45 C 219/2023 - 90

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. Petrem Vysoudilem sídlem Matiční 730/3, 702 00 Ostrava proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem Vyšehradská [Anonymizováno] za níž jedná Česká republika - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 109 600 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 25.9.2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované částky 69 600 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 69 600 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení a 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 40 000 Kč od 5. 4. 2023 do 24. 9. 2023, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 37 090 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 109 600,- Kč z titulu nezákonného trestního stíhání ve věci, vedené u Okresního soudu v Opavě sp.zn. 1 T 58/2022. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, krajské ředitelství policie MSK, územní odbor Opava, 1. oddělení obecné kriminality, č.j. KRPT-177204-98/TČ-2019-070671-34, ze dne 31. 12. 2019 (dále jen také jako „usnesení“) pro spáchání přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a zločinu těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 trestního zákoníku pro skutek, který se měl stát dne 26. 7. 2019, cca v 0.17 hod. Za tyto trestné činy bylo možno žalobci uložit úhrnný trest nepodmíněného odnětí svobody v délce trvání až 10 let. Trestní řízení vůči žalobci bylo pravomocně skončeno rozsudkem sp. zn. 1 T 58/2022 žalobce [Jméno žalobce] obžaloby zprostil dle ust. § 226 písm. b) trestního řádu, který nabyl právní moci dne 27.10.2022. Trestní stíhání po téměř celé 3 roky významně zasahovalo do osobnostních práv žalobce a jeho podnikání, včetně dobrého jména. Řízení trvalo 34 měsíců a jeho průběh nesl těžce nejen žalobce, ale i jeho užší (manželka a dvě nezletilé děti) i širší rodina (rodiče), která žila v obavách z odsouzení nejen žalobce, ale i jeho dvou bratrů ([jméno FO], nar. [datum], a [právnická osoba], nar. [datum]). Oba rodiče žalobce a jeho sourozenců nesli trestní stíhání svých synů velmi těžce, otec žalobce se však již zproštění viny svých synů nedožil. Jeho úmrtí tak žalobce dával do souvislosti s trestním stíháním. Žalobce spolu s rodinou žije na malém městě v [adresa], kde se velmi rychle rozšířila informace o tom, že žalobce byl společně se svými dvěma bratry trestně stíhaný pro násilný zločin. Žalobce je v [adresa] dobře známou osobou, o jeho trestním stíhání se tak o to více mluvilo. Mnohokrát se žalobce musel obhajovat před svými sousedy i rodinnými blízkými, kdy ne vždy mu všichni věřili. Žalobce je živnostníkem v oboru [Anonymizováno], jeho klienti kladou důraz na zodpovědnost, důvěryhodnost, spolehlivost svého obchodního partnera, protože často skládají nemalé zálohy na jeho práci. Informace o trestním stíhání se velmi rychle rozšířila nejen po celém [Anonymizováno], protože obvinění z trestného činu hned tří bratrů v oblasti není obvyklé. Ti přitom byli do té doby zcela bezúhonní a veřejně známí. [jméno FO] [právnická osoba] je jediným společníkem a jednatelem velké a na [Anonymizováno] velmi známé stavební společnosti ([právnická osoba]) a bratr [jméno FO] je zástupcem ředitele v sousední obci [adresa] a v době trestního stíhání byl dokonce místostarostou. Celá rozvětvená rodina žalobce je v regionu aktivní. Došlo tak k vážnému zásahu do profesního života žalobce, když se musel u svých klientů obhajovat a v důsledku trestního stíhání tak o některé své klienty přišel. S ohledem na dopady do svého života žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nezákonným trestním stíháním, ve výši 4 400,- Kč za každý měsíc trestního stíhání, celkem tedy 149 600,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody u žalované dne 24. 3. 2023. Žalovaná nárok žalobce vypořádala a přiznala mu dne 13. 9. 2023 zadostiučinění ve výši 40.000,- Kč. Protože žalobce s uvedenou částkou nesouhlasil, domáhal se přiznání další částky v celkové výši 109.600,- Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 24. 3. 2023 uplatnil mimo jiné nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 340.000,- Kč za nezákonné trestní stíhání, v řízení vedeném u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 1 T 58/2022. K projednání žádosti žalobce došlo dne 13. 9. 2023 a žalobci byla přiznána částka ve výši 40.000,- Kč, ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že žalobce byl trestně stíhán z přečinu výtržnictví a těžkého ublížení na zdraví, za což je trestní sazba od tří do deseti let. Neboť je to trestná činnost proti životu a zdraví, je považována za činnost závažnou, která je veřejností odsuzována. Žalobce je osobou bezúhonnou bez záznamu v rejstříku trestů. Délka řízení činila 2 roky a 10 měsíců, konkrétně od 31. 12. 2019 do 27. 10. 2022. Předmětné řízení probíhalo před soudem prvního stupně. Neboť se jednalo o trestnou činnost proti životu a zdraví, bylo třeba věc náležitě objasnit. Proběhlo celkem 7 hlavních líčení a vyslechnuto bylo množství svědků. Žalovaná označila tvrzení žalobce ohledně osobní a profesní sféry za nedostatečně prokázaná, když nebyl prokázán odliv zákazníků žalobce v důsledku předmětného trestního stíhání. Bylo prokázáno, že otec žalobce se skutečně nedožil informace o zproštění obžaloby synů. V rámci porovnání s jinými případy žalovaná označila případ, vedený u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 22 C 72/2021 (a potvrzený odvolacím soudem), kdy byl tamější obviněný stíhán za shodný skutek, kdy v opilosti došlo k potyčce mezi obviněným a poškozeným, a dospěla k závěru, že žalobci bude přiznáno na přiměřeném zadostiučinění 40.000,- Kč. Dle žalované je tento případ nejvhodnější k porovnání s případem žalobce. Žalovaná tak učinila nesporným přiznání přiměřeného zadostiučinění v celkové výši 40.000 Kč a tuto částku poukázala na bankovní účet, uvedený v žádosti žalobce o předběžné projednání nároku. Dle schvalovací doložky bylo uhrazeno žalobci dne 14. 9. 2023, tedy v zákonné 6ti měsíční lhůtě. Žalovaná dále doplnila, že žalobci náleží případný úrok z prodlení až ode dne 25. 9. 2023, když žádost žalobce o předběžné projednání nároku byla žalované doručena dne 24. 3. 2023. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Uplatněním nároku odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem ze dne 24.3.2023 žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody, způsobené nezákonným trestním stíháním, mimo jiné jako náhradu nemajetkové újmy ve výši 340 000,- Kč.

4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 13.9.2023 byl nárok žalobce vypořádán, žalovaná přiznala žalobci na nákladech obhajoby částku 103.576,00 Kč, ohledně nemajetkové újmy, tuto neodškodnila peněžitou formou, neboť nemajetková újma nebyla dostatečně tvrzena.

5. Usnesením Policie ČR č.j. KRPT-177204-98/TČ-2019-070671-34 ze dne 31. 12. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a jeho dvou bratrů jako obviněných ze spáchání přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu těžké ublížení na zdraví ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 145 odst. 1 tr. zákoníku.

6. Obžalobou ze dne 21. 8. 2020 čj. 2 ZT 1/2020–62 byli Okresním státním zastupitelstvím v Opavě žalobce a jeho dva bratři obžalováni ze spáchání pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 21 odst. 1, § 145, odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Opavě čj. 1 T 58/2020 – 529 ze dne 26. 9. 2022, byli žalobce a [právnická osoba] zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu, když v návrhu označený skutek není trestným činem, [tituly před jménem] [jméno FO] byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal žalobce. Všichn byli stíháni pro zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 trestního zákoníku, jednak přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek, není trestným činem (pozn. soudu – v doložce právní moci je u výroku II. chyba, když doložka právní moci odkazuje na současného žalobce, avšak výrok II. se týkal [jméno FO]).

8. Dle kopie úvodní stránky [Anonymizováno] [jméno FO] na internetových stránkách [Anonymizováno].[Anonymizováno]-straub.cz je firma žalobce doporučována např. [jméno FO], který rovněž využívá jejích služeb.

9. Dle Detailu vyhledání podnikatele z veřejných údajů v rejstříku živnostenského podnikání je současný žalobce podnikatelem k 8. 7. 2024 v oboru [adresa].

10. Dle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku má [Jméno žalobce] živnostenské oprávnění č. 1 [datum]

11. Blanketní stížností do usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 16.1.2020, následně doplněnou 22.1.2020, se žalobce bránil proti usnesení o zahájení trestního stíhání.

12. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Opavě č.j. 2 ZT 1/2020 – 33 ze dne 13.2.2020 byla stížnost obviněného [právnická osoba], obviněného [Jméno žalobce] a obviněného [jméno FO], proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta jako nedůvodná.

13. Návrhem na zastavení trestního stíhání ze dne 31.7.2020 žalobce žádal o zastavení trestního stíhání z důvodu, že výsledky vyšetřování neodůvodňují toto stíhání.

14. Svědkyně [jméno FO], manželka žalobce, ve věci uvedla, že celá aféra se dotkla v běžném životě celé rodiny. Mladší dcera (v té době 10 let) měla dokonce psychologické problémy, byť tyto nebyly řešeny odborníkem. Mladší dcera je celkově křehčí povahy, bála se jezdit do školy sama, bávala, že si na ni někde údajný poškozený počká, něco jí udělá či ji unese. Zhoršila se ve škole, museli řešit i přestup. Dcera nechápala, proč je její otec trestně stíhaný a proč to tak dlouho trvá. Starší dceři v té době bylo cca 15 či 16 let. Svědkyně chtěla začít s manželem spolupracovat v podnikání a měla obavy, zda trestní stíhání neovlivní společný podnikatelský záměr. Manžel vždycky si zakládal na své cti, pro by udělal cokoliv. Trestním stíháním si přestal věřit, měl obavy o podnikání, ze ztráty důvěry svého okolí. Manželé žijí na malém městě, v oblasti [Anonymizováno], kde se na prosperující přistěhovalé obyvatele dívají ostatní s podezřením z nekalostí. Přestože je žalobce workoholik, byl vychován k preferování práce, není závist okolí výjimkou. Žalobce je jedním ze čtyř bratrů, kteří jsou v okolí známí. Jeden z nich je hlavním sponzorem akce [Anonymizováno], na které došlo k incidentu. Lidé se pak na věc dívali se škodolibostí, manželé proto přestali chodit do restaurací, stáhli se do ústraní. Svědkyně popsala celý incident, který trestnímu stíhání předcházel a doplnila, že bratři byli vychováni ve víře a k poctivosti a pracovitosti, jejich matka si zakládala slušném vychování. Když najednou došlo k trestnímu stíhání, nedokázal to zvláště otec bratrů unést, považoval to za zklamání. Zemřel pak velmi nečekaně, byl odvezen do nemocnice den po osmnáctinách dcery svědkyně. Krátce na to zemřel, aniž by se dozvěděl výsledek trestního stíhání, což pro něj dle svědkyně muselo být velmi těžké. I pro maminku šlo o velmi těžké období, vnímala škodolibost okolí, že jsou její synové trestně stíháni. O trestním stíhání se hovořilo v regionu hodně, všichni bratři jsou v lokalitě známí, mají důležité pozice (jeden ve školství, jeden v [právnická osoba], žalobce podniká, další bratr je majitel známé firmy). Když údajný poškozený obvinil tři bratry, postihlo to všechny se jménem [jméno FO]. Svědkyně se lidé ptali, co se během incidentu stalo, byli nepřejícní a zvědaví. Svědkyně sama nezná pozadí celé události, údajného poškozeného nikdy předtím neviděla. Dle jejího názoru ho znal snad jen [právnická osoba]. Pokud jde o podnikání manžela, měl přijít o několik zakázek kvůli nedůvěře lidí. Ona sama otevřela zhruba v roce 2021 [Anonymizováno]. Zakládá si rovněž na vztahu s klienty a měla strach, zda jí klientky budou důvěřovat, stačilo jim však ujištění, že vše dobře dopadne. Zákaznice se jí ptaly, zda se nebojí výsledku trestního stíhání. Manžel před trestním stíháním míval páteční setkání s přáteli, ale přestal na ně chodit, protože u piva se objevovali narážky na trestní stíhání a nechtěl se dostat do zbytečného konfliktu. Někdy totiž lidé dají na první dojem. Svědkyně uvedla, že bratři svou vizáží v některých lidech vzbuzují klamný dojem, že jsou rváči, ale její manžel je velmi citově založený, skromný a poctivý. Proto ho trápilo a zvažoval, co bude svědkyně dělat, kdyby jej zavřeli. Ze soudních jednání se vracel skleslý a s obavami o výsledek.

15. Svědkyně [Jméno žalobce], manželka [právnická osoba], ve věci rovněž shrnula samotný incident a uvedla, že údajný poškozený měl vazby na jejího manžela, hlavního sponzora celé akce, který zaměstnává 150 lidí z regionu. Údajný poškozený byl kdysi jedním z nich a jejich vztah neskončil v dobrém, byť veškeré závazky vůči sobě měli vyřešené. [jméno FO] je v regionu velmi dobře známá, jde o čtyři (vizáží si podobné) bratry. Nejstarší [jméno FO] je [Anonymizováno], bydlí v [adresa]. Manžel svědkyně podniká ve [Anonymizováno], [jméno FO] je zastupitel, zástupce ředitele, ve [Anonymizováno], poslední z bratrů [Anonymizováno] pracuje v [právnická osoba]. Kauza se žalobce dotkla v osobní rovině, rodina má mezi sebou dobré vztahy, na akci se všichni zúčastnili a incident byl to zvláště pro ženy nepříjemný. Považovali proto za nespravedlivé, že jsou bratři trestně stíháni za obranu své rodiny. Nejhůř situaci nesla dcera žalobce, které v té době bylo asi 10 let. Je velmi citlivá až labilní, špatně spala, byla vystrašená, obávala se možného dalšího útoku. Sám žalobce bral trestní stíhání jako velkou křivdu. Nejhůře nesl stíhání svých synů jejich otec, který se však již rozsudku ve věci nedočkal. Pro rodiče bratří bylo jejich stíhání hodně bolestivé. Stíhání zasáhlo poškozené i v pracovní rovině. Bratři si zakládají na své pověsti, jsou to živnostníci, tak jim velmi záleží na dobrém jméně a důvěře lidí. Důvěra byla během trestního stíhání narušena, všude se rozebíralo trestní stíhání a lidé se snažili dopátrat, kde je pravda. Svědkyně sama postřehla vliv trestního stíhání na podnikání svého manžela. Část se jí lidé ptali na trestní stíhání bratrů a bylo jí nepříjemné, že je považují za viníky. V té době raději omezili svůj společenský život a nikam nechodili, podobně jako druzí dva bratři a jejich rodiny. Protože se řízení dlouho táhlo, měli všichni obavy o výsledek a i jejich děti měly strach.

16. Svědek [jméno FO], zaměstnance žalobce, soud zjistil, že tento k žalobci jako [Anonymizováno] do výroby [Anonymizováno] nastoupil 1.5.2012 na doporučení svých známých, hodně se u něj naučil. Zhruba v roce 2019 byl žalobce hodně ve stresu, svědkovi se zdálo, že ubylo i zakázek, určitě nedělal [Anonymizováno] práce, místo toho svědek [Anonymizováno]. Žalobce se mu svěřil, že došlo k události v [adresa]. Dle svědka trestní stíhání poškodilo, ne-li z ekonomického hlediska, pak určitě co do pověsti v lokalitě [Anonymizováno], kde se řeči rychle roznesou. Dle svědka mohl některý zákazník z tohoto důvodu nějakou zakázku u žalobce odmítnout. Svědek sám se poté setkal v [adresa] na ulici se skupinou žen, které si na něj ukazovaly, že pracuje u kriminálníka [jméno FO]. Svědek zná celou rodinu žalobce již 12 let, jde podle něj o velice příjemnou rodinu, každému vyjdou vstříc a pomohou. [jméno FO] žalobce [jméno FO] bydlí ve [Anonymizováno] jako svědek, byl tam místostarostou, je to učitel na základní škole, kterého všichni chválili. [jméno FO] je v regionu známa i díky bratrovi [právnická osoba], který má [Anonymizováno] firmu, nově otevřel [Anonymizováno]. Truhlárna žalobce nemusí spoléhat na reklamu, dostává zakázky na doporučení a pracuje nejen v lokalitě, ale také v Praze či Vídni. Firma si zakládá na své cti a pověsti, dbá na kvalitu. V době, kdy měla firma méně zakázek, žalobce se svědkem o situaci nehovořil, ale občas jej nechal doma bez úpravy mzdy či pracovního poměru. Pokud jde o lokalitu [Anonymizováno], jde o oblast [Anonymizováno], která dříve spadala pod Německou říši. Tamní obyvatelstvo je věřící, katolíci i evangelíci.

17. Z výslechu svědkyně [jméno FO], provedeného při ústním jednání dne 6.6.2024 ve věci sp.zn. 37 C 220/2023 u Obvodního soudu pro Prahu 2, bylo zjištěno, že svědkyně je matkou žalobce. Svědkyně vypověděla, že v průběhu trestního stíhání byl její muž těžce nemocný. Oba přitom věřili v žalobcovu nevinu, neboť jej slušně vychovali. O trestním stíhání také měli mluvit jejich sousedé, což mělo být pro svědkyni nepříjemné. Manžel žalobkyně, otec žalobce pak zemřel na jaře roku 2021. Svědkyně k dotazu soudu uvedla, že nezaznamenala změnu v chování žalobce. Svědkyně k dotazu soudu uvedla, že se jí na trestní stíhání ptala paní [jméno FO]. Ta měla mít z trestního stíhání jejího syna radost. Svědkyně uvedla, že žije se svoji manželkou a 2 dětmi v [adresa]. Svědkyně se s žalobcem stýká jednou za měsíc. Tato frekvence se nijak neměnila, a to ani v návaznosti na trestní stíhání žalobce. Svědkyně se o trestním stíhání nebavila s manželkou [právnická osoba] žalobce. Nevěděla o tom, jak a zdali vůbec trestní stíhání ovlivnilo život žalobcovy rodiny.

18. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že pochází z rodiny s dlouhou historií, byl vychováván ve víře, vždy byl veden k pokoře a slušnosti. Incident je tak velmi zasáhl (byť si útočník spletl žalobce s jeho bratrem) a zprvu to považovali za vtip. Dotyčný byl silně opilý a situace se následně vyhrotila a bratři byli obviněni dokonce za násilného činu. Žalobce si přitom zakládá na své pověsti a bezúhonnosti, nikdy nebyl ani správně trestán, proto jej to psychicky velice zasáhlo. Zasáhlo to i jeho rodinu, protože bydlí v malé vsi, kde ví každý o každém úplně vše. Fámy se tak začaly šířit poměrně rychle, někteří lidé dokonce přestali žalobce zdravit nebo se k němu začali chovat jinak. Již jen proto, že je živnostník, vzbuzuje u lidí závist. Dcera žalobce poté přišla ze školy s tím, že podle jejích spolužaček je dcerou gangstera. Situace eskalovala, mladší dcera byla po události vyděšená, měla obavy z dalšího útoku. Zákazníci nechtěli předem hradit zálohy z opatrnosti, kdyby trestní stíhání špatně skončilo. O jednu zakázku tak žalobce dokonce přišel, byť tento důvod nebyl výslovně uveden. Žalobce v té době špatně spal. V roce 2021 mu byla zjištěna enormně zvýšená hladina kyseliny močové, což dle lékařky mělo být stresem. Žalobce uvedl, že díky práci je ve stresu prakticky stále, ale trestním stíháním se ještě navýšil. Před časem (zhruba před 5-6 lety) byli společností [Anonymizováno] obviněni z nelegálního odběru energií, což bylo spojené se zásahem komanda se zbraněmi, hrozili jim úhradami v řádu až milionu. Zásah byl spojen s policejním oddílem, vše se odehrávalo prakticky na ulici, sousedé to vše sledovali. Během 14 dnů jeho manželka skončila v nemocnici, protože se psychicky z toho zhroutila. Po půl roce se ukázalo, že zaměstnanec [Anonymizováno] špatně zapojil elektroměr a policie celý případ odložila. Žalobce přitom nechtěl vstoupit do marného boje s ekonomickým gigantem a náhradu škody či omluvu soudně nepožadoval. Podobně jako tenkrát se ani v této kauze žalobci nikdo neomluvil. Žalobce přitom v době covidové musel neustále u soudu vysvětlovat, že nic neudělal. Přesto státní zástupce trval na obvinění. Lidé z okolí žalobce jsou dodnes přesvědčeni, že se něčeho dopustil. Řada lidí přestala zdravit jeho manželku. Tím, že řízení trvalo tak dlouho, spousta lidí již se o věc přestala zajímat. Žalobce se proto domáhá hlavně morální satisfakce za celé martyrium. Nejvíce žalobce mrzí, že se jeho osvobození nedožil jeho otec. Během trestního stíhání žalobce se svou rodinou prakticky společensky nežil, stáhli se do ústraní. I nyní cítí, že na něj řada lidí pohlíží skrz prsty, zakázky pro místní již nechce brát, občas vezme zakázku od nějakého „přistěhovalce“, který ještě nemá s obcí vybudovaný žádný vztah. Starousedlíci jsou však závistiví, nevidí množství práce a úsilí za úspěchem žalobce a on z nich nemá dobrý pocit, cítí, že nálepku lumpa bude mít stále. Domnělý poškozený se po incidentu snažil předstírat, že utržil závažná poranění, i když v první chvíli z místa incidentu normálně odešel. Teprve po chvíli si nechal zavolat záchranku a nechal se hospitalizovat. U soudu pak vyšlo najevo, že navzdory svým závažným zraněním jel 7 dní po incidentu do Alp na Grossglockner na kole. Z jeho strany tak trestní stíhání bylo jen osobní pomstou na jednom z bratrů, z nichž jeden na místě ani nebyl. Žalobce uvedl, že právě ten by dle jeho názoru měl být z bratrů nejvíce odškodněn. Zda byl domnělý poškozený následně stíhán za křivou výpověď, žalobce již nevěděl, nezajímal se o to. Chtěl už na celou věc zapomenout. Otec žalobce měl dle žalobce zemřít na [Anonymizováno], sekundárně na [Anonymizováno]. Bylo mu 78 let, byl v nemocnici 3 měsíce a v té době mu diagnostikovali [Anonymizováno]. Do té doby o žádné diagnoze rodina nevěděla. Mladší dcera žalobce se momentálně dostala do věku 17 let, její povaha se změnila.

19. Dle seznamu vystavených dokladů - faktur žalobce ke dni 3. 7. 2024 za roky 2019–2022 představoval v roce 2019 součet vystavených faktur žalobcem suma částku 5 614 788 Kč, v roce 2020 žalobce vystavil faktury v celkovém objemu 5 459 722,57 Kč, v roce 2021 žalobce vystavil faktury v celkové výši 6 212 523,80 Kč a v roce 2022 žalobce vystavil faktury v celkové výši 7 291 283,38 Kč.

20. Dle fotografie z instagramového účtu z butiku [Anonymizováno], obchodu s dámským oblečením, tento řídí paní [jméno FO]. 21. [tituly před jménem] [jméno FO], jediný vlastník a jediný člen představenstva společnosti [právnická osoba], jejímž předmětem je mimo jiné organizace výběrových řízení na zhotovitele staveb [právnická osoba], v čestném prohlášení ze dne 28. 6. 2023 uvedl, že do některých výběrových řízení organizovaných jeho společností se v minulých letech, včetně let 2018–2022 přihlašovala také společnost [právnická osoba], který zde vystupoval v dané společnosti z pozice jednatele a jediného společníka s tím, že vždy zdůrazňoval, že společnost je s ním velmi pevně propojená, zakládal si na dobré pověsti jak své, tak i své společnosti - právě určitou personifikaci společnosti a tímto se tedy prezentoval před potenciálními zákazníky, jako konkurenční výhodou. Při organizaci jednoho z výběrových řízení se dozvěděl o trestním stíhání [právnická osoba], což pro něj bylo překvapivé, protože dotyčnému hrozil mnohaletý trest odnětí svobody. Pan doktor [jméno FO], tomuto nechtěl ani věřit. V jeho oboru činnosti je dobré jméno a pověst základním předpokladem pro úspěch a jak se říká, své dobré jméno a dobrou pověst, můžete ztratit jen jednou. Tuto skutečnost, respektive trestní stíhání, mu skutečně pan [jméno FO] potvrdil s tím, že mu hrozí až osm let odnětí svobody, nicméně ujistil jej o své nevině. A dokonce pan [tituly před jménem] [jméno FO] uvažoval, zda má nadále s panem [jméno FO], spolupracovat. Dokonce na nějaký čas, než nabyl vnitřního přesvědčení, že trestní kauza zásadně negativně neohrozí jeho společnost, nepoptával ani potenciální dodavatele staveb či služeb pro své klienty, u dané společnosti. Než se, než nabyl přesvědčení o nevině pana [jméno FO], výrazně omezil poptávání výběrových řízení a pouze na zakázky s krátkou dobou realizace.

22. Čestným prohlášením [tituly před jménem] [jméno FO] dne 27.6.2023 uvedl, že byl starostou [Anonymizováno] v roce 1998–2022, [tituly před jménem] [jméno FO] byl od roku 2010 dosud zastupitelem obce a v letech 2020–2022 byl také místostarostou obce. Když se dozvěděl o trestním stíhání tří bratrů [jméno FO], říkalo se, že tito půjdou na dlouhé roky sedět. Byl tím překvapen, protože je všechny zná, vyrůstali u nich v obci. Za léta své praxe si však již zvykl, že ne vše, co se povídá, je pravdou. Zbývající část prohlášení se týká hlavně [jméno FO].

23. V čestném prohlášení dne 26. 6. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO] na žádost jejího kolegy [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že se jej dotazovala na podrobnosti o trestním stíhání, protože to nastolilo nepříjemnou situaci. Sama se dokonce kolegy [jméno FO] dotazovala, zda nerezignuje na pozici zástupce ředitele školy, což on odmítl. Zpětně je ráda, že situaci její kolega ustál. Kauza byla v obci známa, všichni tři stíhaní bratři v obci vyrůstali. Čestné prohlášení se týká převážně [tituly před jménem] [jméno FO].

24. V čestném prohlášení [jméno FO] dne 28. 6. 2023 na žádost [právnická osoba] uvedl, že i on se jako zaměstnanec výše jmenovaného o trestním stíhání bratrů dozvěděl, tato informace se rychle rozšířila. Znal rovněž údajného poškozeného, snažil se ostatním zaměstnancům vysvětlit, že jejich obavy o další existenci firma jsou neoprávněné, ale někteří mu jistě neuvěřili. Opět toto prohlášení se týká hlavně [právnická osoba].

25. Dle článku z [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno]“ z [datum] se [adresa], má účastnit rovněž zpěvačka [jméno FO], která tento festival navštívila již v roce [Anonymizováno]. Na „narozeninové párty“ má působit dále kapela [právnická osoba], [adresa], [jméno FO] se svým projektem [právnická osoba]. a kapela [právnická osoba]. Je zřejmé, že se jedná o velkou akci.

26. Ze článku „[právnická osoba]“ ze serveru [datum]. Opět je zřejmé, že akce [Anonymizováno] je poměrně velkou akcí.

27. Mezi stranami bylo nesporné, že otec všech tří obžalovaných, [jméno FO], zemřel [datum].

28. Žalovaná navrhla pro srovnání ke stanovení výše zadostiučinění nemajetkové újmy žalobce rozsudek Městského soudu v Praze č.j . 13 Co 206/2022 – 133 ze dne 13.7.2022, kterým byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19.1.2022 čj. 22 C 72/2021 – 107 potvrzen ve výroku III., ve výroku V. byl změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 37.256,80 Kč a dále soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Takto soud rozhodl ve věci, navazující na rozsudek soudu I. stupně, který řízení co do částky 48.944,00 Kč zastavil (ve výroku I.), dále povinnost žalované zaplatit částku 1.392,00 Kč zamítl (ve výroku II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 40 000,- Kč (ve výroku III.), žalobu ve výroku IV., co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 235 000,- Kč zamítl a dále žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). Tamní žalobce byl u Okresního soudu v Brně trestně stíhán za trestný čin výtržnictví a trestný čin těžkého ublížení na zdraví, přičemž mu hrozila trestní sazba, tři až deset let. Trestní stíhání tamního žalobce bylo zahájeno 21.3.2019 a skončilo rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 21.9.2020, kterým byl zproštěn obžaloby. V důsledku trestního stíhání byl zajištěn tamnímu poškozenému zbrojní průkaz, společně se dvěma zbraněmi. Tyto mu byly vráceny až 3.11.2020. V důsledku trestního stíhání mu byl zajištěn zbrojní průkaz společně se dvěma zbraněmi, které mu byly vráceny až 3.11.2020. Byl vyšetřován pro nutnou obranu proti podnapilé osobě, své obvinění vnímal zvláště úkorně, na malé obci utrpěl ostudu, incident samotný rozdělil obec, zda žalobce jednal vůči útočníkovi oprávněně či nikoli. Poškozený hůře spal, trpěl stresem, byl zamlklý, podrážděný, smutný. On i jeho těhotná přítelkyně se obávali odsouzení, jejich známí a přátelé o trestním stíhání pronášeli nejapné připomínky. V důsledku zabavení zbrojního průkazu nemohl vykonávat práci v rámci mysliveckého spolku, musel vykonávat horší práce, které nebyly součástí tzv. honu a v dobrovolném hasičském sboru se rovněž probíralo, zda je zapotřebí jej vyloučit. K tomuto však nedošlo. Pokud jde o nemajetkovou újmu z titulu zahájeného trestního stíhání soud dospěl k závěru, že tamnímu žalobci přísluší zadostiučinění ve výši 40 000,- Kč.

29. Sám žalobce poukázal na srovnání s následujícími případy. S případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 172/2017, resp. odvolacího soudu pod sp. zn. 28 Co 169/2020. Dále s případem vedeným u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 42/2017, resp. Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 57 Co 303/2018-169. Konečně s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 193/2012 (resp. odvolacího soudu pod sp. zn. 14 Co 314/2013). Soud nepovažuje za přiléhavé srovnání ani s jedním z těchto případů. Pokud jde o věc 26 C 172/2017, trvalo trestní stíhání podstatně delší dobu (přes 5 let). Nadto byl poškozený v této věci pravomocně dosouzen. Pokud jde o věc 15 C 193/2012, poškozený v této věci strávil část řízení ve vazbě. Poškozenému hrozil srovnatelný trest, přičemž neprokázal žádné zvláštní následky trestního stíhání ve svém života. Trestní stíhání pak trvalo kratší dobu. Poškozenému pak odškodnění za samotné trestní stíhání přiznáno nebylo, neboť celou dobu trestního stíhání strávil ve vazbě, za což byl odškodněn. Konečně pokud jde o věc 17 C 42/2017, tak i v této věci sice hrozil srovnatelný trest a trestní řízení trvalo srovnatelnou dobu, avšak poškozený část trestního stíhání strávil ve vazbě. Nadto bylo dotčené trestní stíhání medializováno. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 34 000 Kč za jeho trestní stíhání, avšak poškozený prokázal podstatně užší zásahy do svého života, když oproti projednávané věci neprokázal žádné zásahy do profesního života.

30. Soudu je z úřední činnosti známo, že právě ve věci sp.zn. 37 C 220/2023, týkající se odškodňování [právnická osoba], bratra současného žalobce, byl Obvodním soudem pro Prahu 2 vydán rozsudek, 37 C 220/2023–177, a to 29.7.2024, kterým byla tehdejšímu žalobci nad rámec již přiznané částky odškodnění ze strany žalované přiznána částka ve výši 40 000 Kč. Protože se v případě všech poškozených jedná o jedno a totéž trestní stíhání, ve kterém byli stíháni tři členové téže rodiny, která je v relativně malé oblasti [Anonymizováno] dobře známa, lze dopady do osobní roviny jednoho z poškozených shrnout i na případy ostatních poškozených. Na poškozeného se sousedé a známí dívali s nedůvěrou, někteří dokonce s určitou jistotou, že je vinen. Rodiče poškozeného trpěli obavami o osud tří svých synů, otec se bohužel již jejich zproštění viny nedožil. Soud dospěl k závěru, že byť byly prokázány určité zásahy do běžného života rodiny, kdy jednotliví členové trestní stíhání mezi sebou rozebírali, rodina při žalobci stála a dopady do života poškozeného nelze označit za devastující. Tamní poškozený rovněž jako současný žalobce uváděl dopady trestního stíhání do své pověsti a cti, když byl stíhán za tentýž násilný trestný čin jako žalobce, angažuje se veřejně, sám poškozený vede [Anonymizováno] a nově [Anonymizováno], zaměstnává tak nemalé množství zaměstnanců. Ti se dotazovali na trestní stíhání poškozeného a logicky pociťovali obavy o osud firmy, potažmo svou práci. V řízení bylo dokonce prokázáno, že žalobcovy společnosti přišly o část zakázek a dodavatelé, zákazníci a obchodní partneři o trestním stíhání žalobce věděli a měli z něj obavy. Současně však omezení obchodní spolupráce trvalo maximálně v řádu měsíců, naopak byla ještě v průběhu trestního řízení navázána spolupráce s novými obchodními partnery a podnikání žalobce rostlo. Ani dopady do profesního života proto nelze označit za devastující. Pokud pak jde o dopady do pověsti žalobce, ani tyto nelze považovat za katastrofální. Svědci sice ve shodě vypovídali, že zaznamenali dotazy na trestní stíhání žalobce, nikdo však nebyl schopen říci konkrétní negativní reakci na toto trestní stíhání a dopady do života poškozeného v tomto směru nelze považovat za mimořádně intenzivní. Soud v tomto případě navýšil odškodnění poškozeného nad rámec již poskytnutého odškodnění ze strany žalované o dalších 40 000,- Kč (celkem 80 000,- Kč).

31. Ve věci sp.zn. 46 C 220/2023 byl 14. 10. 2024 Obvodním soudem pro Prahu 2 vyhlášen rozsudek ve věci poškozeného [tituly před jménem] [jméno FO], bratra současného žalobce, který na rozdíl od ostatních bratrů ani incidentu, který byl nakonec podnětem pro trestní stíhání bratrů, vůbec nebyl přítomen. Dle názoru soudu právě tato skutečnost je důvodem pro modifikaci zadostiučinění nemajetkové újmy nezákonným trestním stíháním, když samotné trestní stíhání musel ve srovnání se svými bratry (kteří „alespoň“ byli přítomni předmětnému incidentu) vnímat o to úkorněji. I v jeho případě platí obdobné dopady do osobní cti, jako v případě současného žalobce či shora uvedeného [právnická osoba]. Rovněž u tamního poškozeného byly prokázány de facto shodné dopady do osobního a rodinného života, byť nikoli devastující. V rámci odškodnění mu byla přiznána, nad rámec již přiznaného odškodnění ze strany žalované ve výši 40 000 Kč, částka 20 000 Kč (celkem 60 000,- Kč).

32. Soud neprováděl důkazy čestnými prohlášením [jméno FO] ze dne 27.6.2023, nedatovaným prohlášením [jméno FO], rovněž nedatované prohlášení manželky [právnická osoba], [Jméno žalobce], neboť tato prohlášení budou čtena až v případě, že nebudou navrženi dotyční, jako svědci.

33. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení vedeném u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 1 T 58/2022 bylo dne 31.12.2019 zahájeno trestní stíhání žalobce a jeho dvou bratrů ([tituly před jménem] [jméno FO] a [právnická osoba]) pro podezření ze spáchání přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a zločinu těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 145 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 21. 8. 2020 byla vypracována Okresním státním zastupitelstvím v Opavě obžaloba k Okresnímu soudu v Opavě. Dne 26. 9. 2022 byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobce a [právnická osoba] zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu (neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem) a [jméno FO] dle § 226 písm. c) trestního řádu (neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný). V souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 31. 12. 2019. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána, (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 či ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Soud tak vychází z toho, že jakkoliv je každé trestní stíhání vždy spojeno s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě existenci nemajetkové újmy presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

34. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) z povahy trestní věci, (ii) z délky trestního řízení a (iii) z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, které bylo poškozené kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4818/2015 ze dne 9. 10. 2017).

35. V daném případě byl žalobce trestně stíhán pro trestný čin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a zločin těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody ve výši až 10 let nebo zákaz činnosti. Povahu věci společnost obecně vnímá jako spíše závažnější. Samotné trestní stíhání pak trvalo přibližně 2 roky a 8 měsíců, což je dle názoru soudu délka nikoli zjevně nepřiměřená, současně však ani extrémně krátká. Žalobce dále tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání, a sice do sféry rodinného života, osobního života, do profesního života a do své pověsti. Své tvrzení žalobce prokazoval svým účastnickým výslechem, jakož i výslechem několika svědků a čestnými prohlášeními.. Tato prohlášení nicméně soud neprováděl, neboť z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že zásada bezprostřednosti (přímosti) občanského soudní řízení není naplněna ani tehdy, jestliže se soud namísto výpovědi svědka (§ 126 o. s. ř.) nebo výpovědi účastníka řízení (§ 131 o. s. ř.) o tom, co viděl, slyšel, nebo jinak bezprostředně vnímal svými smysly, spokojí s písemným (čestným) prohlášením takové osoby (s tím, že příslušná osoba to, co viděla, slyšela, nebo jinak bezprostředně vnímala svými smysly, zaznamená na listinu, kterou se provede důkaz). Přesto není vyloučeno, aby i taková listina sloužila jako plnohodnotný důkaz o určité skutečnosti, např. tehdy, jestliže výslech osoby, která prohlášení pořídila, není možný (jde o osobu neznámého pobytu nebo o osobu, která v mezidobí zemřela), nebo tehdy, přijmou-li sporné strany na základě takového důkazu v něm popsané skutečnosti za zjištěné. V tomto případě soud přistoupil k výslechu svědků (členů rodiny žalobce) a nebylo tak důvodu čestná prohlášení provádět. Se souhlasem stran rovněž byl prováděn důkaz protokolem o výslechu svědkyně [jméno FO] (matky žalobce), a to s ohledem na její věk a zdravotní stav, když by o tomtéž trestním stíhání byla nucena vypovídat opětovně. Pokud jde o účastnický výslech žalobce, soud zdůrazňuje, že důkaz výslechem účastníka má subsidiární povahu ve srovnání s důkazy jinými.

