41 C 348/2021 - 262

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Bc. Martinem Baťkou, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro: žaloba na určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 98 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], dále pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zahrada o výměře 505 m2, pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zahrad o výměře 309 m2, pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], druh pozemku zahrada o výměře 217 m2 a pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], druh pozemku zahrada, o výměře 185 m2, to vše nacházející se v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů tohoto řízení.

III. Státu - České republice se náhrada nákladů tohoto řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce právně zastoupený [tituly před jménem] [právnická osoba], advokátkou se sídlem [adresa], domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí a to pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 98 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], dále pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zahrada o výměře 505 m2, pozemku p.č. [hodnota], druh pozemku zahrad o výměře 309 m2, pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], druh pozemku zahrada o výměře 217 m2 a pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], druh pozemku zahrada, o výměře 185 m2, to vše nacházející se v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] s odůvodněním, že až když mu bylo dne [datum] doručeno z katastru nemovitostí doručeno vyrozumění o provedení vkladu, dozvěděl se že shora označené nemovitosti byly darovací smlouvou převedeny na žalovaného vnuka žalobce, aniž si byl vědom, že by podepisoval jakoukoliv darovací smlouvu. Poté co si tuto smlouvu vyžádal, zjistil, že se jeho podpis na daném vyhotovení vůbec shoduje s jeho obvyklým podpisem.

2. Žalobce připustil, že s žalovaným jednal o budoucím darováním, ale toto darování bylo spojeno s podmínkami, jako je zřízení věcného břemene doživotního užívání pro žalobce, povinnost žalovaného se o nemovitost za života žalobce starat, provést rekonstrukci, zateplení, opravy a úpravy nemovitostí. Další podmínkou mělo být, že se žalovaný finančně vypořádá se synem žalovaného [Jméno žalobce]. Žalovaný o těchto podmínkách věděl a nabídl se, že zajistí přípravu potřebných dokladů. Žalobce tvrdil, že žádnou listinu od žalovaného neobdržel a po zjištění o převodu nemovitostí žalovaného na výše uvedené upozornil a žádal vysvětlení a nápravu. Žalovaný však přestal s žalobcem komunikovat a nezapočal s žádnými opravami, které přislíbil provést a finančně se nevyrovnal se synem žalobce. [Anonymizovaný odstavec]

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť žaloba je zcela nedůvodná s odůvodněním, že odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk nejsou dány. Vyloučil, že by finanční vypořádání se strýcem žalovaného [Jméno žalobce], zřízení věcného břemene užívání ani závazek žalovaného pečovat o žalobce ani závazek provést rekonstrukci a úpravy předmětných nemovitých věci nebyly podmínkou darování. Poukázal na to, že na vlastní náklady zajistil úklid sklepních prostor a zahrady, výměnu plynového kotle, vyvložkování komína, začal zajištovat vypracování projektové dokumentace na zateplení a instalaci FVE. Tvrdil, že on i jeho manželka a matka navštěvovali žalobce až do září 2021 a poskytovali mu potřebnou péči. V září 2021 žalobce přestal s žalovaným komunikovat a vyměnil zámky.

5. Nalézací soud ve věci rozhodl dne [datum] rozsudkem čj. [spisová značka], který byl k odvolání žalobce Krajským soudem v [adresa] jako soudem odvolacím usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] zrušen a vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Z výzvy k vrácení daru ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne vyplývá, že jí žalobce právně zastoupený [tituly před jménem] [právnická osoba], advokátkou se sídlem [adresa], vyzývá žalovaného k vrácení daru shora označených nemovitostí pro nevděk. Ten spatřuje ve snaze o spravedlivé rozdělení svého majetku ještě za svého života. Uvádí, že nemovitosti byly žalovanému darovány na základě závazku žalovaného zřízení věcného břemene doživotního užívání žalobcem a péče žalovaného o nemovitosti za života žalobce. Žalobce zde uvádí, že se žalovaný zavázal nemovitost zateplit, opravit a upravit vzhledem k jeho věku a z něj plynoucích zdravotních obtíží. Konečně podmínkou darování bylo dle zde uvedeného vyjádření žalobce i finanční vypořádání se se strýcem žalovaného [Jméno žalobce].

7. Žalobce ve výzvě k vrácení daru ze dne [datum] uvádí, že smluvní dokumentace neobsahuje žádný ze shora uvedených závazků a že žalovaný jako vnuk od okamžiku podpisu darovací smlouvy nejí o žalobce jako svého dědečka žádný zájem, nenavštívil jej, nezapočal s nezbytnými opravami, nepodnikl kroky k finančnímu vyrovnání se se strýcem [Jméno žalobce], ale připouští, že žalobce zajistil výměnu nefunkčního kotle. Poukazuje na to, že ze strany žalovaného rodiny byl navštíven pouze výjimečně a to pouze manželkou žalovaného, která se však zajímala pouze o to, kde žalobce získal písemné vyhotovení darovací smlouvy, aniž by mu jakkoli pomáhala s běžným životem. Žalobce zde rovněž poukazuje na to, že si není vědom, že by předmětnou smlouvu podepisoval či že by podepisoval ověřovací doložku na Městském úřadě [adresa]. Připouští, že podepsal plnou moc, kterou žalovaného pověřil zajištění veškerých záležitostí souvisejících s převodem. Závěrem žalobce zdůrazňuje své zklamání z chování žalovaného a vyjadřuje svůj názor, že se jedná o hrubé porušení dobrých mravů a nevděk, pročež má za to, že by mu měl žalovaný darované nemovitosti vrátit. Z poštovního podacího lístku vyplývá, že žalobce tuto výzvu odeslal žalovanému dne [datum].

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s dodejkou vyplývá, že advokátka [tituly před jménem] [právnická osoba] se sídlem [adresa], převzala zastoupení žalobce a že jeho jménem odstupuje od darovací smlouvy pro nevděk, neboť žalovaný nezřídil žalobci věcné břemeno doživotního užívání, neprovedl nezbytné opravy a finančně se nevypořádal se svým strýcem [Jméno žalobce]. Tvrdí, že od [datum] žalovaný žalobce nenavštívil. Právní zástupkyně žalobce žalovaného upozorňuje na možné trestněprávní souvislosti podezření vylákání nemovitosti od žalobce.

9. Spolu s žalobou doručila tehdejší právní zástupkyně žalovaného z řad advokátů [tituly před jménem] [právnická osoba] soudu plnou moc k zastupování v této věci. Jako sídlo zde tato uvedla adresu [adresa]. Plná moc byla podepsána dne 19. 10. (rok neuveden – zřejmě [adresa].

10. V podání ze dne ze dne [datum] žalobce právně zastoupený [Jméno advokátky], advokátkou se sídlem [adresa], [adresa], zopakoval, že darovací smlouvu k dotčeným nemovitostem nepodepsal a uvedl, že mu žalovaný prezentoval podpis na městském úřadě jako podpis plné moci, k započetí kroků k údržbě a úpravě nemovitostí. Pro případ, že soud dospěl k závěru, že darovací smlouva byla uzavřena řádně, namítá žalobce nevděk na straně žalovaného splňující předpoklady k odvolání daru v podobě rozporu s dobrými mravy, když se žalovaný přestal o žalovaného od okamžiku podpisů učiněných dne [datum] na městském úřadě zajímat. Žalobce dále tvrdil, že mu katastrálním úřadem nebyla zaslána informace o zahájení řízení o povolení vkladu k dotčeným nemovitostem. Žalobce neučinil žádný z kroků, které byly ujednány jako předpoklad darování, těmito byly zřízení věcného břemene, údržba a rekonstrukce věci nemovité a vypořádání se se strýcem žalovaného. [Anonymizovaný odstavec]

12. Z lustrace centrální evidence obyvatel vyplývá, že žalobce má jako adresu svého trvalého bydliště uvedenu adresu [adresa].

