42 C 13/2022-73

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalované] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o vrácení daru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal vydání movitých darů, a to: 1) Kabelky Louis Vuitton Tulum Vintage Handbag, model 6800001, v hodnotě 19.890 Kč, materiál 100 % kůže, barvy v kombinaci hnědá světle hnědá s potiskem specifickými logy značky Luis Vuitton, tedy: písmen LV, symboly květních lístků do špičky, ve tvaru rovnoramenného kříže s tmavě hnědou tečkou uprostřed, symboly květních lístků kulatých ve zlatém kroužku s uspořádáním rovnoramenného kříže, se zlatou tečkou uprostřed. Rozměr kabelky 10x37x26 cm, plátno/kůže, uvnitř kabelky monogram a logo na plátně, nastavitelný ramenní popruh ze 100 % kůže světlehnědé barvy, horní zapínání na zip, hlavní přihrádka vnitřní kapsička, vnitřní nášivka loga, přední klopová kapsa, přezky ve zlatém tónu, 2) Kabelky Louis Vuitton Neverfull MM Dark brown, v hodnotě 25.999 Kč. Materiál 100 % kůže, barvy v kombinaci hnědá světle hnědá s potiskem specifickými logy značky Luis Vuitton, tedy: písmen LV, symboly květních lístků do špičky, ve tvaru rovnoramenného kříže s tmavě hnědou tečkou uprostřed, symboly květních lístků kulatých ve zlatém kroužku s uspořádáním rovnoramenného kříže, se zlatou tečkou uprostřed. Rozměr kabelky 31x28x14 cm, boční zapínání na šňůrku, koženou světlehnědou, zapínání na háček a očko, dvě horní rukojeti, vnitřní nášivka loga, vnitřní kapsa na zip, podšívka s potiskem loga, přezky ve zlatém tónu, uvnitř plátna s potiskem pruhů a symbolů LV. Kabelka má tvar bagu-nákupní tašky, dvakrát ucho, 3) Kabelky FENDI Peekaboo, materiál semiš, kabelka je designově rozdělena na čtyři části při čelním pohledu, kdy tyto obdélníky tvoří různobarevný vzhled v barvách černo, čokoládovo-oříšková, růžová a bílá. Rozměr: 34x25x11 cm, ramenní popruh 47 cm, pláštěnka na kabelku. Uvnitř rozdělena na dvě samostatné kapsy, v jedné části vnitřní kapsa na zip. Stříbrné přezky, 4) Norkového kožichu, černé barvy, delší vlas 2,5 cm, 3/4 délky, střihu do A, zapínání knoflíky, v ceně 44.130 Kč, 5) Prstenu z růžového zlata s diamantem a s briliantovým brusem, růžové zlato, ryzost 14 Kt 585/1000, drahokamy: diamant-brus kulatý, čistota SI, barva G, průměr 4,00 mm, 25 ct, váha 1,76 g, v ceně 28.405 Kč, 6) Robotu Kitchenaid Heavy Duty Pro , barvy červené, motor 325W s deseti rychlostmi od 58 do 220 ot./min. Typ motoru AC (střídavý proud), napětí 220-240V/50-60 Hz, počet otáček 58-220/ (rychlost 1-10), typ regulace otáček HYBRIDNÍ ELEKTRONIKA, max. kapacita 1,2 kg mouky, objem mísy 4,83 l, materiál motorové jednotky KOVOVÝ ODLITEK, rozměry výrobku 41,1x24,6x33,8 cm, hmotnost výrobku 12,3 kg. Součástí robotu je příslušenství hnětací hák, plochý drtič, šlehací metla, nalévací štít, nerezová mísa o objemu 4,83 l, odšťavňovač citrusů, strojek na těstoviny, sada krouhacích nožů, lis na ovoce a zeleninu, krouhač/kráječ zeleniny, kitchenaid lis na těstoviny, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem 1/4 nemovitých věcí nacházejících se v obci a k.ú. [obec], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov na [list vlastnictví], před darováním vedeno na LV [číslo] to pozemku parc. [číslo] [anonymizována čtyři slova] a pozemku parc. [číslo] [anonymizováno], se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 46 101 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.1.2022 ve znění dalších podání a po připuštění změny žalobního petitu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované jednak uložena povinnost vydat mu movité věci, jak jsou specifkovány ve výroku I. tohoto rozsudku, a jednak určení, že je vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku. Tvrdil, že žalované daroval na základě ústně uzavřených darovacích smluv movité dary, kdy šlo o kabelku Louis Vuitton Tullum Vintage Handbag, další kabelku Louis Vuitton Neverfull MM, kabelku FENDI, norkový kožich, prsten z růžového zlata a robot Kitchenaid, kdy se tak mělo stát vždy z lásky. První kabelku jí měl darovat v dubnu 2019 ke 43. narozeninám, druhou kabelku zakoupil dne 30.10.2019, neuvedl, kdy jí daroval žalované. Kabelku FENDI jí pak měl darovat ke 40. narozeninám, norkový kožich v roce 2018, prsten z růžového zlata ke 45. narozeninám a robot Kitchenaid k nespecifikovaným Vánocům. Žalobce v doplnění žaloby upřesňoval popis jednotlivých darovaných věcí, k některým pak okolnosti jejich koupě. K darovanému podílu na nemovitých věcech tvrdil, že dne 20.9.2016 uzavřel se žalovanou darovací smlouvu, na základě které jí daroval podíl o rozsahu id. nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] [anonymizována čtyři slova] a pozemku parc. [číslo] [anonymizováno], zapsaných na [list vlastnictví] a před darováním na [list vlastnictví], nacházejících se v obci a k.ú. [obec]. Uvedl, že dne 15.10.2021 žalovanou písemně vyzval k vrácení všech darů, kdy šlo o odvolání daru pro nevděk, odstoupení od darovací smlouvy. Na to žalovaná nikterak nereagovala. Listinu však měla k dispozici, neboť jí předkládala v řízení o rozvod manželství. K důvodům, pro které došlo k odvolání darů doplnil, že žalovaná hrubě porušovala rodinné, společenské normy i mravy, dárci ublížila, kdy jej vystavila zavrženíhodné životní situaci, když jej opakovaně obvinila před Policií ČR z násilných činů vůči ní, z psychického týrání, kdy sama se soustavně po dobu manželství intimně stýkala s jinými muži. Dále měla o žalobci šířit nepravdivé informace týkající se jeho sexuálních schopností, a to i mezi jeho obchodními partnery, měla rozprodávat drobné předměty domácnosti. Dále se měla bezdůvodně obohatit ve firmě dárce, když fakticky nepracovala, pobírala mzdu. Po žalobci dlouhodobě vyžadovala výživné, nestarala se o domácnost, která tak byla značně zanedbaná. Dlouhodobě nevedla společné děti k řádnému životu a zanedbávala jejich životosprávu a výchovu. Jediným zájmem žalované měly být jen finanční prostředky a hmotné dárky. Po celou dobu se měla nechat vyživovat dárcem, neměla vztah k rodinnému domu, veškeré rekonstrukce i investice realizoval dárce. Měla se uchýlit ke lži, že byla přinucena k rozdělení společného jmění manželů žalobcem, na jehož základě se stala majitelkou domu, což není pravdou. Měla prohlašovat, že dům nepotřebuje, prodá ho, když opomíjela, že šlo o rodinný dům, kde před rozvratem žily obě děti. Minimálně od dubna roku 2021 se měla žalovaná intimně stýkat s jiným mužem. Na základě intimních vztahů s jinými muži podala žádost o rozvod manželství, které svým chováním rozvrátila. Dne 8.7.2021 měl být žalobce nucen podat vysvětlení na Polici ČR, kdy byl zřejmě žalovanou nařčen z trestného činu nebo přestupku týkajícího se násilného chování. Žalovaná má soustavně šířit o žalobci pomluvy, že se jej bojí a cítí k němu odpor. Měla jej nařknout ze sexuálního vydírání a z násilí, na základě čehož musel podat vysvětlení na Policii ČR. Žalovaná má dále dlouhodobě poškozovat dobré jméno dárce a činit mu v obci ostudu. V rámci rozvodového řízení pak měla šířit nepravdivé informace o dárcově ponižování, doprošování a vyhrožování, jeho násilných sklonech a sexuálním násilí. Má tak být zřejmé, že se žalovaná vůči dárci na veřejnosti a za přítomnosti svědků, ale i před nezletilým synem a zletilou dcerou dopouští hrubého jednání spočívajícího ve slovních urážkách a pomluvách. Má vůči dárci šířit značnou nenávist, svým chováním mu úmyslně ubližovat, neustále jej zostuzovat, usilovat pouze o získání finančních výhod a majetku, který bude schopna zpeněžit. Žalovaná jako obdarovaná se tak měla chovat k žalobci jako dárci tak, že tím porušila dobré mravy. Její chování spočívající v šíření nepravd, polopravd a lží dosahuje takové intenzity, že to žalobci způsobilo problémy ve vesnici, kde žije a vychovává syna. Žalobce proto odstoupil od všech darovacích smluv, odvolal dary pro nevděk a požádal žalovanou o vrácení všech darů, respektive o součinnost na katastru nemovitostí při učinění souhlasného prohlášení o vlastnictví podílu na nemovitostech. Žalovaná měla uvést, že takové výzvy ignoruje. Žalobce se proto svých nároků domáhá formou podání žaloby. Následně ještě doplňoval, že žalovaná lživě u soudu v jiném řízení popírá placení výživného, v čemž viděl rovněž nevděk žalované.

2. Žalovaná se ve věci vyjadřovala tak, že s uplatňovaným nárokem nesouhlasí. Není pravdou, že by vlastnila či držela v žalobě specifikované movité věci, ani to, že by je od žalobce dostala darem. Předměty darů pak nejsou dostatečně specifikovány. Předměty tak není možno vydat, když jí není známo, o jaké předměty jde. K podílu na nemovitých věcech se vyjadřovala tak, že tyto dříve vlastnila rodina žalované, následně došlo k převodu podílu na žalobce. V rámci modifikace zákonného rozsahu společného jmění manželů za trvání manželství došlo k celkovému narovnání právních vztahů mezi účastníky, kdy předmětný podíl na pozemcích byl převeden zpět na žalovanou, tato do svého vlastnictví v rámci majetkového narovnání nabyla i funkčně související nemovitost. Požadavek na vrácení daru – nemovitostí, které byly rodinným majetkem žalované, tak měla za rozporný s dobrými mravy. K důvodům pro vrácení daru se vyjadřovala tak, že se nezakládají na pravdě, navíc nejsou pro vrácení darů způsobilé, nestojí na stejných tvrzeních, která byla obsažena v odvolání darů. Pouze v něm obsažené důvody by měly být předmětem dokazování. Žalovaná odmítla, že by se dopustila vůči žalobci jakéhokoliv jednání, jež by mohlo být posuzováno jako hrubý rozpor s dobrými mravy, navíc takové jednání není v odvolání daru dostatečně konkretizováno. Odvolání daru tak měla za zdánlivé právní jednání. Připustila, že měla se žalobcem konflikty, jeho jednání vůči ní mělo znaky domácího násilí, proto věc oznámila na policii, podala návrh na rozvod manželství. Skutečnost, že se nepodařilo prokázat, že jednání žalobce naplňovalo podstatu trestného činu, či se jej nepodařilo prokázat, neznamená, že se takového jednání nedopustil. Předmětem jejího druhého podání k policii pak byl fakt, že žalobce žalovanou vyhazoval z jejího domu, v čemž spatřovala nezákonné jednání. Žalovaná má právo obrátit se na policii, pokud se domnívá, že došlo k přestupku či trestnému činu, nejde o jednání v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak má právo se vyjadřovat v rámci řízení o rozvod, jak manželství s žalobcem sama vnímala. Byl to přitom především žalobce, kdo v průběhu manželství jednal v rozporu s dobrými mravy, když udržoval několik poměrů s jinými ženami, choval se k žalované neuctivě, ponižoval ji a urážel. Navrhla tedy, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud ve věci opakovaně odročoval jednání z důvodů na straně žalobce, kdy šlo jednak o důvody zdravotní a ohledně jednání nařízeného na 5.12.2022 pak o důvod spočívající v tom, že u právního zástupce žalobce došlo krátce před nařízeným jednáním k přerušení výkonu advokacie. Následně soud nařídil jednání na den 18.1.2023. Dne 17.1.2023 žalobce opětovně žádal o odročení jednání, a to jednak z důvodu své trvající pracovní neschopnosti ode dne 14.9.2022 a zejména z toho důvodu, že se mu nepodařilo obstarat si právní zastoupení, když jej mělo odmítnout šest oslovených advokátů. Soud nepřistoupil k odročení jednání, neboť trvání pracovní neschopnosti žalobce nedoložil, nedoložil, že by mu tato pracovní neschopnost případně bránila v účasti u jednání. Soudu bylo přitom známo, že žalobce se dne 5.12.2022, tedy v době tvrzené trvající pracovní neschopnosti, účastnil u zdejšího soudu jednání ve věci sp. zn. 34 C 200/2021. Nebylo tak prokázáno, že by se nemohl účastnit jednání v této věci. Nedostatek právního zastoupení pak není důvodem pro odročení jednání, když soud případně účastníky řízení o jejich procesních právech poučuje ve smyslu § 5 o.s.ř. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Žalovaná se u jednání vyjadřovala tak, že důvody uvedené v písemném odvolání daru v něm nejsou konkrétně vymezeny, nemohou být navíc důvodem pro odvolání daru. Žalovaná předmětné movité věci ani nemá v držení, v držení je neměla. S odkazem na předchozí vyjádření měla požadavek na vrácení podílu na nemovitostech rozporný s dobrými mravy. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. Důvody odvolání darů uváděné v odstoupení od darovacích smluv měla za nekonkrétní, tvrzený mimomanželský poměr pak nemohl být důvodem pro odvolání daru, navíc za situace, kdy i žalobce měl jiné poměry. Podněty činěné na polici se pak měly týkat zejména sledování žalované, které žalobce v rozvodovém řízení potvrdil, nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopouštěla vůči žalobci pomluv, vulgarit či urážek, nebyly prokázány ani další žalobcem tvrzené důvody pro odvolání daru. U movitých věcí pak nebylo prokázáno jejich darování žalované, ani to, že by je držela. Nebyly prokázány důvody pro vrácení podílu na nemovitých věcech, kdy žalobce tyto dosud okupuje, žalovaná se domáhá v jiném řízení jejich vyklizení.

5. Soud ve věci provedl dokazování účastníky předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalobce předkládal listiny týkající se nabytí movitých věcí, které měl následně darovat žalované. Ohledně první kabelky Louis Vuitton Tulum v hodnotě 19 890 Kč předložil zřejmě kopii visačky s cenou, kdy je zřejmé, že jí byl opatřen výrobek zřejmě z eshopu www.armadio.cz, aktuální cena výrobku označeného jako LV Tulum 6800001, kdy by mohlo jít o předmětnou kabelku, byla na visačce uvedena v částce 33 990 Kč, která neodpovídá ceně kabelky uváděné žalobcem. Dále předložil zřejmě kopii webové stránky z uvedeného eshopu, kde je vyobrazena kabelka, jak jí žalobce specifikoval pod položkou 1, je uvedena současná cena 19 890 Kč. Z předložených důkazů není zřejmé, zda, případně kdy a kým byl takový výrobek zakoupen. Není jimi prokázáno, že došlo případně k darování této kabelky žalované v dubnu 2019. K tvrzením o darování druhé kabelky Louis Vuitton Neverfull MM žalobce k důkazu předložil kopii komunikace - chatu, kdy není zřejmé, kde taková komunikace probíhala. Jako diskutující je uvedeno jméno a příjmení žalované, není zřejmé s kým komunikuje, zda jde skutečně o žalovanou, zda jde o komunikaci se žalobcem. Komunikace se přitom týká předmětné kabelky v hodnotě 25 999 Kč. Součástí komunikace je i print screen obsahující určitý účet u ČSOB, kdy jeho číslo není čitelné. Dále pak předložil detail platby ve výši 25 999 Kč z účtu č. [bankovní účet], kdy z předložených výpisů z účtu ohledně platby výživného je zřejmé, že jde o účet žalobce, na protiúčet [bankovní účet], kdy není zřejmé, kdo je majitelem takového účtu. Platba byla provedena dne 30.10.2019. Platba obsahuje zprávu ve formě [jméno] [anonymizováno]. Soud z těchto listin má za prokázané, že žalobce uskutečnil uvedenou platbu ze svého účtu, kdy však není zcela zřejmé, zda skutečně touto platbou došlo ke koupi předmětné kabelky specifikované žalobcem pod bodem 2. Důkazy pak neprokazují, že by předmětná kabelka byla žalobcem darována žalované, žalobce ani netvrdil, kdy se tak mělo stát. Ke kabelce FENDI specifikované žalobcem pod bodem 3 žalobce předložil fotografii, na níž je kabelka, k ní látkový obal s označením FENDI ROMA. Z fotografie však není zřejmé, kde a kým byla pořízena, nemůže prokazovat její zakoupení žalobcem, ani darování žalované v dubnu 2016. K tvrzení o darování norkového kožichu specifikovaného žalobcem pod bodem 4 žalobce k důkazu předložil pouze podací lístek, z nějž je zřejmé, že [jméno] [příjmení] žalobci dne 8.1.2018 zaslala zásilku na dobírku, kdy udaná cena činila 44 130 Kč. Z tohoto důkazu nemá soud za prokázané nabytí předmětného kožichu žalobcem, ani jeho darování žalované v roce 2018. K tvrzení o darování prstenu z růžového zlata specifikovaného žalobcem pod bodem 5 žalobce k důkazu předložil fakturu ze dne 8.4.2021 vystavenou dodavatelem KLENOTA s.r.o., kdy odběratelem je žalobce, předmětem fakturace je jednoduchý prsten z růžového zlata s briliantem, účtovaná částka je 28 405 Kč. Ze stvrzenky DPD ze dne 12.4.2021 je prokázána úhrada uvedené částky. Z těchto důkazů je zřejmé, že žalobce takový prsten zakoupil, soud však nemá za prokázané, že došlo k darování tohoto prstenu žalované k narozeninám v dubnu 2021. K tvrzení o darování žalované kuchyňského robotu specifikovaného pod bodem 6 žalobce k důkazu předložil fakturu ze dne 13.12.2013 vystavenou [jméno] [příjmení], kdy předmětem fakturace je zboží označené 5KSM7580XEER, 5FPPC, EMVSC a JE za celkovou cenu 32 160 Kč. Z faktury není zřejmé, komu je fakturováno. Tímto důkazem tak není prokázán nákup kuchyňského robotu s příslušenstvím, jak jej žalobce specifikoval pod bodem 6, žalobcem, není prokázáno darování takového robotu žalované v době blíže nespecifikovaných Vánoc. Za situace, kdy žalovaná popírala přijetí žalobcem tvrzených movitých darů, soud provedenými důkazy takové darování nemá u žádné z předmětných movitých věcí prokázáno.

6. Pokud jde o darování podílu na nemovitých věcech, jak je žalobce v žalobě specifikoval, pak tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Z darovací smlouvy ze dne 20.9.2016 má soud za prokázané, že jí žalobce daroval žalované spoluvlastnický podíl ve výši id. na nemovitých věcech nacházejících se v obci a k.ú. [obec], zapsaných na LV [číslo] to pozemku parc. [číslo] [anonymizována čtyři slova] a pozemku parc. [číslo] [anonymizováno], kdy tyto nemovitosti sám nabyl darovací smlouvou ze dne 4.12.2002. Z Informace z katastru nemovitostí ze dne 31.8.2016 je zřejmé, že tehdy byl na uvedeném [list vlastnictví] zapsán žalobce jako vlastník převáděného spoluvlastnického podílu ve výši id. na předmětných pozemcích. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 19.4.2022 je zřejmé, že jako vlastník předmětných pozemků je zapsána žalovaná, zápis je na [list vlastnictví]. Z notářského zápisu ze dne 4.12.2002, [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] soud zjistil, že jím byla uzavřena darovací smlouva, kterou mimo jiné [jméno] [příjmení] daroval žalobci jako svému zeti id. podíl ve výši na předmětných pozemcích. Je tak zřejmé, že žalobce podíl na těchto nemovitostech nabyl darem od otce žalované, ta stejnou smlouva nabyla podíl ve výši id. na těchto nemovitostech. Z notářského zápisu ze dne 20.9.2016, [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] je prokázáno tvrzení žalované o tom, že účastníci uzavřeli uvedeného dne smlouvu o manželském majetkovém režimu, kdy došlo ke zúžení jejich společného jmění manželů. Tato smlouva neupravovala vlastnické právo k podílu na předmětných nemovitostech, žalovaná se jí však stala výlučným vlastníkem rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Je zřejmé, že tato smlouva byla uzavřena ve stejný den jako darovací smlouva, kterou žalobce žalované daroval podíl na předmětných pozemcích, tedy i pozemku, na němž je postaven daný rodinný dům. Lze tak předpokládat, že toto darování bylo zřejmě součástí dohody účastníků v souvislosti se zúžením rozsahu společného jmění manželů.

7. Z listiny ze dne 15.10.2021 adresované žalobcem žalované, označené jako Odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru, Odstoupení od darovací smlouvy, kdy žalovaná nezpochybňovala, že jí tato listina byla doručena, soud zjistil, že žalobce touto listinou odstoupil od všech darovacích smluv ohledně movitých věcí a podílu na nemovitých věcech, jak jsou předmětem tohoto řízení, odvolal tyto dary pro nevděk. Žalovanou vyzval k vrácení movitých darů dne 15.11.2021, k poskytnutí součinnosti s vrácením podílu na nemovitých věcech. Jako důvod odvolání darů uvedl, že zjistil, že se žalovaná minimálně od dubna 2021 stýká intimně s jiným mužem, dále že byl dne 8.7.2021 nucen podat vysvětlení na Policii ČR, kde ho žalovaná nařkla jako pachatele trestného činu nebo přestupku týkajícího se jeho násilného chování a napadání včetně psychického týrání. Dále jako důvod odvolání darů uvedl, že žalovaná činí veřejně před soudem prohlášení o tom, že se žalobce bojí, cítí k němu odpor a nedokáže s ním sedět ve stejné místnosti, dýchat jeden vzduch. Dalším důvodem bylo nařknutí žalobce ze sexuálního vydírání a násilí, kdy žalobce musel absolvovat podání vysvětlení na služebně, kdy se nic neprokázalo. Dále měla žalovaná na žalobce opakovaně poslat Policii ČR, kdy ta měla přijet do místa bydliště žalobce a tam jej a syna [jméno] požádat o vysvětlení násilného chování k žalované, syn měl popsat, že se nic takového nestalo. Takovým jednáním měla žalovaná poškozovat dobré jméno žalobce. Dále měla v rámci rozvodového řízení šířit nepravdivé informace o ponižování žalobcem, doprošování a vyhrožování, jeho násilných sklonech a sexuálním násilí. Má se tak na veřejnosti, před dcerou i synem dopouštět hrubého jednání spočívajícího ve slovních urážkách a pomluvách. Tímto pak měla žalobci úmyslně ublížit a zjevně tak porušit dobré mravy. Takové jednání pak žalobce žalované neprominul. Uvedl, že chování žalované spočívající v šíření nepravd, polopravd a lží dosahuje takové intenzity, že mu mělo způsobit problémy ve vesnici, kde má trvalé bydliště a kde vychovává syna.

8. Soud neprováděl žalobcem předložené důkazy o úhradách z jeho účtu žalované či dceři [jméno] [celé jméno žalované], případně i na účet žalobce, když žalobce v doplnění žaloby (č.l. 29) pouze uváděl, že žalovaná podala žalobu s požadavkem úhrady výživného, přestože si byla vědoma, že žalobce jí výživné v hotovosti i přes účet hradil (viz ukázka plateb), kdy žalovaná má tento fakt popírat a požadovat plnou částku ve výši 2 850 000 Kč, kterou už uhradil. Z doplnění žaloby není vůbec zřejmé, co konkrétně by platby ve vztahu k tomuto řízení měly prokazovat, čeho se každá taková platba týká. Navíc je soudu známo, že ve věci 34 C 200/2021 o zaplacení částky 2 850 000 Kč na výživném manželky byl mezi účastníky uzavřen smír, kdy se žalobce zavázal žalované uhradit částku 2 000 000 Kč. Případná tvrzení žalované v uvedeném řízení, která však žalobce konkrétně nespecifikoval, pak i z tohoto důvodu nelze považovat za jednání za hranou dobrých mravů, nevděčné jednání vůči žalobci.

9. Žalovaná k důkazu předkládala čestné prohlášení z 1.11.2021, které činila dcera účastníků v řízení o rozvod manželství. V něm uváděla, že vztah účastníků se výrazně zhoršil asi v roce 2011 poté, co si žalobce našel milenku, kterou měl dceři v pozdějších letech přiznat. V roce 2017 se měl žalobce od nich odstěhovat, bylo zřejmé, že se rodiče rozvedou. Žalobce si v té době našel novou partnerku [jméno] [příjmení], bydlel v [obec] - [část obce]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25.4.2022, č.j. 8 C 138/2021-160, který nabyl právní moci dne 8.12.2022, soud zjistil, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků. Z odůvodnění rozhodnutí bylo zjištěno, že soud v rozvodovém řízení měl za zjištěné, že žalovaná se nejpozději v květnu 2021 odstěhovala s dcerou ke svým rodičům. V červnu 2021 navázala intimní vztah s [jméno] [příjmení], který trval po dobu 4 až 5 měsíců. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že se v roce 2017 chtěl rozvést, odstěhoval se ze společné domácnosti na dobu 4 až 5 měsíců, potkával se s paní [příjmení], byl s ní a jejím synem a svým synem na horách. Sdílení jedné postele s uvedenou ženou neměl za potvrzení intimního poměru. Z dokumentace Policie ČR bylo zjištěno, že dne 14.7.2021 policie oznámila Městskému úřadu Kuřim přestupek, jehož se měl dopustit žalobce, když nejméně od ledna 2021 do 14.5.2021 opakovaně slovně napadal žalovanou, urážel jí, že je piča, neschopná, nic neumí, v březnu 2021 po ní požadoval sex, přičemž jí kroutil rukou, což se jí nelíbilo, okolo 20.3.2021 poté, co s ním odmítala spát v ložnici, vylomil zárubně dveří hostovského pokoje, kam si odnesla peřiny. V květnu 2021 nechal manželku sledovat detektivní kanceláří, což v ní vyvolalo strach, a asi před rokem povalil na zem syna [jméno], kterého tlačil rukou pod krkem. Policejní orgán při postoupení věci vycházel z podání manželky a svého následného šetření. Dne 8.7.2021 podával k těmto věcem vysvětlení i žalobce. Dále z odůvodnění rozvodového rozsudku vyplývá, že Policie ČR, obvodní oddělení Kuřim dne 19.8.2021 oznámila na Městský úřad Kuřim přestupek, kterého se měl dopustit žalobce, když dne 27.7.2021 v domě [adresa] v [obec] měl hrubě a vulgárně nadávat manželce za přítomnosti syna [jméno]. Soud v řízení o rozvod manželství zjištěné skutečnosti hodnotil tak, že v roce 2011 byla narušena důvěra mezi manželi (účastníky tohoto řízení), soužití bylo provázeno neshodami a konflikty. Bylo prokázáno, že v roce 2017 došlo ve vztahu ke krizi, manžel projevil přání od manželky odejít, rozvést se s ní, začít nový život. Tehdy se odstěhoval od rodiny, navázal vztah s paní [příjmení]. Tento vztah velmi vážně narušil průběh manželství. V březnu 2021 došlo mezi manželi k vážnému konfliktu, kterého se účastnila i dcera [jméno], událost z podnětu manželky šetřila i policie. Bylo konstatováno, že manželka (žalovaná) má k žalobci nepřekonatelný odpor, nepřeje si sním žít. Bylo prokázáno navázání známosti manželkou v červnu 2021, která v době rozvodu manželství již byla ukončena, trvala 4-5 měsíců. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.11.2022, č.j. 13 Co 180/2022-225 soud zjistil, že jím byl potvrzen uvedený rozsudek zdejšího soudu o rozvodu manželství. Bylo konstatováno, že skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, závěry z nich učiněné odpovídají pravidlům logického myšlení. Byl doplněn výslech dcery účastníků, která potvrdila skutečnosti obsažené v jejím čestném prohlášení.

10. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle odst. 2 tohoto ustanovení zákona odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

11. Dle § 2073 občanského zákoníku nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

12. Dle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení. Podle písm. b) jsou pak povinni plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

13. Podle § 120 odst. 1 účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

14. Po provedeném dokazování soud po právní stránce hodnotil věc následovně. Žalobce se podanou žalobou domáhá jednak vydání movitých věcí, které měl své manželce darovat. Z důkazů, které žalobce ke svým tvrzením o darování předmětných movitých věcí označil a předložil, však nebylo prokázáno, že by žalobce žalované jednotlivé věci vůbec daroval, ani to, že by je měla v držení. Žalovaná tyto skutečnosti popírala. Žalobce tak v rozporu s citovanými ustanoveními občanského soudního řádu v tomto směru neunesl břemeno důkazní. Z provedeného dokazování ohledně některých z movitých věcí nebylo prokázáno ani to, že by je žalobce sám vůbec pořídil, ohledně žádné z věcí pak nebylo prokázáno jejich darování žalované (k tomu viz skutková zjištění v bodě 5 odůvodnění rozsudku). Za situace, kdy se žalobce k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavil, nemohl být v tomto směru o břemeni důkazním soudem poučen, nemohl být v souladu s § 118 a odst. 3 o.s.ř. vyzván k označení důkazů k prokázání tvrzených skutečností, případně k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. Za situace, kdy nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce žalované předmětné movité věci daroval, že žalovaná má takové věci v držení, pak soud ve výroku I. žalobu, v části kterou se žalobce domáhal vydání těchto věcí zamítl, aniž by se blíže zabýval tím, zda jsou dány předpoklady pro vrácení darů pro nevděk.

15. Pokud jde o darování spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, pak jeho darování nebylo mezi účastníky sporné, v řízení bylo prokázáno. Pokud se tedy s tvrzením o odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk domáhal žalobce určení, že je vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech, pak je dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Žalobce důvody pro odvolání daru vymezil jednak v odvolání daru ze dne 15.10.2021, některé další důvody pak uvedl v návrhu na zahájení řízení. Soud v tomto směru konstatuje, že z konstantní judikatury vyplývá, že je třeba z hlediska určitosti, aby dárce v úkonu, kterým odvolává dar, jednání obdarovaného, které pokládá za zjevné porušení dobrých mravů, za jednání nevděčné, zcela jednoznačně konkretizoval. Nic však nebrání tomu, aby takové důvody byly specifikovány přímo v žalobě, kdy jejím doručením žalované pak případně nastanou účinky obnovení vlastnického práva dárce (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.12.2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001). Dle názoru soudu žalobce skutečnosti – jednání žalované, které měly být zjevným porušením dobrých mravů vymezil, když ze žaloby i odstoupení od darovacích smluv je zřejmé, jaké jednání žalované má být důvodem pro odvolání darů. Bylo přitom možné, aby tyto důvody případně u nařízeného jednání precizoval. Soud však konstatuje, že žalobce ke svým tvrzením o důvodech pro odstoupení od darovacích smluv neoznačil vůbec žádné důkazy. V tomto směru tak neunesl břemeno důkazní. Pokud se pak bez řádné omluvy nedostavil k nařízenému jednání, nemohl být soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o břemeni důkazním poučen. Z důvodu neunesení břemene důkazního tak nebylo prokázáno, že by se žalovaná vůbec dopustila jednání, ve kterých žalobce spatřoval důvod pro odvolání daru pro nevděk dle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku. Za této situace se pak již soud podrobněji nezabýval tím, zda by každé takové jednání žalované bylo možné hodnotit jako zjevně rozporné s dobrými mravy, zda by mohlo být důvodem pro odvolání daru, spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Soud proto ve výroku II. zamítl návrh žalobce na určení, že je vlastníkem podílu na předmětných nemovitých, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila jednání, kterým by zjevně porušila ve vztahu k žalobci dobré mravy, že je dán důvod pro odvolání daru dle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku, tedy že odvoláním darů došlo k obnovení vlastnického práva žalobce k tomuto spoluvlastnickému podílu.

16. Soud jen na okraj uvádí, že pokud žalobce jako jeden z důvodů pro odvolání darů uvedl nevěru žalované, kdy se měla minimálně od dubna 2021 intimně stýkat s jiným mužem, aniž by k tomu označil jakýkoliv důkaz, pak jen z rozsudku zdejšího soudu ohledně rozvodu manželství účastníků, který k důkazu předložila žalovaná, vyplynulo, že sám žalobce v průběhu manželství účastníků minimálně dvakrát navázal intimní vztah s jinou ženou. Pokud bylo v řízení o rozvod manželství prokázáno, že žalovaná navázala intimní vztah s jiným mužem, pak bylo zároveň zjištěno, že se tak stalo až poté, co došlo k ukončení společného soužití manželů, šlo o krátkodobou známost. Za této situace by pak takové porušení manželské věrnosti žalovanou nemohlo být důvodem pro vrácení darů, zjevným porušením dobrých mravů, neboť je jej třeba hodnotit v souvislosti s dalšími okolnostmi vztahu účastníků, porušováním manželské věrnosti i ze strany manžela. Pokud žalobce důvod pro vrácení daru spatřoval i v tom, jak se žalovaná vyjadřovala v rámci jiných soudních řízení (v řízení o rozvodu manželství, řízení o dlužné výživné manželky), případně v tom, že návrhy na zahájení takových řízení podávala, pak toto samo o sobě nemůže být zjevným porušením dobrých mravů. Žalovaná takto plnila pouze svá procesní práva a povinnosti, kdy každý má právo činit návrhy k soudu, pokud se vyjadřovala v rámci účastnického výslechu v řízení o rozvod manželství, pak byla soudem poučena o povinnosti mluvit pravdu, vyjadřovala svůj postoj k soužití s žalobcem v rámci manželství. Žalobce netvrdil a neprokazoval jakýkoliv exces s těchto procesních práv žalované. Pokud měl její tvrzení za nepravdivá, pak k tomu neoznačil žádný důkaz. Stejně tak případné činění oznámení žalovanou na policii spojené s následnou povinností žalovaného podávat vysvětlení, nelze samo o sobě hodnotit jako zjevné porušení dobrých mravů ve vztahu k žalobci, když činění oznámení je zákonným oprávněním žalované, žalobce by musel tvrdit a prokazovat exces z tohoto práva, k čemuž v tomto řízení nedošlo, když k případnému tvrzení o nepravdivých skutečnostech uváděných žalovanou v takových oznámeních neoznačil žádné důkazy. Z odůvodnění rozvodového rozsudku přitom vyplývá, že oznámení činěná žalovanou byla po prověření policií postupována k přestupkovým řízením, což o zjevné nedůvodnosti činěných oznámení nesvědčí.

17. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalobce povinen uhradit na účet právní zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalované tak přísluší na náhradě nákladů řízení náhrada za náklady právního zastoupení vypočítaná podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud přitom při určení tarifní hodnoty, z níž je odměna vypočtena vycházel jednak ze součtu hodnot movitých věcí, jak je sám žalobce uvedl, tedy z částky 248 424 Kč, ohledně tarifní hodnoty ve vztahu k nároku na určení vlastnického práva pak v souladu s § 9 odst. 4 AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Odměnu pak v souladu s § 12 odst. 3 AT určil jako součet takto určených odměn, kdy za jeden úkon právní služby tak jde o částku 12 400 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 37 200 Kč (právní zástupkyni žalované byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 12 400 Kč, a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, tedy celkem 900 Kč. Dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 8 001 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení přísluší částka 46 101 Kč.

Poučení