43 C 63/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] jednající [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o zaplacení 212 949,87 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 651 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 102 872,70 Kč od 17.5.2021 do 27.10.2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 651 Kč od 28.10.2021 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 110 077,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 110 077,17 Kč od 17.5.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32 623,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy, přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou trestního stíhání žalobce a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním. Dne 30.9.2016 [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [obec], vydala usnesení [číslo jednací], jímž bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1 a 5 písm. a) trestního zákoníku. Následně proběhlo řízení před [název soudu], kdy byl dne [datum rozhodnutí] vydán rozsudek č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto tak, že žalobce se podle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby. Tento zprošťující rozsudek byl po odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce v části týkající se žalobce potvrzen rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne 20.5.2020. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.5.2020, čímž došlo k pravomocnému zproštění žalobce. Nezákonné trestní stíhání žalobce trvalo 3 roky a 8 měsíců. Žalobce se domáhal náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu, a to v celkové výši 112 949,87 Kč, kdy tuto částku zaplatil svému obhájci. Žalobce se dále domáhal přiměřeného zadostiučinění způsobeného mu usnesením a navazujícím trestním stíháním, kdy žalobci vznikla nemajetková újma spojená se stresem, nejistotou, narušením dobré pověsti, lidské důstojnosti a osobní cti. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 10 let. Žalobce považuje délku řízení za nepřiměřeně dlouhou, což pro něj samo o sobě znamená morální újmu. Jen za délku nezákonného trestního stíhání žalobce požadoval přiměřené zadostiučinění ve výši 53 333 Kč. Za celkovou nemajetkovou újmu způsobenou žalobci, požadoval žalobce přiměřené zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Podáním ze dne 16.11.2020 uplatnil žalobce svůj nárok na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění u žalované. Ke dni podání žaloby nebylo žalobci uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce podáním ze dne 16.11.2020 a doplněným podáním ze dne 6.5.2021 uplatnil nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 112 949,87 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání, přičemž tento nárok koncipoval tak, že jen za délku nezákonného trestního stíhání požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši 53 333 Kč, za celkovou nemajetkovou újmu způsobenou žalobci tento požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši 100 000 Kč Stanoviskem žalované ze dne 25.10.2021 bylo nároku na náhradu nákladů obhajoby mimosoudně vyhověno co do částky 86 221,70 Kč. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, bylo žalobci za způsobenou nemajetkovou újmu poskytnuto morální zadostiučinění ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvy. Žalovaná učinila dále nesporným, že žalobce byl trestně stíhán pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, přičemž byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], obžaloby zproštěn. Základ vzniku odpovědnosti za škodu/nemajetkovou újmu je v předmětném případě dle žalované dán. Žalovaná však předmětem sporu učinila výši škody, závažnost a rozsah tvrzené nemajetkové újmy. Dospěla k závěru, že žalobci přísluší na náhradě nákladů obhajoby částka 86 221,70 Kč. Nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích způsobené trestním stíháním posoudila tak, že žalobce požaduje zadostiučinění za trestní stíhání ve výši 100 000 Kč, přičemž akcentuje zejména délku trestního řízení jakožto nejdůležitější kritérium. Žalovanou bylo v rámci mimosoudně prováděného šetření zjištěno, že žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], uznán vinným spácháním zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 4 roků se zařazením do věznice s ostrahou, dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce [anonymizována dvě slova] na dobu 8 let a peněžitý trest ve výměře 100 celých denních sazeb po 1 000 Kč s tím, že pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Z uvedeného dle žalované vyplývá, že v době, kdy bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání v nyní posuzované věci, byl tento již nepravomocně odsouzen pro skutkově obdobnou trestnou činnost, v podstatě se shodnou právní kvalifikací, kdy následně byl odsuzující rozsudek zpravomocněn a žalobce nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 4 let. Žalovaná zastává názor, že nelze dospět k závěru, že by žalobcem zmíněné negativní zásahy do jeho osobnostních práv spočívající v narušení dobré pověsti, lidské důstojnosti a osobní cti a narušení rodinných vztahů byly zapříčiněny výhradně trestním stíháním vedeným u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], kdy se spíše jeví, že tyto byly důsledkem trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které vyústilo v uznání viny a pravomocné odsouzení žalobce. S ohledem na spornou existenci příčinné souvislosti mezi trestním stíháním žalobce vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a žalobcem tvrzenými negativními dopady tohoto trestního stíhání na jeho osobnostní práva žalovaná v rámci mimosoudního projednání nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě.

3. Usnesením nalézacího soudu ze dne 10.12.2021 bylo řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby co do částky 86 221,70 Kč představující náklady obhajoby zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 30.12.2021. Předmětem řízení tak zůstaly nárok na náhradu majetkové škody ve výši 26 728,17 Kč, nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou trestního stíhání žalobce ve výši 53 333 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným trestním stíháním ve výši 46 667 Kč.

4. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno následující. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], SKPV, expozitury [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne 30.9.2016 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, a to pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci dne 10.10.2016. Žalobce dne 12.10.2016 udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který informoval [stát. instituce] přípisem ze dne 12.10.2016 o převzetí zastoupení žalobce. Dne 12.10.2016 podal obhájce žalobce proti usnesení policejního orgánu ze dne 30.9.2016 stížnost. Dne 7.11.2016 podal obhájce žalobce žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 trestního řádu. Dne 30.11.2016 podal obhájce žalobce u Policie ČR odůvodnění stížnosti žalobce proti usnesení policejního orgánu ze dne 30.9.2016. Stížnost proti usnesení ze dne 30.9.2016 byla podána za žalobce rovněž [anonymizováno] [příjmení], a to dne 1.11.2016 s tím, že žalobce udělil plnou moc [anonymizováno] [příjmení] dne 31.10.2016. Dne 3.11.2016 požádal obhájce [anonymizováno] [příjmení] o prodloužení lhůty k doplnění stížnosti. Stížnost posléze doplnil podáním ze dne 18.11.2016. Dne 24.11.2016 byly předloženy stížnosti žalobce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka] ze dne 16.12.2016 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Přípisem ze dne 22.12.2016 se [stát. instituce], [pobočka] vyjádřila k návrhu na přezkoumání postupu soudce ČR. Dne 31.10.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 2.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 4.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 15.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 16.11.2016 byl vyslechnut [příjmení] [příjmení], dne 21.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 22.11.2016 byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], dne 23.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 25.11.2016 byl vyslechnut [anonymizováno] [příjmení], dne 28.11.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 5.12.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 7.12.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 12.12.2016 byla vyslechnuta [jméno] [příjmení]. Dne 14.12.2016 proběhl výslech [jméno] [příjmení]. Dne 21.12.2016 proběhl výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 22.12.2016 proběhl výslech žalobce. Žalobce při výslechu uvedl, že nemá sourozence, [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], je [anonymizováno], jeho čistý měsíční příjem činí [částka]. Žalobce využil svého práva a nevypovídal. Výslechu žalobce se účastnil obhájce [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce současně uvedl, že navštěvuje lékaře, bere několik let léky na vysoký tlak, cholesterol, od srpna 2010 bere antidepresiva, a to od obvodního lékaře, od 1.1.2012 navštěvuje psychiatrickou ambulanci, a to až do dne výslechu. Dne 28.12.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 2.1.2017 byla vyslechnuta společnost [právnická osoba], dne 4.1.2017 byla vyslechnuta [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]., dne 9.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [příjmení] [jméno], dne 11.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 16.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dne 18.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 30.1.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 7.2.2017 proběhl výslech [jméno] [jméno], dne 20.2.2017 proběhl výslech [jméno] [příjmení], dne 21.3.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 21.3.2017 byl vyslechnut [příjmení] [příjmení]. Opatřením ze dne 17.1.2017 byla přibrána [anonymizováno] [příjmení] k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie v trestní věci žalobce za účelem vyšetření duševního stavu žalobce. Dne 20.3.2017 byl doručen Policii ČR znalecký posudek. Znalkyně v posudku dospěla k závěru, že žalobce netrpěl a netrpí trvalou duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, tedy psychózou ani jinou těžkou duševní poruchou. Dle posudku byl roku 2010 léčen pro úzkostné obtíže charakteru panických atak, několikrát v pracovní neschopnosti, zahájena medikace antidepresivy, od roku 2012 dochází na pravidelné ambulantní psychiatrické kontroly, diagnostikován anexiozně-depresivní syndrom, trvale medikován antidepresivy, stav je stabilizovaný. Dne 7.4.2017 byl Policii ČR doručen znalecký posudek v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, a to mj. ve věci údajného podpisu znění [celé jméno žalobce]. Dne 12.5.2017 bylo Policii ČR doručeno odborné vyjádření týkající se podnikatelského subjektu [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Dne 24.5.2017 byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Byli rovněž vyrozuměni obhájci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 20.6.2017 došlo k prostudování spisu, ke kterému se žalobce ani jeho obhájci nedostavili. Dne 17.7.2017 byl podán u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka] návrh na podání obžaloby. Přípisem ze dne 18.7.2017 byl žalobce vyrozuměn prostřednictvím obhájců o změně právní kvalifikace. Dne 27.7.2017 byla u [název soudu] podána obžaloba. Dne 14.8.2017 bylo vydáno opatření o přibrání znalce – doplnění z pokynu státního zástupce. Dne 18.9.2017 podal [anonymizováno] [příjmení] návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne 6.10.2017 bylo [název soudu] ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka] zasláno doplnění spisového materiálu. Dne 13.9.2017 byl Policii ČR doručen znalecký posudek, doplněk v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma. Dne 17.10.2017 bylo povoleno prodloužení lhůty uvedené v ustanovení § 181 odst. 3 trestního řádu o 3 měsíce, a to do dne 27.1.2018. Dne 10.1.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na 4.4.2018 a 5.4.2018. Dne 31.1.2017 odvolal žalobce [anonymizováno] [příjmení] plnou moc. Dne 4.4.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], kdy [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že žalobce nebude přítomen, neboť byl v noci z 3. na 4.4. převezen na psychiatrii. Dne 5.4.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, byl omluven, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byla přednesena obžaloba a byli vyslechnuti další obžalovaní. Hlavní líčení bylo odročeno na 13.6.2018 a 14.6.2018. Přípisem ze dne 25.4.2018 informoval [anonymizováno] [příjmení], že žalobce se nachází ve výkonu trestu v důsledku odsouzení ve věci vedené [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dne 1.6.2018 byla zrušena hlavní líčení v termínech 13. a 14.6 2018, a to z důvodu hospitalizace obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne 5.6.2018 vydal [název soudu] opatření ve věci přibrání [anonymizováno] [příjmení] k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ohledně obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne 11.6.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 25.9.2018, 26.9.2018, 30.10.2018 a 31.10.2018. Dne 29.8.2018 byl vyhotoven znalecký psychiatrický posudek na [jméno] [příjmení]. Dne 1.10.2018 byl učiněn opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob ve vztahu k žalobci s tím, že v tomto je evidováno rozhodnutí [název soudu] ze dne 22.2.2016 s datem právní moci 17.1.2018 ve věci sp.zn. [spisová značka] a rozsudek [název soudu] ze dne 17.1.2018 sp.zn. [spisová značka], kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, § 209 odst. 5 písm. a), byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 4 roků, zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce revizního technika v délce 8 roků a peněžitý trest ve výši 100 000 Kč. Dne 25.9.2018 proběhlo hlavní líčení, žalobce byl předveden eskortou z VTOS. Hlavnímu líčení byl přítomen [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [příjmení], byl vyslechnut obžalovaný [příjmení] [jméno] Hlavní líčení se konalo od 9.00 hod. do 11.53 hod. a dále od 13.00 hod do 13.54 hod. Dne 26.9.2018 proběhlo hlavní líčení, žalobce byl předveden eskortou z VTOS, hlavního líčení se účastnil [anonymizováno] [příjmení], byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení se konalo o 9.00 hod do 11.35 hod a od 13.00 hod. do 13.57 hod. Dne 30.10.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení se konalo od 9.00 hod. do 10.48 hod., od 11.46 hod. do 13.58 hod. Dne 31.10.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení]. Hlavní líčení bylo odročeno na 16.1 17.1.2019. Dne 8.11.2018 se vyjádřil žalobce prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] k důvodům, pro které se z funkce odpovědného zástupce nemohl dopustit trestné činnosti, která je mu kladena za vinu. Dne 16.1.2019 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byli vyslýcháni svědci. Hlavní líčení bylo odročeno na 16.4 a 17.4 a 18.4.2019 Hlavní líčení dne 17.1.2019 bylo zrušeno. Dne 16.4.2019 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, za něj byl přítomen obhájce [anonymizováno] [příjmení]. Hlavní líčení bylo odročeno na 17.4.2019 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 17.4.2019 se konalo hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Dne 20.5.2019 byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, a to do 18.6.2019. Dne 17.6.2019 byla podaná žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do 17.7.2019. Dne 15.7.2019 byla podána žádost o prodloužení k vyhotovení rozsudku do 14.8.2019. Dne 8.8.2019 byla dána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do 11.9.2019. Rozsudek byl rozeslán dne 28.8.2019. Žalobci byl doručen dne 2.9.2019, [anonymizováno] [příjmení] byl doručen dne 29.8.2019. Dne 4.9.2019 podalo [stát. instituce], [pobočka] proti rozsudku ve věci žalobce odvolání. Dne 2.10.2019 byl spis předložen [název soudu]. Dne 28.4.2020 bylo nařízeno veřejné zasedání na 20.5.2020. Dne 20.5.2020 se konalo veřejné zasedání, bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce ohledně žalobce zamítnuto. Dne 17.6.2020 požádal soudce o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 16.7.2020. Dne 14.7.2020 požádal soudce o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 30.7.2020. Dne 27.7.2020 bylo usnesení rozesláno. Rozsudek ze dne 17.4.2019 nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 20.5.2020.

5. Z rezervace učiněné prostřednictvím webové platformy [webová adresa] ze dne 27.3.2018 ve vztahu k pobytu od 3.4.2018 do 6.4.2018 soud zjistil, že dne 27.3.2018 byla [anonymizováno] [příjmení] potvrzena rezervace apartmánu u ubytovatele [příjmení] [jméno] na období od 3.4.2018 do 6.4.2018, a to za cenu ve výši 232,47 Eur. Z rezervace učiněné prostřednictvím webové platformy [webová adresa] ze dne 21.9.2018 ve vztahu k pobytu od 24.9.2018 do 26.9.2018 bylo soudem zjištěno, že dne 21.9.2018 byla [anonymizováno] [příjmení] potvrzena rezervace apartmánu u ubytovatele [anonymizována tři slova] [příjmení] na období od 24.9.2018 do 26.9.2018, a to za cenu ve výši 142,50 Eur. Daňový doklad – faktura [číslo] vystavená dne 29.10.2018 potvrzuje, že touto společnost [právnická osoba] účtovala [anonymizováno] [příjmení] celkem 4 842 Kč za podnájem v období od 29.- 31.10.2018 E-mail zaslaný dne 31.10.2018 subjektem [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] dokládá, že společně s tímto byla v příloze zaslána faktura k ubytování v apartmánech [příjmení] v [obec] od 29. do 31.

10. Z rezervace učiněné prostřednictvím webové platformy [webová adresa] ze dne 14.4.2019 ve vztahu k ubytování od 15.4.2019 do 17.4.2019 bylo soudem zjištěno, že dne 14.4.2019 byla [anonymizováno] [příjmení] potvrzena rezervace ubytování u ubytovatele [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] na období od 15.4.2019 do 17.4.2019, a to za cenu ve výši 262 Eur. E-mail zaslaný dne 14.5.2020 subjektem označeným jako [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] dokládá, že jmenovaný subjekt potvrdil rezervaci apartmá na období od 19.5.2020 do 20.5.2020, a to za cenu ve výši 54,90 Eur. Faktura - daňový doklad [číslo] vystavená dne 15.4.2021 a adresovaná žalobci prokazuje, že touto [anonymizováno] [příjmení] účtoval žalobci celkem 112 949,87 Kč za právní služby ve věci vedené [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Z lékařské zprávy ve vztahu k žalobci ze dne 16.8.2021 vyhotovené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle zprávy byl žalobce v kontaktu s psychiatrickou ambulancí od 1/ 2012 do 8/2015 a pak znovu navázal kontakt v 11/2016 do 4/ 2018. Sledován byl pro depresivní poruchu. Užíval escitalopram + mirtazapin. Dokument získaný z internetového bankovnictví vedeného u [obec] [anonymizováno] s datem transakce 17.4.2019 dokládá, že předmětný den byla ve prospěch [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] provedena platba kartou ve výši 5 763 Kč. Dokument získaný z internetového bankovnictví vedeného u [obec] [anonymizováno] s datem transakce 19.5.2020 potvrzuje, že předmětný den byla ve prospěch [příjmení] [příjmení] [obec a číslo] [anonymizováno] provedena platba ve výši 1 516 Kč. Daňový doklad FA20200498 vystavený dne 19.5.2020 potvrzuje, že [anonymizováno] [příjmení] byly touto účtovány ubytovací služby v termínu 19.5.2020 20.5.2020 částkou 1 516 Kč. Výpis z osobního účtu [anonymizováno] k č. účtu [bankovní účet] za období 1.10.2018 – 31.10.2018 dokládá, že dne 31.10.2018 byla z předmětného účtu provedena úhrada prostřednictvím platby kartou ve prospěch [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a to částky 4 841,51 Kč. Faktura - daňový doklad č. 112815482 vystavený dne 24.9.2018 potvrzuje, že [jméno] [příjmení] bylo touto účtováno ubytování 24.- 26.9.2018 částkou 3 736 Kč. Výpis z internetového bankovnictví vedeného u [příjmení] [příjmení] ve vztahu k platbě zaúčtované dne 27.9.2018 dokládá, že dne 24.9.2018 byla z účtu č. 2112126622 provedena platba ve výši 3 736 Kč. Výpis z osobního účtu [anonymizováno] č. [bankovní účet] za období 1.3.2018 – 31.1.2018, dokládá, že dne 30.3.2018 byla z předmětného účtu provedena úhrada prostřednictvím platby kartou ve prospěch [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a to částky 6 813,80 Kč. Z článku uveřejněného na webových stránkách [webová adresa] s označením„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec]“ ze dne 5.4.2018 soud zjistil, že v tomto je uvedeno, že [název soudu] se předmětného dne začal zabývat případem [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Z rozsudku [název soudu] č. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto byl žalobce uznán vinným přípravou zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce [anonymizována tři slova] [anonymizováno] na dobu 8 roků.

6. Ze žádosti o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ze dne 16.11.2020 adresované žalované soud zjistil, že touto žalobce uplatnil žalobou uplatněné nároky u žalované, a to ve shodné výši. Stanoviskem ze dne 25.10.2021 žalovaná nároku na náhradu nákladů obhajoby vyhověla co do částky 86 221,70 Kč. Žalovaná dále žalobci za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním poskytla morální zadostiučinění ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, přičemž nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě.

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Usnesením [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne 30.9.2016 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, a to pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Předmětné usnesení bylo doručeno žalobci dne 10.10.2016. Žalobce dne 12.10.2016 udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který informoval Policii ČR přípisem ze dne 12.10.2016 o převzetí zastoupení žalobce. Dne 12.10.2016 podal obhájce žalobce proti usnesení policejního orgánu ze dne 30.9.2016 stížnost. Dne 7.11.2016 podal obhájce žalobce žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 trestního řádu. Dne 30.11.2016 podal obhájce žalobce u Policie ČR odůvodnění stížnosti žalobce proti usnesení policejního orgánu ze dne 30.9.2016. Stížnost proti usnesení ze dne 30.9.2016 byla podána za žalobce rovněž [anonymizováno] [příjmení], a to dne 1.11.2016 s tím, že žalobce udělil plnou moc [anonymizováno] [příjmení] dne 31.10.2016. Dne 3.11.2016 požádal obhájce [anonymizováno] [příjmení] o prodloužení lhůty k doplnění stížnosti. Stížnost posléze doplnil podáním ze dne 18.11.2016. Dne 24.11.2016 byly předloženy stížnosti žalobce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], [pobočka] ze dne 16.12.2016 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Přípisem ze dne 22.12.2016 se [stát. instituce], [pobočka] vyjádřila k návrhu na přezkoumání postupu soudce ČR. Dne 31.10.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 2.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 4.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 15.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 16.11.2016 byl vyslechnut [příjmení] [příjmení], dne 21.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 22.11.2016 byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], dne 23.11.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 25.11.2016 byl vyslechnut [anonymizováno] [příjmení], dne 28.11.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 5.12.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 7.12.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 12.12.2016 byla vyslechnuta [jméno] [příjmení]. Dne 14.12.2016 proběhl výslech [jméno] [příjmení]. Dne 21.12.2016 proběhl výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 22.12.2016 proběhl výslech žalobce. Žalobce při výslechu uvedl, že nemá sourozence, má syna [celé jméno žalobce], je ženatý, jeho čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč. Žalobce využil svého práva a nevypovídal. Výslechu žalobce se účastnil obhájce [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce současně uvedl, že navštěvuje lékaře, bere několik let léky na vysoký tlak, cholesterol, od srpna 2010 bere antidepresiva, a to od obvodního lékaře, od 1.1.2012 navštěvuje psychiatrickou ambulanci, a to až do dne výslechu. Dne 28.12.2016 byl vyslechnut [obec] [anonymizováno], dne 2.1.2017 byla vyslechnuta společnost [právnická osoba], dne 4.1.2017 byla vyslechnuta [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]., dne 9.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [příjmení] [jméno], dne 11.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 16.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dne 18.1.2017 byl vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne 30.1.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 7.2.2017 proběhl výslech [jméno] [jméno], dne 20.2.2017 proběhl výslech [jméno] [příjmení], dne 21.3.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], dne 21.3.2017 byl vyslechnut [příjmení] [příjmení]. Opatřením ze dne 17.1.2017 byla přibrána [anonymizováno] [příjmení] k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie v trestní věci žalobce za účelem vyšetření duševního stavu žalobce. Dne 20.3.2017 byl doručen Policii ČR znalecký posudek. Znalkyně v posudku dospěla k závěru, že žalobce netrpěl a netrpí trvalou duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, tedy psychózou ani jinou těžkou duševní poruchou. Dle posudku byl roku 2010 léčen pro úzkostné obtíže charakteru panických atak, několikrát v pracovní neschopnosti, zahájena medikace antidepresivy, od roku 2012 dochází na pravidelné ambulantní psychiatrické kontroly, diagnostikován anexiozně-depresivní syndrom, trvale medikován antidepresivy, stav je stabilizovaný. Dne 7.4.2017 byl Policii ČR doručen znalecký posudek v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, a to mj. ve věci údajného podpisu znění [celé jméno žalobce]. Dne 12.5.2017 bylo Policii ČR doručeno odborné vyjádření týkající se podnikatelského subjektu [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Dne 24.5.2017 byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Byli rovněž vyrozuměni obhájci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 20.6.2017 došlo k prostudování spisu, ke kterému se žalobce ani jeho obhájci nedostavili. Dne 17.7.2017 byl podán u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka] návrh na podání obžaloby. Přípisem ze dne 18.7.2017 byl žalobce vyrozuměn prostřednictvím obhájců o změně právní kvalifikace. Dne 27.7.2017 byla u [název soudu] podána obžaloba. Dne 14.8.2017 bylo vydáno opatření o přibrání znalce – doplnění z pokynu státního zástupce. Dne 18.9.2017 podal [anonymizováno] [příjmení] návrh na předběžné projednání obžaloby. Dne 6.10.2017 bylo [název soudu] ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka] zasláno doplnění spisového materiálu. Dne 13.9.2017 byl Policii ČR doručen znalecký posudek, doplněk v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma. Dne 17.10.2017 bylo povoleno prodloužení lhůty uvedené v ustanovení § 181 odst. 3 trestního řádu o 3 měsíce, a to do dne 27.1.2018. Dne 10.1.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na 4.4.2018 a 5.4.2018. Dne 31.1.2017 odvolal žalobce [příjmení] [příjmení] plnou moc. Dne 4.4.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], kdy [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že žalobce nebude přítomen, neboť byl v noci z 3. na 4.4. převezen na psychiatrii. Dne 5.4.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, byl omluven, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byla přednesena obžaloba a byli vyslechnuti další obžalovaní. Hlavní líčení bylo odročeno na 13.6.2018 a 14.6.2018. Přípisem ze dne 25.4.2018 informoval [anonymizováno] [příjmení], že žalobce se nachází ve výkonu trestu v důsledku odsouzení ve věci vedené [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Dne 1.6.2018 byla zrušena hlavní líčení v termínech 13. a 14.6 2018, a to z důvodu hospitalizace obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne 5.6.2018 vydal [název soudu] opatření ve věci přibrání [anonymizováno] [příjmení] k vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ohledně obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dne 11.6.2018 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 25.9.2018, 26.9.2018, 30.10.2018 a 31.10.2018. Dne 29.8.2018 byl vyhotoven znalecký psychiatrický posudek na [jméno] [příjmení]. Dne 1.10.2018 byl učiněn opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob ve vztahu k žalobci s tím, že v tomto je evidováno rozhodnutí [název soudu] ze dne 22.2.2016 s datem právní moci 17.1.2018 ve věci sp.zn. [spisová značka] a rozsudek [název soudu] ze dne 17.1.2018 sp.zn. [spisová značka], kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, § 209 odst. 5 písm. a), byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 4 roků, zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce revizního technika v délce 8 roků a peněžitý trest ve výši 100 000 Kč. Dne 25.9.2018 proběhlo hlavní líčení, žalobce byl předveden eskortou z VTOS. Hlavnímu líčení byl přítomen [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [příjmení], byl vyslechnut obžalovaný [příjmení] [jméno] Hlavní líčení se konalo od 9.00 hod. do 11.53 hod. a dále od 13.00 hod do 13.54 hod. Dne 26.9.2018 proběhlo hlavní líčení, žalobce byl předveden eskortou z VTOS, hlavního líčení se účastnil [anonymizováno] [příjmení], byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení se konalo o 9.00 hod do 11.35 hod a od 13.00 hod. do 13.57 hod. Dne 30.10.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení se konalo od 9.00 hod. do 10.48 hod., od 11.46 hod. do 13.58 hod. Dne 31.10.2018 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení]. Hlavní líčení bylo odročeno na 16.1 17.1.2019. Dne 8.11.2018 se vyjádřil žalobce prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] k důvodům, pro které se z funkce odpovědného zástupce nemohl dopustit trestné činnosti, která je mu kladena za vinu. Dne 16.1.2019 se konalo hlavní líčení, žalobce nebyl přítomen, byl přítomen [anonymizováno] [příjmení], byli vyslýcháni svědci. Hlavní líčení bylo odročeno na 16.4 a 17.4 a 18.4.2019 Hlavní líčení dne 17.1.2019 bylo zrušeno. Dne 16.4.2019 se konalo hlavní líčení, žalobce byl nepřítomen, za něj byl přítomen obhájce [anonymizováno] [příjmení]. Hlavní líčení bylo odročeno na 17.4.2019 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 17.4.2019 se konalo hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Dne 20.5.2019 byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, a to do 18.6.2019. Dne 17.6.2019 byla podaná žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do 17.7.2019. Dne 15.7.2019 byla podána žádost o prodloužení k vyhotovení rozsudku do 14.8.2019. Dne 8.8.2019 byla dána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do 11.9.2019. Rozsudek byl rozeslán dne 28.8.2019. Žalobci byl doručen dne 2.9.2019, [anonymizováno] [příjmení] byl doručen dne 29.8.2019. Dne 4.9.2019 podalo [stát. instituce], [pobočka] odvolání proti rozsudku ve věci žalobce. Dne 2.10.2019 byl spis předložen [název soudu]. Dne 28.4.2020 bylo nařízeno veřejné zasedání na 20.5.2020. Dne 20.5.2020 se konalo veřejné zasedání, bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce ohledně žalobce zamítnuto. Dne 17.6.2020 požádal soudce o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 16.7.2020. Dne 14.7.2020 požádal soudce o prodloužení lhůty k vypravení rozhodnutí do 30.7.2020. Dne 27.7.2020 bylo usnesení rozesláno. Rozsudek ze dne 17.4.2019 nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 20.5.2020.

8. Dne 27.3.2018 byla [anonymizováno] [příjmení] prostřednictvím platformy [webová adresa] potvrzena rezervace apartmánu u ubytovatele [příjmení] [jméno] na období od 3.4.2018 do 6.4.2018, a to za cenu ve výši 232,47 Eur. Dne 30.3.2018 byla z č.ú. [bankovní účet] provedena úhrada prostřednictvím platby kartou ve prospěch [anonymizována čtyři slova], a to částky 6 813,80 Kč. Dne 21.9.2018 byla [anonymizováno] [příjmení] prostřednictvím platformy [webová adresa] potvrzena rezervace apartmánu u ubytovatele [anonymizována tři slova] [příjmení] na období od 24.9.2018 do 26.9.2018, a to za cenu ve výši 142,50 Eur. Fakturou č. 112815482 ze dne 24.9.2018 bylo [jméno] [příjmení] účtováno ubytování 24.- 26.9.2018 částkou 3 736 Kč. Dne 24.9.2018 byla z účtu [číslo] provedena platba ve výši 3 736 Kč. Daňovým dokladem č. 18006163 ze dne 29.10.2018 společnost [právnická osoba] účtovala [anonymizováno] [příjmení] celkem 4 842 Kč za podnájem v období od 29.- 31.10.2018. Dne 31.10.2018 byla z osobního účtu č. [bankovní účet] provedena úhrada prostřednictvím platby kartou ve prospěch [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a to částky 4 841,51 Kč. Dne 14.4.2019 byla [anonymizováno] [příjmení] prostřednictvím platformy [webová adresa] potvrzena rezervace ubytování u ubytovatele [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] na období od 15.4.2019 do 17.4.2019, a to za cenu ve výši 262 Eur. Dne 17.4.2019 byla ve prospěch [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] provedena platba kartou ve výši 5 763 Kč E-mailem ze dne 14.5.2020 [příjmení] [příjmení] potvrdil [anonymizováno] [příjmení] rezervaci apartmá na období od 19.5.2020 do 20.5.2020, a to za cenu ve výši 54,90 Eur. Daňovým dokladem FA20200498 ze dne 19.5.2020 [příjmení] [příjmení] účtoval [anonymizováno] [příjmení] ubytovací služby v termínu 19.5.2020 20.5.2020 částkou 1 516 Kč. Dne 19.5.2020 byla ve prospěch [příjmení] [příjmení] [obec a číslo] [anonymizováno] provedena platba ve výši 1 516 Kč. Fakturou č. 20210323 ze dne 15.4.2021 [anonymizováno] [příjmení] účtoval žalobci celkem 112 949,87 Kč za právní služby ve věci vedené [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka].

9. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným přípravou zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce revizního technika elektrických zařízení na dobu 8 roků.

10. Žádostí o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ze dne 16.11.2020 žalobce uplatnil u žalované žalobou uplatněné nároky u žalované, a to ve shodné výši. Stanoviskem ze dne 25.10.2021 žalovaná nároku na náhradu nákladů obhajoby vyhověla co do částky 86 221,70 Kč. Žalovaná dále žalobci za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním poskytla morální zadostiučinění ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, přičemž nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě.

11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.

13. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6-ti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 3 předmětného ustanovení jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení, přičemž zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“ nebo„ vyhláška“)). Ve smyslu ust. § 11 odst. 1 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k ) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání. Ve smyslu ust. § 11 odst. 2 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny za každý z těchto úkonů právní služby: a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí, f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, g) účast při přípravě jednání, h) jednoduchá výzva k plnění. Ve smyslu ust. § 11 odst. 3 vyhlášky za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

18. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda bylo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

19. Na základě provedeného dokazování soud v prvé řadě zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které žalobce žalobou požadoval, a to existence odpovědnostního titulu, v tomto případě tvrzeného nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30.9.2016, vznik škody a nemajetkové újmy, a příčinná souvislost. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce své nároky u žalované uplatnil dne 16.11.2020, a to ve shodné výši, v jaké byly nároky uplatněny v žalobě. Nespornou skutečností byla dále existence nezákonného rozhodnutí, na základě kterého bylo posléze vedeno trestní řízení [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30.9.2016. Ve vztahu ke splnění podmínky existence nezákonného rozhodnutí se soud I. stupně s uvedeným nesporným tvrzením zcela ztotožňuje, kdy za nezákonné rozhodnutí je ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nezbytné označit usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 30.9.2016, a to s ohledem na následné zproštění žalobce obžaloby. Žalovaná svým stanoviskem nároku na náhradu nákladů obhajoby vyhověla co do částky 86 221,70 Kč a konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila žalobci omluvu, přičemž nedospěla k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě.

20. Za dané situace a s přihlédnutím k částečnému zastavení řízení po částečném zpětvzetí žaloby soud dále posuzoval, zda žalobci vznikly v příčinné souvislosti s příslušným nezákonným rozhodnutím zbývající část žalobcem tvrzené škody a tvrzená nemajetková újma.

21. Soud nejprve posuzoval, zda žalobci vznikla škoda představující žalobcem vynaložené náklady obhajoby ve výši 26 728,17 Kč, kdy tyto náklady spočívaly jednak v odměně za právní služby a jednak v nákladech za ubytování právního zástupce žalobce, jak byly tyto specifikovány mimo jiné v podání žalobce ze dne 7.12.2021.

22. Náklady na úkony právní služby, které byly učiněny ve dnech 24.10.2016 a 31.10.2016, u kterých žalovaná odůvodnila jejich nepřiznání tím, že nebyly vykonány [anonymizováno] [příjmení], nýbrž druhým obhájcem žalobce, [anonymizováno] [příjmení], shledal nalézací soud účelně vynaloženými na zrušení nezákonného rozhodnutí, neboť skutečnost, který z obhájců daný úkon vykonal, není rozhodná. V souvislosti s příslušnými úkony je rozhodné, zda náklady na úkony právní služby byly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí a zda byly vynaloženy účelně. Ve vztahu k předmětným nákladům je soud I. stupně přesvědčen, že uvedené předpoklady splněny byly. V případě nákladů na úkon ze dne 30.11.2016 se zdejší soud ztotožňuje se závěrem žalované, kdy v dané souvislosti je nezbytné poukázat především na skutečnost, že žalobci byly žalovanou nahrazeny účtované náklady na vlastní stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ve vztahu k ústavní stížnosti ze dne 15.2.2017 nalézací soud poukazuje na ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., dle nějž může náhradu nákladů řízení poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Vzhledem k tomu, že žalobce měl možnost domáhat se náhrady těchto nákladů v řízení před Ústavním soudem postupem dle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu a jestliže tak neučinil, nemůže se domáhat náhrady dle zákona č. 82/1998 Sb. Jak ve vztahu k účtování úkonu ze dne 4.4.2018, tak i ve vztahu k účtování úkonů vykonaných ve dnech 25.9.2018, 26.9.2018, 30.10.2018 a 17.4.2019, se soud I. stupně zcela ztotožňuje se závěry žalované, neboť výpočet odměn za jednotlivé úkony byl proveden v souladu s příslušnými právními předpisy a existující judikaturou. Oproti žalované však zdejší soud shledal oprávněnými náklady na úkon spočívající ve vyjádření obžalovaného ze dne 8.11.2018. V případě úkonů vykonaných ve dnech 24.10.2016 a 31.10.2016 shledal soud oprávněnou odměnu vždy ve výši 920 Kč (tzn. 3 x 920 Kč). V případě úkonu vykonaného dne 8.11.2018 shledal soud oprávněnou odměnu ve výši 1 840 Kč. Současně soud žalobci přiznal 4 režijní paušály po 300 Kč a 21% DPH z uvedených odměn a režijních paušálů. Oprávněné náklady na úkony právní služby, které nebyly žalovanou uhrazeny, tudíž činí celkem částku 7 018 Kč.

23. Ve vztahu k nákladům na ubytování v období od 3.4.2018 do 6.4.2018 bylo v řízení prokázáno, že právnímu zástupci žalobce byla prostřednictvím platformy [webová adresa] potvrzena rezervace předmětného ubytování a že toto bylo právním zástupcem uhrazeno dne 30.3.2018. Současně bylo v řízení prokázáno, že právní zástupce se účastnil hlavních líčení konaných ve dnech 4.4.2018 a 5.4.2018. Na základě uvedeného shledal nalézací soud uplatněný nárok oprávněným, a to v rozsahu částky 2 961 Kč, kdy přihlížel ke skutečnosti, že právní zástupce zastupoval v řízení kromě žalobce dalšího obžalovaného. Vznik nákladů na ubytování v období od 24.9.2018 do 26.9.2018 byl prokázán potvrzením zaslaným prostřednictvím platformy [webová adresa], fakturou č. 112815482 ze dne 24.9.2018 a potvrzením o provedení platby ve výši 3 736 Kč. Současně bylo v řízení prokázáno, že právní zástupce se účastnil hlavních líčení konaných ve dnech 25.9.2018 a 26.9.2018. Za situace, kdy právní zástupce žalobce vyčíslil náklady na předmětné ubytování toliko ve výši 3 644 Kč, přičemž s ohledem na zastupování 2 osob se domáhal zaplacení částky 1 822 Kč, shledal soud I. stupně i tento nárok oprávněným. Oprávněným shledal soud I. stupně i nárok uplatněný v souvislosti s ubytováním poskytnutým právnímu zástupci již dne 29.10.2018. Přestože hlavní líčení, kterého se právní zástupce účastnil dne 30.10.2018, začínalo v 9.00 hod., nebylo by dle názoru zdejšího spravedlivé na právním zástupci požadovat, aby tento nemohl využít za účelem včasného dostavení se na hlavní líčení ubytování v situaci, kdy by jinak musel zahájit cestu na hlavní líčení ve velmi časných ranních hodinách. Z uvedených důvodů nalézací soud žalobci v souvislosti s ubytováním dne 29.10.2018 přiznal částku 1 210,50 Kč. Ve vztahu k nákladům na ubytování v období od 15.4.2019 do 17.4.2019 bylo v řízení prokázáno, že právnímu zástupci žalobce byla dne 14.4.2019 prostřednictvím platformy [webová adresa] potvrzena rezervace ubytování a že toto bylo právním zástupcem uhrazeno dne 17.4.2019. Současně bylo v řízení prokázáno, že právní zástupce se účastnil hlavních líčení konaných ve dnech 16.4.2019 a 17.4.2019. Na základě uvedeného shledal nalézací soud uplatněný nárok oprávněným, a to v rozsahu částky 2 881,50 Kč, opět s přihlédnutím ke skutečnosti, že právní zástupce zastupoval v řízení kromě žalobce dalšího obžalovaného. V řízení bylo dále prokázáno, že právnímu zástupci byla potvrzena rezervace apartmá na období od 19.5.2020 do 20.5.2020 a že právní zástupce předmětné ubytovací služby uhradil dne 19.5.2020. Současně bylo v řízení prokázáno, že právní zástupce se účastnil veřejného zasedání konaného dne 20.5.2019. S ohledem na uvedené soud I. stupně žalobci v souvislosti s předmětným ubytováním přiznal částku 758 Kč.

24. S přihlédnutím k závěrům učiněným v odst. 22. a 23. výše dospěl zdejší soud k dílčímu závěru, že nárok na náhradu nákladů obhajoby je nad rámec plnění žalované důvodný i v rozsahu částky 16 651 Kč. Co do této částky tudíž soud nároku žalobce výrokem I. žalobě vyhověl včetně zákonného úroku, jak z již žalovanou poskytnutého plnění ode dne uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené ustanovením § 15 zákona č. 82/1998 Sb. do dne plnění, tak i ze soudem přiznané části uplatněného nároku. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

25. Soud se dále zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán). Z judikatury Soudu plyne, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě lze konstatovat, jak již shora vyloženo, i v průběhu dosud neskončeného řízení, je-li zjevné, že již jeho dosavadní délka není vzhledem k okolnostem případu přiměřená. Uvedené akceptuje i vnitrostátní úprava, která možnost podání žaloby na odškodnění nepřiměřené délky řízení neomezuje pouze na řízení již pravomocně skončená.

26. Na základě shora uvedeného soud posuzoval, zda-li v trestním řízení vedeném proti žalobci zejména [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Těmito kritérii jsou: a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného. Posuzované řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců, přičemž probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Trestní řízení lze dle názoru zdejšího soudu hodnotit jako skutkově, právně a procesně složité. V řízení, ve kterém bylo posuzováno jednání celkem 7 obžalovaných včetně dvou právnických osob při [anonymizováno 8 slov], byl vyslýchán větší počet svědků a bylo zajišťováno a prováděno velké množství listinných důkazů, o čemž svědčí značný rozsah spisového materiálu včetně rozsudků soudu I. stupně i soudu odvolacího. Ve věci byly současně zpracovány 3 znalecké posudky. Zdejší soud je přesvědčen, že postup orgánů činných v trestním řízení byl plynulý a vedený snahou o včasné rozhodnutí ve věci, přičemž se nevyznačoval žádnými zaviněnými průtahy. Průtahy nelze dle přesvědčení soudu spatřovat ani v prodlužování lhůt k vypracování písemného znění rozsudků, kdy tento postup tkví v rozsáhlosti a složitosti věci. Na základě shora uvedeného má proto zdejší soud za to, že v posuzovaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. i přes zvýšený význam pro žalobce nedošlo, neboť délka řízení byla vzhledem ke zjištěným okolnostem přiměřená. Z uvedeného důvodu nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve výši 53 333 Kč dle názoru zdejšího soudu nevznikl.

27. Nalézací soud v neposlední řadě posuzoval, zda v důsledku nezákonného rozhodnutí došlo u žalobce ke vzniku nemajetkové újmy a zda jsou konstatace porušení práva žalobce a vyslovená omluva za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení dostatečným zadostiučiněním vzniklé nemajetkové újmy. Žalobce tvrdil, že po celou dobu trestního stíhání žil v nejistotě, zda bude odsouzen, trpěl úzkostmi a depresemi kvůli obavám o svou budoucnost. Současně mělo u žalobce dojít k narušení dobré pověsti, lidské důstojnosti a osobní cti. Žalobce svá tvrzení dokládal toliko lékařskou zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 16.8.2021. Z předmětné lékařské zprávy však vyplynulo, že žalobce navštěvoval psychiatrickou ambulanci již od 1/ 2012 do 8/2015, kdy byl sledován pro depresivní poruchu. Žalobce tudíž trpěl psychickými obtížemi ještě před zahájením přezkoumávaného trestního stíhání, což sám potvrdil i během výslechu v průběhu trestního řízení dne 22.12.2016, kdy uvedl, že navštěvuje lékaře, bere několik let léky na vysoký tlak, cholesterol, od srpna 2010 bere antidepresiva, a to od obvodního lékaře, od 1.1.2012 navštěvuje psychiatrickou ambulanci. Ve vztahu k posouzení vzniku nemajetkové újmy a rovněž formy zadostiučinění je současně nezbytné přihlédnout k tomu, že žalobce byl pravomocně odsouzen rozsudkem [název soudu] ze dne 17.1.2018 sp.zn. [spisová značka], kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, § 209 odst. 5 písm. a), byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 4 roků, zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce revizního technika v délce 8 roků a peněžitý trest ve výši 100 000 Kč, a nově rozsudkem [název soudu] ze dne 29.3.2022, sp.zn. [spisová značka], kterým byl uznán vinným, přičemž bylo upuštěno od potrestání žalobce, kdy se příslušných trestných jednání dopustil opět v souvislosti se [anonymizováno 8 slov]. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že žalobce dostatečným způsobem neprokázal vznik tvrzené nemajetkové újmy a i pokud by vznik tvrzené nemajetkové újmy prokázal, nebylo by možné postavit na jisto, že tato nemajetková újma vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím v situaci, kdy byl žalobce v předmětné době oprávněně trestně stíhán pro obdobná jednání. Z těchto důvodů dospěl nalézací soud k závěru, že přiznání peněžitého zadostučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu by bylo i s ohledem na zmíněná pravomocná odsouzení žalobce v rozporu s obecně vnímaným principem spravedlnosti. Z tohoto důvodu se soud I. stupně ztotožnil se závěrem žalované, že dostatečným zadostiučiněním je konstatování porušení práva žalobce a poskytnutí omluvy za vydání nezákonného rozhodnutí, respektive, že žalobci žalobou uplatněný nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 46 667 Kč nenáleží.

28. S přihlédnutím k závěrům uvedeným v odst. 24., 26. a 27. soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. zamítl.

29. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2, neboť v řízení byl procesně úspěšný převážně žalobce. Předmětem řízení byly ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení nárok na náhradu nákladů obhajoby v celkové výši 112 949,87 Kč, nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 53 333 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 46 667 Kč. Výše tarifní hodnoty u nemajetkových újem se však na rozdíl od majetkové škody stanovuje dle judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 3378/2013, dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobce byl ve sporu procesně úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 102 872,70 Kč a ve vztahu k nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, neboť žalovaná konstatovala, že v posuzovaném trestním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila žalobci omluvu za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ve svém stanovisku ze dne 25.10.2021 až po uplynutí lhůty stanovené ust. § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zatímco byl procesně neúspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 10 077,17 Kč a nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Žalobce byl tudíž úspěšný v rozsahu 71,8% a v rozsahu 28,2% byl neúspěšný. Z tohoto důvodu mu vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 43,6%. Žalobce požadoval přiznat náhradu nákladů řízení zahrnující soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu za právní zastoupení za 8 úkonů právní služby á 9 180 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínku, žalobu, vyjádření ze dne 7.12.2021, vyjádření ze dne 28.7.2022, účast u jednání dne 14.2.2022, vyjádření ze dne 15.3.2022, účast u jednání dne 1.4.2022), 8 režijních paušálů po 300 Kč a DPH.

30. Nalézací soud neshledal oprávněnými náklady na předžalobní upomínku, a to v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., a náklady na vyjádření ze dne 28.7.2022, když předmětný žalobcem specifikovaný úkon ve spisu nedohledal. Ostatní náklady shledal oprávněnými.

31. V případě plného úspěchu ve věci by žalobci tudíž vznikl nárok na úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč, odměny za právní zastoupení za 6 úkonů právní služby á 9 180 Kč (převzetí věci, žalobu, vyjádření ze dne 7.12.2021, účast u jednání dne 14.2.2022, vyjádření ze dne 15.3.2022, účast u jednání dne 1.4.2022), 6 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH, celkem tedy částky ve výši 74 824,80 Kč. S přihlédnutím k částečnému úspěchu ve věci byla žalobci přiznána náhrada nákladů ve výši 32 623,60 Kč.

Poučení