13. Z lustrace centrální evidence obyvatel vyplývá, že žalovaný má jako adresu svého trvalého bydliště uvedenu adresu [adresa].

14. Z darovací smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem jsou dotčené nemovitosti a oba účastníci dne [datum] uznali své podpisy k ní připojené za vlastní před Městským úřadem v [adresa]. Darovací smlouva neobsahuje žádné podmínky a nezakládá žádné služebnosti.

15. Ze zprávy [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá, že žalobce je provozovatelem automobilu tov. zn. [Anonymizováno], typ [jméno FO]. [Anonymizovaný odstavec]

17. Soud k žádosti žalobce usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] rozhodl o jeho osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. [Anonymizovaný odstavec]

19. Podáním ze dne [datum] doručeným zdejšímu soudu dne [datum] oznámila [tituly před jménem] [jméno FO] soudu ukončení pr. zastoupení z důvodu vypovězení plné moci žalobcem pro nákladnost a finanční situaci žalobce.

20. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ustanovil soud žalovanému zástupcem [Jméno advokátky] z důvodů uvedených v § 30 o.s.ř.

21. Z revizní zprávy spalinové cesty ze dne [datum] vyplývá, že tato byly provedena pro žalovaného.

22. Z potvrzení o náhodném vážení č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že toto bylo provedeno [právnická osoba] vůči žalovanému.

23. Z potvrzení o náhodném vážení č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že tyto byly provedeny [právnická osoba] vůči žalovanému.

24. Z prohlášení [jméno FO] IČ [IČO] ze dne [datum] vyplývá, že mu září doku 2021 byla žalovaným zaslána objednávka na zpracování zateplení dotčené nemovitosti (domu) s termínem zahájení ihned po vypsání dotace z programu Nová zelená úsporám, tak aby mohla být čerpána dotace v maximální výši s termíne dokončení do června 2022.

25. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že se na ni žalovaný v srpnu 2021 obrátil s požadavkem na provedení rekonstrukce dotčené nemovitosti (domu) s tím, že prioritou je oprava oplocení, včetně zřízení nových na dálku otevíracích vrat pro vjezd osobního automobilu a zřízení bezbariérového vstupu do domu. Předpokládaný termín zahájení stavebních prací byl dohodnuto na měsíce srpen až prosinec 2021, v případě nepříznivých klimatických podmínek začátkem roku 2022. Společnost zahájila přípravné práce pro zateplení domu s výhledem na využití dotaze Nová zelená úsporám. Na podzim roku 2021 po dohodě žalovaného se společností byly z nečekaných rodinných důvodů zahájené práce zastaveny.

26. Z prohlášení [jméno FO] IČ [IČO] ze dne [datum] vyplývá, že v září doku 2021 realizoval pro žalobce výměnu kotle v dotčené nemovitosti (domě) protože původní kotel nešel opravit a že tento zároveň provedl vyvložkování komína.

27. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že jí [právnická osoba], účtovali žalovanému 2.500 kč za sekání zahrady (dotčené nemovitosti). Z výpisu provedených plateb ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný tuto fakturu uhradil. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

30. Ze zprávy [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že žalobci byla dne [datum] odeslána doporučeným dopisem na adresu [jméno FO], [adresa], tedy na adresu, kterou má v Centrální evidenci obyvatel uvedenu jako adresu trvalého bydliště a kde si přebírá soudní zásilky, informace o vyznačení plomby. Návrh na vklad byl podepsán oběma účastníky.

31. Přípisem doručeným soudu dne [datum] žalobce požádal soud o změnu jednací síně s odůvodněním, že se pohybuje o berlích a vyjít do jednací síně ve II. patře budovy soudu by pro něj bylo vysilující.

