43 C 30/2023 - 144

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Anonymizováno] zastoupeno advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozen [Datum narození žalované A], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2) [Jméno žalované B], narozen [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] určení spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu ideálních [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], dosud zapsaných ve prospěch 1) žalovaného, [Jméno žalované A], narozeného [Datum narození žalované A], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

II. Určuje se, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], dosud zapsaných ve prospěch 2) žalovaného [Jméno žalované B], narozeného [Datum narození žalované B], u [právnická osoba] pro hlavní město [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

III. Žalovaní č. [hodnota]) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení, ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta, [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Žalobce uplatnil vůči žalovaným 1),2), žalobu na určení spoluvlastnictví, ke shora uvedeným podílům k nemovitostem, zapsaných u [právnická osoba] pro hl. m. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV [Anonymizováno]. Žalobce v žalobě tvrdil, že v řízení vedeném u [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno]pod sp. zn. [spisová značka], měl soud, který nahradil rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] tak, že žalované v tom řízení, [jméno FO] a [jméno FO], jako právní nástupkyně pana [jméno FO], původního dalšího spoluvlastníka pozemků, nejsou podílovými spoluvlastnicemi pozemků, dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] k. ú. [adresa]. Rozhodnutí soudu prvého stupně pak bylo potvrzeno i odvolacím soudem, tedy Městským soudem v Praze dne [datum], rozsudkem č. j. [spisová značka]. Soud tam měl za prokázané, že s pozemky nakládal stát, potažmo žalobce, když na těchto pozemcích vybudoval komunikaci, kterou provozoval a udržoval a která je na těchto pozemcích do současné doby. Sporné pozemky vznikly z pozemků shora specifikovaných. V katastru nemovitostí však je stále evidováno vlastnické právo v rozsahu podílů ideálních [Anonymizováno] [Anonymizováno], postihl stejný osud, tedy došlo k faktickému užívání pozemků státem a stát se k těmto choval jako vlastník. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení svého spoluvlastnického práva, protože zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. Žalobce tvrdil, že vlastnické právo žalovaných (právních předchůdců), jim bylo odňato v prosinci roku 1997, na základě rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno] [datum]. Následně byla uzavřena kupní smlouva s Československým socialistickým státem- Výstavbou hlavního města Prahy- Výstavbou inženýrských staveb. Stát předmětné pozemky zastavěl komunikací [adresa] spojka, následně s nimi hospodařil a spravoval je. Stát se pozemků chopil, aniž by k tomu měl právní titul kromě výše uvedené kupní smlouvy, mělo dojít k uzavření kupních smluv, jejichž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům v rozsahu spoluvlastnických podílů. Žalobci se domáhali vydání nezastavěných pozemků žalobou ze dne [datum], v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a u MS v [adresa] Co [Anonymizováno]. Žalobcům nebylo vyhověno s odůvodněním, že je-li pozemek, byť i zčásti zastavěn stavbami zřízenými po jeho převzetí státem, vydat jej nelze a nebyl proto důvod ani vyhotovovat geometrické plány k oddělení částí zastavěných od nezastavěných, protože v řízení o mimosoudních rehabilitacích, šlo o vydání věci, nikoliv jejích částí. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalované, aby podepsali souhlasné prohlášení vlastnického práva dle zákona o katastru nemovitostí, žalovaní však na toto nepřistoupili[Anonymizováno]

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, nárok žalobce neuznávají ani z části a jsou přesvědčeni, že jsou skutečnými vlastníky předmětných spoluvlastnických podílů. Žalovaní mají za to, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Žalobce svoji žalobu založil na jakési obrácené restituci dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě"). Povinnými osobami dle § 5 odst. 1 zákona o půdě jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, přičemž dle § 5 odst. 2 zákona o půdě osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání. Z uvedeného ustanovení je zjevné, že není podstatné, kdy došlo k přechodu práva užívání, resp. vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu žalobce na předmětných pozemcích, neboť je zjevné, že žalobce či jeho právní předchůdce nikdy neměl právo hospodaření k předmětným pozemkům jako celku, nýbrž nabyl toliko spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům, a to až kde dni [datum]. Žalobce tedy nebyl osobou povinnou ve smyslu zákona o půdě a nemůže být tedy ani osobou, která je oprávněna domáhat se určení vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům, které neměla nikdy ani v užívání. Žalovaní tedy z výše uvedeného důvodu namítají nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce a trvají na tom, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Dále žalovaní zdůrazňovali, že pokud nebude aplikován zákon o půdě a žalovaní jsou přesvědčeni, že zákon o půdě aplikován být nemůže, tak žalobci nesvědčí vůbec žádný právní titul, na základě kterého by mohl podat tuto žalobu na určení vlastnického práva k předmětným spoluvlastnickým podílům. Jako vlastník jiného spoluvlastnického podílu není žalobce nijak aktivně legitimován k tomu, aby podal žalobu na určení vlastnictví k jinému spoluvlastnickému podílu, zvlášť pokud v žalobě ani neuvede, na základě jakého právního titulu měl žalobce spoluvlastnický podíl nabýt. Žalovaní dále zdůrazňují, že zásadně nesouhlasí ani s žalobcovou aplikací zákona o půdě, ani s jeho výkladem, když se žalobce ze sebe snaží vytvořit jakousi osobu oprávněnou, když by nanejvýš mohl být osobou povinnou (přičemž žalovaní mají za to, že by nebyl ani osobou povinnou, viz výše). Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, jsou žalovaní přesvědčeni, že žaloba přesto není důvodná. Dle názoru žalovaných, žalobce v žalobě uvedl několik nepravdivých či zavádějících tvrzení, která jsou v přímém rozporu s žalobcem navrženými důkazy, a dále k mnoha svým tvrzením nenavrhl žalobce žádné důkazy. Žalobce, dle názoru žalovaných, v žalobě zcela zaměňuje vlastnické právo k předmětným pozemkům jako celku a vlastnické právo k předmětným spoluvlastnickým podílům, když žalovaní tvrdí, že co platí pro pozemek jako celek, nemusí platit pro spoluvlastnický podíl. Je na žalobci, aby případně tvrdil a prokázal užívání předmětných spoluvlastnických podílů žalobcem. V žalobě však tato tvrzení a označení důkazů zcela absentují. Žalobce v žalobě uvádí, že „Vlastnické právo žalovaných bylo odňato v prosinci 1977, a to na základě rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum]." Toto tvrzení je však v příkrém rozporu se samotným rozhodnutím Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno] dne [datum]. Tímto rozhodnutím byl totiž pozemek č.kat. [Anonymizováno], a to navíc pouze některé blíže neurčené části tohoto pozemku, odňat, částečně trvale a částečně dočasně, zemědělskému půdnímu fondu. V poslední větě výrokové části rozhodnutí je výslovně uvedeno, že toto rozhodnutí neřeší majetkoprávní ani jiné vztahy. Tímto rozhodnutím tedy nedošlo a ani nemohlo dojít k jakémukoli odnětí vlastnického práva žalovaných, nebo právních předchůdců, ke spoluvlastnickému podílu k tehdejšímu pozemku č.kat. [Anonymizováno]. Žalobce nepředložil kupní smlouvu uzavřenou mezi státem – Výstavbou h. m. Prahy- Výstavbou inženýrských staveb. V tuto dobu nebyl vypracován geometrický plán, proto není zřejmé, jaká konkrétní část pozemku měla být převáděna. Pokud žalobce předložil kupní smlouvu, uzavřenou s jiným spoluvlastníkem, tato byla soudy posouzena jako neplatná. Žalovaní tvrdili, že stát nepředložil důkazy k tomu, že s předmětnými pozemky skutečně fakticky nakládal, jakým způsobem, kdy byly zastavěny. Sporný pozemek byl odňat zemědělskému půdnímu fondu, proto na něj nebylo možno aplikovat zákon o půdě. Žalobou, kterou podali žalovaní, jako žalobci, v roce 1992 se domáhali vydání nezastavěných částí pozemků, č. [hodnota] a [Anonymizováno], nikoli sporných částí pozemků, navíc žalovaní poukazovali na to, jakými vadami tato jejich žaloba trpěla, s ohledem na problémy s identifikací pozemků, navíc tvrdili, že restituční žalobu podali z opatrnosti, následně však byli katastrálním úřadem ujištěni, že jsou nadále spoluvlastníky sporných pozemků. Žalovaní dále namítali, že jejich spoluvlastnické právo k uvedeným podílům nebylo v minulosti nijak zpochybňováno. Žalovaní se dále domnívali, že stát měl uplatnit své nároky v prekluzivní lhůtě, dle ust.§ 13 zákona o půdě, nejpozději do pěti let od [datum]. Žalovaní dále tvrdili, že jako menšinoví spoluvlastníci, aktivně vykonávali svá spoluvlastnická práva, což dokládali prodeji spoluvlastnických podílů, žalobce neuplatňoval tehdy svá předkupní práva. Žalovaní dále tvrdili, že svá spoluvlastnická práva vykonávají i tím, že podali k Obvodnímu soudu pro [adresa], žalobou, vedenou pod sp. zn. [spisová značka], na vydání bezdůvodného obohacení, za neoprávněné užívání pozemků žalobcem, řízení je přerušeno, do skončení tohoto řízení. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován v tomto řízení, namítali žalovaní, že své spoluvlastnické podíly drželi nepřetržitě od jejich nabytí v roce 1967 na základě rozhodnutí v dědickém řízení, [Anonymizováno], dle kterého nabyl právní předchůdce žalovaného 1, [Jméno žalované A] st. a žalovaný 2 předmětné spoluvlastnické podíly do vlastnictví, mimo jiné k pozemku č. kat. [Anonymizováno], ze kterého později vznikly oddělením sporné pozemky. Žalovaní tvrdili, že byli v dobré víře, že jsou spoluvlastníky pozemků, protože stát se k nim jako spoluvlastníkům choval, neměli důvod pochybovat o správnosti zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaní tvrdili, že realizovali svá spoluvlastnická práva, podíly drželi, s úmyslem je vlastnit. Dle názoru žalovaných, uplynula doba, jak pro řádné, tak i pro mimořádné vydržení.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

4. Výpisy z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], má soud za prokázané, že žalovaní jsou na LV [Anonymizováno] pro obec [adresa], k. p. [jméno FO], zapsáni jako spoluvlastníci id. podílů [Anonymizováno] je veden jako ostatní komunikace, ostatní plocha, má výměru 8 316 m2, pozemek p. č. 3472/1 je veden jako ostatní komunikace, ostatní plocha, má výměru 5 357 m2, pozemek par. č. [Anonymizováno] veden jako ostatní komunikace, ostatní plocha, má výměru 22m2, pozemek par. č. [Anonymizováno] veden jako ostatní komunikace, ostatní plocha, má výměru 260 m2.

5. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako podílový spoluvlastník předmětných pozemků s podílem o velikosti [Anonymizováno], a to na základě Souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví ze dne [datum] dle zákona č. 172/1991 Sb., (Z-[č. účtu]-101), Souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví MHMP [č. účtu]-[Anonymizováno] ze dne [datum] (Z-[č. účtu]-[Anonymizováno]) a na základě Rozsudku soudu o určení právního vztahu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ve znění rozsudku MS v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum] (V- [č. účtu]-[Anonymizováno]).

6. Katastrální mapou, potvrzenou Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], má soud za prokázané, že pozemky parc. [Anonymizováno] jsou vytvořeny z původní parcely č. [hodnota] - role, jejíž zábor byl předmětem Rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.[Anonymizováno] ze dne [datum]. V mapě jsou jednotlivé pozemky označeny a rovněž je vyznačena původní parcela č. [hodnota], z níž byly předmětné pozemky odděleny, toto bylo mezi účastníky i nesporné. (katastrální mapa, geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum], potvrzení KÚ [datum]). 7. [jméno FO]. [jméno FO], panu [jméno FO] ml., panu [jméno FO], paní [jméno FO], žalovanému 1 a dalším označeným subjektům bylo adresováno rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], když následně dne [datum] [Jméno žalované A], nar. [datum] a žalovaný 1 uzavřeli kupní smlouvy s tehdejší organizací Výstavba hlavního města Prahy - výstavba sídlišť, jejichž předmětem byl rovněž jejich spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. [hodnota], jehož části pozemek parc. č. [Anonymizováno] jsou předmětem této žaloby.

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalované A], uzavřel kupní smlouvu ohledně prodeje podílu [Anonymizováno] pozemku č. kat. [Anonymizováno], v k. ú [adresa], o celkové výměře 20 506m2 z čehož za 3 000 m2 se platí [částka] za 1m2 za 17 506 m2 0,40 Kč za m2. za část pozemku 3162 420m2 15 Kč za 1m29 565,25 Kč kupní cena. Výkup se prováděl závod [Anonymizováno] pro stavba č. [hodnota]- Budějovická – [adresa] . V bodě VIII. smlouvy je uvedeno, že protože předmětem smlouvy jsou části pozemků a oddělovací plány mohou být vyhotoveny až po skončení stavby, odkládá se provedené zápisů až na tuto dobu s tím, že na základě těchto plánů budou podle potřeby provedeny případně nutné opravy výměry i kupní ceny formou dodatku k této smlouvě.

9. Z přípisu Výstavby hl.m.Prahy ze dne [datum], adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že v příloze byla zasílána na vědomí kopie kupní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem měl být prodej id . podílu [Anonymizováno] celkem [částka] dle platebního příkazu , výkup se prováděl pro výstavbu sídliště JM II.

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalované A], nar. [datum], uzavřel také kupní smlouvu ohledně prodeje podílu [Anonymizováno] pozemku č. kat. [Anonymizováno], v k. ú [adresa], o celkové výměře 4 428m2 s tím, že pozemek bude použit pro provoz Pražských komunikací podniku hl m. Prahy, Čs. soc. státu – PK za cenu [částka].

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalované A], nar. [Datum narození žalované A] č. kat. [Anonymizováno], v k. ú [adresa], o celkové výměře 4 428m2 s tím, že pozemek bude použit pro provoz Pražských komunikací podniku hl m. Prahy, Čs. soc. státu – PK za cenu [částka]. 12. [právnická osoba] podnik hl. m. Prahy, pak požádal Středisko geodézie pro Prahu – město, dne [datum] o provedení změny zápisu v evidenci nemovitostí s ohledně celého pozemku č. [hodnota], který se prodával celý - výměra 4 427 m2.

13. Na základě Rozhodnutí Státního notářství [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v dědickém řízení po [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], která zemřela dne [právnická osoba].1962, nabyl pan [Jméno žalované A] nar. [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] a pan [Jméno žalované A] nar. [Datum narození žalované A] - žalovaný 1 spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemcích p.č. [hodnota] role, [Anonymizováno] sklad. prostor, p.č. [hodnota] role v užívání soc. sektoru a p.č. [hodnota] role v užívání socialistického sektoru.

14. Z hospodářské smlouvy uzavřené mezi Finančním odborem ONV [adresa] a Výstavbou hl.m. Prahy – výstavba inženýrských staveb, ze dne [datum], bylo zjištěno, že se ke ni [datum], převedla správa – vlastnictví k neděleným spoluvlastnickým podílům pozemkům v k. ú. [adresa], role o výměře 32 685 m2 a č. [hodnota] role o výměře 8 982 m2 z Finančního odboru ONV [adresa] na Výstavbu hl.m. [adresa] – Výstavba inženýrských staveb, z důvodu stavby komunikace [Anonymizováno] -č. [hodnota] a [Anonymizováno], [adresa].

15. Z kupní smlouvy uzavřené mezi panem [jméno FO], [jméno FO] a Československým socialistickým státem- Výstavbou hl. m. Prahy, ze dne [datum], bylo zjištěno, že byl prodán podíl [Anonymizováno][Anonymizováno] na pozemků č. [hodnota] - role v k. ú. [adresa], o výměře 20 506 m2 a č. [hodnota] role ve výměře 420 m2, za cenu [částka]. V bodě VIII. smlouvy je uvedeno, že protože předmětem smlouvy jsou části pozemků a oddělovací plány mohou být vyhotoveny až po skončení stavby, odkládá se provedené zápisů až na tuto dobu s tím, že na základě těchto plánů budou podle potřeby provedeny případně nutné opravy výměry i kupní ceny formou dodatku k této smlouvě.

16. Na základě Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v řízení o pozůstalosti po [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa], zemř. [datum], nabyl poz. syn [Jméno žalované B], bytem [adresa], [Jméno žalované D], [Jméno žalované C] [Anonymizováno], podíl o velikosti [Anonymizováno] pozemků: parc. č. [Anonymizováno] plocha, ostatní komunikace, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaných na LV 66 pro k.ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa].

17. Výstavba hl.m. Prahy – výstavba inženýrských staveb, investorsko-inženýrská organizace byla zřízena ke dni [datum], na základě usnesení Národního výboru hl.m. [adresa] ze dne [datum]. V témže usnesení byl změněn název investora Pozemních staveb hl.m. Prahy na Výstavbu hl.m. Prahy – výstavbu sídlišť, investorsko – inženýrská organizace, která byla v důsledku usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [Anonymizováno] na [Anonymizováno], inženýrská a realitní organizace [adresa]. Na základě usnesení rady zastupitelstva hl.m. [adresa] 094 ze dne [datum] byl schválen zánik rozpočtové organizace Výstavba inženýrských staveb [adresa] sloučením s [Anonymizováno], inženýrskou a realitní organizací, na níž dnem [datum] přešla všechna práva a povinnosti zaniknuvší Výstavby inženýrských staveb [adresa]. [Anonymizováno], inženýrská a realitní organizace [adresa] byla potom zrušena usnesením zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [datum] na jehož základě přešla její veškerá práva a závazky na hlavní město Prahu (viz usnesení Národního výboru hl.m. [adresa] z [datum], usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] z [datum], úplné znění zřizovací listiny IROP z [datum], usnesení rady zastupitelstva hl.m. [adresa] z [datum] a usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [datum], viz. spis PÚ ).

18. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] se žalovaný 1) a jeho otec, [tituly před jménem] [jméno FO], žalobou ze dne [datum] domáhali vydání nezastavěných částí pozemků. Z protokolů o jednání v této věci, ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], bylo zjištěno, že žalobci tam uváděli, že prodali své spoluvlastnické podíly na pozemku parc. č. [hodnota] Výstavbě sídlišť. [Jméno žalované A] nar. [Anonymizováno] při jednání dne [datum] vypověděl, že o vlastnické právo k pozemku č.[hodnota] přišel v roce 1978, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel i z důvodu hrozby vyvlastnění, možnosti trestního stíhání, nemožnosti dětí studovat atd., poukazoval na cenu, která byla nabídnuta. Za pozemek [Anonymizováno] vykupující organizace zaplatila pouze za 3000 m2, 15 Kčs za m2, za 17 506m2 po [částka] za m2. Zároveň p. [jméno FO] vypověděl, že neví, jak jsou pozemky využívány, plně zastavěny však nejsou. V této době byly již pozemky vyňaty ze zemědělského půdního fondu, k čemuž došlo již v roce 1977. Dále vypověděl, že socialistické organizace užívaly ty pozemky již dříve, bez jakéhokoli právního důvodu. [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno] vypověděl, že souhlas k prodeji dal pod pohrůžkou vyvlastnění, v tom spatřoval také tíseň a nápadně nevýhodné podmínky. Odvolací soud MS v Praze, v usnesení ze dne [datum] č. j. [spisová značka] v této věci vyslovil právní názor, že „je-li pozemek, byť i zčásti zastavěn stavbami zřízenými po jeho převzetí státem, vydat jej nelze a není proto důvodu k vyhotovování geometrických plánů pro oddělení částí zastavěných od nezastavěných částí pozemků, protože v řízení o mimosoudních rehabilitacích šlo o vydání věci, nikoliv jejích částí. K odvolání žalobců v té věci, do rozsudku, kterým byla žaloba zamítnuta, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně, který usnesením ze dne [datum] řízení zastavil, neboť sporné pozemky měly v době jejich zabrání charakter zemědělské půdy, tudíž věc náleží k rozhodnutí Pozemkovému úřadu, který je příslušný k rozhodování podle zákona o půdě.

19. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] , ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že bylo zastaveno řízení ve věci uplatněného restitučního nároku na vydání částí pozemků, dle [Anonymizováno] č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú [adresa], který byl uplatněn dne [datum] , rovněž formou žaloby o vydání parcel u [právnická osoba] 4 dne [datum]. Důvodem bylo zpětvzetí návrhu [tituly před jménem] [jméno FO] nar. [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO] nar. [Anonymizováno].

20. Dále bylo zjištěno, že rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], bylo adresováno [jméno FO]. [jméno FO], panu [jméno FO] ml., panu [jméno FO], paní [jméno FO], žalovanému [Anonymizováno][Anonymizováno]a dalším označeným subjektům, spoluvlastníkům, následně, dne [datum] [Jméno žalované A], nar. [datum] a žalovaný 1) uzavřeli kupní smlouvy, s tehdejší organizací Výstavba hlavního města Prahy - výstavba sídlišť, jejichž předmětem byl rovněž jejich spoluvlastnický podíl na pozemku původně PK [Anonymizováno], jehož části pozemek parc. č. [Anonymizováno] jsou předmětem této žaloby.

21. Ze zprávy [právnická osoba] [adresa] , ze dne [datum], která je součástí spisu zdejšího soudu [spisová značka], bylo zjištěno, že kupními smlouvami ze dne [datum] byly od žalovaných vykoupeny jejich ideální podíly z pozemku č.k. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 20 506 m2 a č.k. [Anonymizováno] 420 m2. Cena za výkup byla stanovena dle tehdy platné vyhlášky ve výši 15 Kčs/m2 do výměry 3 000 m2 za zbývající výměru 0,40 Kčs/m2. Ze zprávy bylo dále zjištěno, že od žalovaných bylo vykoupeno id. [Anonymizováno] jejich spoluvlastnických podílů z výměry 20 506m2 u pozemku [Anonymizováno], a tyto nelze přepočítávat tak, jak žalovaní požadovali, protože by nejprve muselo být provedeno reálné rozdělení pozemku, což by zřejmě nebylo ani proveditelné.

22. Dále byla [právnická osoba] [adresa], s přípisem ze dne [datum], k tomuto soudnímu řízení zasílána část. geometrického plánu pro stavbu č. [hodnota] SO [Anonymizováno] – [adresa] dokumentující stav zastavěnosti pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], ke kterým mělo právo hospodaření VIS [adresa]. Z pozemku [Anonymizováno] byla zastavěna část o výměře 16 259 m2, na pozemku [Anonymizováno] bylo umístěno zařízení staveniště. Přílohou byl [Anonymizováno] č. [hodnota]-[Anonymizováno] .

23. Z potvrzení přijetí výzvy k zaplacení peněžité náhrady za bezdůvodné obohacení ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce potvrdil přijetí výzvy k zaplacení s tím, že se věcí žalobce zabývá, požádala o vyjádření příslušné odbory , bude informovat o dalším postupu s tím, že v případě shledání odůvodněnosti nároku, má žalobce zájem o řešení trvalého charakteru, formou výkupu, se kterým by současně byla řešena otázka případného bezdůvodného obohacení.

24. Z dopisu žalobce ze dne [datum] adresovaného žalovanému, bylo zjištěno, že žalobce žádal žalovaného o vyjádření, zda souhlasí s odkoupením pozemků do vlastnictví hl.m. Prahy , jako jeden z 13 spoluvlastníků.

25. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovaným, že nejsou spoluvlastníky sporných pozemků, s odkazem na citovanou judikaturu, vyzýval žalované k uzavření souhlasného prohlášení dle ust. § 66 vyhl.č. 357/2013 Sb., žalovaní byli upozorněni, že v opačném případě bude podána žaloba.

26. Jiné důkazy zde soud již nehodnotí, protože na výsledek řízení by neměly žádný vliv.

27. Po provedeném dokazování soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu, že na základě rozhodnutí Odboru komunálního hospodářství a zemědělství NVP č.j. [Anonymizováno], ze dne [datum], došlo k trvalému a dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělskému půdnímu fondu, pro výstavbu [Anonymizováno] -[adresa], když u pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno]– role uveden trvalý zábor [Anonymizováno], podle ust. § 14 zákona č. 53/66 Sb. ve znění zákona č. 75/76 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, přičemž se půda odnímala trvale, od [datum], u dočasného záboru od [datum] do [datum]. Následně, dne [datum] , [Jméno žalované A], právní předchůdce žalovaných, uzavřel kupní smlouvu, ohledně prodeje id.podílu [Anonymizováno], v k. ú [adresa], z celkové výměry pozemku 20 506 m2. Výkup se prováděl pro stavbu č. [hodnota]- Budějovická – [adresa] . V bodě VIII. této kupní smlouvy je uvedeno, že protože předmětem smlouvy jsou části pozemků a oddělovací plány mohou být vyhotoveny až po skončení stavby, odkládá se provedené zápisů až na tuto dobu s tím, že na základě těchto plánů budou podle potřeby provedeny případně nutné opravy výměry i kupní ceny formou dodatku k této smlouvě. Stát předmětné pozemky zastavěl komunikací -[adresa] spojka , následně s nimi hospodařil a spravoval je. V době uzavření kupní smlouvy k uvedenému id. podílu pr. předchůdcem žalovaných, v roce 1978, ani dlouho potom, nebyly vyhotoveny oddělovací geometrické plány, jejichž vyhotovení kupní smlouva předpokládá. Soud má za prokázané, že s pozemky, resp. spoluvlastnickými podíly na nich, skutečně od sedmdesátých let minulého století nakládal stát a jeho právní nástupci a že jsou zastavěny komunikací, případě s komunikací bezprostředně souvisí. Zastavěnost pozemků byla překážkou pro vyhovění žádosti o restituci, i u dalších spoluvlastníků id. podílů. Soud dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby, protože má za prokázané, že i se spoluvlastnickými podíly, jež jsou předmětem tohoto sporu, nakládala Výstavba hl.m. Prahy – výstavba inženýrských staveb, fakticky se však v této době stát zmocnil i pozemků dalších. Výstavba hl.m. Prahy – výstavba inženýrských staveb, investorsko-inženýrská organizace byla zřízena ke dni [datum], na základě usnesení Národního výboru hl.m. [adresa] ze dne [datum]. V témže usnesení byl změněn název investora - Pozemních staveb hl.m. Prahy na Výstavbu hl.m. Prahy – výstavbu sídlišť, investorsko – inženýrská organizace, která byla v důsledku usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [Anonymizováno], inženýrská a realitní organizace [adresa]. Na základě usnesení Rady zastupitelstva hl.m. [adresa] [Anonymizováno], ze dne [datum], byl schválen zánik rozpočtové organizace Výstavba inženýrských staveb [adresa] sloučením s [Anonymizováno], inženýrskou a realitní organizací, na níž, dnem [datum], přešla všechna práva a povinnosti zaniknuvší Výstavby inženýrských staveb [adresa]. IROP, inženýrská a realitní organizace [adresa], byla potom zrušena usnesením zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [datum], na jehož základě přešla její veškerá práva a závazky na hlavní město Prahu (viz. usnesení Národního výboru hl.m. [adresa] z [datum], usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] z [datum], úplné znění zřizovací listiny [Anonymizováno] z [datum], usnesení rady zastupitelstva hl.m. [adresa] z [datum] a usnesení zastupitelstva hl.m. [adresa] ze dne [datum], toto vše bylo doloženo v řízení [Anonymizováno]). Dle názoru zdejšího soudu, ani kupní smlouvu, uzavřenou s [tituly před jménem] [jméno FO], nelze považovat za platnou, s ohledem na nedodržení požadavku určitosti takového úkonu, který i dle zák. č. 40/1964 Sb., musel být učiněn písemně, dle ust. § 46 zák. č. 40/1964 Sb. a určitě, dle ust. §37 zák.č. 40/1964 Sb., jinak byl neplatný a to absolutně, dle ust. § 40 tehdy platného občanského zákoníku. To, že nebyly vyhotoveny geometrické plány, případně smlouvy neuzavřeli všichni spoluvlastníci, bylo zřejmě hlavním důvodem, proč právní předchůdci žalovaných zůstali zapsáni v evidenci nemovitostí, zatímco smlouvy, kterými se prodávaly jiné pozemky spoluvlastníků jako celé, do evidence nemovitostí předloženy byly. Ještě v roce 1993, [právnická osoba] [adresa] , dne [datum], sděluje do řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], že kupními smlouvami, ze dne [datum], byly od žalovaných vykoupeny jejich ideální podíly z pozemku č.k. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], o výměře 20 506 m2 a č.k. [Anonymizováno] 420 m2, cena za výkup byla stanovena dle tehdy platné vyhlášky, ve výši 15 Kčs/m2 do výměry 3 000 m2 za zbývající výměru 0,40 Kčs/m2. Od žalovaných nebo jejich právních předchůdců, bylo vykoupeno id. 21/128 jejich spoluvlastnických podílů z výměry 20 506m2 u pozemku [Anonymizováno], tyto nelze přepočítávat tak, jak žalovaní požadovali, protože by nejprve muselo být provedeno reálné rozdělení pozemku, což by zřejmě nebylo ani proveditelné. Soud nemá ani žádné pochybnosti o tom, že žalovaní nebo jejich právní předchůdci, by neuzavírali kupní smlouvy, v rozhodné době, za ceny dle platného předpisu, pokud by se neobávali jejich vyvlastnění nebo sankcí vůči rodině. Pro toto řízení však bylo právně významné to, že se spornými pozemky fakticky nakládal stát, přičemž se těchto chopil, aniž by k tomu měl jakýkoliv právní titul. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 1930, vypověděl, že o vlastnické právo k pozemku č.[hodnota] přišel v roce 1978, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel i z důvodu hrozby vyvlastnění, možnosti trestního stíhání, nemožnosti dětí studovat atd., poukazoval na cenu, která byla nabídnuta. Zároveň p. [jméno FO] vypověděl, že neví, jak jsou pozemky využívány, pouze, že plně zastavěny nejsou. S předmětnými pozemky, tedy i před [datum], disponoval stát. Na pozemcích se nachází komunikace Pražského vnitřního okruhu, která byla od počátku ve správě státu, podléhá veřejnému užívání a do majetku žalobce přešla, na základě zákona č. 172/1992 Sb. Původní pozemek dle PK [Anonymizováno] byl z velké části zastavěn dnešní [adresa] spojkou, na pozemcích se nachází komunikace, části pozemků, které nejsou zastavěné s ní tvoří jeden funkční celek. Naopak žalovaní a jejich právní předchůdci fakticky nemohli spoluvlastnické podíly pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, užívat, zůstali však zapsáni v evidenci nemovitostí, později v katastru nemovitostí, jako spoluvlastníci. Tvrzení žalovaných, že vlastnické právo k předmětným spoluvlastnickým podílům na pozemcích na žalované přešlo v důsledku vydržení, nemůže obstát. V této souvislosti soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž je nezbytné, aby s předmětem, ohledně něhož je vydržení tvrzeno, bylo po dobu nutnou k vydržení vydržitelem aktivně nakládáno. V konkrétním případě vzal soud za prokázané, že s předmětnými pozemky nakládal stát, potažmo žalobce, když na těchto pozemcích vybudoval komunikaci, kterou provozoval a udržoval. Nelze vycházet z tvrzení žalovaných, že ohledně jiných pozemků, spoluvlastnických podílů, vzniklých z původního pozemku č. [hodnota], se chovali jako vlastníci tím, že je prodávali, viz. doložené kupní smlouvy. Nelze přitom v daném případě vzít v úvahu ani obranu žalovaných v tom smyslu, že nepochybovali o svém vlastnickém právu, s ohledem na zápisy v katastru nemovitostí, ani ze skutečnosti, že se žalovaní, žalobou podanou v roce [adresa], domáhají vydání bezdůvodného obohacení po žalobci. Nejvyšší soud v usnesení č. j. [spisová značka] konstatoval, že [jméno FO], další spoluvlastnice id. podílů, resp. její právní předchůdce dané pozemky neudržel, kdy je neobhospodařoval, neužíval ani neovládal, když se jako vlastník daných pozemků choval stát, když o zpochybnění vlastnického práva jde i v případě, že restituent daný pozemek fakticky neužíval, přičemž jeho stav, v němž již v době před uplynutím lhůty k vydání věci podle restitučních předpisů, musel vyvolávat důvodné pochybnosti o správnosti jemu svědčící evidence vlastnických práv v katastru nemovitostí vydržením. V každém případě, s pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení stát fakticky nakládal, zastavěl je, případně tvoří se stavbou funkční celek, pročež nemovitosti nebylo možno ani v restituci vydat. Právně významné pak není, zda se na straně státu jednalo o držbu oprávněnou či neoprávněnou, či že nedošlo k přechodu vlastnického práva na stát. Možnost žádat vydání věci, které stát převzal bez právního důvodu, v restitučním řízení pak nebyla vázána na to, zda se stát stal oprávněným držitelem, ale skutečnost, že se věci chopil bez právního důvodu. Rozhodnutí v dědickém řízení, není závazné pro třetí osoby, které nebyly účastníky tohoto řízení, a které se proto mohou domáhat ochrany svého práva u soudu v občanském soudním řízení (viz. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). K přechodu vlastnictví na stát došlo tak, že stát pozemky zastavěl, prostřednictvím organizace Výstavba hl. m. Prahy - výstavba sídlišť s pozemky hospodařil, viz. Hospodářská smlouva ze dne [datum], kterou byla převedena správa k pozemkům, mimo jiné k pozemku parc. č. [hodnota] z ONV [adresa] na Výstavbu sídlišť hl.m. Prahy, za účelem výstavby stavby- [Anonymizováno]- [adresa]. Jednalo se o přechod ze státu na žalobce.

28. U zdejšího soudu dále bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] o nahrazení rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu, ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] , kde se žalobce hl. m. [adresa], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo nahrazeno rozhodnutí státního PÚ , kterým byla zamítnut návrh účastnic [jméno FO] a [jméno FO], na vydání pozemků par. č. [hodnota] a dalších, v k.ú. [adresa]. Rozsudkem č.j. [spisová značka] soud I. stupně určil, že účastnice nejsou podílovými spoluvlastníky, kromě jiného dle PK par. č. [hodnota], dle [Anonymizováno] a dalších. Soud měl za prokázané, že s pozemky nakládal stát, potažmo žalobce, když na těchto pozemcích vybudoval komunikaci, kterou provozoval a udržoval a která je na těchto pozemcích do současné doby. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno rozsudkem MS v [adresa] [Anonymizováno]. Dovolání ve věci bylo odmítnuto, NS ČR usnesením č. j. [spisová značka].

29. Dále bylo rozhodováno zdejším soudem rozsudkem č. j. [spisová značka], kde bylo určeno, žalobce je vlastníkem zde uvedených podílů i na pozemcích p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tehdy zapsaných ve prospěch žalovaných paní [jméno FO] a paní [jméno FO], jakožto právních nástupkyň pana [jméno FO], původního dalšího spoluvlastníka pozemků. Rozsudek MS v Praze č.j. [spisová značka], ze dne [datum], potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k Evě [jméno FO] výroku I. a odvolání [jméno FO] proti výroku II. a III. ve vztahu k [jméno FO] odvolání odmítl, neboť nebyla osobou oprávněnou podat odvolání. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že stát převzal pozemky kupní smlouvou uzavřenou v tísni a bez právního důvodu , proto byl dán restituční důvod, vydání pozemků však bránila zákonná překážka jejich zastavěnosti , dle zákona o půdě. Uplatnil-li [jméno FO], otec [jméno FO], restituční nárok, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem [právnická osoba] 4 č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem MS v Praze č.j. [spisová značka], tak, že [jméno FO] a [jméno FO] nejsou spoluvlastníky pozemků a náleží jim náhrada, podle zákona o půdě, nemůže [jméno FO] současně tvrdit, že [jméno FO] nepřestal být spoluvlastníkem těchto pozemků. Po roce 1993 se p. [jméno FO] resp. [jméno FO], začali domáhat nároků vycházejících z vlastnického práva, ke státem v 70. letech odňatých a zastavěných pozemků, které však plně držely a ovládaly organizace hl.m. Prahy, aniž by ze strany p. [jméno FO] nebo p. [jméno FO] byla tato skutečnost zpochybňována. Žalovaná proto nemohla být, vzhledem k okolnostem v dobré víře její držby, nejpozději její dobrá víra musela skončit dne [datum], resp. dne [datum], přičemž do těchto dní neuplynula, od [datum], požadovaná doba deseti let pro možné vydržení. Vlastnické právo na hl . m. Prahu přešlo k [datum], podle zákona o majetku obcí. Dovolání bylo odmítnuto NS ČR usnesením č. j. [spisová značka].

30. Dále bylo zdejším soudem, zatím nepravomocně, rozhodnuto ve věci žalobce hl. m. [adresa] a žalovaných [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], rozsudkem č.j. [spisová značka], tak, že bylo určeno, že žalobce je vlastníkem zde specifikovaných podílů na pozemcích p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], dosud v katastru nemovitostí zapsaných ve prospěch žalovaných.

31. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

32. Podle ust. § 2c odst. 1 písm. b) zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, přecházejí dnem [datum] za splnění níže uvedených podmínek do vlastnictví obcí nemovité věci, které byly ke dni [datum] ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky.

33. Podle ust. § 3 odst. 4 zák. č. 172/1991 Sb. do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky , k nimž ke ni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady , hl. m. Prahu a město [adresa] přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obce podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.

34. Podle ust. § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do [datum] (dále jen „obč.zák.“) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 téhož ustanovení, se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

35. Podle ust. § 130 odst. 1 obč.zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

36. Podle ust. § 3036 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku účinného od [datum], se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

37. Dle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

38. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], pod sp. zn. [spisová značka], pro posouzení, zda se stát ujal držby pozemků bez právního důvodu, není rozhodné, zda šlo o držbu oprávněnou či neoprávněnou. Podstatné je, že stát tyto pozemky převzal bez právního důvodu. Možnost žádat v restitučním řízení vydání věcí, které stát převzal bez právního důvodu, totiž není vázána na to, že stát se stal oprávněným či neoprávněným držitelem; podstatné je, že se věcí chopil bez právního důvodu.

39. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka], není pro naplnění skutkové podstaty přechodu pozemku na stát bez právního důvodu vyžadován přechod vlastnictví k nemovitosti, ale přechod nemovitosti do moci státu nebo právnické osoby. O takový přechod jde také v případě, kdy stát s nemovitostí disponoval a choval se k ní jako vlastník (stejně tak rozhodnutí NS ČR ve věci [spisová značka], [spisová značka].

40. Dle rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 349/03, má před chybným záznamem v katastru nemovitostí přednost stav skutečný. Současně není zápisu v katastru nemovitostí či usnesení o dědictví přiřknuta povaha institutů závazně určujících vlastnické právo a vylučujících jakoukoliv spornost této otázky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

41. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl, určil, že žalobce je vlastníkem shora uvedených pozemků, specifikovaných ve výroku I. a. II. rozsudku.

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, s ohledem na charakter řízení, dospěl soud k závěru, že žalobce má právo být v tomto řízení zastoupen advokátem, v obdobných řízeních i MS v Praze, žalobci právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem přiznává (např. v rozsudku [spisová značka]). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastoupení advokátem podle § 9 odst. 3 písm. a) ,ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši [částka] za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , předžalobní výzva s právním rozborem, sepis žaloby, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t. vyjádření ze dne [datum], [datum], dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t. účast při jednání [datum], [datum] , [datum], dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. , dále z paušální náhrady za jeden úkon po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. za 8 úkonů tj. [částka] a DPH 21% [částka], podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka [částka]. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení