42 C 139/2019-196

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: žaloba o náhradu újmy na zdraví v podobě vytrpěné bolesti a zásah do osobních práv ve výši 500 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou žalobce žádá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 74 052 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše a lhůta splatnosti bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá na žalované zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu porušení právních povinností žalované stanovených zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách. Žaloba vychází z tvrzení, že dne [datum] byl žalobce přijat na chirurgické oddělení žalované za účelem provedení plánované laparoskopické operace žlučníku, kterou mu měl dle předchozí domluvy provést jako hlavní operatér [celé jméno svědka] a od něhož tak očekával před zahájením operace poskytnutí veškerých relevantních informací. K uvedenému nedošlo, když MUDr. [celé jméno svědka] mu žádné jiné informace než ty, které obdržel v jeho ambulanci dne [datum], nedal, příjmu žalobce do nemocnice se ani neúčastnil, na informovaném souhlasu se zákrokem je místo MUDr. [celé jméno svědka] podepsána MUDr. [celé jméno svědkyně], s níž žalobce o operaci nemluvil. Samotná operace nebyla provedena řádně, poměrně záhy začal žalobce pociťovat další zdravotní problémy, a proto v listopadu 2016 požádal o provedení kolonoskopie, což mu bylo ze strany MUDr. [celé jméno svědka] odmítnuto. Z důvodu přetrvávajících bolestí žalobce na svém vyšetření trval, toto proběhlo dne [datum], kdy byla zjištěna rezistence v oblasti pupku. Dne [datum] skončil žalobce v křečích před ordinací MUDr. [celé jméno svědka] s tím, že sestra v kartotéce mu oznámila, že žalobce není pacientem MUDr. [celé jméno svědka]. [příjmení] nesrovnalosti jsou patrné i ze zdravotnické dokumentace, když v dokumentech jsou zapsána jména různých lékařů, nesedí datace apod. Je otázkou, jaké lékařské zákroky byly na žalobci dne [datum] vykonány, když žalovaná předmětnou operaci nevykázala VZP. Žalobce nedal souhlas s tím, aby byl operován [příjmení]. [příjmení]. Žalobce shledává v postupu, kterým zaměstnanci žalované neinformovali žalobce o všech aspektech plánované operace, jejích možných následcích, jakož i v následné komunikaci při zjištění potíží postup non lege artis, tedy postup v rozporu s dostupnými poznatky lékařské vědy ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb. Konkrétně žalobce namítá, že při poskytování lékařské péče, žalovaná, resp. její zaměstnanec, MUDr. [celé jméno svědka], lstí donutil žalobce podepsat informovaný souhlas, následně nebyl schopen informovat žalobce o průběhu lékařského zákroku, následně odmítl žalobce ošetřit. Žalobci nebyly před lékařským zákrokem poskytnuty požadované informace, nemohl pokládat dotazy stran lékařského zákroku. Žalovaná dále porušila povinnost informovat žalobce o tom, že se na poskytování zdravotních služeb budou podílet studenti a další osoby, neprojednala s žalobcem individuální léčebný postup, jak vyžaduje ust. § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb. Následně podaná stížnost žalobce nebyla vyřízena v souladu se zákonem. V operačním protokolu je uveden jiný zákrok, než který byl učiněn, provedená operace nebyla vykázána u VZP. Popsanými skutky žalovaná porušila právo žalobce podle ust. § 28 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách, tedy právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost atd., za což žalobce požaduje poskytnout náhradu způsobené nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč. K poučení soudu žalobce následně výši požadované nemajetkové újmy rozdělil ve vztahu k jednotlivě namítaným porušením, a to tak, že za (i) porušení povinnosti zajistit náležitou odbornou úroveň poskytování zdravotních služeb (lest MUDr. [celé jméno svědka], kterou donutil žalobce podepsat informovaný souhlas, když ani předem ani následně nebyl schopen žalobce informovat o průběhu lékařského zákroku a poté jej odmítl ošetřit, operace kýly pak byla provedena v rozporu s postupem lege artis) požaduje částku 160 000 Kč, (ii) za porušení povinnosti informovat žalobce o tom, že se na poskytování zdravotních služeb budou podílet studenti a další osoby částku 15 000 Kč, (iii) porušení povinnosti poskytnout žalobci v dostatečném rozsahu informace o jeho zdravotním stavu a plánované léčbě a neumožnění žalobci klást doplňující otázky částku 150 000 Kč, (iv) porušení povinnosti projednat s žalobcem individuální léčebný postup částku 15 000 Kč, (v ) porušení povinnosti seznámit žalobce s jeho právy a povinnostmi částku 15 000 Kč, (vi) odmítnutí poskytnutí lékařské péče MUDr. [celé jméno svědka] částku 100 000 Kč, (vii) porušení povinnosti vést řádně lékařskou dokumentaci částku 15 000 Kč, (viii) porušení povinnosti řádně vyřídit stížnost žalobce částku 15 000 Kč a (ix) porušení povinnosti řádně vykázat lékařské zákroky částku 15 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává. Žalobce byl opakovaně v minulosti u žalované hospitalizován pro bolesti břicha při akutní cholecystitidě, naposledy od [datum] do [datum]. Při tomto posledním propuštění mu bylo doporučeno, aby se dostavil na kontrolu v poradně MUDr. [celé jméno svědka] dne [datum]. S MUDr. [celé jméno svědka] se domluvil na přijetí k žalované na [datum] k předoperačním vyšetřením, operace (laparoskopická cholecystektomie) byla naplánována na [datum], následně standardním způsobem přesunuta na [datum] MUDr. [celé jméno svědka] na žalobce nevyvíjel žádný nátlak k udělení souhlasu k provedení této operace MUDr. [celé jméno svědka] předal v předstihu za účelem možnosti detailního seznámení se s obsahem žalobci písemný záznam o informovaném souhlasu v jeho ordinaci dne [datum]. Přijímací lékařkou při přijetí k hospitalizaci byla [celé jméno svědkyně], která znovu žalobce informovala jeho zdravotním stavu, o způsobu provedení operace a o možných rizicích a komplikacích operačního zákroku. [příjmení] operační zákrok provedl [celé jméno svědka]. Žalovaná při odstranění žlučníku postupovala lege artis, tedy na náležité odborné úrovni. Při příjmu žalobce k hospitalizaci mu byla diagnostikována jako vedlejší nález drobná pupeční kýla, která byla rovněž předmětem vynuceného operačního řešení, neboť se nacházela v operačním řezu nutném pro provedení operace žlučníku. Operatérem byl MUDr. [celé jméno svědka], asistentem MUDr. [celé jméno svědkyně], jako druhá asistence byl na operačním protokolu uveden [příjmení]. [příjmení]. Na závěr operace byla provedena plastika drobné pupeční kýly, která byla zároveň vstupní branou do dutiny břišní pro provedení operace MUDr. [celé jméno svědka] vytvořil na tuto část operace zvláštní operační protokol, ač tak činit nemusel a mohl provést zápis celé operace do jednoho operačního protokolu. Vzhledem ke způsobu vykazování léčebně preventivní péče pojišťovně a způsobu vykazování operačních výkonů do operační knihy, považoval za vhodné operační protokol rozdělit na dvě části. Šlo však čistě o administrativní úkon bez ohledu na operaci Operace samotná i pooperační průběh proběhly standardně, bez komplikací, pacient byl propuštěn z hospitalizace dne [datum]. Ze záznamu z nemocničního informačního systému vyplývá, že případ byl pojišťovně řádně vykázán. Následovalo několik ambulantních kontrol, které potvrdily uspokojivý stav a dobré zhojení ([datum], [datum]). S odstupem několika měsíců byl poté žalobce postupně ošetřen několika lékaři chirurgického oddělení žalované. Při kontrole dne [datum] byla žalobci diagnostikována recidiva pupeční kýly. Tato kýla v jizvě však byla diagnostikována jako volná kýla bez známek uskřinutí a nevyžadovala žádný urgentní zákrok, nýbrž zákrok plánovaný. Recidivu pupeční kýly po primární hernioplastice nelze označit za postup non lege artis, neboť recidiva pupeční kýly se po primární operaci může vyskytnout kolem 3% případů a je výslovně uvedena jako možná komplikace výkonu v záznamu o informovaném souhlasu ze dne [datum]. Pokud jde o komunikaci zaměstnanců žalované s žalobcem, v případě MUDr. [celé jméno svědka] jde o zcela nadstandartní komunikaci a přístup, který tento lékař s žalobcem v záležitostech jeho zdravotních problémů vedl.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Z doložené zdravotnické dokumentace soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován u žalované v období od [datum] do [datum] pro známky cholecystitidy, přičemž byl přijat k observaci na chirurgické oddělení. Během hospitalizace mu byla nasazena antibiotika a potíže postupně ustoupily (propouštěcí zpráva z [datum]).

5. Dne [datum] žalobce navštívil ordinaci MUDr. [celé jméno svědka], kde byl objednán k přijetí k operaci cholecystitidy na [datum]. Při této návštěvě mu MUDr. [celé jméno svědka] poskytl formulář informovaného souhlasu s tím, že mu mělo být řečeno, že právě podpis tohoto dokumentu je zárukou toho, že jmenovaný lékař bude jeho operatérem. Žádné informace k operaci mu neposkytl, neboť na to nebyl čas, současně byl vyzván, aby informovaný souhlas rychle podepsal, neboť venku čeká mnoho lidí. Obsah souhlasu si žalobce nepřečetl, podepsal jej a předal MUDr. [celé jméno svědka]. Žalobce také uvedl, že pokud, by si býval byl informovaný souhlas přečetl a věděl o všech komplikacích, které mohou nastat, na operaci by nenastoupil a oddaloval by ji, co by to šlo (výslech žalobce při jednání dne [datum]). Tato tvrzení žalobce svědek [celé jméno svědka] nevyvrátil ani nepotvrdil, když při svém výslechu před zdejším soudem dne [datum] k uvedenému sdělil, že žalobce musel tento souhlas vidět a určitě měl i prostor se k němu zeptat, nicméně sám si již nevzpomíná, jak moc se s žalobcem o operaci bavil, při jeho návštěvách i e-mailové korespondenci se snažil mu co nejvíce vyhovět, nepochybně ho poučil i o tom, jak proběhne operace a má za to, že i o tom jak proběhne plastika pupeční kýly, o které případě žalobce věděli dopředu (výslech svědka [celé jméno svědka] při jednání den [datum]). Pokud jde o obsah informovaného souhlasu, MUDr. [celé jméno svědkyně] při svém výslechu dne [datum] uvedla, že žalobce při přijetí k hospitalizaci vyšetřovala, přišla i na tu pupeční kýlu, vysvětlila mu celý průběh operace, což dělá úplně vždy, souhlas podepsala, poučila jej i o možných komplikacích. Rovněž mu měla vysvětlit, jak probíhá laparoskopie, že se jde vždy přes pupek, kde měl pupeční kýlu (výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] při jednání dne [datum]). Ačkoli žalobce při svém výslechu popřel, že by mu MUDr. [celé jméno svědkyně] o operaci cokoli sdělila, soud považuje v této části výpověď žalobce za zmatenou, neboť v jedné chvíli přítomnost MUDr. [celé jméno svědkyně] popírá, v jiné pak přiznává, že s ním hovořila. Soud má za to, že vědomí žalobce při přijímání k hospitalizaci bylo ovlivněno zklamáním z nepřítomnosti MUDr. [celé jméno svědka]. Soud tak nepovažuje za věrohodné tvrzení žalobce, že jej MUDr. [celé jméno svědkyně] vůbec nepoučila, ačkoli přiznal, že s ním v den přijetí k hospitalizaci mluvila a ačkoli sama uvedla, že je její běžnou praxí pacientům veškeré informace sdělovat. V kontextu uvedeného pak soud považuje za nepodstatné, zda žalobce měl žalobce formulář souhlasu k dispozici již od [datum] či zda jej zanechal v ambulanci MUDr. [celé jméno svědka] a tento jej založil do dokumentace žalobce či jinak doručil MUDr. [celé jméno svědkyně].

6. Dne [datum] byl žalobce přijat k hospitalizaci s diagnózou kámen žlučníku s akutním zánětem žlučníku – cholecystitidou a pupeční kýlou bez průchodnosti nebo gangrény, dostavil se k plánované LCHE, která byla indikována MUDr. [celé jméno svědka], v 6/ 2016 byla cholecystitida přeléčena ATB, přijímající lékařkou byla MUDr. [celé jméno svědkyně] (příjem k hospitalizaci). Dne [datum] MUDr. [celé jméno svědkyně] podepsala prohlášení na informovaném souhlasu, že vysvětlila cíl a podstatu léčebného postupu, výhody a nevýhody léčebného postupu, alternativní možnosti řešení a možná rizika a komplikující stavy léčebného postupu pacientovi způsobem, který byl podle jeho soudu pro něj srozumitelný. Dále, že seznámila pacienta s problémy, které mohou nastat během uzdravování i s důsledky odmítnutí navrhovaného postupu. Z její výpovědi pak vyplynulo, že podrobně žalobce seznámila s chystaným zákrokem i možnými komplikacemi. Ačkoli sama uvádí, že žalobce upozornila, že současně s cholecystektomií bude provedeno i odstranění pupeční kýly, tato informace se v informovaném souhlasu nevyskytuje, a to ani v bodě 5 doplňující informace. Souhlas obsahuje informaci, že může nastat komplikace spočívající v kýle v jizvě. Žalobce tento souhlas podepsal, datum podpisu nebylo zjištěno. Žalobce na informovaném souhlasu podepsal i prohlášení, že byl lékařem srozumitelně informován o faktech týkajících se navrženého diagnostického/léčebného postupu a měl možnost klást lékaři doplňující dotazy a pokud tomu tak bylo, všechny dotazy byly zodpovězeny. Současně byl i poučen o přítomnosti studentů medicíny a o možnosti jejich účast odmítnout. Samotný zákrok měl dle informovaného souhlasu provést lékař, který žalobce o diagnostickém / léčebném postupu informoval, nenastanou-li mimořádné okolnosti, v důsledku kterých, bude zákrok proveden jiným lékařem. Na informovaném souhlasu je podpis žalobce, jako jediné datum je uvedeno [datum], ovšem u podpisu lékařky (informovaný souhlas). Ze zprávy z chirurgie žalované ze dne [datum] vyplývá, že byla zjištěna drobná pupeční kýla, volně reponbilní, bez známek gangreny či inkarnace, pacient je připraven k operaci.

7. Dne [datum] žalobce dále podepsal souhlas s hospitalizací, který výslovně obsahuje poučení, že na poskytování zdravotních služeb se podílí i osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovního nebo jiného odborného pracovníka, včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a souhlasil s přítomností těchto osob při poskytování zdravotnických služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace poté, co byl o možnosti odmítnutí souhlasu poučen (souhlas s hospitalizací ze dne [datum]). O poskytnutí informací byl téhož dne pořízen edukační záznam, který žalobce podepsal (edukační záznam z [datum]).

8. Jakkoli důkazy předané žalobce obsahují i jednotlivou dokumentaci k průběhu operace, tyto skutečnosti soud samostatně nehodnotil, jelikož se jedná o otázky vyžadující odbornou znalost a vycházel tak ze zpracovaných znaleckých posudků znalců v oboru zdravotnictví, kteří se k nim v průběhu řízení vyjádřili a tyto zhodnotili.

9. Dne [datum] se žalobce dostavil k plánované LCHE, indikováno MUDr. [celé jméno svědka], cholecystitida, která byla přeléčena ATB, operační výkon proběhl [datum], byly zjištěny dvě diagnózy, a to kámen žlučníku s akutním zánětem žlučníku – cholecystitidou a pupeční kýla bez neprůchodnosti nebo gangrény. Operace kamene žlučníku s cholecystitidou, žluč je čirá, tmavá, operatérem byl MUDr. [celé jméno svědka], za asistence MUDr. [celé jméno svědkyně] a [příjmení]. [příjmení], trvání této operace 1 hodinu, od 12:00 do 13:00, Byla provedena laparoskopická operace, kdy výkon probíhalo standardně, do dutiny břišní proniká skrz pupeční kýlu. Na závěr sešili okraje fascie k sobě a poté byla provedena ještě plastika kýly (zpráva o operaci, výpověď MUDr. [celé jméno svědka], výpověď MUDr. [celé jméno svědkyně]). Od 13:00 do 13:10 pak následoval operační výkon hernioplastika pro diagnózu pupeční kýla bez neprůchodnosti nebo gangrény, opět provedená MUDr. [celé jméno svědka], za asistence MUDr. [celé jméno svědkyně] (zpráva o operaci). Velikost kýly byla asi centimetrová a s ohledem na tuto malou velikost fascie sešívali bez síťky (výpověď MUDr. [celé jméno svědkyně]). Z anestezie byl pacient probuzen po uplynutí minimálně 15 min od skončení operace pupeční kýly (výpověď MUDr. [celé jméno svědkyně]). Z histologické zprávy z [datum] vyplývá, že při operaci byla zjištěna chronická fibrózní cholecystitis se zřetelnou cholesterolózou ve sliznici a depozity žlučových solí tamtéž. Místy je patrná akcentace a akutní exacerbace zánětlivých změn ve stěně. Celkový obraz odpovídá klinické diagnóze. Součástí odběru je i drobný fragment jaterního parenchymu s perioperačními změnami, jinak bez patologických změn (zpráva ústavu patologie [anonymizována dvě slova] [název sportovního klubu] a [anonymizováno] [obec] z [datum]).

10. Operace proběhla v pořádku, v prvních dnech po ní se pacient cítil dobře, bez bolestí (zprávy z chirurgie z [datum], [datum], [datum], [datum]). Dne [datum] byl žalobce propuštěn z hospitalizace ve stabilizovaném stavu, s plánovanou kontrolou v ambulanci MUDr. [celé jméno svědkyně] dne [datum] a poté dne [datum] v ambulanci u MUDr. [celé jméno svědka]. Do tří týdnů od propuštění se pacient má dostavit na kontrolu ke svému obvodnímu lékaři (propouštěcí zpráva).

11. Dne [datum] proběhla kontrola v ambulanci MUDr. [celé jméno svědkyně], která konstatovala dobrý pooperační stav pacienta. Ke stejným závěrům došel i MUDr. [celé jméno svědka] při kontrole dne [datum], kdy závěrem byl vyzván na kontrolu za 2 měsíce, v případě obtíží kdykoli (citované lékařské zprávy). Na další kontrolu se dostavil dne [datum], kdy byla opět konstatována absence potíží, a pacient byl pozván na další kontrolu v dubnu 2017.

12. Dne [datum] žalobce navštívil ordinaci MUDr. [celé jméno svědkyně] pro rezistenci v pupku po CJE. Doporučena operace pupeční kýly. Téhož dne mu byl učiněn i zaměstnankyní žalované [příjmení] [příjmení], UZ horního břicha, dolního břicha, měkkých částí se závěrem o existenci kýlního vaku.

13. Dne [datum] žalobce navštívil ordinaci MUDr. [celé jméno svědka] pro konzultaci svého zdravotního stavu, primárně konzultovat svoji pupeční kýlu. Během hovoru projevoval obecnou nespokojenost s ošetřujícím lékařem. Závěrem mu bylo sděleno, že se objevila recidiva pupeční kýly, kdy po vzájemné dohodě bude kontaktovat jiného chirurga, další péče tamtéž (zpráva z [datum]).

14. Dne [datum] žalobce navštívil žalovanou, ordinaci MUDr. [příjmení], pro bolesti břicha v epigastriu, potíže má stále stejné od operace v červnu 2016. Závěr: chronické bolesti v epigastriu, nejde o PNB (náhlá příhoda břišní). Doporučená kontrola u PL zítra. Pacient byl současně poučen o povaze onemocnění a jeho vývoji, možnostech léčby a jejího přínosu včetně jejích eventuálních komplikací a rizik. Pacientovi bylo odpovězeno na otázky, podaným informacím porozuměl, s léčbou souhlasí. Pacient odchází v kompenzovaném stavu. [ulice] zpráva je předána pacientovi za účelem předání registrujícímu lékaři (lékařská zpráva z [datum]).

15. Dopisem ze dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], vedoucí právního oddělení Městské části [obec a číslo] sdělil žalobci, že jeho stížnost ve věci nesrovnalosti a rozporu ve zdravotní dokumentaci byla postoupena k přímému vyřízení řediteli [nemocnice] na [jméno]. V odpovědi na tuto stížnost žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobci sdělila, že žádné rozpory a nesrovnalosti ve zdravotnické dokumentaci a ve výpisech Všeobecné zdravotní pojišťovny ohledně jemu vykázané zdravotní péče v letech 2015 a 2016 zjištěna nebyla. Tyto závěry potvrdila i Všeobecná zdravotní pojišťovna (citovaný dopis, dopis VZP). Dopisem ze dne [datum] VZP žalované sdělila, že k rozporu mezi výpisy VZP a fakticky poskytnutou péčí žalobci zřejmě došlo změnou čísla pojištěnce. Pro zjištění všech vykázaných výkonů bude třeba, aby žalobce vyžádal výpisy pod oběma svými rodnými čísly (dopis z [datum]).

16. Z přehledu úhrad zdravotní péče soud zjistil, že úhrady jsou uvedeny jen v letech 2017 a 2018, ale žádost i výpis se týkaly období od roku 2015 a je tu tedy rozpor mezi žalovanou uváděnými výkony a výkazy pro pojišťovnu. Z dopisu Všeobecné zdravotní pojišťovny adresované žalobci vyplynulo, že k namítanému rozporu mezi výpisem z individuálního účtu pojištěnce a fakticky poskytnutou péčí v rámci výkonu vykázaných žalovanou mohlo dojít z důvodu, že u žalobce došlo ke změně čísla pojištěnce, a kterou byla pojišťovna schopna vygenerovat až při propojení všech informací. Aktuální výpis pak zahrnuje i péči, kterou žalobce uvádí jako nezaznamenanou.

17. Při jednání dne [datum] soud provedl důkazy fotodokumentací břicha žalobce, v okolí pupku, nevyvodil z toho však žádné pro věc relevantní informace.

18. Z emailové korespondence vedené mezi žalobcem a MUDr. [celé jméno svědka] v průběhu roku 2016 soud zjistil, že žalobce opakovaně ujišťoval MUDr. [celé jméno svědka], že je spokojen s komunikací s ním i s léčbou jím vedenou, občas si postěžoval na nepříliš uspokojivé časové možnosti MUDr. [celé jméno svědka], který se mu svou pracovní vytíženost snažil nahradit prostřednictvím nabídky termínů na návštěvu i mimo obvyklé úřední hodiny ambulance (např. v průběhu služby). Z obsahu těchto emailů je zjevný nadstandardní přístup MUDr. [celé jméno svědka] k pacientovi, který i přes značnou časovou vytíženost vykazuje snahu potřebám pacienta vyhovět k jeho spokojenosti (emailová komunikace z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 2x27. 10. 2016).

19. Z emailu z [datum] je patrná mírná nespokojenost žalobce s tím, jakým způsobem s ním MUDr. [celé jméno svědka] po operaci komunikuje a jaký má nedostatek informací. Emailem z [datum] MUDr. [celé jméno svědka] vlídnou formou sděluje žalobci obavu, zda je pro něj stále ještě ideálním ošetřujícím lékařem. Emailem ze dne [datum], jež odkazuje na vzájemnou domluvu, MUDr. [celé jméno svědka] nabádá žalobce, aby si našel jiného, vhodnějšího chirurga, a k němu do poradny se dále nehlásil. Závěrem emailu přidává, že si nepřeje, aby ho žalobce nadále písemně či osobně kontaktoval (citovaná korespondence, výpověď svědka [celé jméno svědka]).

20. Dopisem ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o zprostředkování usmíření s MUDr. [celé jméno svědka], svoji žádost pak zopakoval dopisem ze dne [datum]. K těmto dopisům žalovaná zprostředkovala schůzku mezi žalobcem a MUDr. [celé jméno svědka], která dle názoru žalobce vyjeveného v dopise ze dne [datum] dopadla katastrofálně, kdy údajně při této schůzce MUDr. [celé jméno svědka] na svého dřívějšího pacienta nenávistně křičel (citovaná korespondence). Naopak, svědek [celé jméno svědka] si k uvedenému při svém výslechu vybavil, že výzva byla, aby si se žalobcem podali ruku, přičemž svědek podání ruky nabídl nicméně místo přijetí té ruky všichni dostali obšírnou přednášku od žalobce, po které svědek pochopil, že ke smíření nedojde (výpověď svědka [celé jméno svědka]).

21. K žádosti a stížnosti žalobce ze dne [datum] žalovaná zaslala dne [datum] tehdejší právní zástupkyni žalobce dopis jako reakci na výzvu k nahlížení do zdravotnické dokumentace a další stížnost na postup poskytovatele zdravotních služeb. V tomto dopise žalovaná žalobce ujistila, že nahlédnutí do zdravotnické dokumentace a pořízení její kopie výpisu bylo žalobci umožněno (např. dne [datum]), na každé schůzce pak žalobce zdůrazňoval, že požaduje usmíření s MUDr. [celé jméno svědka] podáním ruky, jinak byl s poskytnutou péčí ze strany nemocnice spokojen. Na celkem 4 schůzkách se zástupci vedení nemocnice bylo s pacientem komunikováno slušnou formou. Na poslední osobní schůzce dne [datum] byly žalobci [příjmení] [celé jméno svědka] podány podrobné informace ke všem vzneseným dotazům. Dne [datum] žalobce poslal dopis nazvaný otevřená zpráva pro primáře chirurgie [nemocnice], MUDr. [jméno] [jméno], ve kterém opětovně vyjádřil svou nespokojenost s přístupem nemocnice při svém léčení.

22. Řádnost provedené operace pupeční kýly zpochybnil znalec [celé jméno svědka], FICS ve svém znaleckého posudku zpracovaném dne [datum], když uvedl, že v přímé souvislosti s provedenou operací mohlo dojít k recidivě pupeční kýly, pokud by však byl zdravotním personálem žalované správně zvolen postup při operaci pupeční kýly, mohlo dojít k jejímu předejití. Dále ve svém posudku namítl další pochybení žalované, zejména, že není doloženo, že by pacient byl informován o tom, že mu bude provedena vedle odstranění žlučníku druhá operace, a to operace pupeční kýly. Rovněž není doloženo, že by přijímající lékařka zmínila možné nejčastější komplikace této operace jako např. krevní výron v operační bráně, hnisání nebo recidivu kýly. Žalobce sám nevyšetřoval, převzal výsledky vyšetření na chirurgické klinice [anonymizováno] v [obec] provedeného dne [datum]. Dospěl k závěru, že pokud jde o přístup personálu žalované po provedené operaci, nemocnice nepřispěla k uklidnění pacienta v jeho obavách a v tom spatřuje přístup non lege artis. Předně má za to, že přístup, kdy lékař, byť zdvořile, ale bez zajištění adekvátní náhradní péče, odmítne pacienta, za něhož má morální odpovědnost, je porušením principu a pravidel etického kodexu lékaře a Úmluvy o biomedicíně. Největší výhrady má znalec k provedené operaci kýly, a to jak z hlediska informování pacienta před samotným zákrokem, tak i z hlediska zvoleného operačního postupu, kdy podle znalce vykázaná plastika kýly neodpovídá popisu MUDr. [celé jméno svědka], který v operačním protokolu uvedl, že byla sešita fascie. Takto provedená operace kýly pak mohla zapříčinit i její pozdější recidivu. Závěry uvedené v tomto znaleckém posudku pak korespondují s ústním výslechem znalce při jednání dne [datum].

23. K závěrům znalce [celé jméno svědka] po jeho ústním slyšení se posléze písemně vyjádřil MUDr. [celé jméno svědka], a to tak, že provedená sutura (steh) je postupem lege artis. Tento postup je uveden v operačním protokolu o plastice pupeční kýly, když je použito slovo„ saturujeme“. V protokolu není uvedeno jmenovité použití konkrétního stehu či jiná jeho charakteristika (vyjádření MUDr. [celé jméno svědka] z [datum]).

24. K provedené plastice kýly se také vyjádřila odborná sekce [obec] chirurgické společnosti evidovaná jako [ulice] [anonymizováno] společnost, [anonymizováno] – Czech Branch of the EHS, která uvedla, že při defektu od velikosti 2 cm je doporučováno jako primární ošetření jeho sešití. Při řešení kýl obecně se potom místo slova„ sešití“ či„ sutura“ používá pro označení takového výkonu označení„ hernioplastika“ (vyjádření odborné společnosti z [datum]).

25. Z důvodu existujícího rozporu mezi závěry znaleckého posudku MUDr. [celé jméno svědka] a vyjádřením odborníků soud k návrhu žalované zadal zpracování znaleckého posudku k otázce, zda lze žalovanou zvolený léčebný (operační) postup při operaci pupeční kýly žalobce považovat za postup lege artis. V případě, že znalec dojde k závěru, že zvolený postup požadavky postupu lege artis nesplňuje, nechť uvede, zda byl tento nesprávný postup bezprostřední příčinou recidivy pupeční kýly a zda by v případě postupu lege artis bylo možné vzniku pupeční kýly předejít. Soudem ustanovený znalec, [celé jméno znalce], Ph.D., znalec z oboru chirurgie, ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] uvedl, že žalovanou zvolený léčebný (operační) postup lze považovat za správný. Příčinou recidivy pupeční kýly byla u žalobce predispozice – diastáza břišních svalů a obezita. Ke znaleckému posudku MUDr. [celé jméno svědka] uvedl, že žalobce byl operován pro akutní zánět žlučníku při současné cholecystolithiáze. Během operace došlo k perforaci žlučníku, což je obvyklá situace po proběhlém akutním zánětu. V tomto případě není vhodné provádět plastiky pupeční kýly síťkou a / nebo střechovitou plastikou, pro možný infekt těchto struktur a operatér správně zvolil reparaci diastázy a branky při současném vstupu kamerového trokaru jednotlivými stehy. Na vzniku recidivy se spolupodílely jednak obezita, jednak diastáza svalů přímých, jak je patrno z fotodokumentace a je dokumentován postupný nárůst velikosti. Při jednání dne [datum] znalec uvedl, že samotná skutečnost, že z histologického nálezu vyplývá, že žluč byla čirá, neznamená, že by nemohla být infikovaná a tím pádem riziková pro výkon střechovitou plastiku.

26. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

27. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

28. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

29. Podle ust. §45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služby.

30. Žalobce namítá porušení této povinnosti, když zaměstnanec žalované, MUDr. [celé jméno svědka], před operací žlučníkového kamene žalobce dostatečně neinformoval o průběhu této operace, o jejích rizicích, přičemž pro samotnou operaci, v části týkající se pupeční kýly pak použil postup, který není slučitelný s požadavkem náležité odborné úrovně. Žalobce svá tvrzení opíral o znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno svědka], jemuž oponovali operatéři MUDr. [celé jméno svědka] i MUDr. [celé jméno svědkyně], žalovaná na podporu jejich tvrzení ještě doložila odborné vyjádření [obec] herniologické společnosti. Vzhledem k odlišným odborným závěrům soud přistoupil k ustanovení znalce, MUDr. [celé jméno znalce], který se měl k závěrům MUDr. [celé jméno svědka] v otázce léčebného postupu při operaci pupeční kýly vyjádřit. Na základě závěrů tohoto znaleckého posudku, doplněného o ústní slyšení znalce [celé jméno znalce], soud uzavřel, že postup zvolený operatéry žalované byl slučitelný s požadavkem náležité odborné péče, přičemž současně nebyla prokázána ani bezprostřední příčinná souvislost recidivy pupeční kýly s provedenou operací, když příčinou mohou být i okolnosti dalšího zdravotního stavu žalobce (diastáza břišních svalů, obezita).

31. Podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně je možno jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích.

32. Podle ust. §34 odst. 1 zákona o zdravotních službách se souhlas s poskytnutím zdravotních služeb pokládá za a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31.

33. Podle ust. §31 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách, b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny (dále jen„ informovaný souhlas“). Podle odst. 3 tuto informaci podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká.

34. Podle ust. §2638 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

35. Podle ust. §2639 o.z. je vysvětlení řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví. Musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen i toto ošetřovanému vysvětlit.

36. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce obdržel informovaný souhlas k výkonu – odstranění žlučníku (cholecystektomie) – a tento i podepsal, a to před provedením samotného výkonu, nejpozději v den přijetí k hospitalizaci. V tento den mu přijímající lékařka, MUDr. [celé jméno svědkyně], po jeho vyšetření, podrobně vysvětlila, v čem spočívá zdravotní problém, s nímž se přišel léčit, jaký typ operace jej s ohledem na stanovenou diagnózu čeká a jak bude provedena, jaká jsou rizika a komplikace s tím spojená a jaký je další léčebný postup a plán. MUDr. [celé jméno svědkyně] při svém výslechu před zdejším soudem výslovně potvrdila, že v rámci vyšetření zjistila, že žalobce trpí i pupeční kýlou malé velikosti (do 1 cm), a že žalobci sdělila, že tato mu bude v rámci operace žlučníku též odstraněna. Soud na základě provedeného výslechu i obsahu samotného informovaného souhlasu dospěl k závěru, že informace o plánovaném zákroku byly podány srozumitelně a žalobci bylo umožněno klást doplňující dotazy, které zřejmě neměl. Písemný informovaný souhlas obsahuje poučení spojená s operací žlučníkového kamene, o kýle se zmiňuje jen jako o možné obecné komplikaci. Soud nicméně nemá důvod nevěřit, že MUDr. [celé jméno svědkyně] žalobci tuto informaci neposkytla, když o existenci pupeční kýly se zmiňují i lékařské zprávy z data přijetí (např. zpráva z [datum]). Pokud žalobce namítá, že mu nebyl obsah informovaného souhlasu znám, neměl dle názoru soudu tento souhlas podepisovat. Pokud pak namítá, že jej podepsal na základě lsti MUDr. [celé jméno svědka], pouze proto, aby jej jmenovaný lékař operoval, nemohlo se o žádnou lest jednat, když jej jmenovaný skutečně operoval. Ze znaleckého posudku i výslechu žalobce je zřejmé, že žalobce je člověkem velmi citlivým, který nebyl spokojen s velkou časovou zaneprázdněností MUDr. [celé jméno svědka], zároveň však trval na tom, aby jej MUDr. [celé jméno svědka] ošetřoval a opakovaně s jeho péčí projevoval spokojenost. Z obsáhlé emailové korespondence, která byla žalobcem předložena je zřejmé, že MUDr. [celé jméno svědka] se v komunikaci s žalobcem snažil o poskytnutí vysokého standardu, aby byl žalobce spokojen, časové vytížení MUDr. [celé jméno svědka] jakožto osoby působící nejen jako operatér v [nemocnice] ale také jako lékař mezinárodní lékařské organizace a jako osoba veřejně činná (prostřednictvím přednášek apod.), však bylo velmi vysoké. Otázku, v jakém okamžiku žalobce informovaný souhlas podepsal, ponechává soud nezjištěnou, neboť ji nepovažuje za rozhodující pro vyřešení věci samé. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce veškeré informace o plánovaném zákroku, rizicích i léčebném plánu před nástupem k operaci od žalované dostal, a je v zásadě nerozhodné, zda mu tyto informace poskytl MUDr. [celé jméno svědka] při návštěvě žalobce v jeho ordinaci dne [datum] či MUDr. [celé jméno svědkyně] při přijetí k hospitalizaci či oba dva. Pokud žalobce dovozuje, že informovaný souhlas podepsal na základě lsti, jak bylo uvedeno výše, tato skutečnost nebyla nijak prokázána, pokud žalobce při svém výslechu uvedl, že MUDr. [celé jméno svědka] mu sdělil, že mu podrobné informace poskytne později, stalo se tak nejpozději, když mu tyto informace poskytla MUDr. [celé jméno svědkyně]. Soud v tomto ohledu nemá důvodu nevěřit výpovědi slyšené svědkyně, naopak určité trhliny či nesrovnalosti v paměti žalobce přičítá rozrušení a nejistotě ze skutečnosti, že přijímajícím lékařem nebyl MUDr. [celé jméno svědka] a obavě, že operace jím nebude provedena. Ze všech popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaná své povinnosti plynoucí z ust. §45 odst. 1 zákona o zdravotních službách neporušila, jakož nebylo shledáno ani porušení ust. §34 odst. 1 zákona o zdravotních službách, a žalobu v této části pro nedůvodnost zamítl.

37. Podle ust. §45 odst. 2 písm. i) zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb informovat pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat. Ani tato namítaná porušení soud v řízení neshledal za prokázaná, naopak, z provedených důkazů vyplynulo, že žalobce poskytl souhlas s účastí studentů medicínu, a to jak na informovaném souhlasu, tak na souhlasu s hospitalizací, kde svůj souhlas výslovně zaškrtl. Pokud si žalobce některý z dokumentů, který podepisoval, nepřečetl, nelze uvedené klást k tíži žalované.

38. Pokud žalobce žádá náhradu nemajetkové újmy za porušení povinnosti poskytnout žalobci v dostatečném rozsahu informace o jeho zdravotním stavu a plánované léčbě a neumožnění žalobci klást doplňující otázky lze jen odkázat na shora uvedené, zejména pak na odst. 36 výše, kde se soud s otázkou poskytnutí informací obšírně zabývá.

39. Podle ust. §46 odst. 1 písm. b) je poskytovatel zdravotní služby povinen zajistit sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb. Individuální léčebný postup by měl projednat s pacientem ošetřující zdravotnický pracovník. V případě lůžkové zdravotní péče individuální léčebný postup zpravidla schvaluje a rozhoduje o něm příslušný vedoucí pracovník - primář. Jak vyplynulo z výpovědi MUDr. [celé jméno svědkyně], při příjmu k hospitalizaci byly žalobci sděleny veškeré okolnosti ohledně plánovaného zákroku, jeho rizicích a možných komplikacích, jakož i o všem, co s léčebným procesem souvisí. Doplňující dotazy žalobce neměl. Po provedené operaci byl zdravotní stav žalobce a plnění individuálního léčebného plánu, za nějž byl odpovědný primář oddělení, MUDr. [jméno] [jméno] sledováno jednotlivými službu vykonávajícími lékaři. Soud tak z provedených důkazů nezjistil žádné porušení této povinnosti, porušení této povinnosti nezjišťoval ani žalobcem vybraný znalec, MUDr. [celé jméno svědka]. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani v této části.

40. Rovněž soud neshledal za důvodná namítaná porušení povinnosti seznámit žalobce s jeho právy a povinnostmi, jelikož žalobce byl o svých právech a povinnostech seznámen jak přijímající lékařkou, MUDr. [celé jméno svědkyně], tak tyto informace obsahoval i souhlas s hospitalizací, který podepsal. K tíži žalované pak nejde skutečnost, pokud se před podpisem s jeho obsahem neseznámil.

41. Podle ust. §48 odst. 3 zákona o zdravotních službách poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče nebo ukončit péči o něj, jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. V posuzované právní věci žalobce namítá, že mu žalovaná, resp. její zaměstnanec, MUDr. [celé jméno svědka], odmítl poskytnout zdravotní péči v podobě odmítnutí provést výkon – druhou operaci štítné žlázy. Z obsáhlé důkazní dokumentace soud zjistil, že dne [datum] žalobce navštívil ordinaci MUDr. [celé jméno svědka] pro konzultaci svého zdravotního stavu, primárně konzultovat svoji pupeční kýlu. Během hovoru projevoval obecnou nespokojenost s ošetřujícím lékařem. Závěrem mu bylo sděleno, že se objevila recidiva pupeční kýly, kdy po vzájemné dohodě bude kontaktovat jiného chirurga, další péče tamtéž (zpráva z [datum]). Této návštěvě předcházel projev mírné nespokojenosti žalobce s tím, jakým způsobem s ním MUDr. [celé jméno svědka] po operaci komunikuje a že má nedostatek informací (email z [datum]). Emailem z [datum] MUDr. [celé jméno svědka] vlídnou formou sděluje žalobci obavu, zda je pro něj stále ještě ideálním ošetřujícím lékařem, poté následuje návštěva žalobce v ambulanci MUDr. [celé jméno svědka] dne [datum] se závěrem, že pro žalobce bude vhodnější vyhledat jiného chirurga. Emailem ze dne [datum], jež odkazuje na vzájemnou domluvu, MUDr. [celé jméno svědka] nabádá žalobce, aby si našel jiného, vhodnějšího chirurga, a k němu do poradny se dále nehlásil. Závěrem emailu přidává, že si nepřeje, aby ho žalobce nadále písemně či osobně kontaktoval. Dne [datum] žalobce navštívil chirurgické oddělení žalované, ordinaci MUDr. [příjmení], a to pro bolesti břicha v epigastriu, potíže má stále stejné od operace v červnu 2016. Závěr: chronické bolesti v epigastriu, nejde o PNB (náhlá příhoda břišní). Doporučená kontrola u PL zítra. Pacient byl současně poučen o povaze onemocnění a jeho vývoji, možnostech léčby a jejího přínosu včetně jejích eventuálních komplikací a rizik. Pacientovi bylo odpovězeno na otázky, podaným informacím porozuměl, s léčbou souhlasí. Pacient odchází v kompenzovaném stavu. [ulice] zpráva je předána pacientovi za účelem předání registrujícímu lékaři (lékařská zpráva z [datum]). Na základě provedených důkazů nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že by mu žalovaná odmítla poskytnout lékařskou péči. Žalovaná je příspěvkovou organizací zaměstnávající mnoho lékařů. Právo na volbu poskytovatele zdravotních služeb nepředstavuje právo zvolit si konkrétního zaměstnance poskytovatel zdravotních služeb. Obsahem tohoto práva tedy není právo na volbu konkrétního lékaře. Pokud MUDr. [celé jméno svědka] z jakýchkoli důvodů dospěl k závěru, že není vhodné, aby byl ošetřujícím lékařem žalobce a žalovaná žalobci umožnila, aby se jeho ošetřujícím lékařem stal jiný její zaměstnanec – MUDr. [příjmení] – neporušila právo žalobce vybrat si poskytovatele zdravotních služeb a poskytnout zdravotní služby mu tedy ani neodmítla.

42. Podle ust. §54 odst. 2 zákona o zdravotních službách musí být zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní lůžkové péče, zápis o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí nejméně jednou denně. Žalobce namítá, že lékařská dokumentace nebyla vedena řádně, když vykazovala rozpory mezi údaji o trvání operace (podle operačního protokolu skončila operace ve [anonymizováno], podle záznamu o anestezii trvala do [anonymizováno]). Uvedený rozpor vysvětlila MUDr. [celé jméno svědkyně] tak, že pacient zůstává v anestezii ještě nějakou dobu po skončení operace, a proto se časové okamžiky v obou protokolech liší. Soud tak v uvedené skutečnosti neshledal žádné porušení právních předpisů a žalobu v této části pro nedůvodnost zamítl.

43. Podle ust. §93 odst. 3 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen a) navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné, b) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele, c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, d) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie. Žalobce namítá, že jeho stížnosti – prosba o zprostředkování smíření z [datum], [datum] a [datum] nebyly vyřízeny řádně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se podanými stížnostmi zabývala, jak vyplývá z dopisu žalované ze dne [datum] i z výpovědi MUDr. [celé jméno svědka], ke stížnostem žalobce se uskutečnily celkem čtyři schůzky se zástupci vedení nemocnice, přičemž na poslední osobní schůzce dne [datum] byly žalobci zodpovězeny veškeré jeho otázky a nabídnuto usmíření v jím požadované formě, které žalobce odmítl. Ani tento nárok nemá tedy soud za prokázaný a v jeho rozsahu žalobu opětovně zamítl.

44. Pokud žalobce namítá, že žalovaná řádně nevykázala provedené výkony, i toto tvrzení bylo žalovanou předloženými důkazy (např. vyjádřeními VZP) vyvráceno, když rozpor mezi výpisy z karty pojištěnce a faktickým stavem v letech 2015 a 2016 byl dán tím, že žalobci bylo přiděleno další rodné číslo, u kterého pak byly předmětné úkony evidovány. Ani v této části soud žalobu neshledal za důvodnou, a proto ji zamítl.

45. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 74 052 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalobce v celkové výši 55 800 Kč (tzn. převzetí zastoupení, dvě porady s klientem přesahující 1 hodinu, písemné podání ve věci samé – [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast na soudních jednáních dne [datum], 2x [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za osmnáct úkonů právní služby v celkové výši 5.400 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a DPH ve výši 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů a promeškaného času právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 12 852 Kč.

46. Výrok III. je odůvodněn ustanovením §148 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vzniklo právo na náhradu znalečného znalci [celé jméno znalce], [anonymizováno], o kterém soud doposud nerozhodl.