43 C 292/2021 - 385

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 25.7.2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 70 470 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od 25.7.2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně finanční prostředky v uvedené výši pocházející z prodeje bytů v jejím výlučném vlastnictví zapůjčila žalovanému do jeho podnikání za trvání manželství účastníků v roce 2018 čtyřmi platbami z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky nebyla sjednána lhůta splatnosti zápůjčky, žalobkyně smlouvu o zápůjčce vypověděla a marně vyzvala žalovaného k vrácení zápůjčky, lhůta k vrácení uplynula dnem 24.7.2019, ode dne následujícího žalobkyně požadovala úrok z prodlení v tzv. zákonné výši. Následně žalobkyně tvrdila, že lhůta pro vrácení peněz byla mezi účastníky předem domluvena a žalovaný jí je měl vrátit v srpnu 2019 v návaznosti na smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. (dále též jen „[jméno FO]“). Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný finanční prostředky ze žalobkyně vylákal pod záminkou zisku, nešlo o společnou investici, žalobkyně peníze zapůjčila žalovanému, který je investoval do společnosti [jméno FO]. Na účtu žalobkyně se nenacházely finanční prostředky žalovaného, nebylo dohodnuto, že by měl mít žalovaný právo na odměnu za správu nemovitostí žalobkyně.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznal. Popřel, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Namítal, že zápůjčka mezi manželi je možná pouze z výlučných finančních prostředků jednoho z manželů do výlučného majetku druhého. Na účtu žalobkyně byly i finanční prostředky žalovaného představující odměnu žalovaného za mnohaletou péči o nemovitosti žalobkyně i prostředky náležející do společného jmění účastníků pocházející z pronájmů nemovitostí a další prostředky žalovaného související s vedením společné domácnosti účastníků v době před i po uzavření manželství. Finanční prostředky byly dle dohody účastníků použity jako společná investice a poukázány v březnu a dubnu 2018 v souladu se smlouvou o spolupráci ze dne 16.3.2018 společnosti [jméno FO]. Výnosy z investice v podobě zisku ze společnosti a zisku v případě jejího prodeje náležejí podle žalovaného oběma účastníkům rovným dílem, byť smlouvu o spolupráci podepsal jen žalovaný. Žalobkyně nárokovala finanční prostředky i po společnosti [právnická osoba]. a snad i po jejím jednateli [jméno FO] Slunském, a žalobkyně tudíž sama považuje investici do [jméno FO] za společnou, nebo její samostatnou. Žalovaný nabízel tři možné závěry, a sice, kvalifikaci vztahu jako smlouvy o zápůjčce do společného jmění manželů, kdy takový závazek, existoval-li, zanikl splynutím dlužníka a věřitele, nebo by se mohlo jednat o vnos do společného jmění manželů, který by bylo nutno řešit v jiném řízení o vypořádání společného jmění manželů, nebo že žádný pro věc relevantní vztah mezi účastníky vůbec neexistoval. Navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy účastníků.

4. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11.3.2020, sp. zn. 20 C 198/2019, soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 18.9.2010, v manželství byla dlouholetá krize nejpozději od roku 2014, žalovaný se v lednu 2019 odstěhoval od rodiny. Manželství bylo uvedeným rozsudkem rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci 9.4.2020.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozsah jejich společného jmění nebyl nijak modifikován.

6. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že žalobkyně poukázala ze svého bankovního účtu č. [č. účtu] (dále též jen „předmětný účet žalobkyně“) na bankovní účet žalovaného [č. účtu] dne 20.3.2018 dvakrát finanční prostředky ve výši 200 000 Kč, dne 29.3.2018 ve výši 300 000 Kč a dne 13.4.2018 ve výši 300 000 Kč, tj. celkem ve výši 1 000 000 Kč. O těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu.

7. Z dopisu ze dne 10.6.2019 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zástupkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla smlouvu o zápůjčce finančních prostředků ve výši 1 000 000 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě do šesti týdnů od doručení výpovědi a upozornila na možné soudní vymáhání. Z poštovního podacího archu a dodejky soud zjistil, že výpověď byla žalovanému odeslána prostřednictvím pošty a žalovaný ji převzal dne 12.6.2019. Žalovaný sice namítal, že podací arch a dodejka neobsahují identifikaci listiny, která byla doručována, nedokázal však vysvětlit, jaká jiná listina mu byla doručena, navíc žalovaný zprávou určenou [tituly před jménem] [jméno FO] zjevně na výzvu reagoval.

8. Ze zprávy soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu [tituly před jménem] [jméno FO] jíž sdělil, že mezi účastníky není žádná smlouva o zápůjčce, ale že jde o peníze ze SJM, kdy sama žalobkyně poslala žalovanému výpisy z účtu ke konci roku 2018 a v e-mailové komunikaci se účastníci baví o doložení výpisů z účtu, aby byli schopni odlišit osobní útratu žalobkyně ze společných prostředků od zbytku.

9. Z výpisu transakcí soud zjistil, že žalovaný ze svého shora uvedeného účtu převedl dne 26.3.2018 finanční prostředky ve výši 300 000 Kč, dne 3.4.2018 ve výši 300 000 Kč, dne 16.4.2018 ve výši 100 000 Kč, dne 16.4.2018 ve výši 200 000 Kč a dne 23.4.2018 ve výši 100 000 Kč, tj. celkem ve výši 1 000 000 Kč na účet č. [č. účtu] s popisem langino_smlouva_o_spolupráci_2018_03_16.

10. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 18.6.2008 soud zjistil, že žalobkyně nabyla před uzavřením manželství do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku č. 331/32 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 650 000 Kč, právní účinky vkladu vznikly 28.7.2008.

11. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 18.6.2008 soud zjistil, že žalobkyně nabyla před uzavřením manželství do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku č. 332/9 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 500 000 Kč, právní účinky vkladu vznikly 28.7.2008.

12. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 18.6.2008 soud zjistil, že žalobkyně nabyla před uzavřením manželství do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku č. 338/8 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 650 000 Kč, právní účinky vkladu vznikly 28.7.2008.

13. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 4.10.2006 soud zjistil, že žalobkyně nabyla před uzavřením manželství do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku č. 338/12 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 302 478 Kč, právní účinky vkladu vznikly 5.10.2006 14. Z kupní smlouvy ze dne 17.8.2017 soud zjistil, že žalobkyně jako výlučná vlastnice na základě kupní smlouvy ze dne 18.9.2006 s právními účinky k 19.9.2006, prodala manželům [Anonymizováno] bytovou jednotku č. 331/21 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 1 381 000 Kč.

15. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne 28.5.2020 soud zjistil, že ve prospěch shora uvedeného účtu žalované byla dne 16.1.2017 připsána částka 1 381 000 Kč s avízem [Anonymizováno]- úhrada KC.

16. Z kupní smlouvy datované 23.3.2017 soud zjistil, že žalobkyně jako výlučná vlastnice na základě shora uvedené kupní smlouvy ze dne 18.6.2008 s právními účinky k 28.7.2008, prodala manželům [Anonymizováno] bytovou jednotku č. 331/32 na [adresa] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 1 659 000 Kč.

17. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne 28.5.2020 soud zjistil, že ve prospěch shora uvedeného účtu žalované byla dne 25.4.2017 připsána částka 1 659 000 Kč s avízem [adresa]-[Anonymizováno]- úhrada KC.

18. Z kupní smlouvy ze dne 24.5.2012 soud zjistil, že žalobkyně jako výlučná vlastnice prodala [jméno FO] bytovou jednotku č. 332/9 spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 899 000 Kč.

19. Z kupní smlouvy datované 25.2.2010 soud zjistil, že žalobkyně jako výlučná vlastnice prodala [jméno FO] bytovou jednotku č. 338/12 spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemků v k.ú. [adresa] za kupní cenu 875 000 Kč.

20. Z výpisu z účtu soud zjistil, že ve prospěch shora uvedeného účtu žalované byla dne 22.9.2014 připsána částka 1 044 021 Kč z účtu s názvem [jméno FO].

21. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na účtu žalobkyně se nacházely i finanční prostředky představující zisk z pronájmu bytů.

22. Z e-mailu z 4.4.2012 soud zjistil, že žalovaný psal paní [jméno FO] informace k platbám za duben 2012 nájemného 5 950 Kč a záloh na služby 2 400 Kč mínus kompenzace za malování 1 500 Kč, a to na předmětný účet žalobkyně, a k platbě kauce 11 900 Kč na jiný účet. Z e-mailové komunikace žalovaného s bezrealitky.cz a panem [Anonymizováno] z 31.7.2012 a 1.8.2012 soud zjistil, že žalovaný s nimi komunikoval ve věci prohlídky a nájmu bytu [adresa]. Z e-mailu ze dne 6.8.2012 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že k jednomu z bytů SVJ [adresa], [Anonymizováno], sděluje, že vybírají nájem 5 600 Kč a zálohy na služby 2 481 Kč, obojí chodí na předmětný účet žalobkyně, do SVJ posílají 3 949 Kč, tj. záloha 2 481 Kč a fond oprav 1 468 Kč. Z e-mailu ze dne 18.6.2013 soud zjistil, že místopředsedkyně SVJ psala žalovanému, že zpráva patří spíš jeho manželce, ale vždycky jednali spolu, sdělila výši nedoplatku a přeplatků za rok 2012 za byty 331/21, 331/32 a 332/9, celkem přeplatek ve výši 17 232 Kč, žalovaný odpověděl, nechť přeplatek zašlou na účet manželky, a to předmětný účet žalobkyně. Z inzerce soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého účtu zdarma na serveru bezrealitky inzeroval v roce 2009 jednu nabídku, v roce 2015 šest nabídek a v roce 2017 dvě nabídky prodeje a pronájmu bytů v [adresa].

23. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [jméno FO] byla zapsána do obchodního rejstříku 13.4.2017, od uvedeného data je zapsán jako jednatel a společník [jméno FO], od uvedeného data do 10.12.2019 byl dále jako jednatel a společník zapsán [jméno FO]. [jméno FO], od 16.3.2018 je zapsán jako společník s obchodním podílem ve výši 1 % žalovaný.

24. Z rozvah, účetních závěrek a jejich příloh soud zjistil, že společnost [jméno FO] vykázala za běžné účetní období v celých tisících Kč cizí zdroje k 31.12.2018 ve výši 1 193, k 31.12.2020 ve výši 1 785 a k 31.12.2021 ve výši 1 814.

25. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že dne 11.3.2018 spolu komunikovali ve věci uzavření smlouvy o spolupráci se společností [jméno FO], žalovaný přeposlal žalobkyni e-mail od [jméno FO] ze dne 6.3.2018 s návrhem smlouvy. Žalobkyně vyjadřovala pochybnosti o vrácení částky jeden milion Kč [jméno FO], když psala žalovanému, že tam vůbec není termín vrácení částky, žalovaný na to odpověděl, že ví, a že si „s nima“ vyjasní, jak ty peníze z toho zase „vytečou“, že peníze se do toho budou pouštět postupně, žalobkyně uvedla, že chce mít v ruce něco, co bude exekučním titulem, uvedla, že se jí nelíbí, dávat jeden milion Kč „nějaké noname sro, která může zavřít krám“, žalovaný uvedl, že „s nimi“ zajištění probere, aby bylo jasné, že peníze „dostaneme“ zpět a že chce s firmou podnikat, viděl v ní i ve schopnostech „těch dvou kluků“ velký potenciál. Žalobkyně na to uvedla, že přemýšlí, co když firmu zruší, že peníze „neuvidíme“. Žalovaný reagoval, že nemají důvod. Dne 18.3.2018 žalovaný poslal žalobkyni e-mail s předmětem označeným půjčka langino [č. účtu], s textem díky. Žalobkyně se dne 14.10.2018 dotazovala žalovaného, zda už [jméno FO] celý milion poslal a aby jí připomenul, kdy ty peníze „uvidíme“. Žalobkyně dne 5.6.2019 žádala žalovaného o informace, jak jeden milion Kč, který žalovanému „půjčila“, z „perspektivní investice“ vyteče. Žalovaný dne 12.6.2019 žalobkyni napsal, že si před svatbou i po ní o případných ziscích, respektive výnosech z prodeje bytů v Adamově domluvili, že půjde o jejich společné prostředky, stejně jako závazky, kterými to financovali, byť byly vedeny na žalobkyni; nejde o žádnou půjčku nebo zápůjčku, účastníci se 24. ledna 2019, kdy žalobkyně přišla za žalovaným do jeho kanceláře, opět dohodli, že výnosy i závazky na původní financování bytů v Adamově jsou společné půl na půl, domluvili se, že žalobkyně pošle žalovanému výpis z účtu k 31.12.2018 a k hypotéce, žalovaný to spočítá, připraví splacení závazků a zbytek rozdělí; žalovaný před tím, než žalobkyni poskytne informace o penězích v [jméno FO], žádal žalobkyni o všechny výpisy z účtu, kde leží peníze z výnosů za byty v Adamově zpětně až k prodeji posledního bytu, aby provedl vyúčtování této společné investice. Žalobkyně nato téhož dne 12.6.2019 žalovanému napsala, že chce už více než rok podepsanou smlouvu s [jméno FO].

26. Z nedatovaného a nepodepsaného návrhu smlouvy o spolupráci mezi [jméno FO], jednající prostřednictvím jednatelů [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO], na jedné straně, a žalovaným na druhé straně, a předpokládaného cashflow společnosti [jméno FO] pro období 3/2018 až 2/2019, které byly předloženy žalobkyní, soud zjistil, že žalovaný poskytl žalobkyni návrh smlouvy o spolupráci a předpokládané cashflow společnosti. Smlouva ani cashflow předložené žalobkyní nebyly podepsány smluvními stranami.

