42 C 331/2014-480

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zast. Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [anonymizováno] o náhradu škody, takto:

Výrok

I. Zpětvzetí žaloby ze dne 2. 11. 2021 co do požadované omluvy ze strany žalované, je neúčinné.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá konstatování, že postupem [anonymizována čtyři slova] anonynymizováno] [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [číslo listu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována čtyři slova] [číslo listu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]: „ Omluva Mgr. [celé jméno žalobce], narozenému 22. 11. 1967: [země] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno 11 slov] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo listu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [číslo listu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku 58 526 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, došlou soudu dne 29.9.2014, se žalobce proti žalované domáhal odškodnění nemajetkové újmy, která byla žalobci způsobena v příčinné souvislosti s nečinností [anonymizována čtyři slova] anonymizováno vyřízení žádosti žalobce ze dne 26.1.2007, o poskytnutí informací podle § 13 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání bývalého příslušníka [stát. instituce] [jméno] [příjmení] pro jednání, kterého se dopustil dne 1.5.2006 v [obec a číslo], na [ulice] proti poškozené [jméno] [jméno], dále o obsahu usnesení nadřízeného státního zastupitelství, kterým bylo případně rozhodováno o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného [jméno] [příjmení], dále o usnesení státní zástupkyně [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo trestní stíhání obviněného [jméno] [příjmení] zastaveno a dále o obsahu usnesení nadřízeného státního zastupitelství, kterým bylo případně rozhodováno o stížnosti proti usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného [jméno] [příjmení]. Žalobce žádal, aby mu byly zaslány kopie všech těchto rozhodnutí a rovněž požádal o poskytnutí informací, kdy byla Mgr. [jméno] [příjmení] jmenována státní zástupkyní, od kdy působí u [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] od kdy působí a jak dlouhá je její odborná praxe u tohoto státního zastupitelství na úseku vyšetřování trestných činů příslušníků [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova]. Dne 1.2.2007 bylo žalobci doručeno sdělení náměstka [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ze dne 31.1.2007, postrádající elementární náležitosti správního rozhodnutí a jehož obsahem bylo sdělení, že s ohledem na skutečnost, že trestní řízení dosud probíhá, nelze poskytnout žádané informace. Na žádost žalobce o poskytnutí informací ohledně státní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] nereagoval povinný subjekt vůbec. Ačkoli byl podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt povinen poskytnout žalobci žádané informace, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, tato lhůta marně uplynula dne 10.2.2007. Z tohoto důvodu žalobce podal dne 16.2.2007 stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti o informace a žádal, aby nadřízený orgán přikázal [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] žádost ve lhůtě nikoli delší než 15 dnů vyřídit, nebo aby usnesením věc převzal a informaci mi poskytl nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti vydal sám. Teprve poté dopisem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly žalobci povinným subjektem poskytnuty informace o praxi Mgr. [jméno] [příjmení]. Souběžně s tím [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [číslo jednací], datovaným [datum rozhodnutí], podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. odmítlo zbývající část žádosti, týkající se trestního řízení proti [jméno] [příjmení], s odůvodněním, že toto řízení stále probíhá. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno 29.3.2007 a žalobce podal proti němu dne 10.4.2007 odvolání. [anonymizována čtyři slova] v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] odvoláním žalobce zrušeno a řízení bylo zastaveno. Proti pravomocnému rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 25.4.2007 podal žalobce dne 9.7.2007 žalobu k [název soudu], kterou se domáhal jeho zrušení pro nezákonnost a vady řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žaloba proti tomuto rozhodnutí zamítnuta. Dne 22.3.2010 podal proti uvedenému rozsudku žalobce kasační stížnost a rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen pro nezákonnost a věc byla vrácena [název soudu] k dalšímu řízení. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno jako nezákonné a věc byla vrácena [anonymizována čtyři slova] [obec] k dalšímu řízení. Usnesením [anonymizována tři slova] v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo pak rozhodnuto, že projednáním a rozhodnutím odvolání žalobce ze dne 10.4.2007 proti rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] anonymizováno [příjmení] [číslo] ze dne 14.3.2007 se pověřuje [stát. instituce]. Dne 9.5.2011 podal proti tomuto rozhodnutí žalobce odvolání. Dříve, než bylo o tomto odvolání žalobce rozhodnuto a nežli bylo pravomocně rozhodnuto o tom, který správní orgán má o odvolání žalobce rozhodovat, vydalo [stát. instituce] rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým na základě odvolání žalobce zrušilo rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] ze dne 14.3.2007 a věc vrátilo povinnému subjektu k novému projednání a rozhodnutí. Dne 12.7.2011 bylo žalobci doručeno rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne 14.6.2011 obdržel žalobce poštou přípis [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] 23.5.2011, a v jeho příloze kopie usnesení, které svojí žádostí ze dne 26.1.2007 požadoval. Žádost žalobce o informace tedy byla vyřízena po 4 letech a 5 měsících, přestože tuto měl obdržet nejpozději do 15 dnů. Poskytnutá informace však byla neúplná, neboť ve všech zaslaných kopiích rozhodnutí byla znečitelněna jména a příjmení obviněného [jméno] [příjmení], poškozené [jméno] [jméno] a dalších ve věci vystupujících úředních osob. K provedení anonymizace jmen a příjmení fyzických osob v textu zaslaných kopií rozhodnutí došlo neoprávněně. Z toho důvodu žalobce dne 21.6.2011 podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 26.1.2007 a žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti povinného subjektu, který mu neposkytl úplnou informaci, ani o částečném odmítnutí žádosti nevydal rozhodnutí. Dne 21.7.2011 bylo žalobci poštou doručeno rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým postup povinného subjektu potvrdilo. Dne 17.8.2011 podal žalobce k [název soudu] žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pro nezákonnost a zároveň, aby [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] uloženo, aby do 15 dnů od právní moci rozsudku vydalo rozhodnutí o žádosti žalobce o informace ze dne 26.1.2007, vyřizované pod sp.zn. [spisová značka]. Řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byl žalobci doručen přípis [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ze dne 3.9.2013, obsahující oznámení, že jsou mu zasílány kopie rozhodnutí uvedených v žádosti o informace ze dne 26.1.2007, které již nejsou anonymizovány v částech uvádějících jména a příjmení fyzických osob. Přílohou tohoto sdělení byly požadované kopie čtyř rozhodnutí. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ukončilo svoji nečinnost a vyřídilo žádost žalobce o informace ze dne 26.1.2007 po 6 letech a 7 měsících. Z důvodu, že byla žádost o informace vyřízena, vzal žalobce zpět žalobu vedenou u [název soudu] pod sp.zn. [číslo jednací] a řízení bylo pravomocně dnem 29.10.2013 zastaveno. Tím bylo řízení, zahájené žádostí o informace ze dne 26.1.2007, ukončeno. Řízení o žádosti žalobce o informace ze dne 26.1.2007 tedy trvalo extrémně nepřiměřeně dlouhou dobu, přestože dle zákona měla být žádost vyřízena do 15 dnů. Tím bylo porušeno základní právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez průtahů a zároveň také právo na informace v jeho časové dimenzi, neboť požadované informace byly žalobci poskytnuty až po letech, tedy v době, kdy již nebyly aktuální. Informace má pro žadatele význam jenom tehdy, pokud je poskytnuta povinným subjektem bez prodlení. Nesprávným úředním postupem definovaným v § 13 zákona č. 82/1998 Sb. došlo k porušení základních práv žalobce a vznikla mu nemajetková újma. Z tohoto důvodu se žalobce dne 28.2.2014 obrátil na žalovanou s písemnou žádostí, v níž uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu porušením základních práv a svobod a žádal, aby žalovaná konstatovala, že postupem [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] v [obec a číslo] při vyřizování jeho žádosti o informace ze dne 26.1.2007 bylo porušeno základní právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. Dále žalobce žádal, aby mu za takto formulované porušení základních práv a svobod byla vyslovena písemná omluva a rovněž žádal přiměřené peněžité zadostiučinění ve výši 100.000 Kč. Žalovaná žádost žalobce ve lhůtě 6 měsíců nevyřídila a odškodnění žalobci neposkytla. Teprve dne 26.9.2014 bylo žalobci doručeno stanovisko žalované, datované 9.9.2014, v němž žalovaná uzavřela, že nelze ve vztahu k uvedenému řízení dovodit vznik jakékoli nemajetkové újmy. Žalovaná dále uvedla, že konstatování porušení práva se v daném případě jeví jako dostačující, aniž by uvedla, jaká konkrétní práva žalobce byla porušena a aniž by se za jejich porušení omluvila. Žalobce se tedy domáhá, aby soud uložil žalované, aby konstatovala, že postupem [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] [anonymizována tři slova] v [obec a číslo] při vyřizování žádosti žalobce o informace ze dne 26.1.2007 bylo porušeno základní právo žalobce na projednání věc v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů, dále aby byla žalované uložena povinnost žalobci se písemně omluvit a dále, aby žalované byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce uplatnil podáním, doručeným žalované dne 3.3.2014, u žalované nárok na omluvu a poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč, z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného před [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] sp.zn. SZN [číslo] a [příjmení] [číslo]. Žalovaná nárok žalobce projednala a uzavřela, že žádost není důvodná a nepřiznala tak žalobci peněžité zadostiučinění. Žalovaná konstatovala, že postupem [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce vyřízení žádosti o informace. Žalovaná však dále zohlednila okolnosti daného případu a zejména žalobcův postup v obdobných případech, kdy žalobce od státních orgánů opakovaně vyžaduje poskytování obdobných informací, přičemž [název soudu] ve svém usnesení ze dne 29.5.2013 sp.zn. IV. ÚS 1225/13 a rovněž [název soudu] ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] shledaly v obdobném postupu žalobce šikanózní výkon práva. Žalovaná tedy považuje za postačující zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb..

3. Žalobce v průběhu řízení upřesnil, že se primárně domáhá peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu a pouze v případě, že by tomuto nároku nebylo vyhověno, domáhá se eventuelně konstatování porušení práva. Dále žalobce doplnil svá tvrzení ohledně významu předmětu posuzovaného řízení pro žalobce a tvrdil, že je dlouhodobě, přibližně od roku 1987, aktivně činný v oblasti ochrany základních lidských práv a svobod, bezplatně zastupuje osoby poškozené vadným výkonem veřejné moci a je dlouhodobým členem spolku na podporu nezávislé justice„ [příjmení]“, který se věnuje případům bezpráví ze strany [stát. instituce] [anonymizováno 6 slov]. V dané věci žalobce uplatnil základní právo na informace, aby získal podrobnější informace o případu policejního násilí a o tom, jak se k jeho posouzení stavěly orgány veřejné moci v přípravném řízení. Zájem o tyto informace byl vyvolán nejen občanskou angažovaností žalobce, pokud jde o bezplatnou činnost na podporu a ochranu základních lidských práv a svobod, ale zájem žalobce o požadované informace byl dán i v rovině osobní. Sám žalobce se stal v minulosti obětí policejního násilí, a to dne 18.8.1999 a kontrolní orgány [stát. instituce] se několik let žalobci vysmívaly a pokoušely se případ ututlat a umožnit policistům, aby vyvázli bez postihu. Jenom houževnatostí žalobce dosáhl toho, že nakonec bylo zahájeno trestní stíhání jednoho z policistů, který byl nakonec pravomocně uznán vinným z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Skrze předmětnou žádost o informace tudíž žalobce chtěl, kromě jiného, získat informaci o dalším případu překročení pravomoci policistů, o mechanismu a důvodech pokusu o jeho zahlazení ze strany orgánů činných v trestním řízení, neboť žalobce sám v minulosti, jako oběť trestného činu spáchaného na něm policistou, prošel něčím obdobným, jako poškozená [jméno] [příjmení] Tyto informace pro žalobce byly důležité a měly pro něj význam v době, kdy o ně žalobce žádal a když mu byly poskytnuty po letech, nebyly již pro něho aktuální. Přístup [anonymizována dvě slova] žalobce pociťoval jako ponižující, neboť namísto zákonného postupu se musel doprošovat a soudit se o poskytnutí informací a musel čelit neuvěřitelně diletantskému úřednímu postupu, který vůbec nerespektoval zákon č. 106/1999 Sb.. Výsledkem je žalobcem pociťovaná deziluze, frustrace a ztráta důvěry v činnost veřejných institucí včetně státního zastupitelství, které dávají okázale najevo, že tu nejsou pro občany a že je občané nezajímají. Právo na informace se vztahuje k záležitostem veřejného zájmu, nikoli k záležitostem soukromého zájmu toho, kdo o informace žádá: jde o prostředek kontroly ze strany veřejnosti. Nezákonným postupem, průtahy a nepřiměřenou délkou řízení o žádosti o informace bylo žalobci neoprávněně bráněno v jeho základním právu podílet se na kontrole činnosti orgánů veřejné moci.

4. Soud již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění doplňujícího rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl [název soudu] potvrzen rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] však byla obě rozhodnutí zrušena a věc vrácena k opětovnému projednání se závazným pokynem, aby soud nalézací nejprve postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzval žalobce k odstranění vady žaloby, spočívající v tom, že žalobce nerozlišil, jakého zadostiučinění se domáhá z důvodu průtahů ve správním řízení a jaké zadostiučinění požaduje z důvodu nepřiměřené délky navazujících soudních řízení správních, když dle [název soudu] žalobcem uplatněný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě konstatování porušení práv žalobce, omluvy a zadostiučinění v penězích ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím, představuje různé nároky se samostatným skutkovým základem, aniž by však bylo zřejmé, jakou výši přiměřeného zadostiučinění žalobce pro každý z těchto nároků požaduje. Dbaje tohoto pokynu následně soud usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce vyzval k odstranění vad žaloby a protože žalobce setrval na svém stanovisku, soud prvního stupně poté usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu odmítl. K následnému odvolání bylo rozhodnutí soudu prvního stupně [název soudu] potvrzeno usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a dovolání proti tomuto rozhodnutí bylo [název soudu] usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto. Nálezem [název soudu] IV. ÚS 3299/20 ze dne 6.4.2021 bylo konstatováno, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla porušena základní práva stěžovatele na přístup k soudu a na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem zaručená v čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod. Všechna tři posledně uvedená rozhodnutí pro porušení ústavních práv žalobce zrušena a věc vrácena opět soudu nalézacímu.

5. Žalovaná ve svém doplněném vyjádření k žalobě konstatovala, že na základě rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zaslala žalobci požadovanou omluvu. Žalobce při ústním jednání dne 2.11.2021 konstatoval, že toto tvrzení je pravdivé.

6. Žádostí žalobce ze dne 28.2.2014, doručenou dle podacího razítka žalované dne 3.3.2014, žalobce požádal mimosoudně žalovanou o odškodnění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného před [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] řízení bylo vedeno o žádosti žalobce o informace ze dne 26.1.2007.

7. Stanoviskem ze dne 9.9.2014 žalovaná nárok žalobce projednala a konstatovala, že postupem [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce vyřízení žádosti o informace. Žalovaná dále konstatovala, že nelze dovodit v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem vznik jakékoli nemajetkové újmy na straně žalobce a z toho důvodu uzavřela, že konstatování porušení práva ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v posuzovaném případě jeví jako dostačující a žalobci nebude poskytnuto peněžité zadostiučinění.

8. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně průběhu řízení, vedeného [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 26.1.2007 pod sp.zn. SZN [číslo] a sp.zn. [příjmení] [číslo]. Žalobce se žádostí ze dne 26.1.2007, doručenou [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] dne, domáhal poskytnutí informací podle § 13 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání bývalého příslušníka [stát. instituce] [jméno] [příjmení], pro jednání, kterého se dopustil dne 1.5.2006 proti poškozené [jméno] [jméno], i se domáhal sdělení obsahu čtyřech rozhodnutí v této věci. Žalobce se touto žádostí dále domáhal, aby mu byly poskytnuty konkrétní informace ohledně státní zástupkyně [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce požadoval poskytnutí informací o obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání bývalého příslušníka [stát. instituce] [jméno] [příjmení], pro jednání, kterého se dopustil dne 1.5.2006 proti poškozené [jméno] [jméno], dále se domáhal sdělení obsahu čtyř rozhodnutí v této věci. Požadoval rovněž, aby mu byly poskytnuty konkrétní informace ohledně státní zástupkyně [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno [jméno] [příjmení].

9. Z dalších důkazů v řízení provedených soud žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí věci nezjistil a z toho důvodu se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku nezabývá.

10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Dle § 10 odst. 1 a 2 ODŠZ má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii. Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým.

17. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Dle ust. § 96 odst. 6 o.s.ř. byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí [název soudu], případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.

23. Řízení o žádosti žalobce probíhalo od podání žádosti [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] [anonymizováno] [datum], kdy žalobci byly řádně poskytnuty kopie předmětných usnesení, tedy 6 let a přibližně 8 měsíců. Žalobce žalovanou dne 28.2.2014 požádal o mimosoudní odškodnění nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalovaná ve stanovisku ze dne 9.9.2014 konstatovala, že postupem [anonymizována čtyři slova] anonymizováno] k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce vyřízení žádosti žalobce o informace. V souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem neshledala, že by žalobci vznikla jakákoli nemajetková újma, a proto za přiměřené zadostiučinění považovala konstatování porušení práva.

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno spočíval v nepřiměřené délce řízení, když dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb. měly být informace žalobci poskytnuty do 15 dnů od podání žádosti. Vzhledem k tomu, že v celém rozsahu bylo žádosti žalobce vyhověno až za více než šest a půl roku, je zjevné, že přiměřená délka řízení byla významně překročena. V příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se v případě existence nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 zákona [číslo] předpokládá (viz rozhodnutí [název soudu] sp. zn. III. ÚS 712/2006) a na jejíž odškodnění má žalobce právo. Je tedy nepochybně namístě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. Tohoto základního odškodnění vzniklé imateriální újmy se žalobci dostalo již v rámci předběžného projednání jeho nároku, když žalovaná konstatovala, že došlo v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v nepřiměřené délce tohoto řízení, a že tím došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. S ohledem na to, že žalobce v předmětném správním řízení uplatňoval právo zaručené nejen zákonem č. 106/1999 Sb., ale i Listinou základních práv a svobod (právo na svobodu projevu a na vyhledávání a šíření informací), dospěl soud k závěru, že jen konstatování porušení práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě, není dostatečným odškodněním vzniklé imateriální újmy, ale je na místě přiznat žalobci rovněž i požadovanou omluvu. Žalobce se musel domáhat konečného rozhodnutí za využití všech forem ochrany, jež mu zákon dává, včetně správní žaloby. Současně však soud neshledal, že by intenzita tohoto zásahu do osobnostní, rodinné, pracovní či jiné sféry žalobce byla taková, aby bylo třeba přiznat finanční satisfakci. V této souvislosti soud především poukazuje na význam daného řízení pro žalobce. Žalobce poukazoval na skutečnost, že on sám byl v minulosti napaden policisty a následně došlo k odsouzení jednoho z policistů v trestním řízení, a tudíž ho zajímalo, jak bylo orgány činnými v trestním řízení postupováno v obdobné věci. Současně žalobce poukázal na skutečnost, že je aktivně činný v oblasti ochrany základních lidských práv a svobod, bezplatně zastupuje osoby poškozené vadným výkonem veřejné moci a je dlouhodobým členem spolku na podporu nezávislé justice„ [příjmení]“, který se věnuje případům bezpráví ze strany Policie ČR a orgánů činných v trestním řízení a i z toho důvodu měl zájem o požadované informace. Žalobci lze přisvědčit, že průběh posuzovaného řízení v něm byl způsobilý vyvolat pocit frustrace a určité bezmoci v jednání s orgánem veřejné moci, avšak tato frustrace neměla bezprostřední dopad do zvýšeně chráněných sfér žalobce, neměla např. přímý dopad do jeho sféry rodinné, jeho zdraví, pracovní sféry apod. Žalobce ostatně dané řízení mohl za pro něho významné považovat jen do okamžiku, kdy mu bylo poskytnuto jím požadované rozhodnutí [anonymizována čtyři slova]anonymizováno do 14.6.2011. Další část řízení pak již pro něho nemohla být tak významná, neboť se již jednalo jen o rozhodnutí o stížnosti proti nečinnosti správního orgánu a správní žalobě, kterou měl být napraven nesprávný procesní postup v souvislosti s anonymizací požadovaných listin. Jak ostatně vyplývá i z žalobcových tvrzení, informace, o které žalobce žádal v posuzované věci, nemohly mít pro žalobce žádný praktický význam, neboť řízení v jeho věci, kdy byl napaden policisty a následně došlo k odsouzení jednoho z nich, bylo skončeno pravomocným odsouzením pachatele již dne 23.3.2005, tedy předtím, než podal žalobce předmětnou žádost o poskytnutí informace. Poskytnuté informace tedy nemohl žalobce žádným způsobem použít ve věci, která se týkala přímo jeho osoby. Navíc v posuzovaném řízení se jednalo o informace, které byly vesměs dostupné a známé, protože předmětná kauza, s ohledem na tehdejší postavení poškozené [jméno] [jméno], byla velmi široce medializována. Pokud žalobce zdůvodňoval význam posuzovaného řízení svou občanskou angažovaností a bezplatným zastupováním osob poškozených vadným výkonem veřejné moci, pak rovněž soud dospěl k závěru, že ani pro tuto činnost žalobce nebylo poskytnutí uvedených informací podstatné. Žalobce netvrdil, že by poskytoval pomoc poškozené v dané věci [jméno] [jméno] a je zjevné, že žalobce se spíše ze svého osobního zájmu zajímal o to, jak bylo ve věci napadení [jméno] [jméno] policistou, orgány činnými v trestním řízení rozhodováno, aniž by poskytnutí těchto informací mělo pro žalobce praktický význam. Nelze proto přisvědčit žalobci, pokud tvrdil, že nemajetkovou újmu zvyšovala skutečnost, že informace mu byly poskytnuty až v době, kdy již nebyly aktuální. S ohledem na shora uvedené proto soud hodnotí význam posuzovaného řízení pro žalobce jako nepatrný a tudíž nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky tohoto řízení nemohl způsobit žalobci nemajetkovou újmu vyšší než nepatrné intenzity a či rozsahu. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na zásadní překročení délky řízení a současně nepatrný význam daného řízení pro žalobce je postačujícím zadostiučiněním za žalobci vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení konstatování porušení práva žalobce na vyřízení jeho žádosti v přiměřené lhůtě a jím požadovaná omluva, nikoliv však peněžité zadostiučinění.

25. Protože žalobce vzal žalobu zpět co do požadované omluvy s ohledem na plnění žalované na základě pravomocného rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který byl následně [název soudu] zrušen, rozhodl soud ve výroku ad.I o neúčinnosti částečného zpětvzetí žaloby.

26. Ve výroku ad. II soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když dva nepeněžité nároky žalobce již byly žalovanou uspokojeny a nárok peněžitý soud považuje za nedůvodný.

27. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. V řízení před soudem I. stupně (před zrušením rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení žalobce odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), h) advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, replika k vyjádření žalované 29.9.2015, doplnění žaloby ze dne 11.3.2016 a účast na jednání dne 15.3.2016 a 10.5.2016) po 3 100 Kč, dále 5x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem 20.570 Kč. V řízení odvolacím (před zrušením rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení žalobce odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 advokátního tarifu (z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 11 odst. 1písm.g), k) advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (odvolání s návrhem na doplnění rozsudku ze dne 28.6.2016, odvolání proti doplňujícímu rozsudku ze dne 18.11.2016, a účast u jednání dne 1.3.2017) po 3 100 Kč, 3x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem 12 342 Kč. Jako neúčelný soud nepřiznal úkon doplnění odvolání ze dne 24.2.2017, když jednak žalobci ničeho nebránilo svá tvrzení uvést společně s již tak obsáhlým odvoláním či následným odvoláním proti doplňujícímu rozsudku. V řízení dovolacím (první dovolací řízení) představují náklady řízení žalobce odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), h) advokátního tarifu za 1 úkon právní služby po 3 100 Kč (dovolání ze dne 12.7.2017), 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem 4 114 Kč. Jako neúčelný soud nepřiznal úkon doplnění dovolání ze dne 12.7.2017, když tento obsahově nerozšířilo dovolání z téhož dne a jde de facto o duplicitní tvrzení, obsažená již v samotném dovolání. V řízení před soudem I. stupně (po zrušení rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), h) advokátního tarifu za 1 úkon právní služby (písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne 26.6.2019) po 3.100 Kč, dále 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem tedy 4 114 Kč. V řízení odvolacím (po zrušení rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 advokátního tarifu (z tarifní hodnoty 50.000Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 11 odst. 1písm.g), k) advokátního tarifu za 1 úkon právní služby (odvolání ze dne 20.1.2020) po 3.100Kč, 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem tedy 4 114 Kč. V řízení dovolacím (před zrušením rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení žalobce odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), h) advokátního tarifu za 1x úkon právní služby (dovolání ze dne 8.6.2020) po 3.100Kč, 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, to vše spolu se soudním poplatkem za dovolání ve výši 4 000 Kč, celkem tedy 8 114 Kč. V řízení před soudem prvního stupně (po zrušení rozhodnutí [název soudu]) představují náklady řízení žalobce odměnu za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g), h) advokátního tarifu za 1x úkon právní služby (účast při ústním jednání dne 2.11.2021) po 3.100Kč, 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH, celkem tedy 4 114 Kč. Dále soud přiznal žalobci požadovaný ušlý zisk v rozsahu 3 hodin po 248 Kč za účast při ústním jednání soudu dne 2.11.2021 a čas strávený cestou k soudu, tedy částku 744 Kč. Za řízení před soudy všech tří stupňů a před soudem Ústavním byla žalobci celkem na náhradě nákladů řízení přiznána částka 58 526 Kč.

Poučení