44 C 255/2021 - 124

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], IČO: [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], [tituly za jménem] sídlem [adresa] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 36.179 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36.179 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36.179 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 31.363,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36.179 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaná obrátila na žalobkyni s poptávkou právních služeb týkající se analýzy možností uplatnění nároku na náhradu škody v souvislosti se stavební uzávěrou. Dne [datum] odeslala žalobkyně e-mailem nabídku se sazbou 3.618 Kč včetně DPH za hodinu právní práce. Následně došlo k upřesnění nabídky e-mailem ze dne [datum], kterým žalobkyně specifikovala, že časový rozsah služeb nepřesáhne 10 hodin právní práce. Předmětná nabídka byla žalovanou akceptována prostřednictvím e-mailu ze dne [datum]. Předmětem poskytovaných právních služeb měla být analýza otázky náhrady škody ve vztahu ke stavební uzávěře. Žalovaná specifikovala, že výsledkem analýzy měl být návrh řešení a dalšího postupu pro žalovanou, odhad výše způsobené škody, zhodnocení možného úspěchu při soudním sporu a přehled relevantní judikatury s metodikou výpočtu náhrady škody. V průběhu ledna 2021 žalobkyně pro žalovanou vypracovala a dokončila požadovanou analýzu. Za své služby žalobkyně následně žalované vystavila dne [datum] fakturu č. [hodnota] na částku 36.179 Kč včetně DPH, splatnou dne 15. 2. 2021. Tuto fakturu však žalovaná nezaplatila. Na provedenou analýzu navazovala dne [datum] osobní schůzka zástupců obou stran ohledně dalších kroků v rámci společné spolupráce. V návaznosti na proběhlou schůzku byla však žalobkyně nucena žalovanou emailem ze dne [datum] informovat o nemožnosti další spolupráce kvůli hrozbě budoucího střetu zájmů. Důvodem bylo souběžné poskytování právních služeb při přípravách nového územního plánu města [adresa] ze strany žalobkyně. Na e-mail žalobkyně reagovala žalovaná písemným dotazem na povahu střetu zájmu. Žalovaná v něm vyjadřuje domněnku, že hrozba střetu zájmů na straně žalobkyně panovala již na začátku navázání spolupráce v prosinci 2020. Žalobkyně odpověděla dopisem ze dne [datum], ve kterém objasnila, že počáteční objednávka spočívala pouze ve vypracování analýzy k otázce možnosti uplatnění náhrady škody za stavební uzávěru, která vyplývá z platného územního plánu města [adresa], a že ve vztahu k tomuto zadání nebyla ve střetu zájmů. Další právní služby, které žalovaná poptávala na schůzce dne [datum] by se mimo jiné týkaly již připravovaného nového územního plánu města [adresa], na kterém se žalobkyně určitou měrou podílí, a proto by v tomto případě mohl nastat střet zájmů. Dopisem doručeným žalobkyni dne [datum] žalovaná sdělila, že zpracovaná analýza není použitelná pro deklarovaný střet zájmů a neposkytuje odpověď na určení výše náhrady. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu ze dne 21. 6. 2020.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že oslovila žalobkyni s poptávkou po právních službách spočívajících zejména ve vypracování právního rozboru týkajícího se stavební uzávěry na pozemcích žalované, a to v návaznosti na přípravu nového územního plánu, společně s navržením dalšího postupu a stanovení výpočtu a výše náhrady škody způsobené touto uzávěrou. Žalobkyně byla taktéž informována o žalovanou podaných námitkách proti novému územnímu plánu. Poptávaný právní rozbor měl sloužit jako podklad k dalšímu právnímu zastupování žalobkyní. Již v samých počátcích byla žalobkyně žalovanou dotazována, zda není ve střetu zájmů s ohledem na její zapojení do utváření nového územního plánu města [adresa] a dalšího poskytování právních služeb městu [adresa]. Žalobkyní pak byla žalovaná ujištěna, že takovýto střet zájmů byl v rámci vnitřní struktury žalobkyně projednán a v dané situaci střet zájmů nehrozí. Právní rozbor, který byl žalované doručen dne [datum], vykazoval absenci podstatných náležitostí a zodpovězení otázek tak, jak byly při zadávání rozboru žalovanou položeny, a to především co do určení výše náhrady, kterou je po statutárním městě [adresa] možné požadovat, stejně tak jako určení způsobu výpočtu a okolnosti ovlivňující její výši. Po doručení tohoto rozboru dále žalobkyně informovala žalovanou, že se nachází ve střetu zájmů vůči žalované, právě ve vztahu k poskytovaným službám statutárnímu městu [adresa], a proto nemůže zastupovat žalovanou, a to i přes předchozí vyjádření, že střet zájmů je vyloučen. S ohledem na to, že právní rozbor byl žalobkyní dodán nekompletní, s absencí podstatných obsahových náležitostí, a dále bylo ze strany žalované oznámeno, že se nachází ve střetu zájmů, pro který byl i tento nekompletní právní rozbor nepoužitelný, vrátila žalovaná fakturu č. [hodnota] společně s vytknutím vad, pro které byl právní rozbor pro žalovanou nepoužitelný. Za těchto okolností má pak žalovaná za to, že k poskytování právních služeb nemělo vůbec dojít a převzetí právního zastoupení ze strany žalobkyně vyhodnotila pouze jako pokus o získání informací a důvěrných dat ohledně podnikání žalované. Vzhledem k žalobkyní tvrzené existenci střetu zájmů vůči statutárnímu městu [adresa] je pak z logiky věci právní rozbor, týkající se procesních kroků a náhrady škody vůči statutárnímu městu [adresa], absolutně nepoužitelný, neboť věrohodnost a právní relevance tohoto rozboru je tímto zcela zpochybněna. Z výše uvedených důvodů žalovaná od smlouvy o poskytování právních služeb pro neodstranitelnost vad spočívajících ve střetu zájmů, odstoupila. Žalovaná dále poukázala na to, že náklady žalobkyně na právní zastoupení nejsou účelně vynaložené, neboť se jedná o zneužití práva na právní pomoc zmocněním advokáta z [adresa] za situace, kdy žalobkyně sama disponuje bohatým personálním obsazením v podobě [Anonymizováno] advokátů a [Anonymizováno] advokátních koncipientů. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Emailem ze dne [datum] sdělil [Jméno advokáta A], vedoucí advokát žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], předsedkyni představenstva žalované, že na ni dostal kontakt od kolegy [jméno FO], se kterým diskutovala možnosti náhrady škody v souvislosti se stavební uzávěrou na pozemcích žalované. [Jméno advokáta A] v emailu sdělil, že obecně prostor pro uplatňování náhrady škody v obdobných situacích může existovat a že celou záležitost prověří a doporučí další postup. Sazba za právní služby činí 2.990 Kč + DPH za hodinu s tím, že analýza by představovala práci v rozsahu nejméně 10 hodin. V příloze emailu byly připojeny Podmínky poskytování právních služeb advokátní kanceláří [Jméno žalobkyně].

5. Emailem ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], že navazuje na nabídku v emailu ze dne [datum] a upřesňuje, že práce bude zastropována do 10 hodin práce, tzn. do výše 30.000 Kč plus DPH. Půjde prozatím o vstupní řešerši, která doporučí další postup ohledně náhrady škody a identifikuje její výši nebo výpočet, případně doporučí jiný postup.

6. Na email ze dne [datum] reagovala [tituly před jménem] [jméno FO] emailem ze dne [datum], ve kterém bylo uvedeno následující: „Dobrý den, Dekuji za Vaši odpověď. V první řadě mi dovolte popřát Vám i Vaší kanceláři vše nejlepší do nového roku. Níže si dovoluji doupřesnit zadání pro objednávaný průzkum/rešerši. Společnost [právnická osoba]. je vlastníkem pozemku v k.u. [adresa], které jsou dotčeny průrazem plánovaným v již stávajícím územním plánu z roku [Anonymizováno], mimo to, s průrazem se počítalo i před tímto datem. [právnická osoba] je omezena na svých právech tím, že na pozemcích nemůže realizovat výstavbu nebo do těchto pozemků jakkoliv smysluplně investovat, a současně není ze strany města [adresa] průraz realizován, respektive dohoda o případném majetkoprávním řešení je v nedohlednu, a to přes mnoha jednání a snahu ze strany společnosti [právnická osoba]. domluvit se se zástupci města [adresa] na vyřešení dané situace. Z tohoto důvodu se společnost [právnická osoba] rozhodla oslovit Vaši advokátní kancelář ke zhodnocení kompletní problematiky, kdy výsledkem této rešerše by mělo být:

1. Návrh řešení a dalšího postupu pro společnost [právnická osoba], doplním, že společnosti [právnická osoba] se jedná o vyřešení majetkoprávního problému – tj. cílem je buď odstranění průrazu z územního plánu, tak aby byly pozemky plnohodnotně využitelné, nebo dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání.

2. Reálný odhad výše škody, která je společnosti [právnická osoba] způsobována nečinností města [adresa], resp. nemožností pozemky zhodnotit, za současné nečinnosti města s realizací průrazu, a kterou je [Jméno žalobkyně] schopna dle svého přesvědčení vysoudit a za jakých podmínek, a dále zhodnocení možného úspěchu při soudní sporu 3. Přehled relevantní judikatury k náhradě škody shora uvedené a metodika výpočtu této náhrady. Požádám v týdnu od 4. 1. 2021 o zaslání seznamu podkladu, které od nás budete vyžadovat. Dokumenty, kterými budeme disponovat vám poskytneme, od jejich obdržení pak bude vyhotoveni rešerše a její předání do 14 kalendářních dnů. Maximální výše odměny 30.000Kc + dph. Přílohou emailu přikládám relevantní listy vlastnictví, katastrální mapy a výřez stávajícího tak budoucího územního plánu. Požádám o potvrzení přijetí emailu i podmínek a jsem s pozdravem“ (podtržení doplněno soudem za účelem zvýraznění stěžejních pasáží emailu, na něž bude níže odkazováno)

7. K emailu ze dne [datum], popsanému v předchozím odstavci, byly připojeny dva obrázky, a to [Anonymizováno], který zobrazoval danou lokalitu tak, jak je upravena ve stávajícím územním plánu [adresa] [Anonymizováno], který zobrazoval danou lokalitu, tak, jak tato má být upravena v budoucím/navrhovaném územním plánu města [adresa]. Skutečnost, že obrázek [Anonymizováno] zobrazuje lokalitu tak, jak je tato upravena v navrhovaném územním plánu města [adresa], byla prokázána žalovanou doloženým návrhem nového územního plánu města [adresa], a to zejména detailem listu D hlavního výkresu (v přílohové obálce spisu), z něhož plyne, že obrázek [Anonymizováno] se s tímto detailem listu D hlavního výkresu shoduje.

8. Emailem ze dne [datum] [jméno FO] přeposlal výše uvedený email ze dne [datum] kolegovi [Jméno advokáta A] a v kopii dalším kolegům s tím, že byl „odsouhlasen strop 30k plus DPH, podle domluvy předpokládám že se jí ozveš se seznamem podkladů. Z mé strany mám za dotaženo, prosím o potvrzení že si to přebíráš, díky!“ 9. Emailem ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka trvale spolupracující s žalobkyní, sdělila [jméno FO], že si prošla zadání a zaslané podklady, a že v tuto chvíli není potřeba další podklady zasílat. Požádala jen o doplňující informaci, zda na pozemcích je/byl plánován již nějaký konkrétní projekt (a pokud k němu existují dokumenty, tak tyto zaslat). Dále sdělila, že na analýze začnou pracovat na počátku příštího týdne a dodají ji do 22. 1. 10. [jméno FO] reagovala emailem ze dne [datum], ve kterém odpověděla na dotaz ohledně projektu v lokalitě. Dále sdělila, že do [datum] bude očekávat vyhotovení rešerše viz předchozí zadání, které také vkládá, aby vše bylo v jedné komunikaci. A k emailu ze dne [datum] [jméno FO] připojila výše citovaný email ze dne [datum].

11. Emailem ze dne [datum] se [jméno FO] zeptala [jméno FO], zda ve vztahu k dotčeným pozemkům podávali námitky (a co bylo jejich obsahem) proti návrhu nového územního plánu města [adresa], a zda jsou pozemky v dnešní době využívány. 12. [jméno FO] reagovala emailem ze dne [datum], k námitkám proti návrhu územního plánu uvedla, že tyto podávaly. A dále se zeptala, zda jsou výnosy z pozemků důležité. 13. [jméno FO] reagovala emailem ze dne [datum], že druhá otázka je pro posouzení věci podstatná, a že analýzu dodají v příštím týdnu.

14. Emailem ze dne [datum] zaslala [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka trvale spolupracující s žalobkyní, [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovanou analýzu (viz následující odstavec). V emailu dále doplňuje, že reálný odhad výše škody není možné jednoznačně určit a že je obtížné jednoznačně odhadnout úspěch ve věci, neboť neexistuje ustálená rozhodovací praxe. [jméno FO] rovněž nabídla osobní setkání pro případné vyjasnění a zodpovězení doplňujících dotazů.

15. Z žalobkyní vypracované analýzy nazvané Posouzení možnosti uplatnění náhrady za omezení vlastnického práva v důsledku vymezené dopravní stavby ze dne [datum] vyplývá, že obsahem analýzy je jednak popis současné regulace pozemků žalované, dále souhrn právní úpravy a judikatury týkající se omezení vlastnického práva územním plánem s tím, že dle této judikatury je třeba prokázat dostatečnou intenzitu omezení vlastnického práva a odpovídající výše náhrady se může pohybovat v rozmezí 1% až 5% obvyklé ceny pozemku, určené znaleckým posudkem, za každý rok omezení. Žalobkyně dále v rámci aplikace závěrů judikatury na situaci žalované popsala, že pozemek žalované je již omezen více než 15 let, nicméně žalovaná má zisk z pozemků i nyní (z pronájmu), což může být rizikem pro neúspěch žaloby (bude záležet na posouzení soudu, zda se jedná o takovou intenzitu omezení, za kterou je možné přiznat náhradu). V rámci závěru žalobkyně uvedla, že dlouhodobá nečinnost města [adresa] je nesprávným úředním postupem, za který by mělo být možné získat adekvátní náhradu. Žalobkyně doporučuje oslovit město [adresa] s požadavkem na náhradu, kdy tento dopis bude plnit funkci předžalobní výzvy. V případě neochoty města [adresa] se dohodnout na náhradě, lze podat k civilnímu soudu žalobu. V žalobě je kromě prokázání nepřiměřeného a dlouhodobého zásahu do vlastnických práv nutno vyčíslit požadovanou náhradu, kdy k tomuto bude nutné zpracovat znalecký posudek. Analýza/rešerše má necelých 6 stran textu A4.

16. Emailem ze dne [datum] [jméno FO] poděkovala [jméno FO] za zaslání analýzy a navrhla termín osobní schůzky na [datum].

17. Emailem ze dne [datum] [jméno FO] potvrdila schůzku dne [datum] s tím, že na schůzku přijde sám kolega [jméno FO].

18. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby (za zpracovanou analýzu) částku celkem 36.179 Kč včetně DPH, se splatností dne 15. 2. 2021. V přiloženém Seznamu provedených činností (na č.l. 31v spisu) jsou rozepsány jednotlivé činnosti vykonávané [jméno FO] a [adresa] s celkovým časem 10 hod. a cenou 2.990 Kč bez DPH za hodinu.

19. Emailem ze dne [datum] sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], advokát a partner žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], že se jejímu případu dále nemohou věnovat pro hrozbu budoucího střetu zájmů. Tato hrozba se týká nově pořizovaného územního plánu města [adresa], nikoli možného uplatnění nároku na náhradu škody způsobené platným územním plánem, což bylo předmětem odevzdané analýzy. Přípisem ze dne [datum] se žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně dotázala žalobkyně na povahu deklarovaného hrozícího střetu zájmů. Žalobkyně reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že ve vztahu ke zpracované analýze k náhradě škody dle platného územního plánu nebyla ve střetu zájmů. Ke střetu zájmů by mohlo dojít ve vztahu k připravovanému územnímu plánu města [adresa]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná vrátila žalobkyni fakturu č. [hodnota] s tím, že rozbor je nepoužitelný pro tvrzený střet zájmů a že tento nemá požadované náležitosti, a současně reklamovala služby žalobkyně a odstoupila od uzavřené smlouvy.

20. Předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky. Předžalobní výzva byla dle dodejky žalované doručena dne 28. 6. 2021. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala přípisem ze dne 1. 7. 2021, kdy nárok žalobkyně odmítla.

21. Z žalobkyní doložených listin (a to konkrétně z objednávky č. [hodnota] a jejího přijetí, objednávky č. [hodnota] a jejího přijetí, Rámcové dohody na poskytování právních služeb a právního poradenství v souvislosti s přípravou nového územního plánu města [adresa] ze dne [datum], Dodatku č. [hodnota] k rámcové dohodě, Smlouvy o dílo ze dne [datum] a výpisů z registru smluv na č.l. 60 a 64-68 spisu) a z žalovanou doloženého novinového článku „[Anonymizováno]“ soud zjistil, že žalobkyně poskytuje Statutárnímu městu [adresa] právní služby týkající se návrhu připravovaného územního plánu města [adresa].

22. V čestném prohlášení ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] čestně prohlásila, že z emailové komunikace z prosince 2020 až 3. 1. 2021, která jí byla kolegy předložena, zadání chápala tak, že se týká možnosti náhrady škody za omezení dle stávajícího územního plánu, nikoliv možnosti obrany proti novému územnímu plánu. Analýzu vypracovala ve spolupráci s kolegou [jméno FO]. V době sepisu analýzy věděla o práci pro jiného klienta – město [adresa], týkající se nového územního plánu. Žalované by z důvodu možného střetu zájmů služby týkající se nového územního plánu neposkytla.

23. Soud k čestnému prohlášení ze dne [datum] v prvé řadě uvádí, že se jedná o důkaz s nízkou důkazní silou, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla poučena a tvrzené skutečnosti neuvedla pod hrozbou trestních následků křivé výpovědi, jako by tomu bylo v případě, kdy by soud provedl její výslech jako svědka. Soud a účastníci jí taktéž nemohli klást dotazy, jako by tomu bylo v případě jejího výslechu jako svědka. Nadto je třeba říct, že [jméno FO] má na výsledku sporu zájem, neboť se nepochybně jedná i o pochybení z její strany, když zadání rešerše zaslané [jméno FO] (emailem ze dne [datum] a připomenuté v emailu ze dne [datum]) vyhodnotila tak, že se netýká návrhu nového územního plánu. Z emailu ze dne [datum] je přitom zcela zjevné, že předmětem zadání rešerše byly v bodě 1. (viz citace v odstavci 6. tohoto rozsudku) i otázky, které se vztahují k návrhu nového územního plánu, neboť žalovaná chtěla, aby v rešerši byl návrh řešení a dalšího postupu pro žalovanou za účelem vyřešení majetkoprávního problému – odstranění průrazu z územního plánu nebo dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání (k tomu více níže). Zejména však soud považuje za nutné konstatovat, že [jméno FO] v čestném prohlášení vyjádřila pouze svůj názor na to, jak vyhodnotila předloženou emailovou komunikaci stran zadání rešerše. Soud má přitom vzhledem k obsahu emailu ze dne [datum] názor odlišný (k tomu více níže). 24. [tituly před jménem] [jméno FO], jednatel a společník žalobkyně, na jednání dne 5. 1. 2023 vypověděl, že o poptávce žalované se dozvěděl od kolegů na konci roku 2020. Zaujalo ho, že se jednalo o analýzu náhrady za omezení vlastníka územním plánem, kdy v dané době řešil obdobný případ. Byl si vědom, že se daná záležitost týká města [adresa] a že s městem [adresa] měli uzavřenu smlouvu týkající se nového územního plánu. Ptal se proto kolegů, zda nemůže dojít ke střetu zájmů, a bylo mu řečeno že nikoliv, neboť poptávka žalované je omezena pouze a výhradně na náhradu škody za omezení způsobené starým územním plánem. Následně se s danou záležitostí setkal podruhé na počátku roku 2021, kdy ho kolegyně požádala o pročtení zpracované analýzy. Toto i učinil a analýza mu jednoznačně potvrdila, že jejím předmětem je náhrada za omezení starým územním plánem. Později ho kolegyně požádala, zda by na osobní schůzku s žalovanou mohl jít on. Na schůzku šel a odpovídal na dotazy žalované. Na konci schůzky žalovaná po žalobkyni chtěla služby spočívající v přípravě námitek proti novému územnímu plánu. [jméno FO] reagoval tak, že tuto záležitost musí probrat s kolegy, neboť si byl vědom smlouvy s městem [adresa] týkající se nového územního plánu. Na osobním setkání s žalovanou neřekl, že to nejde, ale že danou záležitost musí probrat s kolegy a poté se ozve. Následně tedy danou záležitost prokonzultoval s kolegy a [jméno FO] sdělil, že z důvodu střetu zájmů nemohou zpracovat námitky proti novému územnímu plánu. Následně na dotaz [jméno FO] doplnil, že si už danou záležitost nevzpomíná přesně, ale že se nemuselo jednat o námitky, ale o následný postup v případě zamítnutí námitek. 25. [tituly před jménem] [jméno FO], předsedkyně představenstva žalované, na jednání dne 5. 1. 2023 vypověděla, že žalovaná vlastní pozemky ve [adresa], kdy využití těchto pozemků je blokováno jak starým, tak novým územním plánem. Jelikož se jedná o dlouhodobou záležitost, rozhodla se žalovaná oslovit odborníka. První kontakt se zástupci žalobkyně proběhl v prosinci 2020 prostřednictvím videohovoru. Žalovaná představila zástupci žalobkyně její problém. Žalovaná požadovala řešit jak náhradu škody za omezení ve starém územním plánu, tak možnosti řešení a úpravy dané záležitosti v novém územním plánu. Ze strany žalobkyně bylo žalované sděleno, že si musí probrat, zda se z jejich strany nemůže jednat o střet zájmů, a ať si také žalovaná uváží, zda jí nevadí, že je žalobkyně účastníkem pracovní skupiny ([Anonymizováno]), která se na novém územním plánu podílí. Následně jsme si oboustranně potvrdili zájem na spolupráci, žalobkyně potvrdila, že u ní ke střetu zájmů nedochází a ani docházet nebude. Žalovaná od počátku hledala dlouhodobého partnera pro danou záležitost, pro vyřešení omezení pozemků. Od počátku se o rešerši vůbec nemluvilo, až poté se se zástupci žalobkyně bavili v tom smyslu, že tato rešerše by byla prvním krokem v dlouhodobé spolupráci. Zkraje roku se pak učinila objednávka na rešerši. Zástupci žalobkyně si vyžádali podklady a proběhla i emailová a telefonická komunikace, která se týkala taktéž nového územního plánu. Poté přišla zpracovaná rešerše, tuto chtěla žalovaná doplnit a [jméno FO] telefonicky kontaktovala žalobkyni a následně jí bylo telefonicky sděleno, že u nich dochází ke střetu zájmů a že žalobkyně nemá zájem o další spolupráci. Přestože dříve byl střet zájmů ze strany žalobkyně několikrát vyvrácen. Pokud by žalovaná věděla, že je žalobkyně ve střetu zájmů, žádnou rešerši by nechtěla. [jméno FO] považuje jednání žalobkyně za nemorální a neetické, kdy nejprve tvrdila, že ve střetu zájmu není, a následně po provedení rešerše sdělila, že je ve střetu zájmů. K dotazu [jméno FO] uvedla, že po emailu ze dne [datum] došlo k uzavření objednávky či smlouvy ohledně rešerše. Žalobkyně nám sdělila, jaké podklady požaduje a ty my jsme zaslali. Někdy v polovině ledna měla žalobkyně dotaz, zda jsme podali námitky proti novému územnímu plánu, na to my jsme odpověděli. Následně nám byla zaslána rešerše.

26. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, na jednání dne 5. 1. 2023 vypověděl, že v roce 2020 vedli řadu jednání ohledně nového územního plánu města [adresa]. Jednání se žalovanou se uskutečnilo formou videohovoru na konci prosince 2020, kdy přítomna byla [jméno FO] a zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem poptávky žalované bylo to, že chtěla po [právnická osoba] žalovat náhradu ušlého zisku za stavební uzávěru na jí vlastněných pozemcích. Žalobkyně měla poskytnout právní služby, jakým způsobem náhradu získat, jaká by byla její výše a zda je žalovatelná. Cílem žalované bylo tlačit na město [adresa] ohledně úpravy pozemků v novém územním plánu tak, aby do budoucna stavební uzávěra nebyla. Svědek informoval žalovanou, že spolupracují s městem [adresa] ohledně nového územního plánu a jim právní služby v tomto směru poskytovat nemohou. Danou záležitost žalobkyně systematicky sdělovala všem jejím obchodním partnerům, nebyla to tudíž nová věc. Intenzivně se tomu věnovali a vyvinuli poměrně dosti úsilí k tomu, aby danou záležitost správně vykomunikovali dosavadním klientům a partnerům. Domluva se žalovanou byla taková, že žalobkyně by neposkytovala právní služby ohledně nového územního plánu, toto by žalovaná řešila se svým obecným zástupcem. Zadání rešerše bylo takové, že se jednalo o náhradu škody za stavební uzávěru na předmětných pozemcích. Svědek následně práci předal kolegům. K emailu ze dne [datum], který byl svědkovi předložen, tento uvedl, že tento email chápal jako jakési bodové popsání strategie klienta, která bude navazovat na mezi nimi dohodnutou první rešerši týkající se náhrady škody.

27. Soud výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] vyhodnotil jako nevěrohodnou, a to v rozsahu jeho tvrzení, že předmětem rešerše měla být jen otázka náhrady škody za stavební uzávěru, v rozsahu tvrzení, že informoval žalovanou, že jí nemohou poskytovat právní služby ohledně nového územního plánu (neboť spolupracují s městem [adresa]), a dále v rozsahu tvrzení, že tyto otázky v dané době v advokátní kanceláři žalobkyně systematicky řešili a komunikovali partnerům.

28. Soud k tomuto uvádí, že výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] je v rozporu s emailem ze dne [datum], ve kterém [jméno FO] jednoznačně vymezila zadání rešerše (v bodě 1.) tak, že chce, aby v rešerši byl návrh řešení a dalšího postupu pro žalovanou za účelem vyřešení majetkoprávního problému – odstranění průrazu z územního plánu nebo dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání. Je tedy zjevné, že rešerše se měla vztahovat i k řešení dané otázky do budoucnu, tj. ve vztahu k návrhu nového územního plánu. Email ze dne [datum] si pak [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl vyložit tak, jak tvrdí, tj. že se jedná o bodové popsání strategie žalované. Z emailu je zcela zjevné, že žalovaná chtěla, aby otázky uvedené v bodech 1. - 3. emailu byly zodpovězeny v objednávané rešerši (viz věty: „Níže si dovoluji doupřesnit zadání pro objednávaný průzkum/rešerši.“; „Z tohoto důvodu se společnost [právnická osoba] rozhodla oslovit Vaši advokátní kancelář ke zhodnocení kompletní problematiky, kdy výsledkem této rešerše by mělo být: …“). Výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] je dále v rozporu s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že na osobní schůzce se zástupci žalované jim po žádosti o právní služby vztahující se k návrhu nového územního plánu sdělil, že toto musí nejprve probrat s kolegy vzhledem k možnému střetu zájmů ([tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že si přesně vzpomíná, že neřekl, že to nejde, ale že to musí probrat s kolegy a ozve se jim). Pokud by byla pravdivá výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že v dané době (v době, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] jednal se žalovanou – konec roku 2020) v advokátní kanceláři žalobkyně systematicky řešili a komunikovali partnerům, že spolupracují s městem [adresa] na novém územním plánu a nemohou proto jiným klientům poskytovat právní služby vztahující se k novému územnímu plánu, jistě by o tomto [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto jednatel a společník žalobkyně, věděl a o nějaké necelé dva měsíce později rovnou sdělil žalované, že jí nemohou ve vztahu k novému územnímu plánu poskytovat právní služby. Tak tomu však nebylo. Soudu se proto nejeví věrohodná výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále je třeba poukázat na to, že výpověď [jméno FO] není v souladu ani s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], a to zejména v otázce obsahu videohovoru mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud v tomto směru nemá důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a věří jejímu popisu průběhu videohovoru. Zejména tedy soud nepovažuje za věrohodnou výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] v tom smyslu, že [tituly před jménem] [jméno FO] informoval, že žalované nemohou poskytovat právní služby vztahující se k novému územnímu plánu.

29. Soud dále dodává, že [tituly před jménem] [jméno FO] má na výsledku sporu zájem, neboť se jedná hlavně o pochybení z jeho strany, když zadání rešerše zaslané [tituly před jménem] [jméno FO] (email ze dne [datum]) nesprávně vyhodnotil tak, že se netýká návrhu nového územního plánu. Z emailu ze dne [datum] je přitom zcela zjevné, že předmětem zadání rešerše byly v bodě 1. (viz citace v odstavci 6. tohoto rozsudku) i otázky, které se vztahují k návrhu nového územního plánu, neboť žalovaná chtěla, aby v rešerši byl návrh řešení a dalšího postupu pro žalovanou za účelem vyřešení majetkoprávního problému – odstranění průrazu z územního plánu nebo dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání. Pokud by tedy [tituly před jménem] [jméno FO] postupoval správně, měl na email [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] reagovat tak, že bod 1. zadání nemohou splnit, neboť jsou ve střetu zájmů (na novém územním plánu pracují pro město [adresa]). Toto se však nestalo a [tituly před jménem] [jméno FO] namísto toho předal věc kolegům k provedení rešerše.

30. Předseda senátu dále dodává, že se mu výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne 5. 1. 2023 i ze subjektivního hlediska jevila jako naučená a dopředu připravená. Předseda senátu si je nicméně vědom toho, že se jedná o subjektivní hledisko, proto tomuto nepřikládá stěžejní význam.

31. Stěžejní význam však soud přikládá tomu, že výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] byla v rozporu s dalšími provedenými důkazy (viz výše) a [tituly před jménem] [jméno FO] má i zájem na výsledku sporu, kdy se toto soudu jeví tak, že se [tituly před jménem] [jméno FO] snažil svou výpovědí na jednání dne 5. 1. 2023 zakrýt své předchozí pochybení (nesprávnou reakci na email [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]). Soud proto výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] hodnotí jako nevěrohodnou.

32. K tvrzením a důkazům navrženým žalobkyní na str. 4 jejího podání ze dne 3. 2. 2023 (na č.l. 88v spisu) soud dle § 118b o. s. ř. nepřihlédl, neboť tyto byly uplatněny až po koncentraci řízení. Řízení bylo koncentrováno na jednání dne 9. 8. 2022, o čemž byli účastníci poučeni. Výzva dle § 118a o. s. ř. učiněná na jednání dne 5. 1. 2023 a prolamující koncentraci se pak vztahovala pouze na komunikaci mezi účastníky po emailu ze dne [datum] (tj. na komunikaci po 3. 1. 2021). Pod tuto výzvu tudíž nelze podřadit důkazní návrh emailem ze dne 16. 12. 2020 ani tiskovými zprávami ze dne 20. 11. 2020 a 17. 12. 2020. Tyto navržené důkazy tudíž byly označeny po koncentraci řízení a nelze k nim přihlédnout.

33. Podle § 1740 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

34. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

35. Podle § 2004 odst. 2 občanského zákoníku plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

36. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

37. Podle § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

38. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

39. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

40. Podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele.

41. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

42. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce vyhodnotil tak, že nejprve emailem ze dne [datum] (v návaznosti na email ze dne [datum]) žalobkyně (za níž email ze dne [datum] zasílal [tituly před jménem] [jméno FO]) nabídla žalované zpracování vstupní rešerše ohledně náhrady škody v souvislosti se stavební uzávěrou na pozemcích žalované, a to za 30.000 Kč bez DPH (rešerše měla doporučit další postup ohledně náhrady škody, identifikovat její výši nebo výpočet, případně doporučit jiný postup).

43. Žalovaná na tento email reagovala emailem ze dne [datum], ve kterém učinila protinabídku ve smyslu § 1740 odst. 2 občanského zákoníku, kdy šířeji a podrobněji popsala, čím by se měla požadovaná rešerše zabývat, a to v bodech 1. – 3. emailu (viz citace emailu v odstavci 6 tohoto rozsudku). Soud v tomto směru poukazuje zejména na bod 1., kdy předmětem rešerše mělo být: „1. Návrh řešení a dalšího postupu pro společnost [právnická osoba], doplním, že společnosti [právnická osoba] se jedná o vyřešení majetkoprávního problému – tj. cílem je buď odstranění průrazu z územního plánu, tak aby byly pozemky plnohodnotně využitelné, nebo dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání.“ 44. Soud k tomuto dodává, že email ze dne [datum] s ohledem na jeho obsah nelze považovat za akceptaci nabídky žalobkyně (jak tvrdila žalobkyně), ale právě za novou nabídku (protinabídku) ze strany žalované, a to právě z toho důvodu, že požadovaný obsah rešerše byl vymezen podstatně šířeji (kdy předmětem rešerše neměla být jen náhrada škody za stávající omezení, ale i návrh řešení a dalšího postupu do budoucna s cílem vyřešení majetkoprávního problému – odstranění průrazu z územního plánu či dohoda s městem na směně či jiném vyrovnání). Je tedy zjevné, že dle emailu ze dne [datum] se rešerše měla vztahovat i k řešení dané otázky do budoucna, tj. ve vztahu k návrhu nového územního plánu (žalovaná ostatně k emailu i přiložila obrázek, jak je dané území upraveno v návrhu nového územního plánu).

45. Dále je třeba dodat, že email ze dne [datum] si nelze vyložit tak, že se jedná o jakési bodové popsání strategie žalované do budoucna (jak při své výpovědi uváděl [tituly před jménem] [jméno FO]). Z emailu je zcela zjevné, že žalovaná chtěla, aby otázky uvedené v bodech 1. - 3. emailu byly zodpovězeny v objednávané rešerši (viz věty: „Níže si dovoluji doupřesnit zadání pro objednávaný průzkum/rešerši.“; „Z tohoto důvodu se společnost [právnická osoba] rozhodla oslovit Vaši advokátní kancelář ke zhodnocení kompletní problematiky, kdy výsledkem této rešerše by mělo být: …“).

46. Soud proto uzavírá, že email ze dne [datum] byl novou nabídkou (protinabídkou) ze strany žalované ve smyslu § 1740 odst. 2 občanského zákoníku.

47. Na email ze dne [datum] reagoval [tituly před jménem] [jméno FO] emailem ze dne [datum], kterým email ze dne [datum] přeposlal kolegům s tím, že byla dohoda uzavřena a kolegové se mají žalované ozvat ohledně požadovaných podkladů. Následně emailem ze dne [datum] sdělila [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka trvale spolupracující s žalobkyní, [tituly před jménem] [jméno FO], jednající za žalovanou, že si prošla zadání a zaslané podklady, a že na analýze začnou pracovat na počátku příštího týdne a dodají ji do [datum]. Tímto emailem tak žalobkyně akceptovala protinabídku žalované a mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku, kdy předmětem smlouvy bylo provedení rešerše/analýzy s obsahem tak, jak byl vymezen v bodech 1. – 3. emailu ze dne [datum] (viz citace v odstavci 6. tohoto rozsudku), a to za 30.000 Kč bez DPH.

48. Následně pak žalovaná ([jméno FO]) ještě jednou v emailu ze dne [datum] poukázala na zadání rešerše zaslané emailem ze dne [datum] (kdy [jméno FO] k emailu ze dne [datum] připojila email ze dne [datum]). Tímto žalovaná zdůraznila, že si přeje, aby obsahem rešerše bylo to, co bylo uvedeno v emailu ze dne [datum].

49. Soud dále uvádí, že se ztotožňuje s hodnocením žalobkyně, že tato byla ve vztahu k návrhu nového územního plánu Statutárního města [adresa] ve střetu zájmů, neboť na návrhu nového územního plánu pracovala pro Statutární město [adresa] (poskytovala v tomto směru právní služby). Soud se taktéž ztotožňuje s tím, že ve vztahu ke starému územnímu plánu Statutárního města [adresa] tento střet zájmů neexistoval, resp. nehrozil. Žalobkyně tedy mohla žalované poskytovat právní služby ve vztahu k náhradě škody za omezení způsobené starým územním plánem. Předmětem objednané rešerše, jak byl tento vymezen v emailu ze dne [datum], však nebyla pouze náhrada škody za omezení dle starého územního plánu, ale v bodě 1. zadání i řešení daného omezení do budoucna, tj. logicky ve vztahu k návrhu nového územního plánu. Žalobkyně tedy správně měla v souladu s § 19 zákona o advokacii na email ze dne [datum] reagovat tak, že by žalované vysvětlila, že ve vztahu k návrhu nového územního plánu Statutárního města [adresa] jí právní služby poskytovat nemůže, a že tedy bod 1. zadání nemůže splnit. Toto měl primárně učinit [tituly před jménem] [jméno FO] (který namísto toho věc předal emailem ze dne [datum] kolegům k provedení rešerše), a pokud tak [tituly před jménem] [jméno FO] neučinil, měla tak učinil [tituly před jménem] [jméno FO], která se se zadáním (s emailem ze dne [datum]) seznámila a vypracovávala předmětnou rešerši ([jméno FO] namísto toho emailem ze dne [datum] protinabídku žalované akceptovala).

50. Následně žalobkyně zaslala emailem ze dne [datum] žalované zpracovanou analýzu/rešerši. Tato analýza/rešerše se nicméně vůbec nezabývá otázkami dle bodu 1. zadání (emailu ze dne [datum]), nezabývá se tedy otázkami, které dle uzavřené smlouvy o dílo řešit měla (tj. měla navrhnout řešení a další postup pro žalovanou za účelem vyřešení jejího majetkoprávního problému – omezení na pozemcích v jejím vlastnictví, kdy toto omezení je jak ve starém územním plánu, tak i v návrhu nového územního plánu).

51. Lze tedy konstatovat, že dílo (rešerše/analýza), neobsahuje všechny sjednané náležitosti a nebylo tudíž dokončeno ve smyslu § 2604 občanského zákoníku. Dílo pak žalobkyně nedokončila ani nikdy později. Žalobkyni tudíž dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku nevzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla (30.000 Kč bez DPH).

52. Žalovaná následně od uzavřené smlouvy o dílo odstoupila, a to přípisem ze dne [datum]. V dané době již žalobkyně částečně plnila (emailem dne [datum] zaslala analýzu/rešerši, jejíž obsah je popsán výše). S odkazem na § 2004 odst. 2 větu druhou občanského zákoníku však má soud za to, že bylo odstoupeno ohledně celého plnění, a to z toho důvodu, že částečné plnění nemá pro žalovanou význam. Z provedeného dokazování (výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], obsah emailu ze dne [datum]) totiž vyplynulo, že žalovaná hledala advokátní kancelář na dlouhodobou spolupráci, a to jak ve vztahu k řešení omezení na jejích pozemcích do budoucna (ve vztahu k návrhu nového územního plánu), tak ve vztahu k náhradě škody za dosavadní omezení. Je proto logické, že analýza provedená žalobkyní pouze ve vztahu k náhradě škody za dosavadní omezení (kdy ohledně návrhu nového územního plánu žalobkyně nemohla právní služby poskytovat vzhledem ke střetu zájmů) nemá pro žalovanou význam, neboť žalovaná zcela logicky chtěla, aby pro ni jedna specializovaná advokátní kancelář řešila danou záležitost (omezení předmětných pozemků) komplexně. Za situace, kdy bude žalovaná ke komplexnímu dlouhodobému zastupování hledat novou specializovanou advokátní kancelář (pokud tak již neučinila), jí bude zpracovaná analýza k ničemu, neboť tato nová advokátní kancelář si bude logicky chtít zpracovat vstupní analýzu/rešerši sama.

53. S odkazem na § 2999 odst. 1 větu druhou občanského zákoníku („Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.“) ve spojení s § 2004 odst. 2 větou druhou občanského zákoníku pak soud nepřiznal žalobkyni za zpracovanou analýzu/rešerši zaslanou emailem dne [datum] ani bezdůvodné obohacení (peněžitou náhradu). Jak již bylo vysvětleno v předchozím odstavci, částečné plnění nemá pro žalovanou význam. Není tedy žádný důvod pro to, aby žalovaná za toto částečné plnění platila žalobkyni peněžitou náhradu (když žalovaná chtěla po žalobkyni komplexní a dlouhodobou spolupráci ohledně problému omezení jejích pozemků).

54. Soud dále dodává, že požadavek žalobkyně na zaplacení zpracované analýzy zaslané emailem ze dne [datum] (kdy se jednalo pouze o část plnění dle uzavřené smlouvy o dílo) považuje rovněž za rozporný s dobrými mravy. Žalobkyně za situace, kdy věděla (nebo měla vědět), že ohledně návrhu nového územního plánu Statutárního města [adresa] nemůže žalované poskytovat právní služby (neboť je ve střetu zájmů), měla toto žalované dát jednoznačně na vědomí a měla reagovat na email ze dne [datum] tak, že ve vztahu k bodu 1. tohoto emailu nemůže právní služby žalované poskytnout. Toto se však nestalo a žalobkyně akceptovala protinabídku žalované obsaženou v emailu ze dne [datum] a byla tak uzavřena smlouva o dílo s předmětem plnění daným obsahem emailu ze dne [datum] (včetně bodu 1. vztahujícího se k návrhu nového územního plánu). Následně žalobkyně poskytla pouze částečné plnění a ohledně zbytku plnění žalované v podstatě sdělila, že toto poskytnout nemůže, neboť je ve střetu zájmů. Soud takovéto jednání žalobkyně v souhrnu hodnotí jako rozporné s dobrými mravy, kdy žalobkyně dá se říct žalovanou minimálně uvedla v omyl.

55. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že problémem není to, že žalobkyně žalované neposkytla právní služby vztahující se k návrhu nového územního plánu. Toto žalobkyně skutečně vzhledem k § 19 zákona o advokacii a jejímu střetu zájmů učinit nemohla. Problémem je to, že žalobkyně nedala žalované dopředu jednoznačně na vědomí, že jí právní služby ve vztahu k návrhu nového územního plánu Statutárního města [adresa] poskytovat nemůže a nesprávně reagovala na email ze dne [datum], ve kterém žalovaná takovéto služby poptávala (když nabídku v tomto emailu žalobkyně akceptovala a došlo tak k uzavření smlouvy o dílo - viz výše).

56. Vzhledem k výše uvedenému soud podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

57. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 2. 11. 2021, vyjádření ze dne 25. 1. 2022, účast na jednání dne 9. 8. 2022, podání ze dne 30. 8. 2022, dvakrát účast na jednání dne 5. 1. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 20. 3. 2023, účast na jednání dne 20. 4. 2023) po 2.580 Kč (tarifní hodnota 36.179 Kč), devíti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 25.920 Kč, tj. 5.443,20 Kč. Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31.363,20 Kč.

58. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za podaný odpor ze dne 11. 10. 2021, neboť se jednalo pouze o blanketní odpor a nešlo tedy o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (podle § 11 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za písemné podání nebo návrh ve věci samé; blanketní odpor takovýmto podáním ve věci samé není, neboť v něm nebyly uvedeny žádná tvrzení týkající se věci samé). Soud dále nepřiznal žalované náhradu nákladů za vyjádření k předžalobní výzvě, kdy se opět nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyhláška č. 177/1996 Sb. pod úkony právní služby řadí pouze předžalobní výzvu – výzvu k plnění, nikoliv vyjádření k předžalobní výzvě).

Poučení