45 C 266/2022 - 171

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 22 811 030,79 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 22 811 030,79 Kč, úroku ve výši 3,39 % ročně z částky 22 139 836,62 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 139 836,62 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 628 823,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí částku 22 811 030,79 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanými uzavřela dne 3.1.2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaným poskytnut úvěr do výše 25 000 000 Kč, ze kterého vyčerpali 23 715 351,02 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaných úvěr splácet, řádně ověřila příjmy a výdaje žalovaných, prověřila Bankovní registr klientských informací a Nebankovní registr klientských informací, vycházela z tvrzení v žádosti o úvěr, daňového přiznání, pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu, výpisu z účtu a odhadu nemovité věci s posouzením rizik spojených se zástavou. Žalobkyně na základě těchto podkladů došla k závěru, že žalovaní jsou úvěruschopní. Úroková sazba byla sjednána ve výši 3,39 % ročně. Předmětný úvěr byl zajištěn zástavou k nemovitosti – pozemku par.č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaní se zavázali splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaní se však dostali do prodlení se splácením úvěru, proto byla žalobkyně nucena po předchozích marných výzvách k úhradě úvěr ke dni 7.3.2022 zesplatnit. Žalovaní byli o zesplatnění vyrozuměni dopisy ze dne 7.3.2022. Žalobkyně dále vyzvala žalované k úhradě dlužné částky dopisy ze dne 10.5.2022, ani poté však ničeho neuhradili. Žalobkyně vyčíslila svůj nárok ke dni 31.3.2022 na částku 22 811 030,79 Kč sestávající z jistiny ve výši 22 139 836,62 Kč, řádného úroku ve výši 496 797,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 174 396,88 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní úrok 3,39 % ročně z dlužné jistiny od 1.4.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1.4.2022 do zaplacení.

2. Žalovaní s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasili. Rozporovali samotné uzavření smlouvy o úvěru s tím, že žalovaný 1 nerozumí českému jazyku a smlouva o úvěru včetně jejich součástí mu měla být přeložena. Žalovaní dále namítali neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaných před uzavřením smlouvy, když nebylo počítáno s jejich skutečnými příjmy, ale vycházelo se z výše nájmů v nemovitosti. Pokud by bylo vycházeno pouze z příjmů žalovaných, tyto by nestačily na splácení poskytnutého úvěru a současně na běžný život. Rovněž zesplatnění úvěru považovali za neplatné, když žalobkyně žalované v souladu se zákonem řádně nevyzvala k úhradě dluhu před zesplatněním úvěru, a dále použila při uzavření smlouvy rezervované prostředky ve výši 294 146 Kč na uhrazení splátek až 16.3.2022, tedy až po zesplatnění úvěru, přičemž tyto finanční prostředky byly určeny k zaplacení dlužných částek a v jiném případě (v roce 2019 kdy došlo k refinancování úvěru) byly na úhradu dlužných částek použity, aniž by byl úvěr zesplatněn. Dále uvedli, že do jejich poměrů zasáhla koronavirová epidemie, kdy drobní podnikatelé ukončovali své provozovny a žalovaní byli nuceni hradit splátky ze svých úspor. O zhoršující se situaci informovali žalobkyni, uskutečnilo se několik jednání. Žalobkyně navrhovala žalovaným dva způsoby řešení situace, buď že se do 6 měsíců přistoupí k prodeji nemovitosti a na základě tohoto prodeje se finanční prostředky doplatí, anebo dojde k uzavření notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Znění návrhu notářského zápisu bylo žalovaným doručeno až 5.4.2022, tedy po zesplatnění úvěru, navíc byl pro žalované nepřijatelným, navyšoval se úrok z žalované částky, zvyšovalo se zatížení žalovaných, nebyl zde vyčíslen RPSN, žalovaní jej odmítli podepsat. Žalovaní se snažili situaci řešit za pomoci finanční poradkyně a realitní makléřky [jméno FO], kdy byli vyhledáni vážní zájemci o koupi nemovitosti (manželé [jméno FO]). Ze strany žalobkyně došlo k porušení bankovního tajemství, když zaměstnankyně žalobkyně ([tituly před jménem] [jméno FO]) zájemce informovala, že úvěr není splácen a nemovitost bude žalovaným brzy odebrána, kdy banka z dražby dostane menší finanční částku, než kterou nabízejí oni, následně zájemci požadovali snížení kupní ceny (z původních 23 000 000 Kč na 19 000 000 Kč), čímž žalobkyně doslala žalované do nepříznivé situace. O porušení bankovního tajemství je veden spor u finančního arbitra. Žalovaní uvedli, že naposledy zaplatili dne 31.1.2022 splátku ve výši 146 796 Kč, dne 28.2.2022 uhradili pouze úrok ve výši 36 901,80 Kč a dne 7.3.2022 jim žalobkyně odeslala oznámení o zesplatnění úvěru z důvodu prodlení a proklamované platební neschopnosti. Žalovaní dále namítali, že v oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 7.3.2022 je uvedeno, že k zesplatnění došlo z důvodu prodlení a proklamované platební neschopnosti s odkazem na bod 8.1 písm. c a bod 8.2. písm. h, j úvěrové smlouvy, přičemž úvěrová smlouva tyto body neobsahuje. Nikde není uvedeno, že by k zesplatnění úvěru došlo z důvodu bodu 8.2 písm. h obchodních podmínek. Stejně tak zde uvedená výše dlužné jistiny a výše vyčísleného příslušenství neodpovídá výpisu z úvěrového účtu, ani ničemu jinému. K Obchodním podmínkám [právnická osoba]. pro spotřebitelské úvěry a bydlení uvedli, že tyto je třeba vykládat v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Z uvedených důvodů žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobkyně v průběhu řízení k namítané jazykové bariéře na straně žalovaného 1 uvedla, že žalovaný 1 požádal o poskytnutí úvěru, dokládal svůj příjem, veškeré listiny podepsal, není možné, že by nerozuměl jejich obsahu a nevěděl, co podepisuje, že by mu případně žalovaná 2 věc nevysvětlila. K namítanému nesprávnému posouzení úvěruschopnosti uvedla, že tato byla zkoumána řádně, byly zjišťovány příjmy obou žalovaných, pokud by nedošlo k řádnému posouzení, nebyl by pak úvěr s tak vysokou splátkou splácen řádně více než 3 roky, nadto došlo k zajištění úvěru nemovitostí. Ve vztahu k notářského zápisu uvedla, že tento nebyl pro žalované nevýhodný, splátky měly být odloženy na 6 měsíců. Ve vztahu k porušení bankovního tajemství uvedla, že o tomto je veden spor u finančního arbitra, kdy z předběžného právního posouzení vyplývá, že bankovní tajemství porušeno nebylo. Dále tvrdila, že předmětný úvěr byl zesplatněn zcela v souladu se smluvní dokumentací, konkrétně s čl. 7.2 smlouvy o úvěru ve spojení s čl. 8.1 písm. c) a 9.1 písm. c) Obchodních podmínek, neboť žalovaní se dostali do prodlení se splácením předmětného úvěru. Dle čl. 7.1 odst. 8 dané úvěrové smlouvy byli žalovaní povinni udržovat na splátkovém účtu minimální zůstatek ve výši 294 146 Kč až do úplného splacení pohledávek, tato částka proto byla správně v souladu s uvedeným použita na úhradu dlužných částek až po zesplatnění úvěru. Žalobkyně upozornila na článek 8.2, písm. h obchodních podmínek, kde je uvedeno porušení ve formě narušení důvěry, kdy rovněž v daném případě došlo k zesplatnění úvěru z důvodu proklamované platební neschopnosti. K namítanému nesprávnému odkazu v oznámeních o zesplatnění uvedla, že úvěrové podmínky jsou součástí úvěrové smlouvy, nesprávný odkaz nemá na platnost zesplatnění žádný vliv.

4. K výzvě soudu pak žalobkyně dále doplnila, že k zesplatnění předmětného úvěru došlo též z důvodu proklamované platební neschopnosti ze strany žalovaných, kdy tato skutečnost je současně uvedena v Oznámení o prohlášení nesplatných pohledávek za splatné ze dne 7.3.2022. Žalobkyně byla k zesplatnění oprávněna ve smyslu čl. 8.2 písm. h) ve spojení s čl. 9.1 písm. c) Obchodních podmínek [právnická osoba]. Čl. 8.2 písm. h) Obchodních podmínek [právnická osoba] přitom stanoví oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr, pokud zjistí skutečnost, která narušila její důvěru v osobu klienta, osobu poskytující zajištění nebo v setrvalý a řádný průběh úvěrového vztahu. Takovou skutečností je dle žalobkyně proklamovaná platební neschopnost žalovaných. Žalovaní požádali dne 5.1.2022 o odklad splátek, v e-mailu žalované 2 ze dne 20.1.2022, kde žalovaná 2 odpovídá na dotazy žalobkyně nutné k posouzení případného odkladu splátek, žalobkyně mimo jiné uvedla, že zcela určitě budou ještě ve větším mínusu než minulý rok, opět méně z vybraných nájmů, než je splátka. Následně dne 25.1.2022 proběhla schůzka vyžádaná žalovanou 2, kde opět zopakovala, že nebude schopna úvěr splácet, vyšlo najevo, že byly ukončeny nájemní vztahy s nájemci prostor úvěrem financované nemovité věci a žalovaní jsou aktuálně bez zaměstnání. Žalobkyně nemusela žalované vyzývat k úhradě před zesplatněním úvěru, neboť zde byl naplněn i další důvod zesplatnění, a to proklamovaná platební neschopnost. Žalovaní měli dostatek času úvěr zaplatit, byť alespoň částečně, před podáním žaloby, když úvěr byl zesplatněn dne 7.3.2022, předžalobní výzva byla žalovaným zaslána dne 10.5.2022 a žaloba byla podána až dne 27.6.2022. Následně doplnila, že vzhledem k tomu, že žalovaní neměli dostatek finančních prostředků ke splácení, nemohla být restrukturalizace povolena a jediným možným způsobem řešení bylo sepsání notářského zápisu, ke kterému však mohlo dojít až po zesplatnění předmětného úvěru, proto žalobkyně co nejdříve přikročila k tomuto zesplatnění, aby mohli žalovaní předmětný úvěr dále splácet na základě nových ujednání.

5. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 3. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaní jako úvěrovaní uzavřeli dne 3.1.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 25 000 000 Kč a žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Žalobkyně poskytla žalovaným v rámci produktu [Anonymizováno] spotřebitelský úvěr na bydlení jako účelový hypoteční úvěr zajištěný nemovitou věcí. Financovanou nemovitostí byl pozemek parc.č. [Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (v části obce [adresa]), k.ú. [adresa], obec [adresa]. Poskytnuté peněžní prostředky mohly být použity pouze na zaplacení dluhu u žalobkyně vyplývajícího z úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 29.8.2016, uhrazení nákladů na rekonstrukci financované nemovitosti a zaplacení nákladů bezprostředně souvisejících s účelem úvěru. Úvěr byl veden a spravován na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Úvěr měl být uhrazen formou 234 měsíčních anuitních splátek po 147 073 Kč, první splátka měla být zaplacena dne 31.7.2019, poslední splátka dne 31.12.2038. Úvěr měl být splácen ze splátkového účtu č. [č. účtu]. Úroková sazba byla fixovaná na dobu 5 let, ve výši 3,39 % ročně. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 3,53 %. Celková částka, kterou měli žalovaní uhradit, činila 34 459 182 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k financované nemovitosti, pohledávkám z pojištění financované nemovitosti a pohledávkám ze smlouvy o splátkovém účtu. Žalovaní se smlouvou mimo jiné zavázali až do úplného splacení pohledávek z úvěru udržovat na splátkovém účtu zůstatek v minimální povinné výši 294 146 Kč (čl. 7.1, bod 8), bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně nepřevést financovanou nemovitost do vlastnictví třetích osob (čl. 7.1 bod 11). V předmětné smlouvě bylo dále ujednáno (čl. 7.2. písm. b) a c)), že v případě nesplnění peněžitého dluhu, neuhrazení jakékoli dlužné částky, může žalobkyně požadovat od žalovaných náhradu účelně vynaložených nákladů, které by jí vznikly v souvislosti s prodlením, zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy, uložit přiměřená opatření k nápravě negativního stavu, pozastavit nebo odmítnout právo čerpat úvěrovou částku, požadovat vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru nebo jejich část a odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět. Smlouva o úvěru neobsahuje bod 8.1 písmeno c a bod 8.2 písmeno h, j. Přílohou smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba]. pro spotřebitelské úvěry na bydlení a Ceník [právnická osoba]. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

6. Z Obchodních podmínek [právnická osoba]. pro spotřebitelské úvěry na bydlení účinných od 1.12.2016 bylo zjištěno, že tyto obchodní podmínky se vztahují na spotřebitelské úvěry na bydlení, jimiž se rozumí jednak spotřebitelské úvěry zajištěné nemovitou věcí bez ohledu na účel úvěru a jednak spotřebitelské úvěry poskytované pro účely bydlení. V obchodních podmínkách jsou upraveny další podmínky úvěru, smluvní základ úvěrového vztahu, podmínky čerpání úvěru, splácení úvěru a úhrada pohledávek z úvěru, úroky z úvěru, zajištění úvěru, ceny, prohlášení a povinnosti, co je považováno za porušení úvěrového vztahu a jiné závažné skutečnosti, jaké jsou důsledky porušení úvěrového vztahu nebo vzniku jiných závažných skutečností, kdy je možné od smlouvy odstoupit, smlouvu vypovědět a další ujednání. V čl. 7.2 obchodních podmínek (O čem je nutné nás bezodkladně informovat) je mimo jiné uvedeno, že v souvislosti s úvěrovým vztahem je nutné banku bez zbytečného odkladu informovat o změně kterékoli skutečnosti, kterou klienti sdělili ve svém prohlášení nebo při jednání o vstupu do úvěrového vztahu nebo později a která je významná pro plnění povinností z úvěrového vztahu (písm. a), porušení úvěrového vztahu nebo výskytu jiné závažné skutečnosti podle článku 8 s uvedením opatření navrhovaných za účelem nápravy (písm. c). V čl. 8.1. obchodních podmínek (Co považujeme za podstatné porušení úvěrového vztahu?) je mimo jiné upraveno, že k podstatnému porušení úvěrového vztahu dojde pokud je klient v prodlení se zaplacením kterékoli pohledávky z úvěru nebo jiné pohledávky banky za klientem (písm. c), je klient v prodlení se splněním nepeněžitého dluhu, včetně plnění informační povinnosti v souladu s článkem 7.2., nebo poruší jiný dluh nebo povinnost z úvěrového vztahu, i když byla bankou stanovena dodatečná lhůta k nápravě v délce nejméně 10 pracovních dnů… (písm. d). V čl. 8.2. obchodních podmínek (Jaké jiné skutečnosti jsou pro nás závažné?) je upraveno, že pro banku mohou být i některé další skutečnosti natolik závažné, že mohou vyvolat stejné následky jako podstatné porušení úvěrového vztahu, kdy by tato skutečnost mohla mít na schopnost plnit dluhy a povinnosti z úvěrového vztahu, mimo jiné, pokud banka zjistí skutečnost, která narušila její důvěru v osobu klienta, osobu poskytující zajištění nebo v setrvalý a řádný průběh úvěrového vztahu (písm. h). V čl. 9.1. obchodních podmínek (Co když dojde k porušení úvěrového vztahu nebo vznikne jiná závažná skutečnost?) jsou upravena opatření, která může banka dle svého uvážení uplatnit samostatně, souběžně, jednorázově či opakovaně, kterým mimo jiné může být právo písemně uložit přiměřená opatření k nápravě negativního stavu a klient je povinen taková opatření splnit v bankou stanovené lhůtě; v rámci nápravných opatření je banka oprávněna požadovat také doplnění zajištění, případně sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (písm. a), právo banky požadovat od klienta splacení všech pohledávek z úvěru nebo jejich části, a to buď okamžitě , anebo k pozdějšímu dni, který banka oznámí; toto právo bude oznámeno písemnou výzvou k plnění a všechny dluhy klienta se stanou splatnými ke dni doručení výzvy nebo k pozdějšímu dni uvedenému ve výzvě (písm. c). Obchodní podmínky nejsou žalovanými podepsány.

7. Z Podkladů pro soudní jednání ze dne 27.6.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala veškeré údaje k úvěru, jednotlivá čerpání a úhrady s tím, že úvěr byl založen 4.1.2019, sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, cena za vyřízení úvěru byla uhrazena ve výši 5 000 Kč. K datu žalobkyní provedeného zesplatnění 7.3.2022 činila pohledávka na jistině 22 433 931,62 Kč, řádných úrocích 446 539,71 Kč a úrocích z prodlení 200,25 Kč. Žalovaný na úvěr čerpali celkem 23 715 351,02 Kč, vrátili celkem 3 574 204,23 Kč. Žalovaní se po celou dobu trvání úvěru nedostali do prodlení, poprvé až 1.3.2022, kdy neuhradili měsíční splátku splatnou dne 28.2.2022 v plné výši, kdy byla uhrazena pouze splátka řádného úroku ve výši 36 901,8 Kč.

8. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 4.1.2019-31.1.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 0 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 4.1.2019 byla uhrazena částka 5 000 Kč představující cenu za vyřízení úvěru.

9. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.2.2019-28.2.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 21 771 998,02 Kč. V tomto období došlo k čerpání úvěru, a to v rozsahu tří položek, kdy byla čerpána dne 11.2.2019 částka 21 673 579,02 Kč, dne 26.2.2019 částka 80 500 Kč a dne 26.2.2019 částka 17 919 Kč. Dále byl dne 28.2.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 36 764,52 Kč.

10. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.3.2019-31.3.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 591 640,02 Kč. V tomto období došlo k čerpání úvěru, a to v rozsahu jedné položky, kdy byla čerpána dne 5.3.2019 částka 819 642 Kč. Dále byl dne 31.3.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 65 640,03 Kč. Dne 1.3.2019 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 36 764,52 Kč.

11. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.4.2019-30.4.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 591 640,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 30.4.2019 byl zaúčtován řádný úrok ve výši 63 821,38 Kč. Dne 1.4.2019 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 65 640,03 Kč.

12. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.5.2019-31.5.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 591 640,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 31.5.2019 byl zaúčtován řádný úrok ve výši 65 948,76 Kč. Dne 1.5.2019 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 63 821,38 Kč.

13. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.6.2019-30.6.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období došlo k čerpání úvěru, a to v rozsahu jedné položky, kdy byla čerpána dne 19.6.2019 částka 12 704 Kč. Dále byl dne 30.6.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 63 835,74 Kč. Dne 1.6.2019 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 65 948,76 Kč a dne 30.6.2019 splátka úvěru ve výši 63 835,74 Kč.

14. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.7.2019-31.7.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 31.7.2019 byl zaúčtován řádný úrok ve výši 65 985,85 Kč. Dne 31.7.2019 byla uhrazena splátka úvěru ve výši 65 985,85 Kč a dne 31.7.2019 splátka úvěru ve výši 81 087,15 Kč.

15. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.8.2019-31.8.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 30.8.2019 byla zaúčtována cena za jiný úkon ve výši 5 000 Kč. Dne 30.8.2019 byla uhrazena splátka poplatku/pokuty ve splatnosti ve výši 5 000 Kč. Dále byl dne 31.8.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 65 749,14 Kč.

16. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1. 9.2019-30.9.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 26.9.2019 byla zaúčtována cena za jiný úkon ve výši 1 000 Kč. Dne 26.9.2019 byla uhrazena splátka poplatku/pokuty ve splatnosti ve výši 1 000 Kč. Dále byl dne 30.9.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 63 628,20 Kč.

17. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1.10.2019-31.10.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 31.10.2019 byl zaúčtován řádný úrok ve výši 65 749,14 Kč.

18. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1. 11. 2019-30.11.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 22 604 344,02 Kč. V tomto období nedošlo k čerpání úvěru. Dne 30.11.2019 byl zaúčtován řádný úrok ve výši 63 628,20 Kč.

19. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období 1. 12. 2019-31.12.2019 bylo zjištěno, že sjednaná výše úvěru činila 25 000 000 Kč, vyčerpaná částka 23 715 351,02 Kč. V tomto období došlo k čerpání úvěru, a to v rozsahu devíti položek, kdy byla čerpána dne 2.12.2019 částka 79 579 Kč, dne 11.12.2019 částka 64 200 Kč, dne 11.12.2019 částka 72 000 Kč, dne 11.12.2019 částka 58 000 Kč, dne 12.12.2019 částka 338 205 Kč, dne 17.12.2019 částka 66 299 Kč, dne 17.12.2019 částka 173 000 Kč, 19.12.2019 částka 184 510 Kč, 27.12.2019 částka 75 214 Kč. Dále byl dne 31.12.2019 zaúčtován řádný úrok ve výši 67 594,23 Kč.

20. Z Oznámení o prohlášení nesplatných pohledávek za splatné ze dne 7.3.2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému 1 oznámení, že vzhledem k prodlení a z důvodu proklamované platební neschopnosti využívá žalobkyně svého práva a v návaznosti na bod 8.1 písmeno c a bod 8.2 písmeno h, j úvěrové smlouvy prohlašuje úvěr č. [hodnota] ze dne 3.1.2019 za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022. Současně žalovaného 1 vyzvala k úhradě celého zůstatku úvěru ve výši 22 878 530,44 Kč, a to nejpozději do 18.3.2022. Dále žalovaného 1 upozornila, že ode dne okamžité splatnosti je celá jistina úvěru úročena smluvním úrokem z prodlení. Zásilka byla převzata dne 10.3.2022.

21. Z Oznámení o prohlášení nesplatných pohledávek za splatné ze dne 7.3.2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované 2 oznámení, že vzhledem k prodlení a z důvodu proklamované platební neschopnosti využívá žalobkyně svého práva a v návaznosti na bod 8.1 písmeno c a bod 8.2 písmeno h, j úvěrové smlouvy prohlašuje úvěr č. [hodnota] ze dne 3.1.2019 za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022. Současně žalovanou 2 vyzvala k úhradě celého zůstatku úvěru ve výši 22 878 530,44 Kč, a to nejpozději do 18.3.2022. Dále žalovanou 2 upozornila, že ode dne okamžité splatnosti je celá jistina úvěru úročena smluvním úrokem z prodlení. Zásilka byla převzata dne 24.3.2022.

22. Z Výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 10.5.2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného 1 před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 23 090 361,73 Kč nejpozději do 25.5.2022, a to vzhledem k tomu, že přes upomínky žalobkyně zůstaly dlužné splátky úvěru č. [hodnota] neuhrazeny, pročež využila krajní opatření a prohlásila celý zůstatek úvěru i s příslušenstvím za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022. Zásilka byla převzata dne 17.5.2022.

23. Z Výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 10.5.2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou 2 před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 23 090 361,73 Kč nejpozději do 25.5.2022, a to vzhledem k tomu, že přes upomínky žalobkyně zůstaly dlužné splátky úvěru č. [hodnota] neuhrazeny, pročež využila krajní opatření a prohlásila celý zůstatek úvěru i s příslušenstvím za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022. Zásilka byla převzata dne 17.5.2022.

24. Z Potvrzení o příjmu – [právnická osoba] ze dne 17.9.2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] dne 17.9.2018 potvrdila, že žalovaný 1 je u ní zaměstnán od 1.5.2018 na dobu neurčitou jako hlavní kuchař s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši 8 000 EUR.

25. Z Pracovní smlouvy ze dne 13. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný 1 byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] od 30.4.2018 trvale, jako námořník, hlavní kuchař s měsíčním příjmem ve výši 8 000 EUR.

26. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] EUR – historie pohybů, běžný účet, za období 23.11.2017-28.11.2018 bylo zjištěno, že se jedná o účet na jméno žalované 2, přičemž na tento účet byly připsány platby od společnosti [právnická osoba], a to ve dnech 29.5.2018, 27.6.2018, 27.7.2018 a 28.8.2018 vždy ve výši 8 000 EUR, dne 26.9.2018 ve výši 18 302,38 EUR. Na účtu byly evidovány rovněž další příchozí platby od jiných plátců.

27. Z Potvrzení o provedení platby ze dne 28.3.2018 bylo zjištěno, že žalovaná 2 uhradila dne 28.3.2018 ze svého účtu částku 136 655 Kč se zprávou pro příjemce: DPFO za rok 2017 s uvedením rodného čísla jako variabilního symbolu.

28. Z Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2017, včetně přílohy č.[hodnota], přílohy č. [hodnota] a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období 1-12 2017 bylo zjištěno, že se jedná o daňové přiznání žalované 2 jako poplatníka, přičemž dílčí základ daně ze závislé činnosti činil 171 225 Kč (úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů 127 776 Kč, úhrn povinného pojistného 43 449 Kč), dílčí základ daně ze samostatné činnosti 30 269 Kč (příjmy 75 922 Kč, výdaje 45 553 Kč), dílčí základ daně z nájmu 4 741 752 Kč (příjmy 5 341 752 Kč, výdaje 600 000 Kč), tj. celkem základ daně 4 943 346 Kč. Daň po uplatnění slev činila 716 655 Kč, po odečtení záloh ve výši 580 000 Kč zbývalo uhradit 136 655 Kč.

29. Z Pracovní smlouvy ze dne 31. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná 2 byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] [adresa] od 1.6.2018 na dobu určitou do 31.5.2019 jako účetní. Plat měl být poskytován dle platového výměru.

30. Z Výpisu z Katastru nemovitostí, LV [hodnota], k.ú. [hodnota], obec [adresa] ze dne 9.11.2022 bylo zjištěno, že žalovaní jsou vlastníky (v SJM) pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [adresa], budova č.p. [Anonymizováno] (obč.vyb.) v obci [adresa], katastrálním území [adresa]. Nemovitost je zatížena zástavním právem smluvním k zajištění dluhu na splacení jistiny úvěru do výše 25 000 000 Kč s příslušenstvím včetně dalších blíže specifikovaných dluhů do 50 000 000 Kč, dále je zapsán související závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí jiný dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele po dobu trvání zástavního práva, to vše ve prospěch žalobkyně na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 4.1.2019.

31. Ze Seznamu splátek úvěru za období 4. 1. 2019 – 9. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala u úvěru č. [hodnota] na jméno žalovaného 1 úhrady jednotlivých splátek, přičemž tyto byly hrazeny od 4.1.2019 do 28.2.2022, v období od 31.1.2020 do 30.4.2020 a v období od 30.11.2020 do 31.1.2022 pravidelně každý měsíc ve výši 146 796 Kč, dne 28.2.2022 byla uhrazena splátka pouze ve výši 36 901,80 Kč, dne 16.3.2022 byla na úvěr zaúčtována částka 294 095 Kč.

32. Ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. [hodnota] ze dne 3.1.2019 bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako zástavním věřitelem a žalovanými jako zástavci. Touto smlouvou bylo zřízeno ve prospěch žalobkyně zástavní právo k nemovitostem – pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (v části obce [adresa]), zapsáno v katastru nemovitostí, který vede [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [jméno FO], obec [adresa] k zajištění dluhů žalovaných vůči žalobkyni, a to zaplacení jistiny úvěru v celkové výši 25 000 000 Kč a příslušenství podle smlouvy o úvěru č. [hodnota], zaplacení veškerých cen, jakékoli smluvní pokuty a náhrady škody podle úvěrové smlouvy a z této smlouvy nebo v souvislosti s nimi, a jejich příslušenství, vydání bezdůvodného obohacení souvisejícího s případným odstoupením od úvěrové smlouvy nebo s její neplatností, a její příslušenství a zaplacení veškerých dalších stávajících, podmíněných nebo budoucích dluhů vzniklých podle úvěrové smlouvy a z této smlouvy nebo v souvislosti s nimi, a jejich příslušenství; které vzniknou v období ode dne uzavření smlouvy do 31.12.2043, z úvěrové smlouvy a ze smlouvy zástavní, dluhů z bankovních služeb poskytnutých na základě úvěrové smlouvy, jestliže by bylo shledána její neplatnost, a to vše až do celkové výše 50 000 000 Kč. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

33. Z Žádosti o úvěr ze dne 24. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaní požádali žalobkyni o poskytnutí úvěru v souvislosti s nemovitostí [adresa] – komerční budova, na adrese [adresa], přičemž se jedná o investici, nemovitost je pojištěna u společnosti [právnická osoba]. Žalovaný 1 jako hlavní žadatel uvedl, že je ženatý, jeho domácnost má pět členů, je vyučen s maturitou, je manuálním zaměstnancem, bydlí ve vlastním domě/bytě se zástavou, je státní příslušník [Anonymizováno], má daňové povinnosti země [Anonymizováno], má příjem z nájmu a příjem ze zaměstnání v zahraničí, je zaměstnán od 1.5.2018 na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] jako šéfkuchař s čistým měsíčním příjmem 8 000 €, mzda je mu vyplácena na účet, nejsou prováděny srážky ze mzdy ani s ním není jednáno o skončení pracovního poměru, uvedl majetek – rodinný dům na adrese [adresa], na kterém vázne zástava, a komerční budovu na adrese [adresa]. Žalovaná jako spolužadatelka uvedla, že je manželkou hlavního žadatele, má úplně střední odborné vzdělání, je nemanuálním zaměstnancem, plátcem příjmu je stát, bydlí ve vlastním domě/bytě se zástavou, je státní příslušnicí České republiky, nemá daňové povinnosti jiné země, má příjem z nájmu komerční budovy s čistým měsíčním příjmem 105 000 Kč a příjem ze zaměstnání v České republice, je zaměstnána od 1.6.2018 na dobu určitou do 31.5.2019 u zaměstnavatele [právnická osoba] [adresa] jako účetní s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč – 21 000 Kč vypláceným na účet, nejsou prováděny srážky ze mzdy ani s ní není jednáno o skončení pracovního poměru, uvedla majetek – rodinný dům na adrese [adresa], na kterém vázne zástava, a komerční budovu na adrese [adresa]. Žalovaní dále uvedli společné měsíční náklady domácnosti 30 000 Kč. V části jiné úvěry žadatele/spolužadatele nejsou uvedeny žádné záznamy. Žádost je za oba žadatele podepsána.

34. Z Odhadu nemovité věci s posouzením rizik spojených se zástavou č. [Anonymizováno] ze dne 4.11.2018 bylo zjištěno, že tento odhad si nechala vyhotovit žalobkyně pro účely úvěrového řízení, kdy účelem úvěru byla rekonstrukce. Odhad zhotovil [tituly před jménem] [jméno FO]. Posuzovány a oceňovány byl nemovité věci – pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba občanské vybavenosti č.p.[Anonymizováno] a další stavby v příslušenství, podle LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa], v [adresa]. Nemovitosti byly shledány jako vhodná zástava, nebyla zjištěna žádná rizika. Hodnota zajištění byla stanovena na částku 31 800 000 Kč.

35. Z Posouzení úvěruschopnosti k žádosti o úvěr ze dne 24.9.2018, schváleného dne 19.12.2018 bylo zjištěno, že tato listina vyhotovená žalobkyní obsahuje údaje o způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaných po podání jejich žádosti o úvěr ve výši 25 000 000 Kč za účelem zaplacení závazku žalovaných vůči žalobkyni ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 29.8.2016, uhrazení nákladů na rekonstrukci financované nemovitosti a zaplacení veškerých souvisejících nákladů. Žalobkyně vycházela u žalovaného 1 z potvrzení o příjmu, pracovní smlouvy, výpisu z účtu, přičemž bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného 1 činí 8 000 €, pro výpočet bonity byl použit směnný kurz 25 Kč a koeficient 0,8, počítáno tak bylo s čistým měsíčním příjmem 160 000 Kč. U žalované 2 byla předložena pracovní smlouva na dobu určitou bez mzdového výměru, přičemž mzda nebyla zasílána na účet u žalobkyně a nebyl předložen ani jiný výpis u účtu, proto nebyl tento příjem do posouzení bonity započten. Z předloženého přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2017 byl zjištěn příjmem ze samostatné činnosti, která však dle údajů v žádosti již nebyla vykonávána, proto tento příjem nebyl započten. Rovněž zjištěný příjem z nájmů nebyl započten, aby nedošlo k duplicitnímu započtení. Dále byl zjištěn příjem z pronájmu financované nemovitosti na základě zpracovaného odhadu nemovité věci s posouzením rizik spojených se zástavou, kdy čisté roční nájemné činilo 2 547 246 Kč. Z CCB bylo žalobkyní zjištěno měsíční splátkové zatížení před poskytnutím úvěru ve výši celkem 175 571 Kč, z čehož úvěr s měsíční splátkou 164 647 Kč byl předmětným úvěrem refinancován. Žalovaní měli dále úvěr od 14.11.2014 ve výši úvěrového limitu 2 805 000 Kč s měsíční splátkou 10 924 Kč a zůstatkem jistiny 2 583 021 Kč. Anuitní splátka nového úvěru měla činit 147 073 Kč, celkové splátkové zatížení po poskytnutí nového úvěru 157 997 Kč. Při celkovém měsíčním příjmu žalovaných ve výši 372 270 Kč byli žalovaní shledáni úvěruschopní.

36. Z E-mailu ze dne 5.4.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně (její zaměstnankyně [tituly před jménem] [jméno FO]) zaslala žalované 2 dne 5.4.2022 v příloze e-mailu koncept notářského zápisu k jeho prostudování.

37. Z Konceptu notářského zápisu sepsaného jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky se sídlem v [adresa], bylo zjištěno, že se jedná o koncept dohody o splnění dluhu a uznání dluhu a dohody se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Část první, článek první obsahuje prohlášení účastníků o uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 3.1.2019 ohledně poskytnutí prostředků ve výši 25 000 000 Kč, dále prohlášení žalovaných že dluh z uvedené smlouvy se stal splatný pro neplnění ujednaných podmínek, kdy výše dluhu ani částky, z nichž se skládá, nejsou uvedeny, a dále sjednání úročení nesplacené jistiny úrokem ve výši 3,39 % ročně od pracovního dne následujícího po sepsání notářského zápisu a úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně od pracovního dne následujícího po sepsání notářského zápisu. Část první, článek druhý obsahuje uznání dluhu žalovanými co do důvodu i výše s tím, že prohlašují, že promlčecí lhůta k uplatnění práv z této dohody činí deset let, a dále povinnost žalovaných společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], úrok a úrok z prodlení nejpozději do 30.9.2022, kdy toto datum je označeno jako den konečné splatnosti, dluh bylo možné splatit předčasně bez náhrady souvisejících nákladů, výše RPSN není uvedena. Část druhá, článek třetí obsahuje dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu, kdy pod bodem 5) žalovaní výslovně svolují k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem ohledně všech pohledávek žalobkyně za žalovanými uvedených v článku prvním a v článku druhém tohoto notářského zápisu, nesplní-li žalovaní svoji povinnost řádně a včas.

38. Z E-mailu ze dne 8.4.2022 bylo zjištěno, že paní [jméno FO] z Advokátní kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] zaslala žalované 2 e-mail s výzvou, aby je ve svém zájmu kontaktovala a domluvila se na nový splátkový kalendář, aby předešla podání žaloby a navyšování dalších nákladů. Žalobkyně na uvedené reagovala s žádostí, aby jí již tyto zprávy nebyly zasílány s tím, že již hovořila s asistentkou kanceláře, které vysvětlila, že jedná se zájemcem o koupi nemovitosti, takže nebude nic v blízké době podepisovat, a že je nutné si předávat informace se zástupci [právnická osoba] s tím, že ona jedná s paní [jméno FO], které zaslala e-mail v kopii.

39. Z Žádosti o změnu smluvních podmínek ze dne 5.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaní požádali žalobkyni o změnu smluvních podmínek smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 3.1.2019. Byla žádána změna splátkového kalendáře, a to: snížení splátky na 6 měsíců od 31.1.2022 do 30.6.2022, navýšení splátky od 31.7.2022 do 31.1.2039 na 65 000 Kč, poslední splátka 28.9.2039 ve výši 151 000 Kč, poplatek za změnu podmínek 500 Kč. Žádost je za oba žalované podepsána.

40. Z E-mailu žalované č. [hodnota] ze dne 20.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaná 2 odpovídala na dotazy žalobkyně ([jméno FO]). K dotazu na předběžné výsledky roku 2021 uvedla, že výsledky nemají, neboť je těsně po novém roce s tím, že určitě budou ve větším mínusu než minulý rok, opět méně z vybraných nájmů, než je splátka. K dotazu na aktuální nájemní smlouvy uvedla, že by měli být dva nájemci, kdy jeden platí jednou ročně na účet u [Anonymizováno] a druhý měsíčně hotově. K dotazu na pracovní smlouvu a potvrzení u příjmu uvedla, že již posílala potvrzení o evidenci na pracovním úřadu, manžel si práci hledá, nabídky má, ale není uzavřena žádné smlouva, proto nemůže doložit žádný příjem. K dotazu na upřesnění nákladů uvedla, že na zálohách na vodu, elektřinu, plyn platí přibližně 10 000 Kč. K dotazu na osobní hypotéku uvedla, že splátky činí přibližně 11 000 Kč, je fixovaná na dalších 5 let. Z dotazu, zda jsou rozjednáni nový nájemníci, uvedla, že se vzhledem k přetrvávající krizi spojené s Covidem 19 nepodařilo s nikým dohodnout, snaží se dělat prostory atraktivnější, vymyslet jiný způsob využití, prostory inzerují k pronájmu a prodeji.

41. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy žalobkyně na provedení dokazování předběžným právním posouzením finančního arbitra, svědeckou výpovědí zaměstnankyň žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO] a návrhy žalovaných na provedení dokazování svědeckou výpovědí finanční poradkyně a realitní makléřky [jméno FO], svědeckou výpovědí zájemců o koupi nemovitosti [jméno FO] a [jméno FO] a SMS komunikaci mezi paní [jméno FO] a paní [jméno FO]. Z provedeného dokazování byl dostatečně zjištěn skutkový stav tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout, a provádění těchto důkazů by nebylo hospodárné. Případným porušením bankovního tajemství se soud nezabýval, neboť toto bylo již řešeno v jiném řízení před finančním arbitrem, a především tato skutečnost pro projednávanou věc nebyla podstatná.

42. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaní požádali žalobkyni dne 24.9.2018 o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 000 Kč v souvislosti s nemovitostí [adresa] – komerční budova, na adrese [adresa], kterou měli ve svém vlastnictví. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalovaných splácet úvěr, přitom vycházela u žalovaného 1 z potvrzení o příjmu, pracovní smlouvy, výpisu z účtu, přičemž bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného 1 činí 8 000 € (pro výpočet bonity byl použit směnný kurz 25 Kč a koeficient 0,8, počítáno tak bylo s čistým měsíčním příjmem 160 000 Kč), u žalované nebyl započten žádný příjem; byl zjištěn příjem z pronájmu financované nemovitosti na základě zpracovaného odhadu nemovité věci s posouzením rizik spojených se zástavou, kdy čisté roční nájemné činilo 2 547 246 Kč (průměrný měsíční příjem 212 270,5 Kč). V žádosti o úvěr žalovaní uvedli společné měsíční náklady domácnosti ve výši 30 000 Kč. Měsíční splátkové zatížení žalovaných před poskytnutím úvěru činilo celkem 175 571 Kč, z toto úvěr s měsíční splátkou 164 647 Kč byl předmětným úvěrem refinancován. Žalovaní měli další úvěr od 14.11.2014 ve výši úvěrového limitu 2 805 000 Kč s měsíční splátkou 10 924 Kč a zůstatkem jistiny 2 583 021 Kč. Celkové splátkové zatížení po poskytnutí nového úvěru mělo činit 157 997 Kč. Vzhledem k celkovým měsíčním příjmům žalovaných ve výši 372 270 Kč shledala žalobkyně žalované úvěruschopné. Následně dne 3.1.2019 žalobkyně a žalovaní uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 25 000 000 Kč a žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr splatit formou 234 měsíčních splátek po 147 073 Kč, první splátka měla být zaplacena dne 31.7.2019, poslední splátka dne 31.12.2038. Úroková sazba byla fixována na dobu 5 let, ve výši 3,39 % ročně. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 3,53 %. Celková částka, kterou měli žalovaní uhradit, činila 34 459 182 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k financované nemovitosti, pohledávkám z pojištění financované nemovitosti a pohledávkám ze smlouvy o splátkovém účtu. Žalovaní na úvěr čerpali celkem 23 715 351,02 Kč, vrátili celkem 3 574 204,23 Kč. Žalovaní dne 5.1.2022 požádali žalobkyni o změnu smluvních podmínek smlouvy o úvěru ze dne 3.1.2019 z důvodu jejich zhoršující se finanční situace s tím, že navrhli změnu splátkového kalendáře, a to: snížení splátky na 6 měsíců od 31.1.2022 do 30.6.2022, navýšení splátky od 31.7.2022 do 31.1.2039 na 65 000 Kč s poslední splátkou 28.9.2039 ve výši 151 000 Kč a poplatkem za změnu podmínek 500 Kč. Žalovaná 2 žalobkyni dne 20.1.2022 sdělila k výsledku hospodaření v roce 2021, že budou ve větším mínusu než minulý rok, kdy z nájmů byly vybrány nižší finanční prostředky, než činí výše splátky, měli dva nájemce a snažili se vyhledávat další; žalovaná 2 byla vedena na pracovním úřadě, žalovaný 1 si práci hledal, nabídky měl, zatím však nemohla doložit žádný příjem; jejich náklady na zálohách na vodu, elektřinu, plyn činily 10 000 Kč, na druhý úvěr hradili splátky ve výši 11 000 Kč. Žalovaní se po celou dobu trvání úvěru nedostali do prodlení s úhradou splátek, poprvé dne 1.3.2022, kdy neuhradili měsíční splátku splatnou dne 28.2.2022 v plné výši, ale pouze ve výši 36 901,8 Kč odpovídající řádnému úroku. Žalobkyně vzhledem k prodlení a z důvodu proklamované platební neschopnosti prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022 a vyzvala žalované k úhradě celého zůstatku úvěru ve výši 22 878 530,44 Kč, a to nejpozději do 18.3.2022. Žalobkyně zaslala žalované 2 dne 5.4.2022 koncept notářského zápisu k jeho prostudování, přičemž se jednalo o dohodu o splnění dluhu a uznání dluhu a dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Dne 8.4.2022 byla žalovaná 2 kontaktována advokátní kanceláří, aby je kontaktovala a domluvila si splátkový kalendář. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalované výzvou ze dne 10.5.2022 k úhradě dlužné částky ve výši 23 090 361,73 Kč nejpozději do 25.5.2022, a to vzhledem k tomu, že přes upomínky žalobkyně zůstaly dlužné splátky úvěru neuhrazeny, pročež využila krajní opatření a prohlásila celý zůstatek úvěru i s příslušenstvím za okamžitě splatný ke dni 7.3.2022.

43. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

44. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

45. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

46. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

47. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

48. Podle § 77 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při komunikaci se spotřebitelem, včetně propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.

49. Podle § 77 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

50. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

51. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

52. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

53. Podle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

54. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

55. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

56. Žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne 3.1.2019 platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Žalovanými namítaná neznalost českého jazyka na straně žalovaného 1 nemůže způsobit neplatnost smlouvy. Žalovaný sám požádal o úvěr v České republice, žádost o úvěr byla podána v českém jazyce. V řízení nebylo nijak tvrzeno ani prokázáno, že by se v průběhu uzavírání smlouvy žalovaný 1 dožadoval překladu listin z důvodu, že nerozumí jejich obsahu, a toto mu nebylo umožněno, že by ho k uzavření smlouvy někdo donutil. Pokud listinám, které podepisoval, nerozuměl, neměl k nim svůj podpis připojovat. Bylo pouze na něm samotném, aby si předklad zajistil a s obsahem svého závazku se dopředu řádně seznámil. Rovněž namítané nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaných nebylo po provedeném dokazování zjištěno. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy řádně zabývala schopností žalovaných úvěr splácet v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když zjišťovala a ověřovala celkovou majetkovou situaci žalovaných, ověřila příjmy žalovaných, prověřila jejich závazky, zjistila čistý příjem z pronájmu financované nemovitosti na základě zpracovaného odhadu nemovité věci s posouzením rizik spojených se zástavou, který zajistila. Po odečtení pravidelných měsíčních výdajů žalovaných od jejich pravidelných příjmů, zbývala žalovaným stále finanční rezerva ve výši přibližně 184 273 Kč na další případné nezohledněné výdaje (příjem ze zaměstnání 160 000 Kč + čistý průměrný měsíční příjem z nájmů 212 270 Kč – výdaje na domácnost 30 000 Kč – splátka dalšího úvěru ve výši 10 924 Kč – nová splátka úvěru po refinancování 147 073 Kč = disponibilní částka 184 273 Kč).

57. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala v souladu se zákonem při zesplatnění úvěru. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud zesplatnění úvěru neplatným.

58. Žalobkyně postupovala v rozporu se zákonem, a to konkrétně s § 124 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, když před tím, než se stal úvěr v důsledku prodlení žalovaných celý splatným, nevyzvala žalované k uhrazení dlužné splátky a neposkytla jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Žalobkyně žalovaným neumožnila sjednat nápravu, naopak postupovala způsobem, kterému mělo být zakotvením této povinnosti v zákoně zabráněno, když pouze pro prodlení v řádu dnů (7 dnů) s úhradou části jediné splátky bez jakéhokoliv upozornění zesplatnila celý úvěr ve velmi vysoké výši, a nadto žalovaným stanovila k úhradě celého dluhu velmi krátkou lhůtu. Přitom je soudu z úřední činnosti známo, že v jiných případech před zesplatněním úvěru žalobkyně dlužníky před zesplatněním úvěru vyzývá k úhradě splátky v prodlení před zesplatněním, v některých případech i opakovaně. Zesplatnění úvěru bylo pro žalované nepředvídatelné a nečekané, byla jim odepřena možnost situaci jakkoli ovlivnit a zesplatnění zabránit, přitom najít řešení situace bylo ze strany žalovaných reálné, nebyla prokázána bezprostřední platební neschopnost. Získat finanční prostředky na úhradu dlužné části splátky a následná úhrada jednotlivých splátek postupně byla určitě reálnější, než úhrada celého úvěru najednou, což muselo být žalobkyni známo.

59. Samotné zesplatnění úvěru bylo neurčité, nejasné, nepřesné, když žalobkyně uváděla důvody zesplatnění s odkazem na neexistující ustanovení smlouvy o úvěru. Od žalobkyně jako profesionála v daném vztahu lze oprávněně očekávat, že vůči žalovaným jako spotřebitelům bude jednat jednoznačně a srozumitelně. Rovněž v tomto ohledu shledal soud jednání žalobkyně v rozporu se zákonem, kdy žalobkyně měla vykonávat svou činnost s odbornou péči (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru) a při komunikaci se žalovanými nepoužívat nejasné, zavádějící a nepřesné informace (§77 zákona o spotřebitelském úvěru).

60. Žalobkyně dále uváděla, že k zesplatnění úvěru došlo z důvodu proklamované platební neschopnosti ze strany žalovaných (k tomuto tvrzení došlo již v průběhu dokazování, tedy před koncentrací řízení), a odkazovala na ustanovení Obchodních podmínek [právnická osoba]., čl. 8.2 písm. h), kde je stanoveno oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr, pokud zjistí skutečnost, která narušila její důvěru v osobu klienta, osobu poskytující zajištění nebo v setrvalý a řádný průběh úvěrového vztahu, kdy za takovou skutečnost žalobkyně považovala právě proklamovanou platební neschopnost žalovaných, když žalovaní žádali o odklad splátek a následně k dotazům žalobkyně sdělovali, v jaké jsou finanční situaci, kdy tato nebyla dobrá. K tomu je třeba uvést, že v případě platební neschopnosti by žalovaní přestali úvěr splácet, žalobkyně by jim byla povinna poskytnout lhůtu minimálně 30 dnů ke sjednání nápravy, a pokud by dlužné splátky neuhradili, byla by oprávněna úvěr zesplatnit. Ustanoveními v obchodních podmínkách, na něž žalobkyně odkazovala, nelze obcházet zákon. Nadto pokud by platební neschopnost měla být důvodem zesplatnění, mělo by být jednoznačně specifikováno, co je platební neschopností myšleno, jako důvod zesplatnění by měla být přímo ve smlouvě sjednána. Nebylo zjištěno, že by se žalovaní dostali do krajní situace, hrozila by jim insolvence, exekuce apod. Soud má za to, že nedošlo k narušení důvěry v osoby žalovaných, ani v setrvalý a řádný průběh úvěrového vztahu, k čemuž nedojde pouze proto, že žalovaní žádali o změnu splátkového kalendáře a sdělovali svoji horší finanční situaci. Naopak postup žalovaných lze hodnotit jako důvěryhodný, kdy k situaci přistupovali konstruktivně, nic nezastírali, jednali čestně a snažili se věc řešit.

61. Žalobkyně dále uváděla, že důvodem rychlého zesplatnění úvěru byla rovněž potřeba sepisu notářského zápisu, což bylo dle žalobkyně jediným možným způsobem řešení věci, aby žalovaní mohli předmětný úvěr dále splácet na základě nových ujednání; k sepsání notářského zápisu však mohlo dle žalobkyně dojít až po zesplatnění předmětného úvěru. Z dokazování bylo zjištěno, že žalovaným byl jako způsob řešení jejich situace navržen sepis notářského zápisu, avšak žalovaní se s jeho obsahem měli možnost seznámit až po zesplatnění předmětného úvěru. Jednalo se o uzavření dohody o splnění dluhu a uznání dluhu a dohody se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu. Žalovaní měli prohlásit, že dluh ze smlouvy se stal splatný pro neplnění ujednaných podmínek, dluh měl být žalovanými uznán co do důvodu i výše, celá pohledávka ze smlouvy o úvěru měla být uhrazena nejpozději do 30.9.2022 a dohodou se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu měli žalovaní výslovně svolit k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem ohledně všech pohledávek žalobkyně za žalovanými uvedených v notářském zápisu, nesplní-li žalovaní svoji povinnost řádně a včas. Žalobkyni si musela být vědoma, že žalovaní v takto krátké době nebudou schopni realizovat úhradu takto vysoké částky, zvlášť když byla informována o jejich horší finanční situaci, kdy žádali o snížení splátek na šest měsíců. Notářský zápis byl objektivně mnohem méně pro žalované výhodný než stávající smlouva (kratší doba splácení, vyšší úročení, vyšší splátky). Bylo pro ně lepší pokusit se zachovat stávající stav a k tomu měli v souladu se zákonem dostat příležitost.

62. Žalobkyně v projednávaném případě nejednala v souladu s § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého by měla jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele.

63. Mezi účastníky bylo dále sporné, zda měla být použita částka rezervovaných finančních prostředků ve výši 294 146 Kč na úhradu dlužné části splátky před zesplatněním úvěru, kdy žalovaní z tohoto důvodu namítali neplatnost zesplatnění. Ze smluvních ujednání plyne, že se žalovaní zavázali tuto částku udržovat na splátkovém účtu jako minimální zůstatek až do úplného splacení pohledávek z úvěru, proto má soud za to, že žalobkyně nepochybila, pokud předmětnou částku na úhradu splátky nepoužila, z tohoto důvodu tedy zesplatnění úvěru neplatným není.

64. Žalobkyně upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 33 Cdo 922/2022, k čemuž uvedla, že se v této věci jednalo o obdobnou situaci, kdy bylo řešeno rovněž zesplatnění úvěru a aplikace § 124 zákona o spotřebitelském úvěru s tím, že v této věci došlo k zesplatnění úvěru až během řízení a bylo zde konstatováno, že žalovaný po celou dobu řízení věděl, že je v prodlení, přestal hradit splátky, nikdy na ně nenavázal. Dle žalobkyně nelze rozhodnout, aby se dlužník vyhnul zcela úhradě dlužné jistiny úvěru pro formální pochybení. Dále uvedla, že v projednávaném případě však k formálnímu pochybení nedošlo. Soud má za to, že k zesplatnění úvěru nedochází okamžikem, kdy oprávněný mohl o zesplatnění požádat, ale neučinil tak, nýbrž až v okamžiku, kdy k zesplatnění přikročí. V případě řešeném Nejvyšším soudem se jedná o jinou procesní situaci, kdy si žalobkyně byla vědoma svého nesprávného postupu, a proto v rámci řízení tento napravila a učinila tomu odpovídající procesní úkon. V projednávané věci soud při svém rozhodování vycházel z tvrzení účastníků a jimi předložených důkazů, neboť se jednalo o klasické řízení sporné, ovládané dispoziční zásadou, přičemž pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

65. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

66. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, právo na náhradu nákladů řízení v částce 628 823,76 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 811 030,79 Kč sestávající z částky 42 768 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 106 920 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 42 768 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne 31.3.2023) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 106 920 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 85 536 Kč (2 x 42 768 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 7. 2. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 106 920 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 171 072 Kč (4 x 42 768 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 6. 11. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 213 840 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 85 536 Kč (2 x 42 768 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 10. 1. 2025 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 106 920 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 573,06 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 11. 2024 náhrada 1 188,33 Kč za 100 ujetých km v částce 788,33 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5.9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 1. 2025 náhrada 1 384,73 Kč za 100 ujetých km v částce 784,73 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5.9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 519 689,05 Kč ve výši 109 134,71 Kč. Žalovaným nebyla přiznána náhrada za poradu ze dne 7.10.2024, cestovné, promeškaný čas a studium spisu ze dne 23.10.2024, neboť náhrada za tyto činnosti je již zahrnuta v náhradě za převzetí a přípravu zastoupení. Náhrada za účast na jednání soudu konaném dne 6. 11. 2024 byla přiznána v rozsahu dvou úkonů, neboť jednání bylo dvakrát přerušeno a doba čistého času jednání nepřekročila čtyři hodiny. Tyto náklady řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupkyni žalovaných.

67. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení