43 C 12/2024 - 163

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] jednající [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 813 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 14 813 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 185 187 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 200 000 Kč od 29. 11. 2023 do 27. 3. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 185 187 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 256 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 23. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále jako „posuzované řízení“), a to dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně v posuzovaném řízení podala dne 22. 4. 2016 žalobu o vrácení části kupní ceny ve výši 2,6 mil. Kč s příslušenstvím. Soudní řízení ke dni 22. 1. 2024 trvalo 7 let a 9 měsíců a není doposud pravomocně skončeno. Řízení bylo přerušeno z důvodu prohlášení úpadku společnosti [právnická osoba] (dále jako „procesní žalovaná“). Dle žalobkyně se nejedná o spor právně ani skutkově složitý. Doposud bylo řízení projednáváno ve třech stupních soudní soustavy. Byl vypracován znalecký posudek. V řízení se nevyskytl mezinárodní prvek. Žalobkyně nepřispěla k délce řízení, vždy soudu poskytovala náležitou součinnost. Žalobkyně je jednočlennou společností, přičemž délka řízení v ní vyvolala silné pocity nejistoty ohledně existence žalobkyně. Předmětem řízení bylo vrácení části kupní ceny ve výši 2,6 mil. Kč, přičemž žalobkyně si na tuto částku musela vzít úvěr ve výši 2 mil. Kč, za jehož splacení ručil její jediný jednatel a společník pan [jméno FO]. Vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2015 částku 811 tis. Kč, v roce 2016 částku 66 tis. Kč, v roce 2017 částku -767 tis. Kč, v roce 2018 částku – 1 702 tis. Kč, v roce 2019 – 2 336 tis. Kč, v roce 2020 částku – 2 725 tis. Kč. Je tak evidentní, že vrácení bezdůvodného obohacení je pro žalobkyni existenční otázka a posuzované řízení má pro ni zvýšený význam. Žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne 27. 9. 2023, přičemž 28. 11. 2023 bylo žalobkyni doručeno stanovisko ze dne 27. 11. 2023, kterým jí byla žalovanou přiznána částka 59 250 Kč. Žalobkyně požaduje ode dne 29. 11. 2023 zaplacení úroků z prodlení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22. 2. 2024 učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila dne 27. 9. 2023 u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná nárok žalobkyně projednala, žalobkyni bylo částečně vyhověno, a to v částce 59 250 Kč, když žalovaná došla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Žalovaná vyplatila žalobkyni odškodnění za nepřiměřenou délku řízení za 7 let a 7 měsíců (do dne vydání stanoviska dne 27. 11. 2023), základní částku za jeden rok řízení určila ve výši 15 000 Kč (sníženou v prvních dvou letech na polovinu). Řízení je nyní dle žalované ze zákona přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek procesní žalované. Ve věci bylo doposud rozhodováno na třech stupních soudní soustavy (2x soudem I. stupně, 2x soudem odvolacím, 1x Nejvyšším soudem). Věc je dle žalované mírně skutkově složitá, bylo prováděno listinné dokazování, byli vyslýcháni svědci, ve věci byla konána řada ústních jednání, procesní žalovaná v průběhu řízení podala vzájemnou žalobu na vydání věcí. Dále soud musel posoudit žádosti o osvobození od soudních poplatků, řešil námitku podjatosti projednávající soudkyně. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl žalovanou zhodnocen jako snížený. Žalobkyně se domáhá po procesní žalované vrácení peněžitého plnění z titulu zrušené kupní smlouvy. V průběhu řízení podala procesní žalovaná protinávrh na vydání věcí. Poté byl prohlášen konkurs na majetek procesní žalované a žalobkyně svou pohledávku přihlásila dne 5. 8. 2022. Pravost i výše pohledávky byla však dne 1. 11. 2022 insolvenčním správcem popřena. Podáním ze dne 1. 12. 2022 vzala žalobkyně svou přihlášku pohledávky zpět a bylo rozhodnuto o zpětvzetí. Z vyjádření insolvenčního správce ohledně důvodu popření pohledávky dlužníkem plyne, že žalobkyni byl procesní žalovanou předán předmět koupě sjednaný v kupní smlouvě. Procesní žalovaná tak má nárok na vzájemné plnění, resp. vrácení předmětu koupě ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení – insolvenční správce však neeviduje předání celého předmětu. Žalobkyně nikdy procesní žalované nevrátila plnění, které jí bylo ze strany procesní žalované poskytnuto (žalobkyně toto zboží účelově zadržovala, takže došlo k jeho částečné ztrátě a bylo skladováno takovým způsobem, že jeho hodnota razantně klesla). S ohledem na uvedené byla základní částka snížena o 40% (15% z důvodu složitosti, o 10% z důvodu trojinstančnosti, o 15% z důvodu sníženého významu). Žalovaná trvala na tom, že vyplacená částka je dostatečná a navrhla zamítnutí žaloby.

3. V replice ze dne 12. 3. 2024 žalobkyně uvedla, že se neshoduje se stranou žalovanou v právním hodnocení významu předmětu řízení pro žalobkyni. Žalobkyně namítla, že význam předmětu řízení je pro ni mimořádně vysoký a z těchto důvodů má za to, že je plně odůvodněn závěr o zvýšení základní částky zadostiučinění až o 50%. Za účelem financování kupní ceny si žalobkyně pořídila od banky úvěr ve výši 2 mil. Kč, za který směnkou ručil její jediný jednatel a společník – pan [jméno FO]. Úvěr splácela žalobkyně celou dobu nepřiměřeně dlouhého řízení, což způsobilo značnou frustraci, úzkost a potíže jedinému jednateli, který neměl jistotu, že úvěr bance vůbec dokáže splatit, přičemž za splacení úvěru ručil celým svým majetkem. Žalobkyně nemohla pokračovat v podnikání v oblasti estetické medicíny a po zrušení kupní smlouvy nemohla přístroje užívat a výtěžky z podnikání použít na splácení úvěru. Nepřiměřená délka řízení tak měla za následek značnou nejistotu v plánování dalších aktivit žalobkyně. Žalobkyně uplatnila na přístroje ve vlastnictví procesní žalované zadržovací právo podle § 1395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když procesní žalovaná vydání přístrojů nežádala, nevrátila žalobkyni kupní cenu, přístroje nevyzvedla, a neposkytla žalobkyni ani žádnou jinou součinnost ohledně vrácení přístrojů.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z relevantních listin spisu [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], zejména listin na č.l. 1–415 bylo zjištěno: Žalobkyní byla podána proti procesní žalované, společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uhrazení částky 2 600 000 Kč s příslušenstvím, když jí tato částka nebyla vrácena v souvislosti se zrušením kupní smlouvy. Žaloba byla soudu doručena dne 22. 4. 2016. Usnesením ze dne 4. 5. 2016 byla žalobkyně vyzvána k uhrazení soudního poplatku. Dne 5. 5. 2016 byla doručena žádost o osvobození od soudních poplatků. Dne 27. 5. 2016 požádala žalobkyně o prodloužení lhůty pro zpracování prohlášení o majetkových poměrech. Dne 20. 6. 2016 bylo soudu prohlášení doručeno. Usnesením ze dne 29. 6. 2016 nebylo žalobkyni osvobození od soudních poplatků přiznáno. Dne 29. 7. 2016 podala žalobkyně proti rozhodnutí odvolání. [Anonymizováno] byl spis předložen dne 9. 8. 2016. Odvolací soud usnesením ze dne 11. 8. 2016 rozhodl, že usnesení soudu I. stupně změnil tak, že žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75%. Soudní poplatek uhrazen dne 29. 9. 2016. Usnesením ze dne 6. 10. 2016 byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě. Žalovaná se vyjádřila k žalobě podáním ze dne 8. 12. 2016. Dne 9. 1. 2017 reagovala svým podáním žalobkyně. Dne 28. 3. 2017 se konalo první jednání ve věci. Další jednání se konala ve dnech 20. 6. 2017 (výslech svědka, účastnický výslech), dne 14. 9. 2017 (výslech znalec a svědek, účastnický výslech) a dne 5. 10. 2017 (byla připuštěna změna žaloby). Rozsudkem ze dne 5. 10. 2017, č. j. [Anonymizováno], bylo žalobě částečně vyhověno, částečně byla žaloba zamítnuta. Dne 9. 11. 2017 podala do zamítavého výroku odvolání žalobkyně. Dne 10. 11. 2017 podala do vyhovujícího výroku odvolání procesní žalovaná. Usneseními ze dne 21. 11. 2017 byli účastníci vyzváni k uhrazení soudního poplatku za podaná odvolání. Dne 15. 12. 2017 požádala procesní žalovaná o osvobození od soudních poplatků. Prohlášení o majetkových poměrech bylo doručeno soudu dne 15. 1. 2018. Usnesením ze dne 9. 2. 2018 bylo procesní žalované přiznáno osvobození od soudních poplatků. Následně byla odvolání rozeslána a účastníci vyzváni k vyjádření. Dne 17. 4. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu. Usnesením [Anonymizováno] ze dne 9. 8. 2018, č. j. [Anonymizováno], byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dne 22. 8. 2018 bylo vyplaceno znalečné. Dne 17. 12. 2018 byl podán procesní žalovanou vzájemný návrh. Dne 18. 12. 2018 se konalo ústní jednání ve věci. Dne 31. 1. 2019 byl vyhlášen rozsudek č. j. [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o žalobě a o vzájemném návrhu tak, že těmto bylo vyhověno. Dne 11. 3. 2019 podala žalobkyně odvolání do rozsudku ve věci vzájemného návrhu. K zaplacení soudního poplatku byla vyzvána usnesením ze dne 13. 3. 2019. Proti výroku o žalobě podala odvolání procesní žalovaná dne 14. 3. 2019. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 28. 5. 2019. Před odvolacím soudem se konalo jednání dne 6. 11. 2019. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2019, č. j. [Anonymizováno], byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a byla odmítnuta vznesená námitka podjatosti soudkyně. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 2. 2020. Procesní žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu dne 7. 4. 2020 dovolání, K zaplacení soudního poplatku byla vyzvána dne 21. 4. 2020. Soudní poplatek byl uhrazen dne 29. 4. 2020. Dne 7. 5. 2020 bylo dovolání zasláno žalobkyni k vyjádření, které jej poskytla dne 27. 5. 2020. Spis byl dovolacímu soudu předložen dne 25. 6. 2020. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. [Anonymizováno], bylo dovolání částečně odmítnuto a současně byly rozsudky soudů obou stupňů částečně zrušeny. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 5. 2022. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 23. 5. 2022. Dne 13. 6. 2022 byla soudem doručena informace o přerušení řízení z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalovaného.

6. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 11. 2015 označeného jako dovolání se neplatnosti právního jednání, odstoupení od kupní smlouvy adresovaného společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a procesní žalovanou dne 22. 6. 2015, jelikož žalobkyně byla uvedena v omyl, když jí mělo být předáno nové zboží, přičemž došlo k prodeji zboží použitého. Žalobkyně se dovolávala neplatnosti smlouvy a procesní žalovaná byla vyzvána k vrácení kupní ceny 2 600 000 Kč. Z přípisu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] ze dne 2. 12. 2015 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně ve věci [právnická osoba] bylo zjištěno, že procesní žalovaná neuznává důvody pro neplatnost kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2015. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 12. 2015 ve věci vyrozumění o uplatnění zadržovacího práva adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] včetně podací stvrzenky a e-mailové komunikace vedené mezi [právnická osoba], právním zástupcem žalobkyně ze dne 19. 12. 2015 ve věci informace o zásilce [Anonymizováno], z printscreenu z webové stránky sledování zásilek [právnická osoba] ve vztahu k zásilce [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 8. 12. 2015 oznámila procesní žalované, že uplatňuje zadržovací právo a zadržuje předmět prodeje z důvodu existence splatné pohledávky procesní žalované do doby vrácení kupní ceny předmětu, tj. 2 600 000 Kč včetně příslušenství. Přípis byl podán k poštovní přepravě dne 15. 12. 2015, doručen byl dne 17. 12. 2015. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2016 ve věci sdělení k předžalobní výzvě adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] včetně podací stvrzenky a e-mailové komunikace vedené mezi [právnická osoba] a právním zástupcem žalobkyně dne 4. 2. 2016 ve vztahu k informaci o zásilce [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně názor procesní žalované sdělený v předžalobní výzvě odmítla, když procesní žalovaná žalobkyni zaslala předžalobní výzvu ohledně zaplacení doplatku kupní ceny 1 089 865 Kč a zároveň ji vyzývá k vyzvednutí přístroje [Anonymizováno], když tento údajně netrpí žádnými vadami, za nějž by odpovídala procesní žalovaná, k čemuž jí bylo sděleno, že tento je ve vlastnictví procesní žalované a žalobkyně nezná důvod, proč by si tento měla vyzvedávat, a dále upozorňuje procesní žalovanou, že uplatňuje na přístroj předaný na základě kupní smlouvy zadržovací právo dle § 1395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. z důvodu splatné pohledávky za procesní žalovanou. Tento přípis byl odeslán dne 2. 2. 2016, doručen dne 3. 2. 2016. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 3. 2016 ve věci předžalobní výzvy k plnění adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala procesní žalovanou k vrácení kupní ceny ve výši 2 600 000 Kč uhrazenou za předmět smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a procesní žalovanou dne 22. 6. 2015, a procesní žalovaná byla upozorněna, že žalobkyně se v případě nevrácení předmětné kupní ceny obrátí na soud. Přípis byl podán na poštu k přepravě dne 15. 3. 2016.

7. Z dokumentu označeného jako příloha ve zkráceném rozsahu ve vztahu k žalobkyni datovaného dnem 19. 3. 2018 na č.l. 47 bylo zjištěno, že společníkem žalobkyně se 100% podílem je [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč.

8. Z přílohy k účetní závěrce za rok 2015 ve vztahu k žalobkyni ze dne 23. 3. 2015 bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2015 811 000 Kč. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2016 66 000 Kč. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2017 ve vztahu k žalobkyni, z výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2017 ve vztahu k žalobkyni na č.l. 49–50 bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2017 -767 000 Kč. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2018 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2018 -1 702 000 Kč. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2019 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2019 -2 336 000 Kč. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni 31. 12. 2020 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2020 -2 725 000 Kč. Z rozvahy pro podnikatele ve zkráceném rozsahu pro malou účetní jednotku, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ke dni 31. 12. 2021 ve vztahu k žalobkyni, z výkazu zisku a ztráty pro podnikatele-druhové členění v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2021 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2021 -2 882 000 Kč. Z rozvahy pro podnikatele ve zkráceném rozsahu pro malou účetní jednotku, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ke dni 31. 12. 2022 ve vztahu k žalobkyni, z výkazu zisku a ztráty pro podnikatele-druhové členění v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2022 ve vztahu k žalobkyni bylo zjištěno, že vlastní kapitál žalobkyně činil v roce 2022 -2 536 000 Kč.

9. Ze smlouvy o budoucí smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne 17. 3. 2015 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a procesní žalovanou došlo dne 17. 3. 2015 k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, když předmětem smlouvy bylo stanovení podmínek pro uzavření franchisingové smlouvy a kupní smlouvy a vytvoření závazku smluvních stran uzavřít mezi sebou franchisingovou smlouvu a kupní smlouvu při splnění podmínek uvedených ve smlouvě. Předmětem kupní smlouvy mělo být odevzdání vybavení pobočky za ujednanou kupní cenu. Ze smlouvy o franchisingu č. [Anonymizováno] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a z kupní smlouvy č. [Anonymizováno], uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] dne 22. 6. 2015 bylo zjištěno, že došlo k uzavření výše uvedených smluv. Z kupní smlouvy vyplývá, že kupní cena byla v částce 2 000 000 Kč hrazena úvěrem, kupní cena je ujednána celkem ve výši 3 049 500 Kč.

10. Ze smlouvy o úvěru číslo [Anonymizováno] uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní dne 29. 5. 2015 a ze smlouvy o vyplňovacím právu směnečném číslo [Anonymizováno], uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 29. 5. 2015 bylo zjištěno, že byl žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 2 000 000 Kč na financování nákupu přístrojů, přičemž úvěr je zajištěn blankosměnkou vlastní vystavenou žalobkyní na řad banky s doložkou „bez protestu“ avalovanou panem [jméno FO], zástavním právem pro banku a bankovní zárukou.

11. Z přípisu žalobkyně ze dne 27. 9. 2023 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované předběžně uplatnila dle zákona č. 82/1998 Sb. nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Ze stanoviska žalované ze dne 27. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná projednala tvrzený nárok žalobkyně, když ta tvrdila, že v řízení vedeném [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., když toto řízení je nepřiměřeně dlouhé. Žalovaná shledala, že v řízení k nesprávnému úřednímu postupu došlo a žalobkyni poskytla plnění ve výši 59 250 Kč. Toto stanovisko bylo doručeno dne 28. 11. 2023 do datové schránky právního zástupce žalobkyně.

12. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. [Anonymizováno] ze dne 18. 7. 2023 bylo zjištěno, že usnesení [Anonymizováno] ze dne 29. 11. 2022, č. j. [Anonymizováno], a usnesení [adresa] ze dne 30. 5. 2022, č. j. [Anonymizováno], se ruší a věc se vrací [adresa], kdy [adresa] pověřil dne 14. 5. 2021 pod č. j. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora [adresa], k vedení exekuce pro vymožení povinnosti uložené rozsudkem [adresa] ze dne 31. 1. 2019, č. j. [Anonymizováno], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 29. 11. 2019, č. j. [Anonymizováno], vydat procesní žalované věci specifikované v rozhodnutí. Dovolací soud uvedl, že závěry exekučního soudu vycházely z nesprávného předpokladu vylučujícího možnost uplatnění zadržovacího práva v dané věci z důvodu vzájemnosti vymáhaného plnění.

13. Z printscreenu z webové stránky [Anonymizováno] ve vztahu k detailu insolvenčního řízení [právnická osoba] ze dne 30. 4. 2024, z detailu insolvenčního řízení [právnická osoba] získaného prostřednictvím webového portálu [Anonymizováno], a to dne 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že vůči procesní žalované, resp. jejímu majetku, je vedeno insolvenční řízení, kde jakožto insolvenční správce vystupuje společnost [právnická osoba].

14. Z vyrozumění o popření pohledávky ze dne 7. 11. 2022 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že při přezkumném jednání pohledávek věřitelů dlužníka konaném dne 29. 11. 2022 byla popřena pohledávka žalobkyně insolvenční správkyní, a to co do pravosti, tak do výše, a to s odůvodněním, že s ohledem na odstoupení od kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2015 má být dlužníku předán předmět koupě, přičemž insolvenční správce vrácení neeviduje.

15. Ze zpětvzetí přihlášky pohledávky ze dne 1. 12. 2022 adresovaného [Anonymizováno] ke sp. zn. [insolvenční spisová značka] a z usnesení [Anonymizováno] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že soud bere na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky [Anonymizováno] věřitele č. [hodnota][Anonymizováno](žalobkyně) ze dne 1. 12. 2022 ve výši 3 956 172,14 Kč. Po právní moci usnesení skončila účast věřitele v insolvenčním řízení.

16. Z konečné zprávy dle § 302 IZ zveřejněné na webovém portálu justice.cz ve vztahu k řízení vedenému u [Anonymizováno] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že insolvenční správce navrhuje uspokojení uvedených pohledávek ve výši 100 %.

17. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 9. 12. 2019, č. j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že procesní žalobkyní byla žalobkyně, procesní žalovanou byla [tituly před jménem] [jméno FO], nar. dne [datum], bytem [adresa], přičemž Krajský soud v [adresa] tímto usnesením vydal předběžné opatření, kdy bylo žalované uloženo, aby nenakládala se svým pozemkem par. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], zejména že není oprávněna pozemek a jeho součást zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby, jakož ani není oprávněna vložit pozemek a jeho součást do majetku právnické osoby. Toto rozhodnutí bylo vydáno s tím, že v případě, že žaloba ve věci samé – žalobkyní proti procení žalované o nárok ve výši 2 600 000 Kč s příslušenstvím – nebude podán do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení, toto předběžné opatření by zaniklo.

18. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 27. 2. 2020, č. j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že navrhovatelkou byla žalobkyně, odpůrkyní byla [tituly před jménem] [jméno FO], nar. dne [datum], bytem [adresa], přičemž Krajský soud v [adresa] tímto usnesením vydal předběžné opatření, kdy bylo odpůrkyni zakázáno nakládat svým pozemkem parc. č. [hodnota], ležícím v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], obec [adresa], zejména se zakazuje pozemek a jeho součást zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby, a vložit pozemek a jeho součást do majetku právnické osoby. Navrhovatelce bylo uloženo, aby podala žalobu ve věci samé ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. V odůvodnění je uvedeno, že od minulého rozhodnutí se změnila situace v tom, že pohledávka 2 600 000 Kč je již naprosto jednoznačně a pravomocně přiznána rozhodnutím soudu, protože rozsudek [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] byl doručen účastníkům a ve spise je přiložen k návrhu na vydání předběžného opatření. Tato námitka Vrchního soudu tedy již neplatí. Otázku, zda je společnost nemajetná, či nikoli, tento soud pokládal za nevyřešenou, s tím, že toho není k vydání předběžného opatření třeba, otázku, zda je, či není pravděpodobné, zda by odpůrkyně mohla za společnost ručit, pokládal tento soud za rovněž nevyřešenou. Soud proto vydal předběžné opatření tak, aby plnilo funkci zejména s ohledem na případnou exekuci nároku na zaplacení 2 600 000 Kč ve prospěch navrhovatelky.

19. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že kupní smlouva ze dne 22. 6. 2015, která řešila dodání přístrojů a jiného příslušenství pro provoz pobočky byla z vlastních zdrojů žalobkyně financovaná částkou asi 600 tis. Kč. Na financování zbytku podepsal úvěr u [právnická osoba]. ve výši 2 mil. Kč. Za úvěr bance ručil směnkou na svou osobu, a protože se jednalo o tak vysokou částku, tato směnka pro něj znamenala ručení za tento úvěr takřka celým jeho životem. Procesní žalovaná ho uvedla v omyl, kupní smlouva byla zrušena, ovšem procesní žalovaná mu odmítla vrátit kupní cenu. Řízení již probíhá přes osm let, a není zatím skončeno, prožívá momenty krátké radosti, kdy soudy potvrzují postoj žalobkyně, následně však přichází hořkost, jelikož zatím žádné z těchto pozitivních rozhodnutí téměř nic žalobkyni, panu [jméno FO] a jeho rodině nepřineslo. Ačkoliv soudy procesní žalované neustále říkají, že její jednání bylo uvedení v omyl, soudy jí dokonce i zakázaly manipulovat s nemovitým majetkem, zástupci společnosti do dnešní doby nemuseli udělat vůbec nic, dodnes nevrátili miliony, které jí byly zaplaceny, protože soudy nebyly schopny věc finálně uzavřít v přiměřené lhůtě. Dále podnikají, jejich majetek nebyl nijak ovlivněn. Naopak nepřiměřená délka řízení měla na žalobkyni velký dopad, jelikož se zhoršila její finanční situace a muselo dojít k přijmutí opatření ve formě propouštění zaměstnanců a omezení veškerých klíčových činností a odložení nových projektů, což vedlo k poklesu produktivity a konkurenceschopnosti na trhu, což dále prohloubilo špatnou situaci společnosti. Úvěr od banky musel splácet pan [jméno FO] z vlastních peněz, což ho finančně vyčerpalo. To vše mělo značný dopad na jeho osobní i profesní život. Neustálé průtahy a nejistota ohledně výsledku řízení mu působily stres a úzkost, které negativně ovlivnily jeho zdraví a rodinné vztahy.

20. Z potvrzení o platbě provedené dne 4. 12. 2019 prostřednictvím internetového bankovnictví [Anonymizováno] ve výši 50 000 Kč z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně u [Anonymizováno] byla dne 4. 12. 2019 poukázána částka ve výši 50 000 Kč, a to na protiúčet č. [č. účtu], se zprávou pro příjemce „[jméno FO]“.

21. Z potvrzení o platbě zaslané prostřednictvím internetového bankovnictví [Anonymizováno] ve vztahu k platbě provedené dne 21. 2. 2020 ve výši 50 000 Kč z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně u [Anonymizováno] byla dne 21. 2. 2020 poukázána částka ve výši 50 000 Kč, a to na protiúčet č. [č. účtu], se zprávou pro příjemce „[jméno FO]“.

22. Z kopie směnky vystavené žalobkyní na řad [právnická osoba] dne 29. 5. 2015 s avalem [jméno FO] na č. l. 85 bylo zjištěno, že byla vystavena blankosměnka podepsaná jednatele žalobkyně [jméno FO], avalovanou [jméno FO].

23. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k společnosti [právnická osoba] získaného prostřednictvím portálu justice.cz ze dne 27. 9. 2021 bylo zjištěno, že společnost je stále aktivní, jejím jednatelem byla až do 5. 3. 2020 [tituly před jménem] [jméno FO].

24. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu ke společnosti žalobkyně získaného prostřednictvím webového portálu [Anonymizováno] ze dne 6. 12. 2023 bylo zjištěno, že společnost je stále aktivní, jejím jednatelem je [jméno FO].

25. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

26. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 5 OdpŠk odpovídá stát za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

28. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

29. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

30. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

33. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

34. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

35. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008). Nesprávný úřední postup v projednávaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svém stanovisku ze dne 27. 11. 2023, kterým přiznala žalobkyni zadostiučinění v peněžité formě.

36. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobkyně a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení.

37. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30% v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45% částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

38. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018).

39. Soud posuzoval délku řízení v období od 22. 4. 2016, tj. ode dne podání žaloby, do 27. 11. 2023, kdy byl nárok předběžně projednán žalovanou.

40. Žalovaná nemajetkovou újmu kompenzovala v penězích, soud se s tímto postupem ztotožňuje, když v tomto případě, kdy řízení v posuzovaném období trvalo 7 let a 7 měsíců (s tím, že řízení k datu vydání tohoto rozsudku není skončeno), přičemž soud souhlasí se žalovanou, že by již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě a je toho názoru, že je třeba žalobkyni odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje soud částku 15 000 Kč (tj. 1 250 Kč za jeden měsíc), a to s ohledem na to, že není možno na posuzované řízení pohlížet jako na extrémně dlouhé, když zatím nepřesahuje svou délkou 10 let, když dle ustálené praxe dochází k navyšování základní částky v řízeních takto dlouhých a delších. Za první dva roky je tato částka snížena na polovinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1078/2013). Výpočtem dospěl nalézací soud k základní částce 98 750 Kč.

41. Po právní, skutkové a procesní stránce byla věc dle soudu mírně skutkově a procesně složitější. V řízení bylo nařízeno poměrně vysoké množství ústních jednání, na kterých byla provedena řada listinných důkazů, byly provedeny účastnické výslechy, jakožto i výslechy svědků a znalce. Soudy rovněž musely rozhodovat o žádostech o osvobození od soudních poplatků a o námitce podjatosti. Řízení bylo ze zákona přerušeno z důvodu insolvenčního řízení vedeného vůči majetku procesní žalované. Ve věci byl podán rovněž vzájemný návrh. Vzhledem k tomu soud snížil základní částku o 15%.

42. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela pozitivně ani negativně. V řízení nepodala stížnost, nebo návrh na určení procesní lhůty, nedotazovala se na stav řízení. Zároveň ovšem soud neshledal, že by nějak výrazně její kroky v řízení postup soudu prodlužovaly. Soud tedy neshledal, že je zde dán důvod pro jakoukoli modifikaci základní částky na základě tohoto kritéria.

43. Postup orgánů veřejné moci byl shledán jako koncentrovaný a bez delších dílčích průtahů. Soud postupoval v řízení logicky a v přiměřených lhůtách. Na délce řízení se především podepsala nečinnost soudu během zákonného přerušení řízení. Tuto nečinnost ovšem nelze vyhodnotit jako průtah a dávat jí soudu k tíži, když soud dle insolvenčního zákona v případě, kdy je proti žalovanému vedeno insolvenční řízení, ani nemůže ve věci konat. Na délku posuzovaného řízení měla rovněž vliv část řízení vedená před dovolacím soudem, kterému trvalo rozhodnout ve věci přibližně 2 roky. Soud z uvedených důvodů nepřistoupil k modifikaci základní částky.

44. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že pro ni posuzované řízení mělo standardní význam. Soud přihlédl k tomu, že zde jsou dány skutečnosti jak pro navýšení, tak i pro snížení významu řízení pro žalobkyni, když je pravdou, že ze strany žalobkyně došlo ke zpětvzetí přihlášky v insolvenčním řízení vedeném s procesní žalovanou. Zároveň ovšem soud přihlédl k tomu, že předmětem řízení byla částka, která byla ve vztahu k výši vlastního kapitálu žalobkyně poměrně vysoká, přičemž k financování si vzala žalobkyně úvěr, a finanční situace společnosti se zhoršila tak, že muselo dojít k propouštění zaměstnanců. Soud tedy v konečném důsledku nepřistoupil ke korekci základní částky s ohledem na kritérium významu řízení.

45. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval meritorně dvakrát, odvolací soud rozhodoval meritorně dvakrát, dovolací soud rozhodoval ve věci jednou. Z tohoto důvodu došlo k úpravě základní částky, a to ke snížení o 10%.

46. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 7 let a 7 měsíců 98 750 Kč (6x 15 000 Kč + 7x 1 250 Kč), přičemž soud shledal důvody pro modifikaci této základní částky z důvodu složitosti řízení (snížení o 15%), trojinstančnosti řízení (snížení o 10%). Žalobkyni tak náleží částka ve výši 74 063 Kč. S ohledem na to, že žalovaná již před podáním žaloby plnila žalobkyni částku ve výši 59 250 Kč, soud výrokem I. přiznal žalobkyni částku ve výši 14 813 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 14 813 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení. Výrokem II. pak byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 185 187 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 200 000 Kč od 29. 11. 2023 do 27. 3. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 185 187 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, zamítnuta (žalovaná projednala nárok žalobkyně v šestiměsíční zákonné lhůtě, a žalobkyni částečně vyhověla, přičemž z této částky žalobkyni tedy nenáleží úrok z prodlení, když ohledně částky 59 250 Kč se žalovaná do prodlení nedostala, a do prodlení ohledně částky 14 813 Kč se žalovaná dostala až po uplynutí šestiměsíční zákonné lhůty dle ust. § 15 OdpŠk).

47. O nákladech řízení soud rozhodl pod výrokem III. podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) se považuje za tarifní hodnotu 50 000 Kč (NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Za každý úkon ve věci tak právnímu zástupci dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT náleží odměna ve výši 3 100 Kč. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 25 256 Kč, která je tvořena: 1x zaplaceným soudním poplatkem dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tj. 2 000 Kč; mimosmluvní odměnou ve výši 14 880 Kč za úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátního tarifu“ (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, replika za dne 12. 3. 2024, účast na jednání dne 3. 5. 2024, vyjádření na výzvu soudu ze dne 3. 6. 2024, účast na jednání dne 24. 6. 2024); paušálem za náhradu hotových výdajů v celkové výši 1 800 Kč za šest úkonů právní služby, který byl přiznán ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu; náhradou za DPH ve výši 21% z mimosmluvní odměny zástupce a paušálu za náhradu hotových výdajů, když soud z informačního systému ARES zjistil, že je advokát plátcem DPH, ovšem v období převzetí věci dne 11. 9. 2023 (dle datace plné moci) a podání žaloby dne 23. 1. 2024 plátcem DPH nebyl, tudíž mu pro tyto dva úkony nebylo přiznáno navýšení o DPH, tj. celkem bylo přiznáno 2 856 Kč.

48. Soud pro úplnost dodává, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za předběžné uplatnění nároku u žalované, když dle ust. § 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Uplatnění nároku u žalované nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 advokátního tarifu a odměna za něj žalobkyni nenáleží.

49. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení