41 A 21/2023 – 103

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci žalobce: Ing. L. K., bytem X proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj – katastrální pracoviště Rakovník, sídlem Na Sekyře 2123, Rakovník, o žalobě proti vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu ze dne 3. 11. 2022, č. j. PUP–1/2017–212, podané u Krajského soudu v Praze dne 3. 2. 2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, který bude žalobci vyplacen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou osobně u Krajského soudu v Praze dne 3. 2. 2023, se žalobce domáhal zrušení vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu ze dne 3. 11. 2022, č. j. PUP–1/2017–212 (dále také jako „napadené vyhlášení“). Současně požadoval, aby soud a) uložil žalovanému povinnost obnovit katastrální operát na podkladě výsledků pozemkových úprav v části katastrálního území Skryje nad Berounkou tak, že pro parcely vedené na XA vloží z geometrického plánu č. 514–65/2019 pouze upřesněný obvod pozemkových úprav, který naváže na platný stav katastrálního operátu před započetím pozemkových úprav, hranice mezi parcelami p. č. XB a XC bude uvedena do polohového umístění dle neměřického záznamu č. 470 (dále jen „NZ 470/2013“), lomové body včetně č. 14 budou vedeny s kódem 3 charakteristiky kvality a výměry parcel p. č. XB a XC budou přizpůsobeny hranici mezi nimi v polohovém umístění dle NZ 470/2013; b) rozhodl, že z geometrického plánu č. 514–65/2019 není dovoleno pro parcely vedené na XA v katastrálním území Skryje nad Berounkou přebírat jakékoliv jiné informace mimo vlastního obvodu komplexních pozemkových úprav; c) rozhodl, že žalovaný neoprávněně předával informace z neplatné obnovy katastrálního operátu novým mapováním pozemkovému úřadu pro pozemkové úpravy.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasí s vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav. V obci Skryje nad Berounkou započaly v roce 2019 pozemkové úpravy. Parcely žalobce p. č. XB, XC a st. XD (dále společně jako „parcely žalobce“) nejsou součástí pozemkových úprav. Obvod pozemkových úprav však s parcelami p. č. XB a XC zčásti sousedí. Při zjišťování hranic pozemků dne 23. 4. 2019 žalobce reagoval na chybějící vytyčovací kolík zpřesněného bodu č. 470–12, který společně s bodem č. 470–3 určuje hranici mezi parcelami p. č. XB a XC a který měl být umístěn do historického jižního oplocení. Žalobce na místě požadoval vymezení všech souřadnic svých parcel. Svůj požadavek uvedl i do soupisu nemovitostí č. XE. Žalobci bylo přislíbeno, že bude doplněno zpřesnění bodu 470–12 a bude mu zasláno vytyčení hranic. Žalobce proto podmíněně podepsal soupis nemovitostí. Jelikož mu souřadnice nebyly zaslány, přestal být jeho souhlas platný. Žalobce při studiu podkladů pozemkového úřadu dne 16. 3. 2020 a dne 4. 5. 2020 zjistil, že souřadnice uvedené v geometrickém plánu č. 514–65/2019, který byl na podkladě zjišťování hranic vypracován, neodpovídají souřadnicím, které odsouhlasil.

3. Žalobce tvrdí, že katastrální úřad zápisem změněných hranic do katastru nemovitostí na základě žádosti pozemkového úřadu ze dne 27. 8. 2019 a geometrického plánu č. 514–65/2019 pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách (obvodu) porušil § 56 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“) a § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“). Vytýká žalovanému, že do vyhlášeného katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav převzal mimo vlastní obvod pozemkových úprav neplatné a chybně vložené údaje z geometrického plánu č. 514–65/2019, zejména neoprávněné změny hranice mezi parcelami p. č. XB a XC.

4. Žalobce dále uvedl, že předsedou komise pro zjišťování hranic byla táž osoba, která vypracovala geometrický plán, což umožnilo vložit zkreslující údaje. Žalobce během zjišťování hranic upozornil, že hranice mezi parcelami p. č. XB a XC je účelově vkládána do neplatných mezníků z chybného vytyčení z roku 2008. Hranice z důvodu změny přesahuje mezní polohovou chybu lomových bodů až o cca 1,08 oproti NZ 470/2013. Tím by mohlo dojít ke zpochybňování jeho vlastnictví k parcelám. Dále došlo dle žalobce k neoprávněné změně hranice mezi parcelami p. č. XB a st. XD. Žalobce z geometrického plánu č. 514–65/2019 zjistil, že západní hranice parcely st. XD je neoprávněně zpřesněna bodem 470–10. Parcela st. XD je však zcela mimo obvod pozemkových úprav. Určení bodu 470–10 nesouhlasí se stavem oddělení parcely st. XD od p. č. XB v době výstavby stodoly v roce 1925.

5. Žalobce dále tvrdil, že do soupisu nemovitostí č. XE byl za něj dopsán text „zpřesnění rozhraní druhů pozemků v rámci jednoho vlastnictví“. U parcely p. č. XB se nemůže jednat o zpřesnění rozhraní druhu pozemku. Druh pozemku odpovídal stávajícímu zápisu v katastru nemovitostí (zahrada). Přiřazením části parcely p. č. XC by došlo k podstatné změně parcely p. č. XB oproti NZ 470/2013 a rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 29. 11. 2013, a to k rozdílům v délce, tvaru i výměře. Průběh změněné hranice neodpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě. Jelikož došlo ke změně druhu jen u východní části parcely p. č. XC, měla se označit novým parcelním číslem. Hranice mezi parcelami p. č. XC a XB byla neoprávněně vložena do rozhraní mezi částí p. č. XC užívanou jako zahrada a částí užívanou jako orná půda. Změněná hranice přesahuje západní hranici parcely p. č. XB až o 3,91 m, čímž o více než 1 m přesahuje mezní polohovou chybu lomových bodů s kódem kvality 8. Takovým postupem dochází ke sloučení parcely p. č. XB a části p. č. XC, s nímž žalobce nesouhlasil. U parcely p. č. XB se nejednalo ani o nesoulad s evidencí, neboť její umístění odpovídalo hranici v dosavadní katastrální mapě. Žalobce namítal, že neplatné mezníky v úrovni bodů 782 a 784 nejsou hranicí mezi parcelami žalobce, ale rozhraním v užívání parcely p. č. XC. Parcelu rozdělují na část užívanou jako zahrada a na část, která je ornou půdou. Lomové body chybně vložené do bodů 782 a 784 přesahují mezní polohovou chybu až o cca 1,08 m. Z toho vyplývá, že plastové mezníky v bodech 782 a 784 jsou neplatné a nemohou tvořit hranici mezi parcelami p. č. XB a XC. Jsou pozůstatkem chybného vytyčení z roku 2008. Parcela p. č. XB byla dříve označena kamennými mezníky. Žalobce namítá, že katastrální úřad přes tyto skutečnosti neoprávněně potvrdil geometrický plán 514–65/2019 se změnami, které byly v rozporu s dosavadním katastrálním operátem, a vložil jej do katastru nemovitostí, včetně hranice mezi p. č. XB a XC. Tím dle žalobce porušil § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky a § 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách. Podle těchto ustanovení se do katastru nemovitostí zapisuje pouze obvod pozemkových úprav a nic jiného nemůže být do katastru nemovitostí zapsáno. Hranice mezi parcelami p. č. XB a XC nejsou hranicemi pozemkových úprav. Katastrální úřad tedy postupoval nezákonně, když zapsal nové hranice. Není možné řešit parcely mimo obvod pozemkových úprav. Žalobce se o těchto neoprávněných zásazích do parcel dozvěděl v březnu 2020.

6. Žalobce tvrdil, že během přípravy pozemkových úprav byl pro část vedenou jako díl č. 8, který zahrnoval i parcely žalobce, určen způsob obnovy katastrálního operátu novým mapováním, aby se nemohl bránit proti neoprávněným zásahům do jeho parcel v průběhu pozemkových úprav. Proces obnovy novým mapováním však byl falešný. Katastrální úřad předával pozemkovému úřadu údaje z neplatného nového mapování, což dle žalobce plyne ze soupisu nemovitostí č. XE. Tím si otevřel cestu k následnému převzetí údajů do katastru nemovitostí na základě pozemkových úprav. Žalobce namítal, že na soupisu nemovitostí jsou uvedena ustanovení, která se aplikují při obnově katastrálního operátu novým mapováním, nikoli na základě pozemkových úprav. Rovněž namítal, že není pravda, že vlastníci byli poučeni, že výsledek zjišťování hranic bude sloužit jako podklad k obnově katastrálního operátu na základě pozemkových úprav. V pozvánce ke zjištění hranic bylo použito ustanovení, které odkazuje na obnovu novým mapováním. Žalobce proto nesouhlasí s předáváním informací z nedokončeného nového mapování. Má za to, že dochází k obcházení zákona při obnově katastrálního operátu novým mapováním, které nikdy nebylo vyhlášeno (zahájeno). Soupis nemovitostí č. XE je podle žalobce z těchto důvodů neplatný. Katastrální úřad nemůže přebírat informace z nedokončené neschválené obnovy katastrálního operátu novým mapováním a pozemkový úřad je nemůže přebírat do své dokumentace. Podle žalobce se nemohlo jednat o obnovu katastrálního operátu novým mapováním.

