41 C 148/2020 - 265

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], zahraniční osoba registrovaná pod č. [číslo] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [právnická osoba] proti žalovanému: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. Alešem [právnická osoba], LL.M. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 132 114 291 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 132.114.291 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 6. 2020 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1.417.965 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 132.114.291 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že v roce 2015 se žalobce s žalovaným dohodli na spolupráci za účelem získání a následné realizace zakázky pro společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa] („Lovochemie“ nebo „Hlavní investor“), označené jako "Univerzální granulační linka a dusičnan amonný" („Projekt“). Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o společnosti („Smlouva o společnosti“), na základě níž vznikla společnost („Společnost“), ve které měl každý ze společníků vyvíjet související činnost za účelem získání a realizace Projektu pro Hlavního investora, a to způsobem uvedeným ve Smlouvě o společnosti. Společnost žalobce a žalovaného zakázku získala a samotný Projekt byl následně realizován na základě smlouvy o dílo "[produkt]" ev. č. [číslo] ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků ("SoD"). Společnost byla dodavatelem díla podle SoD, které se skládalo z projektové části, stavební části a strojní části. Podle dohody společníků Smlouvy o společnosti a dle jejich profesních schopností nesl žalobce odpovědnost za strojní část, žalovaný nesl odpovědnost za činnosti související s přípravou projektové dokumentace a stavební části. Odpovědnost za jednotlivé části Projektu byla popsána v příloze č. [hodnota] Smlouvy o společnosti nazvané „matice odpovědnosti“. Stavební část Projektu byla zadána subdodavateli společnosti [právnická osoba]., se sídlem [tituly za jménem] [jméno FO] [číslo], [adresa], [IČO] („[produkt]). Část díla, za nějž nesl odpovědnost žalovaný, však opakovaně vykazovala vady, z nichž většina měla původ v Projektové dokumentaci, nezpracované žalovaným řádně a/nebo včas a v souladu s dobrou inženýrskou praxí, tj. v souladu s dohodou stran SoD, obsaženou v příloze Q k SoD. Podle SoD byla Společnosti předána tzv. projektová dokumentace pro provádění díla, vypracovaná společností [právnická osoba]., IČO [IČO] („Předaná projektová dokumentace“). Jak předpokládala SoD, tato Předaná projektová dokumentace měla být revidována a upravena pro potřeby Díla. Podle bodu i. článku 2.3.1. písm. (g) SoD byla Společnost jako zhotovitel povinna Hlavního investora výslovně písemně upozornit na případné nesprávnosti, chyby a vady. [jméno FO] stranami SoD (tedy mezi žalobcem, žalovaným a Hlavním investorem) dále panovala shoda na tom, že Předaná projektová dokumentace je dokumentací původní, výchozí a tedy dokumentací, která bude v průběhu realizace Projektu měněna a uzpůsobena potřebám Projektu. Důvodem tohoto postoje byla zejména složitost celého Projektu, který je průmyslovou stavbou, a nutnost parametry stavby podřídit požadavkům instalovaného strojního zařízení. Průběžné úpravy Projektové dokumentace předpokládají strany také v SoD, kdy v článku 2.6.1 Přílohy Q SoD se uvádí: „Projekt bude tvořen souborem předem definovaných dokumentů, které budou formou revizí postupně rozvíjeny, upřesňovány, popř. doplňovány v závislosti na potřebách daného stadia přípravy a realizace Díla. Dokumentace bude předávána postupně v několika fázích, přičemž každá fáze bude obsahovat ty dokumenty z uvedeného souboru dokumentů (nebo jejich revize), které odpovídají obsahem a mírou detailu účelu dané fáze.“ Následně, jak plyne z výše citovaných ustanovení, měl žalovaný vypracovat veškeré další části Projektové dokumentace, jak jsou popsány v článku 2.3.1. písm. (g) SoD), zejména tedy projekt zkoušek sledovaných a zaručovaných hodnot, dokumentace k zahájení zkušebního provozu a k vydání kolaudačního souhlasu, dokumentaci skutečného provedení díla a vypracování geodetického zaměření nově realizovaných či přeložených technologických sítí, rozvodů a staveb. Bez ohledu na skutečnost, že vypracování Projektové dokumentace bylo jednou z povinností Společnosti dle SoD, bylo také základní podmínkou ze strany Hlavního investora pro akceptaci víceprací Společnosti jakožto zhotovitele. Jak bylo uvedeno výše, Hlavní investor si byl vědom skutečnosti, že Předaná projektová dokumentace, jejíž součástí byl výkaz výměr, na základě kterého došlo k dohodě o ceně Projektu, je dokumentací původní, která měla být v průběhu realizace Projektu měněna a uzpůsobena potřebám Projektu. Z tohoto důvodu Hlavní investor akceptoval řadu víceprací Společnosti a o akceptované vícepráce byla navýšena cena dle SoD. Ze strany jak žalobce nebo subdodavatelů Společnosti, tak ze strany Hlavního investora byly žalovanému opakovaně vytýkány vady Projektové dokumentace. Jednotlivé části Projektové dokumentace byly dodávány opožděně, s chybami, případně po částech, kdy chyby byly opakovaně napravovány pouze částečně ve výkresech označených Hlavním investorem, aniž by tyto opravy byly promítnuty do zbylých výkresů Projektové dokumentace a Projektová dokumentace tak nebyla kompletní. Žalobce i Hlavní investor žalovanému opakovaně vytýkali chyby Projektové dokumentace jak v průběhu realizace Projektu, tak po dokončení Projektu, kdy bylo nutné vyhotovit zejména dokumentaci skutečného provedení stavby. Zásadní pochybení jsou zjevná z početných komunikací mezi Lovochemií (panem [tituly před jménem] [jméno FO], projektovým manažerem) a žalovaným (panem [tituly před jménem] [jméno FO], hlavním projektantem Projektu) a mezi žalobcem (panem [tituly před jménem] [jméno FO], projektovým manažerem technologické části) a žalovaným (panem [tituly před jménem] [jméno FO]). Dalším pochybením ze strany žalovaného byl jeho neschopnost dodávat řádně a včas dokumenty související s harmonogramem Projektu. Záznamy z kontrolních dnů opakovaně upozorňují na skutečnost, že potřebné dokumenty „stále nejsou dokončeny“, resp. že nebyly Hlavnímu investorovi předloženy. Tento nedostatek byl vyjádřen nejméně v pěti záznamech z kontrolních dnů, v časovém horizontu přesahujícím dva měsíce. Z důvodu neplnění povinnosti žalovaného připravovat a dodávat projekční podklady, zaslala společnost [právnická osoba] dne [datum] e-mailem žalobci Oznámení o zastavení zpracování dílenské dokumentace – urgence řešení projekčních podkladů („Oznámení“). V Oznámení společnost [právnická osoba], mimo jiné, vyzval žalobce k promptnímu řešení situace tak, aby bylo možné v pracích pokračovat a zároveň připomněla, že nevyřešení projekčních problémů bude mít za následek zpoždění v plnění termínů, stejně jako zvýšení nákladů. Této situaci bylo možno jednoduše předejít, pokud by žalovaný plnil své povinnosti týkající se projekčních podkladů. Dne [datum] obdržel žalobce Upozornění na nesplnění Důležitého termínu ze Smlouvy, zaslané Společnosti Hlavním investorem. Hlavní investor zde upozorňuje, že nebyl dodržen termín zahájení zkušebního provozu, který byl sjednán na den [datum]. Následně Hlavní investor požádal Společnost z důvodu nedodržení termínu opakovaně o prodloužení platnosti zajištění za plnění. Společnost se v důsledku pochybení žalovaného v souvislosti s přípravou Projektové dokumentace dostala do prodlení 59 dnů. Prodlení žalobce, žalovaný i Hlavní investor souhlasně deklarovali zejména v článku 2.1 Dohody o narovnání ze dne [datum], podle které se Společnost dostala do prodlení se zahájením zkušebního provozu, s dosažením předběžného převzetí a s převzetím [právnická osoba] dopisu s označením Předběžné převzetí ze dne [datum], který Společnosti zaslal Hlavní investor, bylo Společnosti vytýkáno nedodržení povinnosti vypracovat „projekt Zkoušek sledovaných a Zaručovaných hodnot“ a dále „programu Výrobních zkoušek, Jednotného přezkoušení, Zkoušek Zaručovaných a sledovaných hodnot a Zkoušky Disponibility v rozsahu dle přílohy Q“ dle SoD. Také tyto dokumenty byl podle Smlouvy o společnosti povinen zajistit žalovaný. Program zkoušek pro Jednotné přezkoušení byl Hlavnímu investorovi odeslán dne [datum], vykazoval však velké množství chyb, nedostatků a jak uvedl Hlavní investor, byl vypracován v rozporu se SoD. Dne [datum] byl žalobci i žalovanému doručen dopis Hlavního investora nazvaný Upozornění na prodlení s odstraňováním vad a nedodělků, prodlení v řešení víceprací a méněprací a výzva ke sjednání nápravy. Tímto dopisem byla Hlavním investorem vytýkána rozsáhlá porušení SoD, zejména odstraňování vad a nedodělků, a Společnosti byla poskytnuta náhradní lhůta k jejich splnění. Dne [datum] byla žalovaným Hlavnímu investorovi předána první verze dokumentace skutečného provedení stavby. Z e-mailových komunikací je patrné, že Hlavní investor následně reklamoval vady až do července 2019, žalovaný tedy nebyl schopen doplnit a napravit vady dokumentace skutečného provedení stavby ani za dalších 19 měsíců. Nejzásadnější doklad o pochybeních žalovaného v souvislosti s povinností dodat Hlavnímu investorovi Projektovou dokumentaci řádně a včas představuje skutečnost, že přestože je výrobní jednotka, která byla hlavní součástí Projektu, užívána už od května 2017, ze strany žalovaného nebyla Hlavnímu investorovi do dnešního dne předložena dokumentace skutečného provedení stavby v požadované kvalitě a přesnosti, jak byla předpokládána Přílohou Q SoD (viz. body 15. a 18. této žaloby). Řádně provedená dokumentace skutečného provedení stavby byla podmínkou pro schválení tzv. změnových listů, na základě kterých měly být Hlavním investorem zaplaceny tzv. vícepráce. Hlavní investor celkem neschválil jedenáct změnových hlášení (listů), konkrétně jde o změnové listy č. [hodnota], 425, 420, 412, 413, 414, 415, 416, 417, 418 a 368 („Změnové listy“) a tím odmítl uznat a zaplatit žalobci provedené vícepráce a vynaložené vícenáklady v celkové hodnotě (s odečtením tzv. méněprací) 43.023.716 Kč. Neschválené vícepráce a vícenáklady uvedené ve Změnových listech se týkaly zejména potrubních systémů včetně jejich izolace a dále strojních částí hlavní budovy SO 500 a z jejich povahy tak byly podle přílohy č. [hodnota] ke Smlouvě o společnosti (tzv. matice odpovědnosti) odpovědností žalobce a žalobce je také provedl (případně zajistil provedení) a především nesl příslušné náklady. Vícepráce a vícenáklady uvedené ve Změnových listech odmítl Hlavní investor schválit výlučně z důvodu absence dokumentace skutečného provedení stavby, která měla sloužit jako podklad pro porovnání odvedených prací a prací podle prvotního projektu (tzn. Předané projektové dokumentace). Hlavní investor byl připraven částky dle Změnových listů zaplatit, neboť uznával, že tyto vícepráce byly fakticky provedeny. Podmínkou však bylo dodání podkladů pro platby, tj. úplné a bezvadné dokumentace skutečného provedení stavby ze strany žalovaného, ze kterých by bylo možné vícepráce a vícenáklady vyčíst a především ověřit, zda je vyčíslení podle změnových listů odpovídající. K dodání skutečného provedení stavby žalovaným Hlavnímu investorovi však nedošlo. Jak žalobce uvedl výše, realizace díla podle SoD byla po stavební stránce prováděna (mimo jiné) i společností Syner, která byla hlavním subdodavatelem stavebních prací Společnosti. Společnost Syner prováděla stavební práce na základě smlouvy o dílo č. [produkt]”). Z organizačních důvodů v rámci Společnosti se žalobce s žalovaným dohodli, že SoD Syner bude uzavřena mezi spol. Syner a žalobcem. Tato skutečnost však nic nezměnila na rozdělení odpovědnosti za jednotlivé činnosti – odpovědnost za provedení stavebních prací měl podle Smlouvy o společnosti výlučně žalovaný, mimo jiné jakožto subjekt, který zajišťoval vedení Projektu prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO], hlavního manažera Projektu. Byl to tedy výlučně žalovaný, který se subdodavatelem spol. Syner komunikoval, úkoloval jej a dohlížel na realizaci SoD Syner. Vícepráce Syner byly opakovaně konzultovány mezi žalovaným a Hlavním investorem a žalovaný žalobce opakovaně prostřednictvím svého zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], hlavního manažera Projektu, ujišťoval, že Vícepráce [právnická osoba] jsou Hlavním investorem akceptovány a budou Hlavním investorem schváleny a zaplaceny. V důsledku opakovaného ujištění žalobce ([tituly před jménem] [jméno FO]) o schválení Víceprací [právnická osoba], a především schválení změnových listů žalovaným ([tituly před jménem] [jméno FO]), který tyto změnové listy odsouhlasil svým podpisem, žalobce se společností [právnická osoba] uzavřel dne [datum] Dodatek č. [hodnota] k SoD [právnická osoba], na základě kterého byl upraven rozsah díla a byla navýšena cena díla provedeného společností [právnická osoba] z 279.894.000 Kč na 297.599.979, tedy o 17.705.979 Kč a dne [datum] Dodatek č. [hodnota] k SoD [právnická osoba], na základě kterého byl upraven rozsah díla a byla navýšena cena díla provedeného společností [právnická osoba] na 308.831.198 Kč, tedy o 11.231.219 Kč. Cena díla dle SoD [právnická osoba] tak byla navýšena v součtu o 28.937.198 Kč. Vícepráce [právnická osoba] byly žalovaným ([tituly před jménem] [jméno FO]) schváleny v rozporu s dohodou stran, že subdodavatelům budou odsouhlasovány pouze takové vícepráce, které budou zaplaceny, tj. uznány jako vícepráce, Hlavním investorem. Vícepráce společnosti [právnická osoba] však žalobci nebyly Hlavním investorem do dnešního dne ani schváleny ani zaplaceny, z důvodu nedodání dokumentace skutečného provedení stavby, na základě které by mohlo být ověřeno provedení prací nad rámec SoD [právnická osoba] Dne [datum] byla po jednáních stran SoD uzavřena mezi žalobcem, žalovaným a Hlavním investorem dohoda o úpravě vzájemných práv a povinností a o narovnání k SoD („Dohoda o narovnání“), kdy v čl. 3 odst. 1 písm. c) Dohody o narovnání Společnost jako Zhotovitel potvrzuje a uznává svůj závazek vyplývající ze SoD k úhradě smluvních pokut za prodlení se zahájením zkušebního provozu ve výši 14.750.000 Kč, tzn. 59 dnů prodlení, a dosažením předběžného převzetí ve výši 46.000.000 Kč, tzn. 92 dnů prodlení, tedy v celkové výši 60.750.000 Kč („Smluvní pokuta“). Podle Dohody o narovnání byla Smluvní pokuta uhrazena zápočtem podle článku 3.

2. Dohody o narovnání ke dni jejího uzavření a zaplacením „narovnávací částky“ ve smyslu téhož ustanovení. Uznáním závazku k úhradě Smluvní pokuty Společností došlo k uznání, že k vytýkaným prodlením došlo z důvodů na straně Společnosti. K prodlení se spuštěním zkušebního provozu a nemožnosti předběžného převzetí včas došlo v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného dodat Projektovou dokumentaci včas tak, aby mohly pokračovat jednotlivé fáze stavby Projektu podle časového harmonogramu výstavby dohodnutého v SoD. V důsledku porušení Smlouvy o společnosti a SoD žalovaným vznikla žalobci škoda v celkové výši 132.114.291 Kč, která se skládá z následujících dílčích nároků: - škoda, která je tvořena vynaloženými náklady dle Změnových listů; - škoda způsobená neoprávněným odsouhlasením stavebních víceprací subdodavatele [právnická osoba]; - škoda způsobená uplatněním sankcí ze strany Hlavního investora. Níže žalobce jednotlivé nároky blíže specifikuje: Škoda, která je tvořena vynaloženými náklady dle Změnových listů žalobce vynaložil v souvislosti s Projektem vícenáklady, které jsou popsány ve Změnových listech. Hlavní investor však neschválil jedenáct (11) změnových hlášení (listů) čímž odmítl uznat a zaplatit žalobci vícepráce a vícenáklady v celkové hodnotě (s odečtením tzv. méněprací) 43.023.716 Kč. Finální částka ve výši 43.023.716 Kč je tvořena následujícími částkami: Číslo Název / popis změnového listu Částka 428 Potrubní systémy PS 01 - Skutkový stav 7 669 443 Kč 425 Dodávka materiálu armatur ve smyslu PD / nenamontovaný materiál/ změna PD 10 462 647 Kč 420 Odsávací potrubí PC 030 - více/méněpráce - As Built 440 539 Kč 412 Potrubní systémy PS 14 - více/méněpráce - As Built -165 541 Kč 413 Potrubní systémy PC 020 - více/méněpráce - As Built 833 749 Kč 414 Potrubní systémy PS 52 - více/méněpráce - As Built 1 786 311 Kč 415 Potrubní systémy PC 030 - více/méněpráce - As Built 869 506 Kč 416 Izolace potrubních systémů PS011 - více/méněpráce - As Built 4 183 671 Kč 417 Izolace potrubních systémů PC 020 - více/méněpráce - As Built 2 135 021 Kč 418 Izolace potrubních systémů PS 52 - více/méněpráce - As Built -69 204 Kč 368 SO 500 - OK - vícepráce/méněpráce 14 877 574 Kč celkem 43 023 716 Kč Neschválené vícepráce a vícenáklady uvedené ve Změnových listech se týkaly zejména potrubních systémů vč. jejich izolace a dále strojních částí hlavní budovy SO 500 a z jejich povahy tak byla jejich výstavba podle přílohy č. [hodnota] ke Smlouvě o společnosti (tzv. matice odpovědnosti) odpovědností žalobce a žalobce tyto také provedl (případně zajistil provedení), resp. nesl jejich náklady, škoda způsobená neoprávněným odsouhlasením stavebních víceprací subdodavatele Syner. Žalobce zaplatil společnosti Syner dle vystavených faktur celkem částku ve výši 28.340.575 Kč, a to na základě Dodatku č. [hodnota] k SoD [právnická osoba] ze dne [datum] a na základě Dodatku č. [hodnota] k SoD [právnická osoba] dne [datum], přičemž cena díla na základě předmětných dodatků byla navýšena v součtu o 28.937.198 Kč, nicméně s ohledem na tzv. méněpráce byly společností Syner vystaveny faktury pouze na částku v součtu odpovídající 28.340.575 Kč. Tato částka ve výši 28.340.575 Kč tvoří škodu způsobenou neobhájením Víceprací [právnická osoba], k čemuž nedošlo z důvodu porušení povinnosti žalovaného dodat Hlavnímu investorovi část Projektové dokumentace, která představuje dokumentaci skutečného provedení stavby, řádně a včas. Žalobci dále vznikla škoda ve výši 60.750.000 Kč, která představuje smluvní pokutu uplatněnou vůči Společnosti Hlavním investorem. Jak bylo popsáno výše, porušení povinností podle SoD, v souvislosti se kterými byla Hlavním investorem uplatněna smluvní pokuta, bylo výlučným porušením na straně žalovaného. Z toho důvodu žalobce odkazuje na čl. VIII. odst. 7 Smlouvy o společnosti, podle kterého má společník, který svým porušením Smlouvy o společnosti způsobí svému společníku újmu, povinnost tuto újmu nahradit druhému společníku v plné výši. Smluvní pokuta byla Společností uznána v Dohodě o narovnání, jak byla popsána výše. Smluvní pokuta byla uhrazena: zápočtem podle článku 3.

2. Dohody o narovnání ke dni jejího uzavření (1. říjnu 2019), podle kterého byly započteny: pohledávka Hlavního investora jakožto Objednatele ve výši 42.648.163 Kč pohledávka Hlavního investora jakožto Objednatele ve výši 510.000 EUR (přepočteno na Kč v souladu s ust. [právnická osoba]. Dohody o narovnání 25,6 CZK/EUR) 13.056.000 Kč pohledávka Hlavního investora jakožto Objednatele ve výši 9.045.836,80 Kč, zaokrouhlena na celé koruny; 9.045.837 Kč Součet dluh Společnosti jakožto Zhotovitele ve výši dluh Společnosti jakožto Zhotovitele ve výši 64.750.000 Kč 60.750.000 Kč 6.000.000 Kč b) zaplacením „narovnávací částky“ ve smyslu téhož ustanovení ve výši [právnická osoba].000 Kč. Dne 7. února 2020 zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím advokátní kanceláře další předžalobní výzvu. Poslední předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. byla žalobci odeslána dne 9. června 2020 („Předžalobní výzva“) a následujícího dne 10. června 2020 byla Předžalobní výzva žalovanému doručena. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil a namísto toho zaslal žalobci reakci na Předžalobní výzvu, kterou nárok žalobce bez jakýchkoliv konkrétních a věcných tvrzení odmítl.

2. Žalovaný nárok uplatněný podanou žalobou neuznával ani částečně. Namítal, že žalovaný činí nesporným, že o dne 2. 10. 2015 došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření smlouvy o společnosti („Smlouva o společnosti“), za účelem vyjádřeným v čl. I Smlouvy o společnosti, ve které bude každý ze společníků vyvíjet související činnosti za účelem získání a realizace zakázky pro [právnická osoba]. „Univerzální granulační linka a dusičnan amonný,“ dále pak mj. dle čl. 2 bod 2.

4. Smlouvy o společnosti: „v případě úspěchu v soutěži vykonávání všech dalších následně dohodnutých potřebných činností za účelem společného provedení zakázky v rozsahu a za podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo uzavřené mezi zadavatelem a společníkem („[právnická osoba]. o konsorcium je osobou bez právní osobnosti a vedoucím účastníkem Konsorcia byl v souladu se Smlouvou o společnosti žalobce. o dne 18. 11. 2015 žalobce a žalovaný na straně zhotovitele uzavřeli se společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v [adresa], sp. zn. B 471 („[právnická osoba]) jakožto objednatelem smlouvu o dílo („Smlouva o dílo“). o dle Smlouvy o dílo se [právnická osoba] zavázalo zhotovit dílo, jehož hodnota přesahuje 1,5 miliardy, spočívající v kompletní výstavbě nové Výrobny Hnojiv UGL a DA, včetně uvedení do trvalého provozu („Dílo“). o pro stavební část díla uzavřel žalobce se společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], [tituly za jménem] [jméno FO] 580/7, PSČ: [adresa], IČO: [IČO], zapsaná v obchodím rejstříku vedeném Krajským soudem v [adresa], sp. zn. C 5153("Syner"), subdodavatelskou smlouvu („Smlouva o dílo Syner“). o [právnická osoba] bylo dle Smlouvy o dílo povinno mimo jiné odborně a pečlivě posoudit projektovou dokumentaci pro provádění díla předanou [právnická osoba] [právnická osoba] a zpracovat projekt, ve kterém rozpracuje a doplní v případě nutnosti projektovou dokumentaci pro provádění Díla („Projektová dokumentace“) a dále vypracovat dokumentaci týkající se Díla, specifikovanou v čl. 2.3.1., písm. g), body ii) až xiii) Smlouvy o dílo („Dokumentace pro Dílo“). o dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným na jedné straně a [právnická osoba] na druhé straně uzavřena dohoda o úpravě vzájemných práv a povinností a narovnání ke smlouvě o dílo „[produkt],“ („Dohoda o narovnání“). Žalovaný činí sporným zejména: nárok žalobce 132.114.291 Kč („Nárok“) představující částku 43.023.716 Kč –vícenáklady na změnové listy neschválené Lovochemií („Nárok 1“); částku 28.340.575 Kč-faktury vystavené společností [právnická osoba] („Nárok 2“); částku 60.750.000 Kč – smluvní pokuta uplatněná [právnická osoba] („Nárok 3“) prodlení [právnická osoba] resp. nesplnění spuštění zkušebního provozu a předběžného převzetí stavby včas („Tvrzené prodlení“), z důvodu vad/nedodání Dokumentace pro Dílo (žalobcem označovanou jako Projektová dokumentace). skutečnost, že k Tvrzenému prodlení [právnická osoba] došlo výlučně porušením povinností na straně žalovaného, a proto je možné žalovanému přičítat vznik škody žalobci. Žalovaný tímto vznáší námitku promlčení Nároku, jak ji dále konkretizuje. Nárok 3 byl promlčen nejpozději [datum]. Nárok 1 a Nárok 2 byly promlčeny nejpozději 27. 9. 2020. Je zcela zřejmé, že k promlčení nároků mohlo dojít mnohem dříve. Žalobce měl a mohl mít vědomost o tvrzené škodě a osobě povinné k její náhradě mnohem dříve, jak plyne z obsahu žaloby. Žalobce přesto podal žalobu až dne 5. 10. 2020, tedy v době, když už byl nárok zcela jistě promlčen, neboť podle § 629 Občanský zákoník je promlčecí doba tříletá. O osobě povinné k náhradě škody neměl žalobce, dle tvrzení učiněných v žalobě, od počátku jakýchkoliv pochyb. Vědomost o škodě pak měl žalobce nejpozději 19. 7. 2017, když už bylo dle žalobce zcela jasné, že došlo k prodlení a bude ze strany [právnická osoba] uplatněna smluvní pokuta ve výši Nároku [právnická osoba] textu žaloby je zcela zřejmé, že tvrzených porušení, ve kterých žalobce spatřuje původ vzniku nároku, se žalovaný měl údajně dopouštět, resp. byly zřejmé ještě před datem, ve kterém mělo dojít ke spuštění zkušebního provozu a předběžnému převzetí stavby. To je patrno i z předloženého důkazu žalobce, kterým je četná e-mailová komunikace už z roku 2016. I pokud by vědomost o výši Nároku 3 mohl mít žalobce až ve chvíli, kdy věděl o délce prodlení se spuštěním zkušebního provozu a předběžného převzetí stavby, budou dny vzniku tvrzené škody, a i vznik promlčení Nároku nejpozději dne 19. 7. 2017 (18. 4. 2017 + 92 dní). [právnická osoba] neuznala vícepráce podle žalobce z důvodu, že [právnická osoba] nevypracovalo Dokumentaci pro Dílo. Vypracování Dokumentace pro Dílo bylo podle žalobce jednou z podmínek pro akceptaci víceprací [právnická osoba]. Žalobce k tomuto tvrzení neoznačuje a nedokládá žádné důkazy. Tato skutečnost neplyne ani ze Smlouvy o dílo a jediným navrženým důkazem je výslech žalobce a Lovochemie. Žalovaný pochybuje, že tyto výslechy, obzvlášť pak v případě výslechu žalobce, jsou schopny prokázat uváděné skutečnosti. Žalobce i [právnická osoba], jakožto právnické osoby, samozřejmě musí vypovídat prostřednictvím konkrétních fyzických osob, které však nejsou v žalobě označeny. K neschválení změnových listů [právnická osoba] došlo z důvodu na straně žalobce. Žalobcem zpracované změnové listy byly vyhotoveny vadně, v některých případech dokonce duplicitně a u některých změnových listů žalobce doposud nedoplnil podklady požadované ze strany [právnická osoba]. A to i přesto, že projekční oddělení žalovaného nad rámec svých povinností zpracovalo důkazní dokumenty do detailů požadovaných [právnická osoba] a žalobce měl provést jen revizi změnových listů, což neučinil. [právnická osoba] tak byla zpočátku připravena schválit změnové listy, ale až dojde ze strany žalobce k předložení revidovaných příslušných dokumentů. Žalobce tvrdí, že nejzásadnější doklad o pochybení žalovaného je nedodání dokumentace skutečného provedení stavby do dnešního dne v požadované kvalitě a přesnosti. Dokumentace skutečného provedení stavby je jedním z Dokumentů pro Dílo. Dokumentace skutečného provedení stavby byla [právnická osoba] žalovaným předložena dne [datum]. Žalobce záměrně tendenčně uvádí, že tvrzené škody měly původ v absenci dokumentace skutečného provedení stavby. Následně uvádí, že podmínkou schválení víceprací bylo dodání dokumentace skutečného provedení stavby řádně a včas. Nejpozději [datum] měl a mohl žalobce vědět, že nedojde ke schválení víceprací, jelikož z tvrzení žalobce lze vyrozumět jednoznačné popření její řádnosti. Pokud žalobce tvrdí, že škody, a tedy nárok vznikly z důvodu vadnosti Dokumentace pro Dílo, je potřeba uvést, že žalovaný průběžně vypořádával připomínky [právnická osoba] k Dokumentaci pro Dílo. Do dnešního dne ale nebyly vypořádány připomínky Lovochemie žalobcem (např. přepracovaná dokumentace cyklonů společnosti [právnická osoba]). To bránilo a brání mj. tomu, aby byla Dokumentace pro Dílo, resp. dokumentace skutečného provedení díla v požadované kvalitě a přesnosti předložena [právnická osoba]. Je zcela zřejmé, že Nárok 2 se začal promlčovat už ve chvíli uhrazení faktur společnosti [právnická osoba] ze strany žalobce postupně, nejdříve od února 2016 (fa č. [hodnota]) a nejpozději od července 2017 (fa 1170296). I kdyby žalobce snad tvrdil, že v době úhrady faktur společnosti [právnická osoba] neměl vědomost o vzniku škody, začal by se nárok promlčovat nejpozději [datum], spolu s Nárokem 1. V případě výše uváděných dat se jedná o nejpozdější termíny, ve kterých započalo promlčení Nároku. Toho si musí být vědom i žalobce, jelikož záměrně v žalobě neuvádí žádná data a směšuje jednotlivé důvody dohromady tak, aby nebylo zřejmé, která skutečnost navazuje na kterou, a jak se věci v časovém sledu staly. Aby tedy nebylo zřejmé, že nárok, který vůči žalovanému uplatňuje již je dávno promlčen. Jak žalovaný prokáže, není zde ani příčinná souvislost potřebná pro vznik nároku, mezi vyhotovením Dokumentace pro Dílo a tvrzeným prodlením, resp. skutečnostmi majícími za následek vznik nároku. Žalovaný předně uvádí na pravou míru skutková tvrzení žalobce ohledně dokumentů označovaných v žalobě jako „Projektová dokumentace.“ Žalobce činí řadu tendenčních tvrzení, které mají v konečném důsledku vyznít tak, že žalovaný byl odpovědný za projektovou dokumentaci pro celé Dílo, nesl za ni odpovědnost, neboť porušil výlučně svou povinnost a pouze tím mělo dojít ke vzniku škody žalobci. Jak ale žalovaný výše vymezil, je potřeba rozlišovat Projektovou dokumentaci a Dokumentaci pro Dílo. Ve vztahu k Projektové dokumentaci mělo [právnická osoba] pouze odborně a pečlivě posoudit projektovou dokumentaci pro provádění díla předanou jim [právnická osoba] a následně v případě nutnosti rozpracovat a doplnit Projektovou dokumentaci. Tuto povinnost mělo Konsoricum splnit do 60 dní od uzavření Smlouvy o dílo. Povinnost byla splněna dne [datum]. Žalovaný zaslal [právnická osoba] dopis, označený jako „posouzení projektové dokumentace“. Je potřeba upozornit, že Projektová dokumentace předložená [právnická osoba] vykazovala velké množství vad a byla neúplná. Žalobce jakožto vedoucí společník [právnická osoba] byl o celém procesu a potřebách rozpracovat a doplnit Projektovou dokumentaci vždy řádně ze strany žalovaného informován a nikdy ovšem žalovanému ani [právnická osoba] nesdělil, že by mohl nastat problém s realizací Díla ve vztahu k termínu. Projekční práce na Dokumentaci pro Dílo ze strany žalovaného byly zpožďovány zejména pro prodlení na straně žalobce, zejména pak absencí zpětné vazby ze strany žalobce. Žalobce nedodával žalovanému podklady ohledně změn použitých zařízení a komponentů na Díle řádně a včas. V mnoha případech byl žalovaný nucen kvůli zjištěným změnám dokumentaci opakovaně přepracovávat, čímž vznikaly prodlevy v odevzdávání jednotlivých částí a v neposlední řadě vícepráce na straně žalovaného. Pokud tedy byl v prodlení žalobce, nemohl být ve smyslu § 1968, věta druhá Občanského zákoníku v prodlení žalovaný. Žalobce rovněž poukazuje na související řízení, které je vedeno u Okresného súdu v [adresa], sp. zn. [č.j.], a to o částku 474.493,81 € („Incidenční řízení“), ve kterém se domáhá žalovaný vůči žalobci žalobou o určení „popretej pohľadavky“ (incidenční žaloba), jelikož došlo k zamítnutí přihlášky žalovaného do insolvenčního řízení žalobce jako úpadce. Úpadek žalobce byl řešen restrukturalizací. Tato pohledávka představuje vypořádání [právnická osoba] účastníků ve smyslu článek VII. a IX. Smlouvy o společnosti. Rovněž zůstává s podivem, že žalobce, ačkoliv v době povolení restrukturalizace ([datum]) zcela jistě musel o tvrzené existenci Nároku vědět, jej neuvedl v rámci svého restrukturalizačního plánu vypracovaného pro účely reorganizace žalobce. Žalobce v žádné části tohoto sporu v rámci procesní obrany neuvedl, že by snad existoval nárok nebo by výše uváděné nastalo výlučně z důvodů na straně žalovaného. Žalovaný tedy považuje žalobu a uplatněný nárok za jakousi taktiku žalobce ve snaze vznést protinárok, resp. hojit si své ztráty, za které údajně mohl žalobce, na žalovaném. Stejně tak žalovaný odkazuje na čl. X Smlouvy o společnosti (konkrétně bod 2. a 3.): „Společníci společnosti se dohodli, že v případě, že začne na majetek dotčeného společníka insolvenční nebo exekuční řízení, případně pokud dotčený společník společnosti vstoupí do likvidace, je druhý ze společníků oprávněn převzít jeho práva a povinnosti.“ Ačkoliv tato skutečnost nastala, žalobce nikdy nezačal fakticky jednat s žalovaným o možnosti převzetí práv a povinností žalobce žalovaným. [adresa] toho žalovaný uzavřel Dohodu o narovnání, ve které se vzdal nároku, který nyní uplatňuje z titulu náhrady škody vůči žalovanému, jako by žádná Dohoda o narovnání neexistovala. Zároveň žalovaný podotýká, že mezi účastníky nedošlo do dnešního dne k vypořádání [právnická osoba]. Nelze tedy uzavřít, na jaký podíl by v poměru 60:40 měl žalobce nebo žalovaný nárok. Je nicméně zřejmé, že ani v případě přiznání nároku na náhradu škody by tento nemohl převýšit poměrnou částku, které by se dostalo žalobci v rámci vypořádání [právnická osoba]. Jak plyne z Přílohy č. [hodnota] k Dohodě o narovnání, byly všechny žalobcem v rámci Nároku 1 a Nároku 2 uplatňované neuznané vícepráce obsaženy ve změnových hlášeních, která jsou zahrnuta v Dohodě o narovnání. Žalobce se jako vedoucí společník [právnická osoba] výslovně a vědomě vzdal nároku na vypořádání těchto víceprací vůči Lovochemii, ačkoliv je požaduje nyní po žalovaném. Uzavřením Dohody o narovnání nejenže byla zcela zavřena cesta pro případné odstranění nedostatků tak, aby mohlo dojít k úhradě víceprací, ale zároveň žalobce žalovanému fakticky odejmul možnost domáhat se případně nároku následně vůči [právnická osoba]. Jak je uvedeno v písm. C Preambule Dohody o narovnání: „[jméno FO] dlouhodobě probíhala jednání o některých změnových hlášeních Zhotovitele, zejména Změnových hlášení dle Přílohy č. [hodnota] Dohody, a mezi [jméno FO] nadále existuje spor týkající se klasifikace prací deklarovaných zhotovitelem (jednotlivými změnovými hlášeními předloženými objednateli) jako změny rozsahu Díla…“; “[jméno FO] stranami rovněž dlouhodobě probíhala jednání o důvodech prodlení Zhotovitele s plněním některých důležitých termínů a výši z toho vyplývajících pokut.“ Stejně tak v rámci Dohody o narovnání je uváděno (čl. 2.2), že je sporné, z jakého důvodu došlo k prodlení se spuštěním zkušebního provozu a předběžného převzetí stavby. Pokud si žalobce je natolik jistý svým nárokem, který mu musel být znám už v době uzavírání Dohody o narovnání, proč jako hlavní společník [právnická osoba] přistoupil na uzavření Dohody o narovnání, navíc ve znění, ze kterého není nikterak zřejmé, že by viníkem uváděných skutečností byl žalovaný? Stejně tak je s podivem, že ačkoliv je žalobce přesvědčen o vzniku Nároku 3, byla smluvní pokuta po započtení nároků Konsorcia vůči [právnická osoba] hrazena v poměru 40:60, jak plyne ze Smlouvy o společnosti. Pokud má žalobce za to, že jeho nárok na náhradu škody je dán, bylo už tehdy logické, aby povinnost hradit smluvní pokutu se přenesla na žalovaného. Stejně tak se vůči žalovanému nemůže domáhat celé smluvní pokuty ve chvíli, když ze strany žalovaného již byla uhrazena částka rovnající se 40 % narovnávací částky, jak ji předvídá čl. 3.

2. Dohody o narovnání. S ohledem na uzavření Dohody o narovnání je rovněž sporné, zda je zde vůbec existence nároku na náhradu škody. Pokud bychom připustili, že nárok může, resp. mohl existovat, tak lze rovněž hovořit o jeho zániku. Jak plyne z čl. 5 Dohody o narovnání, byly Dohodou o narovnání zrušeny jakékoliv nevypořádané nároky, vzájemná práva a povinnosti, tedy i nárok. Pokud tedy došlo k zániku nároku v rámci Dohody o narovnání mezi [právnická osoba] a Lovochemií, nastává tento účinek nevyhnutelně i mezi účastníky [právnická osoba]. Žalobce úmyslně a vědomě zapříčinil stav, kdy se na jedné straně vzdal Dohodou o narovnání možnosti vymáhat Nárok 1 a Nárok 2 u Lovochemie a následně Nárok 1, Nárok 2 a Nárok 3 požaduje po žalovaném. Žalovaný má za to, že se ze strany žalobce rovněž jedná o zjevné zneužití práva v rozporu s dobrými mravy a jako takovému by mu neměla být poskytnuta právní ochrana. Pokud by toto jednání bylo soudem aprobováno, jediným poškozeným subjektem by byl ve finále žalovaný. Žalobce v silnější pozici hlavního společníka zprostil úhrady nároku [právnická osoba] a následně ji formou vykonstruovaných nároků uplatňuje po žalovaném. Žalovaný byl mezi žalobcem a [právnická osoba] nejslabším subjektem s nejmenším množstvím pravomocí. Pokud byl žalobce o Nároku vůči žalovanému přesvědčen od počátku, nelze se ztotožnit s uzavřením Dohody o narovnání neoznačující viníka, kterou dopomohla Lovochemii k bezpečné pozici, ve které vůči ní [právnická osoba] nemůže dále nic požadovat a následně vinit žalovaného. Dohoda o narovnání způsobila zánik nároku zcela jednoznačně mezi všemi jejími stranami, resp. zánik nároku jako takového.

3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Slovenské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Slovenská republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Článek 4 tohoto nařízen stanoví, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má sídlo na území České republiky, příslušnost českého soudu je tak dána. Pokud jde o právo, které je třeba na daný spor aplikovat, použil soud Nařízení Řím II o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, když předmětem sporu je žaloba na náhradu škody. Článek IV tohoto nařízení stanoví, že není-li uvedeno jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Na daný spor tak soud aplikoval české právo.

4. Soud provedl některé důkazy navržené mu stranami sporu.

5. Ze Smlouvy o společnosti bylo zjištěno, že žalobce jako vedoucí společník a žalovaný jako společník uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které se dohodli na vytvoření společnosti, ve které bude každý ze společníků vyvíjet činnosti za účelem získání a realizace zakázky pro [právnická osoba]. Univerzální granulační linka a dusičnan amonný. V případě úspěchu v soutěži se zavázali vykonávat všechny potřebné činnosti za účelem společného provedení zakázky v rozsahu a za podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo uzavřené mezi zadavatelem a společníky. Práce a dodávky prováděné jednotlivými společníky jsou definovány v Příloze č. [hodnota] smlouvy, každý ze společníků zajistí realizaci svého rozsahu plnění dle Smlouvy o dílo poskytnutím prací a výkonů v rozsahu přílohy č. [hodnota] – Matice odpovědnosti. Každý ze společníků je zodpovědný za jakost prováděných prací. V článku VII. Smlouvy bylo ujednáno, že podíly společníků na majetku společnosti získaném činností směřující k dosažení účelu, stejně tak jako podíly na výdajích činí 60% pro žalobce a 40% pro žalovaného. Článek VIII. Bod 7 Smlouvy stanoví, že v případě, kdy některý ze společníků způsobí porušením svých povinností z této smlouvy újmu, je povinen ji nahradit v plné výši druhému společníků do 30 dnů od písemné výzvy. Zisk a ztráta se dle článku IX. Smlouvy dělí mezi účastníky podle podílů, tedy 60% ku 40%. Dle článku XI. Smlouvy společnost zaniká dosažením účelu společnosti dle této smlouvy nebo dohodou obou společníků.

6. Přílohou č. 1 Smlouvy o společnosti – Maticí odpovědnosti bylo prokázáno, která ze stran byla odpovědná za danou část díla. Žalobce nesl odpovědnost za část Projektu vyznačené žlutě s tím, že šlo především o ocelové konstrukce všech stavebních objektů a vymezené provozní celky a soubory. Za realizaci zbylých částí Projektu označeného modře nesl odpovědnost žalovaný, především za architektonicko-stavební řešení včetně stavebního řešení.

7. Ze smlouvy o dílo „Univerzální granulační linka a dusičnan amonný“ bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 18. 11. 2015 mezi společností [právnická osoba]. jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem 1 a žalovaným jako zhotovitelem 2. Zhotovitel se touto smlouvou zavázal řádně a včas zhotovit Dílo v souladu se smluvními podmínkami a objednatel se zavázal zaplatit za toto dílo dohodnutou cenu. Předmětem smlouvy byla kompletní výstavba nové Výrobny [produkt], její uvedení do provozu, včetně dodávky prací, materiálů, zařízení tak, jak je popsáno v přílohách Smlouvy. Plánovaný termín zahájení zkušebního provozu byl dohodnut na 14 měsíců od uzavření smlouvy a plánovaný termín převzetí a vydání kolaudačního souhlasu byl dohodnut na 24,5 měsíce od podpisu smlouvy. Smluvní pokuty byly ujednány v bodu 8.

4. Smlouvy, a to ve výši 250.000 Kč za každý den prodlení se zahájením zkušebního provozu a částka 500.000 Kč za každý den prodlení s převzetím. Zhotovitel 1 a zhotovitel 2 se touto smlouvou zavázali společně a nerozdílně k plnění závazků z této smlouvy (článek 13.17.). Žalovaný výslovně zmocnil žalobce, aby jednal ve věcech plnění závazků a uplatňování práv vzniklých v souvislosti s plněním této Smlouvy nebo v souvislosti s touto Smlouvou (článek 13.18.2).

8. Stěžejním důkazem v tomto řízení byla Dohoda o úpravě vzájemných práv a povinností a o narovnání ke smlouvě o dílo „univerzální granulační linka a dusičnan amonný“. Tato smlouva byla uzavřena dne 1. 10. 2019 mezi [právnická osoba]. jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem 1 a žalovaným jako zhotovitelem 2. Mezi stranami dlouhodobě probíhala jednání o některých změnových hlášeních Zhotovitele (dále jen „Změnová hlášení“), zejména Změnových hlášeních dle Přílohy č. [hodnota] Dohody a mezi [jméno FO] nadále existuje spor týkající se klasifikace prací deklarovaných Zhotovitelem (jednotlivými Změnovými hlášeními předloženými objednatelem) jako změny rozsahu Díla, a to v rozsahu přesahujícím rámec dodávek a činností představující součást Díla, jakož i spor v tom, zda, případně do jaké míry a v jakém rozsahu, má na základě těchto Změnových hlášení dojít ke změně důležitých termínů a ke změně smluvní ceny. [jméno FO] stranami rovněž dlouhodobě probíhala jednání o důvodech prodlení Zhotovitele s plněním některých důležitých termínů a výši z toho vyplývajících smluvních pokud. Smluvní strany mají nyní ve smyslu § 1901 a § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), zájem svým písemným ujednáním upravit práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy, které jsou mezi nimi sporné nebo pochybné a upravit další svá vzájemná práva a povinnosti dle Smlouvy. V této smlouvě strany prohlašují, že uzavřely dne 18. 11. 2015 shora citovanou Smlouvu o dílo včetně dodatků. Strany považují za nesporné následující skutečnosti, práva a povinnosti: a) skutečnosti, že v průběhu realizace Díla došlo k prodlení Zhotovitele s plněním závazků dle Smlouvy, neboť nedošlo ze strany Zhotovitele k dodržení některých Důležitých termínů dle Smlouvy, a to - prodlení se zahájením Zkušebního provozu, které nastalo dne 29. 5. 2017, namísto původně plánového a čl. 4.1.

3. Smlouvy sjednaného termínu 18. 1. 2017, - prodlení s dosažením Předběžného převzetí, které nastalo dne 30. 8. 2018 namísto původně plánovaného a čl. 4.1.

3. Smlouvy sjednaného termínu 18. 4. 2017, - prodlení s Převzetím, které do uzavření této Dohody nenastalo, Přičemž výše uvedené Důležité termíny nebyly stranami žádným písemným dodatkem ke Smlouvě upraveny, ani změněny. b) pohledávku Zhotovitele na úhradu zbývající části platby za splnění milníku platby „Předběžné převzetí“ ve výši 42.648.163 Kč a 510.000 EUR, vzhledem k tomu, že Objednatel na základě Dodatku č. 5 uhradil Zhotoviteli zálohu na platbu za splnění milníku platby „Předběžné převzetí“ ve výši 43.735.283,10 Kč a 495.000 EUR; a Objednatel na základě Dodatku č. 6 uhradil další zálohu na platbu za splnění milníku platby „Předběžné převzetí“ ve výši 43.735.283,10 Kč a 495.000 EUR. Zhotovitel přitom doposud nevystavil konečnou fakturu za milník platby „Předběžné převzetí“ a Objednatel tak nebyl doposud povinen uhradit zbývající část platby za milník platby „Předběžné převzetí“. c) závazky Zhotovitele k odstranění vad a nedodělků dle Seznamu závad (obsaženého v Příloze č. 2 této Dohody) v termínu do 30. 9. 2019 d) fakt, že Zhotovitel u Objednatele uplatnil do dne uzavření této Dohody určité práce nad rámec dodávek a činností dle vymezení díla podle čl. 2.

2. Smlouvy v jejím znění ze dne 18. 11. 2015 (dále jen „Vícepráce“) a Objednatel určité Vícepráce uznal a na takové Vícepráce uhradil: na základě dodatku č. 4 Vícepráce v hodnotě 13.961.722 Kč bez DPH, na základě dodatku č. 7 a dodatku č. 8 Vícepráce v hodnotě 19.865.643 Kč bez DPH, na základě dodatku č. 9 Vícepráce v hodnotě 13.830.199 Kč bez DPH Tyto Vícepráce v celkové výši 47.657.564 Kč bez DPH dále jen „Uznané Vícepráce“ e) fakt, že Zhotovitel u Objednatele uplatil do dne uzavření této Dohody další Vícepráce, které Objednatel doposud neuznal jako práce a výkony, které by byly změnou rozsahu předmětu Díla a tento rozsah Víceprací je tak tedy mezi stranami této Dohody a Smlouvy sporný (dále jen „Neuznané Vícepráce). Objednatel nicméně na Neuznané Vícepráce uhradil na základě dodatku č. 12 Smlouvy vratnou zálohu ve výši 18.400.000 Kč bez DPH, kterou byl Zhotovitel povinen Objednateli vyúčtovat do 31. 7. 2019. Smluvní strany považují za sporné následující skutečnosti, práva a povinnosti: a) zda a v jakém rozsahu práce deklarované Zhotovitelem v jednotlivých Změnových hlášeních, které byly předloženy Objednateli jako změny rozsahu Díla, skutečně představují další změnu rozsahu Díla, a zda, případně do jaké míry a v jakém rozsahu, má na základě těchto Změnových hlášení dojít ke změně Důležitých termínů a ke změně smluvní ceny, b) z jakého důvodu došlo k prodlení se zahájením Zkušebního provozu dle čl.2.1 (a)(i) Dohody, kdo je za takové prodlení odpovědný a v jakém rozsahu vzniklo Objednateli právo na smluvní pokutu dle čl. 8.4.1. písm. a) Smlouvy, c) z jakého důvodu došlo k prodlení s dosažením Předběžného převzetí dle čl. čl.2.1 (a)(ii) Dohody, kdo je za takové prodlení odpovědný a v jakém rozsahu vzniklo Objednateli právo na smluvní pokutu dle čl. 8.4.1. písm. b) Smlouvy, d) z jakého důvodu došlo k prodlení s dosažením Převzetí dle čl. čl.2.1 (a)(iii) Dohody, kdo je za takové prodlení odpovědný a zda a v jakém rozsahu vzniklo Objednateli právo na smluvní pokutu dle čl. 8.4.1. písm. c) Smlouvy, e) zda má Zhotovitel právo k úhradě celé zbývající části milníkové platby za Předběžné převzetí, f) zda má Objednatel nárok na úhradu slevy z ceny Díla odpovídající nákladům na odstranění některých vad a nedodělků dle Seznamu závad, a to konktrétně položky: (i) jednotka SAM, položky (ii) nefunkční klimatizace pro SO 501, 521, 522 a položky (iii) kladkostroje (položka 578 Seznamu závad); a pokud ano, v jakém rozsahu. Strany si vypořádaly touto smlouvou všechna svá vzájemná práva a povinnosti této dohody, ať již nesporná nebo sporná tímto způsobem: Objednatel potvrzuje a uznává svůj závazek vyplývající ze Smlouvy k úhradě zbývající části milníkové platby za Předběžné převzetí ve výši 42.648.163 Kč a 510.000 EUR bez DPH. Objednatel je připraven a ochoten uhradit jako narovnání sporu o Neuznané Vícepráce částku ve výši 27.445.836,80 Kč bez DPH, přičemž tato částka je snížena o vratnou zálohu na Vícepráce dle dodatku č. 12 Smlouvy ve výši 18.400.000 Kč bez DPH dle čl.2.1.(e) této Dohody, tj. na finální částku ve výši 9.045.836,80 Kč bez DPH. Zhotovitel potvrzuje a uznává svůj závazek vyplývající ze Smlouvy k úhradě smluvních pokut za prodlení se zahájením zkušebního provozu ve výši 14.750.000 Kč a s dosažením předběžného převzetí ve výši 46.000.000 Kč, tedy v celkové výši 60.750.000 Kč bez DPH. Zhotovitel potvrzuje a uznává svůj závazek vyplývající ze Smlouvy k úhradě slevy z ceny Díla odpovídající nákladům na odstranění vad a nedodělků dle Seznamu závad, a to konkrétně jednotky SAM ve výši 1.500.000 Kč bez DPH, klimatizací ve výši 4.000.000 Kč bez DPH a kladkostrojů ve výši 500.000 Kč bez DPH, celkem tedy ve výši 6.000.000 Kč bez DPH. Strany se na základě čl. 3.1. výše celkově vypořádávají a narovnávají svá vzájemná práva a povinnosti dle čl. 2 této Dohody, ať již sporná nebo nesporná, a to tak, že Zhotovitel uhradí Objednateli do 30-ti dnů od uzavření této Dohody narovnací částku, která vzejde a bude vypočtena ze vzájemného započtení závazků Objednatele uvedených výše v ustanovení čl. 3.1. (a) a 3.1 (b) této Dohody a závazků Zhotovitele uvedených výše v ustanovení čl. 3.1. (c) a 3.1. (d) této Dohody (dále jen „narovnací částka“). Pro odstranění pochybností strany tímto ruší jakékoli nevypořádané nároky, vzájemná práva a povinnosti plynoucí či související se Smlouvou, včetně těch nároků, které strany zřejmě nemohly mít – ve smyslu § 1905 OZ – na mysli, s výjimkou těch nároků, práv a povinností, které jsou výslovně zmíněny v čl. 4 této Dohody. Strany tímto zároveň pro odstranění jakýchkoli pochybností výslovně konstatují a potvrzují, že veškeré nároky Objednatele týkající se záruky a plnění povinností Zhotovitele v záruční době dle čl. 7 Smlouvy zůstávají v plném rozsahu nedotčeny. Strany se zavazují, že po nabytí účinnosti této Dohody, jejich jednotlivých článků a po úhradě narovnací částky dle čl. 3.2 této Dohody, nebudou vůči sobě v budoucnu žádná sporná práva a povinnosti (dluhy) vyplývající či související se Smlouvou nárokovat či soudně uplatňovat, vyjma těch nároků, práv a povinností, které jsou výslovně uvedeny v čl. 4 této Dohody, vyjma jakýchkoliv nároků Objednatele týkající se záruky podle Smlouvy a plnění jakýchkoli povinností Zhotovitele dle čl. 7 Smlouvy a jakýchkoli případných nároků Objednatele vyplývajících z prodlení Zhotovitele při dosažení Převzetí k plánovanému termínu převzetí.

9. Z výslechu generálního ředitele žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že poté, co došlo k předání stavby, probíhala ještě další jednání mezi všemi stranami, a to až do srpna 2019, kdy se na [právnická osoba] dohodly při jednání o vícepracích, že uzavřou dohodu o narovnání. Tato měla spory ohledně stavby uzavřít a následně se měly řešit už jenom případné vady a reklamace. K uzavření dohody došlo v říjnu 2019, text připravoval pan [jméno FO] z [právnická osoba], o obsahu rozhodoval zřejmě pan [jméno FO] jako ředitel [právnická osoba]. O obsahu dohody jednaly všechny tři strany. Dohoda s [právnická osoba] byla pro obě strany ztrátová, ale každá ze společností do toho vložila své prostředky a žalovaný chtěl srovnat ztrátu podle podílu stanoveného ve Smlouvě o společnosti. Proto žalovaný vyúčtoval v insolvenčním řízení vedeném proti žalobci částku 12.000.000 Kč, pohledávka byla pravomocně přiznána a proběhly i částečné platby.

10. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], finančního ředitele a člena představenstva žalovaného bylo zjištěno, že v srpnu 2019 při jednání v sídle [právnická osoba] bylo všemi stranami rozhodnuto, že se uzavře dohoda o narovnání a tím se vypořádají všechny vztahy. Konečný závazek vůči [právnická osoba] byl doplacen ve stejném poměru, tedy 60 % žalobce a 40 % žalovaný. Žádný nárok z titulu vzniklé škody žalobce vůči žalovanému neuplatňoval. V průběhu r. 2019 byla vedena komunikace ohledně vypořádání konsorcia, kdy obě strany vykazovaly ztrátu a tuto měly doplatit tak, aby odpovídala sjednaným podílům. Na podzim měla proběhnout schůzka, ta neproběhla, a v prosinci 2019 žalobce oznámil, že vstupuje do insolvence, čímž byla komunikace ukončena. V rámci jednání o vypořádání konsorcia obdržel žalovaný od žalobce vyčíslení nákladů, tyto porovnali s jejich náklady a vyšel jim z toho nárok ve výši cca 12.000.000 Kč. Tato pohledávka byla insolvenčním správcem zamítnuta, následně jim byla pohledávka soudem přiznána. Ztráta konsorcia byla asi 100 milionů Kč.

11. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] - právník společnosti Lovochemie vypověděl, že Dohoda o narovnání měla uzavřít projekt zmíněné granulační linky, kdy smlouva se podepisovala v r. 2017 a projekt byl ukončen v r. 2019, byly tam nějaké vady, nedodělky, prodlení, vícepráce a tato dohoda měla toto vše vyřešit. Obsah dohody byl výsledkem jednání Lovochemie, žalobce a žalovaného. Svědek se podílel na její přípravě. Dohodu připomínkovaly všechny strany, obsah vycházel z vůle všech tří společností. Obsah dohody vnímal jako vypořádání vztahů mezi objednatelem a zhotoviteli.

12. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] - vedoucí projektu výstavby granulační linky pro [právnická osoba] uvedl, že dohodu o narovnání připravovali jak zástupci [právnická osoba], tak zástupci dodavatele. On byl součástí technického týmu, který dodával podklady pro placení víceprací. Je mu známo, že tam byly vysoké smluvní pokuty.

13. Předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2020 žalobce prokázal, že žalovaného vyzval k úhradě částky 132.710.914 Kč do 30 dnů s odůvodněním shodným jako v citované žalobě podané v tomto řízení a upozornil jej na možnost soudního vymáhání této částky. Dodejkou bylo prokázáno, že byla zásilka téhož dne podána k poštovní přepravě. Reakcí na předžalobní výzvu ze dne 10. 7. 2020 pak bylo prokázáno, že žalovaný s nárokovanou částkou nesouhlasil s odůvodněním shodným jako je prezentováno v tomto řízení a citováno shora.

14. Soud další důkazy neprováděl, neboť již na základě skutkových tvrzení a důkazů shora uvedených má dostatek podkladů pro rozhodnutí v této věci. Současně má soud zato, že nebylo třeba žádnou ze stran dále poučovat ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., když právní hodnocení lze provést již na základě takto zjištěného skutkového stavu.

15. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se soud prvně zaobíral právě skutečností, zda nárok žalobce je či není promlčen. Dle ustanovení § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí době, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem (§ 611 o.z.) Je-li právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecích lhůt, anebo se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 o.z.). Dle ustanovení § 620 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Délka promlčecí doby trvá tři roky (§ 629 odst. 1 o.z.), právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (§ 636 odst. 1 o.z.). Soud nárok žalobce posoudil jako nepromlčený z toho důvodu, že právním důvodem domnělé škody uplatněné v tomto řízení, byla dohoda o narovnání, tedy teprve po jejím uzavření došlo ke snížení majetku žalobce (domnělé škodě) a tedy k počátku běhu promlčecí lhůty. Dohoda o narovnání byla uzavřena dne 1. 10. 2019, tímto dnem se tedy žalobce dozvěděl o povinnosti plnit, a tedy i o výši domnělé škody a počala běžet promlčecí lhůta tohoto nároku. Žaloba byla podána dne 5. 10. 2020, tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty a soud se tak mohl uplatněným nárokem věcně zaobírat i přesto, že byla vznesena námitka promlčení.

16. Dle ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nejvyšší soud v dnes již konstantní judikatuře stanovil, že škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz k uvedení věci do předešlého stavu (NS ČR Cpj 87/70, Rc 55/1971, s. 151). Škoda vzniká v okamžiku, kdy jsou naplněny pojmové znaky škody, tedy zásah do majetkové sféry poškozeného. Proto i promlčecí lhůty běží od okamžiku, kdy ke škodě došlo. Podle § 2952 se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

17. Dle § 2913 ods. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním. Mezi porušením povinnosti a škodou musí existovat příčinná souvislost, neboť pouze následek, který nastal v souvislosti s porušením povinnosti, může být přičítán konkrétní osobě. Stejně jako v jiných oblastech povinnosti k náhradě škody se i v případě problematiky porušení smluvní povinnosti zkoumá faktická kauzalita, tedy zjišťování příčiny, bez níž by protiprávní následek nenastal tak, jak nastal, resp. nenastal by vůbec. Jde o tzv. conditio sine qua non. O vztah příčinné souvislosti mezi protiprávním úkonem a škodou jde tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu. Protiprávní úkon a škoda tedy musí být v poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li konkrétní škoda v důsledku určitého protiprávního úkonu škůdce, nemusí jít o příčinu jedinou, ale může se jednat jen o jednu z příčin, které se podstatně podílí na vzniku škody. Pokud je více příčin, které se podílejí na vzniku škody, která působí souběžně nebo následně, je existence příčinné souvislosti dána, je-li řetězec příčin a následků ve vztahu ke vzniku škody propojen tak, že prvotní příčina vyvolala jako následek příčinu další a ta postupně příčinu následující, a že z prvotní příčiny lze dovozovat věcnou souvislost se vznikem škody ( viz NS 23 Cdo 2385/2010).

18. Dle ustanovení § 1903 o.z. lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran. Narovnání (transactio) je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem, tedy právním důvodem vzniku závazku. Po uzavření dohody o narovnání se již věřitel nemůže domáhat plnění z původního závazku, nýbrž jen plnění z nového závazku z dohody o narovnání.

19. Narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva (generální narovnání), nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli (§ 1905 o.z.). Za generální narovnání bývá označováno takové narovnání, jímž chtějí strany narovnat veškeré závazky, které mezi nimi mohou existovat. To je přípustné díky tomu, že v narovnacím jednání nemusí být přesně označována práva a povinnosti, které jsou narovnávány, stačí, aby o nich nemohla vzniknout pochybnost. Generální narovnání nemá žádnou zvláštní formu ani formulaci či jiné náležitosti a vždy záleží na výkladu narovnacího jednání, zda z něj vyplyne úmysl dosáhnout generálního narovnání, či nikoliv. Na generální narovnací úmysl lze usuzovat i z použití výrazů „vedle dohodnutého si strany dále nic dalšího nedluží“ či „všechna dosavadní práva a povinnosti se nahrazují“ a podobně. Přestože narovnací pohnutka není jinak právně významná, její hodnocení může být relevantní právě při zjišťování, zda určitá práva či povinnosti mají být zahrnuty, či nikoliv. Existuje-li mezi stranami více právních vztahů z více závazků, bude se ujednání o generálním narovnání vztahovat jen na ty závazky, které byly zatíženy sporností. Výklad zákonného ustanovení, že z generálního narovnání jsou vyloučena práva, která strany v době jeho uzavření zřejmě nemohly mít na mysli, se neredukuje na ta práva, na která fakticky strany nemyslely, ale jde o práva, na která ani myslet nemohly. Jde o objektivní kritérium, při kterém není rozhodující skutečný stav vědomí jedné či druhé strany. Vzhledem k tomuto přísnému objektivnímu kritériu je v případě pochybností na místě práva do rozsahu dohody o narovnání spíše zahrnout (VS Praha 14 Cmo 425/2019).

20. Na daný spor a zjištěný skutkový stav aplikoval soud shora citovaná zákonná ustanovení a ustálenou judikaturu soudů vyšší instance. Jelikož nárok uplatněný žalobou byl nárokem z titulu náhrady škody, zaobíral se soud pro posouzení otázky promlčení, zda jsou splněna veškerá kritéria nutná pro přiznání nároku na náhradu škody, jimiž jsou porušení povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost. Zavinění není u porušení smluvní povinnosti vyžadováno, jde o objektivní odpovědnost.

21. Při prvním jednání ve věci soud poučil žalobce ve smyslu § 118a o.s.ř., aby přesně označil, jaká smluvní ustanovení žalovaný porušil, jaká škoda a kdy žalobci vznikla a jaká je příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a porušením právní povinnosti žalovaným. Žalobce v koncentrační lhůtě podrobně specifikoval, jaká ustanovení Smlouvy o dílo žalovaný porušil a k prokázání těchto skutečností navrhoval vypracování znaleckého posudku, výslech účastníků, výslech navržených svědků, listinné důkazy a e-mailovou komunikaci vedenou mezi stranami smlouvy o dílo.

22. Ještě předtím, než soud zahájil obsáhlé dokazování směřující k prokázání porušení smluvích povinností žalovaným, zaobíral se existencí škody a příčinnou souvislostí mezi jejím vznikem a porušením právní povinnosti žalovaným. Žalobce tvrdil a také prokázal, že na základě Dohody o narovnání byli zhotovitelé (tedy žalobce a žalovaný) povinni uhradit smluvní pokutu ve výši 60.750.000 Kč a dále se na základě této dohody vzdali neproplacených víceprací. Je nesporné, že právním důvodem, pro který došlo ke vzniku povinnosti platit smluvní pokutu a neobdržet plnění za provedené vícepráce, nebylo porušení smluvních povinností žalovaného ze Smlouvy o dílo, když veškeré závazky z této smlouvy uzavřením Dohody o narovnání pominuly a byly nahrazeny závazky novými, ale právě Dohoda o narovnání. V této dohodě se tři smluvní strany rozhodly zrušit veškeré sporné vztahy mezi nimi plynoucí ze Smlouvy o dílo a nahradit je závazky novými, mezi něž patřil právě závazek zhotovitelů uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 60.750.000 Kč a nepožadovat úhradu nákladů dle změnových listů ve výši 43.023.716 Kč a nákladů na vícepráce proplacené subdodavateli [právnická osoba]. ve výši 28.340.575 Kč. I kdyby nebylo vůlí zhotovitelů vypořádat mezi nimi spornou otázku náhrady škody, jak tvrdí žalobce, pak ani přesto nemůže soud zkoumat porušení právní povinnosti žalovaného ze smlouvy o dílo, protože tvrzená škoda (respektive závazek plnit smluvní pokutu a nepožadovat plnění za vícepráce a změnové listy) nevyplývá z již zrušené smlouvy o dílo, ale ze závazku nového, který ji nahrazuje, tedy z Dohody o narovnání. Stěžejní skutečností v tomto sporu je fakt, že dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem, tedy právním důvodem vzniku závazku.

23. Podanou žalobou se žalobce domáhal celkem 3 nároků z titulu náhrady škody: Prvním nárokem byla požadovaná částka 43.023.716 Kč představující vícenáklady na změnové listy neschválené Lovochemií. Porušení právní povinnosti žalovaného mělo spočívat v neposkytnutí součinnosti společnosti [právnická osoba], kdy žalovaný nedodal podklady pro prokázání víceprací a z tohoto důvodu nedošlo k jejich proplacení. Z jakého důvodu však nedošlo k proplacení těchto změnových listů? Z důvodu Dohody o narovnání. Žalobce v řízení netvrdil a ani neprokazoval, že by se vůči objednateli domáhal jejich proplacení, že k jejich proplacení nedošlo a z jakého důvodu k tomu nedošlo. Naopak uvedl, že na základě Dohody o narovnání nedošlo k proplacení těchto změnových listů. Právním důvodem ke snížení majetkové sféry [právnická osoba] (tedy žalobce i žalovaného, nikoli pouze žalobce) došlo v příčinné souvislosti s Dohodou o narovnání, nikoli v souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaného. Po uzavření této Dohody již není možné přezkoumávat plnění či neplnění povinností kteroukoli ze stran, protože v dohodě je jasně ujednáno, že tímto si strany vypořádávají veškerá svá sporná práva a povinnosti, jde o generální narovnání a důvodem neproplacení vícenákladů není porušení právní povinnosti, ale smluvních ujednání prezentované v Dohodě o narovnání. Druhým nárokem byla požadovaná částka 28.340.575 Kč za neoprávněné odsouhlasení stavebních víceprací subdodavatele [právnická osoba]. Zde mělo porušení smluvní povinnosti žalovaného spočívat v tom, že žalovaný odsouhlasil vícepráce subdodavatele, které nebyly schváleny objednatelem a dále nedodal hlavnímu investorovi část projektové dokumentace, která představuje dokumentaci skutečného provedení stavby řádně a včas. Ani v tomto případě nelze shledávat příčinnou souvislost mezi snížením majetku zhotovitelů a jednáním žalovaného, protože důvodem, pro který nedošlo k proplacení víceprací, byla opět Dohoda o narovnání, v níž se strany tohoto nároku vzdaly. Byl to objednatel, kdo byl povinen tyto náklady proplatit, a pokud tak neučinil a zhotovitel jej k tomu nevyzval, nelze hovořit o vzniku škody, ale o existenci pohledávky vůči objednateli, která zanikla uzavřením Dohody o narovnání. Soud tak nemá důvod a možnost přezkoumávat, zda vzdání se tohoto nároku vůči objednateli bylo či nebylo důvodné, protože toto plynulo z vůle stran, nikoli z deliktního jednání žalovaného, jak tvrdí žalobce. Třetím nárokem pak byla požadovaná částka 60.750.000 Kč představující smluvní pokutu uplatněnou vůči zhotoviteli objednatelem. Porušení právní povinnosti žalovaného mělo spočívat v nedodání projektové dokumentace včas tak, aby mohly pokračovat jednotlivé fáze stavby podle časového harmonogramu výstavby dohodnutého ve Smlouvě o dílo. Smluvní pokuta ze Smlouvy o dílo však nebyla objednatelem vůči zhotoviteli nikdy uplatněna, nedošlo tak ke vzniku škody v souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaného, jak tvrdí žalobce. Smluvní pokuta byla hrazena na základě smluvního ujednání všech tří stran, právním důvodem jejího vzniku a tím i zmenšením majetku [právnická osoba] (tedy žalobce i žalovaného, nikoli pouze žalobce) byla i v tomto případě Dohoda o narovnání. Tato dohoda staví překážku k možnosti řešit v tomto řízení, zda byla výše smluvní pokuty důvodná či nikoli a kdo je za prodlení odpovědný, protože dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem, tedy právním důvodem vzniku závazku.

24. K případné námitce žalobce, že škoda, kterou se touto žalobou domáhá, vznikla porušením smluvních povinností ze Smlouvy o společnosti, lze uvést, že veškerá skutková tvrzení žalobce týkající se porušení smluvní povinnosti žalovaného obsahují jak tvrzené porušení obecných ustanovení Smlouvy o společnosti (neposkytoval součinnosti, nekonzultoval apod.), tak konkrétních ustanovení Smlouvy o dílo (nedodal řádně a včas Dokumentaci, schvaloval vícepráce apod.). Bez zkoumání porušení povinností žalovaného plynoucích ze Smlouvy o dílo by nebylo možné nárok na náhradu škody dovodit, nadto lze uvést, že ke vzniku škody nedošlo, když pouze na základě Dohody o narovnání došlo k závazku zhotovitele 1 a zhotovitele 2 uhradit objednateli smluvní pokutu a vzdání se proplacení víceprací.

25. K další případné námitce žalobce, že pro případ, kdy by soud nárok z žaloby neposoudil jako nárok na náhradu škody, domáhá se žalobce vypořádání z titulu Smlouvy o společnosti, lze uvést, že se jedná o podmíněný úkon, k němuž soud nepřihlíží (§ 41a odst. 2 o.s.ř.). Nadto by nebylo možné nároku žalobce vyhovět, protože zcela absentují skutková tvrzení k takovému rozhodnutí a není dána ani příslušnost okresního soudu k takovému rozhodnutí dle § 9 odst. 1 písm. e) o.s.ř.

26. Ze všech shora uvedených důvodů soud podanou žalobu zamítnul, aniž by se zaobíral porušením smluvních povinností žalovaným, jak navrhoval žalobce. Pokud ve sporu o náhradu škody absentuje již jen jediný znak deliktní odpovědnosti (škoda, porušení povinnosti a příčinná souvislost), není důvod se zaobírat existencí zbývajících skutečností.

27. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady jsou tvořeny účelně vynaloženými náklady za 12 úkonů právní služby á 97.180 Kč za úkon dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb. (1. příprava a převzetí věci, 2. vyjádření k žalobě, 3. vyjádření k replice žalobkyně, 4. účast na soudním jednání dne 24.3.2022, 5. reakce na vyjádření žalobkyně ze dne 7.7.2022, 6. účast na soudním jednání dne 12.7.2022, 7. reakce na poučení soudu ze dne 9.8.2022, 8.-9. účast na soudním jednání dne 18.1.2023 přesahující dvě hodiny, 10. reakce na výzvu soudu dne 24.2.2023, 11. reakce na vyjádření žalobkyně 18.5.2023, 12. účast na soudním jednání dne 24.11.2023). Dále jsou náklady řízení tvořeny 12 režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., náhradou za promeškaný čas za 8 půlhodin na cestě k jednání soudu a zpět dle § 14 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 800 Kč a cestovními výdaji ke 4 ústním jednání. Cestovní náklady jsou účtovány za 1 cestu osobním motorovým vozidlem dle předloženého Velkého technického průkazu (pro reg. zn. [SPZ]) [adresa] a zpět k jednání soudu dne 24. 3. 2022 (46 km) náhrada za užití vozidla: 216,20 Kč náhrada za spotřebované pohonné hmoty 89,67 Kč, celkem 306 Kč, dále za 1 cestu osobním motorovým vozidlem dle předloženého Velkého technického průkazu (pro reg. zn. [SPZ]) [adresa] a zpět k jednání soudu dne 12. 7. 2022 (46 km) náhrada za užití vozidla: 216,20 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty 116,10 Kč, celkem 332 Kč, dále za 1 cestu osobním motorovým vozidlem dle předloženého Velkého technického průkazu (pro reg. zn. [SPZ]) [adresa] a zpět k jednání soudu dne 18. 1. 2023 (46 km), náhrada za užití vozidla: 239,20 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty 109,54 Kč, celkem 349 Kč a konečně za 1 cestu osobním motorovým vozidlem dle předloženého Velkého technického průkazu (pro reg. zn. [SPZ]) [adresa] a zpět k jednání soudu dne [datum] (46 km), náhrada za užití vozidla: 239,20 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty 85,45 Kč, celkem 325 Kč. Jelikož právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, je nutno k těmto nákladům přičíst 21% DPH ve výši 246.093 Kč. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného.

28. Soud nepřiznal žalobci jako účelně vynaložené náklady 2 požadované úkony, a to nahlížení do spisu dne 18.10.2023 a vyjádření k přípisu žalobkyně ze dne 7.11.2023, neboť dle názoru soudu ani jeden z těchto úkonů nebyl nezbytně nutný. Veškerá podání žalobce byla žalovanému zasílána, stejně tak protokoly z jednání. Žádné listinné důkazy dosud nebyly soudem prováděny, tudíž obsáhlé nahlížení do spisu, které by mohlo být považováno dle § 11 AT jako samostatný úkon, v této fázi řízení nebylo nutné. Stejně tak vyjádření k přípisu žalobkyně ze dne 7.11.2023 nebylo podáním ve věci samé, toto stručné vyjádření bylo možno učinit ústně u soudního jednání, které bezprostředně následovalo.

Poučení