32. Z tzv. ověřovací knihy [právnická osoba] v [adresa] vyplývá, že dne [datum] zde účastníci k prokázání své totožnosti předložili občanské průkazy a ověřili podpisy pod darovací smlouvou. Oba do této knihy učinili své podpisy. [Anonymizovaný odstavec]

34. Svědkyně uvedla, že žalovaný vyměnil kotel, byla naplánována elektronická brána a plot, vše poté co byla podepsána darovací smlouva. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný vyklidil dům i zahradu. Svědkyně vyloučila, že by se na péči o žalobce v době před uzavřením darovací smlouvy podílel žalovaný. Svědkyně má za to, že vztahy žalobce a jeho syna (jejího bratra) se zlepšily, protože výzva k vrácení daru byla sepsána brněnskou právničkou a bratr má velkou firmu v Brně.

35. Svědkyně [Anonymizováno] k věci vedla, že pracuje šestým rokem jako matrikářka na Městském úřadě v [adresa]. Popsala, že v případě, že někdo před ní uznává podpis pod listinou za vlastní, tak se ho na to nejprve dotáže a po kladné odpovědi převezme dokumenty a občanské průkazy, osobu ztotožní, zavede do programu, vytiskne ověřovací doložku a poté se tato osoba zapíše do ověřovací knihy. Ověřovací doložku poté nalepí na listinu, na níž je podpis, který byl uznán a potvrdí ji razítkem a svým podpisem. Vyloučila, že by ověřila podpis na listině, která neobsahuje žádný text. Vyloučila, že by se v případě předmětné darovací smlouvy někdo z účastníků choval nestandartně. Žalovaného zná z místa jeho bydliště, protože má v té samé ulici zahradu, žalovaného ze svého pracoviště. Protože do ověřovací knihy potřebovala listinu označit, podívala se na její přední stranu i zadní stranu, kam vylepila ověřovací doložky.

36. Z knihy pro vidimaci a legalizace [právnická osoba] v [adresa] vyplývá, že dne [datum] byl proveden toliko jediný záznam a to uznání podpisů účastníky za vlastní pod listinou označenou jako „Darovací smlouva“. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

43. Nalézací soud, veden závazným právním názorem soudu odvolacího, ustanovil znalkyni z oboru písmoznalectví, [tituly před jménem] [jméno FO], aby odborně zjistila, zda je podpis žalobce na darovací smlouvě ze dne [datum] jeho vlastním podpisem. Znalkyně znalecký posudek písemně vypracovala a při jednání před soudem dne [datum] jej stvrdila. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] se podává, že podpisy na předmětné darovací smlouvě a její kopii jsou pravými vlastnoručními podpisy žalobce. Sporné podpisy vyhodnotila jako obtížněji zpracovatelné pro účely písmoznaleckého zkoumání, jsou však individualizovanými projevy, které obsahují soubor individualizovaných a identifikačně hodnotných znaků. Individuální identifikace pisatele sporných podpisů tak je možná. Jako pravé podpisy žalobce určila i podpisy na listinách s darovací smlouvou související (2 vyhotovení návrhu na vklad do Katastru nemovitostí sp. zn. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] s otiskem úředního razítka ze dne [datum] a zápis poř. č. [hodnota] ze dne [datum] v Knize pro vidimaci a legalizaci [právnická osoba] [adresa]).

44. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil nic, co by mělo vliv na jeho rozhodnutí ve věci. [Anonymizovaný odstavec]

46. Tvrzení žalovaného, že o existenci darovací smlouvy nevěděl, bylo v řízení provedeným dokazováním spolehlivě vyvráceno. Stejně tak je vyvráceno tvrzení žalovaného, že součástí darovací smlouvy byly podmínky, které lze shrnout jako požadavek provedení opravy a údržby nemovitostí, zřízení služebnosti doživotního užívání nemovitostí žalobcem a finanční kompenzace, kterou by měl žalovaný poskytnout synovi žalobce. Na tomto místě soud uvádí, že nelze přehlédnout logický rozpor v tvrzeních žalobce, který na jedné straně tvrdí, že žádnou smlouvu nepodepsal, ale zároveň poukazuje na nesplnění podmínek této, dle jeho vyjádření jím nikdy nepodepsané darovací smlouvy. O důvodech, které vedly žalovaného k tomu, že uznal podpis na darovací smlouvě, která neobsahuje jím uváděné podmínky, za vlastní, signoval ověřovací knihu a připojil jej též na návrh na vklad do katastru nemovitostí, nehodlá soud spekulovat. To vše za situace, kdy žalobce, dle svého vyjádření, připojil svůj podpis k plné moci opravňujícího žalovaného k úkonům k rekonstrukci a údržbě nemovitostí, jejíž existence však v řízení nebyla prokázána. Lze tak učinit dílčí závěr, že žalobce byl dle vlastních vyjádření sto rozpoznat rozdíl mezi plnou mocí a darovací listinou.

47. Podle § 2072 odst. 1 OZ ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 tamtéž odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

48. Podle § 2075 odst. 1 OZ může dárce dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

49. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 33 Cdo 2781/2009 uvedl, že znaky skutkové podstaty vrácení daru podle § 630 40/1964 Sb., Občanského zákoníku ve znění do [datum] (dále též „SOZ“) nenaplňuje pouhý nevděk, ojedinělý exces v chování obdarovaného, případně reakce na nevhodné chování dárce. Musí se jednat o takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů.

50. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 33 Cdo 4389/2007 uvedl, že Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného vůči němu nebo členům jeho rodiny, nýbrž jen takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 SOZ; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

51. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 33 Cdo 903/2011 uvedl, že z ustanovení § 630 SOZ nevyplývá, že by závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny muselo - co do rozsahu a intenzity - dosáhnout takového stupně závažnosti jednání, které by založilo trestněprávní odpovědnost obdarovaného. Kromě rozsahu a intenzity jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, jež bylo kvalifikováno jako trestný čin nebo přestupek, mohou i jiná závadná jednání ze strany obdarovaného rovněž vést k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru podle § 630 SOZ; musí se však jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Tato kolize (závadné jednání) vždy musí dosáhnout intenzity, která je spojena s nikoli „běžným", nýbrž „hrubým“ porušením dobrých mravů. Jinak řečeno, závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny musí být svým rozsahem a intenzitou natolik výrazné, aby naplňovalo skutkovou podstatu ustanovení § 630 SOZ.

52. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp.zn. 33 Cdo 5141/2016 uvedl, že pojem dobrých mravů činí z ustanovení § 630 obč. zák. právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezení skutkové podstaty právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata ustanovení § 630 SOZ, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně; nelze ji „objektivizovat“. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soud vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod., a vždy zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu.

53. Nevděkem není, pokud obdarovaný s dárci nekomunikuje a dárce se dozví o úmyslu obdarovaného zcizit předmět daru za účelem úhrady vlastních dluhů (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 5141/2016). Skutečnost, že obdarovaný projevuje menší vděčnost, než dárce očekává, není nevděkem (rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 23 Co 502/2006 a usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 4130/2007). O nevděk nepůjde, pokud dárce a obdarovaný neuzavřou smlouvu o doživotním zřízení věcného břemene (užívací/požívací právo), nedohodli-li se na obsahu smlouvy (rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 15 Co 101/2005). Nevděkem není, pokud obdarovaný s dárci nekomunikuje a dárce se dozví o úmyslu obdarovaného zcizit předmět daru za účelem úhrady vlastních dluhů (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 5141/2016) (JANOUŠEK, Michal. § 2072 [Odvolání daru pro nevděk]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 17.).

54. Soud na daný případ aplikoval právním úpravu, včetně publikovaných právních názorů jak shora uvedeno a dospěl k závěru, že žalobcem v žalobě tvrzený nevděk žalovaného byl sice uplatněn v zákonné lhůtě jednoho roku, avšak soud je toho názoru, že chování žalovaného vůči žalobci nelze hodnotit, jako porušení dobrých mravů, když před darováním nemovitostí žalovaný o žalovaného nijak nepečoval (péči o žalobce zajišťovala matka žalovaného, které je dcerou žalobce), po darování žalobce projevoval zvýšenou péči o komfort žalobce spojený s užíváním darovaných nemovitostí ve formě provedené rekonstrukce (výměna kotle a vyvložkování komína) či péče o zahradu (sečení). Žalovaný podnikal kroky k rekonstrukci darovaných nemovitostí (zateplení, nová brána a plot, bezbariérový přístup) a stávající ochlazení vztahů mezi účastníky, které se projevilo zastavením přípravných prací či odkladem provedení rekonstrukce nepředstavuje s ohledem konkrétní okolnosti případu (rodinné vztahy účastníků) porušení dobrých mravů.

55. Podle § 545 OZ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

56. Podle § 565 OZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

57. Podle § 574 OZ je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

58. Podle § 581 OZ není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

59. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 173/13 uvedl, že shledává důkazní standard „zcela jednoznačného skutkového závěru“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé OZ (§ 38 odst. 2 SOZ), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. Pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem, jako jednou stranou řízení, zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

60. Nejvyšší soud ČR ve svém unesení sp.zn. 30 Cdo 4853/2015 mj. uvedl, že Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.). Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon je podle § 38 odst. 2 SOZ neplatný, musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu neschopnou. Nikoliv tedy každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout; Neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 SOZ vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu v době, kdy učinil právní úkon, nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. V řízení je tedy zapotřebí zjistit existenci duševní poruchy, a zda tato duševní porucha měla vliv na schopnost jednající osoby posoudit následky svého jednání a ovládnout svou vůli. Zjišťování těchto právně významných skutečností si (z povahy věci) vyžaduje znalecké posouzení. Znalecký posudek by tedy měl být (z hlediska odborného posouzení zdravotního stavu osoby, jež v předmětném období měla učinit právní úkon v duševní poruše) odborným podkladem ve formě důkazu, který ve spojitosti s dalšími důkazy by měl soud vést k tvorbě jeho závěru o tom, zda posuzovaná osoba v inkriminovaný okamžik při uzavírání předmětného právního úkonu jednala v duševní poruše či nikoli; Je vyloučeno učinit závěr o jednání osoby v duševní poruše na základě předpokladu takové situace, resp. za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci ve smyslu § 132 o. s. ř. (hodnocení důkazů) neumožňují v uvedeném směru učinit jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo možno aplikovat § 38 odst. 2 SOZ; Pokud výčet okolností tvořících skutkový nález (z nějž znalec vycházel při zpracování posudku stran zjištění duševní poruchy jednající osoby) pro plytkost popisu informací nevytváří skutkovou oporu v konkrétně přijatém posudku (odborných odpovědí na soudem zformulované otázky), neboť přijatý posudek duševní poruchu jednající osoby (z důvodu, že není konkrétně a logicky spjat se skutkovým nálezem) spíše předpokládá, než zjišťuje, nelze na podkladě takového znaleckého posouzení přistoupit k aplikaci § 38 odst. 2 SOZ; Soud tedy může přistoupit k aplikaci § 38 odst. 2 SOZ až v procesní situaci, kdy zjistí relevantní skutkový stav, nikoliv za procesní situace, kdy sám (implicite) připouští určitou míru nesprávnosti takového skutkového zjištění.

61. Stěží bude proto akceptovatelné, aby obecný soud kupř. v (dobíhajícím) sporu podle obč. zák. z r. 1964 po provedeném řízení uzavřel, že ‚sice panují jisté pochybnosti o tom, zda ovládací či rozpoznávací schopnosti zůstavitele při jím uzavřené kupní smlouvy byly snížené v důsledku duševní poruchy..., avšak vzhledem k tomu, že zde panuje vysoká míra pravděpodobnosti, že k takovému jednání došlo, je třeba uzavřít, že smlouva je dle § 38 odst. 2 SOZ absolutně neplatná...‘“ (citováno Nejvyšším soudem ČR v rozsudku sp.zn.30 Cdo 844/2015 z Vrcha Pavel, K tzv. „důkaznímu standardu“ ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 173/13, in Soudní rozhledy č. 10/2014, str. 347).“ 62. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 21 Cdo 2682/2013 uvedl, že skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost).

63. K právním zástupcem žalobce až v průběhu řízení nově vznesené námitce tvrzené nesvéprávnosti žalobce v době darování, potažmo k neplatnosti jeho právního jednání darováním, soud uvádí, že soudní znalec v svém znaleckém posudku opakovaně (celkem 7*) uvedl, že nelze s jistou říci, zda v rozhodném období již byl žalobce ve stavu vylučujícím jeho způsobilost k takovému právnímu jednání. Při takovém závěru znaleckého zkoumání vtěleném do znaleckého posudku má soud za to, že míra pravděpodobnosti nedosahuje té míry („vysoká míra pravděpodobnosti“ viz výše), jenž by mohla posloužit jako důvod pro vyhovění žalobě, byť by z jiného, než žalobou uplatněného důvodu. Dílčí relativizace výsledků znaleckého zkoumání znalcem v rámci jeho výslechu pak na tomto závěru nic nezmění. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce byl v rozhodném období schopen základní sebeobsluhy i řízení osobního automobilu. Nelze však ani přehlédnout, že žalobce byl sto dne [datum] udělit plnou moc k zastupování advokátce z místa vzdáleného více než 300 km, následně dne [datum] sám vyzvat žalovaného k vrácení daru, včetně odeslání poštou a podat na žalovaného dne [datum] trestní oznámení. Stejně tak byl žalobce sto dne [datum] vypovědět plnou moc ze dne [datum] a dne [datum] požádat o ustanovení pr. zástupce z řad advokátů, když všechny tyto dokumenty vykazují shodnou grafickou úpravu. Nad to je z obsahu spisu zřejmé, že žalobce byl sto poskytnout soudu potřebnou součinnost při zjišťování jeho majetkových poměrů dne [datum], jakož i požádat soud o změnu jednací síně dne [datum] a [datum]. Žalobce využívá svých zákonných oprávnění v rovině trestního i občanského práva, když nejen že podal na žalovaného trestní oznámení, ale i když v průběhu tohoto řízení změnil svá tvrzení (nevděk a až později tehdejší nezpůsobilost k právnímu jednání). Výše uvedené tak vede soud k závěru, že žalovaný je osobou dostatečně orientovanou a schopnou i nyní chápat důsledky vlastních úkonů a tím více právních jednání.

64. Tvrzení žalobce, že darovací smlouvu ze dne [datum] vůbec nepodepsal a že tam uvedený podpis není jeho, bylo znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví jednoznačně vyvráceno, když znalecké závěry v posudku obsažené stanoví, že podpis na darovací listině (i listinách s touto listinou související) je pravým podpisem žalobce.

65. Soud veden shora zachycenými úvahami ve věci rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

66. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

67. Žalovanému zastoupenému z plné moci pr. zástupcem z řad advokátů [Jméno advokáta] tak vznikl nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, avšak tento se jich výslovným prohlášením učiněným do soudního protokolu dne [datum] a zopakovaným dne [datum] výslovně vzdal, a proto soud o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

68. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

69. Žalobce zastoupený z plné moci pr. zástupkyní z řad advokátů [tituly před jménem] [právnická osoba], žalobou podanou na soud dne [datum] vyvolal řízení, v jehož průběhu vyšla najevo nutnost ustanovit mu opatrovníka. Soud dne [datum] usnesením č.j. [spisová značka] přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků podle § 30 o.s.ř. Následně soud žalobci k jeho návrhu dne [datum] usnesením č.j. [spisová značka] ustanovil pr. zástupkyní [Jméno advokátky]. Za situace, kdy žalobce sice nebyl se svou žalobou úspěšný, ale splňuje předpoklady pro osvobození soudních poplatků, rozhod soud o nákladech státu, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení