42 C 104/2018-429

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované a žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: zdržení se obtěžování hlukem + po takto:

Výrok

I. Žalované jsou povinny zdržet se obtěžování žalobce hlukem nad právní předpisy stanovenou míru hygienických limitů, imisí hluku stanovených nařízením vlády číslo 272/2011 Sb. v platném znění, šířícím se z prostor prvního nadzemního podlaží (přízemí) a prvního podzemního podlaží (suterénu) domu [adresa] v [obec a číslo] – [obec], v ulici [ulice a číslo] vymezených jako jednotky [číslo] užívaných jako bar – restaurace do bytu žalobce, který se nachází ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec a číslo] – [obec] v ulici [ulice a číslo] vymezeného jako jednotka [číslo] způsobovaný provozní činností baru – restaurace a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 172 507 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady řízení státu ve výši, jež bude uvedena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku.

2. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] situované v 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ bytová jednotka“ nebo„ byt“), a to od [datum]. Žalovaná 1) je vlastníkem nebytových jednotek [číslo] situovaných v prvním nadzemním podlaží a prvním podzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ nebytové jednotky“ nebo„ nebytové prostory“). Žalovaná 2) je uživatelem a provozovatelem restaurace a hudebního baru s názvem [anonymizována dvě slova], které se nebytových jednotkách nacházejí (dále jen„ bar a restaurace“). Žalobce má ve svém bytě bydliště, bar restaurace se nacházejí přímo pod bytovou jednotkou žalobce. Žalobce souhlasil s úpravou nebytových jednotek za situace, kdy v těchto jednotkách měly být provozovány restaurace a bar vysokého standardu a za podmínky, že provozovatel bude dodržovat v místě a čase platné hygienické normy. K tomu nicméně nedošlo, když provozované restaurace a bar [webová adresa]) jsou podniky, ve kterých je pravidelně hrána hlučná taneční hudba, pořádány party, diskotéky a akce podobného typu, a to vše v nočních a brzkých ranních hodinách. Žalobce je tak pravidelně a dlouhodobě, od září [rok], obtěžován nadměrným hlukem a vibracemi v míře nepřiměřené místním poměrům. Z toho důvodu nemůže ani řádně a pokojně užívat svůj byt. Žalobce opakovaně provedl měření hluku, ze kterých zjistil, že hluk mající příčinu v provozu baru a restaurace překračuje v bytové jednotce veškeré hygienické limity. Hygienický limit pro noční dobu je překračován o více než 10 dB. Žalobce se v minulosti obracel se svými stížnostmi na [anonymizováno] stanici [územní celek] i na policii, adekvátní nápravy, která by situaci z dlouhodobé perspektivy vyřešila, se mu však nedostalo. Žalobce spolu s žalobou podal i návrh na vydání předběžného opatření, kterým by mělo být žalovaným uloženo zdržet se překračování předpisy stanovené míry hygienických limitů imisí hluku.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ předběžné opatření“), soud návrhu na vydání předběžného běžného opatření vyhověl s tím, že konkrétně stanovil časový rámec a nejvyšší míru v něm dovolených imisí hluku.

4. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že ve věci není pasivně legitimována, neboť je pouze vlastníkem a pronajímatelem nebytových prostor.

5. Žalovaná 2) ve svém vyjádření k žalobě a současně odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření uvedla, že klub je umístěn v prvním podzemním podlaží, zatímco v prvním nadzemním podlaží se nachází bar s restaurací. Dále uvedla, že žalobce bytovou jednotku aktuálně neužívá a ani minulosti neužíval. Žalobce si stěžuje na hluk již od roku [rok] a první měření hluku u něj mělo proběhnout dne [datum], ale žalovaná 2) do [datum] ani neexistovala, nemůže být tedy činěna odpovědnou za to, co se dělo v době, kdy s předmětnými prostory neměla vůbec nic společného. Původní provozovatel prostor, [právnická osoba], [anonymizováno], začala klub a bar a předmětnou restauraci provozovat až od druhé poloviny roku [rok], čemuž odpovídá i protokol z kontrolní prohlídky Úřadu městské části [obec a číslo], odbor výstavby, ze dne [datum] [právnická osoba], stejně jako žalovaná 2), učinily vše, co po nich bylo možné požadovat k tomu, aby k nepřiměřeným imisím hluku do bytové jednotky nedocházelo. Již v roce [rok] nechala [právnická osoba], [anonymizováno] provést měření hluku vnitřních prostor baru a bytu a výsledky tohoto měření byly v souladu s platnou právní úpravou. Při provozu pak byla provedena implementace omezovačů výkonu a kalibrace ozvučovacího řetězce hudebních aparatur a bylo též zahájeno kontinuální měření a sledování produkované hlukové hladiny, to vše ve spolupráci s [anonymizováno] stanici [územní celek] a Městskou částí [obec a číslo]. Je to však právě žalobce, kdo odmítá poskytnout potřebnou součinnost k dokončení těchto opatření, aby byla úplně účinná.

6. K odvolání žalovaných Městský soud v Praze svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 změnil tak, že návrh žalobce na vydání předběžného opatření zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí soudu prvního stupně vytkl, že nepřípustně změnil žalobní petit a dále, že návrh výroku se shoduje s návrhem výroku ve věci samé. Současně uvedl, že pasivně legitimovány v řízení jsou obě žalované (pokud jde o žalovanou 1) odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 223/2005). Žalobce proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal ústavní stížnost, v níž namítal, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu, jakož i zásada rovnosti účastníků řízení. Porušení pak spatřuje zejména ve skutečnosti, že mu odvolacím soudem nebylo zasláno dodatečné odůvodnění odvolání druhého žalovaného, a to navzdory tomu, že odvolací soud k tomuto doplnění přihlédl a některé argumenty druhého žalovaného promítl do odůvodnění svého rozhodnutí. Ústavní soud o stížnosti žalobce rozhodl nálezem ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 743/2019, a to tak, že usnesení Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] zrušil z důvodu, že odvolací soud se dopustil pochybení tím, že o odvolání žalovaných rozhodl, ani žalobci doručil doplnění odvolání druhé žalovaného, byť sám z tohoto podání vycházel a v některých otázkách se s ním i ztotožnil. V následném novém přezkoumání věci (usnesení Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s doložkou právní moci k [datum]) odvolací soud opětovně dospěl k závěru, že odvolání žalovaných jsou důvodná. Předběžné opatření nelze nařídit tam, kde by nešlo o úpravu předběžnou, ale ve svých důsledcích o úpravu konečnou. Tato situace pak nastává v posuzovaném případě, kdy návrh výroků předběžného opatření a rozsudku je shodný. Odvolací soud se pak rovněž neztotožňuje s tím, jak soud prvního stupně„ upravil“ obsah návrhu na nařízení předběžného opatření, když tak žalovaným stanovil jiné povinnosti, než se žalobce v rámci návrhu na nařízení před běžného opatření domáhal.

7. Ve svých vyjádřeních ze dne [datum] žalované uvedly, že v průběhu řízení došlo k dalším stavebním úpravám v nebytových prostorách směřujícím k omezení pronikání hluku do bytu žalobce. Jde zejména o kompletní přemístění interiéru – namísto původního bistra byla do prostor pod bytem žalobce umístěna restaurace vysokého standardu L’Fleur a zkrácena otevírací doba, která je nově 12 až 22 hod. Původní průchod mezi bistrem a barem [anonymizováno] byl zcela uzavřen a oddělán speciálním protihlukovým závěsem, stahovací roletou, a dalším speciálním protihlukovým závěsem na druhé straně. Původní bistro bylo navíc přesunuto do prostor sousedního vchodu, kde byl původně cocktail bar. Toto nové bistro nyní slouží jako jediný vchod do baru [anonymizováno], a to vnitřním schodištěm. Nad novými prostory bistra se nachází jiná bytová jednotka. V této bytové jednotce byla v roce [rok] provedena kontrolní měření, a to ještě v době původního konceptu, kde výsledkem měření bylo vyloučení pronikání hluku z baru [anonymizováno] do této bytové jednotky. Žalovaná 2) dále do podhledu stropu restaurace umístila další vrstvu speciální protihlukové hmoty, která je umístěna křížem k již dříve instalované protihlukové hmotě. Z procesního hlediska žalovaná 2) namítla, že žalobcem navrhovaný výrok je nevykonatelný.

8. Přes tvrzená opatření žalobce uvádí, že nadměrné imise hluku pokračují, žalovaná 2) stále provozuje diskotéku s hlasitou hudbou v hudebním klubu [anonymizováno], jehož koncept zůstává v nezměněném formátu, tj. jako provoz baru a diskotéky s taneční hudbou. Vzhledem k uvedenému soustavně trvá a existuje konkrétní nebezpečí opakování neoprávněného obtěžování žalobce ze strany žalovaných hlukem z provozu tohoto hudebního klubu do jeho bytové jednotky i v budoucnu. O trvání provozu hudebního klubu svědčí mimo jiné pozvánky na nadcházející akce a reportáže z nich zveřejňované na facebookovém profilu žalované 2).

9. Usnesením zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud ustanovil znalce, [celé jméno znalce], z oboru technické obory, akustika, hodnocení hluku na životním prostředí a výpočty hluku, aby zodpověděl následující znalecké úkoly. Úkolem znalce tak bylo zjistit, zda do bytu žalobce proniká hluk z provozovny restaurace a hudebního baru [anonymizováno] umístěných v 1. nadzemním a 1. podzemním podlaží domu a pokud ano, jaká je intenzita tohoto hluku a jeho charakter a jak se v průběhu času mění. Ve svém znaleckém posudku, který soudu doručil dne [datum], znalec kromě odpovědi na uvedené úkoly uvedl, jaká opatření by mohla průnik hluku do bytu žalobce zmírnit.

10. V návaznosti na zjištění učiněná soudním znalcem žalovaná 2) učinila další opatření pro omezení pronikání hluku do bytové jednotky. Jedná se zejména o provedení regulace nízkých kmitočtů na instalovaném limiteru, dále pověřila pana [jméno] [příjmení], provozního obou podniků, aby jako jediný měl přístup k nastavení limiteru zvukové aparatury, a tím mohl kontrolovat dodržování celkového nastavení hladiny hlasitosti zvukové aparatury, dále pověřila pana [příjmení] osobní kontrolou i dalších provozních opatření, například skutečného uzavření schodiště mezi 1. PP a barem L’Fleur v době produkce. Žalovaná 2) není schopna bez součinnosti žalobce zajistit výměnu oken v jeho bytě, přičemž nabídla, že uhradí jejich kupní cenu. Žalovaná 2) dále zajistila výměnu dveří do vnitrobloku za protihlukové a zrušila tam provozovanou kuřárnu. Žalovaná 2) pověřila pana [jméno] [příjmení], aby jako provozní obou podniků osobně kontroloval dodržování protihlukových opatření. Veškerá opatření proti šíření hluku, včetně zákazu kouření a pobytu ve vnitrobloku a zavírání protihlukových dveří po 22. hodině jsou zaměstnanci povinně dodržovat.

11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

12. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] situované v 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ bytová jednotka“ nebo„ byt“) (výpis z katastru nemovitostí, shodné tvrzení). Žalovaná 1) je vlastníkem nebytových jednotek [číslo] situovaných v prvním nadzemním podlaží a prvním podzemním podlaží budovy [adresa] na adrese [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ nebytové jednotky“ nebo„ nebytové prostory“), žalovaná 2) je provozovatelem restaurace [anonymizováno] a baru [anonymizováno] (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, shodné tvrzení).

13. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou 1) uzavřena vedlejší dohoda ke smlouvě o výstavbě jednotky, ve které strany prohlásily, že berou na vědomí, že žalobce podepsal smlouvu o výstavbě s vědomím, že v nebytových jednotkách bude provozována restaurace a bar vysokého standardu a že žalovaná 1) je povinna v provozu dodržovat hygienické normy zákonem stanovené a v místě a čase platné. V čl. 1 výslovně strany vyloučili provoz zařízení typu nevěstinec, sex, herna, fast food, pivnice (vedlejší dohoda ke smlouvě o výstavbě jednotky ze dne [datum]).

14. Dne [datum] [anonymizováno] stanice [územní celek] k projektové dokumentaci pro stavební úpravy a změnu účelu užívání nebytových prostor na restauraci a bar uvedla, že se změnou souhlasí za předpokladu, že bude předložen doklad o měření hluku z provozu vzduchotechniky ve venkovním a vnitřním chráněném prostoru dotčených staveb, garantující nepřekročení přípustných limitů hluku stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (stanovisko [anonymizováno] stanice [územní celek] z [datum]). Tento doklad byl vypracován dne [datum] v podobě zprávy ze zkušebního protokolu o měření hluku v mimopracovním prostředí jednot. zn. [číslo] vypracovaném společností [právnická osoba] Jeho předmětem bylo měření hluku z celkového provozu stacionárních zdrojů hluku a hudební produkce v levé části restaurace [adresa žalované a žalobce]). Účelem měření bylo zjistit hladiny akustického tlaku stacionární zdrojů luku cocktail baru V [anonymizováno] jako podklad pro kontrolu dodržování hygienických limitů hluku v komunálním prostředí. Výsledky měření budou podkladem ke kolaudaci. Měření bylo prováděno v denní i noční době dne [datum] a [datum] v nejbližších ohrožených chráněných venkovních a vnitřních prostorech staveb koktejl baru a restaurace V [anonymizováno] (zkušební protokol o měření hluku v mimopracovním prostředí jednot. zn. [číslo] vypracovaném společností [právnická osoba] dne [datum]).

15. Dopisem ze dne [datum] žalobce upozornil žalovanou 1), že při provozu překračuje hlukové limity a požádal o zanechání rušení jeho vlastnického práva. V odpovědi na tento dopis žalovaná 1) žalobci dopisem ze dne [datum] sdělila, že jakékoli porušování vlastnického práva žalobce odmítá, když tvrzení překračování hygienických limitů nebylo žalobcem nijak podloženo a prokázáno a v této souvislosti tak nemůže uplatněnému požadavku vyhovět (dopis žalované 1) ze dne [datum]). Dne [datum] žalobce nechal změřit hluk ve svém bytě autorizovanou kanceláří [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], která v době od 22 hod do 23:30 hod. v bytě žalobce naměřila hladiny hluku 35,7 dB (ložnice do dvora), 36,2 dB (kuchyně) a 35,1 dB (obývací pokoj) (Protokol o autorizovaném měření č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba]).

16. V lednu [rok] nechal žalobce udělat další měření pronikání hluku, a to Zdravotním ústavem se sídlem v [obec]. Z protokolu [číslo] [rok] z [datum] soud zjistil, že měření bylo provedeno v bytě žalobce, v ložnici [číslo] (M1 – do ulice) a v ložnici [číslo] (M2 – do dvora). Měření probíhalo dne [datum] v době od 23 hod. do 24 hod. a dne [datum] v době od 0:00 hod. do 6:00 hodin. Z měření byly zjištěny hladiny hluku v místnosti M1 - 39,6 dB a v místnosti M2 - 41,2 dB (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] z [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce upozornil žalovanou 1) na porušení čl. 1 vedlejší dohody ke smlouvě o výstavbě jednotky a na žalované 1) uplatnil sjednanou smluvní pokutu pro případ tohoto porušení ve výši 500 000 Kč (dopis žalobce žalované 1) ze dne [datum]). V odpovědi na tento přípis žalovaná 1) dopisem ze dne [datum] žalobci sdělila, že nesouhlasí se závěry o překročení hlukových limitů, když byt žalobce je umístěn v jedné z nejrušnějších ulic v [obec] a případný hluk z ulice nelze přičítat žalované 1). Rekonstrukce nebytových prostor pak byla navržena a realizována tak, aby k žádnému překročení hlukových limitů nemohlo dojít (dopis žalované 1) ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce žalované 1) sdělil, že výsledky měření jasně indikují překročení hygienických limitů a že proti žalované 1) již bylo po neuhrazení smluvní pokuty (viz dopis z [datum]) zahájeno soudní řízení (dopis ze dne [datum]).

17. Dne [datum] žalobce podal Úřadu městské části [obec a číslo], odboru výstavby, podnět k prošetření užívání stavby nebytových prostor s platným kolaudačním souhlasem provozovny. Při kontrolní prohlídce stavby konané dne [datum] stavební úřad zjistil, že nájemce stavby inzeruje a provozuje restauraci – bar také jako hudební klub„ [anonymizována dvě slova]“ v rozporu s kolaudačním souhlasem. Stavební úřad vyzval nájemce v protokolu o prohlídce k užívání stavby v souladu s kolaudačním souhlasem. Nájemce, [právnická osoba], [anonymizováno], uvedené nerespektovala a další hudební produkce potvrdilo měření hluku uskutečněné ve dnech [anonymizováno] až [datum], které prokázalo nadlimitní hladinu hluku v bytě žalobce až o 16,2 dB. [ulice] úřad provozovatele opětovně vyzval k bezodkladnému zjednání nápravy, nejpozději do [datum], k tomu však nedošlo, naopak v tomto termínu provozovatel podniku inzeroval konání další hudební party. Vzhledem k uvedenému [ulice] část [obec a číslo], odbor výstavby, svým rozhodnutím [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], zakázala tehdejšímu provozovateli restaurace a baru [anonymizována dvě slova] jako nájemci provozovny veřejného stravování, [právnická osoba], [IČO], provozování hudebních produkcí při užívání těchto nebytových prostor, neboť jsou užívány v rozporu s kolaudačním souhlasem (rozhodnutí Městské části [obec a číslo], odboru výstavby, [číslo jednací], z [datum rozhodnutí]). Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná 1) odvolání, na základě kterého [stát. instituce] dne [datum] rozhodnutí prvoinstančního orgánu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. V následném řízení stavební úřad doporučil provozovateli restaurace a baru provést nové měření. E-mailem ze dne [datum] p. [příjmení] za [právnická osoba], SE poptal pana [příjmení] ze Zdravotního ústavu, aby provedl měření v restauraci a baru V [anonymizována dvě slova] (email spol. [anonymizováno] ze dne [datum] v emailovém řetězci obsahující i email p. [příjmení] s nabídkou možných termínů). Emailem ze dne [datum] učinil dotaz na zástupce společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] (p. [příjmení]) a právního zástupce žalobce, s dotazem, v jaký den se jim hodí případné měření hluku (email p. [příjmení] z [datum]). Tento email přeposlal stavebnímu úřadu do řízení vedeného k podnětu žalobce z [datum] (citovaný email). Následně, dne [datum] p. [příjmení] stavebnímu úřadu oznámil, že měření hluku do tohoto dne neproběhlo z důvodu nečinnosti stěžovatele (email p. [příjmení] z [datum]). Emailem ze dne [datum] zástupce stavebního úřadu p. [příjmení] sdělil, že ve věci bylo podáno odvolání a že provozovateli baru se doporučuje řádný provoz jako doposud a ohlídat nastavení limitérů (email stavebního úřadu p. [příjmení] z [datum]).

18. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalované 1) sdělil, že v návaznosti na předchozí komunikaci a kontrolní prohlídku v provozovně zdůrazňuje, že jeho cílem není jakýkoli majetkový prospěch, ale odhlučnění jeho bytu a souvisejícího klidného užívání bez rušení vibracemi a hlukem z přilehlého klubu (dopis žalobce z [datum]). V odpovědi na tento přípis žalovaná 1) žalobci přípisem ze dne [datum] sdělila, že nárok na smluvní pokutu vzniká pouze v případě, že žalovaná 1) porušila povinnost provozovat v prostorách pouze zařízení dle odst. 1.1 a 1.2 vedlejší dohody nikoli v případě porušení povinnosti dodržovat hygienické normy zákonem stanovené (dopis žalované 1) z [datum]). V odpovědi žalobce žalovanou 1) opětovně vyzval k předložení její písemné představy mimosoudního konsenzu (dopis žalobce z [datum]).

19. V červnu [rok] Zdravotní ústav provedl další měření z popudu žalobce, ze kterého byla v době od 23:00 dost 24:00 ve dnech [anonymizováno] a [datum] zjištěna hluková hladina v místnosti M1 (do ulice) hodnota 37,5 dB až 39,4 dB, v místnosti M2 (do dvora) hodnota 36,8 dB až 39,5 dB (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] z [datum]).

20. Ve dnech 9. – [datum] bylo provedeno další měření hladiny hluku v bytě žalobce, opětovně Zdravotním ústavem se sídlem v [obec]. Překročení hlukových limitů naměřil Ing. [anonymizováno] v místnosti M1 (naměřená hladina činila 38,5 dB - 39,6 dB) i v místnosti M2 (naměřená hladina činila 39,2 dB - 40,2 dB (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] z [datum]).

21. Ze zprávy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že maximální hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku dosahují v baru v suterénu hodnoty 95 dB a v restauraci a baru v přízemí 93 dB (dopis z [datum]).

22. Emailem ze dne [datum] stavební úřad Úřadu městské části [obec a číslo] sdělil zástupci společenství vlastníků domu [adresa] (p. [příjmení]) a panu [příjmení] jako zástupci provozovatele baru a restaurace„ [příjmení] [příjmení]“, že z podnětu [anonymizováno] a z důvodu nečinnosti je vedeno nové řízení za účelem vypracování zprávy pro nadřízený orgán. Za tímto účelem pak pozval jmenované k účasti na kontrolní prohlídce stavby – provozovny veřejného stravování a baru„ [anonymizována dvě slova]„ klub v 1. NP a 1. PP stavby (email z [datum]). Dne [datum] v 14:00 hodin proběhla kontrolní prohlídka dle §18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád na základě §133 a 134 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, provozovny veřejného stravování – baru, z níž bylo zjištěno, že nájemce provedl dostatečné úpravy snížení intenzity hluku – reprodukované hudby z baru (protokol z kontrolní prohlídky z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [číslo]). Usnesením sp. zn. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] [ulice] část [obec a číslo], odbor výstavby, zastavila řízení ve věci užívání stavby provozovny veřejného stravování, a to baru v prvním nadzemním podlaží a klubu [anonymizováno] v prvním podzemním podlaží stavby. Z odůvodnění vyplývá, že věc byla zastavena pro zjevnou bezpředmětnost, když v řízení provozovatel veřejného stravování provedl opatření, která vedla ke snížení intenzity hluku, pročež stavební úřad nařídil nové provedení měření hluku, ke kterému ale pro nesoučinnost vlastníka bytové jednotky nemohlo dojít (usnesení Městské části [obec a číslo], odboru výstavby, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [číslo]).

23. Dopisem ze dne [datum] se žalovaná 2) obrátila na [anonymizováno] stanici hl. m. [obec] s žádostí o zajištění součinnosti ve věci kontroly přeměření hlučnosti v bytě žalobce (dopis z [datum]). K této žádosti [anonymizováno] stanice [anonymizováno] [obec] žalované 1) sdělila, že kontrolní zaměstnanci nejsou oprávněni autoritativně zjistit požadovaný přístup předmětného bytu za účelem provedení měření (dopis z [datum]).

24. Ve dnech [anonymizováno] – [datum] bylo provedeno další měření hladiny hluku v bytě žalobce, a to Akustickým centrem. Z vypracovaných protokolů z těchto měření (protokol o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum] a protokol o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum]) vyplývá, že hlukový limit byl překročen i v nočních hodinách ve dnech 19. – [datum].

25. Z odůvodnění usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. [číslo jednací], soud zjistil, že povinnost žalované dodržovat limitní hodnoty hlukových emisí uložená vykonatelným předběžným opatřením zdejšího soudu (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]) byla minimálně ve dnech [datum] a [datum] porušena (usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací]).

26. Další překročení hlukových limitů soud zjistil z protokolu [anonymizováno] centra o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum] (měření probíhalo ve dnech [anonymizováno] – [datum] v době od 23:30 hod. do 00:30), z protokolu [anonymizováno] centra o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum] (měření probíhalo dne [datum] v době od 23:00 hod. do 00:00 hod.) a z protokolu [anonymizováno] centra o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum] (měření probíhalo dne [datum] v době od 02:00 hod. do 03:00 hod.) (protokol o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum], protokol o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum], protokol o autorizovaném měření [číslo] ze dne [datum]).

27. Z vyjádření [právnická osoba] centrum ze dne [datum] vyplývá, že hodnocen byl hluk ze sledovaných stacionárních zdrojů a zbytkový hluk je v protokolech o měření uveden pouze pro stanovení korekce (vyjádření akustického centra ze dne [datum]).

28. Překročení přípustných limitů vyplývá také z protokolu Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] ze [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], v rámci správního řízení vedeného k podnětu žalobce ze dne [datum], kdy při nočním měření ve dnech [datum] až [datum] bylo naměřeno 37,4 dB (protokol Zdravotního ústavu se sídlem v [obec] [číslo] [rok] z [datum], který je součástí spisu [anonymizováno] stanice [anonymizováno] [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Z protokolu o kontrole pořízeného z kontroly vykonané [anonymizováno] stanicí [anonymizováno] [obec] dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole a §88 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, dne [datum] vyplývá, že provedené měření prokázalo překročení přípustného hygienického limitu pro dobu od 22,00 do 6,00 pro vnitřní chráněné prostory staveb. Výsledná naměřená hodnota v obytné místnosti byla 37,4 dB a došlo tak k porušení §30 zákona č. 258/2000 sb. a §11 odst. 3 a přílohy č. 2 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Překročením přípustného limitu hluku došlo k porušení §30 zákona č. 258/2000 Sb. a §11 odst. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. s tím, že žalovaná 2) je povinna ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto protokolu předložit písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou (protokol o kontrole ze dne [datum], který je součástí spisu [anonymizováno] stanice [anonymizováno] [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Dne [datum] [anonymizováno] stanice hl. m. [obec] obdržela od žalované 2) písemnou zprávu, ve které je uvedeno, že provozovatel v průběhu času od kolaudace klubu provedl množství protihlukových úpravy ze strany klubu, ale bez účinné spolupráce žalobce k dalším protihlukovým opatřením ze strany bytové jednotky (např. výměna oken či podlah) nelze dosáhnout uspokojivé odstranění hluku. Dále uvedl, že žalovaná 2) změní koncept restaurace a baru nacházejícího se bezprostředně pod předmětnou bytovou jednotkou na francouzskou restauraci vysokého standardu pouze s tichou reprodukovanou hudbu a se zkrácením provozní doby. Spolu s tím bude změněn přístup do podzemního baru s omezením pohybu lidí pod bytem žalobce (přípis [anonymizováno] stanice [anonymizováno] [územní celek] z [datum]).

29. Žalovaná v období od léta [rok] změnila provoz v nebytových prostorách, a to zejména tím, že zaměnila prostory restaurace a koktejl baru, kdy do 1. nadzemního podlaží pod byt žalobce nově umístila restauraci [anonymizována dvě slova] a na druhou stranu vstupních dveří, tedy nikoli pod byt žalobce koktejl bar [anonymizována dvě slova]. Přístup do klubu [anonymizováno] je dle nerozporovaného tvrzení žalovaných pouze přes koktej bar, pod schodištěm do koktejl baru jsou umístěny roletovací dveře a v chodbě těžké závěsy, strop mezi restaurací a koktejl barem a byty byl zesílen (znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], fotodokumentace). Žalovaní nastavili zařízení pro monitorování hluku (nedatovaný dopis Ing. [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba]).

30. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud ve věci ustanovil znalce z oboru technické obory (různé), akustika, hodnocení hluku v životním prostředí, výpočty hluku, [celé jméno znalce], a to zejména za účelem zjištění a posouzení příčiny hluku v bytě žalobce. Jmenovaný znalec vypracoval dne [datum] znalecký posudek [číslo] ze kterého soud zjistil, že ve dnech měření ([anonymizováno] a [datum]) byl hlukový limit pro chráněné vnitřní prostory v noční době překročen, když naměřená hladina dosáhla v jednom případě po půlnoci hladiny 36 dB. Znalec ve svém posudku i následném ústním slyšení rozdělil pozorovaný hluk do tří oblastí, a to na (1) přerušený ustálený hluk ze stacionárních zdrojů (pravděpodobně podle charakteru se jednalo o vzduchotechniku – VZT), (2) hluk z prostorů pod bytem z hudební produkce a z hlasových projevů lidí a (3) hluk pronikající z prostorů pod bytem z hudební produkce a z hlasových projevů lidí a z venkovního prostoru z hudební produkce a hlasových projevů lidí a průjezdů vozidel v ulici V [anonymizováno]. Jako místa pro měření znalec stanovil místnost na straně uliční (M1) a dále místnost na straně vnitrobloku (M2). Oddělený ustálený zvuk ze vzduchotechniky umístěné ve dvorním traktu znalec zaznamenal v době od 20:30 do 23 hod, v intervalech 20 minut až po cca 60 minut, kdy v době provozu hladina hluku z VZT dosahovala okolo 35-40 dB a v době jejího vypnutí a běžném provozu baru i v době hudební produkce okolo 26 – 29 dB. Pokud jde o hluk ze zdroje ad (2) dosahoval hluk zaznamenaný subjektivně i měřící aparaturou v chráněném prostoru bytu žalobce v místě měření M z provozu barů [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] mezi [anonymizováno] 26-29 dB., pouze po půlnoci dne [číslo] po omezený čas okolo 36 dB. Venkovní zdroj byl v době zjištění této složky bez provozu. Pokud jde o hluk ze zdroje ad (3) hluk pronikal z barů (hudba a návštěvníci) a z prostoru ulice, kde se návštěvníci sdružovali a využívali tohoto prostoru před vchody do barů pro kouření, do místnosti M2. Protože se jednalo o přenos hluku, kde dominantní složka byla subjektivně zaznamenatelná jako hluk z hudby a hlasových projevů návštěvníků, tak v tomto případě se energeticky průměrné hodnoty [anonymizováno] pohybovaly okolo 40 dB. Na základě zaznamenaných měření a svého zkoumání znalec uzavřel, že hluk z provozovny restaurace a hudebního baru [anonymizována dvě slova] umístěné v 1. NP a 1. PP proniká do chráněných prostor bytu žalobce. Zjištěné hodnoty i v předchozích opakovaných měřeních překračovaly limitní hodnoty stanovené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. pro hluk pronikající ze zdrojů uvnitř objektu, a to v jednom konkrétním případě o 11 dB, v ostatních případech se pohybovaly trochu nad limitem (25 – 29 dB.). Vzhledem k uvedenému znalec dále dovodil, že pokud bude provozovatel podniku striktně dodržovat provozní kázeň a provozní protihluková opatření, dbát na správné nastavení a naladění zvukové aparatury, lez dovodit, že pronikající hluk bude omezen na rozumnou míru a bude se blížit ke splnění limitních hodnot. V této souvislosti doporučil přijetí dalších opatření, jak je uvedl ve svém znaleckém posudku. Hlukové zatížení klesalo až po 4. hodině ranní, nárůst akustické energie je patrný především až od cca 22 hod. K většímu hluku pak přispělo i tom, že aktivní reproduktorové soustavy v prostoru jsou umístěny v 1. PP přímo pod dělicí konstrukcí (stopem) a právě tyto basové kmitočty mohou velmi snadno při vyšším výkonu pronikat do dalších prostor. Pro člověka jsou tyto kmitočty velmi obtěžující, rušící a z hlediska zdraví mající vliv na jeho nervový systém. Při výslechu při jednání dne [datum] znalec k dotazu žalovaného 2) uvedl, že si prohlédl prostor baru a restaurace a vše, co bylo instalováno. Pokud jde o limitér, [právnická osoba], která jej instalovala, doporučila nastavení limitéru na 85 dB podle normy na neprůzvučnost, osobní názor znalce je ovšem takový, že nastavení maximální hladiny 85 dB při diskotéce způsobí, že lidé hned odejdou, neboť hudba bude tichá. Je tomu tak také proto, že reproduktory jsou příliš daleko od limitéru, samotná hladina 85 dB z reproduktoru by na diskotéku stačila, ale v takovém případě by musely být reproduktory umístěny maximálně 1 metr od mikrofonu, což nejsou. Znalec dále popsal protihluková opatření, která shlédl – zesílený strop mezi restaurací a koktejl barem a byty, roletovací dveře pod schodištěm do koktejl baru, těžké závěsy v chodbě, limitér – znalec nebyl v prostorách v době měření, ale jindy, tak nemůže potvrdit, že veškerá tato opatření byla v provozu i v době měření. Akustická energie rozkmitává celou konstrukci domu, zvuk se šíří po konstrukci domu směrem nahoru. Na základě pozorování na místě a subjektivního vjemu při vlastním měření znalec konstatoval, že pronikání hluku do prostoru bytu [číslo] záviselo především na zesílení dané skladby v prostoru reprodukce, dynamice a frekvenčním obsahu reprodukované skladby. V době měření by patrně silně potlačeny v hudební produkci nízké basové kmitočty a též i celkové zesílení a tak projevy hudby v posuzovaném prostoru se projevovaly spíše v závislosti na reprodukované skladbě a omezeněji než v přechozích měřeních. Do vyhodnocení byly vzaty jen hodnoty, u který bylo možné jednoznačně určit, že se jedná o hudební produkci a případně doprovodné hlasové projevy osob z prostorů pod bytem žalobce. Soud při rozhodování z tohoto znaleckého posudku vycházel, neboť jej vyhodnotil jako vnitřně bezrozporný s řádně a logicky zdůvodněnými závěry, které se soudu jeví jako přesvědčivé.

31. Po obdržení znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] žalovaná 2) přistoupila k dalším protihlukovým opatřením tak, jak byla znalcem navržena (osazení protihlukových dveří u vstupu do vnitrobloku, zákaz kouření ve vnitrobloku od 22 h, nastavení zvukového master procesoru a limiteru v baru/klubu [anonymizováno] na trvalý útlum -10 dB na frekvenci 120 Hz, odstranění klimatizačních jednotek od kuchyně původně umístěných na obvodové zdi domu směrem do vnitrobloku (kupní smlouva [číslo] přípis společnosti [právnická osoba] z [datum], fotodokumentace předložená při jednání dne [datum]).

32. Účastníci sporu spolu před zahájením jednání opakovaně jednali, pokoušeli se o smírné vyřešení věci, leč neúspěšně (emailová korespondence od [datum] do [datum] s předmětem„ V [anonymizováno] [číslo]“).

33. Svá tvrzení o stálé hrozbě opakování nadměrných hlukových imisí žalobce dokládá jednotlivými sjetinami či videonahrávkami z facebookové stránky žalované 2) – pozvánkami na akce či reportážemi z akcí konaných v období listopadu a prosince [rok], jara až zimy [rok] (znovuotevření po covidové pauze, [anonymizováno] party, oslava narozenin [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] is [anonymizováno] party, [anonymizováno] in [anonymizována dvě slova] in [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] in [anonymizováno], [jméno] [rok]), zimy a jara [rok] ([anonymizováno] night, čtyřdenní valentýnská party od [datum], [anonymizováno] weekend) (sjetiny facebookové stránky žalované 2) zvoucí na akce [anonymizováno] – [datum], [anonymizováno] – [datum] a [anonymizováno] – [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [anonymizováno] – [datum], sjetiny facebookové stránky žalované 2) pořízené dne [datum], [datum], [datum], videonahrávky). A dále také nahrávkami na DVD disku, audiozáznamy, které byly přiloženy jako důkazy k č.l. 245 a č.l. 334 a takto provedeny, a to včetně záznamů natočených nájemkyní bytu žalobce na telefon a přiložených na flash disku.

34. Notářským zápisem [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] notář osvědčil, že v příloze notářského zápisu uvedené sjetiny facebookových stránek žalované 2) byly pořízeny z internetových stránek [webová adresa] (úvodní stránka, kontakty, novinky – čtyřdenní [anonymizováno] party ve dne [anonymizováno] – [datum], facebookové stránky s pozvánkami na Rock`n roll baby ve dnech 26. – [datum]) (notářský zápis [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] vypracovaný notářem JUDr. [jméno] [příjmení] o osvědčení internetových stránek volného výběru).

35. Z [anonymizováno] fotodokumentací interiéru restaurace [anonymizováno] soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti, s výjimkou skutečnosti, že tato restaurace je umístěna pod bytem žalobce zatímco bar [anonymizováno] je na druhé straně vchodových dveří do doma, napříč od bytu žalobce.

36. Žalobce navrhl provedení místního šetření, s ohledem na vypracovaný znalecký posudek a faktické provedení místního šetření znalcem, soud tento důkaz zamítl pro nadbytečnost. Soud dále pro nadbytečnost zamítl důkazy svědeckou výpovědí provozního obou podniků, pana [jméno] [příjmení], který měl dosvědčit, že dohlíží na dodržování zákazu kouření ve vnitrobloku po 22. hodině, zavírání roletových dveří mezi 1. nadzemním podlažím a 1. podzemním podlažím i zatažení závěsů, jakož i ohlídání nastavení limiteru. Soud tyto důkazy považuje za nadbytečné zejména s ohledem na skutečnost, že dodržování těchto pravidel do budoucna nelze svědeckou výpovědí s dostatečnou jistotou zaručit, jakož i nelze zaručit, že i přes dodržování těchto pravidel nebude překračování hlukových limitů způsobeno ještě jinými okolnostmi mající původ v provozu baru [anonymizováno], když z ostatních provedených důkazů vyplývá, že žalovaná 2) nemá v úmyslu hudební produkce v baru nijak omezovat. Bude tedy především na žalované 2) či jiném provozovateli podniku, aby zajistili, že jejich hudební program a provoz baru nebude hlukové limity překračovat a vyhnuli se tak případnému výkonu rozhodnutí 37. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována.

38. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

39. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

40. Podle ust. §1012 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

41. Podle ust. §1013 odst. 1 o.z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Podle ust. §3023 o.z. ustanovení tohoto zákona o vlastníku pozemku platí obdobně pro vlastníka nemovité věci, která není součástí pozemku.

42. Z ust. §1013 odst. 1 o.z. vyplývá, že při stanovení míry přiměřenosti je třeba přihlížet k poměrům existujícím v místě a čase v souladu se zákonem. Přitom je nepochybné, že tato„ přiměřená“ míra zásadně nemá překračovat maximální hygienické limity stanovené právními předpisy, přičemž„ přiměřená“ míra může být oproti těmto maximům teoreticky i nižší.

43. Podle ust. §30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví, osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.

44. Podle ust. §30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.

45. Nejvýše přípustné hladiny hluku upravuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, který v ust. §11 odst. 3 stanoví, že hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím. Příloha č. 2 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví u obytných místností mezi 22 h a 6 h ranní korekci -10db. Z uvedeného pak vyplývá, že v noční době dosahuje nejvýše přípustná míra hygienických limitů pro hluk s tónovými složkami hodnoty 25 dB.

46. Z výše citovaných ustanovení tak vyplývá, že prokáže-li žalobce v řízení, že míra hluku pronikající do jeho bytu překračuje v době od 6 h do 22 h hladinu 35 dB nebo v době od 22 h do 6 h hladinu 25 dB, bude se žalobou úspěšný. V době rozhodování soudu je přitom byt užíván.

47. Předmětem dokazování se tak stala skutečnost, zda z nebytových prostor proniká do bytu žalobce hluk v míře překračující v době od 6 h do 22 h hladinu 35 dB a v době od 22 h do 6 h hladinu 25 dB. Ačkoli skutečnost, že tomu tak již po dobu trvající několik let skutečně je, žalobce prokazoval několika protokoly o měření vypracovanými Zdravotním ústavem se sídlem v [obec] a [anonymizováno] centrem, soud přistoupil k ustanovení znalce, který by změřil hladinu hluku po podstatných úpravách provedených žalovanými v roce 2020, a také z důvodu, aby jako odborník vyhodnotil závěry provedených měření a z těchto jednoznačně určil původ hluku pronikajícího do bytu žalobce. 48. [celé jméno znalce], který znalecký posudek zpracoval, ve svém posudku oddělil hladiny hluku z různých zdrojů tak, aby mohl zjistit příčinu naměřeného hluku v bytě žalobce a ohledně hluku pocházejícího z prostorů pod bytem (bar [anonymizováno]) z hudební produkce a z hlasových projevů lidí pak uvedl, že v době měření (noc z [datum] na [datum], v baru [anonymizováno] probíhala [anonymizováno] party), dosahoval hluk zaznamenaný v ložnici (místnost M1) hodnoty [anonymizováno] 26-29 dB, u jedné písně pak byla zaznamenána výsledná hladina 36 dB, venkovní zdroj hluku byl v té době bez provozu. Naměřená hladina hluku (36 dB) pak odpovídala i výsledkům předchozích měření, které prováděly autorizované kanceláře na objednávku žalobce, bez vědomí žalovaných. Pokud žalovaní namítali, že nebyli v usnesení o ustanovení znalce přizváni k účasti na měření, soud uvádí, že toto opatření bylo přijato v zájmu obou stran sporu, po konzultaci se znalcem, za účelem dosažení maximální míry objektivnosti výsledků měření. Pokud byl přizván žalobce, bylo tomu tak proto, aby zajistil přístup do bytu, kde měření probíhalo, při samotném měření pak nebyl přítomen ani on. Na základě provedeného znaleckého posudku lze uzavřít, že v době měření a s dostatečnou mírou pravděpodobnosti i v celém žalovaném období dochází provozem baru a restaurace Steampunk k překročení maximálních limitů stanovených hygienickými předpisy. Žalovaná 2) tak provozem svého podniku a žalovaná 1) coby vlastník nebytových prostor ruší vlastnické právo žalobce coby vlastníka bytu [číslo].

49. Pokud žalované namítaly, že v době rozhodování soudu, v návaznosti na doporučení [celé jméno znalce], přijaly další opatření ke snížení hluku z provozu baru [anonymizováno] a soud tak měl provést další měření za účelem zjištění, zda rušení stále trvá, soud poukazuje na své úvahy uvedené v odst. 36 výše, ke kterým pak dodává, že i v případě, kdy ke dni vydání rozhodnutí závadný stav nepokračuje, žaloba může být úspěšná, pokud hrozí konkrétní nebezpečí jeho opakování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4348/2018). Jak bylo uvedeno výše, žalobce v průběhu řízení tvrdil a prokazoval, že konkrétní nebezpečí opakování nadměrných imisí trvá, když přijatá opatření žalované 2) se ukázala s ohledem na naměřené hodnoty nedostatečná, přičemž z inzercí (i realizovaných akcí) vyplývá, že žalovaná 2) nemá v úmyslu změnit styl provozování baru [anonymizováno], z jehož hudební produkce nadměrný hluk pochází. Žalovaná 2) sice v roce [rok] přijala další opatření ke snížení produkce hluku, podstatné je však jejich dodržování (skutečné zajištění, že po 22. hodině nebude zahrádka ve vnitrobloku užívána; dodržování nastavení limitéru dle doporučení znalce, přičemž v této souvislosti je nutné poukázat na názor znalce, že pokud by byl limitér nastaven podle normy na 85 dB pak nebude hudební produkce pro lidi zajímavá, jelikož bude příliš tichá), případně přijetí dalších opatření (znalec např. zmínil nepříliš vhodné umístění reproduktorů ve vztahu k limitéru, jakož i samotné umístění reprobeden pod stropem). Dosažení snížení imisí hluku lze samozřejmě (a ideálně) ve spolupráci s žalobcem, tato spolupráce by však musela být dobrovolnou, jelikož žalované nemohou žalobce nutit k zásahu do jeho vlastnického práva v podobě výměny oken či podlahy, v situaci, kdy žalobce svým vlastnictvím práva žalovaných nijak neruší. Soud neshledává ve výkonu práv žalobce, který žádá snížení imisí hluku na míru přiměřenou, cokoli nemravného, a to ani za situace, kdy pro dosažení snížení imisí hluku není ochoten provádět zásahy do svého majetku. To vše i v kontextu toho, že byt žalobce je umístěn v jednom z nejhlučnějších míst v [obec].

50. Pasivní legitimace žalované 1) je dána ust. §1013 o.z., když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná 1) je vlastníkem nebytových prostor, v nichž jsou restaurace a bar [anonymizováno] provozovány (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 223/2005).

51. Pasivní legitimace žalované 2) je dána ust. §30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., když žalovaná 2) při provozu podniku [anonymizováno] bar pořádá veřejné produkce hudby.

52. Pokud jde o námitku neurčitosti navrhovaného petitu, soud shodně s žalobcem má za to, že žalobcem navrhovaný petit je dostatečně určitý, přičemž odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1421/2003 a 22 Cdo 2296/2006, podle kterých„ Domáhá-li se žalobce jako vlastník nemovitosti ochrany proti hluku, je třeba žalobní návrh formulovat tak, že žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce hlukem z (v žalobě uvedeného) pozemku žalovaného (případně i z jiné věci patřící žalovanému), pronikajícím na (v žalobě uvedenou) nemovitost žalobce. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (případně, že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví; v odůvodnění rozsudku vyloží míru obtěžování, která je v dané věci přiměřená poměrům, a míru obtěžování v dané věci zjištěnou“.

53. Na základě skutkových zjištění a právních úvah uvedených v textu výše soud dospěl k závěru, že žaloba je z merita věci důvodná, a proto je namístě jí vyhovět (výrok I.).

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že nákladů řízení přiznal ve výši 172 507 Kč žalobci, jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch. Pokud žalovaní namítali důvodnost použití ust. §150 o.s.ř., přičemž argumentovali tím, že se žalobce nedostavil k prvnímu setkání s mediátorem, soud uvádí, že toto tvrzení žalovaným 2) uvedené v jeho závěrečné řeči nekoresponduje s obsahem spisu, z nějž taková skutečnost nevyplývá.

55. Přiznané náklady sestávají ze (i) zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč, (ii) nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z 21 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby spojené s návrhem na vydání předběžného opatření, ústavní stížnost z [datum], doplnění žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum], účast na jednání v rozsahu překračujícím dvě hodiny dne [datum] a [datum]) a jeden úkon uvedených v §11 odst. 2 (vyjádření ze dne [datum]) včetně 22 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 800 Kč ve výši 8 148 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a dále (iii) účelně vynaložených nákladů na důkazy sestávajících z protokolu o měření Zdravotním ústavem se sídlem v [obec] ze dne [datum] v ceně 18 639 Kč, z protokolu o měření Zdravotním ústavem se sídlem v [obec] ze dne [datum] v ceně 22 632 Kč, z protokolu o měření Zdravotním ústavem se sídlem v [obec] ze dne [datum] v ceně 17 368 Kč, z protokolu o měření Zdravotním ústavem se sídlem v [obec] ze dne [datum] v ceně 12 100 Kč, z protokolu o autorizovaném měření [anonymizováno] centra ze dne [datum] za cenu 14 520 Kč, z protokolu o autorizovaném měření [anonymizováno] centra ze dne [datum] za cenu 12 100 Kč, z protokolu o opakovaném měření a vyhodnocení hluku z provozu ozvučovacího systému klubu [anonymizováno] centrem ze dne [datum] za cenu 12 100 Kč a z protokolu o opakovaném měření a vyhodnocení hluku z provozu ozvučovacího systému klubu [anonymizováno] centrem ze dne [datum] za cenu 12 100 Kč celkem ve výši 121 559 Kč.

56. Žalobce ve svém vyčíslení nákladů ze dne [datum] dále požadoval náhradu nákladů řízení za úkon podání návrhu na předběžné opatření ze dne [datum], která však nebyla přiznána, neboť návrh na vydání předběžného opatření byl součástí podané žaloby a za úkon spočívající v návrhu na separaci nákladů řízení ze dne [datum], který však nespadá svým procesním charakterem pod úkony uvedené v ust. §11 a. t. Soud dále nepřiznal náhradu za promeškaný čas, když sídlo advokáta ([ulice a číslo], [obec]) nejenže leží ve stejném městě jako sídlo soudu ([obec]), ale vzdálenost mezi oběma místy je necelé 2 km a mezi oběma místy je dobré dopravní spojení i městskou hromadnou dopravou (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 215/05). Soud rovněž nepřiznal náhradu za zpracování protokolu o opakovaném měření a vyhodnocení hluku z provozu ozvučovacího systému klubu [anonymizováno] centrem ze dne [datum] za cenu 17 087,62 Kč, neboť tento protokol nebyl založen k důkazu a soudem nebyl proveden.

57. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle ust. §148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státem jsou tvořeny znalečným za zpracování znaleckého posudku [celé jméno znalce], přičemž o jejich výši nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

Poučení