45 C 302/2024 - 58
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 odst. 3 § 142a § 142 odst. 2 § 151 § 160 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1958 odst. 1 § 1958 odst. 2 § 1968 § 1970 § 2662 § 2395 § 2991 odst. 1 § 2991 odst. 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 78 odst. 1 § 78 odst. 2 písm. b § 86 odst. 1 § 87 § 87 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 272 671,61 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 248 464 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 23 707,61 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 272 171,61 Kč od 24.6.2024 do 21.7.2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 272 171,61 Kč od 4.7.2024 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 272 171,61 Kč od 22.7.2024 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku ve výši 10 616,65 Kč od 20.3.2024 do 23.6.2024 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 546,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9.10.2024 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 272 671,61 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru a nepovoleného debetu na běžném účtu. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 8.6.2019 Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. [č. účtu]. Smluvními stranami bylo sjednáno oprávnění žalované disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaná se zavázala udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána. Dodatkem č. [hodnota] k Rámcové smlouvě ze dne 22.8.2023 dále žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota] ve výši 285 000 Kč. Úvěr byl schválen a vyplacen na běžný účet žalované poté, co žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě informací uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, informací z interních a externích databází, úvěrové zprávy, Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním, má příjem ve výši 26 000 Kč měsíčně od společnosti [právnická osoba]., u které je zaměstnaná na dobu neurčitou, její měsíční výdaje činí 5 000 Kč na bydlení a 3 000 Kč na ostatní výdaje, nemá jiné splátky. Z úvěrové zprávy bylo žalobkyní zjištěno, že žalovaná má další závazky s měsíční splátkou 454 Kč, výdaje žalované dle expertní analýzy měly činit 4 860 Kč a výdaje domácnosti rovněž 4 860 Kč. Zaměstnání žalované bylo ověřeno telefonicky u zaměstnavatele, dále žalovaná předložila pracovní smlouvu, výpisy ze svých tří účtu, přičemž na jeden z nich byla žalované zasílána mzda. U žalované nebyly zjištěny exekuce ani jiná rizika. Žalobkyně dospěla k závěru, že předmětný úvěr bude žalovaná schopna splácet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 567 Kč (skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 % ročně) počínaje dnem 13.9.2023. Úvěr byl poskytnut na dobu určitou do 13.8.2033. Žalovaná splátky v období od 20.9.2023 do 20.3.2024 splácela, dne 12.10.2023 provedla mimořádnou splátku úvěru ve výši 4 567 Kč, od 20.4.2024 neuhradila ničeho. Vzhledem k porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 24.6.2024 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě závazku v plné výši. Ke dni zesplatnění sestávala pohledávka za žalovanou z nesplacené jistiny ve výši 272 171,61 Kč a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši 10 616,65 Kč. Žalovaná se dále na svém běžném účtu dostala do nepovoleného debetu ve výši 500 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy k jednání soudu nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Z Rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 8.6.2019 bylo zjištěno, že touto smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno poskytnutí služby – zřízení běžného bankovního účtu č. [č. účtu] žalobkyní pro žalovanou, současně byla žalované poskytnuta debetní karta.
5. Z Dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 22.8.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22.8.2023 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 285 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit celkem 547 965,09 Kč, a to v 120 měsíčních splátkách ve výši 4 567 Kč, vždy k 13. dni v každém měsíci. Roční úroková sazba činila 14,90 % (bonusová 13,90 %), RPSN 15,97 %. Způsob čerpání úvěru byl sjednán převodem na běžný účet č. [č. účtu]. Žalobkyně dále předložila Podmínky pro používání úvěru účinné od 31.10.2018, Obchodní podmínky účinné od 18.2.2019, Ceník účinný od 1.2.2019 a Ceník účinný od 1.2.2023.
6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a dalších právních aspektech.
7. Z Dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 27.8.2023 bylo zjištěno, že na žádost žalované došlo ke změně data splatnosti pravidelné měsíční splátky úvěru z 13. dne v měsíci na 20. den v měsíci.
8. Ze Změnového dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne 12.10.2023 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaná provedla dne 12.10.2023 mimořádnou splátku úvěru ve výši 4 567 Kč byly upraveny parametry úvěru s počtem zbývajících splátek 107.
9. Z Dokladu o načerpání úvěru č. [hodnota] ze dne 9.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila doklad o čerpání předmětného úvěru, kdy čerpání úvěru ve výši 285 000 Kč bylo jednorázové, uskutečnilo se dne 24.8.2023, předmětná částka byla převedena na účet č. [č. účtu].
10. Ze Splátkového kalendáře ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala předepsané a uhrazené splátky předmětného úvěru. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 285 000 Kč a žalovaná žalobkyni na předmětný úvěr uhradila postupně částku v celkové výši 36 536 Kč (7 x 4 567 Kč, 1x 4 067 Kč, 1x 500 Kč).
11. Z Přehledu plateb k úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala veškeré platby k předmětnému účtu, kdy bylo žalované poskytnuto 285 000 Kč, žalovaná vrátila žalobkyni celkem 8 splátek po 4 567 Kč, tj. celkem 36 536 Kč, poslední splátku uhradila dne 8.4.2024. Ke dni zesplatnění (24.6.2024) činil zůstatek nesplacené jistiny 272 171,61 Kč a úroku 10 616,65 Kč.
12. Z Výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období 7.5.2024-9.10.2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil: 0 Kč, konečný zůstatek: -500 Kč. Dne 7.5.2024 byl z účtu odečten poplatek ve výši 500 Kč za účelně vynaložené náklady na vymáhání, dne 3.6.2024 byl z účtu odečten poplatek ve výši 500 Kč za účelně vynaložené náklady na vymáhání, dne 19.6.2024 byla na účet připsána příchozí platba ve výši 500 Kč.
13. Z Výzvy k zaplacení dluhu – takzvané předžalobní upomínky ze dne 24.6.2024 a podacího archu ze dne 25.6.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k předčasnému uhrazení všech jejích dluhů v celkové výši 283 288,26 Kč (z úvěru ve výši 282 788,26 Kč, z běžného účtu ve výši 500 Kč), a to ve lhůtě do 3.7.2024. Současně žalovanou upozornila na možnost podání žaloby k soudu v případě neuhrazení dluhu.
14. Z Přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhů byl zjištěn výpočet nákladů vymáhání vyhotovený žalobkyní, kdy za jeden den činí celkové náklady žalobkyně na vymáhání 44,54 Kč, za 20 dnů 890,80 Kč. Žalobkyně uvedla, že náhrada nákladů je klientovi zpravidla účtována jednou za 20 dnů, avšak pouze v částce 500 Kč.
15. Z Úvěrové zprávy ze dne 22.8.2023 bylo zjištěno, že v době poskytnutí předmětného úvěru měla žalovaná jeden existující splátkový úvěr od 31.7.2023 s celkovou částkou k úhradě 5 598 Kč a měsíční splátkou 454 Kč, šest kontraktů bylo odmítnuto, dva odvolány a jeden skončen.
16. Z Písemného pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance k uživateli a mzdového výměru ze dne 22.5.2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla společností [právnická osoba]. na dobu od 22.5.2023 do 30.4.2024 přidělena k dočasnému výkonu práce u společnosti [právnická osoba], základní mzda měla činit 23 100 Kč.
17. Z Dohody o srážkách ze mzdy a dalších ustanovení ze dne 22.5.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. a žalovaná uzavřely mimo jiné dohodu o srážkách ze mzdy ve vztahu k osobním ochranným pracovním pomůckám, stravenkám a v případě škody způsobené zaměstnavateli.
18. Z Pracovní smlouvy ze dne 22.5.2023 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou, s datem nástupu do zaměstnání 22.5.2023 a trváním smlouvy na dobu určitou po dobu trvání dočasného přidělení. Zkušební doba nebyla sjednána.
19. Ze Zápisu o vstupním školení zaměstnance o BOZP a PO nebyla učiněna žádná zjištění.
20. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne 22.8.2023 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná, výpis byl vyhotoven za období 24.5.2023-22.8.2023, konečný zůstatek na účtu činil 3,48 Kč. V daném období bylo na účtu provedeno 8 odchozích úhrad a 2 příchozí, všechny bez bližší specifikace.
21. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne 24.8.2023 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná, výpis byl vyhotoven za období 24.5.2023-24.8.2023, počáteční zůstatek na učtu činil 0,29 Kč, konečný zůstatek 0 Kč. V daném období bylo na účet připsáno celkem 1 057 Kč a odepsáno 1 057,29 Kč, v případě odchozích plateb se jednalo především o platby kartou za potraviny.
22. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] za období 1.5.2023-31.5.2023 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná, počáteční zůstatek na učtu činil 103,47 Kč, konečný zůstatek 251,27 Kč. V daném období bylo na účet připsáno celkem 6 074,85 Kč a odepsáno 5 927,05 Kč. Na účet byly připsány tyto platby: dne 2.5.2023 platba ve výši 1 000 Kč od [jméno FO], dne 13.5.2023 platba ve výši 1 300 Kč označená jako kapesníčkovné od [jméno FO], dne 22.5.2023 platba ve výši 1 000 Kč od [jméno FO]. U odchozích plateb se jednalo především o platby kartou, za potraviny, drogerii, jízdenky. Na účtu pak byly provedeny další příchozí a odchozí platby.
23. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] za období 1.6.2023-30.6.2023 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná, počáteční zůstatek na učtu činil 251,27 Kč, konečný zůstatek 147,13 Kč. V daném období bylo na účet připsáno celkem 22 087,29 Kč a odepsáno 22 191,43 Kč. Na účet byly připsány tyto platby: dne 2.6.2023 platba ve výši 4 000 Kč označená jako výživné 5/2023 od [jméno FO], dne 7.6.2023 platba ve výši 4 200 Kč označená jako květenles 2023 od [jméno FO], dne 14.6.2023 platba ve výši 2 000 Kč označená jako kapesníčkovné od [jméno FO], dne 18.6.2023 platba ve výši 3 000 Kč od [jméno FO], dne 19.6.2023 platba ve výši 8 382 Kč od společnosti [právnická osoba]. U odchozích plateb se jednalo především o platby kartou, za potraviny, drogerii, jízdenky, platby prostřednictvím [Anonymizováno], několik úhrad společnosti ČEZ (celkem 1 600 Kč). Na účtu pak byly provedeny další příchozí a odchozí platby.
24. Z Výpisu z účtu č. [č. účtu] za období 1.7.2023-31.7.2023 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu je žalovaná, počáteční zůstatek na učtu činil 147,13 Kč, konečný zůstatek 738,38 Kč. V daném období bylo na účet připsáno celkem 34 890 Kč a odepsáno 34 298,75 Kč. Na účet byly připsány tyto platby: dne 3.7.2023 platba ve výši 2 000 Kč označená jako kapesníčkovné od [jméno FO], dne 8.7.2023 platba ve výši 2 000 Kč označená jako kapesníčkovné od [jméno FO], dne 19.7.2023 platba ve výši 26 615 Kč od společnosti [právnická osoba]. U odchozích plateb se jednalo především o platby kartou, za potraviny, drogerii, jízdenky, platby prostřednictvím [Anonymizováno]. Dne 19.7.2023 byla z účtu odeslána platba ve výši 2 300 Kč označena jako 2/2 dluhu – [jméno FO], kancl [adresa]. Na účtu pak byly provedeny další příchozí a odchozí platby.
25. Z Přehledu žádostí o úvěr – aplikačních dat bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o úvěr celkem šest krát, vyhověno bylo pouze žádosti ze dne 22.8.2023, ostatní žádosti byly zamítnuty. U žádosti o úvěr ze dne 22.8.2023 jsou uvedeny údaje: typ bydlení – ve vlastním, vzdělání – mám maturitu, rodinný stav – žiji sama, počet vyživovaných osob - 0, splátky - 0, výdaje domácnosti – bydlení 5 000 Kč, léky/jídlo/doprava 3 000 Kč, zaměstnavatel [právnická osoba]., zaměstnána od 1.5.2023 na dobu určitou do 1.4.2024.
26. Soud pro nadbytečnost neprovedl navržený důkaz nahrávkou telefonického ověření příjmů u zaměstnavatele.
27. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti:
28. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8.6.2019 smlouvu o poskytování bankovních služeb, na jejímž základě se žalobkyně vedla pro žalovanou běžný bankovní účet č. [č. účtu]. Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 22.8.2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná dne 24.8.2023 bezhotovostně na svůj bankovní účet částku 285 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 4 567 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, úvěrové zprávy, pracovní smlouvy a souvisejících listin, příjem a výdaje dále ověřovala z výpisů ze tří bankovních účtů žalované za měsíce květen 2023 až srpen 2023. Žalovaná na úvěr vrátila celkem 36 536 Kč. Jelikož žalovaná nehradila splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 24.6.2024 a vyzvala žalovanou k předčasnému uhrazení všech jejích dluhů v celkové výši 283 288,26 Kč, sestávající z pohledávky z úvěru ve výši 282 788,26 Kč a pohledávky z běžného účtu ve výši 500 Kč. Žalovaná se na běžném účtu dostala do nepovoleného debetu ve výši 500 Kč, přičemž tento vznikl odečtením poplatků za účelně vynaložené náklady na vymáhání.
29. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
30. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
31. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
32. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
33. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
34. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
35. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
36. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
37. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
38. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
39. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 8.6.2019 smlouvu o účtu (§ 2662 občanského zákoníku) a dále měla s žalovanou uzavřít dne 22.8.2023 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 285 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, úvěrové zprávy, pracovní smlouvy a souvisejících listin, příjem a výdaje dále ověřovala z výpisů ze tří bankovních účtů žalované za měsíce květen 2023 až srpen 2023. Žalované bylo v době poskytnutí úvěru 19 let, v květnu 2023 jí bylo hrazeno výživné ve výši 4 000 Kč a poskytovány další příspěvky (to i v dalších měsících) pravděpodobně od její matky. Žalovaná na konci května 2023 uzavřela pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.4.2024, v červnu 2023 jí byla vyplacena první mzda za květen ve výši 8 382 Kč, v červenci mzda ve výši 26 615 Kč. Z výpisů z účtu nebylo možné ověřit nezbytné výdaje žalované na bydlení, neboť žádná z odchozích plateb na účtu nebyla takto specifikovaná. Počáteční i konečné zůstatky na všech třech bankovních účtech žalované v období od května 2023 do srpna 2023 byly velmi nízké, z čehož je zřejmé, že žalovaná neměla žádnou finanční rezervu. Špatná finanční situace plyne i ze způsobu hrazení některých cen odloženými platbami (prostřednictvím twisto.cz). Žalovaná podávala rovněž další žádosti o úvěry, které byly zamítány. V době uzavírání předmětné smlouvy měla jeden další závazek z úvěru od 31.7.2023 s celkovou částkou k úhradě 5 598 Kč a měsíční splátkou 454 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná v době poskytnutí úvěru nedisponovala takovými finančními prostředky, které by jí umožňovaly předmětný úvěr splácet, přičemž žalobkyně za tohoto stavu žalované poskytla úvěr na dobu deseti let s měsíční splátkou ve výši 4 567 Kč a celkovou částkou k vrácení ve výši 547 965,09 Kč. Žalobkyně tak zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.
40. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 285 000 Kč a žalovaná vrátila 36 536 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 248 464 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není. Nepovolení záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 500 Kč byl tvořen náklady souvisejícími s předmětným úvěrem, na jejich úhradu z důvodu neplatnosti smlouvy žalobkyně nárok nemá.
41. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
42. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 248 464 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
43. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalobkyně v řízení většinový úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř., a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 546,60 Kč, přičemž tato částka představuje 41,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 70,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 634 Kč a nákladů v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 4. 2025 (z [adresa] a zpět) v částce 4 454,69 Kč za 608 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4.4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo zohledněno, že žalobkyně žádala výslovně pouze o náhradu cestovného za cestu [adresa] a zpět a za soudní poplatek, nikoli za jednotlivé úkony, které ve věci učinila.
44. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila, tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.