45 C 19/2021 - 197

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] 2 - [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 9 505 211,46 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 9.505.211,46 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku, která bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 9.505.211,46 Kč, představující tvrzenou škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem notáře [jméno FO] při sepisování NZ 1301/2015, N 1167/2015 dne 30.12.2015 a NZ 9/2016, N 1167/2015 dne 5.1.2016. Žalobkyně uváděla, že notář sepsal notářský zápis, který byl následně podkladem pro zahájení exekučního řízení, ve kterém byla proti žalobkyni vymáhána povinnost zaplatit shora uvedenou částku. Žalobkyně uváděla, že notářský zápis obsahuje nespočet nesrovnalostí (adresa trvalého bydliště žalobkyně v době soupisu notářského zápisu již neplatila, když žalobkyně v té době již měla zažádáno o nový OP a disponovala starým OP s ustřiženým rohem; notářský zápis měl být vyhotoven na základě dohody o zaplacení dluhu ze dne 30.12.2015, kterou však nepodepsala, listina navíc postrádá ověřovací doložku podpisu, jednotlivé listy listiny nejsou sešity; samotný notářský zápis obsahuje jiný počet stran, než je v něm uvedeno a byla do něj přidána jedna strana; strany notářského zápisu nebyly po sepsání řádně sešity a listinami bylo manipulováno). Žalobkyně uvedla, že se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO [IČO], nikdy žádnou smlouvu nepodepsala a jako fyzická osoba od ní nečerpala finanční prostředky, které po ní společnost exekučně vymáhá. Machinace s notářským zápisem dle žalobkyně dokládá i vyjádření notářské komory na stížnost proti notářské kanceláři [tituly před jménem][jméno FO] ze dne 20. 9. 2017. Žalobkyně poukazovala na velmi přátelské vztahy právního zástupce oprávněného a notáře, kteří mají své kanceláře na téže adrese. V následném řízení před Krajským soudem v Praze pak na základě nepravdivých tvrzení notáře nebyly učiněny dokazující prostředky - zejména z oboru písmoznalectví.

2. Žalobkyně dalším podáním doplnila, že spatřuje nesprávný úřední postup [tituly před jménem] [jméno FO] (přičemž okrajově v souvislosti s nesprávným úředním postupem zmiňuje i [tituly před jménem] [jméno FO]) v tom, že jí odmítl vydat podepsaný notářský zápis, nepravdivě vypovídal u soudu, manipuloval s předmětným notářským zápisem (přidáním strany do notářského zápisu). Při sepisu notářského zápisu trpěla duševní poruchou a k sepisu notářského zápisu byla navíc přinucena pod nátlakem, když byla násilím držena v notářské kanceláři. Proto se ihned po ukončení jednání ohledně notářského zápisu odebrala na policii, aby podala trestní oznámení, která s ní však odmítla trestní oznámení sepsat, údajně z důvodů tvrzeného požárního školení. Skutečný důvod údajně žalobkyně zjistila, až po 9 letech. Žalobkyně naznačovala „velmi závažnou propojenost a podjatost“, na základě které byla připravena o firmu se stomilionovým obratem, dům a všechno v hodnotě 10 000 000,- Kč. Žalobkyně byla vydírána právním zástupcem oprávněného, pravděpodobně za účasti jiného advokáta, který jí měl přislíbit svědectví o těchto skutečnostech. Žalobkyně uváděla, že celá věc měla být de facto spiknutím proti ní za účelem získání majetkového prospěchu z její firmy, která spolupracovala i se švýcarskou společností [Anonymizováno] ve Švýcarsku. Jakmile žalobkyně notářský zápis podepsala, tato společnost okamžitě přestala s firmou žalobkyně spolupracovat a následně vymáhala další dluh po společnosti žalobkyně exekučně (v rámci jiné exekuce). Dle žalobkyně tak nejen notář, ale také exekuční soud, stejně tak i policie se dopustili celé řady pochybení, která ji připravila o její majetek.. Žalobkyně dále doplnila, že notářský zápis nebyl sepsán [tituly před jménem] [jméno FO], ale jinou neznámou osobou. V důsledku uvedených skutečností měla být vůči žalobkyni 5.4.2016 neoprávněně zahájena exekuce, čímž jí měla být způsobena škoda v namítané výši.

3. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 10. 5. 2020 uplatnila nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem notáře [tituly před jménem] [jméno FO] (zmiňována i [tituly před jménem] [jméno FO]), notáře v [adresa]. Žalobkyně svůj nárok několikrát doplnila, nicméně svůj nárok řádně nespecifikovala. K nesprávnému úřednímu postupu notáře mělo dojít v souvislosti se sepsáním notářského zápisu NZ 1301/2015, N 1167/2015 včetně pokračování NZ 9/2016 a notářského zápisu NZ 38/2016, N 37/2016. Žalobkyně rovněž okrajově upozorňuje na pochybení [tituly před jménem] [jméno FO], soudkyně Krajského soudu v Praze. Žalobkyně v rámci mimosoudního projednání požadovala náhradu škody ve výši 9 012 994,- Kč, kterou blíže specifikovala jako jistinu ve výši 3 429 400, 10 Kč, úroky ve výši 4 007 115, 66 Kč, náklady oprávněného v exekučním řízení ve výši 22 980,- Kč, náklady exekuce ve výši 1 073 499, 90 Kč a částku zaplacenou společnosti [Anonymizováno] ve výši 240 000,- Kč. Součet jednotlivých položek tak činí 8 772 995, 66 Kč, nikoliv v rámci předběžného uplatnění uváděnou částku 9 012 994,- Kč, ani 9 505 211, 46 Kč, požadovanou v žalobě. Žalovaná uvedla, že neshledala v postupu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a soudu nesprávný úřední postup. Veškerá žalobkyní namítaná pochybení byla navíc již vyvrácena i pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 6. 2017, č. j. 8 EXE 7/2016 – 255 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 297, 298/2017 – 433. Pokud žalobkyně namítá nesprávnost těchto rozhodnutí a postup soudkyně při rozhodování, žalované nepřísluší zasahovat do soudních řízení vedených dle příslušných procesních předpisů, přezkoumávat vydaná soudní rozhodnutí, způsob vedení soudních řízení, případně postup, při kterém k nim dospěly, neboť takovouto činností by docházelo k narušování ústavně zakotveného principu nezávislosti soudní moci. Stejně tak žalovaná nemůže posuzovat, zda se uváděné osoby dopustily protiprávního jednání, jak jev podáních žalobkyně naznačováno. Žalovaná namítla, že v dané věc chybí odpovědnostní titul státu za škodu (ať již nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí), jako základní podmínka pro přiznání náhrady škody. Navíc žalobkyně ani přesně nespecifikovala, co přesně by mělo představovat jí tvrzenou škodu. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaná vznesla dne 14.10.2024 námitku promlčení nároku žalobkyně, uplatněného v tomto řízení, na náhradu škody ve výši 9.505.211,46 Kč s příslušenstvím. Škoda měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s notářským zápisem ze dne 30. 12. 20215 č. NZ 1301/2015, resp. jeho pokračováním ze dne 5. 1. 2016 č. NZ 9/2016 s tím, že při jeho sepisu došlo k nesprávnému úřednímu postupu notářského kandidáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Nárok na náhradu škody uplatnila žalobkyně u žalované dne 10. 5. 2020, nárok je promlčen, neboť podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

5. Žádostí o odškodnění za pochybení notářského kandidáta [jméno FO] z blíže neurčeného dne žádala žalobkyně po žalované náhradu škody v tvrzené výši 9 012 994,- Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., která jí měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem notáře [tituly před jménem] [jméno FO] (zmiňována i [tituly před jménem] [jméno FO]), notáře v [adresa]. Žalobkyně škodu blíže specifikovala jako jistinu ve výši 3 429 400, 10 Kč, úroky ve výši 4 007 115, 66 Kč, náklady oprávněného v exekučním řízení ve výši 22 980,- Kč, náklady exekuce ve výši 1 073 499, 90 Kč a částku zaplacenou společnosti [Anonymizováno] ve výši 240 000,- Kč, celkem tedy 8 772 995,66 Kč (nikoliv v rámci předběžného uplatnění uváděnou částku 9 012 994,- Kč).

6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 5. 2. 2021 žalovaná vypořádání nároku na předběžné projednání nároku z 10. 5. 2020 o náhradu škody v tvrzené výši 9.012.994,00 Kč vypořádala.

7. Notářským zápisem č.j. NZ 1301/2015, N 1167/2015 ze dne 30. 12. 2015 s doložkou přímé vykonatelnosti, sepsaným [Anonymizováno]. [jméno FO], notářským kandidátem v zastoupení notářky [tituly za jménem] [jméno FO], žalobkyně přistoupila k dluhu společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši 3 519 400,10 Kč s příslušenstvím za předpokladu, že k němu pokračováním v notářském zápisy přistoupí na stranu osoby věřitele společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. Notářský zápis byl vyhotoven s doložkou, že byl sepsán, po přečtení, účastnicí schválen a jí vlastnoručně podepsán, a sice [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem v zastoupení notářky [tituly za jménem] [jméno FO].

8. Notářským zápisem č.j. NZ 9/2016, N 1167/2015 ze dne 5.1.2016, sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO] za přítomnosti společníka společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., [jméno FO], bylo pokračováno v notářském zápise sepsaném [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn. NZ 1301/2015, N 1167/2015, o přistoupení k dluhu a prohlášení o svolení k vykonatelnosti s tím, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. v zastoupení [jméno FO] přistoupila bez výhrad k přistoupení k dluhu, které bylo sepsáno tímto zápisem pod sp.zn. NZ 1301/2015, N 1167/2015. Jako příloha, dále byl přiložen výpis z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ke dni 5.1.2016. Dle připojené doložky byl z veřejného rejstříku pod pořadovým číslem [právnická osoba]/2016 vyhotoven výpis z elektronické podoby do podoby listinné, skládající se z jednoho listu. Jednalo se tedy o uvedený výpis z obchodního rejstříku a dále, dále doložka, že přílohy stejnopisu souhlasí doslovně s prvopisem přílohy k NZ 9/2016, Notářského zápisu.

9. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28.11.2017, č. j. 17 Co 297, 298/2017–433, bylo rozhodováno v exekuční věci oprávněné [Anonymizováno] [právnická osoba]. proti povinné [jméno FO] o návrhu povinné o zastavení exekuce ze dne 12.5.2016 a o odvoláních povinné proti usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 6. 2017, č.j. 8 EXE 7/2016–255 a ze dne 22. 6. 2017, č.j. 8 EXE 7/2016–259 tak, že ve výroku I. bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 22.6.2017, č.j. 8 EXE 7/2016–255 změněno tak, že se exekuce vedená exekutorem [tituly za jménem] [jméno FO], Exekutorským úřadem [adresa] na základě pověření Okresního soudu v Kladně ze dne 5.4.2016, čj. 8 EXE 7/2016–59 zastavuje co do vymáhané jistiny ve výši 39 172,87 Kč, úroku z prodlení ve výši 5 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 2,5 % měsíčně z částky 39 172,87 Kč, od 20. 2. 2016 do zaplacení. V ostatním se napadené usnesení, dle dovětku za středníkem, potvrzuje. V bodě II., resp. ve výroku II. bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. 6. 2017, č.j. 8 EXE 7/2016–259 potvrzeno. Ve výroku III. bylo rozhodnuto o povinnosti povinné zaplatit České republice Krajskému soudu v Praze náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění soud uvedl, že pokud jde o tvrzení povinné, že předmětný notářský zápis nepodepsala a že tento nebyl sepsán ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], notářského kandidáta, je třeba zohlednit skutečnost, že notářský zápis o právním úkonu představuje veřejnou listinu za předpokladu, že byl vydán orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci. Zde jde o listinu vyhotoveno a vydanou [tituly za jménem] [jméno FO], notářkou, se sídlem ve [Anonymizováno] [adresa], přičemž tuto v souladu s § 23 notářského řádu měl v jejím zastoupení sepsat [tituly před jménem] [jméno FO] v pozici notářského kandidáta. Tato listina pak zakládá plný důkaz o tom, že ji pořídila uvedená osoba notářského kandidáta. Stalo se tak v přítomnosti povinné, která v zápise učinila, jak k přistoupení k dluhu společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., uznání předmětného dluhu, tak i souhlasila s jeho přímou vykonatelností a tato písemná jednání podepsala. Pokud pak povinná popírá skutečnost, že by byla tato listina vydána uvedeným orgánem veřejné moci a že by jim osvědčené právní jednání učinila, leželo břemeno důkazní, na ní. Povinná nepopírala, že u jednání 30. 12. 2015 na adrese [adresa], kde sídlí pobočka uvedené notářky, za jejíž účasti, osobní účasti došlo, což potvrzuje mimo jiné i její podpis v ověřovací knize notářky, která nejdříve, nerozporovala. Citováno, podepisovala prázdné místo a následně jej zpochybnila. Proti tvrzení povinné, že měla podepisovat dokumenty, týkající se společnosti [právnická osoba]., že sepisu listin byla přítomna jiná mužská osoba než zmíněný notářský kandidát a že tedy originál notářského zápisu v předložené podobě nepodepsala, pak stojí především výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], který potvrdil sepis notářského zápisu ze dne 30. 12. 2015, sp.zn. ZN 1301/2015, N 1167/2015. Ze strany jeho osoby za přítomnosti povinné, když došlo o první návštěvu povinné v jejich kanceláři. Originál notářského zápisu je pak v uvedené podobě založen ve sbírce listin daného notářského úřadu. O pravosti svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] nemá odvolací soud důvod pochybovat, když svědek vypovídal pod poučením o následcích křivé výpovědi a předmětná výpověď zapadá do rámce předmětných důkazů. Je naprosto nelogické, aby uvedený notářský zápis sepisoval někdo jiný než svědek, to je osoba, která by měla veškeré konkrétní informace o případu, přístup k vybavení notářské kanceláře, počítače, ověřovací knize a podobně a současně by nepůsobila přímo v uvedené notářské kanceláři, tedy nebyla zaměstnancem notářky. Svědek neměl na tomto postupu vůči povinné žádný zjevný osobní nebo profesní zájem, na vystavení povinné tvrzenému nepřiměřenému nátlaku. Naopak namítané nedostatky zápisu, zejména jeho sepis jinou nepříslušnou osobou, nepravdivé potvrzení podpisu na zápisu ze strany povinné by mělo pro něj výrazné profesní následky v podobě kárné odpovědnosti a vůči notářskému úřadu pak i v oblasti odpovědnosti státu a následném regresu. Nedůvěryhodnými se naopak jeví tvrzení povinné a jim i korespondující její výpověď před soudem prvního stupně, kterou povinná neustále mění a rozšiřuje v reakci na oprávněnou předkládané další důkazy a to směrem k jejich naprostému znevěrohodnění a popření. Takto například dne 21. 6. 2017 ve svém podání adresovaném soudu prvního stupně výslovně potvrdila svůj podpis na dalším písemném právním jednání, které měla v předmětné notářské kanceláři učinit též dne 30. 12. 2015 na dohodě o zaplacení dluhu ve splátkách a uznáním dluhu, a to ve vztahu k podpisu za společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., kdy při jednacím, při odvolacím jednání následně pravost tohoto svého úředně ověřeného podpisu, popřela.V předložené ověřovací knize, kde je zaneseno ověření jejích podpisů na předmětné listině, nejdříve svůj podpis nepopřela, ale namítla, že podepisovala prázdné místo. Následně pak uvedla, že nejde o její podpis. Jako další skutečnost, odporující její tvrzení o nezákonném jednání v notářské kanceláři, povinná poukazovala na skutečnost, že v listinách je uváděno její trvalé bydliště, pobyt na původní adrese [adresa], ačkoliv jí byl již předtím odebrán občanský průkaz totožnosti s touto adresou a byl jí vystaven náhradní doklad, s novou, [adresa]. Z provedeného doplněného dokazování však vyplynulo, že u povinné sice k 30. 11. 2015, to je před jednáním o notáře, došlo ke změně pobytu na adresu [adresa], ale povinná nahlásila ztrátu občanského průkazu s původní adresou až 17. 2. 2016. Nikoliv, že by požádala o změnu průkazu z důvodu změny trvalého pobytu. Tudíž ona u notáře disponovala průkazem totožnosti číslo [tel. číslo], jak je i poznamenáno v ověřovací knize s adresou pobytu, [adresa]. Je to tedy povinná, která uvádí zavádějící a zjevně nepravdivé údaje ke zpochybnění pravosti a správnosti, oprávněné, předkládaných veřejných i soukromých listin. Odvolací soud pak neshledal důvod k vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie k prokázání pravosti podpisu na napadeném notářském zápisu, když jde o veřejnou listinu a povinná nenavrhla žádný relevantní důkaz, který by prokazoval opak, o zápisem osvědčené skutečnosti, to je, že by jej nepodepsala. Svou námitku o nepřítomnosti [tituly před jménem] [jméno FO] při sepisu notářského zápisu, dále povinná prokazuje.

10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu[Anonymizováno]

18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Dle § 32 odst. 1 ODŠZ nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

21. Dle § 35 odst. 1 ODŠZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

22. Podle zákona č. 82/1998 Sb. tedy stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2.2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011).

23. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobkyní uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobkyně se proti žalované domáhala náhrady škody, způsobené jí v souvislosti s nesprávným úředním postupem notáře [jméno FO] při sepisování NZ 1301/2015, N 1167/2015 dne 30.12.2015 a NZ 9/2016, N 1167/2015 dne 5.1.2016. V daném případě se žalobkyně dozvěděla o tom, že jí vznikla majetková škoda již samotném sepisu notářského zápisu (jak sama tvrdila, ihned po jeho sepisu se odebrala na policii, když k podpisu notářského zápisu byla údajně donucena násilím) dne 5.1.2016 (soud vychází z data pokračování v notářském zápisu, když předpokládá, že žalobkyně by se z logiky věci nedostavila k dalšímu jednání u notáře poté, co by byla již na prvním jednání o notářském zápisu 30.12.2015 násilím nucena k jeho podpisu). Od 6.1.2016 pak běžela tříletá promlčecí doba. Žalobkyně mohla u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 6.7.2019, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobkyně uplatnila předběžně svůj nárok co do částky 8 772 995, 66 Kč u žalované dne 10.5.2020, učinila tak pozdě a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán po uplynutí tříleté promlčecí doby a promlčecí doba tak marně uplynula, aniž by došlo k jejímu stavení. I kdyby soud vycházel z data 12.5.2016, kdy žalobkyně podala návrh na zastavení exekuce (tedy si jednoznačně musela být této exekuce vědoma), nelze než konstatovat, že i v tomto případě je nárok žalobkyně promlčen, když lhůta k předběžnému uplatnění nároku u žalované marně uplynula 13.11.2019 a nedošlo tak rovněž ke stavební promlčecí doby. V obou případech tak žaloba nebyla podána včas. Pokud jde o částku 732 215,80 Kč, která byla uplatněna až žalobou, nelze než konstatovat, že i tento nárok byl uplatněn opožděně po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Žaloba byla podána až 23.1.2021, tedy po uplynutí promlčecí doby a vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě. S ohledem na to soud žalobu zamítl.

24. Již jen pro úplnost soud uvádí, že dle vymezení pojmů dle odst. 22 tohoto rozsudku zákon rozeznává dva odpovědnostní tituly (nepočítaje rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 38/2000). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou právě nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. V návaznosti na to pak judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.

25. V daném případě se tvrzený nesprávný úřední postup projevil ve vyhotovení notářského zápisu, který byl následně podkladem pro zahájení exekuce. Proto by mohl být posuzován jen jako nezákonné rozhodnutí. Totéž pak platí i pro žalobkyní tvrzený nesprávný postup exekučního odvolacího soudu, který notářský zápis a námitky žalobkyně proti němu posuzoval v rámci odvolání a exekuci nejenže nezrušil (až na nepatrnou částku, která byla ještě před zahájením exekuce uhrazena), ale její vedení k návrhu žalobkyně na zastavení exekuce potvrdil. Ani rozhodnutí odvolacího soudu, ani notářský zápis nebyly pro svou nezákonnost zrušeny (jak vyplývá i ze žaloby) a nelze tak než konstatovat, že zde není naplněn odpovědnostní titul, tzn. jedna ze tří podmínek pro naplnění odpovědnosti státu za škodu. I kdyby nárok nebyl promlčen, byla by tak žaloba zamítnuta, aniž by se soud dále zabýval naplněním dalších podmínek pro odpovědnost státu za škodu (škodou, kterou žalobkyně v předběžném projednání nároku, žalobě a ve vyjádření v koncentrační lhůtě specifikuje různě, jakož i příčinnou souvislostí mezi tvrzenou škodou a odpovědnostním titulem).

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté rovněž k doplnění žaloby ze strany žalobkyně v rámci koncentrační výzvy, připravovala se na ústní jednání ve dnech načež se z jednotlivých jednání nalézacího soudu, konaných 29.3.2018 (v rámci prvního projednání žaloby) i z jednání 11.2.2020 (po vrácení věci odvolacím soudem k opětovnému projednání), jakož i z jednání před odvolacím soudem dne 25.3.2019 omlouvala, přísluší žalované náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů (tzn. před soudem nalézacím v obou a před soudem odvolacím) ve výši 300,- Kč.

Poučení