36. Soud na základě provedeného dokazování má za to, že žalobce prokázal jím tvrzené zásahy s výjimkou zásahu do pracovní sféry, byť jeho tvrzení podporoval i svědek [jméno FO] (zaměstnanec žalobce). Ačkoliv jak žalobce, tak shora uvedený svědek tvrdili, že v důsledku trestního stíhání žalobce dostával méně zakázek, z žalobcem předložených soupisů vydaných faktur za roky 2019 – 2022 vyplývá opak. Počet zakázek, za které žalobce fakturoval, měl v průběhu těchto let vzestupnou tendenci, nikoli sestupnou. Soud si je vědom skutečnosti, že rozpis faktur není účetním dokladem, přesto však neměl důvod zpochybňovat pravdivost žalobcem uváděných skutečností, když tyto naopak negují tvrzení žalobce ohledně poklesu zakázek. Jestliže by měl žalobce tendenci v rozpisu vydaných faktur uvádět účelově zkreslené informace, svědčili by tyto z logiky věci nepochybně v jeho prospěch (nikoli naopak). Soud tak má skutkové tvrzení o poklesu zakázek žalobce, byť podporované svědeckou výpovědí, za jednoznačně vyvrácené. V podrobnostech pak soud uvádí, že má za prokázané zásahy do osobního života a do pověsti výpovědí svědků [Jméno žalobce], [jméno FO] a [jméno FO]. Pro stručnost soud přitom odkazuje na skutková zjištění z těchto svědectví plynoucí, popsaná výše.

37. Lze proto shrnout, že soud s přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl k závěru, že žalobci nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla. Při stanovení přiměřené výše zadostiučinění soud vycházel zejména z případů odškodnění bratrů žalobce, kteří byli odškodněni za totéž trestní stíhání u zdejšího soudu ve věcech pod sp.zn. 37 C 220/2023 a 46 C 220/2023, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2.

38. Aniž by soud jakkoliv bagatelizoval dopady trestního stíhání do života žalobce, nelze přehlédnout, že všichni svědci (převážně rodinní příslušníci) vypověděli, že žalobci věřili. Všichni také uvedli, že se scházeli i v průběhu trestního stíhání jako vždy a samotné trestní stíhání nijak vztahy v rodině negativně neovlivnilo. Oproti ostatním trestně stíhaným bratrům však v tomto řízení vyplynulo, že dcera žalobce, která byla incidentu přímo fyzicky přítomna, trpěla po incidentu obavami, zda se údajný poškozený, který incident vyvolal svou agresivitou, nepokusí svůj čin opakovat. Dokonce se obávala, že by se mohl pokusit jejímu otci pomstít a třeba ji unést. V tomto směru tak lze dospět k závěru, že na rozdíl od ostatních bratrů, měl žalobce v tomto směru intenzivnější prožitek ve své osobní rovině. Jestliže žalobce uváděl, že smrt jeho otce je dle jeho názoru v přímé souvislosti s trestním stíháním, nelze než poukázat na jeho vlastní výpověď, ze které vyplynulo, že otec žalobce zemřel (byť relativně náhle) v době pandemie Covid-19 na [Anonymizováno]. Lze sice připustit, že jakýkoliv stres (nejen z trestního stíhání synů) zvyšuje pravděpodobnost propuknutí jakéhokoliv onemocnění. Protože však je [Anonymizováno] dle žalobce v rodině dědičná (na tutéž nemoc zemřela i babička žalobce), nelze tak než uzavřít, že přímá souvislost s trestním stíháním v tomto případě absentuje. Naopak v rovině profesní žalobce prakticky dotčen nebyl, popřípadě v minimální intenzitě, když jeho podnikání naopak dle jím předloženého seznamu vyfakturovaných zakázek rostlo a jeho manželka dokonce v průběhu trestního stíhání žalobce otevřela obchod s oblečením. Následky trestního stíhání v rovině profesní tak nebyly v životě žalobce devastující. Pokud pak jde o dopady do pověsti žalobce, ani tyto nelze (obdobně jako u ostatních bratrů) považovat za katastrofální. Až na jedinou reakci, kterou zaznamenal svědek [Anonymizováno], svědci shodně vypovídali, že zaznamenali (blíže neurčené) dotazy na trestní stíhání žalobce. Soud sice rozumí tomu, že pro žalobce byla skutečnost, že o jeho trestním stíhání vědělo širší okolí nepříjemná, avšak za absence konkrétního negativního projevu v životě žalobce nelze ani tyto dopady považovat za mimořádně intenzivní. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že je na místě přiznat žalobci totožné odškodnění, které bylo přiznáno jeho bratrovi ve věci sp.zn. 37 C 220/2023, když naopak odškodnění ve věci sp.zn. 46 C 220/2023 (bratra, který byl trestně stíhání, ačkoliv incidentu ani nebyl přítomen) považuje soud za nedostatečné. Soud proto žalobci přiznal ve výroku ad.I žalobci částku 40 000,- Kč s příslušenstvím, počítaným od prvního dne prodlení žalované. Protože byl nárok u žalované byl uplatněn žalobcem 24.3.2023, lhůta pro vypořádání nároku žalobce běžela do 25.9.2023 a žalovaná nárok žalobce vypořádala 13.9.2023. Žalobce tak nemá právo na úrok z prodlení z částky, kterou mu žalovaná v rámci předběžného projednání nároku uhradila. Ve zbývající části soud žalobu ve výroku ad. II zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 090 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 600 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 6. 2024, z částky 5 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 9. 2024 a z částky 5 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 11. 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 000 Kč ve výši 6 090 Kč.

Poučení