40 C 65/2020 - 286

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [jméno žalované], IČO [IČO] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 17 584 285,91 Kč + 11 870 450,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě za majetkovou škodu částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala peněžitého zadostiučinění za majetkovou škodu ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Konstatuje se, že nepřiměřenou délkou řízení o vydání stavebního povolení na základě žádosti žalobkyně ze dne [datum] vedeného u [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě zaručeného v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských svobod a v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

IV. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky – Obvodního soudu pro [adresa] soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala náhrady majetkové a nemajetkové újmy, přičemž majetkovou újmu vyčíslila ve výši [částka], resp. po opravě chyb a částečném zpětvzetí ve výši [částka], a nemajetkovou újmu ve výši [částka], to vše se zákonnými úroky z prodlení jdoucími od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] podala žádost o vydání stavebního povolení na změnu stavby před dokončením a přístavbu rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota], st. parc. č. [hodnota], v k.ú. [adresa] (dále jen „Stavba“). Změna Stavby se týkala zřízení provozovny malování skla včetně vypalovacích pecí. Dne [datum] vydal [právnická osoba] [adresa], (dále jen „stavební úřad“) žalobkyni stavební povolení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] byl žalobkyni povolen zkušební provoz. Po zahájení zkušebního provozu obdržel stavební úřad podnět se stížností na únik obtěžujících pachových látek a rozhodnutím ze dne [datum] zkušební provoz přerušil do doby předložení dokladu o instalaci filtru na odvod spalin z vypalovacích pecí. Dne [datum] zahájil [Anonymizováno] na základě podnětů přezkumné řízení ve věci stavebního povolení a rozhodnutím ze dne [datum] vydané stavební povolení zrušil (dále též „rozhodnutí Krajského úřadu“, „1. nezákonné rozhodnutí“). Dne [datum] stavební úřad povolil další zkušební provoz, který probíhal od [datum] do [datum]. Žalobkyně podala dne [datum] proti rozhodnutí Krajského úřadu o zrušení stavebního povolení rozklad, který žalovaná rozhodnutím ze dne [datum] (dále též „rozhodnutí [Anonymizováno]“, „2. nezákonné rozhodnutí“), zamítla a rozhodnutí Krajského úřadu potvrdila. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Proti rozhodnutí [Anonymizováno] podala žalobkyně dne [datum] správní žalobu, o které rozhodl krajský soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen „rozsudek KS“), kterým rozhodnutí [Anonymizováno] pro vadu zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná s ohledem na rozsudek krajského soudu vydala dne [datum] rozhodnutí, kterým zrušila rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] a věc mu vrátila k novému projednání. Žalobkyně tak v důsledku 2. nezákonného rozhodnutí pozbyla v období od [datum] (den nabytí právní moci 2. nezákonného rozhodnutí) do [datum] (den nabytí právní moci rozsudku KS) platné stavební povolení.

3. Žalobkyně náhradu majetkové újmy požaduje z titulu dvou nezákonných rozhodnutí (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) ve spojení s nesprávným úředním postupem stavebního úřadu, jenž žalobkyni vydal stavební povolení, přestože z rozsudku KS vyplynulo, že stavební povolení není v souladu s územně plánovacími dokumentací. Žalobkyně uvedla, že kvůli nezákonným rozhodnutím musela zastavit zkušební provoz, nemohla žádat o vydání kolaudačního souhlasu a byla v nejistotě, zda bude moci žádat o povolení provozu malírny skla. Tento stav trval od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v [adresa], kterým bylo zrušeno 2. nezákonné rozhodnutí a věc vrácena k dalšímu řízení. Žalobkyně uvedla, že marně vynaložila náklady na realizaci stavebních úprav rodinného domu, pořízení zařízení a vybavení dílny a na realizaci zkušebního provozu, za tím účelem zaměstnala zaměstnance na pozice nutné pro jeho uskutečnění. Škoda odpovídající marně vynaloženým mzdovým nákladům byla žalobkyní vyčíslena ve výši [částka]. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na úpravu stavby, a to ve výši [částka], a v nákladech za vyhotovení protokolu za měření emisí v částce [částka] a protokolu za měření hluku ve výši [částka]. Další marně vynaložené náklady žalobkyně spočívaly v nákupu materiálu, který již nemohla využít, ve výši [částka] (po odstranění početní chyby a částečném zpětvzetí). Náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení na obranu proti 1. nezákonnému rozhodnutí žalobkyně vyčíslila ve výši [částka]. Žalobkyně dále nárokovala ušlý zisk, což odůvodnila tím, že s obchodními partnery [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba] uzavřela dohody na dodání zboží v lech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] celkem v hodnotě [částka]. V průběhu zkušebního provozu v roce [Anonymizováno] vystavila faktury za dodané zboží celkem v hodnotě [částka]. Za účelem realizace zkušebního provozu žalobkyně vynaložila výdaje na barvy, suroviny, spotřebu plynu, mzdy zaměstnanců a telekomunikační služby celkem ve výši [částka]. V období zkušebního provozu od [datum] do [datum] tak žalobkyně dosáhla zisku [částka], což činí měsíčně cca [částka]. Tento zisk žalobkyně s ohledem na uzavřené dohody předpokládala i v budoucnu, a proto za období od ledna [Anonymizováno] do poloviny května [Anonymizováno], kdy žalovaná zrušila 1. nezákonné rozhodnutí, nárokuje ušlý zisk ve výši [částka].

4. Žalobkyně dále požaduje náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, které trvalo od [datum] do [datum]. Žalobkyně odkázala na skutkový stav uvedený výše a doplnila, že dne [datum] vydala žalovaná druhé rozhodnutí o odvolání, kterým zrušila rozhodnutí Krajského úřadu a věc mu vrátila k dalšímu řízení. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum] stavební povolení stejně jako v předchozím rozhodnutí zrušil, a to z důvodu rozporu stavebního povolení s právními předpisy, a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Dne [datum] podala žalobkyně proti druhému rozhodnutí Krajského úřadu odvolání, které žalovaná zamítla a druhé rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutí žalované nabylo právní moci [datum]. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, kterou projednává Krajský soud v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně nemajetkovou újmu spatřuje zejména v [zdravotní stav] a nejistotě o svůj majetek a další podnikatelskou činnost. Nepřiměřeně dlouhá doba správního řízení, které ke dni podání žaloby stále trvá, je způsobena opakovaným přezkumem původního stavebního povolení a neschopností orgánů rozhodnout aprobovaným způsobem v přiměřené době. Žalobkyně na jednání konaném dne [datum] upřesnila, že nárokuje náhradu nemajetkové újmy spočívající pouze v nepřiměřené délce stavebního řízení od [datum] do [datum], kdy byla v nejistotě, zda bude moci provozovat malírnu skla, do jejíž realizace již investovala vysoké částky. Výši přiměřeného zadostiučinění žalobkyně určila jako součin součtu vzniklých škod v důsledku nezákonného postupu orgánu veřejné moci a nezákonného rozhodnutí a procentní sazby 1 % za každý kalendářní měsíc dle analýzy [tituly před jménem] [jméno FO] k výpočtu nemajetkové újmy. Vzniklá škoda činí [částka], a proto přiměřená výše zadostiučinění za jeden měsíc odpovídá částce [částka]. Vzhledem k tomu, že správní orgány postupovaly protiprávně od [datum] do [datum], tedy po dobu 67 měsíců, požaduje žalobkyně zadostiučinění v celkové výši [částka] (67 x [částka]). Žalobkyně uvedla, že nevycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, neboť nemajetková újma nespočívala jen v nepřiměřené délce řízení, ale i v nesprávném úředním postupu správních orgánů. Dále uvedla, že žalobkyně nepřispěla k průtahům v řízení a délka řízení neodpovídala jeho složitosti. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum], který na výzvu žalované doplnila. Žalovaná dopisem ze dne [datum] žádost žalobkyně o náhradu škody a nemajetkové újmy odmítla.

5. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznává a navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že žalobkyně se domáhá zaplacení jiných částek, než které uplatnila u žalované žádostí o náhradu škody a nemajetkové újmy, a přestože základ nároků dovozuje z obdobných skutkových tvrzení, nejsou nároky zcela totožné, a proto není splněna podmínka předběžného projednání podle zákona č. 82/1998 Sb. K žalobkyní nárokované škodě vzniklé marně vynaloženými mzdovými náklady uvedla, že žalobkyně nebyla nucena povolený zkušební provoz od [datum] do [datum] ukončit, nýbrž tento skončil uplynutím doby trvání, a proto žalobkyně neměla objektivní důvod předpokládat, že po zkušebním provozu, tedy od prosince [Anonymizováno], přejde k trvalému užívání a náklady vynaložené na mzdy zaměstnanců tak nemohly být od prosince [Anonymizováno] do července [Anonymizováno], jak žalobkyně požaduje, účelné, naopak se jedná o podnikatelské riziko žalobkyně. Žalovaná dále namítla, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s žalobkyní uvedeným jednáním státu, žalobkyně dostatečně neprokazuje, že mzdové náklady na zaměstnance skutečně vynaložila. Své pochybnosti žalovaná opírá o zanonymizovaný rozsudek Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že osoba [právnická osoba]., státní příslušnost [Anonymizováno] (žalovaná se domnívá, že by mohlo jít o [jméno FO]) byla u žalobkyně zaměstnána jako dělnice na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum], avšak fakticky u žalobkyně nepracovala a téměř nepobývala v České republice. Ke škodě spočívající v nákladech za stavební úpravy uvedla, že škoda nemohla vzniknout, neboť žalobkyně všechny stavební náklady vztahuje jen k provozování podnikání, což neodpovídá obsahu jak prvního, tak druhého stavebního povolení. Náklady na měření emisí pak vznikly na základě rozhodnutí žalobkyně a náklady na měření hluku vznikly v příčinné souvislosti s druhým zkušebním provozem. K nákladům na stavební úpravy za účelem vybudování malírny uvedla, že žalobkyně byla stižena za správní delikt užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, za což jí stavební úřad v blokovém řízení uložil pokutu. Žalobkyně tak zřejmě vynaložila finanční prostředky na stavební úpravy dříve, protože již provozovala malírnu skla v rozporu s účelem užívání stavby. Žalovaná neshledala důvodným ani marně vynaložené náklady na nákup materiálu, neboť žalobkyně řádně nespecifikovala, o jaký materiál se jedná a zda a kdy jej zakoupila, a proto požadovanou náhradu nelze přiznat. K náhradě za účelně vynaložené náklady právního zastoupení uvedla, že se jedná o důvodný dílčí nárok, v jehož rozsahu je možné jednat o smíru. K žalobkyní požadovanému ušlému zisku za období od ledna [Anonymizováno] do května [Anonymizováno] uvedla, že s ohledem na pravidelný běh věcí nemohla žalobkyně předpokládat, že dosáhne požadovaného ušlého zisku, neboť neměla jistotu, že stavbu bude moci po ukončení zkušebního provozu trvale užívat k podnikání, tedy že bude vydán kolaudační souhlas, a že z provozu malírny bude objektivně generovat zisk. Nadto uvedla, že uzavřené dohody s obchodními partnery je třeba dle občanského zákoníku posoudit jako neplatné, smlouvy obsahují pouze obecné tvrzení o předmětu prodeje pod pojmem „glassware“ bez uvedení množství, jakosti a provedení, podle čehož mohla žalobkyně prodávat prakticky cokoli skleněného, např. obyčejné sklenice, nikoli ručně malované sklo drahými kovy. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně v průběhu zkušebního provozu pro účely měření emisí uvedla, že výpal skla bude prováděn vždy jen na jedné peci, což výrazně snižuje počet hotových výrobků a tím i výnosů žalobkyně. Nadto uvedla, že ušlý zisk neosvědčují ani účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku a že absentuje příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím žalované a tvrzeným ušlým ziskem. K nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení uvedla, že žaloba je co do vymezení trvání řízení neurčitá, nadto z výpočtu výše nemajetkové újmy nelze vycházet, neboť názor [tituly před jménem] [jméno FO] se nijak nepromítl do zákona č. 82/1998 Sb., ani neodpovídá ustálené judikatuře. Žalovaná na jednání konaném dne [datum] nad rámec písemných vyjádření uvedla, že pokud žalobkyně navázala nemajetkovou újmu na rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], vznáší žalovaná námitku promlčení tohoto nároku, neboť subjektivní lhůta pro uplatnění nároku je dle § 32 zákona č. 82/1998 Sb. šestiměsíční.

6. Podáním ze dne [datum] [Anonymizováno] k výzvě soudu sdělil, že v předmětném řízení bude vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalované. Zcela se ztotožnil s vyjádřením žalované k žalobě a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Vedlejší účastník uvedl, že druhý zkušební provoz žalobkyně nelze hodnotit jako úspěšný, neboť nebyl v souladu s ust. § 115 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), žádným správním orgánem vyhodnocen. Z proběhlého zkušebního provozu nelze seznat, zda byla splněna podmínka vyplývající ze stavebního povolení ohledně zákazu úniku pachových látek z provozovny, stanovisko ke stacionárnímu zdroji znečišťování ovzduší pro malírnu vydáno nebylo, a proto žalobkyně nemohla legitimně očekávat povolení trvalého provozu, tedy nelze hovořit o příčinné souvislosti mezi nemožností provozovat malírnu a zrušením stavebního povolení. [právnická osoba] provedené dne [datum] z iniciativy žalobkyně se zápachem unikajícím při provozu z provozovny nezabývalo, změřením průměrné koncentrace či hmotnostního toku znečišťující látky není prokázáno, že z provozu neuniká zápach. Žalobkyně tak nemohla mít jistotu, že splní podmínku ze stavebního povolení. Nadto žalobkyně po vydání rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] dne [datum], ve kterém byl uveden právní názor o rozporu provozu malírny s územním plánem, musela mít pochybnost o budoucí přípustnosti provozu malírny. Ke stavebním výdajům uvedl, že tyto nebyly vynaloženy marně v příčinné souvislosti s nezákonným zrušením stavebního povolení, neboť vydání kolaudačního souhlasu nelze předjímat vydáním stavebního povolení. U nemajetkové újmy pak namítl nesrozumitelnost tvrzení žalobkyně ohledně doby trvání a nezpůsobilost výpočtu výše zadostiučinění.

7. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že u žalované řádně uplatnila svůj nárok žádostí již v roce [Anonymizováno], kterou žalovaná sdělením ze dne [datum] odmítla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu teprve v roce [Anonymizováno], zaslala žalované před podání žaloby další žádost, jež přesně kopírovala obsah žaloby. Na tuto žádost žalovaná nereagovala. K pracovní smlouvě uzavřené s [jméno FO] dne [datum] a rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], na který ve vyjádření odkázala žalovaná, uvedla, že rozhodnutí se skutečně vztahuje na její zaměstnankyni, avšak rozsudek se týkal pobytu paní [jméno FO] v době od [datum] do [datum], přičemž tato doba je z hlediska uplatňovaného nároku na náhradu mzdových výdajů žalobkyně zcela irelevantní. Co se týče stavebních úprav, tyto byly prováděny výlučně za účelem provozu malírny, a to včetně bytových úprav pro jednatele společnosti a garáží pro parkování služebních vozidel. Investice tak byla vynaložena marně. Žalobkyně dále uvedla, že byla v legitimním očekávání, že získá kolaudační souhlas pro provoz malírny po úspěšném dokončení zkušebního provozu a podání žádosti o kolaudační souhlas spolu s potřebnými podklady, smlouvy s obchodními partnery považovala za platné a řídila se jimi. Ušlý zisk nepočítala od hodnot dodávek uvedených ve smlouvách, nýbrž ze zisku ze zkušebního provozu a smlouvy s obchodními zástupci doložila k prokázání tvrzení, že měla zajištěn odbyt vyrobeného zboží. Mzdy zaměstnancům byly vypláceny hotově. Dále uvedla, že v druhé polovině roku [Anonymizováno] původní vybavení malírny skla bylo demontováno, pece odstraněny, stavební otvory zazděny, byla odstraněna klimatizace a odvětrávání, což dokládá protokolem o provedeném místním šetření ze dne [datum] a ohlášením o dokončení stavby ze dne [datum], k dokončení stavby došlo dne [datum]. Dne [datum] pak žalobkyně, coby prodávající, uzavřela s [jméno FO], coby kupující, formou notářského zápisu kupní smlouvu k uvedené stavbě včetně pozemků.

8. Podáním ze dne [datum] [adresa] sdělilo, že souhlasí se vstupem do řízení jako vedlejší účastník žalovaného. Dne [datum] se vyjádřili k žalobě.

9. Podáním ze dne [datum] žalobkyně namítla nepřípustnost vedlejšího účastenství [Anonymizováno] a [adresa], neboť řádně neozřejmili právní zájem na výsledku řízení. K výpočtu ušlého zisku uvedla, že pečlivě vyčíslila výnosy a náklady, které žalobkyně vynaložila během zkušebního provozu, a celkový zisk následně zprůměrovala. V případě, že by se soud neztotožnil s prokázáním výše ušlého zisku, navrhuje žalobkyně zpracování znaleckého posudku.

10. Usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozhodl soud o připuštění vedlejšího účastníka [Anonymizováno], IČO [IČO], a vedlejšího účastníka [adresa], IČO [IČO] do řízení na straně žalované s odůvodněním, že byly splněny podmínky pro vstup do řízení. Proti usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, o kterém rozhodl Městský soud usnesením dne [datum] tak, že změnil usnesení soudu prvního stupně a vstup [adresa] do řízení nepřipustil pro absenci zájmu vedlejšího účastníka na řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Žalobkyně byla na jednání konaném dne [datum] poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby ve lhůtě 30ti dnů od skončení jednání dotvrdila, že dva úkony právní služby, jak jsou tvrzeny v žalobě pod bodem 3.3.4. byly žalobkyní zaplaceny a toto tvrzení doložila. Řízení bylo na jednání zkoncentrováno. Žalobkyně na výzvu soudu vynaložené náklady na právní úkony ve lhůtě nedoložila.

12. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

13. Dne [datum] podala žalobkyně [právnická osoba] [adresa] žádost o vydání stavebního povolení. Dne [datum] stavební úřad vydal rozhodnutí, jímž na základě žádosti žalobkyně povolil stavbu označenou jako „Změna stavby před dokončením a přístavba k rodinnému domu“ na pozemku parc. č. [hodnota] a st. p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], za účelem zřízení provozovny malování skla včetně vypalovacích pecí v 1.P.P. a 1.N.P., rozšíření stávající bytové jednotky ve 2.N.P. do podkroví rodinného domu a zřízení nového vstupu do bytové jednotky; přístavbu k rodinnému domu obsahující garáže pro 3 osobní automobily, hobby dílnu, sklad zahradního nářadí; v nástavbě části rodinného domu nad suterénem v úrovni 1. N.P. - změna užívání. Ve výroku tohoto rozhodnutí stavební úřad v podmínce č. [hodnota] stanovil, že budou dodrženy podmínky závazného stanoviska Krajské hygienické stanice [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], tedy že před uvedením stavby do trvalého užívání bude požadován zkušební provoz, v rámci kterého bude provedeno měření hluku z provozu stacionárních zdrojů hluku (zejména vzduchotechnika a provoz pecí) ve vztahu k chráněným venkovním prostorám staveb (zejména nejbližší obytná zástavba), které doloží splnění hygienických limitů pro hluk stanovených v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. (nesporná tvrzení stran, rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno])

14. Dne [datum] byla stavebnímu úřadu doručena stížnost na ochranu ovzduší v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], spoluvlastníků sousedního domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], jejímž obsahem byl mj. nesouhlas s rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] a tvrzení, že malírna skla je v objektu č.p. [Anonymizováno] v [adresa] provozována již od roku [Anonymizováno], a to bez jakéhokoli veřejnoprávního povolení. Stavební úřad následně zahájil s žadatelkou řízení o správním deliktu dle ust. § 180 odst. 1 písm. g) a j) stavebního zákona, tj. užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a užívání stavby bez kolaudačního souhlasu. V rámci ústního jednání konaného v dané věci dne [datum] zástupce žadatelky (žalobkyně) spáchání správního deliktu přiznal a uvedl, že malířskou dílnu v předmětném objektu žalobkyně provozuje více než jeden rok. Žadatelce byla stavebním úřadem za výše uvedené delikty uložena pokuta [částka]. (nesporná tvrzení stran, oznámení o zahájení řízení o správním deliktu a předvolání k jednání ze dne [datum])

15. Dne [datum] povolil stavební úřad žalobkyni zkušební provoz části stavby povolené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], a to části 1.P.P. a celého 1.N.P. objektu č.p. 393 v [adresa]. Jedná se o prostory malírny skla a hygienického zázemí k provozovně, do [datum]. Dne [datum] byl zkušební provoz rozhodnutím stavebního úřadu přerušen z důvodu absence atestovaných funkčních filtrů na odvod spalin z vypalovacích pecí. (rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno]

16. Dne [datum] byl u stavebního úřadu uplatněn podnět [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] k provedení přezkumného řízení dle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve věci rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], který byl postoupen Krajskému úřadu [Anonymizováno]. Krajský úřad rozhodl dne [datum] o zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] a po přezkumu věci dne [datum] rozhodl o zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] a věc vrátil zpět stavebnímu úřadu. Důvodem zrušení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] byl zásadní rozpor záměru s platnou územně plánovací dokumentací, konkrétně malírna skla byla v rozporu s platným územním plánem obce [adresa], vydaným obecně závaznou vyhláškou č. 26/[právnická osoba], když byla povolena v objektu, jež se nachází ve vymezené funkční ploše „Kolektivní bydlení“, která připouští pouze základní podnikatelskou činnost občanské vybavenosti vestavěnou do obytných objektů a nerušící bydlení a naopak nepřipouští podnikatelskou činnost s vlastními účelovými stavbami a výrobní a průmyslovou činnost. (nesporná tvrzení stran, rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka])

17. Dne [datum] stavební úřad žalobkyni opětovně povolil zkušební provoz části stavby povolené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], a to v části 1.P.P. a celého 1.N.P. objektu č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. Jedná se o prostory malírny skla a hygienického zázemí k provozovně, do [datum]. (Rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno])

18. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] rozklad, jenž byl společně se správní spisem předán odvolacímu orgánu (žalované). Žalovaná dne [datum] rozklad žalobkyně zamítla pro nedůvodnost a jím napadené rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] potvrdila. V odůvodnění se žalovaná ztotožnila se závěrem Krajského úřadu, že rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] povolený záměr malírny skla v objektu č.p. [Anonymizováno] v [adresa] je v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Dále uvedla, že Krajský úřad se dostatečně zabýval šetřením práv z rozhodnutí nabytých v dobré víře, jak mu ukládá § 94 odst. 5 správního řádu. (nesporná tvrzení stran, rozhodnutí [Anonymizováno] dne [datum], č.j. [spisová značka] ze dne [datum])

19. Proti rozhodnutí žalované ze dne [datum] podala žalobkyně u Městského soudu v Praze dne [datum] žalobu spolu s žádostí o přiznání odkladného účinku. Žalobkyně byla dne [datum] vyzvána k zaplacení soudního poplatku, dne [datum] vyrozuměl krajský soud žalovanou a další zúčastněné osoby o podané žalobě. Dne [datum] bylo rozhodnuto o postoupení věci Krajskému soudu v [adresa]. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě. Dne [datum] bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku. Dne [datum] zaslal krajský soud účastníkům dotaz na souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dne [datum] zaslala žalobkyně repliku k vyjádření žalované, která byla žalované přeposlána dne [datum]. Dne [datum] vyrozuměl krajský soud účastníky o změně obsazení senátu. Dne [datum] oznámila žalobkyně změnu právního zastoupení a dne [datum] požádala o přednostní projednání a rozhodnutí věci. Krajský soud o žalobě rozhodl dne [datum], napadené rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku se krajský soud ztotožnil se závěrem krajského úřadu, resp. ministerstva, týkající se nesouladu záměru malírny skla v objektu č.p. [Anonymizováno] povoleného rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] s platnou územně plánovací dokumentací obce [adresa]. Důvodem pro zrušení rozhodnutí ministerstva ze dne [datum] bylo nedostatečné prokázání újmy na veřejném zájmu, pro kterou bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] zrušeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. [Anonymizováno] dne [datum] zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno], odboru [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], [spisová značka], a věc mu vrátilo k novému projednání. (nesporné tvrzení stran, rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], spisem Krajského soudu v [Anonymizováno], zejména žaloba ze dne [Anonymizováno] žádost o projednání ze dne [Anonymizováno], rozsudek krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno]; rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno])

20. Dne [datum] rozhodl stavební úřad o povolení stavby v opakovaném stavebním řízení, a to v rozsahu přístavby garáží, hobby místnosti, technické místnosti se skladem zahradního nářadí, nástavby ložnice nad původní garáží s přistavěným venkovním schodištěm, rozšíření stávající bytové jednotky ve 2.N.P. do podkroví rodinného domu a zřízení nového vstupu do bytové jednotky z terasy nad přístavbou a stavební úpravy bytových prostor v původní bytové jednotce v 1.N.P., tedy v původním rozsahu vyjma povolení stavby malírny skla. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. (rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]

21. Dne [datum] byl sepsán protokol o kontrolní prohlídce v místě stavby provedené na základě stavebního povolení v opakovaném stavebním řízení, během kterého bylo zjištěno, že vybavení malírny skla bylo demontováno, otvory po odstranění pecí byly zazděny. Stavebník provádí úpravy dle stavebního povolení. (protokol o provedení kontrolní prohlídky ze dne [datum]) 22. [Anonymizováno] dne [datum] zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno], č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo zrušeno stavební povolení žalobkyně pro rozpor vydaného stavebního povolení s územně plánovací dokumentací. (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka])

23. Stavba byla dokončena dne [datum], o čemž bylo vydáno ohlášení dne [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] kupní smlouvu k pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemku parc. č. [hodnota], vše v k.ú. a obci [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. (ohlášení o dokončení stavby ze dne [datum], Notářský zápis ze dne [datum], zn. [Anonymizováno])

24. Soud po provedeném dokazování dále zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici smaltařky s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dodatek k pracovní smlouvě, kterým došlo k prodloužení pracovního poměru do [datum]. [jméno FO] byla za prosinec [Anonymizováno] vyplacena mzda ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor [Anonymizováno] ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka] a za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

25. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici malířky s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně[Anonymizováno]s [jméno FO] dodatek k pracovní smlouvě, kterým došlo k prodloužení pracovního poměru do [datum]. [jméno FO] byla za prosinec [Anonymizováno] vyplacena mzda ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor [Anonymizováno] ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka] a za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

26. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici zlatičky s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dodatek k pracovní smlouvě, kterým došlo k prodloužení pracovního poměru do [datum]. [jméno FO] byla za prosinec [Anonymizováno] vyplacena mzda ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor [Anonymizováno] ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka] a za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

27. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici malířky skla s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dodatek k pracovní smlouvě, kterým došlo k prodloužení pracovního poměru do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dohodu o skončení pracovního poměru ke dni [datum]. [jméno FO] byla za prosinec [Anonymizováno] vyplacena mzda ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka] a za duben [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum], dohoda o skončení pracovního poměru ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

28. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici administrativní pracovnice s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dohodu o skončení pracovního poměru ke dni [datum]. [jméno FO] byla za prosinec [Anonymizováno] vyplacena mzda ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka] a za únor [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o skončení pracovního poměru ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

29. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici dělnice s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] pracovní smlouvu na dobu neurčitou na pozici dělnice s měsíční mzdou vyplácenou v hotovosti ve výši [částka]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. [jméno FO] byla vyplacena mzda za prosinec [Anonymizováno] ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor [Anonymizováno] ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka], za srpen [Anonymizováno] ve výši [částka], za září [Anonymizováno] ve výši [částka], za říjen [Anonymizováno] ve výši [částka], za listopad [Anonymizováno] ve výši [částka] a za prosinec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

30. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se [jméno FO] smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti, a to na dobu funkce výkonu jednatele za odměnu ve výši [částka] měsíčně. [jméno FO] byla vyplacena mzda za prosinec [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] Kč, za leden [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno], za únor [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno], za březen [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka], za srpen [Anonymizováno] ve výši [částka], za září [Anonymizováno] ve výši [částka], za říjen [Anonymizováno] ve výši [částka], za listopad [Anonymizováno] ve výši [částka] a za prosinec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (smlouva o výkonu funkce jednatele ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

31. Žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno FO] na pozici ředitele žalobkyně s měsíční mzdou ve výši [částka]. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni [datum]. [jméno FO] byla vyplacena mzda za prosinec [Anonymizováno] ve výši [částka], za leden [Anonymizováno] ve výši [částka], za únor [Anonymizováno] ve výši [částka], za březen [Anonymizováno] ve výši [částka], za duben [Anonymizováno] ve výši [částka], za květen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červen [Anonymizováno] ve výši [částka], za červenec [Anonymizováno] ve výši [částka], za srpen [Anonymizováno] ve výši [částka], za září [Anonymizováno] ve výši [částka], za říjen [Anonymizováno] ve výši [částka], za listopad [Anonymizováno] ve výši [částka] a za prosinec [Anonymizováno] ve výši [částka]. (pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], výplatní pásky: [jméno FO] [Anonymizováno] - [jméno FO] [Anonymizováno], výplatní sáček [jméno FO] za rok [Anonymizováno])

32. Žalobkyně tak za období od prosince [Anonymizováno] do prosince [Anonymizováno] vynaložila na mzdové náklady částku [částka]. (viz odst. 24 - 31)

33. Žalobkyně dne [datum] nakoupila materiál - barvy na sklo od společnosti [Anonymizováno] za částku [Anonymizováno] (tj. [částka]) a od dodavatele [právnická osoba]. za částku [částka]. Dále žalobkyně nakoupila zboží – nástolce a vázy u společnosti [právnická osoba]. ze celkovou částku [částka]. Další zboží – sklo žalobkyně nakoupila dne [datum] u dodavatele [právnická osoba] celkem za částku [částka]. Žalobkyně tak pouze za listopad [Anonymizováno] vynaložila náklady za zboží (barvy + sklo) částku nejméně ve výši [částka]. (faktura společnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum], dodací list č. [Anonymizováno] ze dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum])

34. Žalobkyně dne [datum] vystavila fakturu společnosti [jméno FO] na odběr skleného zboží v částce [částka]. Dne [datum] vystavila žalobkyně fakturu za odběr skleného zboží společnosti [Anonymizováno] na částku [částka]. Dne [datum] vystavila žalobkyně společnosti [právnická osoba]. fakturu za dekoratérské práce dle smlouvy o dílo na částku [částka]. Dne [datum] vystavila žalobkyně společnosti [právnická osoba]. fakturu za dekoratérské práce dle smlouvy o dílo na částku [částka]. Žalobkyně tak za listopad a prosinec [Anonymizováno] vyfakturovala zboží v částce [částka]. (faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota])

35. Dne [datum] žalobkyně odvezla k likvidaci barvy, za které společnosti [právnická osoba] uhradila částku [částka]. Dne [datum] žalobkyně uhradila částku [částka] za likvidaci skla o hmotnosti 1 123 Kg. (příjmový doklad č. [hodnota] vystavený společností [právnická osoba] dne [datum], výdajový doklad č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a stvrzenka č. [hodnota])

36. Žalobkyně v souvislosti se stavebními úpravami vynaložila náklady na zhotovení elektroinstalace v provozovně malírny v částce [částka]. Žalobkyně dále od dubna [Anonymizováno] vynaložila náklady na materiál na opravu nemovitosti ve výši [částka]. Žalobkyně v souvislosti s žádostí o kolaudační souhlas obdržela souhlasné stanovisko [Anonymizováno] ze dne [datum]. [právnická osoba] vydala dne [datum] souhlasné stanovisko s vydáním kolaudačního souhlasu k přístavbě a stavebním úpravám objektu žalobkyně. Souhlasné stanovisko k vydání kolaudačního souhlasu vydal dne [datum] i Magistrát [adresa] jako orgán státní památkové péče. Žalobkyně si nechala zpracovat autorizovaný protokol z měření emisí – společný odtah od vypalovacích pecí u společnosti [právnická osoba]., za což uhradila částku [částka] vč. DPH. Dále žalobkyně objednala zpracování protokolu o měření hluku ve venkovním prostoru u Zdravotního ústavu se sídlem v [adresa], za což uhradila částku [částka] vč. DPH. (faktura [jméno FO] č. [hodnota] ze dne [datum], opis vět z účetního deníku za období od září [Anonymizováno] do září [Anonymizováno], email [jméno FO] ze dne [datum] o výši celkových investic do malírny, stanovisko [Anonymizováno] ze dne [datum], stanovisko [právnická osoba] ze dne [datum], vyjádření Magistrátu [adresa] ze dne [datum], cenová nabídka na autorizované měření emisí [právnická osoba]. ze dne [datum], vyrozumění o zaslání autorizovaného protokolu z měření emisí ze dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum], objednávka u Zdravotního ústavu se sídlem [adresa] ze dne [datum], kalkulační výkaz č. [č. účtu], faktura [Anonymizováno] ze dne [datum])

37. Žalobkyně adresovala stavebnímu úřadu žádost o vydání kolaudačního souhlasu týkající se změny stavby a přístavby k rodinnému domu na parc. č. [hodnota] a st. p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Žádost byla stavebnímu úřadu doručena dne [datum]. Dne [datum] Magistrát města [adresa] zastavil řízení o vydání kolaudačního souhlasu, a to s ohledem na rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], které potvrdilo rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] o zrušení stavebního povolení ze dne [datum], neboť žádost se na základě tohoto rozhodnutí stala bezpředmětnou. Dne [datum] byla stavebním úřadem ze stejného důvodu zrušena závěrečná kontrolní prohlídka stavby. (žádost o vydání kolaudačního souhlasu ze dne [datum], usnesení Magistrátu města [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], zrušení závěrečné kontrolní prohlídky Městským úřadem [adresa] ze dne [datum])

38. Z účetních závěrek žalobkyně z let [Anonymizováno] až [Anonymizováno], konkrétně rozvahy ve zjednodušeném rozsahu ke dni [datum] a textové přílohy k účetní závěrce, vyplývá, že spolu s výkazem zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu, aktiva žalobkyně v celých tisících korunách činily [částka] a žalobkyně měla v té době šest zaměstnanců. Z rozvahy ve zjednodušeném rozsahu ke dni [datum] spolu s textovou přílohou k účetní závěrce za rok [Anonymizováno] a výkazem zisku a ztráty k tomuto datu vyplývá, že aktiva činily [Anonymizováno] a počet zaměstnanců činil osm zaměstnanců v hlavním pracovním poměru a dále čtyři na základě dohody o provedení práce. Výnosové úroky z prodeje činily [částka]. Z rozvahy ve zjednodušeném rozsahu ke dni [datum] spolu s výkazem zisku a ztráty a textovou přílohou k účetní závěrce [Anonymizováno] vyplývá, že tržby na prodej zboží činily [částka] a žalobkyně měla deset zaměstnanců v hlavním pracovním poměru a tři na základě dohody o provedení práce. Z rozvahy ve zjednodušeném rozsahu ke dni [datum] spolu s výkazem zisku a ztráty a textovou přílohou k účetní závěrce vyplývá nulová tržba na prodej zboží a počet zaměstnanců osm v hlavním pracovním poměru. Z rozvahy v mikrorozsahu ke dni [datum] a textové přílohy k účetní závěrce za rok [Anonymizováno] vyplývá, že společnost má tři zaměstnance v hlavním pracovním poměru a že v roce [Anonymizováno] trvalo omezení činnosti z důvodu zrušení již vydaného stavebního povolení. (účetní závěrky žalobkyně včetně rozvah z let [Anonymizováno] až [Anonymizováno])

39. Žalobkyně žádostí ze dne [datum], kterou upřesnila dne [datum], žádala o náhradu majetkové i nemajetkové újmy ve výši [částka] způsobené nesprávným úředním postupem. Dne [datum] stavební úřad ve svém stanovisku k žádosti žalobkyně na náhradu majetkové a nemajetkové újmy upozornil na skutečnost, že poté, co bylo stavební povolení ze dne [datum] zrušeno rozhodnutím ministerstva ze dne [datum], bylo stavebním úřadem vedeno opakované stavební řízení týkající se předmětného objektu č.p. [Anonymizováno], jehož výsledkem bylo vydání nového stavebního povolení dne [datum], na základě kterého byly povoleny vyjma malířské dílny téměř všechny žalobkyní již realizované přístavby, nástavby či stavební úpravy původně povolené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum]. Stavební úřad zpochybnil objem a výši zakázek nasmlouvaných žadatelkou a požadovanou výši přiměřeného zadostiučinění. K žádosti žalobkyně na náhradu majetkové a nemajetkové újmy se vyjádřil i krajský úřad, který se ohradil proti tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nečinnosti. Krajský úřad uvedl, že postupoval zcela v souladu s právními předpisy a příslušné kroky činil v zákonných lhůtách a tak jeho postup není nečinností, resp. nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Dále uvedl, že zásadní vadou, pro kterou bylo stavební povolení v přezkumném řízení zrušeno, je rozpor stavby s územně plánovací dokumentací. Takovou vadu nelze žádným způsobem, napravit. Žalovaná se k žádosti žalobkyně o náhradu škody a nemajetkové újmy vyjádřila dne [datum], nároky žalobkyně odmítla s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala vznik škody ani nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dne [datum] žalobkyně opakovaně v souvislosti s podáním žaloby žádala žalovanou o náhradu újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími, majetkovou škodu vyčíslila ve výši [částka], nemajetkovou ve výši [částka]. (žádost o náhradu újmy ze dne [datum] vč. dokladu o doručení, upřesnění žádosti o náhradu újmy ze dne [datum] vč. dokladu o doručení, stanovisko [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, ze dne [datum], stanovisko Krajského úřadu [Anonymizováno] k žádosti o náhradu škody ze dne [datum], odpověď [Anonymizováno] ve věci náhrady škody a nemajetkové újmy ze dne [datum], opakovaná žádost o náhradu újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími ze dne [datum] vč. dokladu o doručení)

40. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro toto řízení. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná tvrzení účastníků a výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

41. Další důkazy navržené účastníky (zejména vysvětlení faktur žalobkyní od firmy [Anonymizováno].o., kniha analytické evidence žalobkyně za období od [datum] do [datum], výpisy z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum], příkazy k úhradě (svazek B), obchodní smlouvy: [Anonymizováno] pro rok [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žalobkyně se společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno] dopis včetně petice k porušování zákona o znečišťování životního prostředí ze dne [datum]) soud neprováděl, když je pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav listinami a nespornými tvrzeními účastníků považoval za nadbytečné a irelevantní.

42. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

43. Po právní stránce soud posoudil danou věc následujícím způsobem:

44. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdškZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

45. Podle ust. § 7 odst. 1 OdškZ, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zák. o odpovědnosti za škodu“, mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

46. Podle ust. § 8 OdškZ, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 3 téhož ustanovení nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

47. Podle ust. § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 téhož ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

48. Podle ust. § 31 odst. 1 až 4 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

49. Podle ust. § 31a odst. 1 OdškZ se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

50. Podle čl. 6 odst. 1 věty první zákona č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Pro rozhodnutí o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy je nutné zodpovědět tři základní otázky, a to: 1. zda jde zde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku; 2. zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu; 3. zda je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 344/2014).

51. Podle ust. § 32 odst. 3 OdškZ nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

52. Podle ust. § 118 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění k [datum], změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím, nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve spojeném řízení, ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.

53. Z citovaných ustanovení vyplývá, že zákon o odpovědnosti za škodu rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu. První z nich je nezákonné rozhodnutí, kdy nárok na náhradu škody tímto rozhodnutím způsobené může uplatnit jen sám účastník řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a jen za předpokladu, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (soud v občanskoprávním řízení totiž není povolán k tomu, aby si sám zákonnost rozhodnutí posuzoval). Druhou formou odpovědnosti je nesprávný úřední postup, který představují úkony, jež se bezprostředně neodrazí v obsahu vydaného rozhodnutí (nemůže se tedy jednat o vadné postupy v řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí a odrazily se v jeho obsahu). V tomto případě je k uplatnění náhrady škody legitimován každý, komu byla nesprávným úředním postupem škoda způsobena, tedy i ten, kdo účastníkem řízení nebyl.

54. K tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu stavebního úřadu, který žalobce spatřuje v jednání stavebního úřadu, jenž dne [datum] vydal stavební povolení, a to i přes následně konstatovaný a potvrzený nesoulad posuzovaného záměru s platnou územně plánovací dokumentací, soud uvádí, že pojem „nesprávný úřední postup“ není v zákoně č. 82/1998 Sb. nijak blíže specifikován, nicméně právní teorie a související judikatura vychází z toho, že v případě škody způsobené nesprávným úředním postupem se jedná o škodu, která byla vyvolána jinou činností státních orgánů než činností rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud správní orgán zjišťuje, či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí. Případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Z výše uvedeného plyne, že postup stavebního úřadu, kdy v rozporu s § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona neposoudí soulad projednávaného záměru s platnou územně plánovací dokumentací a pouze do svého rozhodnutí převezme závěry ze sdělení příslušného dotčeného orgánu na úseku územního plánování [v daném případě vyjádření Magistrátu města [adresa], odbor [Anonymizováno], č.j. [spisová značka] (sp. zn. [spisová značka]) ze dne [datum]], je činností, která se bezprostředně promítá do rozhodovací činnosti správního orgánu, z čehož vyplývá, že tvrzenou škodu způsobenou tímto pochybením stavebního úřadu lze vymáhat pouze jako škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, které v daném řízení bylo vydáno, tj. v daném případě rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum]. Žalobkyně však tvrzenou majetkovou škodu odvozuje z nezákonných rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]., a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] a následně bylo Krajským soudem v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], jenž nabyl právní moci dne [Anonymizováno], zrušeno. Nemajetkovou újmu pak žalobkyně shledává v nepřiměřené délce řízení o vydání stavebního povolení a na něj navazující řízení, které vymezila na období od [datum] do [datum].

55. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splnila podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu dle ust. § 14 odst. 1 a 3 zákona o odpovědnosti za škodu dne [datum] a dne [datum] a nárok nebyl do 6 měsíců uspokojen (§ 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu), když žalovaná sdělením ze dne [datum] neshledala nárok opodstatněným, přistoupil soud k projednání věci.

56. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobkyně.

57. Co se týče podmínky nezákonného rozhodnutí a využití dostupné procesní obrany žalobkyně proti nezákonným rozhodnutím, bylo na místě vycházet z toho, že v posuzované věci byla naplněna podmínka nezákonného rozhodnutí, které mohlo založit odpovědnost žalované za majetkovou újmu žalobkyně. Dále soud dospěl k závěru, že řízení zahájené žádostí o vydání stavebního povolení ze dne [datum], které dosud nebylo pravomocně skončeno, trvalo nepřiměřeně dlouho. Soud se proto dále zabýval otázkami vzniku jednotlivých dílčích škod, jejich výší a příčinnou souvislostí mezi nezákonnými rozhodnutími a tvrzenými újmami. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

58. Co se týče majetkové újmy, shledal soud žalobu důvodnou v části odpovídající požadavku na odškodnění škody ve výši [částka], představující účelně vynaložené náklady na část mzdových výdajů, jak uvedeno níže. Žalobkyně majetkovou škodu shledává ve vydání nezákonných rozhodnutí, a to rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo zrušeno stavební povolení žalobkyně, a rozhodnutí žalované ze dne [datum], kterým zamítla rozklad žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno]. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně v případě obvyklého chodu věcí a zákonného vydání stavebního povolení mohla předpokládat obdržení kolaudačního souhlasu. Soud má dále za prokázané, že ke dni [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno], které bylo potvrzeno rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], již musela mít žalobkyně pochybnost, že stavební povolení pro rozpor s územním plánem s velkou pravděpodobností nezíská. Nejpozději pak dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], ve kterém soud konstatoval, že rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] ruší z důvodu nedostatečného prokázání újmy na veřejném zájmu, avšak uvedl, že stavební povolení nebylo vydáno v souladu s územně plánovací dokumentací obce [adresa], muselo být žalobkyni zřejmé, že stavební povolení nezíská.

59. Soud s ohledem na uvedené shledal žalobu částečně důvodnou co do majetkové škody spočívající v části mzdových výdajů, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně po ukončení zkušebního provozu uplynutím jeho lhůty obstarala souhlasná stanoviska s povolením provozu malírny, a nebýt skutečnosti, že stavební povolení bylo v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací obce [adresa], tudíž stavební povolení nemělo být žalobkyni vůbec vydáno, mohla oprávněně očekávat vydání kolaudačního souhlasu, a proto bylo v případě žalobkyně legitimní, že i po ukončení zkušebního provozu nadále zaměstnávala zaměstnance pro provoz malírny. Soud tak shledal vynaložené mzdové výdaje žalobkyně částečně účelnými, avšak jen u zaměstnankyň [jméno FO] za období od prosince [Anonymizováno] do března [Anonymizováno] ve výši [částka] a [jméno FO] za období prosinec [Anonymizováno] a leden [Anonymizováno] ve výši [částka], neboť zohlednil, že žalobkyně uzavřela s výše uvedenými zaměstnanci pracovní smlouvu za podnikatelským účelem výroby malovaného skla a s ohledem na stavební povolení a průběh zkušebního provozu důvodně očekávala, že bude moci v podnikání pokračovat. Vznik škody v tomto rozsahu byl prokázán (žalobkyně plnění vynaložila) a je dána i existence příčinné souvislosti (žalobkyně náklady vynaložila v bezprostřední souvislosti, kdy po ukončení zkušebního provozu očekávala, že malírnu skla bude moci provozovat a na základě pracovních smluv byla zaměstnankyním povinna vyplácet mzdu, tyto by však nevynaložila, nebyl–li by její majetek postižen vlivem nezákonných rozhodnutí). Za účelné však soud shledal mzdové výdaje jen u těchto dvou zaměstnankyň za uvedené období, neboť s těmito byly uzavřeny pracovní smlouvy teprve v souvislosti s povolením zkušebního provozu, nikoli ještě předtím, kdy žalobkyně již bez povolení malírnu skla v nějaké míře provozovala, jak bylo v tomto řízení zjištěno, když žalobkyni byla stavebním úřadem uložena pokuta ve výši [částka] za správní delikt užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a užívání stavby bez kolaudačního souhlasu (provozování malírny), což žalobkyně nerozporovala, dokonce se sama ke spáchání správního deliktu dne [datum] doznala, když uvedla, že malířskou dílnu v předmětném objektu provozuje více než jeden rok. Soud dále zohlednil skutečnost, na jakou dobu byly pracovní smlouvy u těchto zaměstnankyň uzavřeny a jaká je zákonná výpovědní doba v případě ukončení pracovního poměru, a proto žalobkyni přiznal náklady za mzdové výdaje pouze za výše uvedené období, kdy již nepřihlédl k prodloužení smluv žalobkyní těmto zaměstnankyním, neboť v době prodlužování smluv si již žalobkyně byla vědoma, že stavební povolení není v souladu s územně plánovací dokumentací obce [adresa] a kolaudační souhlas k provozu malírny se jí nejspíš nepodaří získat. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně již v předchozích letech zaměstnávala obdobný počet zaměstnanců, jak vyplynulo z účetních závěrek žalobkyně za roky [Anonymizováno] – [Anonymizováno], tedy nárokované vynaložené náklady na mzdy zaměstnanců žalobkyně nelze považovat za škodu, nýbrž za její podnikatelské riziko. Soud u dalších zaměstnanců z provedených důkazů, zejména pracovními smlouvami s těmito zaměstnanci, dospěl k závěru, že žalobkyně další osoby zaměstnávala již před povolením zkušebního provozu malírny skla, což jen potvrdilo zjištěné informace z účetních závěrek žalobkyně, a proto takové výdaje nelze považovat za účelné a v příčinné souvislosti s vydanými nezákonnými rozhodnutími. Přiznaná výše účelně vynaložených mzdových výdajů byla určena s ohledem na sjednanou dobu pracovních smluv výše uvedených zaměstnankyň bez ohledu na jejich prodloužení, neboť prodloužení pracovních smluv a další vyplácení mezd shledal soud s ohledem na vydaná rozhodnutí správních orgánů jako podnikatelské riziko žalobkyně, která již rozhodnutím ze dne [datum] musela mít pochybnost o možnosti získání kolaudačního souhlasu.

60. Ve zbytku nárokovaného odškodnění majetkové škody soud žalobu neshledal opodstatněnou. Soud se u každé dílčí škody zabýval tím, zda žalobkyně prokázala vznik škody, její výši a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a škodou. Co se týče uplatňované majetkové škody spočívající v nákladech na úpravu stavebního domu v celkové výši [částka] soud dospěl k závěru, že žalobkyní tvrzené náklady nebyly vynaloženy marně, neboť žalobkyně neprokázala, že se stavební úpravy týkaly jen malířské dílny, jejíž realizace nebyla povolena. Stavební úpravy probíhaly i na rodinném době a k těmto měla žalobkyně stavební povolení na základě rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] v opakovaném stavebním řízení, dle kterého byly žalobkyni povoleny veškeré stavební úpravy vyjma úprav za účelem vybudování malírny. Nadto má soud za prokázané, což je i nesporným tvrzením stran, že žalobkyně provozovala malířskou dílnu ještě před vydáním povolení. Soud dále zohlednil, že žalobkyně za dobu zkušebního provozu od [datum] do [datum] tvrdila zisky ve výši [částka], které přesahují náklady na úpravu stavebního domu (vybudování malířské dílny, i následné odstranění stavebních úprav, tzv. bourací práce), tedy žalobkyni prokazatelně nevznikla škoda spojená se stavebními úpravami a elektroinstalací v prostorách malírny. Co se týče nákladů na získání protokolů měření emisí a hluku, tyto vznikly na základě rozhodnutí žalobkyně, aby mohla v případě splnění veškerých podmínek získat kolaudační souhlas ke stavebním úpravám, tedy jedná se o náklady spojené s podnikatelským rizikem žalobkyně, a proto takové náklady nemohou být v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími.

61. Co se týče náhrady nákladů za zakoupený materiál v průběhu listopadu [Anonymizováno][Anonymizováno]po částečném zpětvzetí ve výši [částka] soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prokázala pouze nákup tohoto materiálu, avšak již neprokázala vzniklou škodu – tedy zboží (sklo a barvy), které nestačila spotřebovat a ani se jí nepodařilo prodat a musela jej zlikvidovat. Z dokladů o prodeji či likvidaci zboží (skla a barev) není zřejmé, jaké konkrétní zboží, sklo a barvy, byly likvidovány, tedy, že se jednalo o žalobkyní nakoupené zboží na základě výše uvedených faktur z období od [datum] do [datum], nikoli o zboží jiné, nakoupené již dříve, neboť jak uvedeno výše, žalobkyně nijak nerozporovala, že provoz malírny dříve v menším rozsahu provozovala a dále podnikala v oblasti vývozu skleněného zboží. Taková škoda by pak byla spíše podnikatelským rizikem žalobkyně. Z tabulek zpracovaných a předložených žalobkyní ohledně skladových zásob a vystřepování skla soud blíže nevycházel, neboť z těchto není zřejmá hmotnost zboží, které vyplývá z předložených stvrzenek o likvidaci skleněného zboží, jedná se o inventuru žalobkyně, a naopak z důkazů o likvidaci skleného zboží či barev není zřejmé, o jaké konkrétní zboží se jednalo, je známa pouze váha likvidovaného zboží. Z důkazů předložených žalobkyní tak nebylo možné zjistit, jaké konkrétní zboží nebylo žalobkyní zpracováno a prodáno a muselo být zlikvidováno. Z dokladů o likvidaci zboží žalobkyní lze pouze dospět k závěru, že žalobkyně nějaké zboží likvidovala a vynaložila na to náklady ve výši [částka]. Takovéto tvrzení však neprokazuje příčinou souvislost mezi nezákonnými rozhodnutími a tvrzenou škodou žalobkyně na zboží zakoupeném v období od listopadu [Anonymizováno]. [adresa] zakoupené v předešlém období soud neposuzoval, neboť takový nákup žalobkyní považuje za podnikatelské riziko, a to s ohledem na skutečnost, že v počátcích zkušebního provozu a bez obstarání potřebných souhlasů ještě žalobkyně nemohla za obvyklého chodu věcí usuzovat, že jí bude kolaudační souhlas vydán. Nadto soud uvádí, že z dokazování vyplynulo, že žalobkyně v listopadu [Anonymizováno] nakoupila zboží v hodnotě [částka], avšak za období měsíců listopad a prosinec [Anonymizováno] prodala zboží v hodnotě [částka], což několikanásobně překračuje výdaje žalobkyně na nákup zboží, a to i po zohlednění nákladů na provoz malírny a na mzdy zaměstnancům. Soud proto ani v daném případě neshledal vznik škody žalobkyně a žalobu v tomto rozsahu zamítl.

62. Co se týče náhrady nákladů právního zastoupení, zde soud konstatuje, že žalobkyně ve lhůtě uložené soudem nedotvrdila a nedoložila vynaložení nákladů na právní zastoupení, tedy že tyto byly zástupcem žalobkyně vyúčtovány a případně i žalobkyní uhrazeny, a proto soud žalobkyni tento nárok z důvodu neunesení důkazního břemene nepřiznal.

63. K náhradě ušlého zisku, který žalobkyně požaduje za 28,5 měsíce od ledna roku [Anonymizováno] do poloviny května [Anonymizováno], jež vyčíslila na základě zisků ze zkušebního provozu v celkové výši [částka], soud konstatuje, že ani v daném případě po provedeném dokazování neshledal příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou žalobkyně a nezákonnými rozhodnutími, a to s ohledem na skutečnost, že ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk je nerozmnožením majetku v důsledku škodné události, které pokud by nebylo, majetek by se býval rozmnožil. Nepostačí úvaha o hypotetickém ujití zisku, ale zisk musí skutečně ujít. Pouhé zmaření podnikatelského záměru k odškodnění nestačí. Žalobkyní předložené smlouvy na dodání skla jsou obecné, nespecifikují, o jaké dodání skleněného zboží se mělo jednat, natož že se mělo jednat o ručně malované sklo drahými kovy, jakého mělo být množství dodaného zboží a zda by žalobkyně byla schopna dostát svým závazkům, proto se jimi soud ani blíže nezabýval. Soud v daném případě přihlédl i k tvrzení žalobkyně sděleném na jednání konaném dne [datum], že uzavřené smlouvy s obchodními partnery byly bez práv a povinností, aby účastníci smluv nebyly vázáni sankcemi v případě nesplnění smlouvy, a to s ohledem na výši uvařeného plnění (částky v desítkách milionů korun). Žalobkyně dále uvedla, že smlouvy byly vypovězeny ústně, bez sankcí, z čehož nelze usuzovat, že žalobkyně při obvyklém běhu věcí mohla počítat se zisky, jak tvrdí. Nadto žalobkyně již v lednu roku [Anonymizováno] věděla (mohla vědět), že vydané rozhodnutí stavebního úřadu nejspíš nezvrátí a v červenci roku [Anonymizováno] sama demontovala vybavení malírny, a proto nárok žalobkyně na ušlý zisk za období až do května [Anonymizováno] nemůže být důvodným.

64. Pokud jde o nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], jak žalobkyně požaduje, soud se nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou v souvislosti s uplatněním nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy s nezákonnými rozhodnutími na jednání konaném dne [datum]. Soud této námitce nepřisvědčil, neboť žalobkyně na stejném jednání upřesnila, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu požaduje pouze z důvodu nepřiměřené délky řízení o vydání stavebního povolení a na něj navazující řízení. Vzhledem k tomu, že řízení, jehož délka je napadána, dosud nebylo skončeno, je žaloba včasná. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že celková délka trvání správního řízení, jež nebylo ke dni podání žaloby pravomocně skončeno, je délkou nepřiměřenou. Vznik újmy je pak notorietou, kterou není třeba prokazovat. Pro účely přiměřeného zadostiučinění soud konstatuje, že došlo k nepřiměřené délce řízení. Soud však pro rozhodnutí o formě zadostiučinění, kterým je na místě odškodnit nemajetkovou újmu, musel objasnit okolnosti svědčící o rozsahu újmy, z hlediska toho, aby přijaté opatření bylo přiměřeným újmě, která žalobkyni vznikla.

65. Konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, ke kterému soud přikročil, když naznal, že se jedná v posuzované věci o adekvátní formu zadostiučinění, je základní formou poskytovaného zadostiučinění. Soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že správní orgány k řešení věci přistupovaly aktivně, Krajský úřad [Anonymizováno] postupoval v zákonných lhůtách, průtahy nebyly shledány. Krajský soud vedle rozhodnutí o žalobě rozhodoval i o návrhu na přiznání odkladného účinku, nečinnost v řízení lze shledat pouze v té části řízení před krajským soudem, kdy byli účastníci v červnu [Anonymizováno] vyrozuměni o složení senátu a vyzváni k souhlasu s rozhodnutím bez jednání, s tím, že pokud se nevyjádří, má se za to, že s tímto souhlasí, a účastníci se nevyjádřili, do května [Anonymizováno], kdy byli účastníci vyrozuměni o změně složení senátu a v mezidobý nebyl učiněn žádný úkon, jiné pochybení nebylo před správními orgány shledáno. Co se týče složitosti věci, soud dospěl k závěru, že se nejednalo o věc složitou, věc byla projednána před správními orgány obou stupňů a před Krajským soudem v [adresa]. Soud dále zjistil, že žalobkyně se sama na průtazích nepodílela, naopak v řízení vystupovala aktivně, v květnu [Anonymizováno] sama žádala o přednostní projednání věci. Význam předmětu posuzovaného řízení, jenž je nejdůležitějším kritériem pro posouzení přiznání zadostiučinění, však shledal soud pro žalobkyni nepatrným, neboť žalobkyně nemohla být v nejistotě a stresu, jak řízení dopadne, neboť sama v polovině roku [Anonymizováno] demontovala pece a dále, jak v řízení vyplynulo, nebyla ani ve stresu ohledně plnění závazků z uzavřených smluv, když uvedla, že sankce za nesplnění smluv nebyly sjednány a smlouvy na dodání skleněného zboží s obchodními partnery byly bez dalšího vypovězeny pro nemožnost plnění. Nadto soud uvádí, že žalobkyně již v prosinci roku [Anonymizováno] musela mít pochybnost o zákonnosti vydaného stavebního povolení a možnosti získání kolaudačního souhlasu, což jen odráží její další počínání o demontování pecí v polovině roku [Anonymizováno] a snižuje význam nepřiměřeně dlouhého řízení pro žalobkyni. Porušení práva na projednání věci v přiměřené době však vzniklo, a proto soud konstatoval porušení práva. Pouze v tomto rozsahu tedy bylo žalobě vyhověno, co do požadavku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta.

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Konečným výsledkem řízení, je úspěch žalobkyně v části dopadající na požadavek žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy (pro posouzení úspěchu žalobkyně je nerozhodné, jakou formu zadostiučinění soud žalobkyni přisoudil), ale současně také neúspěch žalobkyně v převažující části nárokované majetkové škody. Za této situace, vzhledem k výsledku sporu, nezbylo než rozhodnout o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok V. a VI. rozsudku)

67. Výrokem VII. pak soud uložil žalobkyni uhradit dosud neuhrazenou část soudního poplatku ve výši [částka], neboť žalobkyně uplatnila dva nároky, jak nárok na peněžité zadostiučinění za majetkovou škodu, tak za újmu nemajetkovou a soudní poplatek byl vybrán pouze za jeden nárok ve výši [částka], přičemž měl být správně vybrán poplatek [právnická osoba] Kč, a proto soud soudní poplatek doměřil. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 4. 2020, č.j. 30 Cdo 2127/2019-106)

68. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení