozsudek ve věci Frydlender proti Francii [velký senát], č. 30979/96, § 43, ESLP 2000-VII), navíc význam předmětu řízení pro poškozeného není neměnnou veličinou, ale v průběhu řízení může dojít k jeho snížení, nebo naopak zvýšení (k tomu srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka]). Význam řízení pro žalobce je proto nejdůležitějším kritériem při posuzování způsobu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce veškeré blokové pokuty uznal, bloky podepsal, pokuty uhradil a námitky proti zápisu bodů do karty řidiče byly toliko uplatňovány za účelem, zda se podaří nalézt formální nedostatky v podkladech pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče a odvrátit odebrání řidičského oprávnění žalobci. Význam řízení je proto třeba hodnotit jako nepatrný, neboť žalobci již od počátku musel být negativní výsledek znám. Žalobce si za dané situace musel být vědom, že k dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče došlo v důsledku jeho chování, tj. v opakovaném porušování právních předpisů silničního provozu, což ostatně sám uznal podpisem pokutových bloků a uhrazením pokut. Nejistota žalobce tak byla omezena na otázku, zda se jeho nepoctivý úmysl prokáže, což oslabuje význam řízení pro žalobce a vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení. Nadto sám žalobce uvedl, že v průběhu řízení měl řidičský průkaz k dispozici, neboť uvedl, že se v průběhu celého správního řízení nedopustil žádného přestupku, za který by obdržel body do evidenční karty řidiče, tedy na svých osobních právech nebyl omezen. Pracovní činnost řidiče kamionu mohl nadále vykonávat, což ostatně dle tvrzení žalobce, že po celou dobu řízení se nedopustil žádného přestupku, pravděpodobně i činil, případně přinejmenším činit mohl. Soud proto neshledal zásadní omezení v životě žalobce s ohledem na délku správního řízení, jak žalobce uváděl, a proto nelze přisvědčit námitce, že se délka řízení promítla do osobní a rodinné sféry žalobce.

19. Ze shora vyložených důvodů soud dospěl k závěru o tom, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhým, tedy došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení. Soud rovněž přisvědčil žalobci, že v průběhu řízení došlo k průtahu v řízení před Krajským úřadem Středočeského kraje, jenž rozhodl o odvolání ze dne [datum] teprve dne [datum], avšak tento průtah zohlednil v rámci kritéria celkové délky řízení spolu s významem řízení pro žalobce, který s ohledem na skutečnost, že žalobce veškeré blokové pokuty uznal, jak uvedeno výše, a dožadoval se pouze přezkoumání formálních náležitostí jednotlivých blokových pokut, které by mohly zvrátit rozhodnutí o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, je třeba považovat za nepatrný. V daném případě není možné chránit nejistotu žalobce, jež je omezena na otázku, zda se nepoctivý úmysl žalobce spočívající ve snaze zvrátit rozhodnutí o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a odebrání řidičského oprávnění za opakované porušení pravidel silničního provozu, které sám žalobce v době přestupku uznal. Položí-li si soud otázku, zda měl žalobce objektivní důvod cítit se úkorně, odpovědí je, že nikoliv, neboť žalobce si svého pochybení byl vědom a podáním námitek proti rozhodnutí o dosažení 12 bodů v registru řidičů se snažil o nalezení formálních nedostatků v pokladech pro záznam bodů, na jejichž základě by došlo ke zrušení rozhodnutí.

20. Soud proto při stanovení kompenzace přihlédl ke konkrétním skutečnostem dle kritérií § 31a odst. 3 OdškZ, zohlednil jak délku, složitost řízení a postup správních orgánů, tak i chování žalobce a zejména význam řízení pro žalobce a dospěl k závěru, že odškodnění v penězích není na místě, naopak postačí konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době a omluva, což žalovaná učinila. Soudu tedy nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující [částka] za každý ze tří úkonů (vyjádření žalované k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání dne [datum]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

22. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě, které byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení