45 C 234/2020 - 532

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Jméno žalobkyně B] 2536/1A, 120 00 Praha 2 zastoupená advokátkou JUDr. Klárou Samkovou, Ph.D. sídlem Španělská 742/6, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Halounem sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha 2 pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba, se v části, jíž se žalobkyně domáhá vypořádání společného jmění manželů v budově čp. [Anonymizováno], stojící na pozemku p.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], stavby zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] pro obec a katastrální území [adresa] na LV č. [hodnota], zamítá.

II. Žaloba, se v části, jíž se žalovaný domáhá vypořádání společného jmění manželů k právům a povinnostem spojeným s vedením účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši nejméně 400 tis. Kč, zamítá.

III. Ze společného jmění manželů, se do vlastnictví žalovaného přikazuje: a) Práva a povinnosti spojená s vedením běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 109.408,05 Kč. b) Práva a povinnosti spojená s vedením běžného účtu žalovaného č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 201,27 Kč. c) Práva a povinnosti spojená s vedením spořícího účtu žalovaného č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 1.001.460,82 Kč.

IV. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalobkyně přikazuje: a) Práva a povinnosti spojená s vedením osobního účtu žalobkyně č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 64.809,03 Kč. b) Práva a povinnosti spojená s vedením běžného účtu žalobkyně č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]., včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 79.420,89 Kč. c) Práva a povinnosti spojená s vedením běžného účtu žalobkyně č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba], včetně zůstatku na účtu ke dni 28.7.2018, ve výši 375,13 Kč.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku 1.170.288,45 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků řízení, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Oba účastníci řízení jsou povinni zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení, které stát ve věci uhradil, a to každý polovinu z nákladů, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21.12.2020 domáhala na žalovaném vypořádání společného jmění manželů, přičemž uvedla, že dne 13.8.2011 uzavřeli účastníci manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 31.5.2018 č.j. 26 C 233/2017-26, který nabyl právní moci 28.7.2018. K uvedeném dni tak manželství a společné jmění manželů zaniklo. Protože nedošlo v mezidobí k vypořádání SJM, navrhla, aby soud vypořádal majetkové vztahy účastníků. Přičemž označila jako součást SJM budovu čp. [Anonymizováno], stojící na pozemku p.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], stavby zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [právnická osoba] [adresa] pro obec a katastrální území [adresa] na LV č. [hodnota], která je postavena na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Dále uvedla, že po dobu manželství žalovaný pronajímal uvedenou nemovitost za částku 80 000,- Kč měsíčně, dále měl příjmy z pronájmu bytu v Praze ve výši 20 000,- Kč měsíčně, pobíral plat u společností [právnická osoba]. (nyní [Anonymizováno]), následně [Anonymizováno] v blíže neurčené výši. V této souvislosti navrhla, aby soud vyžádal příslušné výpisy na veškerých účtech vedených u společnosti [Anonymizováno]., aby bylo zjištěno, zda se na těchto účtech objevily nejdůležitější příjmy za doby trvání manželství, jakož i u společností [Anonymizováno] [právnická osoba] a [Anonymizováno] Žalovaná vlastní podíl ve výši 20% na společnosti [Anonymizováno] v blíže neurčené výši, kterou žalobkyně navrhla určit znaleckým posudkem. Žalobkyně doplnila, že žalovaný čerpal na výstavbu nemovitosti v Průhonicích hypoteční úvěr ve výši 5 000 000,- Kč, který nebyl v době zániku SJM splacen zhruba ve výši 2 000 000,- Kč. S ohledem na shora uvedené navrhla, aby soud přiřkl nemovitost, obchodní podíl a další hodnoty, které vyplynou z dokazování žalovanému a uložil mu povinnost vyplatit žalobkyni příslušnou částku, která vyplyne z dokazování, jakož i náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný potvrdil, že dne 13.8.2011 uzavřel s žalobkyní manželství, které bylo rozvedeno dne 31.5.2018 ke dni nabytí právní moci, tj. ke dni 28.7.2018. Ve zbývající části označil žalobu za z větší části nepravdivou. Pokud jde o nemovitost, kterou žalobkyně označila jako součást SJM, žalovaný potvrdil, že nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 19.11.2010 s právními účinky vkladu vlastnického práva k témuž dni, tj. před uzavřením manželství, mimo jiné i pozemky parcelní číslo [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Následně nechal odstranit stávající stavby na pozemcích a vystavět budovu novou, přičemž základová deska byla dokončena 31.7.2011. Ke vzniku stavby jako samostatné individuálně určené věci pak došlo dne 14.9.2011, kdy již bylo patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží stavby. Stavba byla do té doby realizována z výlučných prostředků žalovaného, uložených na cizoměnovém účtu. S ohledem na to předmětná stavba budovy nikdy netvořila společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Totéž dle žalovaného platí i ohledně žalobkyní označeného obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], který žalovaná pořídil ze svých výlučných prostředků, získaných darem ke dni 29.8.2014. Ve zbývající části označil žalobu za neurčitou a nekonkrétní. Současně označil jako součást SJM prostředky na svém běžném bankovním účtu ve výši 19 850,42 Kč a rovněž prostředky na účtech žalobkyně u [právnická osoba]. v blíže neurčené výši. Uzavřel, že po celou dobu trvání manželství hradil veškeré společné výdaje výhradně on, proto měl po celou dobu trvání manželství i nadstandardní výdaje. Naopak žalobkyně si veškeré své příjmy, které po dobu manželství inkasovala, ukládala na své účty v [právnická osoba]. S ohledem na to žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, současně mu však přiznal polovinu prostředků tvořících společné jmění manželů a uložených na bankovních účtech vedených ve prospěch žalobkyně, jakož i náhradu nákladů řízení.

3. Sdělením k záměru odstranit stavbu ze dne 10.6.2011 [právnická osoba] [adresa], může být odstraněna stavba rodinného domu a garáže na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (ve věci účastníka [Jméno žalovaného]).

4. Dle výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] ke dni 3.8.2011, vedeného ve prospěch [Jméno žalovaného] u [právnická osoba], činil konečný zůstatek částku 28.981,96 EUR.

5. Dle Souhlasu s provedením ohlášené stavby [právnická osoba] [adresa] ze dne 30.8.2011 byl dán souhlas s provedením ohlášené stavby: Novostavba rodinného domu na pozemku parc.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] ve věci stavebníka [Jméno žalovaného].

6. Smlouvou o dílo č. 118/2011 ze dne 7.9.2011, uzavřenou mezi zhotovitelem [právnická osoba]. a [Jméno žalovaného] jako objednatelem, byly sjednány podmínky provedení díla - realizace hrubé stavby RD [adresa], parc.č. [Anonymizováno] v rozsahu stavebních prací a dodávek specifikovaných v příloze č. 1 dané smlouvy s dokončením prací 20.12.2011 za cenu 2 270 399,- Kč bez DPH. Příloha není přiložena ke smlouvě.

7. Dle příkazu k úhradě z [právnická osoba] z účtu č. [č. účtu], vedeného ve prospěch [jméno FO] ze dne 5.9.2011, byla provedena platba na účet č. [č. účtu] u [právnická osoba] vy výši 10 000,- Kč s VS [var. symbol]. Ve zprávě pro příjemce na uvedeném příkazu je zapsáno [Jméno žalovaného].

8. Dle denních záznamů stavby od 20.6.2011 do 14.9.2011 měl zhotovitel 20.6.2011 převzít staveniště RD [adresa], za účelem demolice stávajícího rodinného domu, 8.9.2011 bylo převzetí staveniště, potvrzení stavu připravenosti (základová deska, vložení kanalizace, přípojka a jiné), zahájení vytýčení jednotlivých místností, 14.9.2011 poté mělo být prováděno zdění stěn a příček, dokončení, rozmístění 1.NP.

9. Dle Ohlášení rozestavěné budovy k zápisu do katastru nemovitostí, opatřeného razítkem podatelny katastru nemovitostí 15.9.2011, datovaného 7.9.2011 a podepsaného s ověřeným podpisem 14.9.2011, měla být evidována rozestavěná budova na pozemcích parc. č. [hodnota], a ve prospěch žalovaného jako výlučného vlastníka budovy.

10. Dle znaleckého posudku [právnická osoba]. (za ústav vypracovala ing. [jméno FO]) ze dne 19.9.2011, vypracovaného pro [právnická osoba], věcná hodnota nemovitosti na LV [Anonymizováno] dle „stávajícího“ stavu činila 3.690.475,00 Kč, zatímco obvyklá cena nemovitosti ve „stávajícím“ stavu činila 4.500.000,00 Kč. Dle stavu „budoucího“ má být věcná hodnota celkem 9.077.500,00 Kč, zatímco obvyklá cena „budoucího“ stavu nemovitosti je 11 000 000,- Kč.

11. Fakturou (dílčí) č. 147/2011 ze dne 20.9.2011 s datem splatnosti 27.9.2011 vyúčtovala [právnická osoba]. žalovanému provedené a odsouhlasené stavební práce a dodávky na akci RD [adresa] v částce 246.718,00 Kč včetně 10% DPH. Platba měla být uhrazena na účet dodavatele č.ú. [č. účtu]. Přílohou faktury je soupis prací k 18.9.2011, podle kterého měly být, mimo jiné, zhotoveny železobetonové nadzákladové zdi, nosné, bednění na základových zdí nosných, oboustranné, zřízeno, výztuž na základových zdí nosných, dále výztuž na základových zdí nosných z betonářských ocelí, sloupy nebo pilíře, bednění sloupů, čtyřúhelných, nadzákladové zdi z tvárnic, ztraceného bednění, zdivo nosné, a to tedy v rámci svislých konstrukcí, v rámci vodorovných konstrukcí měly být prováděny stropy, bednění stropních desek, podpěrné konstrukce, výztuž stropů, podpěry konstrukce nosníků, výztuž průvlaků a věnců z betonářské oceli, a dále byl také prováděn přesun hmot do budovy zděné výšky, hrubá stavba a izolace proti vodě, proti zemní vlhkosti, různých tipů.

12. Dle Rozpisu hrubé stavby rodinného domu na parc.č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa] celková fakturovaná částka jednotlivých prací na hrubé stavbě měla činit 224.289,00 Kč (bez DPH).

13. Dle fotografie z 5.7.2011 byl na místě stavby zřetelný pouze výkop. Na další fotografii již je bednění a armatury základové desky, s mokrým betonem, ještě neprosáklým skrz armatury. Na dalších fotografiích z 5.10.2011 jsou zřetelné cihly zděných svislých zdí a lešení uprostřed patra.

14. Smlouvou o hypotečním úvěru reg. Č. [IBAN] ze dne 26.9.2011, vedenou u [právnická osoba] ve prospěch [Jméno žalovaného], byl sjednán hypoteční úvěr ve prospěch žalovaného v celkové výši 5 000 000,- Kč, za účelem financování výstavby nemovitosti: rozestavěné budovy rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa]. Úvěr byl sjednán na dobu 240 měsíců, s úrokovou sazbou po dobu prvních tří let ve výši 3,04% p.a. Anuitní splátka pro první úrokové období měla činit 27 830,11 Kč. Současně bylo sjednáno zajištění úvěru zástavním právem k předmětným nemovitostem. Běžným účtem pro splácení závazků z úvěru byl označen účet č. [č. účtu], naopak úvěrovým účtem, ze kterého měl být úvěr poskytnut byl účet č. [č. účtu] a na tento účet měl být rovněž formou zápočtu z běžného účtu č. [č. účtu] splácen.

15. Fakturou č. 149/2011 z 5.10.2011 s datem splatnosti 12.10.2011 byla žalovanému společností [právnická osoba]. vyúčtována částka 60 000,- Kč za práce (dílčí faktura) na akci rodinného domu [adresa]. Současně byl uveden účet zhotovitele č. [č. účtu]. Dle soupisu prací k fakturaci z 2.10.2011 měly být na svislých konstrukcích provedeny železobetonové nadzákladové zdi nosné, bednění na základových zdí nosných, výztuže na základových zdí nosných, a také betonářských. Sloupy nebo pilíře, bednění sloupů u čtyřúhelníkových zřízení, zdivo nosné z cihel [Anonymizováno]. Dále na vodorovných konstrukcích stropy deskové, ztužující pásy a věnce. Dále byl proveden přesun hmot do budovy, zděné výšky, a izolace vody, a rovněž také bylo účtováno zařízení staveniště.

16. Dle příjmového/výdajového dokladu, vystaveného blíže neurčeného dne společností [právnická osoba]., uhradil žalovaný částku 60 000,- Kč na úhradu faktury č. 149/2011.

17. Dle Oznámení o zadání příkazu k úhradě z bankovního účtu [jméno FO] (poznámka soudu: rodné jméno žalobkyně) č. [č. účtu] byla dne 1.11.2011 odeslána platba na účet příjemce č. [č. účtu] ve výši 100 000,- Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

18. Dle výpisu ze sporožirového účtu č. [hodnota], vedeného u [právnická osoba] pro blíže neurčeného uživatele, byla dne 1.11.2011 příkazem k úhradě provedena úhrada do jiné banky na účet [č. účtu], s poznámkou Dům [adresa] doplatek – [jméno FO] v částce 100 000,- Kč. Totožná částka byla téhož dne předtím převedena z účtu [č. účtu].

19. Dle Oznámení o čerpání hypotečního úvěru č. [IBAN] [Jméno žalovaného] ze dne 8.6.2012 informovala [právnická osoba] žalovaného, že celkově bylo z hypotéky čerpáno 3.500.000,00 Kč, zbývá dočerpat 1.500.000,00 Kč. Naposledy bylo čerpáno 750 000,- Kč dne 8.6.2012 na účet č. [č. účtu], úrok celkem měl činit od 11.7.2012 celkem 8 866,67 Kč.

20. Dle výpisu z účtu [právnická osoba] č. [č. účtu] byla 20.6.2012 byl dán příkaz k úhradě v částce 435,00 Kč s poznámkou [jméno FO] ([jméno FO]) s protiúčtem [č. účtu], dále 25.6.2012 byl dán příkaz k úhradě ve výši 5.000,00 Kč s poznámkou Peníze na světla s protiúčtem [č. účtu].

21. Dle Oznámení o čerpání hypotečního úvěru u [právnická osoba] č. [IBAN] ze dne 29.6.2012, adresovaného [Jméno žalovaného], bylo celkem vyčerpáno 4 000 000,- Kč a zbývá dočerpat na hypotečním úvěru 1 000 000,- Kč. Poslední čerpání proběhlo dne 29.6.20212 na účet č. [č. účtu] ve výši 500 000,- Kč, úrok celkem měl činit od 11.8.2012 10 133,33 Kč.

22. Dle Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách, uzavřené mezi klientem [Jméno žalovaného] a bankou [právnická osoba] Bank a.s. dne 25.3.2008, žalovaný 23.8.2012 nechal zřídit pro žalobkyni platební kartu ke svému běžnému korunovému účtu č. [č. účtu], založeného 11.7.2001 v měně CZK. Žalobkyni bylo 22.10.2015 zřízeno dispoziční právo k účtům č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], včetně zadávání příkazů a přebírání výpisů. Dále měl zřízen běžný účet v měně USD č. [č. účtu], založený 13.7.2012, účet č. [č. účtu] v měně EUR, založený 13.7.2012. K běžnému účtu č. [č. účtu] byl povolen limit 30 %, tzv. [Anonymizováno], kdy celková částka splatná spotřebitelem má být 203.500,01 Kč. Dále byl veden Spořící účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] v měně CZK s datem založení 25.3.2008. Spořící účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] s datem založení 26.3.2012, v měně CZK. Platební karta, typ [Anonymizováno], související s účtem, zde nespecifikovaným. Druhá platební karta typ [Anonymizováno] zpoplatněný, související s držitelem karty: [jméno FO] (zatímco předchozí byla k dispozici [Jméno žalovaného]). Přihlášení do internetového bankovnictví přes certifikát a přihlášení přes mobilní klíč s tím, že korespondence má být zasílána do rukou [Jméno žalovaného].

23. Dle oznámení o čerpání hypotečního úvěru z 12.10.2012 [právnická osoba] Bank, a.s. potvrdila, že 12.10.2012 bylo čerpáno z hypotečního úvěru 195 000 Kč na účet č. [č. účtu].

24. Dle výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] ze dne 31.12.2012, vedeného ve prospěch [Jméno žalovaného], představoval na počátku roku 2012 počáteční zůstatek částku 1 750 000,- Kč, konečný zůstatek činil 4.995.000,00 Kč, kdy ve dnech 21.2.2012 a 7.5.2012 došlo k čerpání částek vždy po 500 000,- Kč, dne 8.6.2012 v částce 750 000,- Kč, vždy v souvislosti s čerpáním úvěru [IBAN].

25. Dle průvodního dopisu k daňovému přiznání [Jméno žalovaného] za rok 2012 s ověřovacím razítkem Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 29.3.2013 žalovaný podal daňové přiznání za zdaňovací období roku 2012 s tím, že nevykázal příjmy ze závislé činnosti z Ruska za rok 2012, když tyto byly zdaněny ve státě zdroje.

26. Dle Přiznání k daní z příjmů fyzických osob [Jméno žalovaného] za rok 2012 s otiskem podatelny Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 29.3.2013, činil základ daně po odečtení ztráty žalovaného v daném roce 2.468.857,00 Kč a daň z příjmů fyzických osob částku 355.110,00 Kč, po slevách 322 451,- Kč.

27. Dle potvrzení [právnická osoba] Bank, a.s. ze dne [právnická osoba].2015 byla 11.2.2015 složena k hypotečnímu úvěru mimořádná splátka ve výši 600 000,- Kč s tím, že k tomuto datu byla uhrazena poslední anuitní splátka v původní výši 26.444,32 Kč. Výše hypotečního úvěru k datu vyhotovení daného potvrzení, činí 4.166.822,68 Kč s tím, že první anuitní splátka v nové výši 23.115,78 Kč bude splatná 11.3.2015.

28. Dle Oznámení o provedení mimořádné splátky hypotečního úvěru, ze dne 15.9.2015, vystavené společností [právnická osoba] Bank, a.s., podle kterého byla dne 11.9.2015 provedena mimořádná splátka ve výši 700 000,- Kč s tím, že k tomuto datu byla uhrazena poslední anuitní splátka v původní výši 23.115,78 Kč. Zůstatek hypotečního úvěru představuje částku 3.364.902,61 Kč a první anuitní splátka v nové výši bude splatná 11.10.2015 ve výši 19.135,10 Kč.

29. Dle Oznámení o provedení mimořádné splátky hypotečního úvěru se snížením výše anuitní splátky ze dne 12.4.2016 byla u [právnická osoba]s. dne 11.4.2016 u hypotečního úvěru reg. č. [IBAN] provedena mimořádná splátka ve výši 800 000,- Kč. K tomuto datu byla uhrazena poslední anuitní splátka v původní výši 19.135,10 Kč. Nesplacený zůstatek hypotečního úvěru představuje k datu vyhotovení oznámení 2.479.300,72 Kč.

30. Dle výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] ke dni 3.7.2018, vedeného ve prospěch [Jméno žalovaného], činil konečný zůstatek v daném měsíci částku 19.850,42 Kč.

31. Dle výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] ke dni 3.11.2011, vedeného ve prospěch [Jméno žalovaného], byla dne 13.10.2011 provedena platba ve výši 151 324,- Kč s poznámkou „RD [adresa], Zapocet 100000 voci z alohovej fakture 1402011 [Anonymizováno]“.

32. Z výpisu z běžného účtu č.[č. účtu] za měsíc únor roku 2023 vyplývá, že částka 20 tis. Kč dorazila žalovanému 24.1.2023 s poznámkou „prevod obchodniho podilu [právnická osoba]“.

33. Dle příkazu k úhradě ze dne 29.6.2012 zaslala žalobkyně platbu v částce 823,00 Kč s poznámkou „[Anonymizováno] – [jméno FO]“.

34. Dle potvrzení společnosti [právnická osoba]. z 22.12.2021, podle kterého banka potvrdila, že [Jméno žalovaného] mimo jiné má veden u společnosti běžný korunový účet č. [č. účtu], který byl založen 11.7.2001 s tím, že ke 14.9.2011 na něm byla evidována příchozí platba ve výši 50 000,- Kč ze spořícího účtu.

35. Dle běžného daňového dokladu č. 202144089, vystaveného společností [právnická osoba]., bylo celkem za poskytnutí bankovního potvrzení účtováno 242,00 Kč 22.12.2021.

36. Dle kupní smlouvy [právnická osoba] z 8.4.2021, uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (zapsané u katastru nemovitostí pod poznámkou V – [č. účtu]-101- S), uzavřel žalovaný dne 13.4.2018 s prodávajícím smlouvu o smlouvě budoucí, na jejímž základě pak strany uzavřeli i smlouvu kupní (bod 2.1. předmětné smlouvy). Dle bodu 7.1. strany prohlásily, že kupující před uzavřením smlouvy (kupní) zaplatil prodávajícímu formou jednotlivých záloh celou částku kupní ceny, přičemž zálohy se k uzavření kupní smlouvy stávají kupní cenou. Současně bylo v bodu 7.4. sjednáno, že „V případě, že dojde k zániku této Smlouvy a tedy vzniku povinnosti Prodávajícího vrátit Kupujícímu Kupní cenu, sjednávají Smluvní strany výslovně, že Kupující nemá nárok na zaplacení jakéhokoli úroku či jiného obdobného plnění spojeného se zaplacenou Kupní cenou. Kupující dále souhlasí s tím, že v takovém případě je Prodávající oprávněn splnit svoji povinnost spočívající ve vrácení Kupní ceny tak, že ji (celou či její část) převede přímo na účet Hypotéční banky za účelem dosažení výmazu Zástavního práva kupujícího (a to i když o takový postup Kupující Prodávajícího nepožádá v souladu s článkem 9.1 této Smlouvy), pokud došlo k uzavření smlouvy o jeho zřízení a takové Zástavní právo kupujícího nezaniklo dříve jiným způsobem.“ 37. Dle vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze 17.4.2024 u ní má žalobkyně veden běžný účet č. [č. účtu], který byl založen 18.5.2012. Žalovaný má u shora uvedené společnosti veden: a) běžný účet č. [č. účtu], založený 11.7.2001, b) vkladový účet č. [č. účtu], založený 25.3.2008, zrušený 11.12.2015, c) běžný účet č. [č. účtu], založený 14.1.2010 a zrušený 29.2.2012, d) vkladový účet č. [č. účtu], založený 26.3.2012 a zrušený 15.7.2013, e) běžný účet č. [č. účtu], založený 13.7.2012, zrušený 3.7.2015, f) běžný účet č. [č. účtu], založený 13.7.2012, zrušený 12.10.2012, g) běžný účet č. [č. účtu], založený 7.1.2013, h) vkladový účet č. [č. účtu], založený 10.2.2014, i) běžný účet č. [č. účtu], založený 22.10.2015 a zrušen 11.12.2015, j) úvěrový účet č. [č. účtu], založený 31.3.2008, zrušený 25.3.2013 a k) úvěrový účet č. [č. účtu], založený 26.9.2011. Z jednotlivých výpisů pak vyplývá, že ke dni zániku manželství účastníků (tzn. 28.7.2018) byl zůstatek na účtu č. [č. účtu] (žalobkyně) ve výši 375,13 Kč (účet byl od 1.10.2013 bez pohybu), na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 109 408,05 Kč (stav zůstatku uvedený na výpisu ke dni 3.8.2018 ve výši 27 098,70 Kč se zohledněním příchozích plateb ze dne 30.7.2018 ve výši 50 000,- Kč a 0,58 Kč a odchozích plateb ze dne 30.7.2018 ve výši 580,00 Kč, 3 000,00 Kč, 4 040,00 Kč, 4 500,00 Kč, 15 412,00 Kč, 24 000,00 Kč, 78 737,70 Kč, 169,00 Kč, 0,09 Kč a 1 871,14 Kč), na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 201,27 Kč, na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 1 001 460,82 Kč (stav zůstatku ve výši 951 723,72 Kč se zohledněním odchozí platby 30.7.2018 ve výši 50 000,00 Kč, příchozí platby 31.7.2018 ve výši 309,29 Kč a odchozí platby 31.7.2018 ve výši 46,39 Kč), na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 2 275 657,03 Kč (ke dni 31.12.2017 – účet k vypořádání navrhován nebyl).

38. Dle vyjádření společnosti [právnická osoba]. z 18.4.2024 k žádosti o součinnost společnost sdělila, že v období od 13.8.2011 do 28.7.2018 byl na jméno žalobkyně veden: a) osobní účet č. [č. účtu], b) vkladový účet č. [č. účtu] a c) vkladní knížka č. [č. účtu], která byla zrušena 27.5.2020 (za období od 1.8.2011 do 16.5.2020 byla bez pohybu). Žalovaný nemá za požadované období v centrální databázi [právnická osoba]. vedeny žádné účty.

39. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období července 2018 bylo zjištěno, že ke dni 28.7.2018 byl na účtu zůstatek ve výši 64 809,03 Kč (stav zůstatku uvedený na výpisu ke dni 31.7.2018 ve výši 64 533,23 Kč se zohledněním odchozí platby 29.7.2018 ve výši 240,80 Kč, odchozí platby 31.7.2018 ve výši 100,- Kč, příchozí platby 31.7.2018 ve výši 100,- Kč a odchozí platby 31.7.2018 ve výši 35,- Kč).

40. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období července 2018 bylo zjištěno, že ke dni 28.7.2018 byl na účtu zůstatek ve výši 79 420,89 Kč (stav zůstatku uvedený na výpisu ke dni 31.7.2018 ve výši 79 432,49 Kč se zohledněním odchozí platby 31.7.2018 ve výši 2,05 Kč a příchozí platby 31.7.2018 ve výši 13,65 Kč).

41. Dle smlouvy o převodu podílu ze dne 20.1.2023 žalovaný převedl svůj 20% podíl na společnosti [právnická osoba], na společnosti ITS Group jako kupujícího, a to za kupní cenu ve výši 20 000,- Kč.

42. Jednotlivé dotázané společnosti ([právnická osoba]) na dotaz soudu o součinnost sdělili, že ani jeden z účastníků nebyl v rozhodném období jejich klientem.

43. Dle bankovní informace společnosti [právnická osoba]. ze dne 22.9.2021 má [Jméno žalovaného] mimo běžný korunový účet č. [č. účtu] veden také spořící účet č. [č. účtu]. Na běžném účtu je evidována odchozí platba ve výši 246.718,00 Kč dne 27.9.2011, na spořícím účtu (založeném 11.7.2001 a zrušeném 11.12.2015) byl zůstatek 260 000,- Kč, který byl převeden na běžný korunový účet 27.9.2011.

44. Dle bankovní informace – potvrzení, [právnická osoba]. ze dne 23.12.2021 má u bankovního ústavu žalovaný veden hypoteční úvěr u banky č. [IBAN] a ke dni 11.7.2018 činila nesplacená jistina na tomto účtu 2.202.216,01 Kč.

45. Darovací smlouvou z 13.8.2014 dárce [jméno FO] darovala obdarovanému [Jméno žalovaného] částku 2 000,- Kč, určenou k zakoupení obchodního podílu ve výši 20% v nově vznikající společnosti [právnická osoba] Smlouva je ze 13.8,2014.

46. Darovací smlouvou ze dne 3.2.2015 dárce [jméno FO] věnovala obdarovanému [Jméno žalovaného] částku 600 000,- Kč za účelem využití k mimořádné splátce hypotečního úvěru k domu čp. 968 v obci [adresa].

47. Dle Bankovní informace – potvrzení o vedení běžného účtu z 27.12.2021 u [právnická osoba]., č. [č. účtu] byly evidovány výběry z bankomatů za období září 2011, ve výši 20 000,- Kč 19.9.2011, 37 000,- Kč 20.9.2011 a 6 000,- Kč 21.9.2011. S tím souvisí rovněž potvrzení [právnická osoba]. o účtování částky 242,00 Kč za vyhotovení daného potvrzení.

48. Smlouvou o půjčce z 29.1.2016 se věřitel [právnická osoba] zavázal půjčit dlužníkovi (žalovanému) částku 1.500 000,- Kč, kterou se dlužník zavázal vrátit nejpozději 28.2.2024, i s úroky. Půjčka měla být poskytnuta na účet č. [č. účtu] nejpozději do 15.2.2016.

49. Smlouvou o půjčce z 25.3.2015 byla mezi společností [právnická osoba] (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) sjednána neúčelová půjčka 1 000 000,- Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 31.3.2015.

50. Dle Denních záznamy stavby listu č. 2 práce na domě pokračovali i v období od 19.9.2011 do 31.10.2011.

51. Dle výpisu ze spořícího účtu [Jméno žalovaného], č. [č. účtu], podle kterého došlo 11.8.2011 k převodu částky 150 000 Kč na uvedený účet, s poznámkou [jméno FO], internet, převod z běžného účtu na spořící účet. Konečný zůstatek na účtu k 31.8.2011 činí 35 0988,69 Kč.

52. Dle Rozvahy společnosti [právnická osoba] k 31.12.2020a přílohy k účetní závěrce společnost neměla žádné zaměstnance, pohledávky ani závazky nevykázané v rozvaze.

53. Z Přiznání k dani z příjmu společnosti [právnická osoba] za rok 2021 (s elektronickým otiskem podání správci daně) vyplývá, že společnost jako mikrojednotka nevykazovala žádné příjmy ani výdaje, žádnou činnost.

54. Dle Výkazu zisku a ztráty k 31.12.2020 společnost [právnická osoba] vykazovala čistý obrat 560 000,- Kč 55. Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] za prosinec 2021 společnost [právnická osoba] vykazovala zůstatek na účtu na počátku měsíce ve výši 28 834,46, na konci 416,90 Kč.

56. Dle kopie velkého technického průkazu vozidla reg. značky [SPZ], vozidlo [Anonymizováno], nákladní automobil skříňový, byla vlastníkem vozidla společnost [právnická osoba]

57. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. 5/3229/2022 ze dne 3.3.2022 byla zjištěna obvyklá hodnota celé nemovitosti i s pozemky ve výši 22.176.990,00 Kč, z toho obvyklá hodnota pouze rodinného domu bez pozemků činí 10.811.887,00 Kč, obvyklá hodnota vnosů do pozemků ve výši 432 480,- Kč.

58. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při ústním jednání v návaznosti na shora uvedený posudek jednak doplnil aktualizaci ocenění předmětné nemovitosti k datu jednání (tzn. 29.11.2022), podle které obvyklá hodnota celé nemovitosti i s pozemky činí 24.793.900,00 Kč, z toho obvyklá hodnota pouze rodinného domu bez pozemků činí 11.599.010,00 Kč, obvyklá hodnota vnosů do pozemků ve výši 463 960,- Kč. Ceny nemovitostí se obecně zvyšují, byť rychlost nárůstu cen nemovitostí se zpomaluje, z původních 4% na současná 2%. U pozemků je to přesně naopak. Pokud jde o důvěryhodnost pokladů, které znalec měl k dispozici, vycházel z posudku, vypracovaného v roce 2011 [tituly před jménem] [jméno FO] pro [právnická osoba] Bank, který zachytil stav základní desky a o jehož věrohodnosti neměl důvod pochybovat. V tu dobu byla budova rozestavěna na 9 %. To použil i znalec ve svém posudku, přičemž při určení hodnoty vnosů do nemovitosti odečetl právě míru rozestavěnosti rodinného domu k 18.9.2011 (tzn. – 9 % - 973.070,00 Kč).

59. Znaleckým posudkem č. 3457-1/2023, vypracovaného 10.1.2023 [tituly před jménem] [jméno FO], ve věci odhadu obvyklé ceny nemovité věci (rodinného domu čp. 968, včetně vybraných součástí a příslušenství) představuje obvyklá cena nemovitosti ve výši 22.210 tis. Kč, z toho stavba se součástmi je 9.895 000,- Kč, pozemek se součástmi 12.315 000,- Kč. Znalec při vyhotovení posudku vycházel z Mezinárodních standardů pro oceňování majetku TIAVSC (The International Assets Valuation Standard Committee) nebo Evropských standardů pro oceňování majetku (EVS, vydaných The European Group of Valuers’ Associations-TEGOVA), dále zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

60. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], jednatel společnosti [právnická osoba], jejíž podíl po určitou dobu vlastnil i žalovaná ve věci uvedl, že společnost po určitou dobu bojovala s hospodářským výsledkem a nakonec se jí podařilo skončit s menším ziskem. Žalovaný v době výslechu svědka byl společníkem společnosti, byť již mu svědek nabízel odkup obchodního podílu. Pakliže by žalovaný požádal o kopie konkrétních listin, neměl by dle svědka být problém s jejich vydáním, byť spolu nemají pozitivní vztahy. Dosud tak však neučinil, ačkoliv jsou zásilky společností běžně přebírány. K dotazu, z jakého důvodu byla po roce 2018-2019 ukončena poměrně masivní činnost společnosti, kdy již nebyly dosavadní smlouvy prodlužovány, svědek uvedl, že společnost [právnická osoba], podniká jako zprostředkovatel v oblasti pojištění (pojistný makléř či agent). V minulých letech sice měli některé zajímavé veřejné zakázky, související se zajímavými zisky, pak nastala covidová epidemie a společnosti se již nepodařilo navázat na obchodní vztahy s významnými klienty, což vedlo k výraznému propadu příjmů společnosti. Současně se do obchodního vedení společnosti vmísily rozdílné názory na chod společnosti mezi svědkem (jako jednatelem) a dalšími společníky, což se projevilo i na malém obratu a následně to vedlo i k rozhodnutí svědka odkoupit jednotlivé podíly společníků, aby společnost mohl řídit sám. Činnost pojišťovacího makléře je vázána na speciální kvalifikaci, která je předmětem zkoušek a oprávnění k ní uděluje Česká národní banka. Jedním z kritérií je navíc složení zkoušek čtvrté kategorie u zastupujících osob společnosti. Svědek toto splňuje, absolvoval v souvislosti se změnou příslušných předpisů i přezkoušení. Činnost pojišťovacího makléře není vázána výlučně na svědka, povolení má firma [právnická osoba] Specializované zkoušky jsou vázány přímo na konkrétní osobu, tedy na svědka, který je v daném okamžiku jediným s touto kvalifikací ve společnosti. Není však vyloučeno, že by svědek byl nahrazen jinou osobou se stejnou kvalifikací. Svědek však má osobní vztah s klienty, tyto by musely být převedeny buď na jinou společnost nebo navázány s jiným kvalifikovaným zástupcem společnosti. Činnost společnosti však může být ukončena rovněž nezaplacením příslušného správního poplatku České národní bance, což by vedlo k odejmutí licence na pojišťovací činnost, zastupujícího pojistného makléře, potažmo agenta. Firma by pak mohla podnikat jen v jiném oboru. Jestliže má společnost základní kapitál pouze ve výši 10 000,- Kč, ten byl stanoven s ohledem na zákonné povinnosti pro společnost s ručením omezeným, což bylo zapsáno do rejstříku, a od doby zápisu neproběhla žádná změna. Zatímco pojistný makléř ve vztahu zastupuje jakéhokoliv klienta, pojistný agent zastupuje pojišťovnu. Společnost má obojí oprávnění, nicméně v letech 2020 a 2021 byly její zisky slabé. V roce 2022 se nezúčastnila žádných veřejných soutěží a její aktivita je směřována i do jiných společností. Společnost má povinnost podávat daňová přiznání, odeslala je elektronickou poštou, prostřednictvím své smluvní účetní. Daňové povinnosti má tak řádně splněny.

61. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která vypracovala znalecký posudek, týkající se ocenění obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], ve věci uvedla, že společnost podniká v oboru pojišťování. Činnost společnosti se vždy na hodnotě společnosti odrazí, znalkyně však měla k dispozici minimum informací, které více než roku získala na základě svých žádostí. Neměla inventarizace, salda pohledávek a závazků, proto o té společnosti mnoho neví. Vycházela čistě jenom z dostupných výkazů, výkaz za rok 2022 si zajistila sama z obchodního rejstříku. Zjištěná cena obchodního podílu společnosti se tak může lišit, oproti situaci, kdy by znalkyně měla k dispozici kompletní podklady, a to nejen směrem nahoru, ale i dolů. Proto vycházela z hodnoty vlastního kapitálu, která byla vykázána v účetnictví. Jedním z důležitých podkladů by byly inventarizace, nicméně za poslední tři roky společnost vykazovala výsledky v řádu jednotek. Podíl byl navíc prodán v červenci loňského roku (pozn.soudu – ve vztahu k době výpovědi znalkyně) a kupní smlouvu znalkyně k dispozici neměla. Předpokládala však, že smlouva bude uvádět hodnotu obchodního podílu, kterou si obě strany cenili. Na určení ceny má vliv i know-how společnosti, její obchodní jméno a konkurence, znalkyně však tyto parametry neměla možnost srovnat s jinou společností s obdobným zaměřením. Nebyla si jistá, zda o smlouvu o prodeji obchodního podílu žádala. Znalkyně tak zjistila cenu účetní, za kterou je možné podíl prodat, ale neřekla by úplně, že je to cena objektivní. Je to hodnota, která vychází z principu historických cen zaúčtovaných pořizovacích cen pohledávek a závazků. Pokud by byl ve společnosti zjištěn nějaký majetek, který by se dal přecenit, tak samozřejmě, by to bylo o něčem jiném. Znalkyně však neměla k dispozici ničeho jiného, proto stanovila obvyklou cenu obchodního podílu žalovaného ve výši 62.600,00 Kč, ta by se však na základě potřebných podkladů mohla lišit. Z dostupných informací na internetu o společnosti nezjistila znalkyně v podstatě žádné informace, které by odůvodňovaly oceňování nějakého know-how, jde o společnost s ručením omezením, která není obchodována na burze. Znalkyně výslovně uvedla, že nejlepším podkladem by byla kupní smlouva, jejímž předmětem byl obchodní podíl společnosti. K dotazu, zda by znalkyní stanovená cena obchodního podílu společnosti mohla být reálná jak pro kupujícího tak pro prodávajícího, znalkyně uvedla, že v případě, že by kupující měl informaci, že na společnosti neváznou nějaké soudní spory, byla by to pro něj cena dobrá. Aktiva převyšují závazky, patří mezi ně vozidlo [Anonymizováno] rok výroby 2006 v hodnotě cca 300 000,- Kč, ale je rovněž otázkou, za kolik jej následně společnost prodala. Protože nebyly znalkyni předloženy potřebné výkazy, ponechala již cenu takto stanovenou. Vozidlo bylo zhruba v polovině roku převedeno na pana [jméno FO]. Tím by se aktiva přeměnila na peněžní položku. Mezi závazky společnosti patří cizí zdroje v hodnotě cca 250 000,- Kč.

62. Sdělením ze dne 5.9.2024 společnost [Anonymizováno] soud informovala, že v rámci smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], nebyl uzavřený žádný dodatek a ani nedošlo k plnění nad rámec smlouvy.

63. Znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] při ústním jednání u soudu konfrontovali závěry a rozdíly svých posudků. Z konfrontace vyplynulo, že zatímco [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel z obvyklé ceny stavby a pozemku jako samostatných věci, [tituly před jménem] [jméno FO] obě věci posuzoval společně. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při aktualizaci ceny nemovitosti použil metodu hypotečních indexů, která vychází ze skutečných cen nemovitostí, na které banka půjčuje peníze, v jednotlivých čtvrtletích, protože již původní posudek prováděl podle oceňovacích předpisů. V rámci hypotečních indexů banka vyhodnocuje 25 různých faktorů, včetně lokality nemovitostí. Ty jsou rozděleny na Prahu a ostatní lokality. Rozdíl mezi oceněním rovněž pramení z rozdílného posouzení dané lokality, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel z indexu dosažených cen v Praze, zatímco [tituly před jménem] [jméno FO] z indexu celorepublikového, když [adresa] jako součást Prahy nehodnotí. [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel z porovnávací metody z uskutečněných cen. Nemovitost navštívil při místním šetření v roce 2022. Aktuální stav nemovitosti zjistil nahlížením do spisu, z něhož vyplývalo pouze to, že se tam provalila povodňová vlna, vlhkost ve sklepě. Ta v roce 2022 nebyla patrná. Nové místní šetření považoval za nadbytečné, když faktický stav znalec považoval za stejný jako v roce 2022. Povodňovou vlnou byl myšlen nějaký déšť. Z fotografií ze spisu však nevyplývá, že by byla voda ve sklepě, když vyfoceny jsou pouze vlhké stěny, které byly v roce 2022. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že hypoteční metoda je jednou z možných metod zjištění ceny, ale jde o spíše statistický průměr, který neřeší detaily dané nemovitosti jako takové. Vhodnější je porovnávací metoda, z hlediska ostatních metod je dokonce prioritní. Při stanovení ceny nelze určit přesnou hodnotu, jde o odhad, proto se jednotliví znalci mohou lišit. Soudy uznávají toleranci zhruba 10-15 %. Obvyklá cena udává hodnotu celé nemovité věci, včetně pozemku. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] výslovně namítl, že zákon o oceňování majetku (§ 2) výslovně obvyklou cenu určuje z porovnání uskutečněných prodejů podobných nemovitostí. Protože [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel ze čtyř inzerátů nabídkových cen, nemohl určit cenu obvyklou. Navíc všechny čtyři porovnávané vzorky jsou kvalitativně horší než oceňovaná nemovitost, ačkoliv by měly být ve všech parametrech stejné. Jestliže dále u všech vzorků snížil procentuálně nabídkové ceny a hodnotil tak indexy, vyšla mu nepřiměřeně nízká cena a tato není cenou obvyklou. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že v dané lokalitě našel hodně podobných nemovitostí, včetně prodeje samotných stavebních pozemků pro vily. Z těch vyšel porovnáním uskutečněných cen za účelem určení obvyklé ceny, kterou [jméno FO] převzal a přidal na ni 10 %, což je zcela mimo jakýkoliv oceňovací předpis a v rozporu s jeho tvrzením, že ceny nemovitostí stagnují a klesají. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k tomu uvedl, že při porovnávací metodě vycházel z realitní inzerce proto, že jmu katastr danou lokalitu v rámci dostupných smluv nevyhledal. Proto vycházel z inzerce, kdy obdobně jako v případě reálných cen nabídky v prvním kole diskontoval, ve druhém kole upravoval diskontovanou nabídku o koeficienty (horší, lepší, stejný a podobně). Výsledná cena pak může být označována jako obvyklá nebo tržní. Právě proto, že došlo ke snížení nabídkových cen, [tituly před jménem] [jméno FO] výslednou cenu označil za cenu, za kterou se nemovitosti prodávají, protože nabídka je vždy vyšší. [tituly před jménem] [jméno FO] nemovitost shlédl opakovaně i v rámci vypracování aktualizace svého znaleckého posudku, s odstupem dvou let zhodnotil stav nemovitosti znovu a dospěl k závěru, že tento je mnohem horší. Vady na fasádě objevovali již před dvěma lety, kdy byl nemovitost zhlédnout, ale rozhodně ne v takovém rozsahu. Při dalším shlédnutí byl překvapen postupem plísně a mechů na fasádě a podlahách, vyklovanými místy tepelné izolace a celkovým neudržovaným vzhledem. To se snažil zohlednit i ve svém posudku. Na tyto vady má vliv oslunění fasády a vlhkost, kdy fasáda je otočená do stínu a nevětrá. Oprava by pak měla spočívat nejprve v dezinfekci a novém nátěru, což představuje nemalé výdaje, které znalec rovněž zohlednil ve svém posudku. Jeho úkolem však již nebylo zjištění, zda je řádně provedená kanalizace či izolace proti tlakové vodě. Pokud by se však ukázalo, že tyto práce byly provedeny vadně, byla by oprava velmi drahá, především by bylo zapotřebí zjistit, odkud se do objektu voda dostává. Dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] došlo již při výstavbě k závadám v izolaci proti zemní vlhkosti, která vzlíná, projevuje se pak vlhkými rohy, prokvétáním omítky v rozích. On sám tyto skutečnosti zohlednila indexy K4 a K5 (provedení vybavení a celkový stav). V aktualizaci posudku je to zohledněno průměrem růstu cen, protože index se zohledňoval již v původním posudku. Index je určován dle odhadu znalce. Dle ing. [jméno FO] zatékání do nemovitosti se neprojevuje jenom zemní vlhkostí, ale spíše nedostatečnou izolací v místech, kde byla zapotřebí izolace tlaková, přičemž stávající izolace není schopna udržet pohyb podloží a trhá se. V daném případě tak byl zřejmě zanedbán průzkum lokality. Protože však již dodatečně tlaková izolace zhotovit nelze, bylo by zapotřebí podříznout stěny kolem domu, vybourat stávající izolaci a celý suterén a znovu zaizolovat. Oba znalci se shodli, že se jedná o finančně velmi náročnou záležitost. Do nemovitosti přitom nezatéká nepřetržitým proudem, ale několikrát ročně se voda uvnitř objeví a vzlíná stěnami. Dle obou znalců je problém případného zatékání do nemovitosti věcí stavebního dozoru, ale zatímco dle [tituly před jménem] [jméno FO] je výběr (potažmo případná nečinnost stavebního dozoru) k tíži stavebníka, dle [jméno FO] stavebník jako laik může tuto skutečnost těžko ovlivnit, stejně jako případné vady projektu. Oba znalci se shodli na tom, že sanace zatékání kanalizací (a v tomto směru není rozdíl, zda splaškové či dešťové) je finančně velmi náročná, protože by po hloubkovém průzkumu měla být provedena kolem domu drenáž.

64. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 21 P 13/2018, nově 25 P 81/2021 Obvodního soudu pro Prahu 10 soud zjistil následující: Při ústním jednání dne 4.5.2021 (čl. 218 opatrovnického spisu) žalovaný uvedl: „K dotazu soudu dále uvádím, že pokud jsem tázán na to, zda v mém daňovém přiznání byly uvedeny údaje ohledně příjmů z nájemného, pak uvádím, že je pravdou, že v roce 2019 tyto údaje v daňovém přiznání uvedeny nebyly, za rok 2020 budou. Pokud jsem tázán na to, z jakých důvodů tam tedy tyto údaje nebyly zaneseny, uvádím, že zřejmě došlo k nějakým nedorozuměním při předávání informací mezi mnou a účetním, který pro mě zpracovával daňové přiznání. K dotazu soudu uvádím, že nevím, zda má tato osoba razítko daňového poradce, či nikoliv.“ V podání z 22.2.2021 (č.l. 133 – 143 opatrovnického spisu) otec uvedl: „Moje majetkové a výdělkové poměry od doby posledního řízení se zásadně nezměnily, pouze tak, že byt o velikosti 2+1, který jsem pronajímal za částku 27 000,- Kč měsíčně již od listopadu 2020 nepronajímám, neboť předchozí nájem byl ukončen, a já jsem se pokoušel předmětný byt po úpravách (malování, dezinfekce, nutné opravy cca 80 000,- Kč celkem) znovu pronajmout, z důvodu pandemie se mi však toto nepovedlo.“ Rozsudkem č. j. 21 P 13/2018 – 347, 21 P a Nc 14/2021 21 P a Nc 66/2021 (v opatrovnickém spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 21 P 13/2018, nově 25 P 81/2021 Obvodního soudu pro Prahu 10) ze dne 6.9.2021, ve věci zvýšení výživného a úpravy styku otce s nezletilým byla schválena dohoda rodičů (současných účastníků), kterou se otec zavázal na výživu nezletilého hradit částku 18 000,- Kč měsíčně s tím, že od 1.9.2021 bude částka 15 000,- Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v daném měsíci a částka 3 000,- Kč poté bude splatná do každého 15. dne v daném měsíci. Rozsudek nabyl právní moci 6.10.2021, co do výroku I., co do výroku II. 22.10.2021. V bodech 13 a 14 odůvodnění soud uvedl: „Ve vztahu k matce nezletilého vzal soud k aktuálním poměrům matky za prokázané, že matčino nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské, v oboru ekonomika. Matka nadále pracuje v zaměstnaneckém poměru na 3/4 úvazek jako [Anonymizováno] s aktuálním průměrným čistým měsíčním příjmem cca 32 000 Kč. Od listopadu 2018 pak byla matka po dobu jednoho na nemocenské v souvislosti se svým onemocněním [Anonymizováno], přičemž následně, od listopadu 2019 jí pak byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 17 840 Kč měsíčně. Od února 2021 však byl matce invalidita ponížena na invaliditu prvního stupně a aktuálně tedy matka pobírá invalidní důchod ve výši 8 673 Kč měsíčně. Dále matka pobírá příspěvek na péči o dítě ve výši 3 300 Kč měsíčně. Žádné další sociální dávky matka nepobírá. Matka bydlí spolu s nezletilým a jejím přítelem v bytě o velikosti 2+1, který je ve vlastnictví jejího přítele, přičemž celkové náklady na bydlení jsou představovány částkou 19 000 Kč (včetně hypotéky). Matka svému příteli na bydlení přispívá částkou 10 000 Kč měsíčně, jinak se o náklady s vedením společné domácnosti dělí. Matčin přítel pracuje ve státní správě s příjmem cca 40 000 Kč, v souvislosti s bytem splácí hypotéku. Přítel matky nemá žádnou vyživovací povinnost. S přítelem matka žije již rok a půl. Matka hodnotí vztah přítele a nezletilého [Anonymizováno] jako dobrý, vychází spolu, přítel se nezletilému věnuje. V rámci společného jmění manželů mají rodiče spor o vlastnictví rodinného domu v [Anonymizováno], který byl budován za trvání manželství, a mají nějaké úspory z doby, kdy žili ve společné domácnosti. O vypořádání SJM je mezi rodiči vedeno soudní řízení. Matka jinak nevlastní žádné věci větší majetkové hodnoty. Matka si platí penzijní připojištění ve výši 3 000 Kč měsíčně, dále si platí stavební spoření ve výši 1 700 Kč měsíčně a další spoření 300 Kč měsíčně. Matka dále přispívá na bydlení své matce částkou cca 7000 Kč měsíčně, ačkoliv v bytě na Praze 2 již s nezletilým nebydlí. Tento příspěvek matka odůvodňovala tím, že nezletilý [Anonymizováno] nadále často ve všední dny navštěvuje babičku v jejím bydlišti a má tam stále své zázemí. Matčin zdravotní stav je aktuálně dobrý a nejsou s ním spojeny žádné zvýšené náklady, nicméně v minulosti matka onemocněla [Anonymizováno], brala hodně léků s doplatky, v současné době je matčin zdravotní stav stabilizovaný. Matka má vyživovací povinnost pouze k nezletilému [Anonymizováno]. …..Ve vztahu k otci nezletilého vzal soud k aktuálním poměrům otce za za prokázané, že otec je března 2021 zaměstnán ve společnosti [právnická osoba]. jako projektový manažer s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 43 000 Kč. V předchozích letech 2018 až 2020 otec pro tuto společnost pracoval pouze na poloviční úvazek s příjmem ve výši 8 398 Kč. V tomto období však zároveň pracoval v zaměstnaneckém poměru pro společnost [právnická osoba]., kde měl čistý měsíční příjem 57 841 Kč. [právnická osoba] společnost [Anonymizováno] byla vázána na grant, který skončil, a tudíž skončil s činností pro tuto společnost a naopak rozšířil svou práci pro společnost [právnická osoba]., která získala grant, přičemž v souvislosti s tím došlo ke zvýšení jeho příjmů od této společnosti. Dále otec pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v oblasti ekonomického poradenství. Spolupracuje se společností [Anonymizováno]., které fakturuje částku 27 000 Kč měsíčně. V souvislosti s touto činností jako OSVČ však otec zaměstnává další osobu na dohodu o provedení práce, které platí částku 10 000 Kč měsíčně. Otec má naspořenu částku mezi 300 000 a 400 000 Kč. Otec v daňovém přiznání za rok 2019 vykázal úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši 1 113 475 Kč, příjmy z podnikání ve výši 300 000 Kč, výdaje uplatněné paušální sazbou 60 % ve výši 180 000 Kč. Jako příjmy z pronájmu vykázal otec částku 231 Kč, po uplatnění slev na dani byla otci vyměřena daň v částce 212 850 Kč, s tím, že po zohlednění sražených záloh na dani z příjmů ze závislé činnosti ve výši 199 020 Kč, otci zbývalo doplatit na dani částku 13 830 Kč. V daňovém přiznání za rok 2019 však měl být uveden příjem z pronájmu ve výši 370 231 Kč, výdaje v rozsahu 30 %, s tím že tak vznikl otci nedoplatek na dani ve výši 56 655 Kč, když v tomto směru tedy otec aktuálně podával v průběhu řízení opravné daňové přiznání. Otec v daňovém přiznání za rok 2020 vykázal úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši 1 112 566 Kč, příjmy z podnikání ve výši 179 000 Kč, a příjmy z pronájmu ve výši 492 192 Kč, výdaje uplatněné paušální sazbou s tím, že po uplatnění slev na dani byla otci vyměřena daň v částce 260 865 Kč, s tím, že po zohlednění sražených záloh na dani z příjmů ze závislé činnosti pak otci zbývalo doplatit na dani částku 62 205 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že otec vlastní byt o velikosti 2+kk na [adresa], který nebyl dle otce od roku 2019 asi rok a půl pronajímán. Dále otec vlastní rodinný dům v [Anonymizováno] (o nějž je veden spor, zda je či není součástí nevypořádaného SJM mezi otcem a matkou), který pronajímá od února 2021 za částku 20 000 Kč měsíčně, přičemž v letech 2019 a 2020 byla tato nemovitost dle předložených smluv pronajímána za částku 41 000 Kč měsíčně. Snížení nájmu otec odůvodňoval tím, že současný nájemce byl nespokojený s tím, jak otec nemovitost udržuje, a proto se dohodli se na tom, že nájemce si bude nemovitost udržovat na vlastní náklady, ale od února 2021 dojde ke snížení nájemného. Dle sdělení realitní kanceláře se však obdobné nemovitosti v lokalitě, kde se nemovitost nachází, dají pronajímat i za částku až 100 000 Kč měsíčně s tím, že otec však s tímto závěrem realitní kanceláře, s ohledem na konstrukční vady nemovitosti, nesouhlasil. Dále bylo v řízení prokázáno, že otec má k dispozici služební vůz společnosti [právnická osoba]., který může používat i k osobním účelům. Otec v průběhu řízení bydlel v nájemním bytě o velikosti 3+kk, přičemž celkové náklady na bydlení byly představovány částkou 37 500 Kč měsíčně. Od 1. 7. 2021 se však otec přestěhoval do svého bytu, který již delší dobu tedy nebyl pronajímán. Otec splácí hypotéku v souvislosti s vlastnictvím domu v [Anonymizováno] po 10 900 Kč měsíčně s tím, že mu zbývá doplatit částka asi 1 500 000 Kč. Žádné další půjčky, hypotéky, leasingy otec nesplácí, nemá žádné dluhy a nejsou proti němu vedeny exekuce. Otec si platí cestovní připojištění ve výši 2 000 Kč ročně. Otec sobě ani nezletilému neplatí žádné jiné pojištění či spoření. Se zdravotním stavem otce spojeny žádné zvýšené náklady. Otec má vyživovací povinnost pouze k nezletilému [Anonymizováno].“ 65. Soud jako irelevantní neprováděl důkazy Úplným výpisem společnosti [Anonymizováno]. ke dni 21.6.2022, Smlouvou o dílo ze dne 13.1.2020 mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], Smlouvou ze dne 26.3.2020 o poskytnutí licence a souvisejících služeb, týkající se společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]., návrhem Rámcové dohody o poskytování služeb, [Anonymizováno], návrhem veřejné zakázky zadavatele [právnická osoba] na „[Anonymizováno]“, když pro věc je irelevantní podnikatelská činnost zaměstnavatele žalovaného, zvláště v řadě případů (kromě návrhů, z nichž nevyplývá, kdy měly být uzavřeny) v době po zániku manželství obou účastníků. Soud rovněž jako irelevantní pro věc neprováděl důkaz Úplným výpisem společnosti [právnická osoba] k 21.6.2022 (tzn. po zániku manželství), Skupinovou pojistnou smlouvu [Anonymizováno], uzavřenou 29.8.2017 mezi společností [právnická osoba]. (jako „pojistitelem“) a [Anonymizováno] (jako „pojistníkem“) a společností [právnická osoba] (jako „pojišťovacím makléřem“), Návrhem Pojistné smlouvy mezi společnosti [Anonymizováno] (jako „pojistitelem“) a [Anonymizováno] (jako „pojistníkem“) a společností [právnická osoba] (jako „pojišťovacím makléřem“), kdy podnikatelské aktivity společnosti [právnická osoba] nejsou podnikatelskými aktivitami žalovaného jako společníka (zvláště ne v situaci, kdy tento vlastnil pouze 20% podíl v obchodní společnosti, jak vyplynulo ze smlouvy o převodu obchodního podílu) a výši jeho možných příjmů v průběhu manželství jako společníka uvedené společnosti tak z nich nelze dovodit. Důkaz [Anonymizováno] v angličtině soud neprováděl z důvodu, že jednacím jazykem soudu je čeština. Soud nehodnotil vyjádření žalobkyně v opatrovnické věci (navržené vyjádření jako na čl. 226 opatrovnického spisu), když tvrzení žalobkyně mohla být předestřena během tohoto řízení, nejedná se o důkaz jako takový.

66. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti; dle odst. 2 pak není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů; a dle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

67. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SoZ“) společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

68. Podle § 765 zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů; (2) nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

69. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

70. Podle § 740 nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

71. Podle § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá; b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné; 72. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

73. Podle § 742 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné; b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek; c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek; d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí; e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost; f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

74. Podle § 703 SOZ jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely; dle odst. 2 vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně..

75. Podle § 775 zák. č. 90/2012 Sb. (ZOK) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.

76. Podle § 739 ZOK odst. 2 společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

77. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 1, 2 o.z. a vzhledem ke skutečnosti, že k rozvodu manželství došlo dne 28.7.2018 se vypořádání zaniklého společného jmění řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

78. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně skutečnosti, že účastníci uzavřeli manželství dne 13.8.2011 a toto manželství bylo Obvodním soudem pro Prahu 2 rozvedeno dne 31.5.2018, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci ke dni 28.7.2018 a k uvedenému dni tak zaniklo i společné jmění manželů. Rovněž nebylo mezi účastníky sporu, že žalovaný je výlučným vlastníkem předmětných pozemků parcelní číslo [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], neboť je nabyl před uzavřením manželství.

79. Mezi účastníky však byl sporný obsah společného jmění manželů, když nejvýznamnější položkou, která byla navržena k vypořádání (byť pouze žalobkyní, zatímco žalovaný namítal absenci vzniku společného jmění ve vztahu k této položce) byla nemovitost, rodinný dům č.p. [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitosti, vedeném u [právnická osoba] [adresa]-západ na LV [Anonymizováno], mezi další položky měly náležet peněžní prostředky na blíže označených i neoznačených účtech a obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]

80. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nemovitost jako samostatná věc vznikla až po uzavření manželství, když ještě 8.9.2011 (tedy po uzavření manželství) byla na místě patrná pouze základová deska, jak ostatně vyplynulo i ze znaleckého posudku, vypracovaného v souvislosti se smlouvou o hypotečním úvěru reg. Č. [IBAN] ze dne 26.9.2011, uzavřenou mezi [právnická osoba] Bank jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, na jejímž základě si žalovaný vzal hypoteční úvěr ve v celkové výši 5 000 000,- Kč. Účelem hypotečního úvěru bylo právě financování výstavby nemovitosti: rozestavěné budovy rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa]. Přesný okamžik vzniku stavby tak je právně nevýznamným, když žalovaný ani nesporoval, že nemovitost jako samostatná věc vznikla po uzavření manželství nejpozději do 3.10.2011. „Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci; tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené.“ (viz usnesení NS ČR ze dne 26.4.2016 sp.zn. 22 Cdo 177/2016). Soud se dále zabýval otázkou, zda vlastnické právo k nemovitosti vzniklo ve vztahu k oběma účastníkům (a nemovitá věc tak patří do společného jmění manželů) či pouze žalovaného. Žalobkyně dovozovala právě ze skutečnosti, že ke vzniku stavby jako samostatné věci došlo až po uzavření manželství, že se tato stavba automaticky stala předmětem SJM. Dle rozsudku NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1174/2001 ze dne 5.11.2002 „Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originárně ten, kdo věc vytvořil (poněkud odlišná pravidla platí pro zpracování cizí věci - viz § 135b ObčZ). Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (viz například nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. III ÚS 336/96). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu (příp. s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Není třeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů (R 16/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Konečně je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že stavba není součástí pozemku, není pro nabytí vlastnictví ke stavbě rozhodující vlastnictví pozemku, na kterém je umístěna.“ V daném případě je zjevné, že účastníci neuzavřeli dohodu o vlastnictví ke stavbě před jejím vznikem. To vyplývá především z výpovědí obou účastníků, když ani jeden z nich netvrdil, že by taková dohoda byla uzavřena. Naopak z dokazování jasně vyplynulo, že stavbu prováděl žalovaný sám, kdy již před 10.6.2011 projevil vůli k vybudování předmětné nemovitosti, kdy získal souhlas se záměrem odstranit stávající stavbu na předmětném pozemku za účelem vybudování nemovitosti nové. Pokud jde o stavební povolení, z dokazování vyplývá, že jej obstaral žalovaný proto, že pozemek, na kterém měla být stavba postavena, je v jeho vlastnictví. V daném případě vystupoval pouze on jako stavebník, který měl nově postavenou nemovitost nabýt do výlučného vlastnictví. Žalobkyně si probíhající stavby byla vědoma, stejně jako skutečnosti, že žalovaný předmětnou stavbu dále financuje. Ostatně sama uváděla, že převedla ze svých výlučných prostředků ve prospěch zhotovitelů stavby řadu plateb, byť prokázala pouze několik z nich (k tomu viz dále). Žalobkyni bylo nepochybně známo i to, že žalovaný za tímto účelem splácí hypotéční úvěr. Ačkoliv tento úvěr nebyl dle provedeného dokazování ke dni zániku manželství účastníků plně splacen, ani jeden z účastníků neučinil závazek z tohoto úvěru součástí SJM účastníků. I z toho lze dovodit, že oba účastníci tento závazek, související s financováním výstavby předmětné nemovitosti, považují za výlučný závazek žalovaného. S ohledem na shora uvedené tak nelze než uzavřít, že nemovitost - rodinný dům č.p. [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitosti, vedeném u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-západ na LV [Anonymizováno], do společného jmění nikdy nepatřila a je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud proto žalobu ve výroku ad.I ohledně požadavku na vypořádání této nemovitosti zamítl.

81. Žalovaný již po koncentrační lhůtě navrhl vypořádat částku nejméně 400 000 Kč, kterou dle vlastního vyjádření žalobkyně pouhé 4 dny před zánikem manželství žalobkyně na tento svůj účet převedla ze společného jmění manželů na bankovní účet č.[č. účtu], jak uvedla 13.8.2024 na soudním jednání. V této souvislosti nutno konstatovat, že nejenže soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání, ale současně je vázán časovým rámcem pro uplatnění takových nároků, kdy může vypořádat pouze to, co účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání jakéhokoliv majetku uplatněn, nelze jej již následně zohlednit a nárok na jeho vypořádání zaniká. S ohledem na to soud rozhodl ve výroku ad. II a návrh na vypořádání částky 400 000,- Kč zamítl.

82. V řízení dále bylo prokázáno, že oba účastníci vlastnili během manželství řadu účtů u [právnická osoba] Bank a.s. ([právnická osoba].) a [právnická osoba], z nichž některé již byly zrušeny v průběhu manželství. Pokud jde o účty u [právnická osoba]. ke dni zániku manželství účastníků (tzn. 28.7.2018) byl zůstatek na účtu č. [č. účtu] (žalobkyně) ve výši 375,13 Kč (účet byl od 1.10.2013 bez pohybu), na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 109 408,05 Kč, na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 201,27 Kč, na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 1 001 460,82 Kč, na účtu č. [č. účtu] (žalovaného) ve výši 2 275 657,03 (ke dni 31.12.2017 – účet k vypořádání navrhován nebyl). Pokud jde o účty u [právnická osoba]., všechny ve prospěch žalobkyně, ke dni 28.7.2018 byl na účtu osobním účtu č. [č. účtu] zůstatek ve výši 64 809,03 Kč, na vkladovém účtu č. [č. účtu] zůstatek ve výši 79 420,89 Kč. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný měl i jiné účty u společností MetLife [právnická osoba]. byla vyvrácena na základě dotazů o součinnost, které soud v dané věci učinil. S ohledem na shora uvedené proto soud ve výrocích ad. III. a IV. přikázal do vlastnictví každého z účastníků účty, které jsou vedeny v jejich prospěch u [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Protože na účtech, vedených ve prospěch žalovaného se celkem nacházela částka 1 111 070,14 Kč, zatímco na účtech ve prospěch žalobkyně částka 144 605,05 Kč. Mají-li být podíly obou účastníků na vypořádávaných prostředcích na bankovních účtech stejné, pak by měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku ve výši 555 535,07 Kč, zatímco žalobkyně žalovanému částku 72 302,525 Kč. Z praktických důvodů soud vzájemně započetl obě pohledávky účastníků řízení a dospěl k závěru, že na vypořádání finančních prostředků na bankovních účtech účastníků by měl zaplatit žalovaný žalobkyni částku ve výši 483 232,545 Kč. Soud proto uložil povinnost žalovanému vyplatit mimo jiné uvedenou částku žalobkyni ve výroku ad. V. (1 170 288,45 Kč)

83. V řízení bylo dále prokázáno, že obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] nikdy netvořil společné jmění manželů, neboť jej žalovaný nabyl zaplacením podílu ve výši 2 000 Kč (20%) na základním kapitálu této společnosti z prostředků, které získal darem od třetí osoby. Jednalo se o účelově vázaný dar právě za účelem splacení podílu ve výši 2 000 Kč. Jestliže žalobkyně dovozovala, že mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] došlo k jakési „pokoutné“ dohodě o prodeji obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno], byla její tvrzení vyvrácena na z jejího podnětu vyžádané stanovisko společnosti [Anonymizováno], která přímo uvedla, že žádná další platba nad rámec smlouvy o převodu obchodního podílu na tento podíl sjednána nebyla. Tvrzení žalobkyně, že další možné platby v průběhu času mohly být platbami právě na tuto „pokoutnou“ dohodu, je pak ryzí spekulací, zcela pomíjející možné jiné obchodní či pracovní vztahy obou účastníků. V této souvislosti soud již jen doplňuje, že vztahy žalovaného a jeho obchodních partnerů po zániku manželství již nejsou předmětem vypořádání.

84. Pokud jde o částky, které žalobkyně označila ve výši 100 000,- Kč, 10 000,- Kč a 5.000,00 Kč s poznámkou Peníze na světla, nelze než konstatovat, že se takového vypořádání žalobkyně v řízení nedomáhala, když uvedené částky uváděla (pravděpodobně, nikoli však výslovně) jako doklad toho, že se na financování nemovitosti z vlastních peněz podílela. Současně není soudu jasné, co přesně představovala platba 100 000,- Kč ze dne 1.11.2011 pod VS [var. symbol], když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný z účtu č. [č. účtu] uhradil dne 27.9.2011 platbu ve výši 246.718,00 Kč, odpovídající právě faktuře č. 147/2011. K další platbě tak již nebyl důvod. I kdyby se však žalobkyně vypořádání těchto peněz domáhala, nemohlo by jí být vyhověno, když v rámci vypořádání společného jmění manželů se vypořádávají prostředky, které byly ze společného jmění manželů vynaloženy na výlučný majetek jednoho z nich, nikoliv prostředky z výlučného jmění jednoho manžela, vynaložené na výlučný majetek druhého manžela. Totéž pak platí i o platbách 435,00 Kč (označené jako [Anonymizováno]) a 823,00 Kč s poznámkou „O2 – [jméno FO]“, které zjevně ani nesouvisí s předmětnou nemovitostí, ale s běžným životem rodiny (tzn. náklady na vozidlo a telekomunikační prostředky.

85. Žalobkyně dovozovala, že již ke dni 13.4.2018, kdy uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní se společností [Anonymizováno]., jejímž předmětem byla bytová jednotka v [Anonymizováno], pak již pravděpodobně disponoval finančními prostředky k zakoupení této nemovitosti, protože by její cenu nemohl pokrýt hypotékou a tyto finanční prostředky se tak již během manželství museli nacházet na některém z jeho účtů, nelze než konstatovat, že se jedná o spekulaci, která se v řízení nepotvrdila. Byť otázka financování nemovitosti, kterou žalovaný nabyl až po zániku SJM účastníků je pro posouzení dané věci irelevantní, nelze než konstatovat, že právě financování hypotékou vyplývá samotné kupní smlouvy [Anonymizováno], když samotná koupě nemovitosti byla financována hypotečním úvěrem a za tímto účelem byla rovněž nemovitost zajištěna zástavním právem (obdobně jako stavba nemovitosti v [Anonymizováno]), jednak od zániku společného jmění manželů uplynuly téměř 3 roky (bez 3 měsíců). Žalobkyně zcela pominula skutečnost, že žalovaný kromě nemovitosti v [Anonymizováno] vlastní i byt v Praze a je výdělečně činný (jak ostatně vyplynulo i z rozsudku řízení opatrovnickém, který byl ve věc proveden jako důkaz z podnětu žalobkyně). Pakliže žalobkyně dovozovala nedůvěryhodnost tvrzení žalovaného o jeho dalších zdrojích, nepodařilo se jí prokázat, že by žalovaný v době zániku SJM měl jiný majetek, než byl zjištěn na běžných a spořících účtech u [právnická osoba]., dříve [právnická osoba] Bank a.s. (k tomu viz výše).

86. Žalobkyně v průběhu řízení dále tvrdila, že žalovaný měl po dobu trvání manželství z finančních prostředků ze společného jmění manželů odčerpávat finanční prostředky a poukazovala přitom na desítky provedených plateb a výběrů z bankovního účtu přesahujících určitý limit, o kterých tvrdila, že jí není znám jejich účel. Dle žalobkyně se žalovaný dopustil odklonu, tzn. bez jejího vědomí disponoval s prostředky tvořícími společné jmění manželů na bankovním účtu, k němuž nemá druhý z manželů přístup. V této souvislosti však rovněž nelze pominout tvrzení žalovaného, že se jedná o platby, které byly v průběhu manželství spotřebovány na život a provoz rodiny. Právě výdaje na běžný život rodiny byly ze strany žalobkyně zcela pomíjeny, když tyto opomněla do své pomyslné a velmi zjednodušené rovnice (prostředky v SJM k vypořádání = příjmy žalovaného včetně veškerých výdajů nad 5 000,- Kč, které jsou odklonem ze SJM) zahrnout. V tomto směru nelze než konstatovat, že hypotéza žalobkyně, že měl-li žalovaný během manželství roční příjem cca 5 500 000,- Kč (což se v řízení ostatně ani neprokázalo, když v tomto směru žalobkyně nenavrhovala žádný důkaz a nevyplynulo to ani z důkazů provedených), nepotřeboval si proto brát hypotéku na pořízení nemovitosti, je velmi zjednodušená. Je totiž zřejmé, že během manželství rodina musela vynakládat prostředky na obživu, ošacení, trávení volného času, energie a další běžné výdaje. Jak sama žalobkyně připustila, ona sama do manželství významné peněžní prostředky nepřinášela, když po většinu manželství byla na mateřské s dítětem a pobírala příspěvek cca 7 000,- Kč. V tomto směru žalobkyně své příjmy a způsob jejich spotřebování včetně otázky v čí prospěch byly spotřebovány zcela ponechala stranou. Dlužno dodat, že ani žalovaný tuto otázku neotevíral. K uvedenému je nutno především konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nejenže měla téměř po celou dobu trvání manželství dispoziční oprávnění k rozhodným bankovním účtům žalovaného (včetně možnosti přebírání výpisů z účtů přístupem do tzv. internetového bankovnictví), sama dokonce měla zhruba rok od uzavření manželství k dispozici platební kartu k účtu, vedenému ve prospěch žalobce. Jednotlivé dispozice s účtem tak nejenže mohly být žalobkyni známy, ale je rovněž pravděpodobné, že se na nich i podílela. I kdyby byly jednotlivé platby ze strany žalovaného provedeny nad rámec poměrů manželů, žalobkyně se mohla dovolat neplatnosti takového jednání, pokud by s ním nesouhlasila, nic takového však netvrdila a nelze tak než uzavřít, že s největší pravděpodobností tak nikdy neučinila. Prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů. Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil. V případě, že takto získané částky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Druhý z manželů, který se vypořádání těchto prostředků domáhá, nenese důkazní břemeno ohledně tvrzení, že předmětná částka nebyla ke dni zániku společného jmění manželů spotřebována. Jeho břemeno tvrzení a důkazní břemeno se v daném směru omezuje na prokázání, že taková částka byla nabyta za trvání manželství a druhým manželem z účtu u peněžního ústavu vybrána, případně na vyjádření souhlasu či nesouhlasu při zjištění, jakým způsobem bylo s takto vybranými finančními prostředky naloženo. Nesouhlas s vynaložením uvedených částek však žalobkyně v průběhu řízení výslovně nevyjádřila. Nad rámec shora uvedené ani nebylo v řízení tvrzeno (ani prokázáno), že by jakákoli z dispozic s ohledem na svoji výši přesáhla obvyklou správu rodinného majetku a obstarávání každodenních rodinných potřeb manželů, neboť žalovaný po celou dobu manželství zajišťoval svou výdělečnou činností vysokou životní úroveň rodiny a sama žalobkyně čerpala z jednotlivých bankovních účtů žalovaného významné částky. Nelze tak než uzavřít, že s ohledem na shora uvedené je třeba uvedená jednání posuzovat jako standardní správu společného jmění manželů. I kdyby bylo možné žalobkyní plošně označené platby v souhrnu ve výši 7 361 399,- Kč po dobu manželství (tzn. cca 83 měsíců) považovat za odklon ze společného jmění manželů ze strany žalovaného, nelze přehlédnout, že rodina využívala (i dle vlastního tvrzení žalobkyně) bydlení v nemovitostech žalovaného (jednak v bytě v Praze, jednak v předmětné nemovitosti). V této souvislosti soud rovněž zvažoval, zda je žalobkyní označená částka nad poměry manželů, když v průběhu řízení vyplynulo, že rodina byla poměrně dobře situovaná, čemuž odpovídalo i bydlení v domě se třemi ložnicemi, dvougaráží, prádelnou a dalším vybavením. Při délce trvání manželství 83 měsíců představuje částka 7 361 399,- Kč vnos do výlučného jmění žalovaného ze společného jmění manželů ve výši cca 88 690,- Kč. Z uvedené částky přitom bylo hrazeno nejen bydlení rodiny (po určitou dobu dokonce dvojí, když žalovaný pracoval mimo republiku a současně tak nesl náklady na živobytí dvou domácností, byť ze zahraničního zaměstnání mu byly zaměstnancem vypláceny náhrady), ale rovněž její běžné výdaje na stravu, ošacení, trávení volného času apod. Soud se tak zabýval i tím, jaké výdaje by rodina vynaložila v případě bydlení v rámci nájemního vztahu za obdobných podmínek (nemovitost v atraktivní lokalitě v blízkosti Prahy, se třemi ložnicemi, dvougaráží, prádelnou a dalším vybavením). V této souvislosti soud dospěl k závěru, že by podobné nájemní bydlení rodina těžko pořídila za částku nižší, než představovala splátka hypotéky za předmětnou nemovitost (tzn. v prvotní fázi 27.830,11 Kč, po mimořádných splátkách ještě méně). V této souvislosti soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 22 Cdo 3428/2020, podle kterého platí, že „Je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazen hypoteční úvěr na nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, ve které bydlí (respektive ji užívá) rodina manželů, a jde-li tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Kdyby částka vynaložená na splátky hypotečního úvěru byla stejná nebo nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Kdyby však měsíční splátky hypotečního úvěru byly vyšší než náklady na zajištění obdobného bydlení z jiného právního důvodu, bude třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo vynaloženo na splátky hypotečního úvěru.“ V tomto směru tak by tak žalovaný neměl ani povinnost nahrazovat vnos do svého výlučného majetku, když uvedené výdaje by v každém případě musely být vynaloženy na bydlení rodiny, a došlo k tzv. odbydlení.

87. Ačkoliv v řízení bylo prokázáno, že veškeré náklady na stavbu budovy, které vznikly ke dni jejího vzniku jako samostatné věci v právním smyslu, byly zaplaceny z finančních prostředků tvořících výlučný majetek žalovaného a netvořily tedy společné jmění manželů, když žalovaný měl ke dni uzavření manželství k dispozici částku 28.981,96 EUR (tzn. při kurzu ke dni 3.8.2011 dle ČNB 24,290 Kč/1EUR v přepočtu 703 971,8084 Kč), další částky pak obdržel darem a prostřednictvím hypotečního úvěru, nelze to již uvést o samotných platbách na splacení hypotečního úvěru, sjednaného ve výši 5 000 000,- Kč (vyčerpaného do výše 4 995 000,-Kč). Ke dni zániku společného jmění manželů zbývalo k zaplacení na hypoteční úvěr uhradit Ze společného jmění manželů žalovaný uhradil na čerpání hypotečního úvěru prostřednictvím svého účtu č. [č. účtu] nad rámec plateb, získaných z darů a půjček (600 000,-Kč, 1 500 000,- Kč) částku 1 222 787,- Kč (rozdíl mezi žalovaným uhrazenou částkou 2 100 000,- Kč získanou z půjček a darů a částkou 3 322 787,- Kč dosud uhrazených. Uvedená částka je tak částkou, jejíž poloviční část (tzn. 611 393,50 Kč) by žalovaný měl žalobkyni vrátit, když tato byla použita ze SJM. S ohledem na to soud rozhodl ve výroku ad.V o povinnosti žalovaného vyplatit žalobkyni částku 611 393,50 Kč společně s částkou 483 232,545 Kč, celkem tedy 1 170 288,45 Kč.

88. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žádný z účastníků nebyl úspěšný v plném rozsahu. V této souvislosti soud odkazuje na stávající judikaturu, podle které „V řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.) je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány důvody zvláštního zřetele hodné (viz III. ÚS 2148/2023)“.

89. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. V dané věci soud rozhodl o přiznání znalečného ve výši 22 687,50 Kč usnesením ze dne 25.3.2022 č.j. 45 C 234/2020-110 (v PM 15.4.2022), ve výši 3 811,50 Kč usnesením ze dne 12.12.2022 č.j. 45 C 234/2020-157 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.4.2023 č.j. 39 Co 44/2023-214 (v PM 25.4.2023), ve výši 5 808,- Kč usnesením ze dne 25.9.2023 č.j. 45 C 234/2020-284 (v PM 19.10.2023), ve výši 1 391,50 Kč usnesením ze dne 27.3.2024 č.j. 45 C 234/2020-322 (v PM 18.4.2024), ve výši 6 976,- Kč usnesením ze dne 6.1.2025 č.j. 45 C 234/2020-511 (v PM 31.1.2025) a ve výši 6 534,- Kč usnesením ze dne 6.1.2025 č.j. 45 C 234/2020-512 (v PM 31.1.2025). Celkem tak bylo v dané věci vynaloženo státem na náklady důkazů 47 208,50 Kč (žalobkyně v řízení již složila zálohu ve výši 30 000,- Kč).

Poučení