7. Žalobce také uvedl, že se vzhledem k zásahům do parcel mnohokrát obrátil na pozemkový úřad. Přestože k prvotním zásahům došlo v dokumentaci pozemkového úřadu, žalobce byl vyjmut z účastníků řízení o pozemkových úpravách. Žalobce se o rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav ze dne 29. 3. 2022 dozvěděl a brojil proti němu odvoláním. Proti zamítavému odvolacímu rozhodnutí brojil samostatnou žalobou.

8. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její odmítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v daném katastrálním území proběhla obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav. Shrnul, že zjišťování průběhu hranic pro obnovu operátu provádí komise podle skutečného stavu v terénu. Je běžné, že předsedou komise a zpracovatelem geometrického plánu je táž osoba. Na základě změření skutečného stavu v terénu se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení. Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán. Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí a předloží geometrický plán. Neprodleně po zápisu předloží seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav. V územích, kde je katastrální operát obnovován na základě pozemkových úprav, nedochází k vyložení operátu v příslušné obci k nahlédnutí. Vlastníci ani jiní oprávnění proto nejsou oprávněni podat námitku. Pokud platnost obnoveného operátu nastane dnem určeným právním předpisem, katastrální úřad vyhlásí jeho platnost. Tímto právním předpisem je zákon o pozemkových úpravách, který v poslední větě § 11 odst. 10 stanoví, že se obnovený operát stává platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8 téhož zákona. V projednávané věci byl obnovený katastrální operát zapsán do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 29. 9. 2022, č. j. SPU 158492/2022/Šm, které nabylo první moci dne 18. 10. 2022. Zápis byl proveden dne 1. 11. 2022. Oznámení o vyhlášení planosti bylo v obci Skryje nad Berounkou vyvěšeno dne 3. 11. 2022. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu nemá charakter správního rozhodnutí. Nenaplňuje formální ani materiální znaky rozhodnutí. Je tak vyloučeno ze soudního přezkumu.

9. Žalovaný dále uvedl, že obvod vnitřních pozemkových úprav byl do katastru nemovitostí zapsán v roce 2019, tedy 3 roky před vyhlášením platnosti obnoveného operátu. Ke změně společné hranice mezi parcelami p. č. XB a XC došlo v roce 2019 na základě žádosti Státního pozemkového úřadu při zápisu geometrického plánu na vnitřní obvod komplexních pozemkových úprav a nikoli až v roce 2022. Žalobce nebyl na svých právech poškozen. Žalovaný nevložil jiné údaje mimo obvod pozemkových úprav. Pouze upřesnil zákres a výměru parcely p. č. XC, jejíž tři strany leží na hranici pozemkových úprav, přičemž odsouhlasená spojnice bodů 514–782 a 514–784 definuje geometrické a polohové určení východní hranice s parcelou p. č. XB. Zpřesněné hranice více odpovídají skutečnému stavu. Změnou došlo i ke změně výměry parcely p. č. XB. Žalovaný doplnil, že hranice mezi parcelami p. č. XB a st. XD nebyla při komplexních pozemkových úpravách šetřena ani měněna. Žalovanému není znám příslib poskytnutí souřadnic jako podmínka pro soupis nemovitostí.

10. Žalobce v obsáhlé replice na vyjádření žalovaného vyjádřil nesouhlas s návrhem žalovaného na odmítnutí žaloby. Žalobce zopakoval, že předmětem pozemkových úprav jsou pozemky uvnitř obvodu pozemkových úprav. Žalovaný již při určování zpřesněného obvodu pozemkových úprav zapsal do katastru nemovitostí změněné hranice mezi parcelami žalobce. Porušil § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky a § 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách, neboť zapsal změny na parcelách žalobce, které nejsou součástí pozemkových úprav. Neoprávněné změny byly provedeny na základě odsouhlasení požadavku Státního pozemkového úřadu na vložení geometrického plánu obvodu komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí. Státní pozemkový úřad tento požadavek vznesl dne 27. 8. 2019. Žalovaný porušil § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky, když zapsal do obnoveného katastrálního operátu změněné hranice mezi parcelami p. č. XB a XC a mezi p. č. XB a st. XD. Měl zapsat pouze zpřesněný obvod pozemkových úprav. Žalobce znovu uvedl, že k neoprávněným změnám došlo na základě neplatného soupisu nemovitostí a tvrdil, že zjišťování hranic bylo provedeno podle ustanovení, která se vztahují k novému mapování, jež bylo zvoleno, aby se žalobce nemohl bránit v průběhu pozemkových úprav. Nesouhlasil ani se způsobem označování bodů v terénu a v dokumentaci pozemkových úprav. Poukazoval na to, že byl neoprávněně vyjmut z účastníků řízení o pozemkových úpravách, ačkoli došlo ke změnám na hranicích jeho parcel. Správním orgánům také vytkl, že předseda komise pro zjišťování hranice vyhotovil geometrický plán.

11. Žalovaný napadeným vyhlášením podle § 46 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), vyhlásil platnost obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav v části katastrálního území Skryje nad Berounkou, obec Skryje, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu dle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, tj. ke dni 18. 10. 2022. Jak shodně uvádí účastníci, parcely žalobce p. č. XB, XC a st. XD nespadaly do vnitřního obvodu komplexních pozemkových úprav. Hranice obvodu komplexních pozemkových úprav nicméně procházela po vnějších hranicích parcel p. č. XB a XC.

12. Soud se nejprve zabýval podmínkami řízení a přípustností žaloby.

13. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví–li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou–li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví–li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

14. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví–li tento nebo zvláštní zákon jinak.

15. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá–li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

16. Judikatura správních soudů vychází z materiálně formálního pojetí správního rozhodnutí. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v usnesení ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016–41, č. 3779/2018 Sb. NSS, konstatoval: „Rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. je do určité míry formalizovaný projev vůle správního (dohledového) orgánu, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti. Formální znaky rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. jako znaky vymezující nezbytné vlastnosti přezkoumávaného aktu – jak uvádí shora citované usnesení rozšířeného senátu – vyplývají z těch míst dílu prvního části druhé soudního řádu správního, která se týkají např. časových podmínek podání žaloby (oznámení rozhodnutí jako zásadně písemného aktu) či vlastností, které tento akt nutně musí mít, aby obstál v přezkumu (přezkoumatelnost; náležitosti, které vylučují, že by šlo o akt nicotný). Těmito formálními znaky (srov. zejména § 71, 72 a 76 s. ř. s.) tedy jsou: i) předepsaná formalizovaná podoba úkonu, který obvykle obsahuje výrok a odůvodnění; ii) skutečnost, že úkon je vydáván v rámci formalizovaného postupu, byť nemusí jít o řízení ve smyslu správního řádu či daňového řádu; iii) o průběhu a výsledku postupu je pořizována dokumentace, iv) výsledný úkon je oznamován účastníkům řízení (…).“ K tzv. materiálně–formálnímu pojetí rozhodnutí správního orgánu se přihlásil i Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 12/17 (srov. též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017–43), v němž konstatoval, že „pojem ‚rozhodnutí správního orgánu‘ je nutno vykládat materiálně, a nikoliv formálně. Není proto rozhodné, zda napadený individuální právní akt je označen jako rozhodnutí, jakou má formu či strukturu, nýbrž zda je způsobilý negativně zasáhnout právní sféru žalobce.“ 17. Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede novým mapováním, přepracováním souboru geodetických informací, nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav (§ 40 odst. 1 katastrálního zákona).

18. Z napadeného vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu vyplývá, že v části katastrálního území Skryje nad Berounkou probíhala obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav. To potvrzují i další žalobcem předložené listiny (např. oznámení o vyhlášení obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav, oznámení pozemkového úřadu o zjišťování hranic pozemků v rámci zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav ze dne 30. 1. 2019, geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, odpověď žalovaného k dotazu žalobce ze dne 27. 12. 2022, podání žalobce adresovaná pozemkovému úřadu a vyjádření pozemkového úřadu ze dne 1. 2. 2021 a ze dne 24. 3. 2021). Soudu je též z úřední činnosti známo, že žalobce brojil žalobou proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav v řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 55 A 74/2022.

19. V případě obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav se pro obnovu operátu využijí výsledky komplexních pozemkových úprav (§ 44 katastrálního zákona). Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav má tu zvláštnost, že při ní nelze uplatnit námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v režimu katastrálního zákona, jako tomu je u obnovy novým mapováním nebo přepracováním (viz § 44 a 45 katastrálního zákona). Proces pozemkových úprav včetně vyřizování námitek dotčených osob je řešen v řízení o pozemkových úpravách a zabezpečuje jej Státní pozemkový úřad v souladu se zákonem o pozemkových úpravách (srov. též Šustrová, D., Borovička, P., Holý, J., Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha. 2018, Wolters Kluwer, komentář k § 44).

20. Rozhodování o komplexních pozemkových úpravách probíhá ve dvou fázích: v první fázi pozemkový úřad rozhoduje o schválení návrhu pozemkových úprav, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků (§ 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách). Toto rozhodnutí je doručováno veřejnou vyhláškou; je rovněž zasíláno známým účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat a případně brojit též žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. (viz § 10 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách; srov. též např. rozsudky NSS ze dne 13. 2. 2009, č. j. 7 As 26/2007–278, či ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 137/2018–43). V případě, že je katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav vyznačí v katastru poznámku o tomto rozhodnutí (§ 9 odst. 7 zákona o pozemkových úpravách). Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a také pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací (§ 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách). Je–li rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav odvolacím orgánem potvrzeno, může na jeho základě pozemkový úřad v druhé fázi rozhodnout podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 zákona o pozemkových úpravách, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách se lze bránit odvoláním a případně žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (srov. např. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 137/2018–43, či ze dne 14. 1. 2021, č. j. 9 As 257/2020–44). Komplexní pozemkové úpravy mohou mít dopad do práv vlastníků dotčených pozemků, k zásahu do práv však dochází rozhodnutími pozemkového úřadu, proti nimž se lze bránit odvoláním a případně též žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., nikoli vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu dle § 46 odst. 3 katastrálního zákona, která nastává dnem určeným zákonem o pozemkových úpravách.

21. Bezodkladně poté, co je katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům, zavede katastrální úřad nový soubor popisných a geodetických informací do katastru nemovitostí a vyhlásí platnost katastrálního operátu (srov. § 46 odst. 3 katastrálního zákona a § 11 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách, viz též Šustrová, D., Borovička, P., Holý, J., Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha. 2018, Wolters Kluwer, komentář k § 44). Vyhlášení obnoveného katastrálního operátu na podkladě komplexních pozemkových úprav se vyhlašuje zpětně ke dni nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách.

22. Podle § 46 odst. 3 katastrálního zákona platí, že „pokud platnost obnoveného katastrálního operátu nastane dnem určeným jiným právním předpisem, katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu s uvedením dne jeho platnosti ihned, jakmile se o platnosti dozví.“.

23. V případě obnovy na podkladě výsledků pozemkových úprav je platnost obnoveného operátu určena v souladu se zákonem o pozemkových úpravách. Obnovený katastrální operát na podkladě výsledků pozemkových úprav se stává platným ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách (§ 11 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách). Informace o vyhlášení platnosti je poté umístěna na úřední desku katastrálního úřadu a dotčené obce (viz též Šustrová, D., Borovička, P., Holý, J., Katastrální zákon. Praktický komentář. Praha. 2018, Wolters Kluwer, komentář k § 46).

24. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav dle § 46 odst. 3 katastrálního zákona dnem určeným zákonem o pozemkových úpravách není rozhodnutím podle § 65 s. ř. s. Byť je napadené vyhlášení formalizovaným úkonem, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva individuálně určených jednotlivců (adresátů), respektive není způsobilé přímo zasáhnout právní sféru žalobce. Jedná se o úkon, kterým se pouze všichni, jichž se obnova katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav týkala, vyrozumí o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a o tom, že se dosavadní katastrální operát stal neplatným, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách (srov. též důvodovou zprávu k § 58 katastrální vyhlášky). Vyhlášení platnosti obnoveného operátu na podkladě pozemkových úprav je tedy úkonem pouze oznamovacím, resp. potvrzovacím, tj. úkonem zůstávajícím toliko v rovině skutkové, nemajícím normativní povahu. Jako takové nemá vliv na skutečný okamžik nabytí platnosti obnoveného katastrálního operátu. Samotné vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu, které žalobce nyní napadá žalobou, se tedy nemohlo nijak dotknout jeho právní sféry (k projevům evidenčních, osvědčovacích či potvrzovacích úkonů navenek srov. např. rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2018, č. j. 6 As 357/2017–26).

25. Žaloba proti vyhlášení platnosti katastrálního operátu je tedy nepřípustná dle § 68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s., neboť vyhlášení platnosti katastrálního operátu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., jelikož není způsobilé přímo zasáhnout právní sféru. Z tohoto důvodu nemůže být ani zásahem podle § 82 s. ř. s.

26. Žalobce nadto uvádí, že jeho parcely nebyly součástí pozemkových úprav. Namítá nezákonnost zápisu posunu hranice mezi jeho parcelami p. č. XB a p. č. XC (její určení body 782 a 784) a p. č. XB a st. XD (její určení bodem 470–10) na podkladě geometrického plánu č. 54–65/2019 pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, který předal pozemkový úřad žalovanému dne 27. 8. 2019 pro zápis obvodu komplexních pozemkových úprav. Namítá, že zápis byl proveden v rozporu s § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky a § 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách. Dle žalobce žalovaný při zápisu obvodu komplexních pozemkových úprav pochybil při přebírání a kontrole geometrického plánu a neměl geometrický plán odsouhlasit. Předmětné hranice mezi parcelami žalobce nejsou hranicemi komplexních pozemkových úprav (ani v jejich obvodu) a do katastru nemovitostí byly údaje převzaty neoprávněně. Tvrdí, že o neoprávněných úpravách se dozvěděl v březnu 2020.

27. Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav (§ 44 věta první katastrálního zákona). Podkladem pro návrh pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu, nejsou–li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí (§ 9 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách). Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování [§ 8 vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav (dále jen „vyhláška č. 13/2014 Sb.“)]. Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem vedoucí pozemkového úřadu (§ 9 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách). Na základě zaměření skutečného stavu v terénu se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody (§ 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách). Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán (zde geometrický plán č. 514–65/2019) – srov. § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky (§ 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách převzal povinnost k vyhotovení geometrického plánu výslovně s účinností od 1. 1. 2021). Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu § 9 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách (§ 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách). Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí a přiloží geometrický plán. Katastrální úřad v souladu s § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky upřesněný obvod pozemkových úprav zapíše do katastru nemovitostí na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách podle § 79 odst. 1 písm. e) katastrální vyhlášky. Na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán, se zapíše upřesněný obvod pozemkových úprav do dosavadního katastrálního operátu (srov. § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky; a Šustrová, D., Holý, J., Raška M. Katastrální vyhláška. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2020, komentář k § 56 dostupný v systému ASPI; s účinností od 1. 1. 2021 viz též § 9 odst. 7 zákona o pozemkových úpravách).

28. Neprodleně po zápisu obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. Poté se přistoupí k vlastnímu zpracování návrhu pozemkových úprav, který se vyhotovuje pouze k pozemkům uvnitř obvodu pozemkových úprav. Pozemky, které se nacházejí vně upřesněného obvodu pozemkových úprav, nejsou v procesu zpracování pozemkových úprav dále řešeny a nedochází u nich k obnově katastrálního operátu.

29. Z listin, na něž poukazuje žalobce, vyplývá, že Státní pozemkový úřad, krajský úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, pobočka Rakovník (dále jen „pobočka SPÚ“), přípisem ze dne 30. 1. 2019, č. j. SPU 021973/2019/Šm, oznámila, že v rámci zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Skryje nad Berounkou bude ode dne 1. 4. 2019 probíhat zjišťování průběhu hranic pozemků. Pobočka SPÚ následně přípisem ze dne 4. 4. 2019 pozvala dotčené vlastníky ke zjišťování průběhu hranic pozemků, které se uskutečnilo ve dnech 23. až 25. 4. 2019. Dle protokolu o výsledku zjišťování průběhu hranic ze dne 25. 4. 2019 byly provedeny náčrty zjišťování hranic a soupisy nemovitostí č. 514–1 až 514–29. Mezi pozemky uvedenými v soupisu č. 514–8 byly i pozemky p. č. XC a XB ve vlastnictví žalobce. Na základě komisí zaznamenaného průběhu hranic pozemků vyhotovil Ing. Jan Vaněček, Ph.D., geometrický plán č. 514–65/2019. Jak uvádí i žalobce, pobočka SPÚ požádala dne 27. 8. 2019 o zápis obvodu komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí na základě geometrického plánu č. 514–65/2019. Zápisem zpřesněného obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí byl ukončen proces upřesňování obvodu pozemkových úprav.

30. Podle žalobce došlo ke změně evidence hranic mezi jeho parcelami v důsledku zápisu souřadnic hraničních bodů uvedených v geometrickém plánu č. 514–65/2019 do katastru nemovitostí. Z tvrzení žalobce vyplývá, že při zjišťování hranic pozemků pro upřesnění obvodu pozemkových úprav byly zjišťovány mimo jiné vnější hranice pozemků žalobce p. č. XB a XC. K zápisu obvodu komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí, včetně bodů, jež byly zachyceny v geometrickém plánu č. 514–65/2019, a namítaného „posunu“ hranice mezi jeho parcelami, došlo již na základě ohlášení pozemkového úřadu ze dne 27. 8. 2019 dle § 56 odst. 3 katastrální vyhlášky, jehož součástí byl geometrický plán č. 514–65/2019. Soudu je z řízení ve věci vedené pod sp. zn. 55 A 74/2022 známo, že k zápisu (zpřesnění) sporných bodů došlo při zápisu vnitřního obvodu komplexních pozemkových úprav dne 23. 9. 2019 pod č. j. Z–2840/2019–212.

31. K zápisu souřadnic hraničních bodů zanesených v geometrickém plánu č. 514–65/2019 do katastru nemovitostí tedy došlo podstatně dříve, než byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu. Samotné napadené vyhlášení platnosti obnovy katastrálního operátu se nemohlo dotknout parcel žalobce. Zrušením vyhlášení platnosti katastrálního operátu by žalobce nemohl dosáhnout požadovaného cíle (obnovy katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav způsobem, který v žalobě požaduje).

32. Soud dodává, že v případě, kdy soud dospěje k závěru, že adekvátním způsobem ochrany veřejných subjektivních práv není žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, nýbrž žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s., je povinen žalobce poučit o tom, že odlišně hodnotí povahu úkonu správního orgánu, který má být soudem přezkoumán, a umožnit žalobci, aby tomu případně přizpůsobil obsah žaloby (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2398/18, či ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. III. ÚS 389/19, či rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2020, č. j. 8 Afs 183/2019–52, či ze dne 21. 3. 2019, čj. 10 Afs 190/2017–36). Povinnost soudu vyzvat žalobce k případné úpravě zvoleného žalobního typu však není absolutní. Výzva k překvalifikování žalobního typu není nutná především tehdy, pokud by ani po její úpravě zjevně nebyly splněny podmínky řízení (viz např. výše uvedený nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2398/18).

33. Z obsahu žaloby a jejích příloh plyne, že žalobce fakticky brojí proti zápisu souřadnic hraničních bodů, resp. hranic parcel do katastru nemovitostí, k němuž došlo na podkladě geometrického plánu č. 514–65/2019.

34. Katastrální zákon upravuje řadu různých druhů zápisů do katastru nemovitostí od vkladu (§ 11 a násl.) přes záznam (§ 19 a násl.), poznámku (§ 22 a násl.) až po zápis jiných údajů (§ 28 a násl.). Dle judikatury správních soudů může (s výjimkou vkladu, kde rozhodnutí o zamítnutí provedení vkladu je přezkoumatelné podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů), provedení či neprovedení zápisu do katastru nemovitosti zasáhnout do právní sféry vlastníka nemovitosti a pojmově představovat zásah podle § 82 s. ř. s. To bylo výslovně dovozeno v případě vyznačení (či nevyznačení) poznámky v katastru nemovitostí (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2012, č. j. 4 Aps 4/2011–68), v případě zápisu (změny) jiných údajů do katastru nemovitostí podle § 28 a násl. katastrálního zákona (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, č. j. 30 A 61/2017–67, a následně rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2018, č. j. 10 As 384/2017–60), či v případě zápisu změny druhu pozemku (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2019, č. j. 29 A 162/2018–39). Rovněž v případě jiných zápisů do katastru nemovitostí si lze obecně představit zásah do právní sféry vlastníka nemovitosti, jemuž by bylo možné poskytnout ochranu v řízení dle § 82 a násl. s. ř. s.

35. Žalobce se dozvěděl o provedení namítaného zápisu v katastru nemovitostí nejpozději dne 24. 10. 2020 (viz podání žalobce ze dne 24. 10. 2020 adresované pobočce SPÚ, které je přílohou žaloby, přičemž žalobce se dle svých tvrzeních o zápisu patrně dozvěděl již dříve). I pokud by tedy upravil na výzvu soudu žalobu tak, že by směřovala proti provedení zápisu do katastru nemovitostí, nebylo by ji možné věcně projednat.

36. Provedení zápisu, záznamu nebo výmazu údajů v katastru nemovitostí jsou judikaturou správních soudů považovány za jednorázový zásah s trvajícími účinky (k tomu srov. např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014–53, č. 3334/2016 Sb. NSS, body 53 a 54, rozsudky NSS ze dne 31. 5. 2018, č. j. 4 As 116/2018–65, bod 11, a ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/2018–22, bod 22, či rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, č. j. 30 A 61/2017–67). Zásahová žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání lhůty nelze prominout (§ 84 odst. 1 a 2 s. ř. s.). I v případě jednorázového zásahu s trvajícími účinky je dána dvouměsíční subjektivní lhůta k podání žaloby (viz např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014–53, rozsudky NSS ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 As 351/2018–22, a ze dne 25. 4. 2019, č. j. 9 As 83/2019–35, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2021, č. j. 3 A 121/2017–75). Jak bylo výše uvedeno, žalobce se o provedení zápisu v katastru nemovitostí na základě geometrického plánu č. 514–65/2019 dozvěděl nejpozději ke dni 24. 10. 2020. Dvouměsíční subjektivní lhůta i objektivní lhůta (dva roky od provedení zápisu) pro podání zásahové žaloby tedy marně uplynula. Zásahová žaloba by proto musela být odmítnuta pro opožděnost. Již z tohoto důvodu soud žalobce nevyzýval k úpravě žalobního typu.

37. Na okraj soud poznamenává, že žalobce ani nepředestřel konkrétní tvrzení, jak se ho namítaná nezákonná „změna“ evidované hranice mezi parcelami dotýká na vlastnických právech. Pouze zmínil, že by mohlo dojít ke zpochybňování jeho vlastnictví k parcelám. V tomto směru soud připomíná, že parcela, oproti pozemku, není nemovitou věcí v soukromoprávním smyslu, slouží k evidenci pozemku v katastrálním operátu a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 22 Cdo 2271/2006).

38. Soud dodává, že zápis zpřesněného obvodu pozemkových úprav, jehož součástí byly i souřadnice bodů zachycené v geometrickém plánu, při němž dle žalobce došlo k zavedení evidence nové hranice mezi jeho parcelami, do katastru nemovitostí, představoval poslední krok, který završil postup správních orgánů při zpřesňování hranic. Předchozí dílčí kroky správních orgánů by se bez zápisu do katastru nemovitostí v právní sféře žalobce přímo neprojevily. Žalobce by tedy mohl být ve své právní sféře případně dotčen až zápisem do katastru nemovitostí, nikoli namítaným postupem komise při zjišťování hranic, vypracováním geometrického plánu či tím, že pobočka SPÚ požádala katastrální úřad o zápis hranic obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí a předala katastrálním úřadu geometrický plán. Nezákonným rozhodnutím ani zásahem, který by se přímo dotýkal práv žalobce, nemůže být ani předání informací žalovaným pozemkovému úřadu.

39. Soud pro úplnost uvádí, že pokud by se žalobce dožadoval pouze odstranění chyby spočívající ve vedení hranice mezi svými parcelami tak, aby nepřekračovala mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem, má možnost postupovat podle § 36 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Chybou v katastrálním operátu je nesprávná informace o údaji katastru. Tímto údajem se rozumí geometrické a polohové určení (ze kterého vyplývá určení výměry), číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely. Opravitelná chyba v údajích katastru je způsobená a) zřejmým omylem při vedení katastru či při obnově katastrálního operátu, nebo b) nepřesností při podrobném měření, nebo nepřesností při zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a nepřesností při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem (§ 36 odst. 1 katastrálního zákona).

40. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2018, č. j. 7 As 58/2018–21, katastrální úřady „mohou opravovat pouze zřejmé omyly, popřípadě nepřesnosti stran měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel. Pouze takové omyly a nepřesnosti mohou katastrální úřady napravovat v řízení podle § 36 katastrálního zákona.“. Ačkoliv žalobce tvrdí, že došlo k nezákonnému vyznačení lomových bodů, jejichž spojnice tvoří hranici mezi parcelami p. č. XB a XC, jež přesahuje mezní polohovou odchylku, kterou odvozuje od NZ 470/2013, jsou jeho tvrzení komplexnější. Dle názoru soudu by proto mohla připadat v úvahu žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v zápisu souřadnic hraničních bodů (hranic) do katastru nemovitostí na základě geometrického plánu č. 514–65/2019. Jak ovšem bylo výše uvedeno, lhůta k jejímu podání již marně uplynula.

41. S ohledem na výše uvedené soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., neboť dospěl k závěru, že napadené vyhlášení platnosti katastrálního operátu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. ani zásahem podle § 82 s. ř. s. Zásahová žaloba proti zápisu souřadnic hraničních bodů parcel do katastru nemovitostí na základě geometrického plánu č. 514–65/2019 v rozsahu parcel žalobce by musela být pro opožděnost odmítnuta, přičemž jiná v žalobním návrhu vypočtená tvrzení nejsou způsobilá přímo zasáhnout právní sféru žalobce, a nemohou být tedy pojmově samostatným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.

42. Vzhledem k tomu, že byly dány důvody pro odmítnutí žaloby, soud se argumentací žalobce ohledně nezákonnosti postupu žalovaného věcně nezabýval.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byla–li žaloba odmítnuta.

44. Soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč dle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 10a odst. 1 téhož zákona.