27. Ze smlouvy o spolupráci datované 16.3.2018 a přílohy č. [hodnota] k této smlouvě obsahující předpoklad cashflow společnosti [jméno FO] pro období 3/2018 až 2/2019, které byly předloženy žalovaným, soud zjistil, že smlouva (jejíž text je shodný s textem návrhu předloženým žalobkyní, až na to, že ve smlouvě předložené žalovaným je již uvedeno číslo účtu č. [č. účtu], na který měl žalovaný zaslat částku jeden milion Kč, kdežto v textu předloženém žalobkyní je uvedeno, že účet bude pro tento účel zřízený) byla sjednána mezi [jméno FO] jednajícím prostřednictvím jednatelů [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO] na jedné straně a žalovaným na druhé straně, žalovaný se zavázal poskytnout [jméno FO] finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč (článek 2) a bylo sjednáno, že po převedení této částky [jméno FO] převede na žalovaného 1% podíl ve společnosti (článek 3). Dále bylo sjednáno, že v případě, že dojde do 30.6.2019 k naplnění finančních kritérií uvedených v příloze č. [hodnota] smlouvy, převede [jméno FO] na žalovaného podíl ve společnosti ve výši dalšího 1 %, nedojde-li do 30.6.2019 k naplnění finančních kritérií uvedených v příloze č. [hodnota] smlouvy, převede [jméno FO] na žalovaného podíl ve společnosti ve výši dalších 3 %, a že od ustanovení o převodu dalších podílů se lze odchýlit tím, že [jméno FO] zaplatí žalovanému částku 1 000 000 Kč splatnou 20.8.2019, což musí žalovaný oznámit [jméno FO] písemně do 30.6.2019 (článek 4). Smlouva a příloha č. [hodnota] předložené žalovaným byly podepsány smluvními stranami.

28. Z trestního oznámení ze dne 16.5.2022 soud zjistil, že žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení s tím, že prodala bytové jednotky č. 331/32, 331/21, 338/12 a 332/9 a finanční prostředky z prodeje ve výši jeden milion Kč zapůjčila žalovanému, který je investoval do společnosti [jméno FO] a sliboval jejich vrácení žalobkyni včetně zhodnocení do roka od zapůjčení, dosud se tak však nestalo; k souzené věci uvedla, že s ohledem na judikaturu k zápůjčce mezi manželi finance od žalovaného zřejmě nezíská.

29. Žalobkyně vypověděla, že s možností poskytnutí peněz [jméno FO] přišel žalovaný, věc byla od počátku koncipována jako půjčka, poskytovala peníze z prodeje bytů v jejím výlučném vlastnictví. Byty se pořizovaly na hypotéku, kterou nadále splácí. Žalobkyně měla obavy, jestli ty peníze budou vráceny, žalovaný ji opakovaně ujišťoval, že budou vráceny a bude z toho nějaký zisk, tvrdil, že z cashflow vyplývá, jak peníze „potečou zpátky“, že se ten milion bude takto vracet. Peníze měly být vráceny do 20. srpna 2019, jak je uvedeno ve smlouvě o spolupráci. Peníze poslala na účet žalovaného, aby je poskytl [jméno FO], dostal jedno procento podílu v této společnosti, bylo to určené na jejich rozjezd, na vyvíjení jazykové aplikace. Účastníci se domlouvali hodně e-mailem, protože žalobkyně byla na chalupě, peníze posílala více platbami kvůli limitu na účtu, žalovaný jí tvrdil, že to není potřeba poslat všechno hned. Žalobkyně s osobami, s nimiž žalovaný uzavřel smlouvu o spolupráci, nikdy nejednala, jednou měla být večeře, ale žalobkyně měla po neúspěšných justičních zkouškách a měla nemocného tatínka, tak na to neměla náladu. Když se dožadovala nějaké komunikace a smlouvy nebo čehokoli, co se děje s penězi, tak poté, co měli peníze na účtu nastal zlom, komunikace úplně ustala. Když žalobkyně pojala podezření, dožadovala se smlouvy po žalovaném, oslovila i pana [jméno FO] a volala i bývalému společníku [jméno FO]. [jméno FO], ten se jí vysmál, že žádné peníze nemá a žádné jí vracet nebude. Žalovaný s žalobkyní věc neřešil, nenabídl jí, že jí peníze vrátí, nenabídl jí podíl v [jméno FO], nenabídl jí narovnání situace. Smlouvu o zápůjčce si účastníci nesepsali, protože žalobkyně žalovanému jako manželovi věřila a byla v takovém psychickém stavu, kdy tomu nepřikládala důležitost s ohledem na stav tatínka. V lednu 2019, když už spolu účastníci nebydleli, tak žalobkyně chtěla, aby jí žalovaný podepsal smlouvu o půjčce, což on odmítl s tím, že si přece věří a že jí přece ty peníze vrátí. [jméno FO]. [jméno FO] požadovala vrácení peněz proto, že na to má nárok, neví, kdo jiný, nebyly to peníze žalovaného, dala někam milion korun, ze kterých má splácet hypotéku. Peníze měl žalobkyni vrátit žalovaný, to vyplývalo z e-mailu, podle kterého poslala peníze na účet žalovaného, ona neměla žádný vztah s [jméno FO], když se uzavírala ta smlouva o spolupráci, žalovaný jí řekl, že bude lepší, když bude smluvní stranou on, ne žalobkyně, i když ty peníze pošle ona. Pokud žalobkyně uváděla, že nešlo o investici, dovozovala to z toho, že počítala s tím, že se peníze z [jméno FO] vrátí.

30. Žalovaný vypověděl, že přišel v roce 2005, kdy už spolu účastníci žili, před deregulací nájemného na příležitost koupit byty v Adamově s nájemníky s regulovaným nájemným. Žalovaný nebyl bonitní, a proto se byty kupovaly na žalobkyni, a to ve dvou vlnách tři byty a dva byty. Žalovaný sehnal všech pět příležitostí ke koupi, poté jednal s nájemníky bytů, s oběma společenstvími vlastníků jednotek a obstaral i všechny pozdější kupující, zastupoval žalobkyni i v soudním řízení. Finanční odměna žalovanému za tuto činnost nebyla mezi účastníky sjednána. Na předmětný účet žalobkyně chodila velká část plateb z výnosů z pronájmů a z výnosů z prodejů bytů a ty peníze, které významně přesahovaly částku jeden milion Kč, ležely na účtu žalobkyně, závazky vůči bankám byly několikanásobně nižší, účastníci se bavili, jak s penězi naloží. Na uvedený účet posílal žalovaný žalobkyni i svoje peníze na domácnost, na děti, na dovolenou, na kroužky, na skauta atd., a proto nelze podle žalovaného mluvit o tom, že na účtu žalobkyně byly pouze její osobní peníze. Až do roku 2019 nebyla mezi účastníky řeč o tom, že by šlo o půjčku mezi účastníky, bavili se o tom, že jsou to jejich peníze, které společně, byť na jméno žalovaného investují do [jméno FO], účastníci se dohodli, že s částí peněz, které vydělali na bytech v Adamově, naloží tímto způsobem. Investice do bytů, kdy žalovaný do toho vkládal své investičně realitní know-how a svůj čas a energii, byla investicí na žalobkyni, investice do [jméno FO] byla na žalovaného, žalovaný obě vnímal jako společné. Že by žalobkyně dávala žalovanému v lednu 2019 k podpisu smlouvu o půjčce, je podle žalovaného lež, tehdy se naopak účastníci dohodli, že si vypořádají nějaké závazky, že žalobkyně zašle žalovanému výpisy z účtu, kam už žalovaný neměl přístup, žalovaný to "hodí do excelu" a částku si rozdělí napůl. Žalobkyně poslala jen část, žalovaný jí e-mailem sdělil, že je potřeba toho poslat víc, žalobkyně ale v té době začala lhát, že šlo o půjčku mezi účastníky. Dohodu s [jméno FO] odráží smlouva o spolupráci, úrok nebyl sjednán, bylo sjednáno stoprocentní vrácení vkladu výměnou za navýšení podílu žalovaného. Investice do [jméno FO] je nulová na rozdíl od investice do bytů, kde výnosy byly „jako z říše snů“, když byty se prodávaly za dvoj až pětinásobek. Podle žalovaného i žalobkyně vnímá půjčku jako společnou vůči [jméno FO], když sama kontaktovala tehdejšího jednatele [jméno FO] pana [jméno FO] i jednatele pana [jméno FO], po kterém požadovala vrácení, kontaktovala i jeho otce. Celá částka poskytnutá [jméno FO] se měla vrátit do data uvedeného ve smlouvě na účet žalovaného, a tudíž podle žalovaného do společného jmění účastníků, jednoprocentní podíl, který je dle žalovaného ve společném jmění účastníků, dostal žalovaný, respektive dostali účastníci za poskytnutí půjčky, další navýšení mělo být jako obdoba úroku. Bylo sjednáno stoprocentní vrácení poskytnuté částky [jméno FO]. Žalovaný [jméno FO] o vrácení žádal, ale dosud nevrátilo nic, pohledávka je toho času nevymahatelná, [jméno FO] je společností s ručením omezeným se základním jměním hluboko pod svými závazky.

31. Z odpovědí na dotazy ze dne 19.4.2023 soud zjistil, že jednatel a společník [jméno FO] odpověděl na dotazy účastníků. Potvrdil, že [jméno FO] obdrželo v roce 2018 finanční prostředky z účtu žalovaného za účelem dokončení vývoje aplikace pro učení cizích jazyků. Smlouvu o spolupráci před jejím uzavřením žalobkyně připomínkovala. Veškeré jednání před uzavřením smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaného nasvědčovalo tomu, že se jedná o společnou investici, žalobkyně nechtěla být uvedena ve smlouvě, protože pracovala jako zaměstnankyně soudu. Žalovaný řekl, že se jedná o společné peníze s manželkou snad z obchodů s nemovitosti žalobkyně, které zajišťoval v minulosti žalovaný. Nebylo sjednáno pevné datum vrácení finančních prostředků, peníze měly být manželům Bartíkovým vráceny primárně ze zisku společnosti, žalobkyně chtěla, aby bylo možné celou částku za určitých podmínek žádat zpět, to se do smlouvy dostalo. Finanční prostředky jsou stále vedeny v účetnictví [jméno FO], vráceny nebyly v žádné výši, žalovaný o jejich vrácení žádal, [jméno FO] nemělo a nemá je reálně z čeho uhradit.

32. Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 18.9.2010 manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem pravomocným dne 9.4.2020, mezi účastníky byla dlouholetá krize nejpozději od roku 2014, v lednu 2019 se žalovaný od rodiny odstěhoval. Žalobkyně před uzavřením manželství v době, kdy už spolu účastníci žili, sama koupila pět bytů v [Anonymizováno]. Na příležitost koupit byty přišel žalovaný. Byty byly pronajímány, o pronájmy se staral žalovaný, který komunikoval i se společenstvím vlastníků jednotek u bytů č. 331/21, 331/32 a 332/9. Mezi účastníky za to nebyla sjednána žádná finanční odměna, jak vypověděl sám žalovaný. Žalobkyně jako výlučná vlastnice, která nabyla vlastnictví před uzavřením manželství ke dni 19.9.2006, prodala jednotku č. 331/21 kupní smlouvou ze dne 17.8.2017, kupní cena ve výši 1 381 000 Kč byla připsána na předmětný účet žalobkyně dne 16.1.2017. Dále žalobkyně jako výlučná vlastnice, která nabyla vlastnictví před uzavřením manželství ke dni 28.7.2008, prodala jednotku č. 331/32 kupní smlouvou ze dne 23.2.2017, kupní cena ve výši 1 659 000 Kč byla na předmětný účet žalobkyně připsána dne 25.4.2017. Bylo tak prokázáno, že na předmětný účet žalobkyně byly připsány finanční prostředky získané prodejem bytů žalobkyně ve výši 3 040 000 Kč. Peníze z prodejů bytů ležely na předmětném účtu žalobkyně, jak vyplynulo i z výpovědi žalovaného. Účastníci spolu v březnu 2018 jednali o poskytnutí částky jeden milion Kč společnosti [jméno FO], žalovaný žalobkyni poslal návrh smlouvy o spolupráci. Žalobkyně vůči žalovanému vyjadřovala pochybnosti, zda účastníci peníze od společnosti [jméno FO] dostanou zpět, žalovaný ji ujišťoval, že se peníze z [jméno FO] vrátí. Účastníky smlouvy o spolupráci ze dne 16.3.2018 byla společnost [jméno FO] na jedné straně a žalovaný na straně druhé. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnout [jméno FO] finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč bez zbytečného odkladu na specifikovaný bankovní účet, [jméno FO] se zavázalo po převedení celé částky na účet bez zbytečného odkladu převést na žalovaného podíl ve společnosti ve výši 1 %. Dále se [jméno FO] zavázalo převést na podíl ve společnosti ve výši dalšího 1 %, dojde-li k naplnění finančních kritérií uvedených v příloze smlouvy, nebo ve výši dalších 3 %, nedojde-li k jejich naplnění, a bylo sjednáno, že od ujednání o převodu dalších podílů ve společnosti se lze odchýlit tím, že [jméno FO] zaplatí žalovanému částku 1 000 000 Kč do 20.8.2019, což musí žalovaný oznámit písemně [jméno FO] do 30.6.2019. Žalobkyně žalovanému na účet žalovaného uvedený v e-mailu žalovaného ze dne 18.3.2018 převedla z předmětného účtu žalobkyně finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč čtyřmi platbami od 20.3.2018 do 13.4.2018. Žalobkyně dle své výpovědi převedla finanční prostředky získané prodejem bytů v Adamově. Žalovaný ze svého účtu tyto finanční prostředky převedl v souladu se smlouvou o spolupráci [jméno FO] na bankovní účet uvedený ve smlouvě pěti platbami od 26.3.2018 do 23.4.2018. Žalovaný žádal [jméno FO] o vrácení, [jméno FO] žádné prostředky nevrátilo.

33. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

34. Žalobkyně sama jako kupující uzavřela dne 18.9.2006 jednu, dne 4.10.2006 jednu a dne 18.6.2008 tři kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“), jimiž před uzavřením manželství nabyla do svého výlučného vlastnictví každou ze smluv jeden, tj. celkem pět shora uvedených bytů v [Anonymizováno], a to bytovou jednotku č. 331/21 ke dni 19.9.2006, bytovou jednotku č. 338/12 ke dni 5.10.2006 a bytové jednotky č. 331/32, 332/9, 338/9 ke dni 28.7.2008 (§ 132 odst. 1 a § 133 odst. 2 obč. zák.). Žalovaný sice uvedl, že na příležitost byty koupit přišel on a že to vnímal jako společnou investici, to však bez dalšího nemění nic na vlastnickém režimu bytů, které byly ve výlučném vlastnictví žalobkyně, neboť je koupila sama žalobkyně před uzavřením manželství.

35. Žalobkyně čtyři byty, jejichž byla výlučnou vlastnicí, prodala. Bytovou jednotku č. 338/12 prodala žalobkyně ještě před uzavřením manželství. Další tři bytové jednotky (č. 332/9, 331/32 a 331/21) žalobkyně prodala za trvání manželství, přičemž podle ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. v případě prodejů uskutečněných za trvání manželství do 31.12.2013 a podle ustanovení § 709 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen „o.z.“), v případě prodejů uskutečněných po 1.1.2014 nabyla žalobkyně finanční prostředky, které jí byly uhrazeny jako kupní ceny za byty v jejím výlučném vlastnictví, také do svého výlučného vlastnictví. Žalobkyně prokázala, že na její účet (předmětný účet žalobkyně) byly připsány v lednu a dubnu 2017 finanční prostředky - kupní ceny za prodej bytů ve výlučném vlastnictví žalobkyně ve výši 3 040 000 Kč, které byly dle ustanovení § 709 odst. 1 písm. d) o.z. ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Právní režim takto získaných výlučných finančních prostředků žalobkyně na prostředky ve společném jmění manželů změněn nebyl, když mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozsah jejich společného jmění manželů nebyl nijak modifikován (nedošlo tudíž ani k rozšíření společného jmění manželů o výlučné finanční prostředky žalobkyně, kdy taková smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, srov § 716, § 717 o.z.). Výlučné finanční prostředky žalobkyně získané prodejem bytů ve výlučném vlastnictví žalobkyně ležely v době, kdy žalobkyně ze svého účtu poukázala na účet žalovaného jeden milion Kč za účelem poskytnutí těchto finančních prostředků [jméno FO], na předmětném účtu žalobkyně, v tomto smyslu vypovídal i sám žalovaný. Pokud žalovaný namítal, že na účtu žalobkyně byly i finanční prostředky žalovaného představující jeho odměnu za správu nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, pak ovšem ve své výpovědi výslovně uvedl, že finanční odměna za to nebyla mezi účastníky sjednána. Podle soudu ani činnost žalovaného nepřesahovala běžnou manželskou či partnerskou výpomoc. Ostatně i kdyby snad žalovanému náležela za jeho činnost odměna, jen z důvodu existence práva žalovaného na odměnu by se právní režim výlučných prostředků žalobkyně uložených na jejím účtu nijak nezměnil. Žalovaný dále namítal, že na účtu žalobkyně byly i finanční prostředky ve společném jmění manželů pocházející z pronájmů bytů, přičemž žalobkyně prohlásila nesporným, že na účtu byl i zisk z nájmu bytů. Dle ustanovení § 709 odst. 2 o.z. přitom zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, je součástí společného jmění manželů. Nejvyšší soud však již dovodil, že není důvodu, aby nebylo možné rozlišovat mezi výlučnými prostředky a prostředky náležejícími do společného jmění manželů, byť jsou uloženy na jednom bankovním účtu; jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2022, sp. zn. 22 Cdo 3070/2021). Skutečnost, že na bankovním účtu žalobkyně byly uloženy i finanční prostředky ve společném jmění manželů, tedy neznamená, že by bez dalšího na všechny platby z účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Obdobně pokud žalovaný namítal, že na účtu se nacházely jeho prostředky související s vedením společné domácnosti (což žalobkyně popřela), neznamená to, že by nebylo možné tyto prostředky odlišit od výlučných prostředků žalobkyně, ostatně sám žalovaný uvedl, za jakým účelem je měl na účet žalobkyně posílat (na domácnost, na dovolenou, na děti, na kroužky, na skauta atd.) a že do [jméno FO] měly být investovány prostředky, které vydělali na bytech v Adamově. Podstatné tak je, že na předmětném účtu žalobkyně byly v době plateb ve prospěch účtu žalovaného uloženy výlučné finanční prostředky žalobkyně získané prodejem bytů v jejím výlučném vlastnictví, jejichž výše přesahovala jeden milion Kč, který žalobkyně převedla ve prospěch účtu žalovaného za účelem poskytnutí těchto prostředků [jméno FO] dle smlouvy o spolupráci.

36. Soud neposoudil vztah mezi účastníky jako vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. o.z.), neboť pro vznik smlouvy o zápůjčce je významné, aby došlo nejen k předání peněz, ale při uzavření smlouvy o zápůjčce se musí dlužník zavázat uvedené finanční prostředky po čase vrátit. Z provedených důkazů však nevyplývá, že by ze strany žalovaného byl projeven závazek, že žalovaný finanční prostředky žalobkyni vrátí. Pokud žalobkyně vypověděla, že žalovaný ji ujišťoval, že peníze budou vráceny, je z výpovědi žalobkyně i z e-mailové komunikace mezi účastníky zřejmé, že šlo o vrácení peněz [jméno FO], nikoli vrácení peněz žalovaným žalobkyni. Žalovaný vnímal (bez ohledu na to, zda správně) peníze jako společné, a tudíž z jeho pohledu nebyl ani důvod, aby si je půjčoval a zavazoval se je vrátit. Žalobkyně sice vypověděla, že bylo dohodnuto, že peníze jí vrátí žalovaný, tuto dohodu však dovozovala pouze z toho, že peníze poslala na základě e-mailu žalovaného na účet žalovaného a že v žádném vztahu s [jméno FO] nebyla, z čehož však dohoda o zápůjčce finančních prostředků a závazek žalovaného žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit nevyplývá. Že mezi účastníky nebylo jednáno o zápůjčce, vyplývá i z e-mailové komunikace mezi účastníky, kdy žádný z účastníků před ani po poskytnutí finančních prostředků žalobkyní na účet žalovaného se o zápůjčce či půjčce mezi účastníky ani o vrácení peněz žalovaným žalobkyni nijak nezmiňoval, poprvé výraz půjčila použila žalobkyně až v e-mailu z 5.6.2019, tj. více než rok po převodu peněz na účet žalovaného. Na druhou stranu z e-mailové komunikace mezi účastníky před tím, než žalobkyně převedla finanční prostředky na účet žalovaného, i z výpovědí účastníků vyplývá, že účastníci spolu komunikovali o smlouvě o spolupráci se společností [jméno FO] a žalobkyně žalovanému své výlučné finanční prostředky na jeho účet převedla – byť ne jako zápůjčku – právě proto, aby byly poskytnuty společnosti [jméno FO] v souladu se smlouvou o spolupráci.

37. Z ustálené judikatury vyplývá, že soud není vázán právní kvalifikací uplatněného nároku a je povinen, provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobci plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobce tohoto plnění dožadoval z jiného právního důvodu, než ze kterého mu skutečně náleží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.2.2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015, nález Ústavního soudu ze dne 29.12.2009, sp. zn. I. ÚS 2443/08 ale také z praxe Ústavního soudu nález ze dne 29.9.2022, sp. zn. I. ÚS 543/22).

38. Při vypořádání zaniklého společného jmění manželů platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z. (vypořádání zákonnou domněnkou), každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (§ 742 odst. 1 písm. c/ o.z., dále též jen „vnos“).

39. Žalovaný uzavřel se společností [jméno FO] dne 16.3.2018 za trvání manželství smlouvu o spolupráci ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o.z. Pohledávky žalovaného za společností [jméno FO] vyplývající ze smlouvy (článek 4) se staly součástí společného jmění manželů, stejně tak obchodní podíl ve společnosti [jméno FO] ve výši 1 %, který nabyl žalobce za trvání manželství v návaznosti na uzavřenou smlouvu o spolupráci (článek 3), neboť jde o majetek nabytý žalovaným za trvání manželství a nejde o žádnou z výjimek dle ustanovení § 709 odst. 1 o.z. Na nabytí tohoto majetku byly použity výlučné finanční prostředky žalobkyně ve výši 1 000 000 Kč, a žalobkyně tak má podle ustanovení § 742 odst. 1 písm. c/ o.z. právo o nahrazení výše jejího vnosu, neboť společné jmění manželů již zaniklo rozvodem manželství účastníků, které bylo pravomocně rozvedeno ke dni 9.4.2020. Žalobkyně své právo uplatnila žalobou doručenou soudu dne 7.7.2020, tj. do tří let od zániku společného jmění. Soud dodává, že dle ustálené judikatury lze vypořádat pouze majetek (zde vnos na společný majetek), který účastníci učiní předmětem řízení a učiní tak ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007), přičemž právo na náhradu vnosu není omezeno výší částky, představující kladný rozdíl mezi aktivy a pasivy společného jmění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2019, sp.zn. 22 Cdo 2020/2018).

40. Soud proto žalobě co do částky 1 000 000 Kč vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř 41. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II., neboť úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) jsou sankcí za nesplnění povinnosti splnit dluh, o to však při vnosech nejde (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022).

42. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 73 % (jistina 1 000 000 Kč), žalovaný co do 28 % (úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni rozhodnutí 374 239,72 Kč, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017). Žalobkyně tak má po odečtení neúspěchu od úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 45 %. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 40 000 Kč, z odměny za zastupování advokátkou za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ze dne 23.2.2022, písemné vyjádření ze dne 30.9.2022, účast na jednání před soudem dne 20.9.2022 přesahující dvě hodiny /2 úkony/, účast na jednání před soudem dne 26.1.2023 přesahující dvě hodiny /2 úkony/, účast na jednání před soudem dne 23.3.2023, písemný závěrečný návrh ze dne 17.5.2023) po 10 300 Kč (§ 7, § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 500 000 Kč), z náhrady hotových výdajů za tytéž úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 156 600 Kč, z toho 45 % činí 70 470 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení