91 Co 143/2025 - 243

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň Mgr. Markéty Jiráskové a JUDr. Zuzany Šmídové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: Česká republika – [orgán], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] IČO [IČO žalované], [adresa] o zaplacení 9 505 211,46 Kč k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. prosince 2024, č. j. 45 C 19/2021-197, ve spojení s usnesením ze dne 21. ledna 2025, č. j. 45 C 19/2021-202, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne 19. prosince 2024, ve spojení s usnesením ze dne 21. ledna 2025, se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem ze dne 19. 12. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 21. 1. 2025, zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení 9 505 211,46 Kč (výrok I.) a současně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě ze dne 23. 1. 2021, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 9 505 211,46 Kč, jako náhrady škody, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem notářského kandidáta [tituly před jménem] [jméno FO], resp. notářky [tituly před jménem] [jméno FO], při sepisování notářského zápisu dne 30. 12. 2015 sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] a notářského zápisu dne 5. 1. 2016 sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], které byly následně podkladem pro zahájení exekučního řízení, v kterém byla proti žalobkyni vymáhána žalovaná částka. Žalobkyně uvedla, že notářský zápis obsahuje nespočet nesrovnalostí (adresa trvalého bydliště žalobkyně v době soupisu notářského zápisu již neplatila; notářský zápis měl být vyhotoven na základě dohody o zaplacení dluhu ze dne 30. 12. 2015, kterou však žalobkyně nepodepsala, listina navíc postrádá ověřovací doložku podpisu, jednotlivé listy listiny nejsou sešity; samotný notářský zápis obsahuje jiný počet stran, než je v něm uvedeno a byla do něj přidána jedna strana; strany notářského zápisu nebyly po sepsání řádně sešity a listinami bylo manipulováno; notářský zápis nebyl sepsán [tituly před jménem] [jméno FO], ale jinou neznámou osobou). Žalobkyně následně doplnila, že nesprávný úřední postup [tituly před jménem] [jméno FO] (okrajově zmiňovala i [tituly před jménem] [jméno FO]) spatřuje také v tom, že jí odmítl vydat podepsaný notářský zápis, nepravdivě vypovídal u soudu, s notářským zápisem manipuloval (přidáním strany do notářského zápisu). Při sepisu notářského zápisu měla žalobkyně trpět duševní poruchou a k sepisu notářského zápisu měla být přinucena pod nátlakem, když byla násilím držena v notářské kanceláři. Proto se ihned po ukončení jednání ohledně notářského zápisu odebrala na [orgán], aby podala trestní oznámení, která s ní však odmítla trestní oznámení sepsat, údajně z důvodu tvrzeného požárního školení. V důsledku uvedených skutečností byla vůči žalobkyni dne 5. 4. 2016 neoprávněně zahájena exekuce, čímž jí měla vzniknout škoda v žalované výši.

3. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť škoda měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s notářským zápisem ze dne 30. 12. 2015, resp. ze dne 5. 1. 2016, a nárok na náhradu škody uplatnila žalobkyně u žalované dne 10. 5. 2020.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že notářským zápisem sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem v zastoupení notářky [tituly před jménem] [jméno FO], dne 30. 12. 2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], s doložkou přímé vykonatelnosti, žalobkyně přistoupila k dluhu společnosti [právnická osoba] ve výši 3 519 400,10 Kč s příslušenstvím za předpokladu, že k němu pokračováním v notářském zápisu přistoupí na stranu osoby věřitele společnost [právnická osoba]. Notářským zápisem ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO] za přítomnosti společníka společnosti [právnická osoba]., [jméno FO], bylo pokračováno v notářském zápise sepsaném [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], o přistoupení k dluhu a prohlášení o svolení k vykonatelnosti s tím, že společnost [právnická osoba]. přistoupila bez výhrad k přistoupení k dluhu, které bylo sepsáno tímto zápisem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Přiložen byl výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. ke dni 5. 1. 2016, ověřovací doložka pod pořadovým číslem [číslo] o pravosti listiny a doložka, že přílohy stejnopisu souhlasí doslovně s prvopisem přílohy k [spisová značka] notářského zápisu.

5. Soud I. stupně dále zjistil, že usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], v exekuční věci oprávněné [právnická osoba]. proti povinné [jméno FO] bylo rozhodováno o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 12. 5. 2016 a o odvoláních povinné proti usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 22. 6. 2017, č. j. [spisová značka] a č. j. [spisová značka] tak, že výrokem I. bylo usnesení soudu I. stupně ze dne 22. 6. 2017, č. j. [spisová značka], změněno tak, že se exekuce vedená exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], na základě pověření Okresního soudu v [adresa] ze dne 5. 4. 2016, č. j. [spisová značka], zastavuje co do vymáhané jistiny ve výši 39 172,87 Kč, úroku z prodlení ve výši 5 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 2,5 % měsíčně z částky 39 172,87 Kč od 20. 2. 2016 do zaplacení; v ostatním bylo napadené usnesení potvrzeno. Výrokem II. bylo usnesení soudu I. stupně ze dne 22. 6. 2017, č. j. [spisová značka] potvrzeno a výrokem III. bylo rozhodnuto o povinnosti povinné zaplatit České republice - Krajskému soudu v [adresa] náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. V odůvodnění citovaného usnesení Krajský soud v [adresa] uvedl, že pokud jde o tvrzení povinné, že předmětný notářský zápis nepodepsala a že tento nebyl sepsán ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], notářského kandidáta, je třeba zohlednit skutečnost, že notářský zápis o právním úkonu představuje veřejnou listinu za předpokladu, že byl vydán orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci. Zde šlo o listinu vyhotovenou a vydanou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem ve [adresa], přičemž tuto v souladu s § 23 notářského řádu měl v jejím zastoupení sepsat [tituly před jménem] [jméno FO] v pozici notářského kandidáta. Tato listina pak zakládá plný důkaz o tom, že ji pořídila uvedená osoba notářského kandidáta. Stalo se tak v přítomnosti povinné, která v zápise učinila jak přistoupení k dluhu společnosti [právnická osoba] a uznání předmětného dluhu, tak i souhlasila s jeho přímou vykonatelností a tato písemná jednání podepsala. Pokud pak povinná popírala skutečnost, že by byla tato listina vydána uvedeným orgánem veřejné moci a že by jím osvědčené právní jednání učinila, leželo břemeno důkazní na ní. Povinná nepopírala, že k jednáním dne 30. 12. 2015 na adrese [adresa], kde sídlí pobočka uvedené notářky, za její osobní účasti došlo, což potvrzoval mimo jiné i její podpis v ověřovací knize notářky, který nejdříve nerozporovala (cit. námitky „podepisovala prázdné místo“) a následně jej zpochybnila. Proti tvrzení povinné, že měla podepisovat dokumenty týkající se společnosti [právnická osoba]., že sepisu listin byla přítomna jiná mužská osoba než zmíněný notářský kandidát a že tedy originál notářského zápisu v předložené podobě nepodepsala, pak stála především výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], který potvrdil sepis notářského zápisu ze dne 30. 12. 2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], ze strany jeho osoby za přítomnosti povinné, když šlo o první návštěvu povinné v jejich kanceláři. Originál notářského zápisu je pak v uvedené podobě založen ve sbírce listin daného notářského úřadu. O pravdivosti svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] neměl odvolací soud důvod pochybovat, když svědek vypovídal pod poučením o následcích křivé výpovědi a předmětná výpověď zapadala do rámce předmětných důkazů. Je naprosto nelogické, aby uvedený notářský zápis sepisoval někdo jiný než svědek, tj. osoba, která by měla veškeré konkrétní informace o případu, přístup k vybavení notářské kanceláře (počítači, ověřovací knize apod.) a současně by nepůsobila přímo v uvedené notářské kanceláři, tedy nebyla zaměstnancem notářky. Svědek neměl na tomto postupu vůči povinné žádný zjevný osobní nebo profesní zájem (na vystavení povinné tvrzenému nepřiměřenému nátlaku), naopak namítané nedostatky zápisu, zejména jeho sepis jinou - nepříslušnou - osobou, nepravdivé potvrzení podpisu na zápisu ze strany povinné, by mělo pro něj výrazné profesní následky v podobě kárné odpovědnosti a vůči notářskému úřadu pak i v oblasti odpovědnosti státu a následném regresu. Nedůvěryhodnými se naopak jevila tvrzení povinné a jim i korespondující její výpověď před soudem I. stupně, kterou povinná neustále měnila a rozšiřovala v reakci na oprávněnou předkládané další důkazy, a to směrem k jejich naprostému znevěrohodnění a popření. Takto například dne 21. 6. 2017 ve svém podání adresovaném soudu I. stupně výslovně potvrdila svůj podpis na dalším písemném právním jednání, které měla v předmětné notářské kanceláři učinit též dne 30. 12. 2015 - na dohodě o zaplacení dluhu ve splátkách a uznáním dluhu, a to ve vztahu k podpisu za společnost [právnická osoba], kdy při odvolacím jednání následně pravost tohoto svého úředně ověřeného podpisu popřela. K předložené ověřovací knize, kde je zaneseno ověření jejích podpisů na předmětné listině nejdříve svůj podpis nepopřela, ale namítla, že podepisovala prázdné místo, následně pak uvedla, že nejde o její podpis. Jako další skutečnost, podporující její tvrzení o nezákonném jednání v notářské kanceláři, povinná poukazovala na skutečnost, že v listinách je uváděno její trvalé bydliště (pobyt) na původní adrese [adresa], ačkoliv jí byl již předtím odebrán občanský průkaz totožnosti s touto adresou a byl jí vystaven náhradní doklad s novou adresou [adresa]. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že u povinné sice k 30. 11. 2015, tj. před jednáním u notáře, došlo ke změně pobytu na adresu [adresa], ale povinná nahlásila ztrátu občanského průkazu s původní adresou až 17. 2. 2016 (nikoliv, že by požádala o změnu průkazu z důvodu změny trvalého pobytu). Tudíž u notáře disponovala průkazem totožnosti č. [číslo], jak je i poznamenáno v ověřovací knize s adresou pobytu [adresa]. Je to tedy povinná, která uváděla zavádějící a zjevně nepravdivé údaje ke zpochybnění pravosti a správnosti oprávněnou předkládaných veřejných i soukromých listin. Odvolací soud pak neshledal důvod k vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie k prokázání pravosti podpisu na napadeném notářském zápisu, když šlo o veřejnou listinu a povinná nenavrhla žádný relevantní důkaz, který by prokazoval opak o zápisem osvědčené skutečnosti, tj. že by jej nepodepsala.

7. Soud I. stupně měl nakonec za zjištěné, že žalobkyně se obrátila dne 10. 5. 2020 na žalovanou se žádostí o náhradu škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem notáře [tituly před jménem] [jméno FO] (zmiňována je i [tituly před jménem] [jméno FO]). Škodu žalobkyně specifikovala jako jistinu ve výši 3 429 400,10 Kč, úroky ve výši 4 007 115,66 Kč, náklady oprávněné v exekučním řízení ve výši 22 980 Kč, náklady exekuce ve výši 1 073 499,90 Kč a částku zaplacenou společnosti [právnická osoba]. ve výši 240 000 Kč, celkem 8 772 995,66 Kč. Žalovaná odpověděla stanoviskem ze dne 5. 2. 2021.

8. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 písm. a), b) a c), § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, 2 a 3, § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 a 3, § 15 odst. 2, § 26, § 32 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen „OdpŠk“), že žaloba není důvodná.

9. Soud I. stupně nejprve vysvětlil, že předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu je naplnění těchto tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Všechny tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

10. Soud I. stupně dále uvedl, že se zabýval námitkou promlčení žalobou uplatněného nároku, kterou vznesla žalovaná v průběhu řízení. Žalobkyně se podle soudu I. stupně dozvěděla o tom, že jí vznikla majetková škoda, již při samotném sepisu notářského zápisu (jak sama tvrdila, ihned po jeho sepisu se odebrala na [orgán], když k podpisu notářského zápisu byla údajně donucena násilím) dne 5. 1. 2016 (soud I. stupně vyšel z data pokračování v notářském zápisu, když předpokládal, že žalobkyně by se z logiky věci nedostavila k dalšímu jednání u notáře poté, co by byla již na prvním jednání o notářském zápisu dne 30. 12. 2015 násilím nucena k jeho podpisu). Od 6. 1. 2016 pak běžela tříletá promlčecí doba podle § 32 odst. 1 OdpŠk. Žalobkyně mohla u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 6. 7. 2019, tak aby nebyl promlčen. Žalobkyně uplatnila předběžně svůj nárok u žalované co do částky 8 772 995,66 Kč dne 10. 5. 2020, tedy pozdě a nedošlo tak ke stavení promlčecí doby. Soud I. stupně konstatoval, že i kdyby vycházel z data 12. 5. 2016, kdy žalobkyně podala návrh na zastavení exekuce (tedy si jednoznačně musela být exekuce vědoma), i v tomto případě je nárok žalobkyně promlčen, když lhůta k předběžnému uplatnění nároku u žalované marně uplynula dne 13. 11. 2019 a nedošlo tak rovněž ke stavení promlčecí doby. V obou případech tak žaloba nebyla podána včas. Soud I. stupně se dále vyjádřil k částce 732 215,80 Kč, která byla uplatněna až žalobou, a shledal, že i tento nárok byl uplatněn opožděně po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Žaloba byla podána dne 23. 1. 2021, tedy po uplynutí promlčecí doby a vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud I. stupně žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

11. Pouze pro úplnost soud I. stupně dodal, že v daném případě se tvrzený nesprávný úřední postup projevil ve vyhotovení notářského zápisu, který byl následně podkladem pro zahájení exekuce. Proto by mohl být posuzován jen jako nezákonné rozhodnutí. Totéž pak platí i pro žalobkyní tvrzený nesprávný postup exekučního odvolacího soudu, který notářský zápis a námitky žalobkyně proti němu posuzoval v rámci odvolání a exekuci nejenže nezrušil (až na nepatrnou částku, která byla ještě před zahájením exekuce uhrazena), ale její vedení k návrhu žalobkyně na zastavení exekuce potvrdil. Ani rozhodnutí odvolacího soudu, ani notářský zápis nebyly pro svou nezákonnost zrušeny, proto zde nebyl naplněn odpovědnostní titul, tzn. jedna ze tří podmínek pro naplnění odpovědnosti státu za škodu. I kdyby nárok nebyl promlčen, byla by tak žaloba zamítnuta, aniž by se soud I. stupně dále zabýval naplněním dalších podmínek pro odpovědnost státu za škodu (škodou, kterou žalobkyně v předběžném projednání nároku, žalobě a ve vyjádření v koncentrační lhůtě specifikuje různě, jakož i příčinnou souvislostí mezi tvrzenou škodou a odpovědnostním titulem).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, která se skládá z náhrady za 5 úkonů v paušální výši po 300 Kč (vyjádření k žalobě, vyjádření k doplnění žaloby, příprava na jednání, účast na jednání dne 29. 8. 2024 a účast na vyhlášení rozsudku dne 19. 12. 2024).

13. Žalobkyně napadla rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním. Uvedla, že v bodech 1 a 2 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně jsou nepřesné informace a chybí primární podstata celého případu, tj. křivá svědecká výpověď notářského kandidáta [tituly před jménem] [jméno FO] v říjnu 2017 před Krajským soudem v [adresa], kdy [tituly před jménem] [jméno FO] soudu nepravdivě sdělil, že notářský zápis svázal. Jeho nepravdivé svědectví prokazuje mimo jiné sdělení notářky [tituly před jménem] [jméno FO], která prostřednictvím vyjádření [orgán] v [adresa] sdělila, že předmětný notářský zápis svázán nebyl. Krajský soud v [adresa] však tento zásadní fakt nezohlednil, neboť, jak se později ukázalo usnesením Krajského soudu ze dne 23. 5. 2018, tento klíčový dokument byl založen do jiného spisu. [tituly před jménem] [jméno FO] tímto nepravdivým sdělením soudu způsobil žalobkyni značnou škodu, neboť podpis na notářském zápise ze dne 30. 12. 2015 a ručitelském prohlášení ze dne 30. 12. 2015 není žalobkyně. Žalobkyně nikdy soudu nesdělila, že by uvedené dokumenty podepsala, a je tak nucena se ostře ohradit proti sdělení v rozsudku, že tak učinila 21. 6. 2017.

14. Žalobkyně dále uvedla, že podstatným dnem pro určení vzniklé škody je den 25. 11. 2017, kdy bylo vydáno usnesení Krajským soudem v [adresa] na základě křivé svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO]. Nelze tedy aplikovat promlčecí lhůtu, protože [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém pochybném jednání pokračoval a škoda by žalobkyni nevznikla v případě, že by [tituly před jménem] [jméno FO] před soudem v říjnu 2017 správně sdělil, že zápis svázán nebyl. Jeho křivá svědecká výpověď však měla na rozhodnutí soudu značný vliv a neprovedlo se další dokazování, zejména znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, případně dalším provedením důkazů k prokázání manipulace s listinami předmětného notářského zápisu, na základě kterého vznikla žalobkyni škoda.

15. Žalobkyně poté, co zjistila, že klíčový dokument ve formě vyjádření [orgán] v [adresa] byl založen do jiného spisu, podala Okresnímu soudu v [adresa] nový návrh na zastavení exekuce na základě nově zjištěných skutečností, neboť se objevily podstatné skutečnosti mající vliv na původní usnesení. Z důvodu podání návrhu na insolvenci však bylo toto řízení ukončeno a příslušný soud se těmito novými podstatnými skutečnostmi nezabýval. Tento důležitý fakt je však v napadeném rozsudku soudu I. stupně opomenut. Žalobkyně uvedla, že v probíhajícím insolvenčním řízení popřela pohledávku společnosti [právnická osoba]. v plném rozsahu. Z důvodu pochybení insolvenčního správce [právnická osoba] se však soud meritem věci nezabýval. Žalobkyně podala dovolání k Nejvyššímu soudu, kde byla částečně úspěšná a věc byla vrácena soudu I. stupně k projednání výše nemravných úroků. Žalobkyně tedy požádala o přerušení předmětného jednání do doby, než bude vyčíslena přesná škoda, která vznikla nesprávným úředním postupem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť je pravděpodobné, že výše škody bude ponížena o lichvářské příslušenství v řádech milionu Kč. Žalobkyně však nebyla vyrozuměna, zda jí je vyhověno či nikoli a soud I. stupně vydal dne 19. 12. 2024 napadený rozsudek, v němž se nevypořádal s podstatnými skutečnostmi. Soud I. stupně používá pouze skutky, které jsou interpretovány neúplně a není možno použít promlčecí lhůtu, neboť žalobkyně vynaložila maximální úsilí k odvrácení škody, která vznikla nesprávným úředním postupem. K dokonání škody došlo jednáním [tituly před jménem] [jméno FO] před soudem v říjnu 2017, kdy zřejmě účelově a úmyslně ve prospěch svého přítele [jméno FO], právního zástupce [právnická osoba]. podal soudu nepravdivé sdělení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila škodu dne 10. 5. 2020 u [orgán], nebyla lhůta promeškána. Soud I. stupně se tak nevypořádal s podstatnými skutečnostmi, zejména absolutně ignoroval veškeré návrhy na dokazování. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání.

16. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřila.

17. Odvolací jednání bylo nařízeno na den 3. 9. 2025, předvolání k tomuto jednání bylo žalobkyni doručeno dne 22. 7. 2025. Dne 27. 8. 2025 požádala žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že nemá dostatek financí na zaplacení nezbytné právní pomoci a nemá ani základy právního vzdělání, není tak schopna se účinně bránit a je proti žalované silně diskriminována. Zároveň žalobkyně z uvedeného důvodu požádala o odročení jednání.

18. Odvolací soud neshledal žádost žalobkyně o odročení odvolacího jednání důvodnou. O prvním návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 25. 11. 2011 bylo rozhodnuto zamítavě usnesením soudu I. stupně ze dne 1. 2. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne 13. 4. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 1. 6. 2022. Řízení o dalších shodných žádostech žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 1. 2. 2024 a ze dne 23. 9. 2024 byla zastavena pro překážku věci pravomocně rozhodnuté podle § 159a odst. 4 o. s. ř. za použití § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. usnesením soudu I. stupně ze dne 13. 3. 2024, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne 20. 6. 2024, č. j. [spisová značka] (v právní moci dne 8. 7. 2024), a usnesením soudu I. stupně ze dne 7. 10. 2024, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne 20. 11. 2024, č. j. [spisová značka] (v právní moci dne 20. 1. 2025).

19. Odvolací soud připomíná judikaturu Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že o nové žádosti o osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., podané po vydání rozhodnutí, jímž předchozí žádosti nebylo vyhověno, je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení. V opačném případě postačí, jestliže se s takovou žádostí vypořádá v odůvodnění usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3525/2018, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1360/2020, ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4665/2018 nebo ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3336/2022). Uvedené závěry Nejvyššího soudu lze vztáhnout i na rozhodování o opakovaných žádostech účastníka řízení o ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř., pokud neobsahují žádné nové, dříve neuplatněné skutečnosti. Žádost žalobkyně ze dne 27. 8. 2025 obsahuje zcela shodné důvody, pro které se žalobkyně domnívá, že jsou u ní splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů, které již dříve uplatnila ve svých předchozích žádostech. Odvolací soud proto o dalším shodném návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů již nerozhodoval, neboť nedošlo ke změně poměrů na straně žalobkyně.

20. Pro odročení odvolacího jednání tedy nebyl dán žádný důležitý důvod. Odvolací soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. a spornou věc projednal a rozhodl dne 3. 9. 2025 v nepřítomnosti žalobkyně. Napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal odvolací soud postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné.

21. Odvolací soud nejprve uvádí, že v postupu soudu I. stupně neshledal žádné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobkyně v řízení před soudem I. stupně nenavrhovala řízení přerušit do doby, než bude vyčíslena přesná škoda, která měla žalobkyni vzniknout nesprávným úředním postupem [tituly před jménem] [jméno FO], jak tvrdí ve svém odvolání. Žalobkyně toliko dne 16. 12. 2024 požádala o odročení jednání, které bylo nařízeno na den 19. 12. 2024, kdy tvrdila, že „Nejvyšší soud v [adresa] částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v [adresa], na základě kterého se určuje žalovaná částka, která vznikla pochybením notáře [jméno FO] a jejíž výše je předmětem žalované částky.“. Soud I. stupně nepochybil, když nerozhodl o přerušení řízení, neboť žádný takový návrh žalobkyně nepodala.

22. Odvolací soud dále konstatuje, že soud I. stupně čerpal z provedených důkazů správná skutková zjištění, která odvolací soud shrnul pod body 4 až 7 odůvodnění tohoto rozsudku.

23. Odvolací soud zopakoval některé již soudem I. stupně provedené důkazy postupem podle § 213 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř., neboť z nich bylo možné zjistit další rozhodné skutečnosti, z nichž soud I. stupně při zjišťování skutkového stavu nevycházel (sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8. 12. 2020 v exekuční věci sp. zn. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], dopis Krajského soudu v [adresa] ze dne 23. 5. 2018 adresovaný [jméno FO], vyjádření [orgán] v [adresa] ze dne 20. 9. 2017 ke stížnosti [jméno FO], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, č. j. [spisová značka], žádost o odškodnění za pochybení notářského kandidáta [jméno FO], stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 23. 12. 2020, přihláška pohledávky věřitele [právnická osoba]. ze dne 28. 12. 2021).

24. Odvolací soud po zopakování důkazů provedených soudem I. stupně učinil následující závěr o skutkovém stavu: soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], byl Okresním soudem v [adresa] dne 5. 4. 2016 pod č. j. [spisová značka] pověřen vedením exekuce ve věci oprávněné [právnická osoba]. proti povinné [jméno FO] (zdejší žalobkyni), k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 3 519 400,10 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 30. 12. 2015 a notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 5. 1. 2016 sepsaných jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky ve [adresa], notářským kandidátem [tituly před jménem] [jméno FO]. V řízení o návrhu povinné [jméno FO] na zastavení exekuce se Okresní soud v [adresa] a zejména Krajský soud v [adresa] ve svém usnesení ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], vypořádaly se všemi námitkami povinné, které nyní opět uplatňuje v tomto řízení (předmětné notářské zápisy trpí formálními nedostatky, povinná je nikdy nepodepsala, nebyly sepsány [tituly před jménem] [jméno FO], v notářské kanceláři byla povinná jen jednou, k pokračování notářského zápisu nebyla připojena kopie výpisu z obchodního rejstříku, nebylo tím prokázáno oprávnění jednat za uvedenou společnost, v notářském zápise nesouhlasí údaj o bydlišti povinné apod). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, č. j. [spisová značka], bylo dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], odmítnuto. Dne 28. 12. 2021 přihlásil věřitel [právnická osoba]. pohledávku ve výši 9 421 794,95 Kč z předmětného notářského zápisu ze dne 30. 12. 2015, v němž bylo pokračováno dne 5. 1. 2016, do insolvenčního řízení ve věci dlužnice [jméno FO] vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

25. Odvolací soud dále konstatuje, že soud I. stupně správně zjištěný skutkový stav posoudil přiléhavým způsobem i po stránce právní, aplikuje přitom (správně) příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb.

26. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

27. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

28. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

29. Žalobkyně škodu ve výši 9 505 211,46 Kč, jejíž náhrady se po žalované domáhá v tomto řízení, vyčíslila odkazem na připojené sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8. 12. 2020 v exekuční věci sp. zn. [spisová značka] (oprávněné [právnická osoba]. proti povinné [jméno FO]), z něhož vyplývá, že výše vymáhané pohledávky činí ke dni 8. 12. 2020 částku 9 505 211,46 Kč, která je složena z neuhrazené jistiny ve výši 3 429 400,10 Kč, neuhrazeného úroku z prodlení ve výši 4 894 887,66 Kč a z neuhrazené odměny a nákladů exekutora ve výši 1 180 923,70 Kč. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá náhrady škody (újmy na jmění) spočívající v dluhu ve smyslu § 2952 věty druhé o. z., který je po žalobkyni vymáhán v exekuci, resp. nyní je předmětem insolvenčního řízení ve věci žalobkyně. V případě, že skutečná škoda má povahu dluhu, může poškozený žádat buď náhradu, tj. zaplacení částky, kterou je povinen třetí osobě poskytnout na splnění dluhu, anebo požadovat, aby jej škůdce tohoto dluhu zbavil.

30. Podle § 32 odst. 1 věty první OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

31. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

32. Odvolací soud uvádí, že v případě, kdy je škodou dluh (§ 2952 věta druhá o. z.), běží tříletá promlčecí doba (§ 32 odst. 1 věta první OdpŠk) od jeho splatnosti, neboť teprve od tohoto okamžiku se může poškozený domáhat, aby za něj škůdce dluh uhradil. V nyní projednávané věci vznikl žalobkyni dluh na základě notářských zápisů sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 30. 12. 2015 a sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 5. 1. 2016 sepsaných jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky ve [adresa], notářským kandidátem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento dluh byl splatný nejpozději ke dni 5. 4. 2016, kdy byl soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] pověřen OS v [adresa] pod č. j. [spisová značka] vedením exekuce proti žalobkyni (jakožto povinné) podle těchto vykonatelných notářských zápisů.

33. Soud I. stupně poukázal přiléhavě na to, že promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu škody začala žalobkyni běžet nejpozději dne 12. 5. 2016, kdy žalobkyně podala návrh na zastavení exekuce, v němž již namítala veškeré údajné vady notářského zápisu i okolnosti jeho sepisu, které opakuje i v tomto řízení, a které považuje za nesprávný úřední postup. Tříletá promlčecí doba uplynula dne 12. 5. 2019. Žalobkyně část svého nároku na náhradu škody uplatnila u žalované až dne 10. 5. 2020 (proto nemohlo dojít ke stavění běhu promlčecí doby až na 6 měsíců ve smyslu § 35 odst. 1 OdpŠk), u soudu dne 23. 1. 2021, tedy opožděně. Námitka promlčení žalobou uplatněného nároku vznesená žalovanou je proto důvodná, jak správně uzavřel soud I. stupně.

34. Odvolací soud se neztotožnil s odvolací námitkou žalobkyně, že promlčecí doba začala běžet až dne 25. 11. 2017, kdy bylo vydáno usnesení Krajským soudem v [adresa] na základě údajně křivé svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], neboť údajnou manipulaci s notářským zápisem ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně tvrdila již ve svém návrhu na zastavení exekuce ze dne 12. 5. 2016. Kromě toho z odůvodnění usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], nevyplývá, že by [tituly před jménem] [jméno FO] jako svědek vypověděl, že notářský zápis svázal. [tituly před jménem] [jméno FO] toliko vypověděl, že si nevzpomíná, zda byla žalobkyni vydána část notářského zápisu ze dne 30. 12. 2015, většinou se to nedělá, když je očekáváno v nejbližší době pokračování v zápisu. Žalobkyně se pak k pokračování v notářském zápisu dostavila v lednu 2016. K závěru, že byl notářský zápis samostatně svázán a následně bylo připojeno pokračování v zápisu, dospěl Krajský soud v [adresa] na základě hodnocení originálu notářského zápisu, nikoliv na základě svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO].

35. Soud I. stupně též správně konstatoval, že v daném případě nebyl naplněn ani odpovědnostní titul žalované za škodu, tzn. nezákonné rozhodnutí (§ 8 odst. 1 OdpŠk) nebo nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 OdpŠk), což je dalším důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup notářského kandidáta [tituly před jménem] [jméno FO], resp. notářky [tituly před jménem] [jméno FO], při sepisování notářského zápisu dne 30. 12. 2015 a jeho pokračování dne 5. 1. 2016, je třeba posuzovat jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť uvedená činnost orgánů státu vedla k zahájení exekučního řízení proti žalobkyni a bezprostředně se odrazila v usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 11. 2017, č. j. [číslo], konstatováním, že exekuce je na základě vykonatelného notářského zápisu vedena oprávněně (uvedené konstatování soudu nestálo na svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], jak bylo vysvětleno výše). Citované pravomocné usnesení soudu pak nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (dovolání podané žalobkyní proti tomuto rozhodnutí bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, č. j. [spisová značka]), proto jej nelze považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk.

36. Na základě těchto skutečností postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně ze dne 19. 12. 2024, ve spojení s usnesením ze dne 21. 1. 2025, potvrdil jako věcně správný, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalované vznikly v odvolacím řízení náklady ve výši 300 Kč za účast na jednání před odvolacím soudem dne 3. 9. 2025 podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., které odvolací soud uložil zaplatit neúspěšné žalobkyni. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod.

Poučení