44 C 1/2024 - 267
Citované zákony (27)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 16a § 137 odst. 3 § 142 odst. 1 § 142 odst. 3 § 150 § 151 odst. 3 § 229 odst. 1 písm. g § 229 odst. 3
- o konkursu a vyrovnání, 328/1991 Sb. — § 17 § 17b § 17b odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 odst. 3 § 8 odst. 1 § 9 odst. 4 písm. a § 13 odst. 4
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 13 § 13 odst. 1 § 14 § 15 § 15 odst. 1 § 31a § 31a odst. 3
- o vojácích z povolání, 221/1999 Sb. — § 127 odst. 3
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 271u odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2958 § 2985
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 345 900 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 431 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 697 500 Kč od [datum] do [datum], 9,75 % ročně z částky 356 500 Kč od [datum] do zaplacení, 15 % ročně z částky 146 250 Kč od [datum] do [datum], 15 % ročně z částky 74 750 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 914 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 232 500 Kč od [datum] do zaplacení, 15 % ročně z částky 682 150 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 402 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění následného upřesnění, domáhala na žalované zaplacení částky 930 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nejprve u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“) za 198 měsíců (od [datum] do [datum]) a dále zaplacení částek 353 000 000 Kč a 247 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení jako náhrad nemajetkové újmy a škod způsobených dalšími nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími v posuzovaném řízení. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka].
2. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 828 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení [navýšení náhrady za prvních 198 měsíců (od [datum] do [datum]) o 530 100 Kč (na celkových 1 460 100 Kč) a náhrada za dalších 38 měsíců (od [datum] do [datum]) ve výši 298 300 Kč], a dále zaplacení částek 67 747 474 Kč a 66 876 295 Kč se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení jako náhrad další nemajetkové újmy a dalších škod způsobených dalšími nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími v posuzovaném řízení. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka].
3. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byly obě věci spojeny ke společnému řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka].
4. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo řízení stran nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení částečně zastaveno na jistině do částky 412 500 Kč. Stejným usnesením ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byla žaloba v rozsahu nároků na náhradu nemajetkové újmy a škod způsobených dalšími nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími v posuzovaném řízení odmítnuta.
5. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byl zbytek nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení (zaplacení částky 1 345 900 Kč s příslušenstvím) vyloučen k (tomuto) samostatnému řízení.
6. Žalobkyně v první žalobě uvedla, že usnesením KS [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „první rozhodnutí o konkursu“), byl na její majetek na objednávku prohlášen konkurs, aniž by žalobkyně byla v úpadku. První rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno pro nezákonnost v rámci žaloby pro zmatečnost usnesením Městského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „první zrušovací usnesení“). Dále bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], částečně zrušeno usnesení KS [adresa], potvrzené usnesením Vrchního soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“), o schválení konečné zprávy, čímž došlo ke zrušení celé tzv. realizační fáze konkursního řízení. Správce konkursní podstaty (dále jen „SKP“) byl pravomocně odsouzen na 5 let vězení, propadnutí majetku a zákaz činnosti na 6 let za svou účast na zmanipulovaných konkursech s gangem soudce [jméno FO] (dle rozsudku Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]). Znalec, který nemovitosti žalobkyně podhodnotil o desítky milionů korun, byl stejným rozsudkem odsouzen na 2 roky odnětí svobody s podmíněným odkladem na 3 roky za účast na gangu konkursní mafie. Podruhé bylo nezákonně rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek žalobkyně usnesením KS [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „druhé rozhodnutí o konkursu“). Druhé rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno usnesením KS [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „druhé zrušovací usnesení“). I druhé rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno pro nezákonnost, jelikož jej vydal vyloučený soudce. Nemajetková újma tak vznikla žalobkyni zcela nepřiměřenou délkou konkursního řízení, které mělo skončit již v roce [rok] rozhodnutím, že žalobkyně není v úpadku a že se návrh věřitele (bílého koně a několikrát odsouzeného podvodníka) zamítá. Místo toho konkursní řízení trvá již přes 16 let a konec nelze ani v dohledné době očekávat.
7. Dále žalobkyně uvedla, že je rodinnou firmou, která na restituovaných nemovitostech postavila víceméně svépomocí, vlastní prací rodiny [jméno FO], v letech [rok]-[rok] první golfové hřiště na [název]. Na konci června [rok] se zničehonic dostavil do golfového areálu [název] (dále jen „[název]“) s ozbrojenou „ochrankou“. Prohlásil, že na žalobkyni byl prohlášen soudem konkurs a že celý majetek přebírá. Žalobkyni nebylo doručeno usnesení o prohlášení konkursu, ani žádný jiný dokument svědčící o tak vážném kroku, například výzva k úhradě faktur, pokus o smír či výzva soudu. [název] byl dne [datum] odsouzen za řadu trestných činů v případu „[název]“, respektive gangu bývalého soudce [jméno FO], a to na 5 let odnětí svobody, jelikož s vyšetřovateli aktivně spolupracoval. Později se zjistilo, že konkurs byl prvním rozhodnutím o konkursu prohlášen na základě měsíc starého návrhu [jméno FO] z [název města]. S ním nebyla žalobkyně nikdy v žádném vztahu. Žalobkyně měla základní kapitál 18 690 000 Kč, v majetku golfové hřiště, desítky hektarů dalších nemovitostí, moderní objekt klubovny s restaurací a penzionem a dalším příslušenstvím, vše v hodnotě mnoha desítek miliónů korun (jen odhad banky z roku [rok] hovořil o hodnotě cca 55-60 milionů Kč). Konkurs byl prohlášen bleskovým způsobem a na základě falešných faktur ve výši cca devadesát tisíc Kč. Rovněž [jméno FO] je pravomocně odsouzený podvodník, který figuroval i v jiných kauzách. O tři čtvrtě roku později utekl [název] do ciziny kvůli stíhání v cause konkursu [právnická osoba], v němž byl soudcem [jméno FO] též jmenován správcem. Proto byl z konkursu žalobkyně odvolán a jako další SKP byla jmenována liberecká firma [právnická osoba]. (dále jen „[právnická osoba]“). Ta ihned po jmenování dokončila přípravu prodeje majetku žalobkyně a hřiště okamžitě a pod cenou prodala. Všichni majitelé a společníci [právnická osoba] byli v roce [rok] odsouzeni k nepodmíněným trestům za korupci v dalším pochybném konkursu společnosti [právnická osoba]. Co se týče prodeje jejího golfového hřiště, jedná se dle žalobkyně o zcela zjevnou krádež ze strany všech zúčastněných. V roce [rok] banka pro účely poskytnutí úvěru ohodnotila komplex golfového areálu cenou mezi 55-60 milionů Kč, soupis konkursní podstaty pak vychází ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], mimo jiné odsouzeného společně se soudcem [jméno FO] a s SKP Thonatem k trestu odnětí svobody na 2 roky odnětí svobody s podmíněným odkladem na 3 roky a zákazem činnosti na 5 let, který ve znaleckém posudku uvedl jako cenu pozemků a staveb částku 37 458 240 Kč, z čehož určil obvyklou cenu ve výši 6 838 300 Kč. Obratem byla nařízena dražba, kde se nabízel celý golfový areál žalobkyně (včetně veškerých věcí movitých) za 7 500 000 Kč, tedy za maximálně 12,5 % reálné hodnoty tohoto komplexu. Dražba byla opakovaně zmařena několika pokusy o manipulaci, a nakonec byl povolen prodej z volné ruky za 15 213 400 Kč, tedy za maximálně 25 % reálné hodnoty komplexu. Většina této částky byla vyplacena SKP a společnosti [právnická osoba]., která měla společně s kupcem golfového areálu, společností [právnická osoba], ze zmanipulovaného konkursu největší prospěch. V roce [rok] nastala v konkursním řízení první zásadní změna. Na základě žaloby pro zmatečnost, kterou žalobkyně podala proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, [název soudu] konkurs zrušil. Důvodem byla skutečnost, že o návrhu rozhodovala soudkyně, která měla být z rozhodování o věci vyloučena, protože její vztah s SKP „vyvolával důvodné pochybnosti o tom, že bude rozhodováno nestranně“. Protože [název soudu] nerozhodoval o platnosti přihlášených pohledávek, měl KS [adresa] posoudit nový návrh na zahájení konkursního řízení a konkurs na majetek žalobkyně prohlásil opětovně druhým rozhodnutím o konkursu. Soud tak rozhodl přesto, že usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byli všichni soudci KS [adresa] včetně soudců pobočky tohoto soudu v [název města] vyloučeni z projednávání a rozhodování. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že „soudci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] se považují za podjaté proto, že v daném konkursním řízení rozhodovali nebo rozhodují, a jsou proto s ohledem na stanovisko Ústavního soudu vyloučeni ze všech navazujících věcí, i když daná věc není incidenční nebo excindační povahy.“ Vyloučený soudce přesto v řízení navazujícím na žalobu pro zmatečnost, z jejíhož projednávání a rozhodování byl tímto usnesením vyloučen, jednal a rozhodoval. Soud také nechal společnost PROF ve funkci SKP, a to i přes řadu urgencí jak žalobkyně, tak státního zastupitelství, ačkoli všichni její jednatelé a společníci byli vazebně stíháni a následně i pravomocně odsouzeni za trestný čin přijímání úplatku. S vědomím soudu tak jednatelé a společníci [právnická osoba] vykonávali svou funkci z vazební věznice a též řadu měsíců jako pravomocně odsouzení. Zásadní nesrovnalosti se týkaly i okolností, za nichž byl prohlášen nový konkurs. V době, kdy mělo být znovu rozhodnuto o návrhu na prohlášení konkursu, se měl soud a nově ustanovená SKP vypořádat se situací, kdy již byly vyplaceny peníze na základě později zrušené konečné správy. Ani SKP, ani soud ale nepodnikly žádný krok k tomu, aby byly prostředky vyplacené na základě neexistujícího rozhodnutí získány zpět do případné konkursní podstaty. První jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Návrh [jméno FO] byl návrhem nezpůsobilým. Druhý navrhovatel, společnost [právnická osoba], podala podání, které k tomuto dni také nebylo způsobilým návrhem. K návrhu nebyly doloženy patřičné dokumenty, ani nebyla dostatečně osvědčena existence nepromlčené a splatné pohledávky. Údajný dluh byl z vyplněné biankosměnky na dvacet milionů, která byla splatná ke dni [datum], tedy ke dni tohoto jednání. Směnku u sebe zástupce navrhovatele neměl, soudu ji nepředložil, ani ji neuvedl ve svém návrhu na prohlášení konkursu. Nyní se má již potřetí meritorně řešit úpadek žalobkyně, kterou stát prostřednictvím KS [adresa] a SKP připravil o prosperující golfové hřiště v hodnotě několika desítek milionů a fakticky zlikvidoval i rodinu, která žalobkyni jako rodinnou firmu vybudovala z ničeho. Mnoho aktérů této kauzy (s výjimkou těch, kteří měli z věci největší prospěch) bylo odsouzeno v případu Ústecké konkursní mafie, gangu soudce [jméno FO]. Spravedlnost (z trestněprávního hlediska) tedy dopadla alespoň na část těch, kteří výše popsané způsobili, i když byli souzeni v jiných věcech. Nyní je na České republice, aby dostála toho, že je právním státem a že čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod není jen vyprázdněnou normou, ale že je Česká republika schopna a ochotna nahradit újmu, kterou prostřednictvím svých orgánů zcela nevinným subjektům způsobila a že [název kraje] nebude označován za „[název]“, což jej nyní poměrně věrně vystihuje.
8. Pokud jde o délku posuzovaného řízení, nemajetkovou újmu a požadovanou náhradu, žalobkyně uvedla, že uplatňuje dobu od vydání prvního rozhodnutí o konkursu, tj. ode dne [datum], do dne uplatnění nároku u žalované, tj. do [datum]. Řízení tedy trvá ke dni uplatnění nároku již 16 let a 6 měsíců (198 měsíců) a jeho konec je v nedohlednu. Takovou (dosavadní) dobu řízení považuje žalobkyně vzhledem k charakteru projednávané věci, která primárně ani neměla probíhat, za dobu zcela zjevně nepřiměřenou. Řízení nebylo dle žalobkyně složité po stránce skutkové, ani právní. Jednalo se o konkursní řízení, ve kterém bylo jen naprosté minimum věřitelů, nedocházelo k incidenčním sporům, nebyla složitě zpeněžitelná či ocenitelná konkursní podstata. Jediná věc, která vedla k uvedené délce řízení, bylo rozhodování vyloučených soudců a trestná činnost SKP a znalců oceňujících majetkovou podstatu. SKP, členům konkursní mafie, nelze vytknout, že by majetkovou podstatu zpeněžovali dlouho, ti se naopak snažili majetek žalobkyně prodat co nejdříve. Majetek žalobkyně (resp. jeho nejvýznamnější část) byl prodán a rozdělen v roce [rok]. Skutečnost, že od té doby konkursní řízení trvalo dalších 15 let a stále trvá, nemá jakékoliv opodstatnění a svědčí pouze a jen o nemožnosti domoci se účinné a rychlé (resp. jakékoliv) ochrany práva, což je jedna z věcí, na kterou stát, zejména v [název kraje], zcela rezignoval. V řízení také nebyl žádný mezinárodní prvek, který by zvýšil složitost řízení. Řízení tedy bylo procesně i věcně jednoduché. To se týká i navazujících řízení o žalobách pro zmatečnost. Ačkoliv je povinností státu zajistit, aby se rozhodující orgán vypořádal v co nejkratším čase i s náročnějším případem, zde zjevně nástroje a schopnosti selhaly, což by mělo spolu s nízkou náročností řízení vést ke zvýšení přiznané náhrady. Na celkové době řízení se nepochybně negativně projevil zejména nesprávný a nezákonný postup KS [adresa], který je tak třeba považovat za jednu ze zásadních příčin průtahů v posuzovaném řízení. První i druhé rozhodnutí o konkursu vydali vyloučení soudci. Kdyby KS [adresa] postupoval v souladu se zákonem, tak by nebylo vydáno ani jedno z nezákonných rozhodnutí, protože žalobkyně nebyla v úpadku, a konkursní řízení by vůbec neprobíhalo. Postup orgánů veřejné moci tak lze dle žalobkyně hodnotit jako okolnost, která by měla vést ke zvýšení rozsahu náhrady. Nebýt nezákonného jednání soudu v obou případech prohlášení konkursu a nezákonného jednání SKP, nemuselo by řízení vůbec probíhat. Skutečnost, že posuzované řízení probíhá, jakož i jeho celková délka, jsou zcela přičitatelné pouze orgánům státu a tzv. [název] konkursní mafii. Žalobkyně v řízení celou dobu spolupracovala, bránila se nezákonnému postupu soudu a SKP a délku posuzovaného řízení nijak nezapříčinila. Jednání žalobkyně tak lze hodnotit ve vztahu k určení rozsahu náhrady neutrálně. Pro žalobkyni má posuzované řízení extrémní, doslova existenční význam. Na základě padělaných faktur byl na její majetek prohlášen konkurs a její majetek byl prodán za zlomek ceny, přičemž tyto prostředky byly vyplaceny s největší pravděpodobností osobám, které si tento konkurs objednaly. Žalobkyni je již 16 let bráněno v přístupu na její golfové hřiště a zadržován její veškerý majetek, žalobkyně byla de facto nezákonným konkursním řízením zlikvidována.
9. Pokud jde o výši zadostiučinění, žalobkyně nesouhlasila, aby toto bylo stanoveno s využitím částek uvedených ve stanovisku NS sp. zn. Cpjn 206/2010. V této souvislosti odkázala na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 2551/2013, resp. závěry řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ve kterém soudy po zásahu Ústavního soudu vycházely z částky 30 000 Kč za rok řízení (snížené v prvních dvou letech na polovinu), s ohledem na mimořádné okolnosti pak zvýšené na dvojnásobek, tedy částky 60 000 Kč za rok řízení. Žalobkyně má za to, že závěry uvedeného kompenzačního řízení jsou aplikovatelné i na řízení posuzované, a požadovala tak přiznání zadostiučinění ve výši 60 000 Kč za rok řízení (snížené v prvních dvou letech na polovinu), resp. ve výši 5 000 Kč za měsíc řízení (2 500 Kč v prvních dvou letech řízení), tedy částku 930 000 Kč za 198 měsíců řízení.
10. Takto formulovaný požadavek žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum], žalovaná však její žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 930 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.
11. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaná uplatněný nárok předběžně neprojednala, neboť neměla k dispozici soudní spis. Jelikož žalované nebyl znám průběh posuzovaného řízení, sporovala naplnění všech podmínek pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou nemajetkovou újmu. Současně žalovaná neshledávala žádný relevantní důvod k přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu v žalobkyní požadované výši, když dle judikatury NS je základní částkou za jeden rok řízení zásadně částka 15 000 Kč. K jejímu navyšování má docházet pouze za výjimečných okolností, které však bude muset žalobkyně tvrdit a prokázat.
12. Ve druhé žalobě žalobkyně nad rámec dřívějších tvrzení doplnila, že usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí KS [název soudu], který usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „třetí rozhodnutí o konkursu“) znovu prohlásil konkurs na majetek žalobkyně. Avšak i třetí rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno, a to usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „třetí zrušovací usnesení“). KS HK pak usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „čtvrté rozhodnutí o konkursu“), znovu rozhodl o prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. Toto usnesení bylo k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] NS však k dovolání žalobkyně usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] (dále jen „čtvrté zrušovací usnesení“), usnesení [název soudu] zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. [název soudu] pak usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], zamítl návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. Dovolání navrhovatele bylo usnesením NS ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], odmítnuto. Konečné rozhodnutí NS bylo žalobkyni doručeno dne [datum], a posuzované řízení tedy vůči ní trvalo celkem 19 let a 8 měsíců (236 měsíců).
13. K výši požadovaného zadostiučinění pak žalobkyně nad rámec předchozí argumentace doplnila, že nelze opomenout skutečnost, že stanovisko NS, sp. zn. Cpjn 206/2010, vycházelo z ekonomické situace, která sice byla relevantní před více než 11 lety, ale již vůbec neodpovídá momentální situaci. Z tohoto důvodu je nezbytné paušalizovanou částku vztaženou NS k tehdejší situaci aktualizovat tak, aby mohla i nadále plnit svou roli a představovat přiměřené zadostiučinění pro poškozené. Vhodným se k tomuto účelu jeví dle názoru žalobkyně užití ukazatele průměrné mzdy dle statistiky vypracované Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“). Ve druhém čtvrtletí roku [rok], kdy NS publikoval své stanovisko, dosahovala průměrná mzda v České republice částky 24 116 Kč. K poslednímu rozhodnutí v posuzovaném řízení došlo dne [datum], přičemž žalobkyni bylo doručeno v březnu [rok]. Dle údajů zpracovaných ČSÚ činila v prvním čtvrtletí roku [rok] průměrná mzda 37 929 Kč, jedná se tedy o 57,3% nárůst oproti období, kdy bylo vydáno sjednocovací stanovisko NS, což by mělo být reflektováno i v částce přiměřeného zadostiučinění. V opačném případě by totiž nevyhnutelně došlo k postupnému vyprázdnění částky přiměřeného zadostiučinění, když již nyní absolutně neodpovídá původní představě NS o „přiměřenosti“ přiměřeného zadostiučinění. K tomu žalobkyně dodala, že zhodnocování výše odškodnění v průběhu času a v souvislosti se změnou ekonomické situace je inherentní vlastností nároků na náhradu škody, tj. majetkové újmy. Pokud bude například v roce [rok] zničena škůdcem cizí věc, bude poškozenému škůdcem nahrazena hodnota takové věci k okamžiku zničení, nikoliv k roku [rok] (kdy bylo vydáno sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu). Hodnota takové věci pak nepochybně bude odrážet ekonomický vývoj na trhu, včetně nárustu mezd, inflace apod. V poměrech právního řádu České republiky je valorizace odškodnění užívána i ve vztahu ke způsobené nemajetkové újmě, a to například při poskytování peněžité náhrady za ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z., žalobkyně odkázala na metodiku NS k problematice § 2985 o. z. V případech odškodňování nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhými řízeními však neproběhla od přijetí sjednocujícího stanoviska dne [datum], tedy přes více než 11 lety, jediná revize základní částky přiměřeného zadostiučinění, a to navzdory podstatným změnám v ekonomických ukazatelích České republiky a Evropy, jejichž existence je v dnešní době nezpochybnitelná. Pokračováním tohoto trendu do budoucna bude dosaženo absurdní situace, kdy přiměřené relutární zadostiučinění bude na trhu směnitelné za méně než vytištěná písemná omluva poškozené. Dle žalobkyně by tedy základní výše ročního přiměřeného zadostiučinění stanovená sjednocujícím stanoviskem NS měla být obecnými soudy revidována, přičemž v této věci neshledává žádnou argumentaci pro opačný postup. Opomenout nelze dle žalobkyně ani podstatný ekonomický ukazatel indexu spotřebitelských cen, tj. vývoj inflace, která zejména v posledním roce výrazně vzrostla. Inflace mezi březnem [rok] (kdy bylo žalobkyni doručeno finální rozhodnutí ve věci) a průměrem roku [rok] (používaným v současné době pro srovnání ČSÚ), vzrostla o 28,3 %. Z toho je tedy zřejmé, že pokud je v současné době vycházeno z částky vyměřené NS v roce [rok], nemůže tato částka poskytovat poškozenému stejné zadostiučinění, jako tomu bylo v minulých letech. Fakticky totiž hodnota této částky výrazným způsobem klesla.
14. S ohledem na uvedené tedy měla žalobkyně za to, že by mělo být stanovisko NS vykládáno v kontextu současné ekonomické situace, a tedy rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za rok trvání řízení by mělo být upraveno koeficientem 1,57 na rozmezí 23 550 Kč až 31 400 Kč. Tyto částky pak žalobkyně v kontextu dříve odkazovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2551/2013, resp. řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], navýšila na trojnásobek a za přiměřenou považovala základní částku ve výši 94 200 Kč za rok trvání řízení, sníženou v prvních dvou letech na polovinu, tj. na 47 100 Kč, resp. částku 7 850 Kč za jeden měsíc trvání řízení (3 925 Kč v prvních dvou letech trvání řízení). Za celkovou dobu trvání posuzovaného řízení, tedy za 236 měsíců, tak žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 758 400 Kč.
15. Takto formulovaný požadavek žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum], žalovaná však její žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala nad rámec již dříve uplatněného požadavku zaplacení částky [částka], tj. navýšení zadostiučinění za původně uplatněných 198 měsíců o [částka] + zadostiučinění za dalších 38 měsíců ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.
16. Žalovaná ani tento uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 1 758 400 Kč. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým žalobkyni přiznala zadostiučinění ve výši 412 500 Kč. Tato částka byla žalobkyni poukázána. K věci samé pak žalovaná po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení probíhalo od prvního rozhodnutí o prohlášení konkursu dne [datum] do právní moci usnesení NS ke dni [datum] po dobu 19 let a 9 měsíců. Řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy. Úkony soudů byly vesměs činěny v přiměřených lhůtách, byť lze v průběhu řízení vysledovat několik průtahů v řádu měsíců. Negativní vliv na délku řízení však mělo opakované rušení rozhodnutí o prohlášení konkursu, a to na základě jak řádných, tak mimořádných opravných prostředků. Celkovou délku řízení tak žalovaná ve svém stanovisku vyhodnotila jako nepřiměřenou a konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná v souladu se stanoviskem NS, sp. zn. Cpjn 206/2010, vycházela ze základní částky 375 000 Kč (20 000 Kč za rok řízení částka, za první dva roky řízení poloviční částka 10 000 Kč). Základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 20 %. Jedná se o řízení konkursní, které je svou povahou specifické. Na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkursní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Pouze na první fázi konkursního řízení (od podání návrhu do vydání usnesení o prohlášení konkursu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, respektive nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. Druhá fáze konkursu, vlastní konkursní řízení, je ovlivňována řadou okolností subjektivních a objektivních. Délka konkursu je z pohledu subjektivního ovlivněna chováním účastníků řízení, kterými jsou konkursní věřitelé a úpadce, a také chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou zejména dlužníci úpadce. Z pohledu objektivního je konkurs ovlivněn řadou okolností, jako je rozsah majetku v konkursní podstatě, prodejnost věcí v konkursní podstatě apod. V daném případě bylo opakovaně posuzováno, zda je žalobkyně v úpadku či nikoli, soudy opakovaně dospěly k závěru, že žalobkyně v úpadku byla, když měla více věřitelů, kterým jejich pohledávky nebyla schopna splatit. Základní částka přiznávaného zadostiučinění byla navýšena o 30 % v kritériu postupu soudů, a to s ohledem na opakované rušení usnesení o prohlášení konkursu, ať již na základě řádných nebo mimořádných opravných prostředků. Dvakrát došlo ke zrušení usnesení o prohlášení konkursu v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost, důvodem byla podjatost rozhodujících soudců. V kritériu podílu žalobkyně na délce řízení k žádné modifikaci žalovaná nepřistoupila. Význam řízení byl zhodnocen jako standardní. Po zhodnocení všech okolností případu žalovaná dospěla k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 412 500 Kč. V otázce navyšování základní částky z důvodu vývoje inflace nebo nárůstu průměrné mzdy pak žalovaná odkazuje zejména na ustálenou judikaturu NS (např. usnesení sp. zn. 30 Cdo 2084/2021).
17. Žalobkyně k obraně žalované uvedla, že považuje za zcela nepřiléhavou argumentaci žalované, která odůvodňuje snížení základní částky složitostí projednávané věci a stupni soudní soustavy. V prvé řadě je zřejmé, že argumentace žalované je vnitřně rozporná, když na jedné straně snižuje základní částku s ohledem na nutnost rozhodování na více stupních soudních soustavy a zároveň na druhé straně základní částku zvyšovala s ohledem na opakované rušení usnesení o prohlášení konkursu. Je zřejmé, že se jedná o jednu okolnost, kterou ale žalovaná odůvodňuje jak snížení, tak zvýšení základní částky. Přitom má žalobkyně za to, že s ohledem na velmi specifické skutkové okolnosti průběhu posuzovaného řízení jí nelze klást nutnost opakovaného rozhodování na více stupních soudní soustavy k tíži. Je zřejmé, že za tuto skutečnost nese odpovědnost stát, když zejména pochybeními osob tvořících jeho vůli (zde jde zejména o soudce rozhodující i přesto, že byli z rozhodování vyloučeni), vůbec bylo posuzované řízení zahájeno a eventuálně muselo docházet k opakovanému rušení rozhodnutí o úpadku žalobkyně. V tomto kontextu žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2500/17. Pokud něco přispělo k délce (případně k existenci) posuzovaného řízení, je to jednoznačně chování osob, za jejichž činnost nese odpovědnost stát. Jedná se zejména o soudkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a soudce [tituly před jménem] [jméno FO], kteří ve věci rozhodovali i přesto, že byli podjatí a z rozhodování byli vyloučeni. Dále jde o [právnická osoba] (odsouzený ve známé konkursní kauze soudce [jméno FO]) a SKP [právnická osoba] (resp. jeho společníky, odsouzené v taktéž známé konkursní kauze [právnická osoba]), kteří byli v souvislosti se svou správcovskou činností pravomocně odsouzeni v trestních řízeních. Nelze rovněž zapomenout na osobu [tituly před jménem] [jméno FO], jenž vypracoval podhodnocený znalecký posudek pro prodej majetku žalobkyně, který byl pro obdobnou činnost taktéž v trestním řízení pravomocně odsouzen (taktéž odsouzen ve známé konkursní kauze soudce [jméno FO]). V tomto kontextu je tedy nesprávné, aby za takové skutkové situace byla výše přiměřeného zadostiučinění žalobkyně snižována. Žalobkyně pak odkázala na svá předchozí podání, ze kterých jsou zřejmá i další kritéria, která odůvodňují zásadní navýšení základní částky přiměřeného zadostiučinění, která však nebyla žalovanou žádným způsobem reflektována.
18. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně potvrdila, že jí byla žalovanou dne [datum] zaplacena přiznaná částka 412 500 Kč a v tomto rozsahu vzala svou žalobu na jistině částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno shora uvedeným usnesením.
19. Žalovaná učinila při ústním jednání konaném dne [datum] žalobkyní tvrzené datum úhrady nesporným.
20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
21. Dne [datum] došel KS [adresa] návrh [jméno FO], který tvrdil, že má za žalobkyní splatné pohledávky v celkové výši 93 291,20 Kč, žalobkyně má i další věřitele a je v úpadku, a navrhoval prohlášení konkursu na její majetek. Dne [datum] složil [jméno FO] zálohu na náklady konkursu ve výši 50 000 Kč. Návrh byl dne [datum] zaslán žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 15 dnů a současně byl učiněn dotaz na navrhovatelem označené věřitele žalobkyně stran existence splatných pohledávek za žalobkyní. Ve spisu je založena doručenka od zásilky adresované žalobkyni opatřená razítkem žalobkyně a podpisem, zásilka dle této doručenky byla doručena dne [datum]. Finanční úřad v [název města] (dále jen „FÚ [adresa]“) sdělil dne [datum], že u žalobkyně eviduje daňové nedoplatky v celkové výši 2 447 003 Kč. [právnická osoba]. (dále jen „[právnická osoba]“) sdělila dne [datum], že má za žalobkyní splatnou pohledávky z titulu úvěru ve výši 10 453 414,76 Kč včetně příslušenství. [právnická osoba] [adresa] vydal dne [datum] první rozhodnutí o konkursu, kterým prohlásil na majetek žalobkyně konkurs, SKP ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od prohlášení konkursu přihlásili své pohledávky a svolal schůzi věřitelů k volbě věřitelského výboru a k přezkumnému jednání přihlášených pohledávek na den [datum]. Při rozhodnutí soud vyšel z uvedených pohledávek [jméno FO] (postoupené pohledávky společností [právnická osoba] a [právnická osoba].), FÚ [adresa] a [právnická osoba]. První rozhodnutí o konkursu vydala soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle ve spisu založené doručenky opatřené razítkem žalobkyně a podpisem bylo usnesení doručeno žalobkyni dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobkyně vzdala práva odvolání proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ve dnech [datum]. a [datum] oznámil Úřad práce v [název města] (dále jen „ÚP [adresa]“) soudu uspokojení mzdových nároků zaměstnanců žalobkyně ve výši 46 500 Kč a 40 000 Kč. Dne [datum] předložil SKP [jméno FO] soudu soupis konkursní podstaty, do kterého byly zapsány nemovitosti v k. ú. [adresa] a [adresa] pod Ještědem s věcnou hodnotou 38 458 390 Kč a obvyklou cenou dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 838 300 Kč a soubor movitých věcí s obvyklou cenou dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 700 Kč, celkem tedy majetek s obvyklou cenu dle posudku ve výši 7 500 000 Kč. Dne [datum] došel soudu podnět [jméno FO], nájemkyně některých nemovitostí v areálu žalobkyně, k výkonu dohledu na činností SKP [jméno FO], a to v souvislosti s výpovědí z nájmu a výzvou k úhradě dlužného nájemného a k vyklizení nemovitostí danými jí SKP [jméno FO] prostřednictvím zmocněnce. SKP [jméno FO] se k podnětu vyjádřil dne [datum], podnět považoval za nedůvodný, naopak uváděl, že žalobkyně dosud nesplnila povinnosti dle § 17 a násl. zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) a neodevzdala SKP žádnou z listin dle tohoto ustanovení a že jednatel žalobkyně [jméno FO] hrubě ztěžuje činnost SKP, když zadržuje účetnictví žalobkyně a veškeré listiny, které souvisí s podnikatelskou činností žalobkyně. SKP [jméno FO] tak navrhoval provedení výslechu [jméno FO] dle § 17b odst. 1 ZKV. Dne [datum] došel soudu návrh žalobkyně, jednající [jméno FO], na odvolání SKP [jméno FO], který prostřednictvím zmocněnce vykonává činnost SKP ke škodě provozu areálu žalobkyně a konkursních věřitelů. Dále žalobkyně vznášela námitky proti připravované dražbě jejího majetku na podkladě podhodnoceného ocenění (ocenění pro banku v roce [rok] na hodnotu 55-60 mil. Kč.), která se má konat dne [datum], a navrhovala, aby byl prodán celý její podnik, kdy tak může být dosaženo vyššího výtěžku. Dne [datum] došlo soudu na vědomí trestní oznámení SKP [jméno FO] na [jméno FO] (který od něho převzal první rozhodnutí o konkursu, vzdal se práva odvolání a přislíbil součinnost) pro neplnění povinností dle § 17 ZKV a činění úkonů v neprospěch žalobkyně a věřitelů, v důsledku čehož je obtížné provést rychlé zpeněžení majetku žalobkyně. Provedení zpeněžení považoval SKP [jméno FO] za naléhavé, protože provoz podniku žalobkyně je ztrátový a SKP [jméno FO] nese některé náklady spojené s výkonem správy konkursní podstaty ze svého. Dne [datum] došlo soudu zpětvzetí návrhu žalobkyně jednající [jméno FO] na odvolání SKP [jméno FO]. Téhož dne došlo soudu vyjádření SKP [jméno FO] k návrhu na jeho odvolání, ve kterém vyvracel námitky vnášené vůči jeho činnosti. Dražba se dne [datum] neuskutečnila pro nezájem dražitelů. SKP [jméno FO] poukazoval na nereálnost žalobkyní tvrzené odhadní ceny majetku, když den před prohlášením konkursu na majetek žalobkyně proběhla neúspěšná nedobrovolná dražba na návrh [právnická osoba] s vyvolávací cenou 13 mil. Kč. Znovu pak SKP [jméno FO] navrhoval předvolání [jméno FO] ke splnění povinností dle ZKV. V podání došlém soudu dne [datum] navrhoval SKP [jméno FO], aby s ohledem na snahy [jméno FO] a dalších osob o maření průběhu konkursu do řízení vstoupilo státní zastupitelství. Žalobkyně v podání došlém soudu téhož dne upozorňovala na protiprávní průběh dražby konané dne [datum], při které nebylo za nestandardních podmínek na místě panujících učiněno žádné podání. Dne [datum] došlo soudu oznámení Krajského státního zastupitelství v [adresa] (dále jen „KSZ [adresa]“) o vstupu do řízení. Dne [datum] se k návrhu na odvolání SKP [jméno FO] vyjádřil jeho zmocněnec, který též vyvracel námitky vůči činnosti SKP. K vyjádření bylo přiloženo vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], prezidenta občanského sdružení [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“), které je uživatelem golfového hřiště žalobkyně, který též obhajoval činnost SKP [jméno FO], resp. jeho zmocněnce, při správě majetku žalobkyně. Dne [datum] došel soudu návrh KB na změnu účastníka na straně konkursního věřitele, kdy navrhovala, aby na její místo do řízení vstoupila společnost [právnická osoba], které postoupila svou pohledávku za žalobkyní. Dne [datum] předložil SKP [jméno FO] soudu mj. dražební vyhlášku k veřejné dražbě sepsaného majetku žalobkyně, která se bude konat dne [datum]. Dne [datum] se konalo přezkumné jednání, při kterém byly pohledávky většiny z 15 přihlášených věřitelů zjištěny (popřeny byly zejména pohledávky věřitelů [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO] pro jejich nedoložení). Při jednání byla dále zástupcem věřitelů zvolena společnost [právnická osoba] (soud svým rozhodnutím volbu potvrdil), SKP [jméno FO] podal zprávu o dosavadní činnosti, kdy mj. předložil sdělení FÚ [adresa], že ani jemu nebylo v rámci provedené daňové kontroly předloženo účetnictví žalobkyně, a žalobkyně, resp. A. [jméno FO] byl dle § 17b ZKV předvolán k výslechu na den [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud připustil, aby do řízení namísto [právnická osoba] vstoupila společnost [právnická osoba]. [jméno FO] se k výslechu dne [datum] nedostavil z důvodu, že měl mít cestou nehodu. SKP [jméno FO] sděloval soudu dne [datum], že se od [jméno FO] marně pokoušel převzít účetnictví žalobkyně, které měl přivést k nařízenému výslechu, a opětovně vyjadřoval dříve vyjádřené přesvědčení, že [jméno FO] účetnictví žalobkyně zašantročil, a navrhoval jej opět předvolat k výslechu. Dne [datum] byl [jméno FO] předvolání k výslechu na den [datum]. Ve dnech [datum].-[datum] došly soudu návrhy nq přezkum činnosti SKP [jméno FO] pro nezahrnutí části pozemků tvořících golfový areál a prodaných neoprávněně před prohlášením konkursu [tituly před jménem] [jméno FO], nesouhlas [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba] s návrhem společnosti [právnická osoba] na zrušení dražby nařízené na den [datum], když je v zájmu [právnická osoba] jako uživatele golfového areálu, aby tento měl co nejdříve nového vlastníka, stížnost dražebníka na společnost [právnická osoba] pro její snahu o odrazování zájemců o účast na dražbě, návrh žalobkyně jednající [jméno FO] na upuštění od dražby dne [datum] pro formální nedostatky jejího nařízení a z důvodu, že vyššího výnosu by bylo dosaženo prodejem podniku žalobkyně namísto jednotlivých majetkových položek. Dne [datum] proběhl výslech [jméno FO], který vysvětloval, proč dosud nepředložil účetnictví a seznamy majetku, dlužníků, věřitelů, kdy účetnictví má být ve dvou částech, část je u účetní společnosti v Brně, část v golfovém areálu, kam nemá přístup. Účetnictví odmítal vydat s tím, že řízení považuje za zmanipulované. SKP [jméno FO] oponoval, že [jméno FO] předložení účetnictví opakovaně přislíbil, ale nesplnil to, označená účetní firma z [název města] je nekontaktní, nic nebylo předloženo ani na finanční úřad. Dne [datum] bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na den [datum]. Dne [datum] předkládal SKP [jméno FO] zápisy, ve kterých [jméno FO] v minulosti sliboval předložení účetnictví. Dne [datum] došel soudu na vědomí podnět KSZ [adresa] adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství v [název města] (dále jen „OSZ [adresa]“) k prověření podezření, že se [jméno FO] při nevydání účetnictví žalobkyně dopouští trestného činu. Dne [datum] se konalo zvláštní přezkumné jednání, při kterém byla část pohledávek dalších věřitelů (celkem přihlášeno 21 věřitelů) zjištěna a část popřena pro jejich nedoložení (popřeny tako byly části pohledávek věřitelů [právnická osoba] a [právnická osoba] a pohledávky věřitelů [jméno FO] a [jméno FO]). SKP [jméno FO] při jednání informoval, že doposud známý majetek žalobkyně byl prodán v dražbě za částku 15 mil. Kč, která by měla být uhrazena do února [rok]. SKP [jméno FO] provádí šetření ke zjištění dalšího majetku žalobkyně, stále však nemá její účetnictví. Nebude-li další majetek zjištěn, je SKP [jméno FO] připraven předložit konečnou zprávu. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění SKP [jméno FO] o zmaření dražby, když vydražitel ve lhůtě do [datum] nedoplatil kupní cenu. Dne [datum] žádal SKP [jméno FO] o povolení prodeje golfového areálu mimo dražbu na základě jím provedeného výběrového řízení za cenu min. 15 mil. Kč. V žádosti SKP též uváděl, že stále nemá účetnictví žalobkyně, což mu např. znemožňuje vymáhání pohledávek žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] z [právnická osoba] sděloval soudu dne [datum], že vydražitelem nebyla uhrazena cena golfového areálu a že pro zachování hodnoty areálu uzavřel SKP [jméno FO], který nemá pro údržbu a provoz areálu prostředky, s [právnická osoba] nájemní smlouvu, které na provoz a údržbu vynakládá nemalé prostředky. Dále [právnická osoba] soudu navrhovalo urychlený prodej areálu, a to nejlépe formou přímého prodeje, aby se neopakovala situace se zmařenou dražbou. Dne [datum] došlo soudu sdělení společnosti [právnická osoba], že jako zástupce věřitelů souhlasí s přímým prodejem golfového areálu za cenu min. 15 mil. Kč, pokud tato podmínka bude obsažena i v usnesení soudu o přímém prodeji. Dne [datum] SKP [jméno FO] doplňoval svou žádost o prodej mimo dražbu o aktuální výpisy z katastru nemovitostí. Dne [datum] došla soudu žádost notáře činného v dědickém řízení po dříve zemřelém společníkovi žalobkyně, na koho se má obrátit stran vyčíslení hodnoty obchodního podílu zůstavitele, když dle neoficiální informace je SKP [jméno FO] nezvěstný a má údajně dojít ke jmenování nového SKP. Usnesením ze dne [datum] udělil soud souhlas s prodejem golfového areálu mimo dražbu za cenu min. 15 mil. Kč. Dne [datum] sdělil soud notáři, že SKP [jméno FO] nebyl zatím odvolán a lze se na něj obrátit. Dne [datum] se soud obracel na KSZ [adresa] s dotazem, zda s ohledem na medializaci případu [právnická osoba] a informaci, že SKP [jméno FO] je t. č. mimo republiku, doporučuje SKP [jméno FO] odvolat, když dle neoficiálních informací od policie je tu obava, že SKP [jméno FO] nezajistí řádné hospodaření s prostředky získanými ze zpeněžení majetku. KSZ [adresa] dne [datum] s ohledem na dostupné informace (SKP [jméno FO] se trvale zdržuje ve Francii a nemá v úmyslu se vrátit do ČR) navrhlo zprostit SKP [jméno FO] funkce. Usnesením ze dne [datum] byl SKP [jméno FO] zproštěn funkce a novým SKP byla ustanovena společnost [právnická osoba]. SKP [jméno FO] bylo do právní moci usnesení a předání agendy novému SKP zakázáno jakkoliv nakládat s majetkem úpadce, zpeněžovat jeho majetek a manipulovat s účty, na kterých jsou uloženy finanční prostředky získané prodejem majetku úpadce. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud povolil SKP [právnická osoba] konat ve věci všechny úkony příslušející SKP, a to nejméně do doby právní moci rozhodnutí o zproštění SKP [jméno FO]. Dne [datum] došlo soudu odvolání SKP [jméno FO] do usnesení o zproštění funkce. Odvolání bylo dne [datum] zasláno KSZ [adresa] k vyjádření. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [název soudu]. Dne [datum] došla KS [adresa] žádost SKP [právnická osoba] o vydání opravného usnesení k usnesení o povolení prodeje mimo dražbu ze dne [datum], ve kterém bylo u částí nemovitostí uvedeno nesprávně katastrální území, na což se přišlo v souvislosti s vkladovým řízením stran zpeněženého majetku. Připojena byla kupní smlouva ze dne [datum], kterou byl golfový areál prodán společnosti [právnická osoba] za kupní cenu 15 mil. Kč bez DPH. Téhož dne došla soudu žádost SKP [právnická osoba] o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí oddělenému věřiteli [právnická osoba] (zjištěná pohledávka s právem na oddělené uspokojení ve výši 10 504 868,45 Kč). Uvedl, že nemovitosti byly zpeněženy za částku 14 030 000 Kč, náklady spojené s udržováním, správou a zpeněžením nemovitostí činily 4 030 000 Kč, výtěžek zpeněžení tak činí 10 000 000 Kč, ze kterého by mělo být dle ZKV vydáno oddělenému věřiteli 7 000 000 Kč. Jelikož SKP [právnická osoba] prověřoval oprávněnost nákladů SKP [jméno FO], navrhoval vydat oddělenému věřiteli jen částku 6 000 000 Kč s tím, že zbytek bude vydán po prověření a odsouhlasení nákladů zástupcem věřitelů, nejpozději po zpracování konečné zprávy a rozvrhového usnesení. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo opraveno usnesení o souhlasu s prodejem mimo dražbu. Dne [datum] urgovala společnost [právnická osoba] vydání usnesení o vydání výtěžku oddělenému věřiteli, když prostředky naléhavě potřebuje pro svou podnikatelskou činnost, k tomu jí bylo dne [datum] sděleno, že bez spisu, který byl odeslán na [právnická osoba], nelze žádost vyřídit. Dne [datum] byl spis bez věcného vyřízení vrácen z [právnická osoba] zpět KS [adresa] s pokynem k doručení napadeného usnesení SKP [jméno FO], kterému nebylo řádně doručeno. Usnesení bylo SKP [jméno FO] znovu zasláno dne [datum], doručeno bylo dne [datum]. Žádost společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] zaslána SKP [právnická osoba], který v reakci došlé dne [datum] odkázal na svůj předchozí návrh. Usnesením ze dne [datum] udělil soud SKP souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení oddělenému věřiteli [právnická osoba] do výše 70 % po odečtení nákladů. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala společnost [právnická osoba] o schválení náhrady nutných výdajů spojených s výkonem funkce zástupce věřitelů a odměny v celkové výši 91 000 Kč. Dne [datum] došel soudu od SKP [právnická osoba] dodatek soupisu konkursní podstaty, do kterého SKP sepsal nově zjištěné movité věci (kopírovací stroj, osobní automobil) s tržní hodnotou cca 2x 5 000 Kč. Dne [datum] došlo soudu od SKP [právnická osoba] dodatečné uznání dříve popřených pohledávek [jméno FO] ve výši [částka], [právnická osoba] ve výši 6 376 500 Kč, [právnická osoba] ve výši 20 000 000 Kč. Žádost společnosti [právnická osoba] byla dne [datum] zaslána SKP [právnická osoba] k vyjádření a společnost [právnická osoba] byla současně vyzvána k upřesnění žádosti stran uplatněných nutných nákladů. SKP [právnická osoba] neměl v podání došlém soudu dne [datum] k vyčíslení žádných připomínek, upřesnění společnosti [právnická osoba] došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis opětovně předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] zaslal KS [adresa] za spisem na [název soudu] zpětvzetí odvolání SKP [jméno FO] došlé mu dne [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo odvolací řízení zastaveno, spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum]. Usnesení o zproštění SKP [jméno FO] funkce a ustanovení SKP [právnická osoba] nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud SKP [právnická osoba] žádost o sdělení, kdy předloží konečnou zprávu, popř. co jejímu předložení brání. SKP [právnická osoba] sdělil dne [datum], že je avizováno podání žaloby [jméno FO] na úhradu pohledávek za podstatou, které SKP [právnická osoba] odmítá uznat, nepovažuje tak předložení konečné zprávy za vhodné, neboť by proti ní byly tímto věřitelem vzneseny námitky. Dále SKP [právnická osoba] upozorňoval, že soudem dosud nebylo rozhodnuto o dodatečném zjištění popřených pohledávek a nebyla zastavena incidenční řízení týkající se těchto pohledávek. Dodával pak, že veškerý sepsaný majetek byl zpeněžen a předkládal žádost o vydání výtěžku odděleným věřitelům FÚ [adresa] (764 867 Kč ze zpeněžení jedné nemovitosti) a [jméno FO] (402 141 Kč ze zpeněžení movitých věcí). Dne [datum] proběhlo jednání soudkyně s SKP [právnická osoba] stran předběžného návrhu konečné zprávy, dle kterého nebude výtěžek zpeněžení postačovat ani na úhradu pohledávek za podstatou, a ničeho se tak nedostane na pohledávky I. a II. třídy. Konečná zpráva měla být soudu předložena do konce dubna [rok]. Usneseními ze dne [datum] rozhodl soud o zjištění pohledávek [jméno FO], [právnická osoba], [právnická osoba] a udělil souhlas s vydáním výtěžku odděleným věřitelům [jméno FO] a FÚ [adresa]. Dne [datum] předložil SKP [právnická osoba] konečnou zprávu, dle které činil výtěžek zpeněžení majetku žalobkyně 16 304 821 Kč, ze kterých již bylo na pohledávky za podstatou a na uspokojení oddělených věřitelů vyplaceno [částka]. Ze zbylých [částka] měla být uspokojena odměna SKP, náklady do zrušení konkursu, náklady zástupce věřitelů a částečně daňová povinnost, na pohledávky I. a II. třídy se nemělo dostat ničeho. Dne [datum] došel soudu souhlas společnosti [právnická osoba] jako zástupce věřitelů s konečnou zprávou. Dne [datum] došla soudu žádost [jméno FO] o přednostní uspokojení její zjištěné pohledávky z titulu pracovněprávního nároku ve výši 32 913 Kč. Usneseními ze dne [datum] soud určil odměnu a náhradu výdajů zástupce věřitelů na částku 31 200 Kč a vyrozuměl konkursní věřitele o vyvěšení konečné zprávy na úřední desce dne [datum]. Dne [datum] došel soudu dodatek námitek žalobkyně jednající [jméno FO] ke konečné zprávě, ve kterém žalobkyně vedle věcných námitek proti jednotlivým položkám vyúčtování poukazovala též na to, že celé prohlášení a provádění konkursu je dílem konkursní mafie, že oba SKP poškodili věřitele, když dosažený výtěžek zpeněžení zdaleka neodpovídá hodnotě zpeněženého majetku (nesprávný způsob zpeněžení, příliš nízká cena, nezahrnutí nemovitého majetku prodaného před prohlášením konkursu pochybnou smlouvou a pod nátlakem [tituly před jménem] [jméno FO] do konkursní podstaty atd.), že jí nejsou doručována v řízení vydávaná rozhodnutí, včetně usnesení o prohlášení konkursu, a další. Žalobkyně tak navrhovala, aby soud konečnou zprávu neschválil, zprostil SKP [právnická osoba] funkce a vymáhal náhradu škody po předchozích SKP, zejména SKP [jméno FO]. K námitkám žalobkyně se dne [datum] (připodepsáním podání žalobkyně) a dne [datum] (samostatným podáním) připojila společnost [právnická osoba] a dne [datum] se k nim připojila též [jméno FO]. Dne [datum] došly soudu námitky žalobkyně ke konečné zprávě zpracované jejím právním zástupcem, tj. námitky, které byly podrobněji rozvedeny dříve došlým dodatkem. Součástí tohoto podání bylo též odvolání žalobkyně proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, které mělo být žalobkyni doručeno až dne [datum] při nahlížení do spisu. Doručení dle ve spisu založené doručenky nebylo řádné, když zásilku za žalobkyni převzala osoba, která k tomu nebyla oprávněna. Stejné námitky stran nedoručení pak žalobkyně vznášela i vůči dalším v průběhu řízení vydávaným písemnostem či rozhodnutím. Vzdání se práva odvolání proti prvnímu rozhodnutí o konkursu bylo na jednateli žalobkyně vynuceno SKP [jméno FO], navíc se žalobkyně nemohla vzdát práva odvolání proti rozhodnutí, které jí nebylo řádně doručeno. Žalobkyně pak v odvolání zpochybňovala existenci pohledávek V. [jméno FO], na jejichž podkladě byl konkurs prohlášen, když tyto nebyly z části doloženy a z části se netýkají žalobkyně, ale [právnická osoba]. Dne [datum] byly námitky žalobkyně a společnosti [právnická osoba] zaslány SKP [právnická osoba], který se k nim vyjádřil podáním došlým soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud jako opožděné odmítl odvolání žalobkyně proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, argumentaci žalobkyně o nedoručení usnesení považoval za účelovou. Dne [datum] byly námitky a vyjádření SKP [právnická osoba] zaslány k vyjádření SKP Thonatovi. K výzvě soudu ze dne [datum] došel soudu dne [datum] návrh SKP PROF na rozdělení odměny SKP mezi SKP [jméno FO] a SKP PROF. Dne [datum] došlo soudu podání SKP [právnická osoba], ve kterém popisoval genezi uzavření smlouvy na prodej golfového areálu za součinnosti zprostředkovatele společnosti [právnická osoba] a předkládal příslušné smlouvy. Dne [datum] došla soudu od KSZ [adresa] sada dokumentů předložených mu [jméno FO]. Jednalo se předně o dokumenty týkající se prověřování trestních oznámení podaných [jméno FO] či [jméno FO] v souvislosti s prohlášením a vedením předmětného konkursu. Dále byla součástí souboru dokumentů stížnost [jméno FO] adresovaná Ministerstvu spravedlnosti na nečinnost KS [adresa] ve věci jejího podnětu k zahájení výkonu dohledu nad činností SKP [jméno FO] ze dne [datum], ve které dále popisovala nezákonnosti, resp. trestnou činnost, ke kterým mělo dojít při prohlášení a provádění předmětného konkursu. Konečně pak byly součástí souboru dokumentů návrh žalobkyně ze dne [datum] adresovaný KS [adresa], ve kterém se domáhala vůči společnosti [právnická osoba] nařízení předběžného opatření, kterým by jí bylo zakázáno nakládat s majetkem koupeným z konkursní podstaty smlouvou ze dne [datum], a komunikace žalobkyně s vedením KS [adresa] ve věci stížností na nevyřízení návrhu na nařízení předběžného opatření (řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]). Dne [datum] došlo soudu oznámení věřitele společnosti [právnická osoba]. o postoupení přihlášené pohledávky a návrh na vstup [právnická osoba] (dále jen „ČKA“) na jeho místo. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti usnesení o odmítnutí odvolání. Dne [datum] došla soudu oprava odvolání žalobkyně. Dne [datum] došlo soudu vyjádření SKP [jméno FO] ke konečné zprávě a námitkám. Dne [datum] byl návrh na rozdělení odměny SKP zaslán k vyjádření SKP [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzýval ČKA k doplnění souhlasu se vstupem do řízení. Dne [datum] došlo soudu vyjádření SKP [jméno FO] k návrhu rozdělení odměny SKP. Souhlas ČKA se vstupem do řízení došel soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] usnesení o odmítnutí odvolání žalobkyně zrušil a odvolání žalobkyně odmítl jako podané osobou neoprávněnou (žalobkyně se vzdala práva odvolání), aniž by se zabýval námitkami o nedoručení prvního rozhodnutí o konkursu. Dne [datum] došly VS [adresa] listiny týkající se návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření vůči společnosti [právnická osoba] (návrh ze dne [datum], vyrozumění KS [adresa] ze dne [datum] o záměru předložit věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti, vyjádření žalobkyně ze dne [datum] k tomuto záměru, přípis [právnická osoba] ze dne [datum], kterým vracel spis [spisová značka] bez rozhodnutí o věcné příslušnosti, pro které zatím nejsou splněny podmínky, když z obsahu návrhu vyplývá, že se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření podaný v rámci předmětného konkursního řízení, ve kterém je nutno takový návrh vyřídit) s žádostí o vrácení spisu, aby mohlo být o návrhu rozhodnuto. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum]. Usnesení [právnická osoba] nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byla SKP [právnická osoba] zaslána výzva k předložení nové konečné zprávy. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl připuštěn vstup ČKA do řízení na místo dosavadního věřitele. Přípisem ze dne [datum] vyzýval soud SKP [právnická osoba] k předložení nové konečné zprávy ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] bylo společnosti [právnická osoba] zasláno vyjádření SKP [právnická osoba] k jejím námitkám s tím, že SKP byl vyzván k předložené nové konečné zprávy. Aktualizovaná konečná zpráva (s obdobným výsledkem jako u předchozí zprávy, kdy nebude ani zcela uhrazena pohledávka z titulu daní a ničeho se nedostane na pohledávky I. a II. třídy) došla soudu dne [datum]. Dne [datum] pověřila soudkyně vyššího soudního úředníka (dále jen „VSÚ“) k provedení úkonů v souvislosti s vyvěšením a projednáním konečné zprávy. V e-mailové komunikaci se soudkyní ze dnů [datum]. a [datum] SKP [právnická osoba] doplňoval/vysvětloval část konečné zprávy. Dne [datum] došla soudu výzva k řádnému doručování žalobkyni a výzva k doručení označených písemností z předchozího průběhu řízení, které byly dle obsahu spisu doručeny osobám, které nemají se žalobkyní nic společného. Usnesením ze dne [datum] byli konkursní věřitelé vyrozuměni o vyvěšení konečné zprávy na úřední desce ke dni [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost SKP PROF o schválení zálohy na jeho odměnu, když lze očekávat ještě delší průběh řízení (námitky proti konečné zprávě, odvolání). Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, ve kterém vznášela námitku podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO], a to na základě pořadu [právnická osoba], ve kterém se SKP [jméno FO] přiznal k trestné činnosti a [tituly před jménem] [jméno FO] označil za soudkyni, která manipulovala konkursy. Tomu dle žalobkyně nasvědčoval celý průběh předmětného řízení. Žalobkyně v podání avizovala, že z uvedeného důvodu bude podávat žalobu pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu. Dále žalobkyně v podání vznášela námitky vůči druhé konečné zprávě, kdy se odvolávala na své námitky ze dne [datum] vůči první konečné zprávě, ke kterým nebylo vůbec přihlíženo. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o námitce podjatosti. [tituly před jménem] [jméno FO] ve vyjádření k námitce všechna tvrzení žalobkyně odmítla s tím, že je to právě [jméno FO], kdo maří průběh konkursu. S ohledem na neustálé napadání její osoby však souhlasila, aby byla věc předána jinému soudci. K tomuto vyjádření se vyjádřil [jméno FO] podáním došlým [název soudu] dne [datum], ve kterém trval na svých předchozích tvrzeních. [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum], že [tituly před jménem] [jméno FO] je vyloučena z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Rozhodl tak s ohledem na souhlas [tituly před jménem] [jméno FO] s předáním věci jinému soudci, který vyhodnotil jako objektivní důvod způsobilý vyvolávat pochybnost o nepodjatosti a nestrannosti soudce. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] nabylo právní moci dne [datum]. Předseda KS [adresa] rozhodl dne [datum] o přidělení věci jinému soudci dle rozvrhu práce ([tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] pokynu soudce ze dne [datum] bylo usnesením vydaným VSÚ téhož dne nařízeno jednání o konečné zprávě na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, kterým i. žádala o odročení nařízeného jednání, když se její právní zástupce bude v daném termínu účastnit sněmu České advokátní komory, ii. vznášela námitku podjatosti VSÚ, která je zařazena ve stejném soudním oddělení jako [tituly před jménem] [jméno FO], iii. namítala, že VSÚ není oprávněna rozhodovat ve věci konečné zprávy v takto složitém případu, iv. navrhovala přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost projednávané u KS [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Podáním došlým soudu dne [datum] se KSZ [adresa] dotazovalo, zda [jméno FO] již splnil povinnosti dle ZKV (předložit účetnictví, soupisy majetku) a žádalo o zaslání případných listin ze spisu, které by dokládaly jednání [jméno FO], které by mohlo naplňovat znaky trestného činu. Dne [datum] bylo jednání o konečné zprávě odročeno na den [datum]. Soud v přípisu ze dne [datum] adresovaném KSZ [adresa] popsal dosavadní průběh konkursu a (ne)činnost [jméno FO] s tím, že účetnictví a seznamy majetku, pohledávek a závazků dosud předány nebyly a není poskytována potřebná součinnost SKP, a že tak [jméno FO] porušil ustanovení ZKV. Posouzení případné trestní odpovědnosti ponechával soud na KZS [adresa]. Usnesením ze dne [datum] byly zamítnuty námitka podjatosti VSÚ (zařazena je v senátu [tituly před jménem] [jméno FO], nikoliv [tituly před jménem] [jméno FO], k pokynu soudce pouze vydala usnesení o nařízení jednání, rozhodovat bude samozřejmě soudce) a návrh na přerušení řízení (podání žaloby pro zmatečnost není důvodem pro přerušení řízení). Dne [datum] se konalo jednání o konečné zprávě, v jehož závěru bylo vydáno usnesení, kterým byly zamítnuty námitky jednatele žalobkyně [jméno FO] (výrok I), byla schválena konečná zpráva, včetně navýšení odměny SKP [právnická osoba] o DPH (o navýšení bylo požádáno při jednání, když SKP [právnická osoba] se v mezidobí stal plátcem DPH) (výrok II), bylo rozhodnuto o vrácení zálohy na náklady konkursu ve výši 50 000 Kč [jméno FO], který byl vyzván ke sdělení čísla účtu (výroky III a IV), a SKP bylo uloženo, aby do 30 dnů od právní moci usnesení předložil návrh na vydání rozvrhového usnesení (výrok V). Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud povolil SKP [právnická osoba] vyplacení zálohy na odměnu ve výši 1 mil. Kč. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti usnesení o konečné zprávě. Usnesením z téhož dne byl SKP [právnická osoba] vyzván k vyjádření k odvolání ve lhůtě 15 dnů, odvolání bylo zasláno též KSZ [adresa]. Vyjádření SKP [právnická osoba] došlo soudu dne [datum], vyjádření KSZ [adresa] dne [datum], oba navrhovali potvrzení napadeného usnesení. Spis byl dne [datum] předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] došlo [název soudu] vyjádření k odvolání žalobkyně podané Vrchním státním zastupitelstvím v [adresa] (dále jen „VSZ [adresa]“). VSZ [adresa] považovalo některé odvolací námitky žalobkyně za relevantní (doplnění dokazování o výslech SKP [jméno FO], který se doznal k trestné činnosti v konkursních řízeních, nepřípustnost přiznání odměny SKP Thonatovi za takovýto výkon činnosti, pochybnosti o důvodnosti výdajů na ostrahu areálu žalobkyně a na odměnu za zprostředkování smlouvy o prodeji areálu žalobkyně) a navrhovalo, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Dne [datum] byl spis vrácen KS [adresa] bez věcného vyřízení s tím, aby se [tituly před jménem] [jméno FO] a jej zastupující soudci dle rozvrhu práce vyjádřili k žalobkyní v odvolání vznesené námitce podjatosti soudců KS [adresa]. Spis byl s vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO] (necítí se ve věci podjatý, jeho jediným zástupcem dle rozvrhu práce je [tituly před jménem] [jméno FO], která je ve věci vyloučena, a v případě potřeby by tak musel být určen zástup ad hoc) opětovně předložen [název soudu] dne [datum]. [název soudu] usnesením ze dne [datum] rozhodl, že [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučen z projednání a rozhodování předmětné konkursní věci (výrok I), potvrdil výrok III napadeného usnesení a změnil výroky I a II napadeného usnesení tak, že schválil konečnou zprávu s poloviční odměnou pro SKP [jméno FO], jinak zůstala konečná zpráva beze změn (výrok II), odmítl odvolání proti výroku IV napadeného usnesení (výrok III). Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] předložil SKP [právnická osoba] návrh rozvrhového usnesení (neúplné uspokojení pohledávek za podstatou, ničeho na pohledávky I. a II. třídy). Rozvrhové usnesení dle tohoto návrhu bylo vydáno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobkyně proti usnesení [název soudu] ve věci konečné zprávy. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti rozvrhovému usnesení. Usnesením ze dne [datum] byl SKP [právnická osoba] vyzván k vyjádření k dovolání a odvolání ve lhůtě 15 dnů, dovolání a odvolání byla zasláno též KSZ [adresa]. Vyjádření SKP [právnická osoba] došlo soudu dne [datum], navrhoval dovolání i odvolání zamítnout. Dne [datum] byl spis předložen NS k rozhodnutí o dovolání. Dne [datum] NS zjistil, že v řízení o žalobě pro zmatečnost (sp. zn. [spisová značka]) bylo zatím rozhodnuto jen o vyloučení všech soudců KS [adresa] a spis se nachází u [název soudu] k rozhodnutí o delegaci věci jinému soudu. Dne [datum] předložila žalobkyně NS sdělení KSZ [adresa] ze dne [datum] a VSZ [adresa] ze dne [datum], ve kterých byl shledán důvodný podnět žalobkyně k výkonu dohledu nad postupem ve věci trestního oznámení na SKP [jméno FO] a jeho zmocněnce (byla odložena) s tím, že bylo uloženo v prověřování dále pokračovat. Současně byly konstatovány nedůvodné průtahy v této trestní věci. V podání došlém NS dne [datum] sdělovala žalobkyně, že společník SKP [právnická osoba] byl dne [datum] zatčen při převzetí úplatku v souvislosti s činností SKP v jiné konkursní věci ([právnická osoba]), pročež žalobkyně dne [datum] navrhla zproštění SKP [právnická osoba] funkce, o čemž však KS [adresa] nemůže rozhodnout, když se spis nachází u NS. Dále sdělovala, že dne [datum] podala návrh na odejmutí věci vyšetřování trestné činnosti při prohlášení a průběhu konkursu na její majetek OSZ [adresa] a její předání mimo působnost KSZ [adresa] a že státní zástupkyně OSZ [adresa] rozhodla dne [datum] o svém vyloučení z vykonávání úkonů v této věci, přičemž žalobkyně odmítá, že by tomu tak mělo bylo kvůli soustavným invektivám jednatele žalobkyně. Dne [datum] zjistil NS u [název soudu], že žaloba pro zmatečnost byla zamítnuta a spis byl odeslán na [název soudu] s odvoláním, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Dne [datum] zjistil NS u [název soudu], že ve věci žaloby pro zmatečnost bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] zjistil NS u [název soudu], že ve věci žaloby pro zmatečnost bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno a věc vrácena. Dne [datum] předložila žalobkyně NS usnesení [název soudu] ze dne [datum] vydané v řízení o žalobě pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, kterým [název soudu] zrušil usnesení [název soudu] o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a věc vrátil [právnická osoba] k dalšímu řízení (nesprávně určený okruh účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost, nesprávný názor soudu prvního stupně, že důvod zmatečnosti zakládá jen pravomocný odsuzující trestní rozsudek proti soudci). Dne [datum] předložil předseda senátu NS spis předsedkyni NS k posouzení jeho případného vyloučení z rozhodování předmětné věci (necítí se podjatý, avšak jednatel žalobkyně na internetu špiní dobré jméno jeho manželky). Místopředseda NS důvody pro vyloučení neshledal, a tak věc dne [datum] předal k rozhodnutí příslušnému senátu NS. Usnesením NS ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že soudce (předseda dovolacího senátu) není vyloučen z projednávání a rozhodnutí předmětné konkursní věci. Dne [datum] došla NS žádost KS [adresa] o sdělení, zda bude o dovolání v nejbližší době rozhodnuto, popř. o krátkodobé vrácení spisu z důvodu potřeby rozhodnutí o návrhu žalobkyně podanému dne [datum] na zproštění SKP [právnická osoba] funkce z důvodu, že společníci SKP [právnická osoba] byli nepravomocně odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v souvislosti s konkursem [právnická osoba]. Návrh na zproštění SKP [právnická osoba] podalo i KSZ [adresa]. K dotazu Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] na stav dovolacího řízení, činěnému v rámci vyřizování stížnosti [jméno FO], sděloval NS téhož dne, že ve věci bude rozhodnuto do [datum]. K dotazu ze dne [datum] sděloval NS dne [datum] [název soudu] k řízení o žalobě pro zmatečnost, že o dovolání bude rozhodnuto do konce března [rok] a že dovoláním bylo napadeno usnesení o schválení konečné zprávy. Dne [datum] došla NS opětovná žádost KS [adresa] o sdělení, zda bude o dovolání v nejbližší době rozhodnuto, popř. o krátkodobé vrácení spisu z důvodu potřeby rozhodnutí o návrhu žalobkyně na zproštění SKP [právnická osoba] funkce, a to v návaznosti na již pravomocné odsouzení společníků SKP [právnická osoba] v kauze [právnická osoba]. Dne [datum] došly NS z KS [adresa] rozsudky KS [adresa] a Okresního soudu v [název města] (dále jen „OS [adresa]“), kterými byly společníkům SKP [právnická osoba] pravomocně uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody a tresty zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti SKP v souvislosti s konkursem [právnická osoba]. K žádosti OS [adresa] o zapůjčení konkursního spisu došlé dne [datum] sděloval NS dne [datum], že o dovolání bude rozhodnuto v červenci [rok]. Dne [datum] zasílal [jméno FO] NS dokumenty, které mají dokumentovat část trestné činnosti v předmětném konkursním řízení (mj. obžaloba podaná na zmocněnce SKP [jméno FO]), a současně se dotazoval, kdy lze očekávat rozhodnutí NS o podaném dovolání, když spis je potřebný i pro celou řadu souběžných řízení (trestní řízení, žaloba pro zmatečnost, zproštění SKP [právnická osoba] funkce – přiložen byl návrh KSZ [adresa] ze dne [datum] adresovaný KS [adresa] na zproštění SKP [právnická osoba] z důvodu, že jeho společníci jsou trestně stíháni v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelské smlouvy pro zprostředkování prodeje areálu žalobkyně a vyplacením odměny za takové zprostředkování a dále jsou obviněni i ve věci konkursu [právnická osoba]). Přípisem došlým NS dne [datum] se [právnická osoba] v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost dotazoval na stav dovolacího řízení, a zda se toto týká prvního rozhodnutí o konkursu a usnesení KS [adresa] ze dne [datum] o souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu, žádal o zaslání rozhodnutí dovolacího soudu, event. o zaslání kopií z konkursního spisu, a to prvního rozhodnutí o konkursu a usnesení ze dne [datum] o souhlasu s prodejem mimo dražbu. NS usnesením ze dne [datum] zastavil řízení o dovolání proti výroku I (nevyloučení [tituly před jménem] [jméno FO]) napadeného usnesení [název soudu] (výrok I), odmítl dovolání proti výroku III (odmítnutí odvolání proti výroku IV usnesení KS [adresa] o výzvě ke sdělení čísla účtu) a proti části výroku II (potvrzení výroku III usnesení KS [adresa] o vrácení zálohy na náklady konkursu a vypuštění výroku I usnesení KS [adresa] o zamítnutí námitek jednatele žalobkyně bez náhrady) napadeného usnesení [název soudu] (výrok II), zrušil usnesení KS [adresa] ve výroku II (schválení konečné zprávy) a III (vrácení zálohy na náklady konkursu) a usnesení VS Praha v části výroku II (potvrzení výroku III usnesení KS [adresa] o vrácení zálohy na náklady konkursu a změna výroku II usnesení KS [adresa] o schválení konečné zprávy) a v tomto rozsahu věc vrátil KS [adresa] k dalšímu řízení. NS takto rozhodl z důvodu, že se soudy nižších stupňů nezabývaly námitkami žalobkyně vůči výkonu funkce SKP [jméno FO], které by mohly odůvodnit nepřiznání žádné odměny tomuto SKP pro rozpor s dobrými mravy, a námitkami žalobkyně stran vadného doručování soudních písemností v realizační fázi konkursu, a rovněž z důvodu nevypořádání se s námitkami společnosti [právnická osoba] a [jméno FO] proti konečné zprávě. V závěru svého usnesení NS, přestože nedospěl k závěru, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nabádal ke zvážení, zda věc nepředložit [název soudu] k posouzení, zda ji z důvodu vhodnosti delegovat jinému soudu prvního stupně, a to s ohledem na v mezidobí přijaté rozhodnutí o vyloučení všech soudců KS [adresa] z rozhodování o žalobě pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu a v něm obsaženou argumentaci. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum]. Usnesení NS bylo opraveno usnesením ze dne [datum], došlým KS [adresa] dne [datum] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
22. V mezidobí, kdy byl spis na NS, podala žalobkyně dne [datum] ke KS [adresa] návrh na zproštění SKP [právnická osoba] funkce z důvodu zatčení jejího společníka pro korupční jednání v konkursu [právnická osoba]. K tomu jí bylo soudem dne [datum] sděleno, že o návrhu bude možné rozhodnout až po vrácení spisu z NS. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o procesním nástupnictví po zaniklé ČKA, kdy na jejím místě bude pokračováno s [stát, organizační složka státu] (dále jen „ČR-MF“).V podání došlém soudu [datum] žalobkyně trvala na svém návrhu na zproštění SKP [právnická osoba] funkce, a to s ohledem na skutečnost, že stran konkursu [právnická osoba] jsou trestně stíháni všichni jeho společníci a že stran SKP [právnická osoba] byly též zahájeny úkony trestního řízení v souvislosti s prodejem majetku žalobkyně, a požadovala urychlené rozhodnutí. K tomu jí bylo soudem dne [datum] opětovně sděleno, že o návrhu bude možné rozhodnout až po vrácení spisu z NS. Dne [datum] podalo KSZ [adresa] již shora popsaný návrh na zproštění SKP [právnická osoba] funkce. K tomu mu bylo soudem dne [datum] sděleno (stejně jako žalobkyni), že o návrhu bude možné rozhodnout až po vrácení spisu z NS. Nad to soud vyjádřil pochybnost o důvodnosti stíhání společníků SKP [právnická osoba], když námitky vůči způsobu prodeje areálu žalobkyně byly při schvalování konečné zprávy posouzeny soudy obou stupňů jako nedůvodné. V podání došlém soudu dne [datum] trvala žalobkyně na okamžitém zproštění SKP [právnická osoba] funkce, a to s ohledem na skutečnost, že jeho společníci již byli pro korupci prvostupňově odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Na to se soud přípisem ze dne [datum] obracel na NS se žádostí o sdělení stavu dovolacího řízení, případně krátkodobé zapůjčení spisu. Přípisem z téhož dne žádal soud KSZ [adresa] o prověření, zda odsouzení společníků SKP [právnická osoba] je již pravomocné, a o aktualizaci údajů o trestním stíhání společníků SKP [právnická osoba] ve věci prodeje areálu žalobkyně. KSZ [adresa] sdělilo dne [datum], že odsouzení ve věci [právnická osoba] není dosud pravomocné, když byla podána odvolání, o kterých dosud nebylo rozhodnuto, a že o posunu ve vyšetřování stran prodeje areálu žalobkyně bude soud průběžně informovat. Dne [datum] se [název soudu] ve věci žaloby pro zmatečnost dotazoval na stav řízení, která rozhodnutí byla napadena dovoláním a zda již bylo o dovolání rozhodnuto. K tomu bylo soudem dne [datum] sděleno, že spis je od [datum] na NS, a žádosti tak nemůže vyhovět. Přípisem ze dne [datum] se soud v návaznosti na již pravomocné odsouzení společníků SKP [právnická osoba] v kauze [právnická osoba] obracel na NS se žádostí o sdělení stavu dovolacího řízení, případně krátkodobé zapůjčení spisu. Usnesením ze dne [datum] soud uložil SKP [právnická osoba], aby ve lhůtě 30 dnů složil do úchovy soudu částku určenou k uspokojení věřitelů při rozvrhu s výjimkou částky určené pro SKP PROF a spotřebované částky k ukončení konkursu. Dne [datum] sděloval SKP [právnická osoba], že na účet soudu složil částku 1 776 833,96 Kč. Dne [datum] předložilo KSZ [adresa] soudu kopie odsuzujících rozsudků společníků SKP [právnická osoba]. Dne [datum] se [právnická osoba] ve věci žaloby pro zmatečnost znovu dotazoval na stav řízení, která rozhodnutí byla napadena dovoláním a zda již bylo o dovolání rozhodnuto. K tomu mu bylo dne [datum] sděleno, že stav řízení je nezměněn a spis je stále na NS s dovoláním proti usnesení o schválení konečné zprávy. V mezidobí se na stav konkursního řízení dotazovala/kopie listin z konkursního spisu požadovala celá řada dalších soudů, kterým bylo odpovídáno obdobně (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
23. Usnesení NS byla vypravena dne [datum] a nabyla právní moci dne [datum]. Přípisy ze dne [datum] soud vyrozumíval o stavu konkursního řízení a nutném dalším postupu v návaznosti na rozhodnutí NS OS [adresa] ke dvěma trestním a jednomu civilnímu řízení a [název soudu] k řízení o žalobě pro zmatečnost, kterému též zasílal kopie prvního rozhodnutí o konkursu a usnesení o udělení souhlasu k prodeji majetku mimo dražbu, kterých se ale dovolání netýkalo. Usnesením ze dne [datum] vyzýval soud účastníky, aby ve lhůtě 15 dnů sdělili, zda navrhují přikázání věci jinému soudu a případně kterému a z jakého důvodu. Dne [datum] došlo soudu z NS podání žalobkyně došlé NS již dne [datum], ve kterém žalobkyně odkazovala na vývoj v jednom trestním řízení vedeném u OS [adresa], kdy v návaznosti na výpovědi tam slyšených svědků (SKP [jméno FO], jeho zmocněnec, [jméno FO]) vyjadřovala pochybnost, zda vůbec nastaly účinky prohlášení konkursu na její majetek. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zprostil SKP [právnická osoba] funkce a novým SKP ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „SKP [jméno FO]“). První svazek konkursního spisu byl dne [datum] zapůjčen OS [adresa] k trestnímu řízení [spisová značka]. SKP [jméno FO] žádal podáním došlým soudu dne [datum] o zproštění funkce z důvodu nedostatku času a specializace pro výkon funkce SKP v této věci. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně, ve kterém i. podávala odvolání do ustanovení SKP [jméno FO], ii. namítala podjatost všech soudců KS [adresa], iii. navrhovala postoupení věci [název soudu]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zprostil SKP [jméno FO] funkce a novým SKP ustanovil [právnická osoba] (dále jen „SKP AK PZL“). Usnesením ze dne [datum] vyzýval soud účastníky (věřitele), aby se ve lhůtě 3 dnů vyjádřili k návrhu žalobkyně na přikázání věci [název soudu]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal SKP AK PZL o zproštění funkce z důvodu vytíženosti v jiných konkursních a insolvenčních řízeních, k tomu mu bylo dne [datum] sděleno, že o žádosti bude rozhodnuto až po rozhodnutí o námitce podjatosti a návrhu na přikázání věci jinému soudu. V podání došlém soudu dne [datum] podala žalobkyně odvolání do ustanovení SKP AK PZL a znovu namítala podjatost všech soudců KS [adresa] a navrhovala přikázání věci [název soudu]. Dne [datum] byl spis s vyjádřením soudců KS [adresa] k námitce podjatosti předložen [název soudu] k rozhodnutí o i. odvolání proti rozvrhovému usnesení, ii. odvolání proti ustanovení SKP [jméno FO], iii. odvolání proti ustanovení SKP AK PZL, iv. námitce podjatosti, v. návrhu na přikázání věci [název soudu]. [název soudu] usnesením ze dne [datum] zrušil rozvrhové usnesení, když po zrušení usnesení o schválení konečné zprávy pozbylo jakéhokoliv podkladu, a věc vrátil KS [adresa] k dalšímu řízení. Dalšími usneseními ze dne [datum] [název soudu] odmítl jako nepřípustná odvolání proti usnesením o ustanovení SKP [jméno FO] a SKP AK PZL, rozhodl, že [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučen z projednávání a rozhodování předmětné konkursní věci (o případném vyloučení všech soudců KS [adresa] nerozhodoval), a že se tato věc nepřikazuje [název soudu]. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum]. Usnesení [název soudu] byla dne [datum] vypravena a dne [datum] nabyla právní moci. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zprostil SKP AK PZL funkce a novým SKP ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „SKP [jméno FO]“). Usnesením ze dne [datum] soud svolal na den [datum] schůzi věřitelů, jejímž předmětem bude zpráva SKP o stavu konkursního řízení a rozhodnutí o dalším postupu v konkursním řízení. Dne [datum] byl spis zapůjčen [název soudu] k řízení o žalobě pro zmatečnost, kdy současně bylo žádáno o jeho včasné vrácení. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně odročení nařízeného jednání až po právní moci rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost (jednání nařízeno na den [datum]). V podání došlém soudu dne [datum] upozorňovala [jméno FO] na svou přihlášenou pracovněprávní pohledávku a žádala o vyrozumění, jak s ní bude naloženo. Žádosti žalobkyně o odročení jednání nebylo vyhověno, což jí bylo sděleno přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum]. Dne [datum] se konala schůze věřitelů, při které SKP [jméno FO] i věřitelé doporučili vyčkat výsledku řízení o žalobě pro zmatečnost (dne [datum] nebylo rozhodnuto, jednání bylo odročeno na den [datum]) a další kroky činit až v závislosti na výsledku tohoto řízení. Dne [datum] došlo soudu podání společnosti [právnická osoba], která pro případ vyhovění podané žalobě pro zmatečnost přistupovala do řízení jako vedlejší účastník na straně [jméno FO] – navrhovatele prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. K tomu sděloval soud dne [datum], že o návrhu na prohlášení konkursu bude nařízeno jednání, jakmile nabude právní moci rozhodnutí [název soudu]. Téhož dne žádal soud [název soudu] o vrácení spisu a sdělení výsledku řízení o žalobě pro zmatečnost. Spis byl KS [adresa] vrácen dne [datum] s dosud nepravomocným usnesením [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo k žalobě pro zmatečnost zrušeno první rozhodnutí o konkursu a žaloba pro zmatečnost proti usnesení o udělení souhlasu k prodeji majetku byla zamítnuta (první zrušovací usnesení), s tím, že proti usnesení bylo podáno odvolání. Dne [datum] byl spis se žádostí o rychlé vrácení zapůjčen Policii ČR, vrácen byl dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil SKP [jméno FO] lhůtu k podání konečné zprávy do [datum] a současně jí uložil, aby s předložením konečné zprávy vyčkala do pravomocného skončení řízení o žalobě pro zmatečnost. Dne [datum] byl spis zapůjčen OS [adresa] k řízení [spisová značka]. Dne [datum] došlo soudu první zrušovací usnesení s doložkou nabytí právní moci ke dni [datum] a usnesení [název soudu] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], o odmítnutí odvolání společnosti [právnická osoba] jako vedlejšího účastníka na straně konkursního navrhovatele [jméno FO] proti prvnímu zrušovacímu usnesení. První rozhodnutí o konkursu bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno z důvodu, že je vydala [tituly před jménem] [jméno FO], u které pro její vztah k SKP [jméno FO] existovaly pochybnosti o nepodjatosti, a byla tak z projednání a rozhodování věci vyloučena. Závěr o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu [název soudu] v řízení o žalobě pro zmatečnost neučinil. Proti usnesení o souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta jako opožděná. Dne [datum] byl OS [adresa] žádán o vrácení spisu. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně o vydání prostředků (ze zpeněžení konkursní podstaty) z úschovy soudu. Dne [datum] bylo urgováno vrácení spisu od OS [adresa] a žalobkyni bylo sděleno, že o žádosti bude rozhodnuto až po vrácení spisu. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně o vydání veškeré účetní agendy od SKP [jméno FO]. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud zprostil SKP [jméno FO] funkce, současně ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] předběžnou správkyní žalobkyně a uložil jí sestavit ve lhůtě 30 dnů zprávu o dosavadních výsledcích konkursního řízení, vyzval žalobkyni, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila k návrhům [jméno FO] a společnosti [právnická osoba] na prohlášení konkursu, kdy oba navrhovatele současně vyzval, aby ve stejné lhůtě sdělili, zda na svých návrzích trvají, žalobkyni dále vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů předložila seznamy svého majetku a závazků, kdy k tomu uložil předběžné správkyni, aby žalobkyni umožnila nahlédnout do účetních dokladů, ale tyto doklady zatím žalobkyni nevracela, dále vyzval všechny věřitele, kteří původně přihlásili své pohledávky do konkursního řízení, aby sdělili, zda mají nadále neuspokojené pohledávky za žalobkyní a v jaké výši, a tyto doložili příslušnými listinami, nařídil jednání o návrzích na prohlášení konkursu na den [datum] a rozhodl, že o žádosti žalobkyně o vrácení částky z úschovy soudu bude rozhodnuto až po právní moci rozhodnutí o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu. [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil dne [datum], že má stále za žalobkyní neuspokojenou splatnou pohledávku ve výši 158 000 Kč. ČR-MF sdělila dne [datum], že má nadále za žalobkyní splatnou pohledávku ve výši 388 596,82 Kč včetně příslušenství (vyčísleno ke dni [datum]). [název] (dále jen „VZP“) sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávky z titulu pojistného a penále ve výši 445 874,26 Kč (vyčísleno ke dni [datum]). Žalobkyně žádala dne [datum] o prodloužení lhůty k předložení požadovaných seznamů do [datum], když z důvodu pracovní neschopnosti [tituly před jménem] [jméno FO] a vánočních svátků bude moci nahlédnout do účetních dokladů až dne [datum], a současně žádala o řádné doručení konkursních návrhů a stanovení nové lhůty pro vyjádření k nim. Dne [datum] bylo soudu společností [právnická osoba] vráceno shora uvedené usnesení ze dne [datum] a dále usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (tímto usnesením Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou odmítl ústavní stížnost společnosti [právnická osoba] proti usnesení [název soudu] o odmítnutí jejího odvolání proti prvnímu zrušovacímu usnesení), které jako písemnosti určené žalobkyni byly omylem doručeny této společnosti. Usnesení Ústavního soudu bylo soudem zasláno Ústavnímu soudu k novému doručení. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby se k připojeným návrhům na prohlášení konkursu vyjádřila do [datum], a současně žalobkyni prodloužil lhůtu pro předložení seznamů do [datum]. Usnesení spolu s návrhy na prohlášení konkursu bylo zasláno žalobkyni, jejímu právnímu zástupci a [jméno FO] dne [datum]. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že má stále za žalobkyní pohledávku z titulu půjčky ve výši 48 971 817 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] předložila dne [datum] zprávu o dosavadních výsledcích konkursního řízení (zpeněžení celkem 16 307 762,04 Kč, na účtu zbývá 1 825 451,17 Kč). Česká správa sociálního zabezpečení [adresa] (dále jen „ČSSZ [adresa]“) sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávky z titulu pojistného a penále ve výši 238 756 Kč (vyčísleno ke dni [datum]). FÚ [adresa] sdělil dne [datum], že má za žalobkyní vykonatelné daňové pohledávky v celkové výši 3 453 890 Kč. V podání došlém soudu dne [datum] společnost [právnická osoba] jako vedlejší účastník na straně konkursního navrhovatele trvala na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně na podkladě návrhu [jméno FO] a současně podávala vlastní návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně, to vše z důvodu, že žalobkyně má více věřitelů a není schopna po delší dobu platit své závazky a současně je i předlužena. Pro případ, že by předchozí usnesení o procesním nástupnictví po KB pozbylo v důsledku zrušení prvního rozhodnutí o konkursu účinku, navrhovala, aby soud o tomto nástupnictví znovu rozhodl s tím, že je procesním nástupcem KB. K výzvě ze dne [datum] předložila [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soudu kopie příloh některých přihlášek. [jméno FO] sdělil dne [datum], že má za žalobkyní vykonatelnou pohledávku ve výši 361 448,80 Kč. ÚP [adresa] sdělil dne [datum], že má za žalobkyní pohledávky z titulu uspokojených mzdových nároků a uhrazené zálohy na daň z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění ve výši 86 500 Kč. [jméno FO] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávku ve výši 1 243 000 Kč, tuto však považuje za promlčenou (promlčené jsou i pohledávky všech ostatních věřitelů žalobkyně). S prohlášením konkursu na majetek žalobkyně nesouhlasí, návrhy [jméno FO] a společnosti [právnická osoba] jsou účelové a nekalé. Nezákonným prohlášením a vedením konkursu byla žalobkyně připravena o veškerý majetek, situaci hodlá [jméno FO] řešit postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., což by měli i ostatní věřitelé, a měla by být vyvozena též odpovědnost všech předchozích SKP a zástupce věřitelů. Obdobně se téhož dne vyjádřil i [jméno FO], který odkázal na svou předchozí přihlášku pohledávky, kterou též považuje za promlčenou. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k návrhům na prohlášení konkursu, které neuznala a navrhovala jejich zamítnutí. Stran návrhu [jméno FO] namítla, že tento řádně nespecifikoval, ani nedoložil pohledávky za žalobkyní, a pokud by existovaly, jsou promlčené. Obdobně stran návrhu společnosti [právnická osoba] žalobkyně namítla nedostatečnou specifikaci tvrzené pohledávky a namítla její promlčení. Stejně tak žalobkyně namítla promlčení pohledávek všech ostatních věřitelů. Při vznesení námitky promlčení žalobkyně vycházela z názoru, že přihlášení pohledávek po prvním rozhodnutí o konkursu, které bylo pro nezákonnost zrušeno, nemělo vliv na běh promlčecí doby. Žalobkyně tak shrnula, že nemá žádné nepromlčené dluhy po splatnosti a není ani předlužena, když navíc očekává, že jí bude poskytnuto odškodnění za předchozí nezákonné prohlášení a vedení konkursu. K vyjádření žalobkyně předložila seznamy svého majetku, závazků a pohledávek. [jméno FO] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávku ve výši 2 400 000 Kč s příslušenstvím, s prohlášením konkursu na majetek žalobkyně však nesouhlasila a vyjádřila se obdobně jako [jméno FO]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém společnost [právnická osoba] doplňovala svůj na prohlášení konkursu a vyčíslení přihlášené pohledávky a dále uvedla, že má za žalobkyní též pohledávku ve výši 20 mil. Kč z titulu vyplněné blankosměnky s datem splatnosti [datum], kterou dodatečně předloží. Bylo provedeno dokazování dostupnými listinami a jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] předložila společnost [právnická osoba] soudu doplnění svého návrhu na prohlášení konkursu a vyplněnou směnku na částku 20 mil. Kč se splatností dne [datum] (blankosměnka původně zajišťovala pohledávku KB z titulu úvěru postoupenou společnosti [právnická osoba] a přihlášenou v tomto konkursním řízení). Jednání, původně odročené jen za účelem vyhlášení rozhodnutí, bylo dne [datum] z důvodu nutnosti umožnit žalobkyni vyjádřit se k doplněnému návrhu na prohlášení konkursu a nutnosti doplnit dokazování odročeno na den [datum]. Žalobkyně se k doplnění návrhu na prohlášení konkursu vyjádřila podáním došlým soudu dne [datum] (aktuálně zesplatněný dluh, je-li existentní, nemůže dokládat existenci podmínek pro prohlášení konkursu). Při jednání konaném dne [datum] bylo po doplnění dokazování vyhlášeno usnesení, kterým byl na majetek žalobkyně prohlášen konkurs a SKP ustanovena [tituly před jménem] [jméno FO]. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne [datum]. Návrh [jméno FO] soud posoudil jako vadné podání (nedostatečná tvrzení), na jehož základě nebylo možné konkurs prohlásit, existenci jím dokládaných pohledávek v celkové výši 93 291,20 Kč však měl za osvědčenou, ale tyto pohledávky posoudil jako promlčené ([jméno FO] je po prvním rozhodnutí o konkursu řádně nepřihlásil). Návrh společnosti [právnická osoba] měl soud za způsobilý. Za osvědčenou vzal existenci pohledávky z titulu úvěru poskytnutého žalobkyni KB v aktuální výši přes 21 mil. Kč, tuto pohledávku však posoudil jako promlčenou pro uplynutí objektivní promlčecí doby dle obch. zák. Stejně tak měl za osvědčenou pohledávku z titulu směnky ve výši 20 mil. Kč, která promlčena není. Dále soud uzavřel, že žalobkyně má další nepromlčené závazky vůči 14 věřitelům v celkové výši před 58 mil. Kč, které jsou 9 až 12 let po splatnosti. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně proti druhému rozhodnutí o konkursu, které se s ohledem na obsáhlost věci zavázala doplnit ve lhůtě 15 dnů, doplnění došlo soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byli navrhovatelé vyzváni k vyjádření k odvolání ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření společnosti [právnická osoba] došlo soud dne [datum]. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [právnická osoba], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáváno, bylo doplňováno dokazování, VSZ [adresa] navrhovalo, aby odvolací soud s ohledem na nestandardní okolnosti celé věci napadené usnesení změnil tak, že návrh na prohlášení konkursu zamítne. Jednání bylo za účelem provedení dalšího dokazování odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo po doplnění dokazování vyhlášeno usnesení, kterým bylo druhé rozhodnutí o konkursu potvrzeno. Odvolací soud měl na rozdíl od soudu prvého stupně za nepromlčenou i pohledávku společnosti PROPAP z titulu úvěru, stejně jako pohledávky dalších věřitelů, u kterých soud prvého stupně konstatoval promlčení z důvodu uplynutí desetileté promlčecí doby, když zahájené konkursní řízení, do kterého byly pohledávky přihlášeny, brání vznesení námitky promlčení. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a druhé rozhodnutí o konkursu nabylo právní moci dne [datum]. K žádosti SKP [jméno FO] ze dne [datum] převedl soud dne [datum] deponovanou částku 1 776 833,96 Kč na účet SKP [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] bylo nařízeno přezkumné jednání a svolána schůze věřitelů na den [datum]. Do řízení přihlásilo 12 věřitelů pohledávky v celkové výši 140 169 067,81 Kč, z nichž SKP [jméno FO] popřela jen část pohledávky společnosti [právnická osoba] ve výši 32 403 334 Kč, ostatní pohledávky byly při přezkumném jednání konaném dne [datum] zjištěny. Soud unesením z téhož dne potvrdil volbu zástupce věřitelů – společnost [právnická osoba]. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobkyně proti usnesení [název soudu], kterým bylo potvrzeno druhé rozhodnutí o konkursu. Usnesením ze [datum] byly navrhovatelé vyzváni k vyjádření k dovolání ve lhůtě 15 dnů, vyjádření společnosti [právnická osoba] došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis s dovoláním předložen NS. Společnost [právnická osoba] své vyjádření k dovolání doplnila podáním došlým soudu dne [datum]. NS usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl. Uzavřel, že společnost [právnická osoba] doložila existenci splatné směnečné pohledávky, což bylo pro její aktivní legitimaci k podání návrhu na prohlášení konkursu dostačující, námitkami žalobkyně stran promlčení pohledávky z titulu úvěru se tak NS nezabýval. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení NS bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud SKP [jméno FO] k předložení konečné zprávy ve lhůtě 30 dnů, konečná zpráva (příjmy konkursní podstaty 1 839 763,20 Kč, výdaje konkursní [Anonymizováno] [částka], k rozdělení mezi věřitele 1 764 621,38 Kč) byla soudu předložena dne [datum]. Dle úředního záznamu ze dne [datum] mělo ve věci dojít od [datum] ke změně rozhodujícího soudce, konečná zpráva proto nebyla vyvěšována a nebylo nařizováno jednání o konečné zprávě s tím, že tak učiní až nový soudce po [datum]. Dne [datum] se KSZ [adresa] dotazovalo, zda již byla vyvěšena konečná zpráva. Dne [datum] se konalo slyšení SKP [jméno FO] (soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO]), které bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců přepracovala konečnou zprávu tak, že do ní zahrne i předchozí konečnou zprávu SKP [právnická osoba], aby soud mohl projednat pouze jedinou konečnou zprávu a případné námitky k ní. Dle úředního záznamu ze dne [datum] byla budova KS [adresa] z důvodu povodní uzavřena v době od [datum]. do [datum], v mezidobí i následně došlá pošta tak bude zpracovávána se zpožděním. Dne [datum] došla soudu konečná zpráva představující kompilát konečné zprávy SKP [právnická osoba] a první konečné zprávy SKP [jméno FO] s tím, že zůstatek určený k rozdělení mezi věřitele dle rozvrhového usnesení (bez návrhu rozdělení) činí 1 764 621,38 Kč. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že konečná zpráva bude vyvěšena na úřední desce soudu od [datum]. do [datum] a že konkursní věřitelé a žalobkyně mohou podat námitky ve lhůtě 15 dnů od vyvěšení. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně jednající [jméno FO], který odkazoval na závěry usnesení NS, kterým bylo zrušeno usnesení o první konečné zprávě, které soud ignoruje, veškeré kroky soudu po doručení tohoto usnesení považoval za nezákonné, znovu vznášel námitku podjatosti všech soudců KS [adresa] a žádal o zaslání konečné zprávy poštou, když se ze zdravotních důvodů nemůže dostavit k soudu, a stanovení nové lhůty k podání námitek. Námitky byly dne [datum] zaslány KSZ [adresa] se žádostí o vyjádření. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil jednání o konečné zprávě na den [datum] a zamítl/odmítl žádost žalobkyně/[jméno FO]. Při jednání konaném dne [datum] byla ze strany soudu i KSZ [adresa] vytčena řada nedostatků přezkoumávané konečné zprávy plynoucích zejména z toho, že se jednalo o dvě konečné zprávy v jednom, přičemž SKP [jméno FO] nezohlednila ani skutečnosti plynoucí z projednání první konečné zprávy, a konečná zpráva tak byla celkově nepřezkoumatelná, a bylo vyhlášeno unesení, kterým soud konečnou zprávu neschválil a uložil SKP [jméno FO] předložit ve lhůtě 30 dnů opravenou konečnou zprávu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad námitky podjatosti ve lhůtě 15 dnů s tím, že do doplnění k ní nebude přihlížet. Dne [datum] došla soudu opravená konečná zpráva, dle které zůstatek určený k rozdělení mezi věřitele dle rozvrhového usnesení (bez návrhu rozdělení) činí 1 734 911,10 Kč. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že konečná zpráva bude vyvěšena na úřední desce soudu od [datum]. do [datum] a že konkursní věřitelé a žalobkyně mohou podat námitky ve lhůtě 15 dnů od vyvěšení. E-mailovým podáním došlým soudu dne [datum] podala žalobkyně jednající [jméno FO] blanketní námitky proti konečné zprávě s tím, že je s ohledem na mimořádnost a celkovou složitost věci a závažné osobní okolnosti na straně [jméno FO] doplní ve lhůtě 7 dnů. Uvedla jen, že namítá rozpor postupu soudu s unesením NS, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o první konečné zprávě. Doplněn nebyl ani originál podání, ani odůvodnění námitek. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil jednání o konečné zprávě na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum], kterého se za žalobkyni nikdo neúčastnil, byla konečná zpráva projednána a vyhlášeno usnesení, kterým byla konečná zpráva schválena (zůstatek k rozvrhu ve výši 1 713 911,10 Kč, SKP [jméno FO], [jméno FO], AK PZL nepřiznána žádná odměna) a SKP [jméno FO] uloženo předložit ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení návrh na vydání rozvrhového usnesení. [jméno FO] se telefonicky omlouval cca 10 minut před zahájením jednání, že bude mít kvůli dopravní zácpě cca 15-20 minut zpoždění. Soudkyně se o zprávě zaslané jí na komunikátor do kanceláře dozvěděla až po jednání, neboť v té době již byla v jednací místnosti, [jméno FO] dorazil k soudu až po skončení jednání o konečné zprávě. Písemné vyhotovení usnesení o konečné zprávě bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně jednající [jméno FO], které se [jméno FO] kvůli značnému pracovnímu vytížení zavázal odůvodnit do jednoho týdne. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad odvolání ve lhůtě 7 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne [datum]. V odvolání žalobkyně namítala celkovou nezákonnost předmětného konkursního řízení a ignoraci závěrů usnesení NS o zrušení rozhodnutí o první konečné zprávě a navrhovala zrušení napadeného usnesení a delegaci věci jinému soudu prvního stupně. Odvolání bylo dne [datum] zasláno s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů SKP [jméno FO], zástupci věřitelů a KSZ [adresa]. Vyjádření SKP [jméno FO] došlo soudu dne [datum] a vyjádření KSZ [adresa] došlo soudu dne [datum], oba navrhovali napadené usnesení potvrdit. Dne [datum] byl spis předložen s odvoláním [název soudu]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření zástupce věřitelů, který též navrhoval usnesení potvrdit. K žádosti ze dne [datum] zapůjčil [název soudu] dne [datum] konkursní spis Obvodnímu soudu pro [adresa] (dále jen „[název soudu]“) k odškodňovacímu řízení [jméno FO] s tím, že jej žádal vrátit ve lhůtě 2 měsíců. Zapůjčení konkursního spisu bylo dne [datum] z [název soudu] žádáno též k odškodňovacímu řízení [jméno FO]. V odškodňovacím řízení [jméno FO] žádal [název soudu] dne [datum] o ponechání konkursního spisu do jednání nařízeného na den [datum], vrácen [název soudu] byl spis dne [datum]. Jaký byl konkrétní další pohyb konkursního spisu, z něho přímo zjistitelné není, avšak v odškodňovacím řízení [jméno FO] žádal [název soudu] o zapůjčení konkursního spisu znovu ve dnech [datum] a [datum], KS [adresa] sděloval ve dnech [datum] a [datum] k dotazům na stav řízení, že spis je stále u [název soudu] a v mezidobí byl zapůjčen OS [adresa]. [název soudu] rozhodl o odvolání usnesením ze dne [datum], kterým napadené usnesení o konečné zprávě potvrdil. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
24. V mezidobí, kdy byl spis u [název soudu], byla věc dne [datum] předsedou KS [adresa] za účelem zabránění průtahů ve věci (příslušné soudní oddělení bylo od [datum] neobsazeno) přidělena jinému soudci – [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] došlo soudu usnesení KS [adresa] ze dne [datum], s vyznačenou doložkou nabytí právní moci ke dni [datum], kterým bylo k žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní zrušeno druhé rozhodnutí o konkursu (druhé zrušovací usnesení). Důvodem zrušení druhého rozhodnutí o konkursu byl závěr soudu, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce ([tituly před jménem] [jméno FO]), opřený o usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto, že z projednání a rozhodování žaloby pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu jsou vyloučeni všichni soudci KS [adresa]. Usnesení bylo dne [datum] předloženo vedení KS [adresa] a zasláno [název soudu] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
25. Dne [datum] předložil KS [adresa] spis [název soudu] k rozhodnutí o delegaci nutné či vhodné (v předkládací zprávě bylo kombinováno obojí) soudu dle uvážení [název soudu], a to s ohledem na závěry druhého zrušovacího usnesení a opakovaně podávané námitky podjatosti všech soudců KS [adresa]. Spis byl dne [datum] vrácen KS [adresa] bez věcného vyřízení s tím, že v podnětu je třeba uvést soud, kterému by měla být věc přikázána, a že účastníci mají právo se k navrhovanému postupu vyjádřit. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval účastníky řízení (věřitele), aby se ve lhůtě 5 dnů vyjádřili, z jakých důvodů a kterému soudu by měla být věc přikázána. ČR-MF navrhovala dne [datum] přikázání Krajskému soudu v [adresa] vyjádřilo dne [datum] pochybnosti o nutnosti věc přikázat jinému soudu, eventuálně navrhovalo přikázání KS [adresa]-pobočka [adresa] nebo KS [adresa], VZP navrhovala dne [datum] přikázání KS [adresa], ČSSZ [adresa] sdělila dne [datum], že věc by měla zůstat u KS [adresa], když podjatostí všech tamních soudců se již [název soudu] zabýval opakovaně, a to s negativním výsledkem. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že o proběhlém řízení o žalobě pro zmatečnost u KS [adresa] nemá žádné informace, třebaže jako konkursní navrhovatel měla být jeho účastníkem (jako byl [jméno FO] účastníkem řízení u [název soudu] o první žalobě pro zmatečnost), a žádala o zaslání usnesení KS [adresa] ze dne [datum] (usnesení bylo zástupci společnosti [právnická osoba] zasláno e-mailem dne [datum]). [jméno FO] navrhla dne [datum] přikázání [název soudu]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně v návaznosti na zrušení druhého rozhodnutí o konkursu o vydání prostředků, které v roce [rok] složil do úschovy SKP [právnická osoba], k čemuž jí bylo téhož dne sděleno, že o žádosti bude příslušným soudem rozhodnuto až po rozhodnutí o návrhu na delegaci. Dne [datum] předložil KS [adresa] spis opětovně [název soudu] k rozhodnutí o delegaci nutné či vhodné (v předkládací zprávě bylo kombinováno obojí) – přikázání KS [adresa], a to s ohledem na závěry druhého zrušovacího usnesení a opakovaně podávané námitky podjatosti všech soudců KS [adresa]. [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum] o přikázání věci KS [adresa] (delegace nutná). Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis postoupen KS [adresa]. Do spisu byla neuvedeného data založena ústavní stížnost společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], kterou se domáhala zrušení druhého zrušovacího usnesení z důvodu, že KS [adresa] v řízení o žalobě pro zmatečnost nejednal s konkursními navrhovateli jako s účastníky řízení a namísto nich jednal jen s SKP [jméno FO]. Výzvou ze dne [datum] vyzval soud konkursní navrhovatele, aby ve lhůtě 15 dnů sdělili, zda trvají na návrzích na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. V podání došlém soudu dne [datum] společnost [právnická osoba] trvala na svém návrhu na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. Dne [datum] oznámilo vstup do řízení Krajské státní zastupitelství v [adresa] (dále jen „KSZ [adresa]“). Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k návrhu na prohlášení konkursu a předložila seznamy majetku a závazků. Dne [datum] žádala žalobkyně z důvodu nového právního zastoupení o prodloužení lhůty do [datum], dne [datum] pak z důvodu obsáhlosti věci žádala o prodloužení lhůty do [datum]. Usnesením ze dne [datum] jí byla lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] oznámil právní zástupce žalobkyně, že byl pro vzniklý rozpor mezi zájmy jeho klientů nucen ukončit právní zastupování žalobkyně, a požádal o další prodloužení lhůty do [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání o návrhu na prohlášení konkursu na den [datum]. [jméno FO] požádal dne [datum] ráno o odročení jednání z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu. Jednání bylo odročeno na den [datum] a [jméno FO] byl vyzván k doložení návštěvy u lékaře. Podáním došlým soudu dne [datum] společnost [právnická osoba] doplňovala svůj návrh na prohlášení konkursu (podrobněji odůvodňovala své pohledávky za žalobkyní z titulu úvěru a směnky). Věřitelé byli výzvou odeslanou dne [datum] vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda mají za žalobkyní splatné pohledávky po delší dobu po splatnosti. ČR-MF sdělila dne [datum], že má nadále za žalobkyní splatnou pohledávku ve výši 396 025,55 Kč včetně příslušenství. VZP sdělila dne [datum], že se výše jejích dříve přihlášených pohledávek nezměnila. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní stále dříve již přihlášenou pohledávku. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávku z titulu půjčky ve výši 8 359 709,71 Kč včetně příslušenství. [jméno FO] sdělila dne [datum], že má stále za žalobkyní dříve již přihlášenou pohledávku ve výši 52 613 Kč. [jméno FO] předložil požadované lékařské potvrzení dne [datum]. [jméno FO] sdělil dne [datum], že má stále za žalobkyní dříve již přihlášenou pohledávku. Při jednání konaném dne [datum], kterého se za žalobkyni nikdo neúčastnil, oba navrhovatelé setrvali na svých návrzích na prohlášení konkursu, byl konstatován obsah těchto návrhů a přečtena došlá sdělení věřitelů stran jejich pohledávek a zpráva SKP o majetku žalobkyně z roku [rok]. Na tomto podkladě soud konstatoval, že jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu s tím, že usnesení bude vydáno mimo jednání. Usnesením ze dne [datum] byl na majetek žalobkyně prohlášen konkurs a SKP byl ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „SKP [jméno FO]“). Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně jednající [jméno FO], které s ohledem na probíhající dovolené přislíbila odůvodnit ve lhůtě cca 2 týdnů. Dne [datum] došlo soudu oznámení o novém právním zastoupení žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad odvolání ve lhůtě 8 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne [datum]. Žalobkyně jednak namítala porušení svých procesních práv, když se nemohla k návrhům vyjádřit a soud jednal v její nepřítomnosti, přestože [jméno FO] měl být i z druhého jednání omluven, zejména však namítala promlčení pohledávek obou navrhovatelů a sporovala své předlužení, když disponuje pohledávkou vůči státu z titulu nezákonného konkursu, která značně přesahuje pohledávky všech věřitelů. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [název soudu]. Dne [datum] si [název soudu] vyžádal spis KS HK ve věci druhé žaloby pro zmatečnost. Dne [datum] se k odvolání vyjádřilo VSZ [adresa], které s odkazem na ústavní stížnost společnosti [právnická osoba] proti druhému zrušovacímu usnesení předně navrhlo zkoumat, zda druhé zrušovací usnesení skutečně nabylo právní moci, když zjevně nebylo doručeno všem účastníkům řízení (konkursním navrhovatelům). Dále navrhlo prozkoumat tvrzenou omluvu [jméno FO] a konečně mělo pochybnosti o správnosti postupu KS [adresa], který o novém prohlášení konkursu rozhodl na podkladě minimálního dokazování a většinu zjištění čerpal z předchozího průběhu řízení a obsahu zrušených rozhodnutí. [název soudu] rozhodl o odvolání usnesením ze dne [datum], kterým třetí rozhodnutí o konkursu zrušil a věc vrátil KS [adresa] k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení, které bylo navíc vydáno po nesprávně provedeném řízení, kdy soud prvého stupně vycházel převážně jen z výsledků předchozího řízení zatíženého zmatečnostní vadou. Nad to odvolací soud poukázal na to, že druhé zrušovací usnesení zjevně dosud nenabylo právní moci, když v řízení o žalobě pro zmatečnost nebylo jednáno s konkursními navrhovateli a usnesení jim nebylo doručeno, v důsledku čehož dosud nedošlo k odklizení druhého rozhodnutí o konkursu, a nemůže tak být rozhodováno o návrhu na prohlášení konkursu znovu. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno jednání o návrhu na prohlášení konkursu na den [datum] a věřitelé byli současně vyzváni, aby ve lhůtě 15 dnů sdělili, zda mají za žalobkyní splatné pohledávky po delší dobu po splatnosti. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že nemá za žalobkyní žádné pohledávky. FÚ [adresa] sdělil dne [datum], že má za žalobkyní splatnou daňovou pohledávku ve výši 2 129 640 Kč. ČR-MF sdělila dne [datum], že má nadále žalobkyní splatnou pohledávku ve výši 598 903,12 Kč včetně příslušenství. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že svou původně přihlášenou pohledávku již po druhém rozhodnutí o konkursu nepřihlásila. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní stále dříve již přihlášenou pohledávku ve výši 48 971 817 Kč. [jméno FO] sdělila dne [datum], že má stále za žalobkyní dříve již přihlášenou pohledávku ve výši 52 613 Kč. [jméno FO] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní již dříve přihlášenou pohledávku, kterou však s ohledem na celý průběh řízení považuje za promlčenou. S prohlášením konkursu na majetek žalobkyně nesouhlasila, celé řízení považovala za nezákonné s tím, že se bude domáhat náhrady škody po státu. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně namítla, že řízení o druhé žalobě pro zmatečnost bylo pravomocně skončeno až ke dni [datum]. V důsledku toho má usnesení [název soudu] ze dne [datum] o přikázání věci KS [adresa] za nicotné. Navíc toto rozhodnutí nebylo doručeno oběma konkursním navrhovatelům. KSZ [adresa] pak navrhlo předložení věci [název soudu] k rozhodnutí o místní příslušnosti, s čímž souhlasila i společnost [právnická osoba]. Soud jednání ukončil s tím, že vydá usnesení o místní nepříslušnosti a postoupení věci KS [adresa]. Dne [datum] bylo usnesení [název soudu] o přikázání věci KS [adresa] zasláno [jméno FO]. [jméno FO] sdělil dne [datum], že má stále za žalobkyní dříve již přihlášenou pohledávku ve výši 361 448 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl námitku na vyslovení místní nepříslušnosti KS [adresa]. Dospěl k závěru, že rozhodnutí [název soudu] vycházelo ze stavu, kdy na druhém zrušovacím usnesení bylo vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum], a že pozdější změna právní moci druhého zrušovacího usnesení nemůže na rozhodnutí [název soudu] ničeho změnit a nečiní je nicotným. Dne [datum] podala žalobkyně proti tomuto usnesení odvolání, ve kterém navrhovala, aby [název soudu] napadené usnesení zrušil a rozhodl o přikázání věci místně příslušnému soudu. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [název soudu]. VSZ [adresa] ve vyjádření k odvolání ze dne [datum] podpořilo návrh žalobkyně. [název soudu] usnesením ze dne [datum] napadené usnesení potvrdil, když namítání místní nepříslušnosti považoval za zcestné s ohledem na to, že věc byla KS [adresa] přikázána nadřízeným soudem, proti jehož rozhodnutí není přípustný žádný opravný prostředek. Za řádné měl i doručení usnesení o přikázání věci provedené v roce [rok], kdy [jméno FO] (za situace, kdy dosud nebylo pravomocně zrušeno druhé rozhodnutí o konkursu) nebyl účastníkem řízení, protože po druhém rozhodnutí o konkursu své pohledávky nepřihlásil. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno jednání o návrhu na prohlášení konkursu na den [datum] a věřitelé byli současně vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda mají za žalobkyní splatné pohledávky po delší dobu po splatnosti. ČR-MF sdělila dne [datum], že má nadále za žalobkyní splatnou pohledávku ve výši 686 164,54 Kč včetně příslušenství. FÚ [adresa] sdělil dne [datum], že má za žalobkyní splatnou daňovou pohledávku ve výši 718 161 Kč. Společnost [právnická osoba] sdělila dne [datum], že má za žalobkyní pohledávku ve výši 48 971 817 Kč (dříve přihlášená pohledávka společnosti [právnická osoba], která jí byla postoupena). Dne [datum] bylo jednání (bez uvedení důvodu) odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce žalobkyně odůvodněné kolizí jednání bylo jednání [datum] odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání návrhů, bylo prováděno dokazování listinami a za účelem doplnění dokazování bylo jednání odročeno na den [datum], kdy žalobkyně měla ve lhůtě 7 dnů písemně doplnit své stanovisko a společnost [právnická osoba] měla ve stejné lhůtě předložit jednu listinu. Dne [datum] žádala žalobkyně o prodloužení lhůty o 10 dnů, když si vyžádala potřebné doklady od soudního exekutora. Lhůta byla dne [datum] prodloužena do [datum]. Doplnění žalobkyně, ve kterém namítala neexistenci či promlčení pohledávky společnosti [právnická osoba] ze směnky, došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo jednání (bez uvedení důvodu) odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo doplněno dokazování, společnost [právnická osoba] žádala o poskytnutí lhůty 7 dnů pro předložení písemného závěrečného návrhu a jednání bylo za účelem vyhlášení usnesení odročeno na neurčito. Závěrečný návrh společnosti [právnická osoba] došel soudu dne [datum]. KSZ [adresa] v podání došlém soudu dne [datum] navrhovalo prohlášení konkursu na majetek žalobkyně. Podání společnosti [právnická osoba] a KSZ [adresa] bylo dne [datum] zasláno žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 7 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] žádala společnost [právnická osoba] o nařízení jednání k vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] bylo jednání nařízeno na den [datum]. Dne [datum] bylo jednání z důvodu nařízené karantény zrušeno. Usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání a vypraveným téhož dne, byl na majetek žalobkyně prohlášen konkurs a SKP ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO]. Pohledávky [jméno FO] soud posoudil jako promlčené, pohledávky společnosti [právnická osoba] však posoudil jako existentní a nepromlčené a současně vzal za prokázané, že má žalobkyně více věřitelů se splatnými pohledávkami. Dne [datum] došlo soudu stručné odvolání žalobkyně, které se zavázala doplnit ve lhůtě 1 měsíce. Odvolání bylo dne [datum] zasláno navrhovatelům a KSZ [adresa] s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. KSZ [adresa] a společnost [právnická osoba] navrhovaly v podáních došlých soudu ve dnech [datum] a [datum] napadené usnesení jako věcně správné potvrdit. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] vyzval účastníky k vyjádření ve lhůtě 7 dnů k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila dne [datum] nesouhlas s takovým postupem. Dne [datum] vyžádal [název soudu] spisy [název soudu] a KS [adresa] z řízení o žalobách pro zmatečnost. Dne [datum] došel soudu souhlas společnosti [právnická osoba] s rozhodnutím bez nařízení jednání spojený se závěrečným návrhem ve věci. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění odvolání žalobkyně, ve kterém zejména obsáhle argumentovala stran promlčení pohledávek společnosti [právnická osoba]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno, včetně doplnění dokazování, a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo napadené usnesení ve výroku o prohlášení konkursu potvrzeno. Odvolací soud se neztotožnil s názorem žalobkyně na běh promlčecí doby pohledávek věřitelů a ve shodě se soudem prvého stupně uzavřel, že pohledávky společnosti [právnická osoba] nejsou promlčené, stejně jako nejsou promlčené stále existující pohledávky dalších věřitelů ve výši cca 4,6 mil. Kč. Dle závěrů odvolacího soudu byla žalobkyně v úpadku v roce [rok] a je v něm dosud. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum] a usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno. Dne [datum] předkládal SKP [právnická osoba] soudu podklady pro přezkumné jednání – přihlášeny byly pohledávky v celkové výši 59 649 660,75 Kč, z toho pohledávka ve výši 20 000 000 Kč (pohledávka společnosti [právnická osoba] ze směnky) jako podmíněná. Dne [datum] bylo nařízeno přezkumné jednání a svolána schůze věřitelů na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobkyně proti čtvrtému rozhodnutí o konkursu. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání, poplatek byl uhrazen dne [datum]. Při přezkumném jednání konaném dne [datum] popřel SKP [jméno FO] pouze [jméno FO] ve výši 2 400 000 Kč z důvodu promlčení, ostatní pohledávky byly zjištěny. Dovolání bylo dne [datum] s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů zasláno navrhovatelům a KSZ [adresa]. KSZ [adresa] sdělilo dne [datum], že není oprávněno účastnit se řízení o mimořádném opravném prostředku a podávat vyjádření, nicméně uvedlo, že napadené rozhodnutí je souladné s jeho názorem na věc. Dne [datum] byl spis s dovoláním předložen NS. Společnost [právnická osoba] se k dovolání vyjádřila dne [datum] a navrhovala je odmítnout, popř. zamítnout. NS usnesením ze dne [datum] napadené usnesení [název soudu] zrušil a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení. NS se neztotožnil s názorem odvolacího soudu na počítání a běh promlčecí doby, jeho právní posouzení vyhodnotil jako neúplné a nesprávné. V dalším řízení se pak měl odvolací soud vypořádat též s námitkou společnosti [právnická osoba] o rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
26. V mezidobí, kdy byl spis na NS, došla soudu dne [datum] žaloba [jméno FO] proti popření její pohledávky ze strany SKP [právnická osoba]. Dne [datum] předložil SKP [jméno FO] soudu podklady ke zvláštnímu přezkumnému jednání (přihlášené pohledávky ÚP [adresa] v celkové výši 86 500 Kč). Dne [datum] bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění o zániku právního zastoupení žalobkyně (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
27. Zvláštní přezkumné jednání konané dne [datum] bylo z důvodu nevykázaného doručení žalobkyni odročeno na den [datum]. Usnesení NS bylo vypraveno dne [datum]. Spis byl dne [datum] předložen [název soudu] k novému rozhodnutí o odvolání. [název soudu] usnesením ze dne [datum] vyzval účastníky k vyjádření ve lhůtě 7 dnů k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, společnost [právnická osoba] a žalobkyně s takovým postupem v podáních došlých soudu ve dnech [datum]. a [datum] nesouhlasily. VSZ [adresa] ve vyjádření k odvolání došlém soudu dne [datum] navrhlo napadené usnesení změnit na zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, když pohledávky navrhovatelů jsou dle závěrů NS promlčené a žalobkyní vznesenou námitku promlčení nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce společnosti PROPAP odůvodněné plánovanou dovolenou bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] doplňovala žalobkyně svou odvolací argumentaci stran absence rozporu její námitky promlčení s dobrými mravy. Dne [datum] došel soudu obsáhlý závěrečný návrh společnosti [právnická osoba], ve kterém navrhovala, aby odvolací soud čtvrté rozhodnutí o konkursu potvrdil. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání znovu projednáno a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo čtvrté rozhodnutí o konkursu ve výroku o prohlášení konkursu změněno tak, že se návrh obou navrhovatelů na prohlášení konkursu zamítá (výrok I), bylo rozhodnuto, že zánik účinků prohlášení konkursu nastane uplynutím 15. dne od právní moci tohoto usnesení (výrok II), žalobkyni nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů (výrok III). Odvolací soud v souladu se závazným právním názorem soudu dovolacího uzavřel, že pohledávky navrhovatelů jsou promlčené, a vznesenou námitku promlčení neshledal rozpornou s dobrými mravy. Náhradu nákladů řízení odvolací soud žalobkyni nepřiznal s odkazem na § 150 o. s. ř., kdy důvody zvláštního zřetelné hodné spatřoval jednak v kasačním rozhodnutí NS ze dne [datum], které bylo svými nepředvídatelnými právními závěry překvapivé, jednak ve skutečnosti, že žalobkyně zcela evidentně byla již v roce [rok] a nadále je v úpadku. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo zrušeno zvláštní přezkumné jednání nařízené na den [datum]. SKP [jméno FO] sdělil dne [datum], že se na účtu konkursní podstaty nacházejí prostředky ve výši 1 904 788,90 Kč, a žádal o pokyn, jak s nimi má naložit i s ohledem na možnost podání dovolání proti usnesení [název soudu]. Soud dne [datum] sdělil SKP [jméno FO], že zánik účinků prohlášení konkursu nastává ze zákona, a pokud bude o vydání prostředků požádán, má žádosti i bez pokynu soudu vyhovět. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o vydání v konkursu zajištěného majetku. SKP [jméno FO] sdělil dne [datum], že vydal žalobkyni prostředky z účtu konkursní podstaty, a předkládal vyúčtování své odměny a náhrady hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů SKP [jméno FO] a o zproštění SKP [jméno FO] funkce. Dne [datum] došlo soudu dovolání společnosti [právnická osoba], dne [datum] byla dodána plná moc právního zástupce. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatila společnost [právnická osoba] dne [datum] soudní poplatek za dovolání. Dne [datum] bylo dovolání s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů zasláno žalobkyni, [jméno FO] a KSZ [adresa]. Dne [datum] žádala žalobkyně s ohledem na rozsáhlost dovolání a komplikovanost řešené právní problematiky o prodloužení lhůty o 15 dnů. Spis byl dne [datum] založen na lhůtu 20 dnů. Dne [datum] byl spis s dovoláním předložen NS, který dovolání usnesením ze dne [datum] odmítl. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila podáním došlým soudu dne [datum]. Spis byl dne [datum] vrácen KS [adresa], usnesení NS bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] (zástupci žalobkyně doručeno dne [datum]) nabylo právní moci. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo pro nedostatek podmínky řízení zastaveno řízené o incidenční žalobě [jméno FO] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / spisu KS HK sp. zn. [spisová značka]).
28. Žalobou pro zmatečnost došlou KS [adresa] dne [datum] se žalobkyně vůči SKP [právnická osoba] domáhala zrušení prvního rozhodnutí o konkursu a všech dalších rozhodnutí v posuzovaném řízení, a to z důvodu rozhodnutí v neprospěch žalobkyně v důsledku trestného činu [tituly před jménem] [jméno FO] (dohoda a přijetí úplatku od SKP [jméno FO]). Podáním došlým soudu dne [datum] navrhovala žalobkyně v návaznosti na rozhodnutí o vyloučení [tituly před jménem] [jméno FO] z projednávání a rozhodování v posuzovaném řízení přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Výzvou ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů sdělila, kterému konkrétnímu soudu by měla být věc přikázána, žalobkyně dne [datum] navrhla [název soudu]. Usneseními ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu pro zmatečnost a SKP [právnická osoba] byla vyzvána k vyjádření k návrhu na delegaci ve lhůtě 8 dnů. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. SKP [právnická osoba] v podání došlém soudu dne [datum] neviděla pro delegaci věci důvod. Usnesením ze dne [datum] soud zrušil výzvu k zaplacení soudního poplatku, když řízení je ze zákona od poplatku osvobozeno. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o návrhu na delegaci. Dne [datum] byl spis vrácen KS [adresa] bez věcného vyřízení s pokynem vybrat soudní poplatek za návrh na delegaci. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za návrh na delegaci vhodnou. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo žalobkyni přiznáno osvobození v plném rozsahu. Dne [datum] byl spis znovu předložen [název soudu], který usnesením ze dne [datum] návrh na delegaci vhodnou jako nedůvodný zamítl. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žaloby pro zmatečnost, a to ve lhůtě 15 dnů. Doplnění žaloby pro zmatečnost, ve které žalobkyně vznesla námitku podjatosti všech soudců KS [adresa], došlo soudu dne [datum]. S vyjádřeními všech soudců KS [adresa] ze dnů [datum].-[datum] byl spis dne [datum] předložen [název soudu] k rozhodnutí o námitce podjatosti. [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum], že všichni soudci KS [adresa] jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování žaloby pro zmatečnost. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Žalobkyni byla spolu s usnesením zaslána výzva, aby ve lhůtě 10 dnů sdělila, zda bude s ohledem na uvedené usnesení navrhovat postoupení věci jinému soudu v obvodu [název soudu], anebo soudu ležícímu vně tohoto obvodu. Žalobkyně sdělila dne [datum], že navrhuje postoupení věci soudu vně obvod [název soudu]. Dne [datum] byl spis předložen předsedovi KS [adresa] k postupu dle § 16a o. s. ř., předseda KS [adresa] předložil dne [datum] spis NS k rozhodnutí o delegaci nutné s tím, že žalobkyně konkrétní soud vně obvod [název soudu] nenavrhla. NS usnesením ze dne [datum], v jehož záhlaví označil za účastníky řízení žalobkyni a [jméno FO] jako konkursního navrhovatele, návrh na přikázání věci soudu vně obvod [název soudu] zamítl, když pro takový postup neshledal na základě nekonkrétního návrhu žalobkyně důvod, a uvedl, že k rozhodnutí o delegaci nutné v rámci svého obvodu je příslušný [název soudu]. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení NS bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o delegaci nutné. Dne [datum] byl spis vrácen KS [adresa] bez věcného vyřízení s tím, že účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána. Přípisem ze dne [datum] byli žalobkyně a [jméno FO] vyzváni k vyjádření k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a to ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně navrhla dne [datum] [název soudu], [jméno FO] se nevyjádřil. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu], který usnesením (opět ve věci žalobkyně proti SKP [právnická osoba]) ze dne [datum] rozhodl o přikázání věci [název soudu]. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno (žalobkyni a SKP [právnická osoba]) a dne [datum] mělo nabýt právní moci. Spis byl dne [datum] postoupen [název soudu]. Výzvou ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby pro zmatečnost o tvrzení, zda je proti [tituly před jménem] [jméno FO] vedeno trestní řízení, a to ve lhůtě 1 týdne. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] označila 5 trestních řízení, kterých však není účastníkem, a žádala připojení spisů. Soud se dne [datum] dotazoval orgánů činných v trestním řízení, zda v žalobkyní označených věcech je vedeno trestní řízení vůči [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s posuzovaným řízením, a případně žádal o zaslání relevantních rozhodnutí či zapůjčení spisů, to vše ve lhůtě 15 dnů. Odpovědi došly soudu ve dnech [datum].-[datum] s tím, že věc trestního oznámení podaného žalobkyní na [tituly před jménem] [jméno FO] byla pravomocně odložena. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k jednání byli předvoláni žalobkyně a SKP [právnická osoba]. Při jednání konaném dne [datum] byla věc projednána a bylo vyhlášeno usnesení, kterým byla žaloba pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu zamítnuta. Dle odůvodnění usnesení (vydaného ve věci žalobkyně proti SKP [právnická osoba]) soud shledal žalobu nedůvodnou, když nebylo prokázáno, že by [tituly před jménem] [jméno FO] byla pro trestný čin pravomocně odsouzena, a soud si otázku spáchání trestného činu nemůže sám posoudit jako předběžnou. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno (žalobkyni a SKP [právnická osoba]) dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně, odvolání bylo dne [datum] zasláno SKP [právnická osoba] k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [právnická osoba], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum], ke kterému předvolal žalobkyni a SKP [právnická osoba]. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé doplnění odvolání žalobkyně, ve kterém namítala, že soud rozhodl jen o žalobě pro zmatečnost proti prvnímu rozhodnutí o konkursu a nikoliv též proti dalším rozhodnutím, jak navrhovala, a že se nezabýval též dalšími zmatečnostními důvody, jejichž uplatnění z podání žalobkyně vyplynulo (rozhodování vyloučeným soudcem a důvod dle § 229 odst. 3 o. s. ř.), a navrhovala, aby [název soudu] napadené usnesení změnil tak, že zruší první rozhodnutí o konkursu, usnesení [název soudu] ze dne [datum] o odmítnutí odvolání žalobkyně proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, usnesení KS [adresa] ze dne [datum] o konečné zprávě a usnesení [název soudu] ze dne [datum] o odvolání proti usnesení o konečné zprávě. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena [název soudu] k dalšímu řízení. V písemném vyhotovení usnesení, v jehož záhlaví již byli jako účastníci uvedeni žalobkyně a [jméno FO], odvolací soud vytkl nesprávné určení okruhu účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost, kterého se musí účastnit stejní účastníci jako v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené usnesení, a dále vytkl nesprávné právní posouzení soudem prvního stupně odporující ustálené judikatuře, dle které může být zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. g) o. s. ř. naplněn, i když soudce nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, ani nebylo vedeno trestní řízení. Naplnění zmatečnostního důvodu si soud v řízení o žalobě pro zmatečnost posoudí sám. Dále pak odvolací soud uložil zabývat se i návrhem na rozšíření žaloby pro zmatečnost obsaženým v doplnění odvolání. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum] a usnesení [název soudu] bylo vypraveno dne [datum] spolu s přípisem, že soud bude v řízení nadále jako s účastníkem jednat s [jméno FO]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a současně bylo od KS [adresa] žádáno zaslání vybraných rozhodnutí a doručenek z konkursního spisu a od KSZ [adresa] bylo žádáno zaslání rozhodnutí o stížnosti v jedné trestní věci. KS [adresa] sdělil dne [datum], že žádosti nemůže vyhovět, neboť spis je s dovoláním proti rozhodnutí o konečné zprávě na NS. Listiny od KSZ [adresa] došly soudu dne [datum]. Dne [datum] žádal soud NS o zaslání vybraných rozhodnutí a doručenek z konkursního spisu k jednání nařízenému na den [datum], listiny mu došly dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum], při kterém žalobkyně upřesnila, že předmětem řízení o žalobě pro zmatečnost je první rozhodnutí o konkursu a dále usnesení KS [adresa] ze dne [datum] o souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu, bylo zahájeno projednání věci, byly prováděny listinné důkazy a jednání bylo za účelem předložení listin žalobkyní (stanovena lhůta 14 dnů), vyžádání žalobkyní navržených zpráv a doplnění dokazování odročeno na neurčito. Dne [datum] zaslal soud dotazy KS [adresa] a NS, která konkrétní rozhodnutí z posuzovaného řízení byla napadena dovoláním a zda již bylo dovolacím soudem rozhodnuto. KS [adresa] odpověděl dne [datum] stejně jako dne [datum], NS sdělil dne [datum], že dovoláním bylo napadeno usnesení [právnická osoba] o odvolání proti usnesení o konečné zprávě a že o dovolání bude rozhodnuto do konce března [rok]. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o nařízení jednání s tím, že její zástupce bude mimo ČR ve dnech [datum].-[datum]. Dne [datum] žalobkyně opět žádala o nařízení jednání a upozorňovala, že jí hrozí vznik dalších škod. Dle úředního záznamu ze dne [datum] se na soudce [název soudu] obrátil telefonicky předseda dovolacího senátu s tím, že NS projednává dovolání proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, a bylo mu k jeho žádosti zasláno usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo v tomto řízení o žalobě pro zmatečnost rozhodnuto o vyloučení všech soudců KS [adresa]. Dne [datum] zaslal soud dotaz KS [adresa] na stav posuzovaného řízení a na to, která rozhodnutí vydaná v tomto řízení jsou napadena dovoláním a zda již rozhodl dovolací soud, a NS na to, která rozhodnutí jsou napadena dovoláním, zda se jedná o první rozhodnutí o konkursu a usnesení o souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu, a pro případ, že dovolací řízení není dosud skončeno, žádal o zaslání uvedených dvou rozhodnutí s doložkami právní moci. Žalobkyni soud téhož dne sdělil, že s nařízením jednání vyčká skončení dovolacího řízení z důvodu, že k jednání potřebuje spis posuzovaného řízení, který je aktuálně u NS. KS [adresa] sdělil dne [datum], že spis je stále u NS a že dovolání bylo podáno proti rozhodnutím o konečné zprávě. Z NS došlo soudu dne [datum] shora popsané rozhodnutí o dovolání ze dne [datum]. Žalobkyně sdělila soudu dne [datum], že o dovolání již bylo rozhodnuto a spis byl vrácen KS [adresa], a žádala o vyžádání spisu a pokračování v řízení. KS [adresa] popsal v přípisu došlém soudu dne [datum] aktuální stav posuzovaného řízení a zaslal soudu rozhodnutí soudů všech třech stupňů ve věci konečné zprávy a dále první rozhodnutí o konkursu a usnesení o souhlasu s prodejem mimo dražbu, kterých se dovolání netýkalo. Žalobkyně zaslala soudu dne [datum] další podklady k žalobě pro zmatečnost a opět žádala o vyžádání konkursního spisu a nařízení jednání. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně doplňovala svou argumentaci a důkazní návrhy a jednání bylo za účelem provedení dokazování a dokončení řízení odročeno na den [datum], k odročenému jednání byla dne [datum] jako svědkyně předvolána [tituly před jménem] [jméno FO] a byly vyžádány listiny z trestních spisů OS [adresa]. Žalobkyně dne [datum] doplňovala svou argumentaci a důkazní návrhy. K informaci žalobkyně došlé dne [datum], že spis posuzovaného řízení se nachází u KS [adresa], byl tento dne [datum] vyžádán a současně byli k nařízenému jednání předvolání SKP [jméno FO] a další svědek. Konkursní spis byl soudu zapůjčen dne [datum] se žádostí o včasné vrácení. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti dva svědci a provedeno obsáhlé dokazování listinami a jednání bylo za účelem dotazu na [právnická osoba] a opětovného předvolání SKP [jméno FO], který se nedostavil, a za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl předvolán SKP [jméno FO] a učiněny dotazy na [právnická osoba] a Policii ČR. Odpověď policie došla soudu dne [datum], odpověď [právnická osoba] dne [datum], dne [datum] došly soudu již dříve žádané listiny z trestního spisu KS [adresa]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut SKP [jméno FO] a provedeny další důkazy, včetně reportáží [právnická osoba], a po ukončení dokazování bylo vyhlášeno shora popsané první zrušovací usnesení. Dne [datum] došlo soudu přistoupení společnosti [právnická osoba] do řízení jako vedlejšího účastníka na straně [jméno FO]. Dne [datum] byla z důvodu obtížnosti věci prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do [datum]. KS [adresa] žádal dne [datum] o vrácení konkursního spisu a sdělení výsledku řízení o žalobě pro zmatečnost. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání společnosti [právnická osoba] proti prvnímu zrušovacímu usnesení. V neuvedených dnech byla lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení prodloužena nejprve do [datum] a poté do [datum]. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne [datum] spolu s oznámením o vstupu vedlejšího účastníka na strana [jméno FO]. KS [adresa] byl téhož dne zaslán konkursní spis spolu s opisem usnesení a vyrozumění, že toto dosud z důvodu podaného odvolání nenabylo právní moci. Dne [datum] došlo soudu odůvodněné odvolání společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] bylo [jméno FO] zasláno odvolání s výzvou ke sdělení, zda s odvoláním společnosti [právnická osoba] souhlasí, a společnosti [právnická osoba] byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] byl spis s odvoláním předložen [právnická osoba], který odvolání usnesením ze dne [datum] odmítl jako podané osobou neoprávněnou, když [jméno FO] nevyslovil souhlas se vstupem vedlejšího účastníka a podáním odvolání. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a nabylo právní moci dne [datum]. Na první zrušovací usnesení bylo dne [datum] vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum] a usnesení soudů obou stupňů s doložkami právní moci byla dne [datum] zaslána KS [adresa] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka]).
29. Žalobou pro zmatečnost došlou KS [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala proti SKP [jméno FO] zrušení druhého rozhodnutí o konkursu z důvodu, že je vydal vyloučený soudce. Spolu se žalobou žalobkyně navrhla, aby z jejího projednávání a rozhodnutí byli vyloučeni všichni soudci KS [adresa]. Dne [datum] bylo žádáno založení druhého rozhodnutí o konkursu a usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým bylo v řízení o první žalobě pro zmatečnost rozhodnuto o vyloučení všech soudců KS [adresa]. Spis byl s vyjádřením soudců KS [adresa] ze dnů [datum]-[datum] předložen dne [datum] [název soudu] k rozhodnutí o námitce podjatosti. Dne [datum] bylo doplněno vyjádření ještě jednoho soudce KS [adresa]. [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum] (vydaným ve věci žalobkyně proti SKP [jméno FO]), že všichni soudci KS [adresa] jsou z projednávání a rozhodování žaloby pro zmatečnost vyloučeni. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] mělo nabýt právní moci. Dne [datum] byla žalobkyni a SKP [jméno FO] zaslána výzva k vyjádření, kterému soudu má být věc z důvodu nutnosti přikázána, a to ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o delegaci nutné, [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum] (ve věci žalobkyně proti SKP [jméno FO]) o přikázání věci KS [adresa]. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum], usnesení [název soudu] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] mělo nabýt právní moci. Dne [datum] byl spis postoupen KS [adresa]. Dne [datum] byl spis předložen předsedovi KS [adresa] k určení příslušného soudce, když rozvrh práce KS [adresa] s přidělením takovéto věci nepočítá. O přidělení věci bylo rozhodnuto dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k jednání byli předvoláni žalobkyně a SKP [jméno FO]. Jednání konané dne [datum] bylo pro nedostavení se žalobkyně odročeno na den [datum] a předvoláni byli opět žalobkyně a SKP [jméno FO]. Dne [datum] žádal soud o zaslání rozvrhů práce KS [adresa] za roky [rok] a [adresa] odkázal dne [datum] na webové stránky, ze kterých byly rozvrhy dne [datum] vytištěny. Při jednání konaném dne [datum] byla žaloba projednána, dokazování bylo provedeno druhým rozhodnutím o konkursu, usnesením [právnická osoba] o vyloučení soudců KS [adresa] z projednávání a rozhodování první žaloby pro zmatečnost a rozvrhy práce KS [adresa] a bylo vyhlášeno druhé zrušovací usnesení. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne [datum] žalobkyni, [jméno FO] a SKP [jméno FO]. Dne [datum] došly soudu upozornění žalobkyně na písařskou chybu v odůvodnění usnesení a žádost o vyznačení doložky právní moci. Dne [datum] byla opravena písařská chyba v odůvodnění usnesení a na usnesení bylo vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum]. Usnesení s doložkou právní moci bylo dne [datum] zasláno [jméno FO]. Dne [datum] bylo usnesení s doložkou právní moci zasláno KS [adresa]. Dne [datum] došlo soudu usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], kterým byla pro předčasnost, a tedy nepřípustnost odmítnuta ústavní stížnost společnosti [právnická osoba] proti druhému zrušovacímu usnesení, když argumentace stran nesprávného posouzení pasivní legitimace (soud namísto společnosti [právnická osoba] jednal s SKP [jméno FO]) může být užita v řízení o opravném prostředku před obecnými soudy. Dne [datum] bylo škrtnuto vyznačení nabytí právní moci na druhém zrušovacím usnesení a dne [datum] bylo druhé zrušovací usnesení vypraveno [jméno FO] a společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] bylo na druhé zrušovací usnesení vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum] (zjištěno ze spisu KS [adresa] sp. zn. [spisová značka] / KS HK sp. zn. [spisová značka]).
30. Ve 2. čtvrtletí roku [rok] byla průměrná hrubá měsíční mzda v ČR 24 116 Kč, v 1. čtvrtletí roku [rok] pak tato činila 37 999 Kč (zjištěno z údajů ČSÚ o průměrné hrubé měsíční mzdě a průměrném počtu zaměstnanců).
31. V březnu [rok] činila inflace oproti průměru roku [rok] 28,3 % (zjištěno z tabulky a grafu ČSÚ pro index spotřebitelských cen).
32. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 930 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení za dobu od [datum] do [datum]. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 1 758 400 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná vyřídila druhou žádost stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření ke druhé žalobě přiznala žalobkyni zadostiučinění za dobu od [datum] do [datum] ve výši 412 500 Kč. Tato částka byla žalobkyni uhrazena dne [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků o uplatnění nároků a datu úhrady, stanoviska).
33. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:
34. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.
35. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
36. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.
37. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
38. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
39. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním návrhu na prohlášení konkursu dne [datum] a skončilo právní mocí usnesení NS o odmítnutí dovolání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 19 let a 10 měsíců, resp. 238 celých měsíců. Žalobkyně se pak domáhala náhrady nemajetkové újmy za dobu ode dne [datum], kdy bylo vydáno první rozhodnutí o konkursu a kdy se žalobkyně o prohlášení konkursu dozvěděla, neboť byl lidmi SKP [jméno FO] obsazen její golfový areál, do dne [datum], kdy jí bylo doručeno posledního rozhodnutí ve věci (usnesení NS o odmítnutí dovolání), tj. za dobu 19 let a téměř 9 měsíců, tj. téměř 237 měsíců.
40. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo po skutkové stránce nijak zvlášť složité. V řízení vystupoval relativně malý počet věřitelů a s relativně malým počtem pohledávek, neprovádělo se žádné obsáhlé dokazování, sepsaný majetek byl velmi rychle zpeněžen. Složité však bylo řízení po stránce procesní. Tato složitost byla dána samotnou povahou konkursního řízení, ve kterém soud rozhoduje o otázkách uzavírajících určitou fázi řízení (o návrhu na prohlášení konkursu, o konečné zprávě, o rozvrhu zpeněžené podstaty) a dále o celé řadě otázek provázejících realizační fázi konkursu, zejména však velkou procesní aktivitou účastníků, zejména žalobkyně, kdy o většině podstatných otázek bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, opakovaně ve věci rozhodoval též soud dovolací. Opakovaně bylo rozhodováno o námitkách podjatosti a o změnách v osobách SKP, když dosavadní SKP nemohli pro postih za trestnou činnost v jiných konkursních věcech funkci dále vykonávat. K procesní složitosti přispěla i nepříliš kvalitní činnost SKP při zpracování konečné zprávy, kdy museli být opakovaně vyzýváni k její opravě či doplnění, první konečná zpráva SKP [jméno FO] dokonce nebyla soudem pro řadu chyb a celkovou nepřezkoumatelnost schválena a SKP [jméno FO] musela zpracovat konečnou zprávu novou. KS [adresa] a KS [adresa] rozhodovaly 4x o prohlášení konkursu, 3x o konečné zprávě, o rozvrhu, 5x o zproštění SKP funkce a ustanovení nového SKP a dále o celé řadě procesních otázek, tj. 3x o procesním nástupnictví, o souhlasu s prodejem mimo dražbu, 2x o souhlasu s vydáním výtěžku prodeje oddělenému věřiteli, 3x o dodatečném zjištění pohledávky, o odměně a náhradě výdajů zástupce věřitelů, o odvolání žalobkyně proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, o námitce podjatosti VSÚ a návrhu na přerušení řízení do skončení řízení o žalobě pro zmatečnost, o povolení vyplacení zálohy na odměnu SKP, o povinnosti SKP složit prostředky do úschovy soudu, o námitce místní nepříslušnosti atd. [název soudu] rozhodoval o odvoláních proti druhému a třetímu rozhodnutí o konkursu a 2x o odvolání proti čtvrtému rozhodnutí o konkursu, o odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání žalobkyně proti prvnímu rozhodnutí o konkursu, 2x o odvolání proti usnesení o konečné zprávě, o odvolání proti rozvrhovému usnesení, 3x o odvolání proti usnesení o zproštění SKP funkce a ustanovení nového SKP, 3x o námitkách podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], 2x o delegaci vhodné/nutné, o odvolání proti usnesení o námitce místní nepříslušnosti. NS rozhodoval o dovolání proti usnesení ve věci první konečné zprávy (a v rámci tohoto dovolacího řízení o vyloučení předsedy dovolacího senátu), o dovolání proti usnesení ve věci druhého rozhodnutí o konkursu, 2x o dovolání ve věci čtvrtého rozhodnutí o konkursu. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Ve věci dále rozhodovaly [název soudu] a KS [adresa] o žalobách pro zmatečnost. Toto rozhodování však nelze dle názoru soudu zohlednit v procesní složitosti řízení, ale je je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů státu (viz dále). Řízení nakonec bylo složité i po stránce právní, když po opakovaných zrušeních usnesení o prohlášení konkursu se soudy musely vypořádat s otázkou promlčení pohledávek konkursních navrhovatelů a známých věřitelů, přičemž ve výkladu otázek běhu, stavění a trvání promlčecích dob se soudy jednotlivých stupňů neshodly a závazný výklad podal až NS v rámci zrušení potvrzení čtvrtého rozhodnutí o konkursu.
41. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), lze konstatovat, že postup soudů byl většinou plynulý a směřoval k rychlému skončení věci, přesto je nutno konstatovat, že v řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Z nejvýraznějších je nutno zmínit tyto: - dne [datum] byl spis předložen NS s dovoláním do usnesení o schválení první konečné zprávy, rozhodnuto bylo až dne [datum], tj. za 2 roky a 10 měsíců; v uvedené prodlevě je, přestože v mezidobí bylo rozhodováno i o vyloučení předsedy dovolacího senátu, nutno spatřovat průtah více než 1,5 roku, - dne [datum] došla soudu opravená konečná zpráva a až dne [datum], tj. za 5,5 měsíce, bylo vydáno usnesení o vyvěšení konečné zprávy na úřední desku; v uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah 4-5 měsíců, - dne [datum] byl spis předložen [název soudu] s odvoláním proti usnesení o schválení konečné zprávy, o odvolání bylo rozhodnuto až dne [datum], tj. za 19,5 měsíce; v uvedené prodlevě, přestože byl spis v mezidobí zřejmě opakovaně zapůjčen [název soudu] k odškodňovacím řízením a OS [adresa] k trestnímu řízení, je nutno spatřovat průtah cca 15 měsíců, když skutečnost, že si jednotlivé orgány státu nejsou schopny předat spis a vzájemně blokují svou činnost, je nutno přičíst k tíži státu, - dne [datum] nabylo právní moci třetí zrušovací usnesení, až dne [datum], tj. za 6 měsíců bylo nařízeno ústní jednání k návrhům na prohlášení konkursu na den [datum], tj. na dobu za 7,5 měsíců; v uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 3-4 měsíce, a to i s ohledem na dosavadní délku řízení, - dne [datum] byl spis předložen [právnická osoba] s odvoláním proti usnesení o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti, rozhodnuto bylo až dne [datum], tj. téměř za 8 měsíců; v uvedené prodlevě je nutno i s ohledem na skutečnost, že odvolací soud považoval rozhodování o místní příslušnosti vzhledem k předchozímu přikázání věci za zcela nemístné, spatřovat průtah min. 4 měsíce. K tíži státu je pak nutno přičíst skutečnost, že třetí rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno kvůli závažným procesním vadám, kdy KS [adresa] neprovedl téměř žádné dokazování a ve svém rozhodnutí vycházel ze skutečností zjištěných v předchozím průběhu řízení zatíženém zmatečnostní vadou, a navíc ani neověřil, zda druhé rozhodnutí o konkursu bylo skutečně pravomocně odklizeno. Zejména je pak nutno k tíži státu přičíst skutečnost, že první a druhé rozhodnutí o konkursu bylo zrušeno na základě žalob pro zmatečnost, kdy předmětná rozhodnutí vydali vyloučení soudci, a posuzované řízení tak bylo 2x vráceno na samý začátek. Kvůli průtahům v obou řízeních o žalobách pro zmatečnost (k tomu viz dále) se tak navíc stalo vždy ve fázi schvalování konečné zprávy, tj. ve značně pokročilé fázi posuzovaného řízení.
42. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení též dílčím způsobem přispěla. K tíži žalobkyně je nutno přičíst, že její jednatel setrvale až do roku [rok] odmítal předložit seznamy majetku, závazků, věřitelů, dlužníků a účetnictví žalobkyně, čímž stěžoval činnost SKP. Na průběh a rychlost posuzovaného řízení však tato absence součinnosti neměla zásadnější vliv, když SKP i bez ní postupovali směrem k ukončení konkursu. Dále je nutno zmínit, že ústní jednání o konečné zprávě nařízené na den [datum] bylo pro účast zástupce žalobkyně na sněmu ČAK odročeno na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení o 1 měsíc, že ústní jednání nařízené na den [datum] bylo pro nemoc jednatele žalobkyně odročeno na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení rovněž o 1 měsíc, a že blanketní odvolání proti třetímu rozhodnutí o konkursu došlé soudu dne [datum], které žalobkyně přislíbila s ohledem na dovolené odůvodnit do 2 týdnů, bylo k výzvě soudu odůvodněno až dne [datum], tj. za 2 měsíce (k obdobným kratším prodlevám při doplňování podání žalobkyně došlo v řízení několikrát). Všechny tyto skutečnosti však měly na celkovou délku řízení v trvání téměř 20 let zanedbatelný vliv, navíc žalobkyně činila i kroky k urychlení řízení, když dne [datum] podala stížnost k Ministerstvu spravedlnosti a urgovala u NS rozhodnutí o dovolání ve věci konečné zprávy. Procesní aktivita žalobkyně, která měla na délku řízení bezesporu značný negativní dopad, byla zohledněna již ve složitosti řízení.
43. Konečně pokud jde o význam předmětu posuzovaného řízení, tento byl pro žalobkyni výrazně zvýšený, resp. existenční. Jednalo se o řízení konkursní, v jeho průběhu byl zpeněžen veškerý majetek žalobkyně a zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení by představovalo právní důvod pro výmaz žalobkyně z obchodního rejstříku. Na druhou stranu je však nutno zohlednit, že posuzované řízení zjevně nebylo od počátku zcela nedůvodné, jak se žalobkyně snaží prezentovat. Žalobkyně měla více věřitelů, dluhy v řádu desítek milionů Kč, které nesplácela, a důvody pro prohlášení konkursu na její majetek tak objektivně dány byly a trvaly až do skončení řízení, což opakovaně konstatoval (i v posledním svém rozhodnutí) i [název soudu]. Skutečnost, že kvůli procesním vadám, opakovanému rušení prohlášení konkursu a extrémní délce řízení nakonec došlo k promlčení pohledávek navrhovatelů a k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, na tom nic nemění.
44. Soud se pak zabýval i přiměřeností délky obou řízení o žalobách pro zmatečnost, jejichž výsledek měl na průběh a délku posuzovaného řízení zásadní dopad, neboť vrátil posuzované řízení opakovaně na začátek. Význam těchto řízení tak byl pro posuzované řízení obdobný jako řízení, do jehož skončení je jiné řízení přerušeno. Dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010 je pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.
45. První řízení o žalobě pro zmatečnost bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo právní mocí usnesení [název soudu] o odmítnutí odvolání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 6 let a 2 měsíce, resp. 74 měsíců.
46. Řízení bylo po skutkové a právní stránce složitější, když soud vedl obsáhlejší dokazování a musel sám předběžně posoudit, zda se [tituly před jménem] [jméno FO] dopustila trestného činu. Procesní složitost řízení pak způsobovala nutnost vypořádat se s námitkou podjatosti a s návrhy na delegaci vhodnou a nutnou, stejně jako skutečnost, že v řízení bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy. KS [adresa] rozhodovaly 2x ve věci samé a dále pak o žádosti o osvobození od soudních poplatků, [název soudu] rozhodoval 2x o odvolání ve věci samé a dále pak o námitce podjatosti a o návrzích na delegaci vhodnou a nutnou, NS rozhodoval o návrhu na delegaci vhodnou.
47. V postupu soudů v tomto řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám, anebo nesprávným postupům, které měly negativní vliv na délku řízení a které je nutno přičíst k tíži státu. Předně trvalo téměř 2 roky, než se vyřešilo postoupení věci [název soudu] z důvodu vyloučení všech soudců KS [adresa], kdy v mezidobí byl spis opakovaně vadně předkládán [název soudu] a byl vracen bez věcného vyřízení, anebo byl spis nesmyslně předkládán k rozhodnutí o delegaci vhodné, když z důvodu vyloučení všech soudců KS [adresa] bylo zřejmé, že musí jít o delegaci nutnou. Dne [datum] bylo jednání odročeno na neurčito mj. za účelem vyžádání navržených zpráv, zprávy byly vyžádány až dne [datum], tj. za 5 měsíců, a v této prodlevě je nutno konstatovat průtah min. 3 měsíce. Dne [datum] došla soudu poslední vyžádaná zpráva, soud pak až dne [datum], tj. za 7,5 měsíců činil další dotazy. V této prodlevě je nutno konstatovat průtah min. 6 měsíců, skutečnost, že soud čekal, až se konkursní spis vrátí od NS, na tento závěr nemá vliv, když danou skutečnost je nutno přičíst k tíži státu (viz výše). Dne [datum] došla soudu poslední vyžádaná zpráva, pak bylo až dne [datum], tj. za 7,5 měsíců, nařízeno ústní jednání na den [datum], tj. na dobu za 8,5 měsíců. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 6 měsíců, a to i s ohledem na již uběhlou dobu řízení. K tíži státu je pak nutno přičíst, že první rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost bylo zrušeno jednak z důvodu procesní vady, kdy si soud neujasnil okruh účastníků tohoto řízení, jednak z důvodu posouzení věci v rozporu s ustálenou judikaturou NS.
48. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení nijak nepřispěla, naopak svými urgencemi a žádostmi ze dnů [datum] a [datum], [datum] a [datum] se snažila přimět soud k pokračování v řízení a nařízení jednání, avšak bez efektu.
49. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení, tento byl pro žalobkyni výrazně zvýšený obdobně jako samotné posuzované řízení, když se jím snažila odstranit rozhodnutí o prohlášení konkursu na svůj majetek.
50. Na základě uvedených skutečností, která jsou ve svém souhrnu výrazně k tíži státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 6 let a 2 měsíce nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy v řízení o první žalobě pro zmatečnost došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Tento závěr je pak ve smyslu citovaného stanoviska NS nutno vztáhnout (mimo všeho dalšího) i na posouzení přiměřenosti délky posuzovaného řízení.
51. Druhé řízení o žalobě pro zmatečnost bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo právní mocí usnesení KS [adresa] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 3 roky a 6 měsíců, resp. 42 měsíců.
52. Řízení nebylo po skutkové, ani právní stránce nijak složité, soud ve věci rozhodl na podkladě několika listin. Mírně složité bylo po stránce procesní, když bylo opět nutno se vypořádat s námitkou podjatosti a delegací nutnou. KS [adresa] rozhodoval 1x ve věci samé, [název soudu] rozhodoval o námitce podjatosti a o delegaci nutné.
53. V postupu soudů v tomto řízení došlo k zásadnímu pochybení, když si soud neujasnil okruh účastníků řízení o žalobě pro zmatečnost a nejednal s konkursními navrhovateli. Přestože pak KS [adresa] rozhodl po přikázání věci relativně velmi rychle, jeho usnesení ze dne [datum] bylo všem účastníkům vypraveno až dne [datum], tj. 22 měsíců po původním termínu vypravení (žalobkyni a SKP [jméno FO] bylo usnesení vypraveno dne [datum]), a došlo tak k průtahu v délce více než polovina celkové doby řízení. Nesprávné vyznačení doložky právní moci na usnesení navíc způsobilo v posuzovaném řízení shora popsané další komplikace.
54. Žalobkyně přispěla k prodloužení řízení o 1 měsíc, když se nedostavila k ústnímu jednání nařízenému na den [datum] a jen z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den [datum], tato ojedinělá okolnost je však ve vztahu k celkové délce řízení marginální.
55. Význam předmětu řízení byl pro žalobkyni opět výrazně zvýšený stejně jako v případě první žaloby pro zmatečnost.
56. Na základě uvedených skutečností, která jsou opět ve svém souhrnu výrazně k tíži státu, dospěl soud k závěru, že ani celkovou dobu řízení v délce 3 let a 6 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy i v řízení o druhé žalobě pro zmatečnost došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Tento závěr je pak ve smyslu citovaného stanoviska NS nutno vztáhnout (mimo všeho dalšího) i na posouzení přiměřenosti délky posuzovaného řízení.
57. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobkyni, která se na délce řízení nijak zásadněji nepodílela, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu posuzovaného řízení v délce 19 let a 10 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.
58. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobkyně uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) nahradila.
59. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy je dle názoru soudu nutné vyjít při stanovení základní částky z částky na horní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Stanovisko bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů musí reagovat též rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována její satisfakční funkce. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky horní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 30 000 Kč za rok řízení, resp. částku 2 500 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.
60. V souvislosti s požadavkem na navýšení základní částky soud považoval za nepřípadný odkaz žalobkyně na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2551/2013, resp. závěry řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Se žalobkyní lze souhlasit, že v uvedené věci bylo přiznáno odškodnění ve výši 60 000 Kč za rok trvání řízení, avšak s takovouto částkou bylo operováno ve chvíli, kdy tamní poškozený uplatňoval souhrnně požadavky na náhradu újmy z titulu nepřiměřené délky řízení a z titulu nezákonného trestního stíhání a kdy soudy rozhodovaly (neprávně) společně o odškodnění obou újem. Poté, co po dalším zásahu NS došlo k rozdělení obou nároků, bylo tamnímu poškozenému jen z titulu nepřiměřené délky řízení přiznáno na odškodnění podstatně méně.
61. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 40 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 40 %. Z důvodu postupu žalobkyně soud základní částku nijak nemodifikoval a popsaný zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni soud zohlednil zvýšením základní částky o 50 %.
62. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být zvýšena o 50 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění: - za dobu od [datum] do [datum], tj. za 198 měsíců, ve výši 697 500 Kč vypočtený následovně: 198 (měsíců řízení) x 2 500 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 500 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 465 000 Kč x 1,5 (zvýšení o 50 %), - za dobu od [datum] do [datum], tj. za 39 měsíců, ve výši 146 250 Kč vypočtený následovně: 39 (měsíců řízení) x 2 500 Kč (za 1 měsíc řízení) = 97 500 Kč x 1,5 (zvýšení o 50 %). Celkově tedy soud považoval za důvodný požadavek na zaplacení částky 843 750 Kč. Jelikož žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy dosud obdržela jen částku 412 500 Kč (při stejném systému výpočtu 341 000 Kč za první období a 71 500 Kč za období druhé), shledal soud její žalobu důvodnou do částky 431 250 Kč (356 500 Kč za první období a 74 750 Kč za období druhé), do které jí vyhověl, a do zbylé částky 914 650 Kč (762 600 Kč za první období a 152 050 Kč za období druhé) ji jako nedůvodnou zamítl.
63. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. První žádost žalobkyně byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum], druhá žádost žalobkyně byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavky na zaplacení úroku z prodlení ode dnů [datum] a [datum] za důvodné a právo na zaplacení úroku z prodlení od těchto dat žalobkyni přiznal.
64. O nákladech řízení soud rozhodl za řízení jako celku, tj. včetně části řízení, která byla původně projednávána pod sp. zn. [spisová značka], když při odmítnutí části žaloby nebylo o nákladech řízení rozhodováno a celý zbytek předmětu řízení (tj. včetně otázky nákladů řízení) pak byl vyloučen k tomuto samotnému projednání.
65. O nákladech řízení za dobu do právní moci odmítnutí části žaloby/vyloučení zbytku předmětu řízení k samostatnému projednání bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Předmětem řízení v této fázi bylo šest samostatných nároků, a to - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení za dobu od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími a nesprávnými úředními postupy v posuzovaném řízení v době od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu škody způsobené nezákonnými rozhodnutími a nesprávnými úředními postupy v posuzovaném řízení v době od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 247 000 000 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení za dobu od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími a nesprávnými úředními postupy v posuzovaném řízení v době od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu škody způsobené nezákonnými rozhodnutími a nesprávnými úředními postupy v posuzovaném řízení v době od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 66 876 295 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Žalobkyně byla úspěšná do nároků na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, a její procesní úspěch tak činí celé tarifní hodnoty těchto nároků, tj. 2x 50 000 Kč, když ve smyslu zásad úspěchu ve věci lze na žalobkyni pohlížet obdobně, jako by byla stran těchto nároků plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Oproti tomu žalovaná byla úspěšná stran nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími a nesprávnými úředními postupy v posuzovaném řízení (tarifní hodnoty 2x 50 000 Kč) a nároků na náhradu škody (tarifní hodnoty 247 000 000 Kč a 66 876 295 Kč). Počítáno dle tarifních hodnot tak byla žalobkyně úspěšná do částky 100 000 Kč, tj. do 0,03 % předmětu řízení, a do částky 313 976 295 Kč, tj. do 97,97 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná. Neúspěch žalované byl tedy natolik nepatrný, že jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle citovaného ustanovení o. s. ř.
66. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 4 úkony (sepis vyjádření k první žalobě ze dne [datum], sepis vyjádření ke druhé žalobě dne [datum], příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
67. O nákladech řízení za dobu od právní moci odmítnutí části žaloby/vyloučení zbytku předmětu řízení k samostatnému projednání bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Předmětem řízení v této fázi byly dva samostatné nároky, a to - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení za dobu od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení za dobu od [datum] do [datum] s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, a na žalobkyni lze s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalované nahradit jí nemateriální újmu, ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013).
68. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 23 602 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč), - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (účast na jednání soudu dne [datum], 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 15 300 Kč (3x 5 100 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 100 000 Kč [2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu], - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 402 Kč.
69. Po odečtení uvedených dvou náhrad pak soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 22 402 Kč.
70. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.