41 C 185/2020 - 283

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A], advokátem se sídlem [Jméno advokáta B] 291/11, Ostrava, 710 00 proti žalované: [právnická osoba] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C], advokátem se sídlem [Jméno advokáta D] 676, Vsetín, 755 01 o určení průběhu hranic mezi pozemky takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhají vůči žalované určení, že jsou podílovými spoluvlastníky každý z ideální 1/2 a) pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa] jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytýčení vlastnické hranice číslo zakázky č. [hodnota]-9445/2002 zhotovenou společností [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [hodnota]-203, č. [hodnota]-115, č. [hodnota]-116, č. [hodnota]-401, č. [hodnota]-301 a č. [hodnota]-2, a jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa] jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytýčení vlastnické hranice číslo zakázky č. [hodnota]-9445/2002 zhotovenou společností [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [hodnota]-2 a č. [hodnota]-203, přičemž tyto hranice budou vymezeny geometrický plánem, který bude součástí rozsudku, b) pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa] jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytýčení vlastnické hranice číslo zakázky č. [hodnota]-9445/2002 zhotovenou společností [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [hodnota]-110, č. [hodnota]-109, č. [hodnota]-108 a dále pod č. [hodnota]-105, č. [hodnota]-104, č. [hodnota]-103, č. [hodnota]-4, č. [hodnota]-3, č. [hodnota]-102, č. [hodnota]-101 a č. [hodnota]-13, a jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytýčení vlastnické hranice číslo zakázky č. [hodnota]-9445/2002 zhotovenou společností [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [hodnota]-21, č. [hodnota]-24, č. [hodnota]-6 a č. [hodnota]-110, přičemž tyto hranice budou vymezeny geometrický plánem, který bude součástí rozsudku, c) pozemku p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], jehož hranice s pozemkem ve vlastnictví žalované p.č. [číslo] k.ú. [adresa], obec [adresa] jsou vymezeny spojnicí lomových bodů označených v dokumentaci Vytýčení vlastnické hranice číslo zakázky č. [hodnota]-9445/2002 zhotovenou společností [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem pod č. [hodnota]-108, č. [hodnota]-107, č. [hodnota]-51, č. [hodnota]-52, č. [hodnota]-105, přičemž tato hranice bude vymezena geometrický plánem, který bude součástí rozsudku, se v celém rozsahu zamítá. [jméno FO]. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na nákladech řízení částku, 33.379 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na účet Okresního soudu ve [adresa] na nákladech řízení částku 32.839 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vůči žalované určení průběhu hranic mezi pozemky. Tento návrh odůvodnili tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně b) nabyla tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 15. 1. 1997 s právními účinky vkladu ke dni 20. 1. 1997. Žalobce a) nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti id. k uvedeným pozemkům od žalobkyně b) na základě darovací smlouvy ze dne 31. 8. 2020 s právními účinky vkladu ke dni 2. 9. 2020. Žalovaná je vlastníkem pozemků p.č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Uvedené pozemky žalobců a žalované mají společnou vlastnickou hranici. V současné době je hranice mezi uvedenými pozemky žalobců a pozemky žalované v katastrální mapě v katastru nemovitostí zakreslena s přesností lomových bodů s kódem charakteristiky kvality souřadnic 4) až 8), tj. červenou barvou. V takovém případě může být mezní polohová chyba 2,83 m, což představuje pruh pozemku, který si mohou nárokovat obě strany sporu. U pozemků žalobců a pozemku žalované přitom dosud nedošlo ke zpřesnění geometrického a polohového určení hranice mezi pozemky v katastru nemovitostí. Tyto skutečnosti vyplývají z vyjádření Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Opavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. [č.j.] a též ze snímku stávající katastrální mapy s vyznačenými lomovými body (vyznačeny červenou barvou). V minulosti ovšem došlo k vyhotovení přesných měřičských záznamů a vytyčení hranic pozemků mezi žalobci a žalovanou v terénu vytyčením jednotlivých lomových bodů, s nimiž žádná ze stran nevyslovila svůj nesouhlas, naopak žalobci i žalovaná z těchto dokumentů následně vycházeli. První vytyčení vlastnické hranice mezi pozemky bylo učiněno žalobci na jejich náklady jako gesto dobré vůle vůči žalované a dalším vlastníkům sousedních pozemků objednávkou odborné způsobilosti subjektu [právnická osoba]., konkrétně jeho zaměstnancem [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem. Tento subjekt zpracoval záznam podrobného měření změn č. [hodnota], číslo zakázky [číslo]. Druhé vytyčení části vlastnické hranice mezi pozemky bylo učiněno žalovanou, která objednala měřičský náčrt na vytyčení hranic pozemků vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO] dne 29. 9. 2004 a k němu byl vyhotoven protokol o vytyčení hranice pozemků č. [hodnota]-66/2004 ze dne 29. 9. 2004. Je nutné zdůraznit, že [tituly před jménem] [jméno FO] zde jako podklad pro vytyčení použil výše uvedený záznam podrobného měření změn (ZPMZ) č. [hodnota] od [právnická osoba]. (viz. v protokolu údaj vytyčení bylo provedeno na podkladě GP ZPMZ 404, 1044, k.ú. [adresa] p.O.). Žalovaná si tedy sama objednala vytyčení hranic pozemků, které navazovalo na vytyčení hranic pozemků objednaným žalobkyní b) v roce 2002. Při svém vytyčení [tituly před jménem] [jméno FO] použil lomové body vytyčené právě v ZPMZ č. [hodnota] od [právnická osoba]., viz. označení bodů v protokolu [tituly před jménem] [adresa] ze dne 29. 9. 2004; lomové body č. [hodnota]-103, č. [hodnota]-104, č. [hodnota]-52, č. [hodnota]-400. Žalobkyně b) ani žalovaná přitom výslovně neměli žádných námitek či připomínek k této vytyčené hranici pozemků v protokolu o vytyčení hranice pozemků č. [hodnota]-66/2004. [právnická osoba]. poukazuje na nepřesné hranice mezi pozemky zakreslené v katastrální mapě červenou barvou. Z tohoto důvodu si silniční správní úřad vyžádal od katastrálního úřadu dokumentaci vytyčení vlastnické hranice č. zakázky [číslo] (viz. protokol z ústního jednání ze dne 10. 11. 2020, č.j. OVÚP/[č. účtu]). Je tedy zřejmé, že zde není mezi stranami možnost podepsat souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 357/2013 Sb. a toto souhlasné prohlášení vložit do katastru nemovitostí. Na základě § 50 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. je v takovém případě možné zpřesnit hranici mezi pozemky žalobců a žalované rozhodnutím soudu. Třetí vytyčení vlastnické hranice mezi pozemky proběhlo v souvislosti s tím, že mezi žalobkyni b) a žalovanou bylo projednáváno přesunutí komunikace umístěné na pozemku p.č. [číslo] probíhající těsně u domu žalobců č.p. 99, který je součástí pozemku p.č. st.

238. K tomu sice nedošlo, ale byl zpracován mezi stranami geometrický plán (GP) pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-2/2008, ověřený úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne 29. 12. 2008 a objednaný žalovanou. Tento geometrický plán odsouhlasený oběma stranami (mohl být podkladem pro vkladovou listinu do katastru nemovitostí) přitom pracuje se stejnými lomovými body, které byly v terénu vyznačeny již dle záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) č. [hodnota] z roku 2002. Konkrétně se jedná o tyto lomové body: Označení lomového bodu Označení lomového bodu Vyznačení lomového bodu v ZPMZ č. [hodnota] v GP č. [hodnota]-2/2008 v terénu 13 (1044-13) 8 (1492-8) kámen 102 (1044-102) 9 (1492-9) hřeb 103 (1044-103) 10 (1492-10) hřeb 104 (1044-104) 11 (1492-11) hřeb 52 (1044-52) 12 (1492-12) plastmark 301 (1044-301) 13 (1492-13) plastmark [adresa]-14) hřeb Ke zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemků žalobců a žalované v katastru nemovitostí ovšem dosud nedošlo.

2. Naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby shledávají žalobci v tom, že je zde rozpor mezi stavem v katastru nemovitostí a skutečným stavem. Dále jej shledávají v nejistém postavení žalobců, když žalovaná devastuje zeleň na sporné hranici pozemků a určení této hranice je též předběžnou otázkou pro rozhodování silničního správního úřadu ve správním řízení vedeném Městským úřadem [adresa] o změně kategorie komunikace.

3. Žalobci opírají svou žalobu zejména o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3162/2018, které stanoví, že podle § 1028 o.z. nelze určit hranici v případě, že sousedící pozemky účastníků jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá neprokáže opak. Žalobci mají zato, že vytýčením vlastnické hranice společností [právnická osoba] prokázali skutečnou vlastnickou hranici pozemků a je na žalované, aby prokázala opak.

4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalobci požadují, aby soud stanovil hranice mezi pozemky. Pro takové rozhodnutí však nejsou splněny podmínky, neboť hranice jsou objektivně určitelné na základě map a dalších skutečností. Žalobci sami tvrdí, že hranice jsou objektivně zjistitelné. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

5. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. Výpisem z katastru nemovitostí (KN) bylo prokázáno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p.č. [číslo] v k.ú. [adresa] zapsanými na LV č. [hodnota]. Dále bylo výpisem z KN prokázáno, že žalovaná je vlastníkem sousedních pozemků p.č. 3461/2 a 3454/10 v k.ú. [adresa]. Vytyčením vlastnické hranice pozemků provedeným společností [právnická osoba]. č. zakázky [číslo] z ledna 2002 bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO], zeměměřičský inženýr, zpracoval vytyčení hranic pozemků. Vytyčení bylo provedeno na podkladě geometrického plánu č. [č.j.], [datum] ZPMZ 192 a Katastrální mapy [číslo]. XIX-14-10. [adresa] pozemků byla v přírodě označena hřeby v asfaltu, trubkami, původními kameny. Vytýčení bylo provedeno polární metodou z předem vybudované měřičské sítě, vytýčená hranice byla zajistitelná kontrolním zaměřením a oměrnými mírami. S vytýčením hranic byly seznámeny obě dotčené strany, tedy žalobci i žalovaná. Geometrickým plánem č. [č.j.] vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že byl zpracován dne 29. 12. 2008 na objednávku žalované, pracoval se shodnými lomovými body, které byly v terénu vyznačeny [tituly před jménem] [jméno FO] při prvním vytýčení pozemků. Protokolem o vytyčení hranic pozemků č. [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná objednala [tituly před jménem] [jméno FO], aby provedl další vytyčení hranic pozemků. Tento geometr provedl toto vytyčení dne 29. 9. 2004 a použil lomové body vytyčené v ZPMZ č. [hodnota] [právnická osoba]. Vytyčení bylo provedeno polární metodou z předem vybudované měřické sítě připojené na body GP ZPMZ 404, 1044. Vytyčená hranice byla zajištěna kontrolním zaměřením a oměrnými mírami. [adresa] pozemků byla v přírodě označena 1044-103- hřeb, 1044-104 – hřeb. Obě dotčené strany byly seznámeny s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. Byl vyhotoven měřický náčrt na vytyčení hranic pozemků. Fotografiemi žalobci prokázali označení vedení hranic v terénu dle zaměření z ledna 2002 a umístění hřebů v terénu. Dopisem Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě a [právnická osoba] v Opavě prokázali žalobci, že se dotazovali na vztah mezi digitálními mapami a územními plány sestavenými Obecním úřadem a dožadovali se zápisu přesného průběhu hranic mezi pozemky na základě zaměření provedeného společností [právnická osoba]. Podáním ze dne 29. 6. 2020 prokázali žalobci, že u [právnická osoba] [adresa] podala žalobkyně žádost o zahájení řízení o změně kategorie komunikace z místní komunikace na veřejnou účelovou komunikaci mimo jiné z důvodu, že část této komunikace vede dle jejího názoru přes její pozemek. Historickými [adresa] povinnými otisky map stabilního katastru z let 1824-1843 byl zachycen průběh tehdejší komunikace ve vztahu k tehdejšímu umístění budovy. Katastrální mapy z následujících období (1873, 1952, 1955, 1971, 1980, 1989, 2000) zobrazují stavbu domu téměř na hranici s cestou, která vede kolem pozemku žalobců. Tomu odpovídá i aktuální snímek katastrální mapy s vyznačením hranic parcel. Žalobci toto zobrazení vnímají zcela opačně, na mapách spatřují „odskok od cesty“ v šíři nejméně 1,5 metru, tuto skutečnost dokládají i fotografiemi z roku 1997, kde je před domem zaparkované auto. Z těchto fotografií je zřejmé, že asfaltová silnice vedla téměř kolem plotu žalobců. Od domu k vozovce byl prostor menší než šíře automobilu, když tento zasahoval částečně do vozovky.

6. K důkaznímu návrhu žalované zadal soud vypracování znaleckého posudku znalci z oboru zeměměřictví, odvětví geodézie a kartografie, specializace geodézie a katastr. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že v katastrálním území [adresa] (677094) byla jako první pozemková mapa použita mapa stabilního katastru (dále jen SK) vyhotovena mapováním v roce 1836 (v měřítku 1: 2880 a v souřadnicovém systému S-SK SS). Tato mapa byla podkladem Pozemkové mapy Evidence nemovitostí (dále jen EN používané od r. 1964), ve stejném měřítku, do které se zakreslovaly všechny změny v tomto katastrálním území do 16. 2. 2012, kdy byla analogová pozemková mapa KN v měřítku 1 : 2 880 obnovena katastrální mapou digitální (dále KMD) v měřítku 1 : 1 000. Platnost KMD v k.ú. [adresa] je od 21. 6. 2016 a vznikla formou obnovy přepracováním analogové mapy a všech vyhovujících podkladů o změnách (ZPMZ, PN), které vznikly ve všech předchozích pozemkových evidencích na základě geodetické dokumentace, která se zachovala. Platná KMD je v měřítku 1 : 1 000 v závazném souřadnicovém systému S-JTSK. Při této digitalizaci nedošlo k novému vyšetřování a zaměřování hranic pozemků a většina takto získaných souřadnic S-JTSK tedy není geometrickým a polohovým určením lomových bodů (GUN) hranic pozemků často jen jejich zobrazením v mapě. Obě tvrzení jsou nesprávné. VH mezi předmětnými pozemky jsou objektivně nezjistitelné a soud může svým rozhodnutím stanovit nový průběh VH mezi předmětnými pozemky. Žádný geodet nemůže zaměřit původní část zemského povrchu (v té době označeny, ale nedochovaným kameny), který byl zaměřen v roce 1833, 1934 nebo 1990… a byl kartograficky zakreslen formou parcely do pozemkové mapy. Pozemkové mapy do roku 1950 měly přesnost 3 dm a přitom i v té době nebyly právotvorné, shodně jako dnes. V celé historii všech pozemkových evidencí na území ČR neexistovala možnost žádat soud o „určení“ průběhu sporné vlastnické hranice na základě zákresu parcely (pozemku) v pozemkové mapě. Neexistuje žádná technika, jenom na základě kvalitního původního změření, vyhotoveného GP (PN, ZPMZ) a pokud se dochovaly dokumenty zeměměřičských činností, kdy vznikl nový pozemek (nová oddělená část zemského povrchu), je možné rekonstruovat GUN (geometrické určení nemovitostí), které je a vždy bylo jediným závazným údajem kvalitní pozemkové evidence. Zde se znalci z důvodu nedostatku (nekvality) zjistit GUN předmětných pozemků a z nich skutkový průběh VH mezi PP nepodařilo zjistit. Znalec realizoval geodetické zaměření polohopisu skutečného stavu v terénu. Zaměření bylo provedeno přístroji totální stanice výrobce Spectra Precision Focus 5 a SOUTH, typ S-82T GNSS v závazné souřadnicové soustavě S-JTSK. Polární metodou doplněnou kontrolními oměrnými mírami např. průjezdných profilu (šířky) cesty 48c v úrovni budovy č.p.

99. Použité přístroje a metoda zaměření (RTK s VRS) zaručují dosažení 3. třídy přesnosti = nejvyšší, které je možné dosáhnout pro dosažení přesnosti zaměření podrobných bodů vlastnických hranic. Vypočtené a zobrazené souřadnice podrobných bodů jsou v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) podle závazného ustanovení katastrálních právních předpisů. Tak jak není možné zaměřit původní označení (kamennými mezníky), reprezentující vlastnické hranice mezi PP při vzniku (pokud se nezachovaly), není možné další porovnání se stavem skutečným a evidovaným v stávající pozemkové evidenci KN. Průběh vlastnických hranic mezi PP je objektivně neznatelný (sporný) a je potřebné, aby jedině soud konstitutivně o jejich průběhu rozhodl. Skutkový průběh vlastnických hranic mezi předmětnými pozemky znalec nezjistil, neboť původní zeměměřičské výsledky o GUN, jejich vzniku, se v dokumentaci všechny nenacházejí, kromě vzniku pozemků parc. č. [číslo]. Skutečná držba (oplocení) VH ze severní a z východní strany (cesta 4b) je v souladu s evidovaným stavem v KN. Z jižní strany v části úseku cesty 48c v úrovni rodinného domu č.p. 99 je průjezdný profil (šířka cesty) zúžený pod šířku pozemku parc. č. [číslo] Ze západní strany jsou největší rozdíly mezi držbou a evidovanou hranici v KN. Znalec zaměřil stávající rozhrady (oplocení) a další relevantní předměty (stavby). Výsledky zaměření, výpočtů zjištěných prověřených relevantních údajů jsou číselně a graficky barevně prezentovány v Grafické příloze (str. 35) tohoto posudku (na str. 34), která obsahuje i situaci stávajícího stavu v aktuální KMD. Znalec byl vyslechnut při ústním jednání soudu, žádné další skutečnosti, které nebyly prezentovány ve znaleckém posudku však nesdělil.

7. Další důkazy soud neprováděl, neboť účastníci další důkazy vyjma geometrického plánu nenavrhovali. Vypracování geometrického plánu soud nezadal, neboť žalobu nepovažuje na základě provedených důkazů za důvodnou.

8. Podle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, přijal a odůvodnil závěr, že „…žaloba na ‚určení sporné hranice‘ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky, je zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení.“ Současně v usnesení ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4127/2016 uvedl, že „podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 tedy je, že hranice opravdu nelze zjistit. Zjistí-li se, že hranici lze objektivně určit, nebudou splněny podmínky pro její stanovení a žalobu bude třeba zamítnout. Z ustálené rozhodovací praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014) dále vyplývá, že samotná subjektivní pochybnost o průběhu sporné hranice (kterou může soud objektivně za pomoci znalce, příp. dalším dokazováním zjistit) neumožňuje její určení podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části pozemku [srov. též SPÁČIL, J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 190]. Podle ustanovení § 1028 nelze určit hranici v případě, kdy jsou sousední pozemky účastníků evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (§ 980 odst. 2 o. z.; viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 7-8/2019, s. 241).

9. Ustanovení § 980 o.z stanoví, že je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Zapsaným právem je jen právo zapsané přímo v seznamu samotném (např. v KN na listu vlastnictví), nikoliv údaj obsažený ve sbírce listin, ledaže zápis v seznamu samotném na tento údaj výslovně odkazuje. Právy k věci je třeba rozumět jen práva a nikoliv jiné údaje o zapsané věci, jako je např. výměra pozemku nebo jiné údaje vypovídající o technickém stavu, ekonomické hodnotě či veřejnoprávních omezeních, která se k věci vážou [Beck III 984 5, Krčmář 1946 s. 41, 42, NSS 2 As 144/2011, § 2 písm. g) KatZ]. Odst. 2 ustanovení § 980 o.z. stanoví pozitivní a negativní domněnku týkající se správnosti a částečně úplnosti zápisů ve veřejném seznamu. Obě domněnky jsou projevem zásady materiální publicity veřejných seznamů (Rouček/Sedláček II § 431 s. 537), která je dále rozvedena v § 984 o.z. Obě domněnky jsou vyvratitelné. Kdo tvrdí, že skutečný právní stav je v rozporu se stavem zapsaným, nese důkazní břemeno ohledně skutečností zakládajících tento rozpor (srov. NS 22 Cdo 328/2018 nebo 22 Cdo 2677/2018). Obě domněnky se týkají jen práv k věci, a nikoliv jiných údajů o věci. Zahrnují existenci zapsaného práva, resp. neexistenci vymazaného, případně i nezapsaného práva, to, že zapsané právo náleží subjektu uvedenému ve veřejném seznamu, že rozsah práva odpovídá zápisu a že zapsanému věcnému právu náleží zapsané pořadí.

10. Na základě citované konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR neaplikoval okresní soud na daný spor ustanovení § 1028 o.z., ale posuzoval jej jako zvláštní případ žaloby na určení vlastnického práva a žalobce vyzval nejprve k opravě žaloby v tom smyslu, aby označili, k jaké části pozemku se domáhají určení svého vlastnického práva, z jakého důvodu a uvedli, proč mají na tomto určení naléhavý právní zájem. Žalobci k výzvě soudu opravili žalobní petit na určení vlastnického práva z původního žalobního návrhu na určení hranic pozemků. Ke zpřesnění žalobního petitu navrhli vypracování geometrického plánu zhotoveného na základě vytyčení hranic pozemků provedených společností [právnická osoba]. K prokázání vlastnického práva navrhli žalobci provedené vytyčení hranic pozemků ve spojení s vyvratitelnou právní domněnkou uvedenou v § 980 odst. 2 o.z. Naléhavý právní zájem spatřují ve skutečnosti, že reálný stav neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, dále v tom že žalovaná ničí zeleň na sporné části pozemku a určení hranic je předběžnou otázkou pro správní řízení.

11. V řízení žalobci i žalovaná tvrdili, že vlastnické hranice jsou objektivně zjistitelné. Znalec však ve svém posudku dospěl k závěru, že tento názor je chybný, když hranice mezi předmětnými pozemky jsou objektivně nezjistitelné. Obecně lze říci, že správný průběh vlastnické hranice je téměř vždy nejistý, zřejmé je jen to, v jakých hranicích sousedé své pozemky drží, a to pouze v některých případech. Často nejsou vlastnické hranice označeny ani v terénu. Velká část pozemků je dnes v katastru nemovitostí evidována s podstatně nižší přesností určení jejich hranic, než jakou umožňují současné technologie měření, resp. jakou považuje současná právní úprava katastru za nejvyšší potřebnou. Pokud mezi vlastníky panuje shoda na průběhu hranice v terénu (označené zdmi, plotem apod.), případně se shodnou na průběhu vytyčené hranice, není-li v terénu označena, mohou následně dosáhnout zpřesnění hranice v katastru nemovitostí. Zpřesnění geometrického a polohového určení lze však provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě (§ 35 odst. 1 katastrální vyhlášky). Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy katastrální vyhlášky, která pro lomové body s kódem kvality 4 činí 0,74 m a pro kód kvality 5 činí 1,41 m. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší než 0,59 m pro mapu v měřítku 1 : 1 000, větší než 1,41 m pro mapu v měřítku 1 : 2 000 a větší než 2,83 m pro mapu v měřítku 1 : 2 880. Podmínkou zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku na základě listin dokládajících shodu vlastníků na průběhu hranic pozemků je mimo jiné prohlášení vlastníků, že hranice nebyly jimi měněny (§ 35 odst. 2 katastrální vyhlášky). Zpřesněním se tedy nemění reálný průběh hranic pozemků ani rozsah práv v terénu, pouze v katastru budou o těch samých hranicích evidovány přesnější geodetické údaje. V důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků se v katastru může změnit i jejich výměra (za podmínek popsaných v § 37 katastrální vyhlášky), ostatní údaje souboru popisných informací, zejména údaje o právech, však zůstávají nezměněny. Údaje o geometrickém a polohovém určení spadají do kategorie tzv. jiných údajů katastru a obdobně jako v § 28 odst. 1 katastrálního zákona, který obsahuje obecnou úpravu zápisu jiných údajů, zde katastrální zákon stanoví přiměřené použití ustanovení o zápisu záznamem.

12. Současná definice geometrického určení nemovitosti je dána ustanovením katastrálního zákona jako určení tvaru, rozměru pozemku a katastrálního území vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině (§ 2 písm. e) z.č. 256/2013 Sb. dále jen KZ). Vytyčování hranic pozemků je podle katastrálního zákona definováno jako zeměměřická činnosti, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle evidovaných údajů v katastru o jejich geometrickém a polohovém určení. Vytýčením hranic se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným nemovitostem. Dokumentace o vytýčení hranic pozemků není technickým podkladem, podle kterého by se vyznačovaly změny v geometrickém určení hranic pozemků. Vytyčování je dnes sice prováděno pomocí moderních a přesných technologií, je třeba ale mít na paměti, že použití takových technologií nijak nezvýší přesnost v katastru evidovaného geometrického a polohového určení. Je-li geometrické a polohové určení pozemku evidované v katastru zatíženo určitou nepřesností, bude touto nepřesností zatížen i výsledek vytyčení. Charakteristiky a kritéria pro přesnost určení podrobných bodů, resp. zobrazení hranic v katastrální mapě, jsou uvedeny v bodech 13 a 15 přílohy katastrální vyhlášky. Podklady využívané pro vytyčování hranic pozemků jsou popsány v § 87 odst. 1 katastrální vyhlášky. Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení pozemku dáno číselným vyjádřením, tj. souřadnice jeho lomových bodů byly určeny v S-JTSK geodetickými metodami, je možné tyto souřadnice přímo využít při vytyčení v terénu. Pokud však je geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, je třeba nejprve ověřit správnost geometrického a polohového určení podle původního výsledku zeměměřické činnosti, který byl podkladem pro jeho zápis. Velmi často může být původním výsledkem zeměměřické činnosti grafický operát dřívější pozemkové evidence, tedy např. mapa pozemkového katastru s původem v 19. století, a souřadnice lomových bodů pozemků jsou v současné katastrální mapě v digitální formě určeny pouze jeho transformací a kartometrickou digitalizací, bez zaměření lomových bodů pozemku v terénu. Vytyčovatel pak musí posoudit, zdali je možné dosáhnout vyšší přesnosti vytyčení provedením nové transformace grafického operátu dřívější pozemkové evidence na jiné identické body a linie (tj. body a linie, které jsou jednoznačně identifikovatelné v terénu i v transformované mapě), než které byly použity k transformaci při přepracování grafického operátu dřívější pozemkové evidence do digitální formy mapy. Případně vytyčovatel takovou transformaci provede a následně určí vytyčovací prvky, pomocí kterých provede vytyčení v terénu (zpravidla buďto směry a délky, nebo přímo souřadnice, bude-li vytyčovat technologiemi globálních navigačních satelitních systémů).

13. Důkazní břemeno a břemeno tvrzení ve sporu zatěžuje vždy žalobce (§ 101 odst. 1 b) o.s.ř.), o čemž byli žalobci ve smyslu ustanovení § 118 a o.s.ř. poučeni již při prvním jednání ve věci. Následně soud při přípravě rozhodnutí zjistil, že důkazy předložené žalobci nejsou dostatečné k tomu, aby žalobě vyhověl. Nařídil tak další jednání, kde žalobce znovu poučil, že dosud provedené důkazy neprokazují jejich žalobní tvrzení, vyzval je k předložení dalších důkazů a poučil je o neúspěchu ve věci v případě, že nebudou doloženy další důkazy. Právní zástupce žalobců setrval na svém stanovisku, že žalující straně svědčí vyvratitelná právní domněnka, prezentovaná v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3162/2018, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá neprokáže opak. Je tak na žalované straně, aby prokazovala opak žalobních tvrzení.

14. Jelikož se žalobci v tomto sporu domáhají určení vlastnictví k části pozemků žalované, jsou to oni, kdo musí v řízení tvrdit a prokazovat dle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a jsou to oni, kdo tvrdí, že skutečný právní stav je v rozporu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí a prostřednictvím soudu se domáhají změn na podkladě geometrického plánu. Žádným z navržených důkazů však žalobci svá žalobní tvrzení neprokázali. Pouhé vytýčení hranic pozemků, které je hlavním a prakticky jediným důkazem žalobců, nezakládá ani nemění právní vztahy k dotčeným nemovitostem. Geodetické zaměření nebylo možno provést přesně s ohledem na neexistenci původních hraničníků. Vytyčení hranic pozemků není realizací skutečné polohy hranice pozemků v terénu, ale vytyčení hranice nejblíže odpovídající údajům evidovaným v katastru nemovitostí a má pouze podpůrnou funkci při sporu o hranici pozemků. Znaleckým posudkem ani výslechem znalce nebyla žalobní tvrzení prokázána. Z předložených historických kopií katastrálních map a fotografií nemůže soud učinit závěr, že jsou žalobci vlastníci sporných částí pozemků tak, jak požadují v žalobě. Danou skutečnost z katastrálních map nezjistil ani znalec. Soud neshledal s ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu důvod pro postup dle § 1028 o.z., když podle ustanovení § 1028 nelze určit hranici v případě, kdy jsou sousední pozemky účastníků evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak. Dle názoru soudu jsou to právě žalobci, kteří mají prokázat opak, když popírají, že po desetiletí akceptovaná hranice pozemků není správná a žádají o změnu zápisu v katastru nemovitostí v tom směru, že část pozemku žalované připadne jim. Žalobci však navrženými důkazy neprokázali, že jsou vlastníci části pozemků žalované, a proto soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítnul.

15. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za 7 úkonů právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. 177/1996 Sb. á 3.100 Kč za úkon (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 18.11.2021, vyjádření ze dne 19.10.2023, účast u 3 soudních jednání), 7 režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., náhradou za promeškaný čas za cestu k ústnímu jednání á 100 Kč za půlhodinu, celkem za 12 půlhodin 1.200 Kč, a cestovné na trase [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km vozem o spotřebě paliva 4,7 l na 100 km při vyhláškové ceně paliva a náhradě za opotřebení v roce 2023 částka 842 Kč, v roce 2024 částka 2 x 872 Kč plus 21% DPH ze všech těchto částek ve výši 5.793 Kč. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně tyto náklady zaplatit k rukám právního zástupce žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

16. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud uložil ve věci neúspěšným žalobcům povinnost zaplatit tyto náklady v celé výši 32.839 Kč. Náklady státu jsou tvořeny vyplaceným znalečným za znalecký posudek a účast znalce u soudního jednání. O výši nákladů znalce bylo rozhodnuto usnesením čj. [spisová značka] (částka 29.888 Kč za znalecký posudek) a usnesením [spisová značka] ve znění opravného usnesení čj. [spisová značka] (částka 2.951 Kč za účast znalce u ústního jednání).