45 C 174/2021-28

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená obecným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Soud připouští rozšíření žaloby, co do částky 45.000,00 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 45.000,00 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám žalované částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč, způsobené jí v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem č. j. 14 C 465/2014-140 ze dne 31. 1. 2019 Obvodního soudu v [obec a číslo] ve znění rozsudku č. j. 58 Co 188/2019-161 Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019 byla přiznána žalobkyni finanční částka 71.500 Kč za nepřiměřenou délku uvedeného řízení ke dni 26. 6. 2019. Řízení bylo zahájeno v roce 2002 a ke dni podání žaloby trvá již 19 let. [příjmení] soudy dle žalobkyně nedovedou vyvinout dostatečný tlak na konkurzního správce, aby byl konkurz ukončen, přestože součástí konkurzní podstaty není ani majetek (movitý či nemovitý), smluvní vztahy ani zaměstnanecké vztahy. Složitost konkurzu je uměle zdůvodněna velkým počtem věřitelů. Protahování má i další souvislosti, které mají i další dopad a poškozují věřitele, zjm. je zásadně omezuje pro případ uplatnění škod u jiných subjektů. V této souvislosti žalobkyně zdůraznila, že původní poškození (pozn. soudu – zřejmě myšlena pohledávka, která je uplatněna v konkursním řízení) vzniklo v roce 1990. Argumentace o případné bagatelnosti výše částky, kterou lze z konkurzu očekávat je dle žalobkyně pouze účelová a v kontextu délky daného řízení zcela absurdní. V daném případě dle jejího názoru nejsou důvody pro snížení požadované částky zadostiučinění, ale naopak. Žalobkyně proto požadovala za následné 2 roky tj. od 27. 6. 2019 do 26. 6. 2021 částku ve výši 30.000 Kč tj. 15 000 Kč za 1 rok. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 11.1.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobkyně nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 15.2.2021 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30.000 Kč vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce konkurzního řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a to za dobu od 27.6.2019. Její žádost byla žalovanou jako nedůvodná zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh daného řízení od uvedeného data s tím, že toto konkursní řízení dosud není skončeno. V řízení k žádným průtahům v posuzované době nedochází, další doba konkurzu je dána jeho složitostí. Po posouzení všech okolností a související judikatury dospěla žalovaná k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Žalobkyně již byla odškodněna za délku předmětného konkurzního řízení částkou 71.500 Kč. Dle ustálené soudní judikatury je výše zadostiučinění limitována výší částky, která je předmětem sporu. Má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění, musí výše zadostiučinění především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného, v zásadě vyjádřeného výší žalované částky s příslušenstvím. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.10.2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011 a rozhodnutí ze dne 31.5.2012 sp. zn. 29 Cdo 2012/2010. Výše zadostiučinění přiznaná dosud v kompenzačním řízení je v souladu s ustálenou judikaturou stále zcela dostatečná. Žalobkyně do konkurzu přihlásila pohledávku ve výši 568.191 Kč, a přestože konkurz neskončil, již je zřejmé, že míra uspokojení jednotlivých věřitelů bude pouze maximálně ve výši 6 až 8% výše pohledávek, ale spíše ještě nižší. Pro žalobkyni to znamená, že bude uspokojena pouze ve výši okolo 40.000 Kč. Tato částka tak představuje limitaci výše zadostiučinění pro žalobkyni, která přesto již obdržela částku 71.500 Kč. Současně to neznamená povinnost přiznat další zadostiučinění za další průběh řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.5.2017, sp. zn. 30 Cdo 2328/2015). Žalobkyně žádá odškodnění pouze za období dalších dvou let, což není nijak významná doba, navíc v té době k žádným průtahům nedochází. Současně žalovaná příkladmo doplnila výčet kompenzačních řízení jiných věřitelů za nepřiměřenou délku daného konkurzu, v nichž soudy v drtivé většině přiznávají zadostiučinění pouze ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době. S ohledem na výše uvedené má žalovaná za to, že žalovaný nárok žalobkyně je zjevně nedůvodný.

3. Žádostí o náhradu nehmotné nemajetkové újmy s razítkem podatelny Ministerstva spravedlnosti ze dne 15.2.2021 žalobkyně částku 30 000 Kč na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení, vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] za období od 27.6.2019 do 26.6.2021.

4. Informací ze dne 17.2.2021 byla žalobkyně informována, že Ministerstvo spravedlnosti obdrželo 15.2.2021 její žádost o předběžné projednání nároku, původně projednávaného pod sp.zn. 14 C 465/14, následně před Městským soudem v Praze pod sp.zn. 58 Co 188/2019, a to za další období od 27.6.2019.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 17.8.2021 byla žádost žadatelky o předběžné projednání nároku vypořádána s tím, že v posledních dvou letech k průtahům v řízení nedochází, byť toto není dosud skončeno. S ohledem na to byla žádost, jako nedůvodná, zamítnuta.

6. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j 58 Co 188/2019 – 161 ze dne 27.6.2019 bylo rozhodnuto k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31.1.2019, č.j. 14 C 465/2014 – 140 tak, že se ve vyhovujícím výroku o věci samé, kterým byla žalobkyni přiznána částka 97.500,00 Kč, tato částka mění tak, že se žaloba s požadavkem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 26 000 Kč, se tato částka zamítá, jinak se tento výrok potvrzuje. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, a ve III. výroku o náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím.

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 14 C 465/2014 soud zjistil, že dne 31.1.2019 byl vydán rozsudek pod č.j. 14 C 465/2014 – 140, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 97.500,00 Kč. Dále byla žaloba v částce 180.500,00 Kč a částce 2 000 Kč za každý započatý měsíc ode dne 1.1.2015 do ukončení konkurzu, zamítnuta, a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V uvedeném rozhodnutí soud konstatoval, že dne 6. 8. 2002 přihlásila žalobkyně jako konkurzní věřitelka [číslo] pohledávku v celkové výši 568.191 Kč, která byla přezkoumána ve druhém zvláštním přezkumném jednání dne 17. 12. 2007, zjištěna a uznána ve výši 558 191 Kč. Uvedený rozsudek byl následně, již čteným rozsudkem Městského soudu v Praze, jako na č.l. 161 ve věci č.j. 58 Co 188/2019, částečně zrušen a žaloba byla zamítnuta.

8. Ze spisu Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 11.9.2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp.zn. 14 C 465/2014, a tento byl následně vrácen 10.10.2018. Byl učiněn záznam, že správce konkursní podstaty nedoložil ke dni 18.12.2018 do spisu seznam věřitelů, jímž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkursní podstaty 31.10.2018. Dne 30.1.2019 správce požádal o součinnost v doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost lustrace nebylo požádáno rovněž Ministerstvo vnitra. Správce konkursní podstaty požádal dne 14.3.2019 o poskytnutí další součinnosti co se týče náhradního doručení. 25.3.2019 správce sdělil, že soud poskytl adresy z centrální evidence obyvatel. Bylo zasláno 77 výzev. Správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkursní podstaty požádal 26.6.2019 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Tato byla prodloužena dne 19.7.2019 do 30.9.2019 [ulice] zpráva s vyúčtováním hotových výdajů, odměny správce konkursní podstaty, byla předložena soudu 18.10.2019. Výdaje měly činit 20.077.512,17 Kč, příjmy 95.667.719,49 Kč. Bylo žádáno o odměnu správce ve výši 13.500.335,61 Kč. Dne 30.10.2019 soud uložil, aby do 18.10.2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu. Doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace zasílání adres věřitelů, co se týče Slovenské republiky. Dne 10.12.2019 soud uložil správci konkursní podstaty splnit povinnosti, uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice. Předložil zprávu o doručení, dosud nedoručených, výzev, podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení, či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručení výzev o jejich doručení, prostřednictvím soudu. Dále dne 10.12.2019 uložil soud, aby předložil konečnou zprávu, zpracovanou do poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů správce nákladů, spojených s udržováním a správou podstaty, a další povinnosti, s lhůtou pro splnění 18.2.2020. Dne 19.12.2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev, a žádost o součinnost. Dne 30.1.2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení, a 78 výzev, kdy žádá zjistit údaje z centrální evidence obyvatel. Dne 7.2.2020 správce reagoval. 10.2.2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek, a zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17.2.2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. 11.3.2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen. 21.5.2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnosti, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách, a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkursu probíhaly. Současně soud dne 21.5.2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21.1.2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3.6.2020. Dne 11.6.2020 byl vyzván k součinnosti Finanční úřad pro [územní celek], zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Poskytnutím informací z daňového řízení Finančním úřadem pro [územní celek], Územní pracoviště pro [anonymizováno] dne 1.7.2020, jako na č.l. 1156, se uvádí, že za 1.: daňový subjekt, úpadce, podal 1.8.2005 přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2004 s nulovou daňovou povinností, za 2.: u daňového subjektu je evidován ke dni 1.7.2020 nedoplatek na dani z příjmu právnických osob ve výši 117.504,00 Kč. Tento nedoplatek vznikl z úroků z prodlení. Dne 13.6.2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání, a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti Finančního úřadu pro [anonymizováno] výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14.7.2020 soud prodloužil lhůtu k vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo 3.8.2020. Dne 5.8.2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů, včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání. Dne 12.8.2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k projednávané věci. Dne 23.10.2020 se konkursní soud dotázal člena věřitelského výboru, kdo bude jednat za člena věřitelského výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací. Dne 18.11.2020 tento svaz požádal o prodloužení lhůty k vyjádření. V mezidobí, dne 11.11.2020, dal soud podnět ke vstupu státního zastupitelství do řízení, když konkursní správce uvedl, k předložené zprávě, nedoložené a neschválené výdaje, a neuspokojený výdaj ve výši 20 mil. Kč, očekávané daně z příjmu, ačkoli v konečné zprávě je již uveden výdaj zadání ve výši 386.460,00 Kč. Správce dále uvádí, v nákladech majetkové podstaty, výdaje na mzdy zaměstnanců správce ve výši 5.358.344,00 Kč, které by však měly být, dle soudu, hrazeny z prostředků správce. Správce nedostatečně zohlednil výdaje a příjmy u incidenčních sporů, kdy to vše, dle konkursního soudu, mohlo naplnit trestný čin, například zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Dne 8.12.2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jako důkaz k dalším probíhajícím řízením o náhradu újmy proti žalované, a zpět k Městskému soudu v Praze byl vrácen v únoru 2021. Věřitelský výbor uložil dne 6.5.2021 správci konkursní podstaty předložit soudu do 31.8.2021 přepracovanou konečnou zprávu se specifikací každé jednotlivé položky příjmů a výdajů, jejich výší, důvodem vzniku a přesným odkazem na listinu, nebo účetní doklad. Dne 10.5.2021 předložil správce konkursní podstaty dílčí zprávu o průběhu konkursního řízení. Na den 21.5.2021 byla nařízena další schůze věřitelů. Konkursní řízení dosud není skončeno a pokračuje, 24.5.2021 přípisem Obvodního soudu pro Prahu 3 a Obvodního soudu pro Prahu 2. Dále znovu zasílal Obvodní soud pro Prahu 2 žádost o zapůjčení spisu 2.6.2021 8.6.2021 se ve věci vyjádřil přípisem Okresný súd v Banskej Bystrici na Slovensku 17.6.2021 založil soud úřední záznam, týkající se žádosti o zapůjčení spisu Obvodního soudu pro Prahu 2. 7.7.2021 odpověděl soud na žádost o zapůjčení spisu Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Další přípis a žádost o zapůjčení spisu obdržel soud 16.7.2021, rovněž 16.8.2021, a 26.8.2021. V té době žádal nejen Obvodní soud pro Prahu 2, ale také Městský soud v Praze o zapůjčení spisu. 26.8.2021 se konala schůze věřitelů, a byl do spisu založen zápis z této schůze. 30.8.2021 komunikoval soud se správcem konkursní podstaty, kdy tedy se toto týkalo plnění jeho povinností. Komunikace probíhala prostřednictvím e-mailu. 7.9.2021 soud vydal usnesení o prodloužení lhůty ke splnění povinností, uložených věřitelským výborem, a sice tato byla prodloužena do 15.9.2021 8.9.2021 zaslal přípis Městský soud v Praze, opět žádost o zapůjčení spisu. 13.9.2021 bylo založeno sdělení předsedkyně věřitelského výboru, do spisu. 29.9.2021 zaslal správce konkursní podstaty e-mail, týkající se plnění jeho povinností. 15.10.2021 byla založena konečná zpráva, kdy částka, určená k rozvrhu v procentech, není vyplněna, nicméně po odměně správce konkursní podstaty má tato částka k rozvrhu představovat 75.301.631,23 Kč. Po zvýšené odměně správce konkursní podstaty, je tato částka o 5 mil. Kč menší. 25.10.2021 byl zaslán přípis Městského soudu v Praze, kdy byl podán podnět na vstup Městskému státnímu zastupitelství, do řízení. 8.11.2021 bylo vydáno usnesení o uložení povinnosti [právnická osoba] [příjmení] se žádostí o součinnost, a zjištění účtů. 9.11.2021 odpověděla [právnická osoba] [příjmení], a současně nahlíželo Městské státní zastupitelství do spisu. 10.11.2021 byl ve věci zaslán přípis, týkající se stavu řízení. Totéž bylo následně zasíláno 15.11.2021, opět se jednalo o přípis, sdělení, týkající se stavu řízení. 22.11.2021 zaslalo Městské státní zastupitelství ve věci sdělení. 23.11.2021 bylo vydáno usnesení o uložení povinnosti [právnická osoba] [příjmení], kdy tato měla doložit výpisy v rámci součinnosti, týkající se dlužníka. 26.11.2021 byla správci, uložena usnesením, povinnost doručit výzvy, na podání incidenčních žalob věřitelům. 6.12.2021 odpověděla [právnická osoba] [příjmení] na žádost o součinnost, resp. na výzvu. 9.12.2021 bylo vydáno usnesení o uložení opětovné povinnosti [právnická osoba] [příjmení] o opětovnou součinnost. Společnost [příjmení] [příjmení] znovu odpověděla 9.1.2022 12.1.2022 bylo žádáno o vrácení spisu, který byl v té době založen u Obvodního soudu pro Prahu 2. 14.1.2022 bylo toto vrácení spisu urgováno. 13.1.2022 byla usnesením uložena povinnost správci konkursní podstaty, zda doručil výzvy na podání incidenčních žalob dalším věřitelům, rovněž i dědicům. 21.1.2022 se konalo schůze věřitelů, a byl založen zápis z této schůze do spisu. 9.2.2022 zaslal správce konkursní podstaty odpověď na výzvu na podání incidenčních žalob. 15.2.2022 byl spis vrácen Obvodním soudem pro Prahu 2 Městskému soudu v Praze 17.2.2022 bylo vydáno usnesení o uložení povinnosti správci konkursní podstaty, zda doručil výzvy na podání incidenčních žalob další skupině věřitelů a dědiců. 23.2.2022 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. 15.3.2022 zaslal správce odpověď na výzvu ze 17.2.2022. Dne 21.3.2022 bylo vydáno další usnesení o uložení povinnosti správci konkursní podstaty, zda doručil výzvy na podání incidenčních žalob další skupině věřitelů a dědiců. Vždy skupiny jsou vyjmenovány. 23.3.2022 urgoval soud vrácení spisu. Spis byl vrácen 29.3.2022 21.4.2022 odpověděl správce konkursní podstaty na dotaz, resp. na povinnost, uloženou usnesením z 21.3.2022 3.5.2022 zaslal přípis Okresný súd v Banskej Bystrici na Slovensku 24.5.2022 bylo vydáno usnesení o uložení povinnosti správci konkursní podstaty, předložit úplné účetnictví, doklady, a další dokumentaci. 26.5.2022 bylo zasláno sdělení Okresnýmu súdu v Banskej Bystrici se žádostí o dožádání, resp. v rámci dožádání. 6.6.2022 bylo založeno 6x sdělní správce konkursní podstaty v reakci na výzvu z 24.5.2022, kdy byly předloženy smlouvy a čestná prohlášení. Další listiny správce předložil 7.6.2022 9.6.2022 bylo vydáno další usnesení o uložení povinnosti správci konkursní podstaty, kdy byl vyzván k předložení dalších konkrétních dokladů a pracovně právních podkladů. 14.6.2022 odpověděl správce na tuto uloženou povinnost.

9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 15.12.2020, č. j. 10 C 88/2020 - 174, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiných věřitelů přihlášených s pohledávkami ve výši 1 119 671 Kč a 227 715 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se žalobkyně domáhaly náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.

10. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, č. j. 30 Co 144/2020 – 91, soud zjistil, že byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu ze dne 30.1.2020, č. j. 25 C 161/2019 – 68, kterým soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkami ve výši 345 071,80 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.

11. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 8.12.2020, č. j. 19 C 98/2020 - 154, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 223 802,70 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.

12. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 43 C 127/2020 – 98, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 336 366 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal žalobu předčasnou.

13. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 47 C 194/2020 – 95, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 339 500 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.

14. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 43 C 60/2020 – 143 soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 211 533,30 Kč v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.

15. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

17. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

18. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

20. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

21. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

25. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Dle ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

27. Vzhledem k tomu, že žalobkyně rozšířila při ústním jednání dne 17.6.2022 předmět řízení za nemajetkovou újmu z délky daného řízení na částku 45 000 Kč, soud rozhodl o připuštění této změny výrokem ad. I.

28. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že posuzované konkursní řízení dosud není skončeno. Není-li řízení, ve kterém došlo k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, skončeno ke dni rozhodování soudu o tomto nároku, musí soud, a to prvního i druhého stupně, vyjít ze stavu řízení ke dni svého rozhodování v souladu s § 154 odst. 1 o. s. ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2019, sp. zn. 30 Cdo 5522/2017). Lze tedy shrnout, že ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění započalo podáním přihlášky pohledávky dnem 6.8.2002 (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3908/2009) a dosud neskončilo. Celková délka řízení tak dosud činí 19 let a 10 měsíců. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne 12.4.2002 do prohlášení konkursu dne 13.6.2002) byl postup soudu plynulý. Tato fáze trvala pouze dva měsíce. Přezkumné jednání bylo nařízeno již na den 30.9.2002. Realizační fáze konkursu (tj. od prohlášení konkursu) dosud trvá a je ovlivněna řadou okolností. Z pohledu složitosti řízení se jedná o konkursní řízení s počtem 14 557 přihlášených věřitelů s pohledávkami ve výši 2 685 540 014,02 Kč. S takto vysokým počtem věřitelů souvisí bezpochyby problémy s doručováním, průběžné lustrace a probíhající dědická řízení, neboť někteří věřitelé v průběhu řízení zemřeli. Správce konkursní podstaty popřel pohledávky 6 130 věřitelů a s tím souviselo celkem 1 032 incidenčních sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. Součástí původního majetku úpadce byly budovy, administrativní komplex [právnická osoba] v [obec], ulice [ulice], stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka ve výši 652 000 000 Kč, vypořádací podíly jiných úpadců, peníze na účtech a v pokladně. Soud v průběhu řízení povoloval konkursnímu správci čerpání záloh na činnost správce konkursní podstaty a věřitelského výboru. Dále soud opakovaně uložil konkursnímu správci pořádkovou pokutu za včasné nesplnění povinnosti. Dne 15.11.2017 soud navíc nepravomocně rozhodl o zproštění funkce správce, což odvolací soud zrušil a věc byla následně přidělena jinému soudci. Podíl žalobkyně na délce řízení soud neshledal. V souvislosti s postupem soudu vzal soud v potaz povahu nesprávného úředního postupu a postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací ve smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Nutno však konstatovat, že celková délka řízení 19 let a 3 měsíce je nepřiměřená. Význam předmětu řízení soud hodnotí jakožto zanedbatelný. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že u konkursního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se má žalobci v rámci rozvrhového řízení dostat. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31.5.2012, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy žalobkyně měla na základě návrhu na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] dostat částku 16 745,73 Kč představující 3% její pohledávky (přičemž avizované celkové uspokojení její pohledávky představuje max. 9% uplatněné pohledávky, tedy částku 50 237,19 Kč) lze dojít k závěru, že význam pro žalobkyni je spíše nižší. Z průběhu konkursního řízení potom nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobkyně mohla očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jí má dostat. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném období daného řízení nedošlo na rozdíl od předchozího posuzovaného období k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť posuzovaná délka řízení (zejm. realizační fáze konkursního řízení) byla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.7.2020, č.j. 30 Co 144/2020 – 91). Závěrem soud uvádí, že byť již dříve bylo rozsudkem zdejšího soudu ve věci sp.zn. 14 C 465/2014, ve spojení s rozsudkem Městský soud v Praze ve věci sp.zn. 58 Co 188/2019 – 161 ze dne 27.6.2019 přiznána částka 71 500 Kč, když soudy konstatovaly, že v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy, jeví se tato částka i s ohledem na očekávané uspokojení žalobkyně (max. 50 237,19 Kč) dostatečným odškodněním za dosavadní délku řízení. Nicméně i vzhledem k tomu, že dosud není známa výše uspokojení žalobkyně v daném řízení, dospěl soud k závěru, že je na místě žalobu tzv. pro tentokrát zamítnout, což soud učinil ve výroku ad. II.

29. Jen pro úplnost soud dodává, že v daném případě je irelevenatní odkaz žalobkyně ohledně inflace za dobu vedení řízení, když k této skutečnosti by nemohlo být přihlíženo (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 1181/2015 nebo sp.zn. 29 Cdo 341/2020).

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání dne 17.6.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.

Poučení